Archiv pro měsíc: Říjen 2012

Katolická církev žehnala zbraním SS

Katolická církev žehnala zbraním SS
Je tomu právě sedmdesát let, kdy v chrámu Cyrila a Metoděje
v Resslově ulici na Novém Městě Pražském, utichla po sedmi
hodinách boje střelba a v chrámu ležela mrtvá těla sedmi
hrdinských parašutistů.
Jan Kubiš, Jozef Gabčík, Jaroslav Švarc, Josef Valčík, Josef
Bublík, Jan Hrubý a Adolf Opálka měli být, snahou
pravoslavných duchovních, z chrámu převezeni 18. června
1942, avšak úkryt již byl prozrazen a k chrámu se stáhlo přes
osm set německých vojáků, kterým pomáhali i pražští hasiči.
Úkryt v pravoslavném kostele parašutistům nabídl
pravoslavný věřící Jan Sonnevend se souhlasem kaplana
Vladimíra Petřka. Ten okamžitě uvědomil děkana Václava
Čikla a kostelníka Václava Ornesta.
Svatý Gorazd, vlastním jménem Matěj Pavlík, narozen 26.
května 1879 v Hrubé Vrbce, se o úkrytu parašutistů dozvěděl
až v den vyhlazení Lidic 11. června. Již den poté, tedy 12
června 1942, se biskup Gorazd rozhodl vydat se Němcům, aby
zabránil popravám nevinných českých obětí nacistického
řádění. Ve čtvrtek 25. června 1942 byl v pět hodin ráno
v Horních Počernicích zatčen.
Po rychlém soudu byl biskup Gorazd zastřelen 4. září 1942 ve
tři čtvrtě na dvě odpoledne na Kobyliské střelnici. Spolu s ním
pod kulkami popravčí čety zemřel Jan Sonnevend a Václav
Čikl. O den později byl zastřelen i Vladimír Petřka.
Biskup Gorazd již od podpisu Mnichovské dohody, a to 28.
října 1938, jako reakci na zradu československého národa,
zaslal protestní prohlášení všem nejvýznamnějším
představitelům východní církve, ve kterém obhajuje právo
Československa na existenci.
Po okupaci 15.3.1939 vyzývá biskup Gorazd pravoslavné
věřící k ještě větší semknutosti a pospolitosti.
Po jeho popravě následovaly další sankce proti odbojné a
nepokořitelné církvi. Dne 27. září 1942 byla
Českopravoslavná obec v Protektorátu rozpuštěna, veškerý
majetek zkonfiskován, chrámy byly zapečetěny a bohoslužby
zakázány. Všichni duchovní této církve byli deportování do
Německa na nucené práce a dvanáct představitelů Pravoslavné
církevní obce v Praze 2 bylo popraveno.
Takto se za okupace, tedy v dobách, kdy českému národu
hrozila faktická likvidace, zachovala pravoslavná církev.
A jak se chovala církev katolická? Katoličtí kněží žehnali
zbraním SS, ale nejen jim, žehnali všem zbraním nacistických
armád, žehnali i střelám V1 a V2 a Tygrům. Vatikán v době
obsazování Evropy německými hordami odmítl pomoci
v útěku i svým věrným věřícím a nechal je napospas osudu
v koncentrácích a v plynových komorách.
Po válce, kdy začala fungovat esesácká organizace ODESSA,
která pomáhala utéci mnoha válečným zločincům, především
do Jižní Ameriky, konkrétně do Argentiny, velkým a
významným pomocníkem této esesácké tajné organizace byli i
nejvyšší představitelé Vatikánu, tudíž katolické církve.
A právě této církvi, tolik zprofanované i z dávné minulosti,
vzpomeňme jenom na počet autodafé, po jejichž obětech
získávala katolická církev také majetky, máme nyní vracet
tolik, že by se stala po ČEZu druhou nejbohatší organizací ve
státě? Za co? Za napomáhání nacistům? Za nechání svých
věrných oveček napospas hitlerovcům? A navíc, Marek
Benda, přesně v rétorice jezuitů, ve své bezbřehé nadutosti
prohlásil, že si přeje, aby církev měla ještě větší majetek, nežli
v době před reformou Josefa II.
Vážil jsem si, a to neskutečně, kardinála Tomáška. Ten, po
vrácení 160 kostelů katolické církvi hned počátkem
devadesátých let, prohlásil, že tímto aktem končí veškeré
majetkové nároky katolické církve. V hrobě se musí tento
skvostný a čistý člověk obracet, když by se mohl dozvědět, že
současný kardinál Duka hrozí státu soudem, pokud mu tak
ohromný majetek nebude vrácen.
A jak získávala katolická církev majetky? Jeden malinkatý,
zato názorný příklad. Moje babička, narozená v roce 1898,
byla katolička. Jako živnostnice přispívala pravidelně do
kostelní pokladničky. A pak přišla krize a babička byla
svědkem, jak katolický farář řval jak nepříčetný na vdovu se
třemi dětmi, že mu nepřispívá. Nic nedbal na její pláč, že nic
nemá a s dětmi hladoví. Zašel k ní do pastoušky a sebral jí
jediný majetek, který měla, dvě slípky, jejímiž vajíčky
udržovala hladovějící děti při životě. Moje babička se tehdy
s katolickou církví nadobro rozešla. A jak to s tou vdovou
dopadlo? Onen nelidský katolický farář jí připravil i o tu
pastoušku. Přinutil paní, silně věřící, pod pohrůžkou ohně
pekelného, že mu pastoušku, tedy malou chaloupku, kterou
měla ještě z lepších dob, nechala přepsat. Stala se majetkem
katolického kostela.
Tak takto získávala katolická církev majetky? Nátlakem,
vyhrožováním, útiskem? Snaha o vydání ohromného majetku
církvi není ničím jiným nežli ohromnou zlodějnou,
prolamující dekrety prezidenta Beneše. Zlodějnou, kterou
chtějí vlastizrádci v TOP 09 a ODS a především ministr
Kalousek, okrást národ, tudíž stát, o to poslední, co ještě má.
Všichni poslanci, kteří pro ukradení majetku státu a nacpání
ho do nenasytného chřtánu církve zvednou ruku, by měli být
postaveni před soud pro vlastizradu.
Nenechme si touhle zlodějskou bandou rozkrást i ten zbytek,
který nám ještě, po třiadvaceti letech tunelování a rozkrádání,
zbyl.
Křičme, protestujme, demonstrujme, jenom se, proboha,
nechovejme jako tupé stádo ovcí. Za chvíli by nám Kalousek a
spol. mohl ukrást i naše domky a byty. Zpupný, arogantní a
bezskrupulózní je na to dost.

