Archiv pro měsíc: Říjen 2013

Měl bych vrátit voličský průkaz

Volby jsou za námi, vítězství ČSSD sice „existuje“, ale tragikomédyje pokračuje. Většinu levice nedá dohromady ani náhodou, vítězem voleb se jeví podnikatel zmr. A. Babiš, pravice v rozkladu má velkou šanci spolu se zmr. Kalousky a šišloidy z NWO pokračovat v devastaci pravicových hodnot, byly-li v ČR kdy nějaké. V. Klaus brzdí všemi končetinami, seč může, protože se ZASE krásně seknul (a to musím napsat, že mě to mrzí), „tradiční“ strany jsou v prdeli a Česko tam už je minimálně  7. let marasmu. Puč v ČSSD (byť demokraticky vyvolaný, viz např. léta 1933, 1948) je ukázkou toho, co znám už od doby volby předsedy ČSSD B. Sobotky, kdy jsem na tomto sjezdu volil M. Haška. A teď vidím, že jsem rozhodně nezpůsobilý volič. Tradiční pravicové hodnoty jsou mi bližší jako podnikateli, jako lékaři jsou mi velmi blízké PŮVODNÍ hodnoty ČSSD z 19. století, moje volba pro Haška dopadla tenkrát téměř patem a Sobotka, kterého pak jsem jako svého předsedu podporoval v rámci udržení soudržnosti ČSSD, mne opakovaně zklamal svým neslaným-nemastným opozičním štěkáním bez produkce vlastních programových myšlenek. Ostatně vyprázdněnost ideí ve všech stranách až snad na Stranu svobodných občanů (která je ale díky určitým stupidnostem v programu nevolitelná pro „normálního „občana) je přímo do očí bijící; už jen to, že zmr. M. Bendu dostali pražští pepíci do parlamentu po X-té (pracoval ten člověk někde někdy- nikdy!), mi zvedá žaludek. Jsem zvědav, kdo z ostatních bude mít tu kocovinu jako mám já už teď. Co dále nevím. Nejsilnější (sic) strana současných voleb je v personálním a myšlenkovém rozkladu už den po volbách, tradiční pravice neexistuje (tedy v PČR),  Zemanova klika propadla, ale náhražkou jsou Haškovci v ČSSD, zbabělost některých korytářů v ČSSD je do očí bijící, ani jeden z „lídrů“ není důvěryhodný, já ostatně jako prezident bych ČSSD rozhodně nepověřil sestavováním vlády! Jenže nejsem ani prezident, ani důvěryhodný volič. A současný „prezident“,  kterého jsem volil (jinou volbu mi ale nedali, v prvním kole to byl Dienstbier), je neuvěřitelně zakomplexovaný revanšista, mstící se blbům v ČSSD za zpackanou volbu s přidanou hodnotou podrazu na bývalém předsedovi ČSSD doteď a to bude trvat, dokud bude žít. Totéž ostatně udělal V. Klaus „své“ ODS a jak rád. Je mi nesmírně líto, že jsme národ tupců, kterým stačí vláda a mocenské rozbroje dvou protagonistů „oposmlouvy“ od roku 1998 dosud, a stále nejsou tady nové, neotřelé, ale hlavně důvěryhodné osobnosti s dostatečnými znalostmi, které by mělo smysl volit. Schválně jsem nedělal odstavce. Je to jeden tok myšlenek totálně zklamaného straníka ČSSD, vyznávajícího tradiční křesťanské hodnoty 19. a 20. století. Jinak blahopřeji „našim“ poslancům, ale nezávidím jim to. Svobodné volby už nikdy v mediokracii nebudou, ale chýlí se to k dalším, nic neřešícím volbám předčasným. Koho však volit v dalších volbách, toť vpravdě otázka hamletovská!

PS: Zeman zařídí, aby tady vládlo ANO, Haškovo křídlo ČSSD a KSČM. Bleáááábrrr!

Takto krásně to nikdo ještě nevysvětlil!

Takto krásně to ještě nikdo nevysvětlil!

 

Motto: Jdeme domů, on to za nás někdo dodělá!

 

„Jeden americký profesor ekonomie
na místní vysoké škole nikdy nenechal
propadnout jediného studenta, ale v
poslední době nechal propadnout rovnou
celou třídu.*

*
Třída trvala na tom, že Obamův
socialistický model funguje, že nikdo by
neměl být chudý ani bohatý, všichni
by měli být zhruba na stejné úrovni.*

*
Profesor řekl: „OK, uděláme v této
třídě experiment Obamova plánu.
Známky z jednotlivých testů
zprůměrujeme a všichni tak budou dostávat
stejnou známku jako je průměr
třídy, takže nikdo nepropadne, ale nikdo ani
nedostane za 1.“*

*
Po prvním testu byly známky v
průměru a každý student dostal za 2.
Studenti, kteří tvrdě studovali,
byli trochu zklamaní a studenti, kteří
studovali málo, byli spokojení.*

