Archiv pro měsíc: Srpen 2012

Multikulti sračky

——
Toto je kopie článku, který napsal španělský spisovatel Sebastian  Rodriguez
Vilar a který byl zveřejněn ve španělském deníku 15. ledna 2008.
Není to ani tolik složité, aby tomu neporozuměl zbytek Evropy – a možná i
zbytek světa.
Nezapomeňte – vyšlo to ve ŠPANĚLSKÝCH NOVINÁCH v  úterý 15. ledna 2008.

Všechen evropský „život“ zahynul v Osvětimi. Článek napsal  Sebastian Vilar
Rodrigez.

Šel jsem po ulici v Barceloně a najednou jsem objevil strašlivou pravdu –
Evropa zemřela v Osvětimi… Zabili jsme 6 milionů Židů a nahradili je 20
miliony muslimů.
V Osvětimi jsme spálili kulturu, myšlení, tvořivost, talent. Zničili jsme
vybrané lidi, opravdu vybrané, protože ztvářeli skvělé a úžasné lidi, kteří
změnili svět. Podíl těchto lidí se projevuje ve všech oblastech života: Ve vědě,
umění, mezinárodním obchodu a především jako svědomí  světa. To jsou lidé, které
jsme spálili. A pod záminkou tolerance, a protože jsme chtěli dokázat sami sobě,
že jsme byli vyléčení z choroby rasismu, jsme otevřeli brány 20 milionům
muslimů, rase, která nám přinesla hloupost a nevědomost, náboženský extremismus
a nedostatek tolerance, kriminality a chudoby, vzhledem k neochotě pracovat a
podporovat jejich rodiny s hrdostí. Tato rasa vyhazovala do povětří naše vlaky,
zvrátila naše krásná španělská města do třetího světa, kde se topí ve špíně a
kriminalitě.
Tito lidé se uzavírají v apartmánech, které dostávají zdarma od vlády a plánují
vraždu a zničení jejich naivních hostitelů.
A tak se trápíme, že jsme vyměnili, kulturně rozvinuté, prostředí za
fanatické nenávisti, tvůrčí dovednost za destruktivní schopnosti a inteligenci
za zaostalost a pověry. Vyměnili jsme snahu o mír Židů Evropy a jejich talent k
budování lepší budoucnosti pro své děti, jejich rezolutnost lpět na životě,
protože život svatý… za ty, kteří usilují o smrt, nejen pro sebe, ale i pro
nás, naše děti a jejich děti. Jaká hrozná chyba byla udělena ubohé Evropě.

Globální islámské populace je přibližně 1,2 miliardy, to je  jedna miliarda
dvě stě milionů nebo 20 % světové populace. Kolik Nobelových cen jim bylo
uděleno:
Literatura:   1988 – Najib Mahfooz
Mír:
1978 – Mohamed Anwar El-Sadat
1990 – Elias James Corey
1994 – Yaser Arafat:
1999 – Ahmed Zewai
Ekonomika:
(nula)
Fyzika:
(nula)
Medicína:
1960 – Peter Brian Medawar
1998 – Ferid Mourad
CELKEM: 7 (sedm)