Projev prezidenta V. Klause

Sešli jsme se na tomto historickém místě, abychom si připomněli, že novodobému českému státu přibyl další rok. Od vzniku naší republiky zanedlouho uplyne již sto let. V té chvíli se jistě budeme ptát:

– co tato, z hlediska historie relativně krátká doba, navíc přerušená nacistickým protektorátem a poté faktickým područím Sovětskému svazu, našemu národu přinesla;
– a co jsme svému státu přinesli my, kteří jsme v této době žili?

Aby takové otázky vůbec měly smysl, musíme v té době svoji republiku ještě mít. Samozřejmé to není.

Pokušení využít současných potíží v Evropě k radikální centralizaci kontinentu a k dalšímu oslabení suverenity historických evropských států – potíží, které by bez chybně koncipovaného zavedení společné evropské měny v této podobě nevznikly – je veliké a už neskrývané.

Jak bude při svém stoletém výročí naše republika vypadat, není snadné odhadnout. Kdybychom extrapolovali dnešní ekonomické a politické trendy, kdybychom vycházeli jen z našich současných pocitů, kdybychom za určující považovali zlobu, závist a agresivitu, kterou vidíme a slyšíme dnes už spíše v internetových než hospodských diskusích, kdybychom nenaslouchali i těm, kteří nenaříkají a jsou naopak hrdí na to, co jsme za poslední dvě desetiletí vykonali, a kteří k tomu s plným životním nasazením přispívali a přispívají, na tuto oslavu bychom se těšit nemohli.

Přesto věřím, že důvod oslavovat naši státnost je a bude. Předpokladem k tomu je pravdivě porozumět situaci, v níž se nacházíme. Dívat se na ni bez přehnaného pesimismu a malověrnosti, ale i bez růžových brýlí. Zejména však bez lhostejnosti a rezignace, které ničemu nepomohou. Přestaňme svůj dnešek pouze hanit, pomlouvat a shazovat. Nepřistupujme na módní klišé, že čím nemilosrdněji všechno kritizujeme, tím se sami stáváme lepšími. Na sebe a na svět kolem se dívejme se střízlivou civilností – s naší, v minulosti tak charakteristickou národní vlastností.

Nemalou část naší veřejnosti dnes ovládají pocity nespokojenosti, i když navzdory všem problémům, které máme, žijeme – jak se opakovaně snažím připomínat – v materiálně nejúspěšnějším období našich dějin. Data za Evropu říkají, že je u nás nejnižší i procento lidí žijících pod hranicí chudoby. Přesto se – ač jsme jako celek nikdy nebyli tak bohatí – některým z nás dobře nežije. Současná hospodářská stagnace, provázená v principu správnou a chvályhodnou snahou vlády stabilizovat veřejné finance a brzdit nárůst státního dluhu, vede k tomu, že se životní úroveň některých našich spoluobčanů snižuje.

Nezpůsobili to však ti, kteří jim nyní něco berou, ale ti, kteří jim předtím nezodpovědně dávali. Čím vyšší a chatrnější byl základ, z něhož nyní musí jednotlivci či celé sociální skupiny slevovat, tím vyšší je jejich pocit frustrace. Není to nic nečekaného, nic, co bychom nepředvídali, před čím bychom mnozí nevarovali.

Nedávné krajské a senátní volby se ukázaly být přesvědčivým indikátorem pocitů našich spoluobčanů. Ti dali politikům jasné sdělení. Řekli jim, že se současné vládě nedaří přesvědčit veřejnost o správnosti své politiky. Média se vládě sice pomáhat nesnažila, ale jenom na ně se vymlouvat nelze. Problém je hlubší.

Ekonomický a sociální systém, postavený nikoli na reálném výkonu ekonomiky, ale na zadlužování a rozdávání bohatství pořízeného na dluh, dříve či později musel narazit – v celém západním světě, i u nás.

Snad nám tento náraz konečně otevřel dlouhou dobu zavřené či přivřené oči. Za téměř deset let ve funkci prezidenta republiky mi byly k podpisu předloženy desítky či spíše stovky zákonů, které přispívaly k našemu zadlužování a k nárůstu moci úřadů všeho druhu. Jen malou část z nich jsem vrátil Poslanecké sněmovně k novému projednání – většinou bez efektu.

Týkalo se to jak vlád levice, tak těch, v nichž dominovaly strany, které byly nebo se pokládaly za středopravé. Stále větší spoutávání našeho života už nepřehledným počtem zákonů, příkazů a nařízení nás demotivuje a činí méně svobodnými. Navíc většinou nejsou projevem skutečné vůle voličů. Prostřednictvím médií se daří prosazovat zájmy malých, ale mocných – a často i mezinárodně propojených – nátlakových a lobbystických skupin, schovaných v různě pojmenovaných nevládních organizacích. Exemplárním případem jejich úspěchu je to, co se událo kolem tzv. obnovitelných zdrojů energie, kdy naše zákony umožnily ničím neospravedlnitelné zisky těm, kteří se při přípravě těchto zákonů dokázali rychleji zorientovat, nebo si je dokonce ušili sobě na míru.

Tyto zisky nejsou efektem mimořádné účinnosti těchto energetických zdrojů, ale efektem státních dotací, které daňoví poplatníci splácejí vysokými daněmi a spotřebitelé vysokými cenami energie, potravin a dalších komodit. Pozitivní nejsou ani dopady na životní prostředí, kvůli kterému se to vše údajně dělalo. Stovky miliard eur, dolarů i korun už byly vyhozeny – nikoli do větru, ale do zcela konkrétních kapes těchto navenek „idealistických“ skupin a hnutí, nebo těch, kdo z jejich aktivit profitují.

I když v poslední době stále mluvíme o úsporných opatřeních, naše žití na dluh pokračuje a narůstá. Nevyhneme se nezbytnosti očistit státní finance a snížit náklady na celkový chod státu na všech jeho úrovních a náš složitý a drahý státní aparát redukovat. Případy úspěšných řešení známe. Když jsem počátkem října zde na Pražském hradě přijímal předsedu slovinského parlamentu, řekl mi, že jejich letos sestavená vláda snížila počet ministerstev z 19 na 12. Pokusme se o něco podobného a nezůstaňme jen u toho.