*
U dalšího testu studenti, kteří
studovali málo, studovali ještě méně a ti,
kteří  studovali hodně, se
rozhodli, že jim průměr stačí, takže i oni
studovali málo. V tomto testu byl
průměr 4! Nikdo nebyl spokojený.*

*
Při třetí zkoušce byl průměr 5. Jak
zkoušky pokračovaly, průměr se nikdy
výrazně nezvýšil, vše se zvrhlo v
následné hašteření, obviňování a
nadávky.
Nikdo nechtěl studovat ve prospěch
někoho jiného. K jejich velkému
překvapení všichni propadli.*

*
Profesor konstatoval, že socialismus
už z principu nemůže fungovat, protože
odměna za práci může být skvělá,
lidé mohou mít motivaci uspět, ale když si
vláda celou odměnu vezme, nikdo
se nebude snažit nebo nebude chtít uspět.

Pět vět, které se vztahují k experimentu:

*
1. Nemůžete legislativou udělat z
chudých prosperující a prosperující
legislativně odstavit od příjmů.
2. Co dostane jeden člověk, aniž by
si to odpracoval, to musí odpracovat
jiný člověk, aniž by za tuto činnost
obdržel odměnu.
3. Vláda nemůže dát nikomu nic, aniž
by si to dříve nevzala od někoho
jiného.
4. Nelze rozmnožit bohatství tím, že
se rozdělí.
5. Jestliže si polovina lidí
představuje, že nemusí pracovat, protože se
druhá polovina o ně postará, a
když druhá polovina zjistí, že není dobré
pracovat, protože někdo jiný
bezpracně dostane to, co oni vytvořili, tak
to je začátek konce každého
národa“
=

 

 

Za co pane Bože, za CO?!?

Přeposílám, abych nebyl nasraný sám….
SRDEČNÝ  POZDRAV …

To aby jste všichni věděli, ODCHODNÉ

POSLANCŮ,  kterým KONČÍ VOLEBNÍ

MANDÁT !!

*Odchodné*

Ambrozek Libor 415 000
Aubrecht Vlastimil 295 000
Besta   Zdeněk 358 000
Bičík Milan 358 000
Bohatec Pavel 295 000  
Bratský Petr 366 000
Bürgemeister Jan 295 000
Bursík   Martin 358 000
Carbol Jiří 358 000
Čepelka Jiří 358 000
Čerňanský Josef 358 000
Červenka Petr 295 000
Čurdová Anna   358 000
Dimitrov Kosta 358 000
Dlouhý Vladimír 295 000
Domesová Zuzana 295 000
Dopitová Zdenka 295 000
Dub Tomáš   358 000
Dundáčková Eva 358 000
Václav Exner 358 000
Fiala Jaroslav 358 000
Fialová Jiřina 295 000
Grüner Václav   358 000
Grůza Jan 358 000
Hájek Petr 295 000
Hanuš   Jiří 358 000
Hasil Tomáš 366 000
Hašková Monika 295 000  
Hink Vladimír 295 000
Hovorka Ludvík 358 000
Hrbata   Michael 358 000
Chalupa Jaromír 295 000
Chytka Radim 358 000  
Jacques Kateřina 415 000
Jakoubková Věra 358 000
Janeček Jiří 358 000
Ježek Josef 358 000
Ježek Libor 358 000
Jičínský Zdeněk 358 000
Kafka David 295 000
Kalábková Gabriela 295 000
Kantor Ivo 295 000
Klas Jan   295 000
Klein Jaroslav 358 000
Kočí Irena 358 000
Kochan Jozef 358 000
Kolouš Zdeněk 295 000
Krajíček Miroslav   358 000
Kratochvíle Karel 358 000
Krill Petr 295 000
Kubinyi Josef 83 000
Kubuš Pavol 358 000
Kvapil Tomáš 358   000
Langer Ivan 295 000
Lhota Zdeněk 358 000
Libý   Ladislav 358 000
Liška Ondřej 358 000
Mach Zdeněk 358 000  
Mallotová Helena 295 000
Maršiček Zdeněk 295 000
Mazuchová Lenka 295 000
Melčák Miloš 358 000
Mertinová   Marcela 295 000
Mlčák Ladislav 358 000
Molendová Dagmar 358 000
Navrátilová Ludmila 358 000
Němec Pavel 295 000
Novotný Zbyněk 358 000
Nowak Libor 358 000
Páralová Alena   295 000
Patera Miloš 358 000
Petr Břetislav 358 000
Petruška Daniel 358 000
Plašil Ondřej 295 000
Pleva Petr   358 000
Polanský Jiří 358 000
Prosek Zdeněk 295 000
Rabas Přemysl 358 000
Raninec Juraj 358 000
Rovan Daniel   295 000
Rybínová Jana 358 000
Řebíček Aleš 358 000 !!!!!
Říman Martin 358 000
Severa Pavel 295 000
Schwippel Jan   358 000
Slámová Klára 83 000
Smetana Pavel 358 000
Snítilý Evžen 358 000
Snopek Václav 295 000
Soušek Miroslav   358 000
Suk Lubomír 366 000
Sunkovský Petr 295 000
Svoboda Cyril 358 000
Svoboda Miroslav 295 000
Šlajs Václav   295 000
Šmíd Milan 358 000
Šojdrová Michaela 366 000
Šoltys Vladimír 358 000
Špika Jan 295 000
Šplíchal Karel   358 000
Talmanová Lucie 562 000 !!!!!
Tlustý Vlastimil 366 000
Vanoušek Pavel 358 000
Vojíř Oldřich 415 000
Vojtíková Jitka 295 000
Vomáčko Ladislav 358 000
Vondruška   Josef 358 000
Wolf Petr 358 000
Yvona Kubjátová 83 000  
Zajíček Tom 415 000
Zelenková Ladislava 358 000
Zgarba   Petr 358 000
Zubová Olga 295 000