Globální Židovské populace je přibližně 14.000.000, tj. čtrnáct milionů nebo
0,02 % světové populace. Ti přijali následující Nobelovy ceny:
Literatura:
1910 – Paul Heyse
1927 – Henri Bergsonsternak
1966 – Shmuel Yosef Agnon
1966 – Nelly Sachs
1976 – Saul Bellow
1978 – Isaac Bashevis Singer
1981 – Elias Canetti
1987 – Joseph Brodsky
1991 – Nadine Gordimer světa
Mír:
1911 – Alfred Fried
1911 – Tobias Michael Carel Asser
1968 – René Cassin
1973 – Henry Kissinger
1978 – Menachem Begin
1986 – Elie Wiesel
1994 – Šimon Peres
1994 – Yitzhak Rabin
Fyzika:
1905 – Adolf von Baeyer
1906 – Henri Moissan
1907 – Albert Abraham Michelson
1908 – Gabriel Lippmann
1910 – Otto Wallach
1915 – Richard Willstaetter
1918 – Fritz Haber
1921 – Albert Einstein
1922 – Niels Bohr
1925 – James Franck
1925 – Gustav Hertz
1943 – Gustav Stern
1943 – George Charles de Hevesy
1944 – Isidor Rabi Issac
1952 – Felix Bloch
1954 – Max Born
1958 – Igor Tamm
1959 – Emilio Segre
1960 – Donald A. Glaser
1961 – Robert Hofstadter
1961 – Melvin Calvin
1962 – Lev Davidovič Landau
1962 – Max Ferdinand Perutz
1965 – Richard Phillips Feynman
1965 – Julian Schwinger
1969 – Murray Gell-Mann
1971 – Dennis Gabor
1972 – William Howard Stein
1973 – Brian David Josephson
1975 – Benjamin Mottleson
1976 – Burton Richter
1977 – Ilya Prigogine
1978 – Arno Allan Penzias
1978 – Peter L Kapitza
1979 – Stephen Weinberg
1979 – Sheldon Glashow
1979 – Herbert Charles Brown
1980 – Paul Berg
1980 – Walter Gilbert
1981 – Roald Hoffmann
1982 – Aaron Klug
1985 – Albert A. Hauptman
1985 – Jerome Karle
1986 – Dudley R. Herschbach
1988 – Robert Huber
1988 – Leon Lederman
1988 – Melvin Schwartz
1988 – Jack Steinberger
1989 – Sidney Altman
1990 – Jerome Friedman
1992 – Rudolf Marcus
1995 – Martin Perl
2000 – Alan J. Heeger
Ekonomika:
1970 – Paul Anthony Samuelson
1971 – Simon Kuznets
1972 – Kenneth Joseph Arrow
1975 – Leonid Kantorovich
1976 – Milton Friedman
1978 – Herbert A. Simon
1980 – Lawrence Robert Klein
1985 – Franco Modigliani
1987 – Robert M. Solow
1990 – Harry Markowitz
1990 – Merton Miller
1992 – Gary Becker
1993 – Robert Fogel
Medicína:
1908 – Elie Metchnikoff
1908 – Paul Erlich
1914 – Robert Barany
1922 – Otto Meyerhof
1930 – Karl Landsteiner
1931 – Otto Warburg
1936 – Otto Loewi
1944 – Joseph Erlanger
1944 – Herbert Spencer Gasser
1945 – Ernst Boris Chain
1946 – Hermann Joseph Muller
1950 – Tadeáše Reichstein
1952 – Selman Abraham Waksman
1953 – Hans Krebs
1953 – Fritz Albert Lipmann
1958 – Joshua Lederberg
1959 – Arthur Kornberg
1964 – Konrad Bloch
1965 – Francois Jacob
1965 – Andre Lwoff
1967 – George Wald
1968 – W. Marshall Nirenberg
1969 – Salvador Luria
1970 – Julius Axelrod
1970 – Sir Bernard Katz
1972 – Gerald Edelman Maurice
1975 – Howard Martin Temin
1976 – Baruch S. Blumberg
1977 – Roselyn Sussman Yalow
1978 – Daniel Nathans
1980 – Baruj Benacerraf
1984 – Cesar Milstein
1985 – Mi Chae l Stuart Brown
1985 – Joseph L. Goldstein
1986 – Stanley Cohen [a Rita Levi-Montalcini]
1988 – Gertrude Elion
1989 – Harold Varmus
1991 – Erwin Neher
1991 – Bert Sakmann
1993 – Richard J. Roberts
1993 – Phillip Sharp
1994 – Alfred Gilman
1995 – Edward B. Lewis
1996 – Lu RoseIacovino
CELKEM: 129!

Židé nepodporují „vymývání mozků“ svým dětem ve vojenských  výcvikových
táborech, ani je neučí, jak vyhodit sebe samé „do povětří“ a způsobit  maximální
smrt Židům a jiným, kteří nejsou muslimové. Židé  neunášejí letadla, ani
nezabíjejí sportovce na olympijských hrách a ani se „nevyhazují do povětří“ v
německých restauracích. Není jediný Žid, který zničil kostel.
Není jediný Žid, který demonstruje zabíjení lidí Židé neobchodují s otroky, ani
nemají vůdce vyzývající k džihádu a smrti všem nevěřícím. Možná, že by muslimové
ve světě měli zvážit a zapojit investice do standardního vzdělávání a méně
obviňovat Židy za všechny jejich problémy.
Muslimové by se měli ptát, „co mohou udělat pro lidstvo (?)“,aby měli právo
požadovat respekt ostatního lidstva. Bez ohledu na své pocity o krizi mezi
Izraelem a Palestinou a arabskými sousedy, i když si myslíte, že je vina na
straně Izraele, následující dvě věty skutečně hovoří za vše: „Pokud by Arabové
složili zbraně dnes, neexistovalo by žádné další násilí. Pokud by Židé odložili
své zbraně dnes, neexistoval by už Izrael.“ Benjamin Netanjahu