I když je to politicky nesmírně složité, do realistických rozměrů je nutné vrátit i náš sociální systém. Znamená to omezit stále narůstající takzvané mandatorní, neboli zákony předurčené výdaje státu, tedy peníze, které státním rozpočtem jen procházejí a vláda o nich vůbec nerozhoduje. Hledat zdroje pro jejich financování ve vyšším zdanění firem a jednotlivců efekt nepřináší a ekonomické a finanční problémy to jen prohlubuje.

Náš stát slábne a současně bobtná. Namísto malého silného státu nás obepíná stále mohutnější obruč stále slabšího státu. Stát, jeho zákony, instituce i představitelé, přestává být – zvláště pro mladší generace – autoritou a respektovanou hodnotou. Vše, co je se státem spojeno, je dnes a denně zpochybňováno a zesměšňováno médii a na ně napojenými intelektuálskými a lobystickými skupinami lidí, kteří nejsou svázáni žitím a každodenní poctivou prací v produktivní sféře ekonomiky, a proto na to mají čas a prostředky. Slabý stát jim k tomu dává obrovskou příležitost.

Politikové – a všichni, kterým budoucnost naší země není lhostejná – těmto tlakům musí umět a především chtít čelit. Pokud to neuděláme rychle, budeme konfrontováni s dvojím nebezpečím: s úplnou ztrátou občanské loajality, a tedy s lhostejností občanů ke svému státu na straně jedné a s výbuchy individuálního násilí a extremismu na straně druhé. Jde o dvě strany téže mince.

Samozřejmě nejde jen o věci hospodářské. Jde i o naši odvahu vypořádat se s popíráním a vysmíváním se staletí utvářeným hodnotovým kořenům naší civilizace. Dokud opět nezačneme nazývat věci pravými jmény, hodnoty hodnotami, pahodnoty pahodnotami, normu normou a extrém extrémem, budou naše pocity nejistoty narůstat. Také proto se dnes mnoho lidí obává vyjádřit svůj názor na různé velmi sporné společenské jevy. Také proto opět raději mlčí, skloní hlavu, myslí si své a svůj skutečný názor řeknou nanejvýše potichu doma. Také proto se mnohým zdá, že se vrací, co už jsme zažili.

Demokracie je tím vším – nejen v naší zemi, ale v celé Evropě – ohrožována. Je smutné, že narůstá laxnost vůči oslabování tohoto nezastupitelného předpokladu lidské svobody.

V dnešní slavnostní den tyto věci nepřipomínám proto, abych přispíval k vytváření či prohlubování špatné nálady, která před 15 lety zneklidnila a dnes znovu zneklidňuje naši veřejnost. Můj záměr je opačný. Zkusme si navzájem dodat odvahy – ale nikoli k tomu, abychom co nejhlasitěji křičeli, co nejurážlivěji napadali druhé, co nejopovržlivěji se vyjadřovali o vlastní zemi. Dodejme si odvahy, abychom ukázali, že jsme schopni své problémy řešit.

Nedejme si vnutit představu, že se o své věci neumíme postarat, neboť nikdo jiný nemá motiv starat se o ně lépe než my sami. A navíc jsme to již mnohokráte prokázali.

Nedejme si vnutit představu, že někde daleko za našimi hranicemi sedí tisíce nadnárodních úředníků a politiků, kteří přemýšlejí jen o tom, jak nám pomoci, abychom se mohli mít lépe, krásněji a bezstarostněji. Co neuděláme, o co se nepostaráme, co si s dostatečnou mírou sebevědomí nevyjednáme či nevybojujeme, to mít nebudeme. Nečekejme na novodobého mesiáše ani na peníze z evropských fondů.

Nedejme si vnutit představu, že je naše domácí politika tak špatná, že musí přijít různá nedemokratická hnutí, občanské „výzvy“, či „osvícení jedinci“, aby naši zemi vedli a řídili. Bez demokratické politiky to není možné.

V nejbližších měsících a letech nás nečekají jednoduché a klidné časy. Je na nás, zda tímto obdobím projdeme oslabeni či posíleni. Nejsme velmoc, ale také ne malá bezvýznamná země. Více než deset milionů lidí ve státě s tisíciletou tradicí – to je obrovská síla. Pokud silou chce být. Síla, která v našich předcích osvědčila svou schopnost čelit těžkostem. Patřím k těm, kteří tomuto odkazu věří a ze všech sil se ho snaží uchovat, naplňovat a předat dalším generacím. Optimismus mi dodává vědomí, že takových je nás v naší vlasti mnoho.

Václav Klaus, 28. 10. 2012

Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/projev-prezidenta-vaclava-klause-k-28-rijnu-fjt-/domaci.aspx?c=A121028_155143_domaci_jan

Proč jsem se narodil tak blbě…

Jestli v Praze zavedou to co v Jablonci – tak se hlásím k romské národnosti…
Tomu se snad ani nedá věřit, že je to možné….