Generál Eisenhower nás varoval, že je věcí historie, že když vrchní velitel
spojeneckých sil generál Dwight Eisenhower objevil oběti táborů smrti, nařídil,
aby bylo, „toto všechno“ vyfotografováno a aby byli Němci, z okolních vesnic,
prováděni koncentračními tábory, aby si uvědomili, co jejich lídři natropili a
bylo jim nařízeno, že se musí zůčastnit pohřbívání mrtvých. Udělal to proto, jak
řekl slovy asi v tomto smyslu:
„To vše musíte nafilmovat, vyfotografovat, napsat o tom záznamy a hlavne k
tomu získat svědky – protože někde na cestě dějin někdo vstane a řekne,že se to
nikdy nestalo.“ V poslední době se, ve Velké Británii diskutovalo,zda by se měl
odstranit holocaust z jejich školních osnov, protože to „uráží“ muslimskou
populaci, která tvrdí, že k tomu nikdy nedošlo
. Zatím to nebylo odstraněno.
Nicméně to je děsivá předzvěst strachu, který sužuje svět a jak snadno se tomu
každá země poddává. Je více než 60 let poté, co druhá světová válka v Evropě
skončila.Tento e-mail je poslán jako pamětní řetězec, na památku 6 milionům
Židů, 20 milionům Rusů, 10 milionům křesťanů a 1900 katolických kněží, kteří byli
zavražděni, znásilněni, upáleni, vyhladověni, biti,ponižováni a (na nich
prováděny) experimenty“, zatímco jiný národ klopil oči k zemi, nebo odvracel
zrak. Nyní, více než kdy jindy, kdy Irán a jiné arabské země tvrdí, že holocaust
je „mýtus“, je nezbytné zajistit, aby svět nikdy nezapomněl.
Tento e-mail je určen dosáhnout 400 milionů lidí po celém světě. Kolik let
to bude, než se útok na Světové obchodní centrum,“nikdy NESTAL“, protože to
uráží některé muslimy ve Spojených státech?

 

Také stojí za to se podívat na tohle:
http://lacosanostra.webnode.cz/famiglia/stat-cesko/

Proč budu volit komunisty

 

Proč budu volit komunisty aneb Tahle země není pro starý

Radek Tůma

Jsem podruhé nezaměstnaný, a to jen proto, že zde lze beztrestně tunelovat.
Pracoval jsem v pěti zaměstnáních: první dvě byla ve státním sektoru, zbytek
v soukromém. Dvě ze tří soukromých firem se staly obětí tunelování – jak
symptomatické pro dnešní dobu. Já a mnozí jiní jsme přišli o práci, aby si
nějací gauneři koupili další auta, vily, jachty. Skoupí akcie firmy, maso
sežerou, vyplivnou kosti a jdou o dům dál. Znova procházím tím ponižujícím
kolotočem hledání práce – když už se člověk vůbec dočká odpovědi, je to něco
ve smyslu „my se vám ozveme“ (rozuměj: už nás neotravujte) nebo „opravdu si
velice vážíme vašich zkušeností, ale s politováním vám oznamujeme, že byla dána
přednost jiným kandidátům“ (rozuměj: jste starý).

Je mi 43 let a připadám si jako obtížný hmyz tváří v tvář arogantním
manažerským a personalistickým frikulínům (krásný český novotvar z free, cool a in),
navíc neumím anglicky, byť se to dnes požaduje pomalu i po řidiči ještěrky. Dělal
jsem vždy v českých firmách s českými lidmi; co jsem tedy měl dělat – každý rok
platit desetitisíce za kurs angličtiny, aby byla stále „živá“?

Národ demograficky stárne, ale my zde máme kult mládí. Chcete-li být úspěšní
musíte být (či mít): týmový hráč s tahem na branku, iniciativní, aktivitní,
asertivní, dynamický, flexibilní, kreativní, precizní, odolný vůči stresu,
orientován prozákaznicky a proaktivně, optimistický, s ochotou cestovat, mít
zdravé ambice, english musíte mít fluent psanou i mluvenou (ano, i takovýchto
jazykových hrůz jsou někteří frikulíni schopni), komunikativní, přátelský,
mít osobní nasazení a schopnost stanovit si priority, mít schopnost zapálit se a
ží  daným produktem, vítat možnost cestování po celé ČR či Evropě, radostně
přijímat nové výzvy, přenášet rádi své nadšení pro agilní vývoj na ostatní… A tak dále
v  duchu imbecilních frází novodobého manažerského newspeaku.

Je mi zle, když si pomyslím, že mě čeká dalších dvacet dva let, rvát se o to,
aby se člověk uživil v tomto vlčím systému. A bude to – pokud se stávající
trendy nezmění – stále těžší. Když přijde člověk o práci 5 let před důchodem

kde jej vezmou? Manuální pracovník už není tak zručný, nemanuální už nemá tak
pružný mozek. Zbývá předčasný důchod, který je nižší a člověk je tak
potrestán…  za stáří. Kdo se důchodu nedožije, při stále se zvyšující hranici důchodového
věku, ušetří státu ještě víc.