JABLONEC aneb „Jak nás vychovávají cikání“

Město Jablonec nad Nisou ve spolupráci s Dopravními podniky měst Liberce
a Jablonce nad Nisou zavedlo pro romské spoluobčany z oblasti Zeleného
údolí nový typ jízdenek pro MHD.
Zavedlo a také zaplatilo. Tyto jízdenky jsou přenosné a jsou pro naši
romskou menšinu ZDARMA !!! Hlavním důvodem bylo to, že stoupl počet
případů napadení řidiče a revizorů a to zejména ve večerních hodinách,
kdy se nastupuje předem a kdy si řidič řekl o jízdní doklad a byl napaden.
Město Jablonec n.N. odůvodnilo své kroky takto: „ alespoň bude klid,
městská ani státní policie s tím nikdy nic nenadělá.” Jízdenky jsou přenosné,
platné v nemalém počtu pro tuto skupinu obyvatel. Co dodat. Cikáni opět
dosáhli svého.
Příště rozbijou hubu pokladní v marketu a dostanou grátis lístky na jídlo??
Pak pumpařovi a budou následovat lístky na benzín??? Holt oni to s tímto
státem umí, můžeme jen závidět. Prý nepřízpůsobivý, opak je pravdou, umí
se přizpůsobit dokonale a když jim to nejde, přizpůsobí si svým chováním
stát, policii i nás. Je normální strach jít večer městem? Kde se krčí ti, co si
platíme a mají nás chránit? Proč město naříká, že večerní Jablonec nežije, ať
se tam jdou podívat po 21. hodině a uvidí pravý důvod. A bude hůř……..
V Praze není třeba čekat na 21. hodinu. Zde i dopoledne dokáží černí
pasažéři romského etnika vyděsit a bez ostychu omezovat platící cestující!
Spolucestující na fotu do mne vytrvale kopal kanadou, až mi nezbylo nic
jiného, než mu v zájmu mé dosud zdravé holenní kosti uvolnit i své místo.
Neměla jsem na vybranou. Z druhé strany tábořilo jeho pokřikující, svačící a
popíjející početné příbuzenstvo. (I když jsem se zařadila mezi ty odvážné,
kteří spoj předčasně neopustili, tu bdící společnost jsem si pro ucelenější
obrázek přece jen vyfotit netroufla….).
Jablonecká hromadná jízdenka pro celý squat, ještě k tomu přenosná a
zdarma, je zvláštní znevýhodnění těch, kteří platí a dodržují podmínky
Městského přepravního řádu, ale Praha to dotáhla k „dokonalosti”.
Romskou migraci v MHD řeší tak, že revizoři „přednostně” kontrolují na
první pohled finančně „dobytné” cestující, aby ti tmavší stačili na následující
stanici vystoupit a počkat na další spoj.
Tak jak je to tedy s rovnými právy pro všechny občany této republiky?….

Za sebe říkám UŽ MĚ „MILÍ” POLITICI NESERTE!

Jitka Tejmarová

Je islám hrozbou?

Je Islám hrozbou ? Autorem následujících slov je Dr. Emanuel Tanay, známý a vysoce uznávaný psychiatr; muž, jehož rodina patřila před druhou světovou válkou k německé aristokracii, vlastnil řadu průmyslových podniků a nemovitostí. Když byl tázán, kolik Němců bylo skutečnými nacisty, odpověděl způsobem, který může být určující pro náš postoj k fanati-zmu: „Velmi málo lidí bylo skutečnými nacisty, ale mnoho dalších se ra-dovalo z návratu německé hrdosti a další byli příliš zaneprázdněni, než aby je to zajímalo. Byl jsem jedním z těch, kdo pokládali nacisty za bandu bláznů. Takže většina se prostě stáhla a umožnila tím, aby se to vše stalo. Pak, dříve než jsme to zjistili, nás měli v hrsti, ztratili jsme kontrolu, nastal konec světa. Má rodina ztratila všechno. Já sám jsem skončil v koncentračním táboře a Spojenci rozbili mé továrny.“ Dnes nám znovu a znovu různí experti opakují, že Islám je nábo-ženství pokoje a že velká většina muslimů si přece přeje jedině žít v míru. I když toto laické ujišťování může být pravdivé, nemá pražádný význam! Je to bezcenné šidítko, které nám má umožnit, abychom se cítili lépe a aby se poněkud zmenšil (psychický) účinek fanatického řádění ve světě ve jménu Islámu…!!!!!!!!!!!!. Je skutečností, že v současné fázi dějin vládnou Islámem fanatici. Jsou to fanatici, kteří vedou každou z 50 válek, které zuří ve světě. Jsou to fanatici, kteří systematicky masakrují křesťany či příslušníky domorodých kmenů v Africe, a postupně utápějí kontinent v přívalu Is-lámu. Jsou to fanatici, kteří spouštějí exploze bomb, usekávají hlavy, vraždí nebo zabíjejí z důvodů cti. Jsou to fanatici, kteří přebírají mešitu po mešitě. Jsou to fanatici, kteří se zápalem šíří kamenování a věšení obětí, znásilňování, zabíjení, polévání žen kyselinou, likvidaci ho-mosexuálů…… Jsou to fanatici, kteří učí mladé zabíjet a stát se sebevražednými bombovými zabijáky….. Obtížně měřitelnou skutečností je, že mírumilovná většina, mlčící většina….!!!!!!!!! …..je vyděšena a je vyřazena. Komunistické Rusko sestávalo z Rusů, kteří chtěli pouze žít v míru, a přesto komunistické Rusko bylo odpovědno za vraždu asi 20 milionů lidí. Mírumilovná většina byla irelevantní a umlčena…. Ohromná populace Číny byla rovněž mírumilovná, ale čínským komunistům se podařilo zabít ohromujících 70 milionů lidí.
Průměrný Japonec před druhou světovou válkou rozhodně nebyl sadistickým válečným štváčem. Přesto si Japonsko vražděním a kr-veprolitím razilo cestu Jihovýchodní Asií v orgii zabíjení, které zahrno-valo systematické vraždy 12 milionů čínských civilistů; většinou byli zabiti šavlí, lopatou a bajonetem. Kdo by mohl zapomenout Rwandu, která se zhroutila v krvavém zabíjení. Není snad možno tvrdit, že většina Rwanďanů byli mírumi-lovní lidé? Poučení z historie jsou často neuvěřitelně jednoduchá a lapidární, ale přes všechny naše schopnosti logického myšlení často přehléd-neme nejzákladnější a zcela nekomplikované závěry: svým mlčením se mírumilovní muslimové stávají zcela irelevantními. Mírumilovní muslimové se stanou našimi nepřáteli, jestliže nepo-zvednou svůj hlas, protože se stejně jako Dr. Tanay jednoho dne pro-budí a zjistí, že se dostali do područí fanatiků a že „nastal konec svě-ta“. Mírumilovní Němci, Japonci, Číňané, Rusové, Rwanďané, Srbové, Afgánci, Iráčané, Palestinci, Somálci, Nigerijci, Alžířané a mnozí další zemřeli, protože mírumilovná většina nepromluvila; pak už bylo pozdě. Pro nás, kteří to vše sledujeme, aniž bychom se angažovali, platí, že musíme dávat pozor na jedinou skupinu, která se počítá mezi fana-tiky, kteří nás ohrožují….!!!!!!!!…, a ohrožují náš způsob života..!!!!!. Žádná další mešita ani minaret v Evropě..!!!!!, pokud nebude stejné množství křesťanských kostelů v arabském světě a také stejné množ-ství křesťanů.!!!!! Pedofily civilizovaný svět trestá…a co muslimové, kteří souloží s 8 letými dívkami a mají s nimi děti; co Mohamed, jejich bůh, který měl také 8 letou ženu, také byl pedofilem.!!!! Přeje si někdo z Vás, aby za dvě desítky let !!! souložil nějaký mus-limský muž s Vašimi vnučkami a pravnučkami, aby je kamenovali, za-bíjeli, polévali kyselinou, prováděli ženskou obřízku ? !!!! A konečně: každý, kdo pochybuje, že se jedná o závažnou záleži-tost, kdo jen vymaže tento mail, aniž by ho poslal dál, ten se podílí na pasivitě, která dovoluje, aby problémy narůstaly. Pošlete tento mail dalším lidem, aby ho mohli číst všichni. Pošlete jej dále než bude příliš pozdě!

Proč musí být reformy?

Proč musí být reformy?

To lze vládě vysvětlit i bez agentur!

Důvody:

Nazvučení českého předsednictví – Saša Vondra -ODS –                            750 000 000 Kč

Open CARD – Pavel Bém – ODS –                                                  1 000 000 000 Kč

Zelená Praha – Pavel Bém – ODS –                                                  250 000 000 Kč

Bezdrátová Praha (WiFi-Praha) – Pavel Bém – ODS 150 000 000 Kč

Arbitráž s CME -??? –                                                                    10 000 000 000 Kč

Aféra Český dům – Karel Srba – ČSSD –                                          100 000 000 Kč

Diag Human -??? – ???? –                                                                         2 000 000 000 Kč

Aktuální kauzy staveb tunelů v Praze – Pavel Bém – ODS –          10 000 000 000 Kč

Gross – byty, akcie – Stanislav Gross – ČSSD –                               300 000 000 Kč

Internet do škol – Eduard Zeman – ČSSD –                                      884 000 000 Kč

Nucená správa -IPB -???2 –                                                        200 000 000 000 Kč

Sanace bank v 90. letech – Václav a Livie Klausovi – ODS –      200 000 000 000 Kč

Chemapol Group Junek – ??? –                                                      16 500 000 000 Kč

Knižní fond – Macek, Menzel – ODS –                                               400 000 000 Kč

Liberecký šampionát Magistrát města – ODS ČSSD –                         150 000 000 Kč

Lehké topné oleje – Václav KlausODS –                                 100 000 000 000 Kč

Rumová aféra – Václav Klaus – ODS –                                               60 000 000 Kč

Kamencové jezero – Starosta Chomutova ODS –                         750 000 000 Kč

Konsolidační banka, Konsolid. agentura – Všichni ODS a ČSSD 240 000 000 000 Kč

Podpora na fotovoltaické elektrárny – Všichni ODS a ČSSD –     900 000 000 000 Kč

Sečteno:             1 bilion, 675 miliard, 878 milionů, 83 tisíc…

A to není zdaleka vše, jedná se pouze o část peněz, které samozřejmě musí chybět!

Není co vysvětlovat, pane Nečasi, Kalousku, Drábku a další, to nevysvětlí ani vaše drahé mozky, vymývající PR agentury !!!!!

 

Poznámka pro slabší žáky:

tisíce                           číslo a tři nuly

deseti tisíce                číslo a čtyři nuly

sta tisíce                      číslo a pět nul

miliony                         číslo a šest nul

desítky milionů           číslo a sedm nul

stovky milionů             číslo a osm nul

miliardy                        číslo a devět nul

desítky miliard            číslo a deset nul

stovky miliard             číslo a jedenáct nul

bilion                           číslo a dvanáct nul

 

To není uvedeno, aby se někdo urazil, ale proto, že vzniká dojem, že český národ si rozkradené, nebo hloupým a diletantským přístupem zničené hodnoty neumí představit.

V opačném případě nerozumím tomu, proč s nimi už dávno občané této republiky neudělali pořádek, a pořád se nějakým zajímavým způsobem stále drží u „svých koryt“!

 

 

 

 

Jistě, toto je jen malý „vrcholek ledovce“ nad hladinou, protože zde nejsou uvedeny úplatkářské aféry a parchanti a diletanti, kteří stojí např. za Pandury, Gripeny, dopravními letouny Casa,atd.,atd. A je ještě spousta dalších zajímavých dotazů, jako např.:

 

–  Jak je možné, že jim utekli darebáci jak Kožený, tak i Krejčíř a také Pitr.

A když už to takto „chytří“ policajti a „nejchytřejší“ právníci „posrali“,   proč už nejsou zpátky v republice, odsouzeni, zavřeni a jejich nakradený majetek není zabaven?

 

–  Jak je možné, že uprchlého Krejčíře nemohli nejít naši policejní „specialisté“, avšak našli ho novináři?

 

–  Jak je možné, že darebáka Koženého neodhalil nejchytřejší president na světě Václav K. (který všemu rozumí nejlépe včetně oteplování světového klimatu), ale Koženého fígle odhalili kdesi v „nějakém“  Azerbajdžánu? Naopak Václav K. měl s tímto lumpem velmi dobré vztahy, protože mu rozběhl jeho totálně zpackanou privatizaci.

 

–  Jak je možné, že ministryně spravedlnosti Daniela K. nechá propustit z vězení dva gaunery, kteří ukradli stamiliony, aby vzápětí zdrhli do Thajska?

 

–  Jak je možné, že v českých kriminálech, které se platí z našich peněz, se mají odsouzení  lépe než kdyby byli na svobodě?

 

–  Proč nevidíme policajty chodit pěšky, jak tomu bylo dříve? A když nemají z našich peněz na benzín do jejich, námi zakoupených policejních vozů, tak asi sedí na policejních služebnách a v policejních křeslech si pěstují opary na svých policejních zadcích? Asi mají málo peněz a bude jim již opět třeba přidat, a zvýšit jejich výsluhy.

 

–  Proč v této republice, jsou díky dotacím na kulturu, tak přepláceni „komedianti“ z pražských divadel, zpěváci, rozežraní kluci (kteří si říkají fotbalisté a v podstatě hrát fotbal neumí), hokejisté a jiné tzv. Celebrity?