V páté třídě, na konci sedmdesátých let, mně a pár dalším výtečníkům náš
třídní  učitel vyčítal, že si nevážíme toho, že máme co jíst, a že naši rodiče mají
práci, že si nedokážeme představit, jaké to bylo dříve. Proč by nás měla
zajímat  navždy mrtvá minulost, říkali jsme si. U nás socialismus zvítězil a postupem
času měl zvítězit na celém světě, tak nás to učili, tak jsme tomu věřili. A
hle,  co se za zpěvu Sirén o svobodě a demokracii o jednu dekádu později
nastartovalo  – pane učiteli, přijměte moji omluvu, ať již jste mezi námi nebo ne. Jeden
známý  komentoval někdejší politická školení – o socialismu nám lhali, ale o
kapitalismu ne.

Petr Cibulka, který – pokud mě paměť neklame – vystupoval již krátce po tzv.
sametové revoluci s tezí, že se jedná o privatizační puč, byl přehlížen jako
zahořklý člověk, jemuž nenávist zaslepila rozum. Vždyť přede, ehm, láska a
pravda zvítězila, že. Jenomže ona především zvítězila neviditelná, ale
opravdu  neviditelná (a beztrestná) ruka trhu. Komu se dnes, po 22 letech rozkrádání,
korupce a rdoušení střední třídy, zdají jeho slova neadekvátní?

Můj kamarád, který byl dlouhodobý volič ODS, mi řekl, že bude volit
komunisty.  Proč komunisty – protože nekradou. Už ho nezajímají programy, tak jako tak
irelevantní ve snaze politiků si především nahrabat. Tak se nám dnes smrskly
ideje – volit ty, o kterých si myslíme, že nebudou týrat tuto zem. Když i
takový  John Bok, kterého nikdo nemůže podezřívat ze sympatií ke komunistům, má ve
svém  článku podobně zahořklý tón, co se jiného stalo, než že naše polistopadové
panstvo dokonale zdiskreditovalo demokracii, popř. nastolilo to, čemu se dnes
s  oblibou říká demokratura?

Proč je stále více slyšet slova „zlatí komunisté“?

Vždyť komunisté kradli také, řeknou mnozí. Ano, ale kradli s mírou a ne na
pět  generací dopředu. Proti rezidencím dnešních špiček jsou vily tehdejších
komunistů chudičkými chatkami skromných milovníků přírody.

Vždyť komunisté zavraždili Horákovou, Slánského a další, řeknou mnozí. Je
tento  režim humánnější, když nevraždí lidi přímo? Kolik životů mají na svědomí
exekutoři, právníci, tuneláři a jiné hyeny? Může si umýt ruce jako Pilát? Ve
svém okolí znám jeden případ člověka po padesátce, kterého propustili z
práce.  Novou si v této době, posedlé kultem mládí a dravosti, nenašel a spáchal
sebevraždu. Měl ženu a dítě, byl dobrý člověk, jediná jeho chyba byla, že
neobstál v surovém darwinismu dnešního kapitalismu.

Vždyť komunisté opovrhovali lidmi, řeknou mnozí. Snad ano, ale nedávali to
tak  najevo a neopovážili se označovat lidi jako lůzu.

Vždyť za komunistů se musela držet huba a krok, řeknou mnozí. A dnes ne?
Zvláště  v dnešní době se ve strachu o práci nechají lidé šikanovat. Dříve jsme měli
ideologický náhubek, dnes ekonomický.

Vždyť za komunistů byla dvojí morálka, řeknou mnozí. Ano a někteří pochopili
tento nešvar tak, že pro jistotu nemají morálku žádnou – to je lepší? Že se
jinak mluvilo doma a jinak na veřejnosti, platí i dnes – zkuste v současné
době  říci křivé slovo o některých dnešních posvátných kravách, např. o
multikulturalismu nebo o tzv. diskriminovaných, sice nepůjdete do vězení, ale
budete dehonestováni, v lepším případě ignorováni.

Vždyť především komunisté se po sametu dostali k majetkům, díky předchozím
vazbám, řeknou mnozí. Odhaduji, že to především byli ti, co „byli u
komunistů“,  tedy ti, kteří dnes budou věřící, zítra ateisté, pozítří komunisté, další den
kapitalisté a další třeba feudalisté – podle toho, kde je plné koryto.

Vždyť komunisté a jejich 40 let plánovaného hospodářství mohou za dnešní
ekonomický marasmus, řeknou mnozí. Je však zajímavé, kolik stovek miliard
bylo  po jejich špatném hospodaření k rozkradení! Ovšemže se potom díky tempu a
kontinuitě rozkrádání můžete dalších dvě stě let vymlouvat na 40 let
socialismu,  že páni politici. Vždyť za komunistů nebyla svoboda, řeknou mnozí. Jenže
svobody  se nenajím, navíc dnes tu máme svobodu krást na jedné straně a svobodu se
nechávat okrádat na straně druhé. Když jsem sledoval film Sama v čase
normálnosti, příběh z doby normalizace, éry – jak se dnes s oblibou říká –
bezčasí a šedě, kdy se strach vplížil i do snů, žádnou tíseň jsem
nepociťoval,  naopak jsem si říkal – jak rád bych vyměnil tehdejší starosti za dnešní.
Nesnášel jsem stádovité první máje a jiné manifestace, fronty a ideologické
fráze (ty, co se týče pitomosti, jak píšu výše, dnešní manažeři mnohonásobně
překonali), ale to bylo vše. V rodině jsme na politiku občas zanadávali, ale
vcelku jsme politikům věřili, i směru, kterým nás vedli. Na rozdíl od dnešní
naprosté deziluze, kdy začít debatu o politice je spolehlivý recept, jak si
zkazit náladu.

Vždyť za komunistů nešlo svobodně cestovat, řeknou mnozí. To dnes nemohu
také,  protože na to nemám peníze. Ovšem v okruhu blízkého pohraničí je tato svoboda
cestovat potřebná více než kdy jindy: abychom s nižší kupní silou mohli
nakupovat levněji než u nás v zemích s vyšší kupní silou. Že to kandidát na
prezidenta P. Sobotka považuje za pozitivum, je buďto ukázkou cynismu nebo
hlouposti. A ty fronty za komunistů, řeknou mnozí. Nu ano, dnes se fronty na
banány nestojí, dnes se stojí fronty na pracovních úřadech. Víte, že bych
raději  stál frontu na banány?

Říkal jsem si, co se to s touto zemí stalo, když je dnes možné, aby exekutor
nezaplacenou pokutu v MHD vyšrouboval na desetitisíce, aby telefonní
operátoři,  banky a státní úředníci neomaleně okrádali občany, aby podomní prodejci
elektřiny lhali lidem o slevě, aby je přiměli uzavřít nevýhodnou smlouvu, aby
důchodci na předváděcích akcích trpěli hlad a žízeň, hrozby, že nebudou
dovezeni  domů a další odporné praktiky, jen proto, aby byli donuceni ke koupi
nehorázně  předražených zbytečností? Aby byl člověk pořád ve střehu, kdo se ho chystá
obelhat, okrást, přepadnout? Jenže lidé jsou pořád stejní a těchto zrůd je asi
v  každé době zhruba stejné procento – to jen těmto nový režim jim umožnil vylézt
z  děr.

Nebudu už nikdy volit demokratickou stranu, za těch 22 let jste mi, páni
demokraté ukázali, jak to umíte – plundrujete zemi hůře než nějací cizí
okupanti. Zloději! Bezmocí a vztekem začínaly revoluce a vy děláte, co
můžete,  abyste si i z netečných udělali nepřátele. Nebudu volit staré tváře s novým
logem, které se opakovaně vynořují, aby vše údajně napravily a následně,
dostanou-li se k moci, nezmění se nic. Nebudu volit extremisty, byť některé z
jejich metod by jediné na naše demokratické mocipány platily. Budu volit
podle  své zkušenosti – půl života jsem prožil v socialismu a nebyl to špatný život,
byl mnohem důstojnější než dnes. Jak málo stačilo ke štěstí – mít práci,
zabezpečenou rodinu, nebát se budoucnosti, nebát se pořídit si děti a nebýt
mocnými považován a označován za lůzu. Nenávidím tento režim, který mi vzal
dvě  dobré práce. Budu volit komunisty