 

–  Proč nežijí z příjmů ze své činnosti, tj. ze vstupného? Když živnostník bude mít vyšší náklady než výnosy tak ho právě tento stát nechá prostě zkrachovat!

 

–  Proč film sponzoruje RWE,ČEZ a jiní, kteří si, ovšem výši svých  sponzorských darů zahrnou do cen svých produktů, tj. „omastí“ nám všem ceny plynu, elektřiny atd.

 

–  Proč námi volení občané, kteří musí zastupovat naše zájmy v Poslanecké sněmovně, naše zájmy po svém zvolení naprosto nezastupují a změní se v bandu rozhádaných „trotlů“?

 

–  Proč už dávno jsme nevypráskali z Poslanecké sněmovny lobbisty, kteří lobují hlavně sami za sebe, a za svůj snadný, a dobře placený život, a kteří jsou HLAVNÍ příčinou korupce v tomto státě?

 

–  Jak je možné, že vyučený chemik dělá v tomto státě ministra financí?

 

–  atd., atd.

 

Dokud si na to Češi nenajdou odpověď a dokud si to sami nevyřeší, dotud budou ti zmetci dělat reformy!

Do Brusele!

http://www.novinky.cz/domaci/282390-jakl-v-novorocnim-projevu-oznamil-vystoupeni-ceska-z-eu.html

Bez komentáře, protože zatímco blb Hájek je asi nemocný psychopat, pan Jakl zde má naprostou pravdu, z níž vyplývá, že tady nikdy nebyla tzv. pravicová vláda a že mráz přichází z Brusele!

Ne do PRDELE, ale do BRUSELE!

Ej umrela mi žena….ale Evropská Uhnije stále přežívá. Ani RVHP nedokázalo na českém  trhu udělat takové likvidační změny, jako to dokázali většinou nevolení soudruzi z EU. Bojme se, Orwelův rok 1984 se vrací! Velký Bratr nás sleduje!

Jak to vidím po volbách

Mohu si své voliče pochválit a poděkovat jim. I když jsem byl na 28. nevolitelném místě kandidátky, byv lídrem za obvod Litomyšl a okolí, dostal jsem se na místo patnácté. Dost zajímavé, ale k ničemu. Byli jsme jako ČSSD potrestáni. A je pravda, že dříve jsem do práce MOHL jezdit autem, nyní tam MUSÍM jezdit autem (Litomyšl-Svitavy). A jinde je to ještě horší. Zlikvidovali jsme některé tratě, naši minulost a možnou budoucnost, a to ve jménu telete pseudoekonomiky, jak to vidí pravicové fašizující strany.  Ať každý z bývalého zastupitelského klubu ČSSD vyvodí svoji odpovědnost. Já jsme rád, že nejsem zpět. Jistě- kdybych tam byl, asi bych žvanil, že jsem se poučil a proti selskému rozumu už nebudu hlasovat. Ale i tak: to jsem měl/mohl dělat minulé čtyři roky. A neudělal. Moje věc- moje odpovědnost, moje prohra. A to jak na nominačních konferencích, tak díky voličům v současných krajských volbách. Levicoví voliči hledali, komu to hodit. No a kdo ještě neměl průšvihy z levicových stran? KSČM a SPOZ. Takže jim padly naše jisté hlasy. Tak pravil VOLIČ. Asi chtěl dát najevo, že chce nadále levicové rozumné směřování krajů, ale bacha vy z ČSSD! Už toho bolo dosť!

A tak se stalo.  Jak je to moudré, se ukáže v dalších čtyřech letech. Poměrně demokratická levice zastoupená ČSSD bude nyní zastoupena levicovými radiály (KSČM) a pseudolevicovými SPOZ. Nechť dějiny ukáží, kde je pravda a kde je problém. Přeji současnému klubu ČSSD dobrou ruku ve volbě partnerů a cítím potřebu napsat, že se SPOZ a Koalicí pro Pardubický kraj by mohli mít šanci uhájit demokratickou levicovou politiku ČSSD a upravit lidem podmínky v cestování a zdravotnictví tím, že dají tyto posty lidem s jasným odborným kreditem. Dopravu odborníkovi ze SPOZ (jen ať se ukáže, co umí, když se chce), a zdravotnictví nedemagogickému členu ČSSD, jak to dělal současný radní JUDr. Martin Netolický, PhDr., kterému přeji post hejtmana Pu kraje. Uvědomme si, že není možné rušit stále se redukující počty lůžek a ztížit lidem  dostat se k základní nemocniční a hlavě dostupné a levné péči, protože v tomto má pravdu náš konkurent ing,. Janeček z ODS. On opravdu zredukoval naše lůžka na nejmenší počet v ČR na jednoho obyvatele oproti ostatním krajům i Praze. Takže jakékoliv zásahy do tohoto lůžkového fondu, jakož i likvidace ambulantních specialistů, je zločin na stejné úrovni, jako zlikvidovat praktické lékaře, aby je nahradili třeba záchranáři a specialisté… Jako lékař vidím nutnost zachovat stávající počty nemocnic a naopak je třeba tlačit na ZP ( hlavně VZP), aby konečně připustili, že krajské pardubické zdravotnictví patří mezi jedny z nejlevnějších v celé ČR. A bacha: NE na úkor odvedené kvality péče!!!

Doufám, že tohle proběhne i v dalších kapitolách řízených Krajským úřadem Pardubického kraje. Přeji všem novým zastupitelům a radním, včetně nového hejtmana, aby se dokázali zkonzolidovat, udrželi dobré myšlenky a realizovali je a naše staré chyby pak opravili ke spokojenosti lidu Pardubického kraje. Neb jen pro lid se dělá lokální politika. A je právě ono umění ji udělat tak, aby lid byl spokojený, vládci mohli dělat dobře svou práci a krysy neopouštěly loď jako první.

Máme tu ještě důležitou volbu! A to volby do senátu.

Podpořme společně demokratického a politiky znalého Radka Martínka! Senát si zaslouží kandidáty z demokratické strany! Ne takového, jehož partaj stále staví svou politiku na nesmyslném třídním boji a likvidaci odpůrců cestou síly a násilí. To jsme tu už měli. Nechtějme, aby se to dělo nadále! Máme dost energie tohle změnit a současnou demokratúru změnit na stát pro lidi? Dejme Radku Martínkovi hlas! Kdo mne znáte, víte že neoroduji za politické mrtvoly či pitomce. Kdo dal hlas mně, tomu děkuji, ale nyní prosím- dejte jej Mgr. Radku Martínkovi! Děkuji Vám za vše co jste udělali pro mou osobou! Posun z 28. místa na 15. je neskutečný, úžasný. Ale teď je na Vás, zdali v čele kraje bude důstojný senátor, spjatý s naším krajem a okresy. A to Radko Martínek je. Tak v pátek a sobotu: DO TOHO!

Socialismus versus kapitalismus

Socialismus versus kapitalismus

(Juraj Seman)

 

V poslední době při svých cestách často slyším slova „zlatí komunisté“, i když jsem nikdy nebyl jejich příznivcem, tak do značné míry s nimi souhlasím. To, co zde prezentují všechny vlády od pádu tzv. totality, bych nazval jako závodem o co nejrychlejší rozkradení společného majetku, likvidace průmyslu a zemědělství. Když si postavím oba režimy vedle sebe a na jednu stranu dám klady a zápory jednoho či druhého, v mnohém vychází lépe socialismus a ta mnohými opovrhovaná totalita! SOCIALISMUS:

• Všichni měli povinnost pracovat a měli práci. • Zákony byly jednoduché, jasné a přísné, platily pro všechny.
• Kdo pracoval, dostával pravidelně 2x do měsíce mzdu nebo plat. • Pojištění bylo skutečně pojištěním, smlouvy jednoduché, srozumitelné i laikovi. • Levné a všem dostupné úvěry.
• Získání bytu s nízkým nájemným (v mnoha případech i získání podnikového bytu). • Všechny srážky šly automaticky ze mzdy nebo platu a byly vypočteny vždy tak, aby člověku zbylo na důstojné vyžití. • Skutečně bezplatná lékařská péče, značně preferovaná prevence a očkování. • Výdej léků a léčiv jen za symbolickou částku 1,- Kč. • Podpora mladých rodin, matek na mateřské, jakož i péče o zdravotně postižené,seniory a těžce nemocné. Nebyla taková zvěrstva jako dnes,kdy hodně lidí, a dokonce i dětí, umírá jen proto, že rodiče neměli na jejich léčbu, případně nepatřili k těm šťastným, kterým se včas podařilo peníze sehnat za pomocí ponižujících zdlouhavých sbírek mezi lidmi. • Bezplatné preventivní prohlídky a očkování dětí, mnohdy prováděné lékaři přímo ve školních zařízeních. • Rozsáhlá sociální síť se skutečnou pomocí, kde neexistovalo, že by někdo zůstal na ulici, bez domova, bez pomoci. • Byla přísně trestána šmelina a lichva, kupčení a spekulace. Tyto činy se vyskytovaly velmi vzácně, především ve velkých městech. • Bezplatné školství od jeslí, přes mateřské školky až po VŠ. Obrovská podpora učňovského školství, kdy již v průběhu učiliště učni získávali praxi a zkušenosti přímo v podnicích, do kterých pak po skončení učiliště a získání výučního listu nastupovali.
• Lepší kulturní využití volného času, jak dětí, tak i dospělých. • Téměř neexistovaly drogy a narkomani a zcela žádné herny. • Učitelé ve školách, ale i mimo školy, měli přirozenou autoritu,respekt a úctu,měli větší možnosti v postihování přestupků žáků a rodiče s nimi skutečně spolupracovali. • Policisté (tehdy příslušníci veřejné bezpečnosti) byli respektováni,měli větší autoritu a velmi vysokou objasněnost trestných činů. • Soudy všech stupňů byly daleko pružnější a řešily každý případ kompletně,tj. pachatel byl odsouzen zcela automaticky k náhradě škody a ta mu byla ihned a samozřejmě srážena z platu kdekoliv, kam nastoupil do zaměstnání, dokud vše nezaplatil. • Velmi nízká kriminalita způsobená tím, že pachatel věděl dopředu, že bude dopaden a škodu bude muset splácet. Tehdejší věznice (-nápravné ústavy) nebyly jako dnes, kdy mnoho rodin nebydlí v takovém luxusu jako současní vězni v nich dnes.
Nízká kriminalita byla způsobená také tím, že v záznamech pachatelů jejich trestné činy byly uvedeny stále, a ačkoliv nebyly počítače a internet,přece jen o každém zločinci a jeho skutcích věděli všichni zainteresování ,a tudíž nebylo úniku do anonymity. • Existovaly funkční odbory, podnikové rekreace, dětské rekreační prázdninové tábory, zájezdy…
• Mládež byla maximálně zapojována do mimoškolních aktivit. • Velmi nízké zatížení lidí státní byrokracií, většinu pracovních věcí řešila mzdová účtárna. • Relativně větší soukromí a svoboda (možná někdo namítne, že to není pravda, ale je třeba si , že díky dnešnímu zneužívání techniky např. mobilní telefony, kamerové systémy, internet, kreditní karty, účty v bankách,velké množství duplicitně vedených registrů, se kterými pracuje velké množství lidí, a děravým zákonům na ochranu osobních údajů, je sledovaní soukromí tehdy proti současnému sledování zanedbatelné).

Nevýhody:

• Nebyly denně banány, mandarinky, pomeranče… • Dováželo se jen to, na co byly finance, tj. za peníze, které se utržily za vyvezené zboží.
• Omezené cestování do zahraničí mimo tzv. NSZ, které bylo regulováno převážně z důvodu nedostatku zahraničních měn, kdy bylo preferováno dovážení zboží,které jsme neuměli vyrobit.
• Strach z STB, z této složky bezpečnosti měli strach hlavně ti, kteří chtěli a nebo již škodili zájmu všech. Kdo pracoval a nekradl, ten většinou s nimi neměl problém.