Církevní restituce a nacismus

S hlubokým znepokojením sleduji bitvu o církevní restituce. Mně je teď v této rozkradené republice díky tzv. pravicovým stranám fakt jedno, jestli vyděrači z církví (jakpak asi k majetkům přišli?) ke svému majetku (sic!) přijdou. Holt my pracující budeme sanovat rozhodnutí starých struktur, aniž bychom za to mohli. Naši pracující budou muset prosit lékaře o potvrzení řidičáků po 60. roce věku a platit za to, ale stejní hajzli je nechají dělat možná po 70 let věku,. Hmmmm  chci ty pracovníky vidět. Netýká se to duševní práce! I když… i tam, máme my starší velké rezervy. Mně je nyní 55 let. A už vidím na sobě a svých vrstevnících problémy s některými druhy práce. Tak se ptám, jak je možné, že modrofialová chátra stále utahuje šrouby pro  starší, ale vybírá desátek za zbrojáky, řidičáky a podobně. A pak je nasnadě diskuze na téma Církevní restituce. Nechť se sejdou odborníci na právo a to za Rakouska, ještě před vznikem R-U, za Josefa II. který církvím majetek v podstatě znárodnil a nechal jim jej užívat. I komunistické právo, jakkoliv jej nemusíme (no hlavně že jsme jej nechali udělat Kupónovou privatizaci a jiné zlodějny), církvím majetek neukradl, ale odňali jim  právo tento majetek nadále užívat. A to jsem evangelík a myslím si, že ano, měli by kněží mít možnost s nějakým majetkem zacházet. Pan Duka se ale ukázal v nejlepším světle, že i tuněldědek  Klaus zasahoval ( i kvůli DMH).  A tady je třeba si uvědomit, vy tzv.pravicoví voliči, že Váš guru nemá soucit s touto „vládou“. Jsem znechucen už mnoho let (od Topolánkovy vlády). To, co předvádí ve zdravotnictví souduh Heger, to je ke zblití. Co k tomu hystericky přidává Kraďousek, to je folklór. Snad nám Vlastička zazpívá… jenže církevní restituce, to je za krize ekonomiky díky zvyšujícím se daním zmrdů z této vlády totální destrukce zbytků ekononiky i možných morálních hodnot. A do toho kandidatura Schlafenberga na prezidenta tohoto zmučeného a rozkradeného státečku mi přijde jako poslední výsměch našim občanům. Proti nim je Rath ubožák, viz problémy Viamontu (soudruh zmr. Řebíček, zmr. Langer, zmr. Topolánek i se svou konkubínou, zmr. Gross, zmr. Dalík a další, jooo těch by se našlo napříč tzv. „politickým“ spektrem! Blb Dráth se nechal chytit, protože ukázal, že s jídlem roste chuť a asi neohroženost s nedotknutelností byly jeho modly. Ale ve srovnání s modrofialovou chátrou je to jenom břídil. Zatímco on sedí ve vazbě, naše „policie“ se pídí po hovnech. A dopraváci jsou schopni tak na naprosto bezpečných úsecích rovných a přehledných silnic buzerovat za vyšší ale bezpečnou rychlost perfektně bezpečných aut. Soudruzi všech zemí Bruselu: JDĚTE DO PRDELE!

K věci: pan Duka, primas český, za katolicismus, největší zlo středověku, se vyjádřil, že kampaň ČSSD je jako nacismus či fašismus, a pár duševních chudáků včetně pana Zemana se k němu přidali. Tím u mne skončili. A to i přes jejich vědomosti. Ano, jsem populista. Lid si zaslouží, abychom mu naslouchali. Dobrý politik musí naslouchat lidu a umět upravit své názory tak, aby plnil sliby a zároveň nebyl debil vedoucí zemi k úpadku. Takže rozumný politik nesmí slibovat nesplnitelné, ale zároveň čerpá z lidu jejich problémy a řeší je- tedy populista?! To slovo se stalo sprosté, pravice a nyní Zeman jej zneužili. Aniž by docenila pravice či SPOZ jeho význam, LEV zatím neřve, tak kopou. Jo, u pravice je to norma. Ale SPOZ? Jiné levicové strany?  Proč oslabují hegemona levice ČSSD? Osobní potíže… Dopadne to tak,  že  ČSSD bude spolupracovat s KSČM proto, že demokratická ( ejhle? fakt?) levice jí ubere důležité hlasy. A pokud se dostane do parlamentu, bude jí okopávat kotníky.

Takže já, byv osloven SPOZ, ať kandiduji jako senátor proti Mgr. Martínkovi, jsem se zařekl, že tohle nikdy nemohu udělat i přes možnost být u malé strany jako leader a mít výhodu.

Kalouskovy hříchy

Hříchy pro pátera Knoxe, aneb Kalouskovy hříchy

Petr Závladský

Vím, jak je lidská paměť krátká a selektivní. Má snahu špatné věci zapomínat a dobré si pamatovat. Tak mi nezbývá, než paměť lidí osvěžit připomenutím, kdo je Miroslav Kalousek a co „dobrého“ pro nás vykonal.

Narodil se 17. prosince 1960 v Táboře. Vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze, kde v roce 1984 získal titul inženýra. Od roku 1984 do roku 1990 pracoval jako technolog a vedoucí investičního útvaru ve výrobním podniku Mitas Praha n. p. V témže roce se na fakultě seznámil s Radkou Kašákovou, kterou později pojal za ženu a s níž se v únoru 2012 v tichosti rozvedl a veškerý majetek převedl na ni. Mají syna a dceru.