Kapitalismus dnes: •

Můžeme cestovat téměř bezproblémově do všech států světa, pokud nevyjíždíme do států, které vůči nám zavedly vízovou povinnost. • Máme konečně banány!! (- tohle nám opravdu velice chybělo, že?!). • Máme nadměrný a bezproblémový výběr drog, které si můžou snadno opatřit již školáci. • Máme spoustu heren. • Kdo nechce nemusí pracovat, ale ti, kteří by velice rádi pracovat chtěli,tak nesnadno a obtížně práci shání. • Máme vysokou kriminalitu a její nízkou objasněnost. • Máme přepychově vybavené věznice, kde se zločinci mají lépe než mnozí důchodci nebo rodiny s dětmi.
• Máme právní džungli, ve které nám jde vláda příkladem v obcházení a nedodržování vlastních zákonů. • Máme exekutory, kteří nás okradou a oberou s posvěcením státu o veškerý majetek. • Máme bezdomovce, částečně vlastní vinou, částečně po „návštěvě“ exekutorů.
• Máme nejnekvalitnější silnice a dálnice, zároveň však paradoxně také jedny z nejdražších. • Nekontrolované dovozy, které ničí domácí výrobu a tím i ruší pracovní místa. • V mnoha zejména zahraničních firmách jsou pracovní podmínky zaměstnanců jako v době otrokářské.
• Odbory nefungují ani zdaleka tak jako dříve, v mnoha firmách jsou přímo zakázány.
• Ztráta soběstačnosti státu, ačkoliv dříve jsme byli v mnohém soběstační(viz naše zemědělství). A v návaznosti potravinářský průmysl . • V mnoha firmách je vyplácení mzdy sázkou do loterie, zaměstnavateli nějaký výrazný postih nehrozí. • Vysoké zadlužení mnoha rodin, v nejednom případě způsobený zaměstnavatelem a nezaměstnaností. • Exekutory, kteří nešťastným a bezbranným lidem seberou vše, aniž by tito lidé mnohdy vůbec něco dlužili. • Máme zde lichváře, kteří se nestydí lidi okrást o poslední, co mají, naopak díky aktivní pomoci zákonodárců jim pomáhají v budování fabrik na dluhy.
• Právo peněz, nikoli zákonů je zde na denním pořádku. • Máme stát právnický namísto právního. • Preventivní lékařská péče spíše mizí, stejně jako předražené očkování. • Je zde ráj podvodníků všeho druhu chráněných zákony tvořenými v nejednom případě samotnými podvodníky či jejich pomocníky. • Peníze se vyvádějí do zahraničí, končí v kapsách zahraničních vlastníků našich bývalých podniků, které zde téměř zadarmo získali, buď pod cenovým nákupem nebo přímo zločinem, případně restitucí mnohdy poněkud podivnou. • Máme drahé, ale nekvalitní upadající školství a bude ještě hůře.Bohužel je preferováno vysokoškolské vzdělání, kde velké množství absolventů nikdy v životě nebudou ve vystudovaném oboru pracovat, studují jenom proto, že díky diplomu budou mít větší šanci na vyšší plat, nikoli ze zájmu o obor. • Máme téměř zlikvidované učňovské školství, každý chce být vysokoškolák,učiliště jsou nezajímavá, neatraktivní, nenabízí vyšší platové ohodnocení. • Máme plné úřady práce vysokoškolsky vzdělaných mloků, které nikdo nechce zaměstnat.
• Máme velice nízkou porodnost, mít a vychovávat děti je dnes luxusem.
• Máme strach a obavy o práci, strach zda firma za naší práci zaplatí, strach cokoli říci, abychom nepřišli o práci, strach a obavy, že nebudeme mít finanční prostředky na zaplacení hypotéky, na nájem, na energie, na obživu …
Asi tento můj článek bude mít hodně kritiků, kterým současný chaos v tomto režimu plně vyhovuje, možná že se najde hodně lidí, které svým obsahem zaujme. Byl bych velice rád, kdyby se nad tímto článkem zamyslelo co nejvíce lidí a klidně tam i něco z vlastních myšlenek a úvah dopsali. Myslím, že je nad čím přemýšlet a případně se i poučit.
7.6.2012 zprávy Čro – za první čtvrtletí roku 2012 přibylo 65 000 exekucí proti důchodcům .

Tykadla a prezident ČR 2013

Když se minule pan Smetana, nebojácný řidič DP Olomouc s výborným vzděláním na témata přežití politiíků v ČR, rozhodl namalovat tykadla našim kandidátům na lukrativní politické funkce, měl tím zajisté na mysli jejich přežití do dalších voleb, tedy jejich schopnost vnímat změny ve společnosti šestým či sedmým smyslem.  Našli se však regenáti ODS, patolízalové řitních otvorů kolem Zmr. Langera, jejichž nonIQ hovoří za vše, z  jejichž myšlenkového hnisu vyšla sepse po jeho exemplárním potrestání. Ukazuje se však za možné, že se ostatní parazité, zvané Politické strany, zamyslely (sic!) a volí opačný tykadlový stav. Naopak vlastním kandidátům nyní, zvláště v Olomouci a okolí, tykadla malují samy. Nojo, ono to těm modrofialovým grázlům docela sluší! Kdy už bude PČR osamostatněna a obviní Zmr. Langera  a kdy se Soudcovská unie postaví za práva zbídačených a povede exemplární řízení proti jeho konkubíně? Chceme toho snad tolik? Dívejte se na hrdinu všedního dne, ostřelovaného Tuneldědka v Chrastavě. Tento naivka vysvětlil vše, co se tady děje. Nechce vraždit, ale upozornit na ubohost současných zlodějů majících kořeny v prvních tzv. pravicových vládách. I já jsem tomu tenkrát věřil. A volil jsem ODS! Teď už jsem si  nafackoval. Možná v tom budu pokračovat. Myslím ve fackování jako současný člen ČSSD. Blbů je více- ale bacha- oni jsou na výši!  Oni dobře vědí, kam a ke komu se přitulit. A pokud se stanu Užitečným idiotem, pak mi ne facka, ale rána pěstí právem patří! Dívejme se reálně na současné kandídáty na prezidenta Rozkradené republiky. Ať je naše svoboda v rozhodování jakákoliv, nejlépe se umísťuje Ing. Zeman Miloš.  Ostatní jsou partajně uměle vytvořené oběti partajních sviňáren a bojů. Dejme nýmandovi možnost kandidovat a protože nevyhraje, je v hajzlu on i jeho rodná strana. Ale jako možný čistý předseda dané partaje, to by měl nejen šancí zvítězit, ale zvedl by partaj ze současného marasmu výše. Jako prezident je ale NULA.

Koho mohu tipovat za prezidenta: No právě Miloše Zemana! Bude pokračovat marasmus Oposmlouvy a podpoda pravicových děvek. Ale já mu tleskám! On ASPOŇ NĚCO VÍ A UMÍ.