Do politiky vstupuje v roce 1984, stává se členem Československé strany lidové (ČSL), která je členem komunisty řízené Národní fronty. Ačkoliv se aktivně dral ve straně k moci, pro nízký věk příliš neuspěl. Jen tři měsíce po sametovém předání moci nastupuje na Úřad vlády ČR jako ekonomický poradce. Za dva roky už odboru poradců šéfuje. Strmá kariéra pokračuje. Již v lednu 1993 se stává ekonomickým náměstkem ministra obrany. Rozprodává se bývalý federální armádní majetek. Kalousek má pod palcem výběrová řízení a akvizice. Rozhoduje o miliardách, modernizaci tanků T-72, štábním informačním systému, nákupu padáků… V roce 1998 je zvolen poslancem do PSP ČR za Jihočeský kraj, za již sloučenou stranu KDU-ČSL.

Padáky

Hned v  roce 1994 bleskově uzavírá smlouvu s firmou Anex-Cirus Jiřího Andrlíka na dodávku 2 310 kusů padáků pro dopravu skupin hloubkového průzkumu a seskoků (za použití techniky HAHO a HALO). Co na tom, že ta firma právnicky ještě vůbec neexistuje? Anex-Cirus nikdy padáky nevyráběl. Dodané padáky byly nekvalitní, přesněji, jak se vyjádřili odborníci Paraclubu, padák VTP-100 měl příliš funkcí, jež si vzájemně odporovaly. V roce 1997 to stálo život vojína Prinicha. Tato krev neulpěla jen na rukou M. Kalouska, ale i na rukou ředitele nákupu plk. Josefa Fabiána a plk. Rudolfa Zapletala. A je jen pikantní, že oba zmínění později odešli do firmy Anex-Cirus.

Firma Anex-Cirus podala na ministerstvo obrany trestní oznámení za ušlý zisk ve výši stovek miliónů poté, co armáda zjistila jejich nebezpečnost a nekvalitu. A informace o tom prosákly na veřejnost. Smlouva však byla sepsána tak nevýhodně, že ji vypovědět nešlo a koncová cena nebyla nikdy stanovena. Soud nařídil MO odebrat další nevyhovující padáky za dalších 114 mio. Kolik ta legrace stála celkem, ministerstvo úzkostlivě tají, ale jednalo se o stovky miliónů korun. V roce 1998 byly padáky VTP-100 zakázány a z výzbroje vyřazeny.

Tanky T-72

Ale padáky, to bylo jen troškaření! Modernizace 353 zastaralých sovětských tanků T-72, které už byly určeny k vyřazení, stála již neuvěřitelných 19 miliard korun! Nehledě k tomu, že 353 tanků je vzhledem k velikosti republiky a armády čiré megalomanství.

Smlouva byla uzavřena s italskou firmou Oficcine Galileo a izraelskou firmou Nimda v roce 1995. A opět krajně nevýhodně pro českou stranu. Termíny si dodavatel mohl prodlužovat, náklady zvyšovat a MO jen bezmocně přihlíželo. Nakonec bylo modernizováno jen 30 strojů!

Štábní informační systém

MO zadává zakázku firmě EDS (Electronic Data Systems) v roce 1997. Výběrové řízení ale vyhrála fa Unisys. Kalousek výběrové řízení zrušil. V novém řízení opět vyhrála fa Unisys. Přesto Kalousek označil nabídku EDS za „výhodnější“. Unisys se obrací na Polici, že jsou vydíráni, aby se rozhodnutí nebránili. EDS byla nucena v r. 1998 za přidělení zakázky zaplatit 50 miliónů korun do stranické pokladny KDU-ČSL.

Dodávka za více než miliardu korun byla ukončena v roce 2002 zavedením systému, který nesplňoval technické zadání a je nefunkční dodnes.

Kasárna na Náměstí republiky

1997 – Kalousek podepisuje s developerskou firmou EPF smlouvu na prodej kasáren. Za rozsáhlý objekt v tak lukrativní zóně jen za 900 milionů. Smlouva zaručovala, že EPF dostane plné odškodnění, nebudou-li budovy prázdné. Nebyly. Sídlila tam Akademie věd. Stát na odškodném vyplatil EPF téměř 900 milionů a v náhradách za druhotné škody firmy EPF dalších 500 milionů. Takhle Kalousek uzavírá smlouvy a hospodaří s veřejnými penězi.

Aféra Zeman&Zeman

1997 – fa Zeman&Zeman získala zakázku na mnohamiliardové dodávky potravin armádě. Výběrové řízení obešli. Úplatky důstojníků od Z&Z na MO jdou do statisíců. Ministr obrany Lobkowicz se vyjadřuje, že jde o rozsáhlou korupční aféru. Z&Z o zakázku přichází, policie vyšetřuje, ale firma Z&Z je mezitím vytunelována a zrušena. Spolumajitel firmy, zeť druhého spolumajitele Jindřicha Zemana, David Petrovický je unesen ozbrojeným komandem a již nikdy není nalezen.

Ta aféra, zdálo se, Kalouskovi srazí vaz. Ne. Byl to jen takový malý škrábaneček na palečku. Přišel jen o náměstkovské křeslo. Ale on mířil výše, daleko výše.

Poslanec Kalousek

V roce 1998 získává Kalousek poslaneckou imunitu. Kauzu Z&Z šetří nejprve inspekce MO a pak i policie. Kalousek se dere do stínové vlády čtyřkoalice. Předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda má oprávněné obavy, že Kalousek bude trestně stíhán, obává se ohrožení čtyřkoalice skandálem a Kalouska odmítá. Od té vteřiny jsou z nich úhlavní nepřátelé. Policie narazila na bariéru imunity.

Pro BBC říká Kalousek v roce 2001: „Považuji se za úředníka, … úspěšné transformace české armády … a že při této práci došlo k nějakým chybám, to došlo v každém případě…“. Ty „nějaké chyby“ byly zpronevěry v miliardových částkách a dokonce životy lidí.

Comeback

I roku 2002 je Kalousek do sněmovny zvolen, lidé zapomněli. Získává křeslo předsedy Rozpočtového výboru PSP ČR. On těm penězům „fakt rozumí“. Tedy hlavně některým.

Za dosti podivných okolností získává Kalousek dosti drahou vilu v Bechyni a luxusní byt v Praze. Situaci se pokouší zachránit jeho tchán Kašák tím, že mu tyto peníze půjčil z vlastních prostředků. V září 2002 jsou u Orlíku zastřeleni Kalouskův švagr Lubomír Kašák a jeho společník Zdeněk Němec. Zrovna v době, kdy policie šetří podivné zakázky jejich firmy IDOS od příbramské radnice, kterou šéfuje Kalouskův politický kolega Josef Vacek. Na Kašáka má policie už tou dobou připraveno obvinění z řady trestných činů. Z povzdálí tahá za provázky známý příbramský kmotr Jaroslav Starka. Ale jak známo, mrtví už nemluví. Z majitelů IDOSu zůstává naživu jen minoritní 5% vlastník. A jaké překvapení – jmenuje se Radka Kalousková!

O rok později dochází v KDU-ČSL ke třenicím a Kalousek vyšachovává Cyrila Svobodu a nečekaně se stává předsedou. Dral se tou dobou už i do Grossovy vlády, ale oblíbené MO mu nechtěli dát. Schyluje se k prodejům armádních nemovitostí a Kalousek je na toto „odborník“. Asi mu to bylo hodně líto.

Protože článek je už dlouhý, tak už jen v heslech:

  • Kalousek má prsty v čachrech s japonskou Nomurou v kauze IPB (Nomura chtěla po ČR 120 mld. za zmařenou investici)
  • 2006 – jedná o Paroubkově nabídce vytvořit koalici ČSSD a KDU-ČSL s podporou komunistů
  • 2006 – následně odstupuje z předsednictví KDU-ČSL
  • 2006 – stává se zastupitelem Bechyně s třetím nejvyšším počtem hlasů, lidé si na nic špatného nevzpomínají
  • 2007 – 2009 – ministr financí v Topolánkově vládě
  • Stomiliardová zakázka jediné firmě na odstranění starých ekologických zátěží. Je kritizován Transparency International. Tendr vyhrála fa Mario Pedersen za 56,8 mld. Kalousek nabídku odmítl a přidělil ji jiné firmě. Škody byly napraveny jen z 26 %.
  • 2008 – 2009 připravuje (s Janotou) nejschodkovější rozpočty ČR v historii (107, 187 mld.)
  • Povolení internetového sázení
  • Liknavý postup v kauze bytů OKD
  • 2009 – odchází z KDU-ČSL a zakládá s podporou knížete Schlafenberga TOP09; lidé mu to zbaští
  • 2010 – znovu ministrem financí v Nečasově vládě
  • Fa Orgapol se soudí s Kalouskovým MF o 70 milionů za dodanění 11 milionového sponzorského daru TOP09
  • Liknavé řešení 0,5 mld. Vondrovy kauzy ProMoPro
  • Liknavý postup v kauze desítek miliard korun na švýcarských účtech
  • 2011 – 2012 navzdory předvolebním slibům zvyšuje daňovou zátěž obyvatelstva a programově brzdí ekonomiku. Zvyšuje chudobu obyvatelstva.

Možná jsem nezvolil nejlepší název článku. Možná jsem měl napsat: český Armand Jean du Plessis, kardinál Richelieu, král intrik, nebo soudobý Niccolò Machiavelli. Má prsty ve všem, co jen malinko smrdí penězi a mocí.

Nejsem dalek tvrzení, že většího škůdce republiky těžko pohledat… A to těch kandidátů je až až.

blog.idnes.cz, 12. července