*Celkem* :  38 395 000,- KČ

 

Všechno souvisí se vším

VŠECHNO SE VŠÍM SOUVISÍ… KLAUS – IPB – H-SYSTÉM – ZAHLAZENÍ STOP VEDOUCÍ K TZV. PREZIDENTOVI, Zdenek, 4.1.2013 0:25:16

http://www.policejniveteran.cz/files/Kr%C3%A1de%C5%BEe%20stolet%C3%AD%20(2).pdf

IPB vznikla roce 1993 sloučením Investiční banky (je zajímavé, že vznik Investiční banky v roce 1990 byl předem již za komunismu plánován, jak vyplývá z interních dokumentů Státní banky Československé z února 1989) a Poštovní banky. IPB se brzo dostala mezi tři nejsilnější banky v zemi. Postupně docházelo k navyšování základního kapitálu, tzv. „nafukování bubliny“ a důkladnému pumpování ve formě úvěrů a vyvádění aktiv na dceřinné společnosti. Významnou destinací peněz pumpovaných z IPB byly firmy Václava Junka, agenta StB a člena posledního předlistopadového ÚV KSČ, zejm. Chemapol Group a společnosti, ve kterých figuroval jako statutární orgán či většinový vlastník Antonín Charouz.

Miliardy končily také v impériu Lubomíra Soudka, agenta StB, evidenční číslo 24939, krycí jméno GORDON, ovládajícího mj. Škodu Plzeň. Václav Junek, Antonín Charouz a Lubomír Soudek Prostřednictvím IPB byla financována hlavně ODS, první půjčku ve výši 55 milionů v roce 1992 brzo následovaly další, bezpočet večírků, konferencí a „Žofínů“ ani nepočítaje. IPB financovala i vydání knihy Václava Klause „Dopočítávání do jedné“.

První ohrožení nerušeného pumpování znamenal rok 1995, kdy se do IPB vypravili kontroloři NKÚ, aby prověřili, proč banka neplatí daně.  Dluh banky tehdy činil cca 173 milionů korun. Z banky byli ale nekompromisně vyhozeni a premiér Klaus osobně a v doprovodu tehdejšího vicepremiéra Kalvody navštívili NKÚ, aby jeho vedení náležitě „umravnili“ a odkázali do patřičných mezí.

Tento daňový dluh IPB později ministerstvo financí v čele s Kočárníkem odpustilo. Menší problém nastal i v roce 1997, kdy auditorská společnost Coopers & Lybrand odmítla vydat pozitivní auditorskou zprávu s odkazem na neprůhledné účetnictví a nestabilitu banky. Pumpování proto kryla nějakou dobu auditorská společnost Ernst & Young, který vydávala bance výroky „bez výhrad“, a to často v rekordní době. Na jaře 1997 odmítlo vedení IPB poskytnout úvěry zjevně krachujícím firmám, zřejmě s ohledem na blížící se politické změny (pád Klausovy vlády v roce 1997) a hrozící odpovědnost. 30.4. 1997 jsou Tesař s Procházkou zatčeni a putují do vazby. Brzo zřejmě dostanou rozum, jsou propuštěni a zůstávají ve funkcích. V roce 1998 se v IPB objevuje strategický partner Nomura, tehdy  na objednávku, aby maskoval skutečnost, že banka je na pokraji pádu. Nomáda brzo převádí svůj podíl na společnost Saluka Investments, s heslem „čím neprůhlednější, tím lépe“. Konec se však blížil. Stomiliardové manko už nešlo krýt a bylo nutno poslat banku do nucené správy.

Stalo se tak v červnu 2000 a pro mediální efekt „zakročujeme tvrdě a nikdo neunikne potrestání“ obsadilo centrálu IPB po zuby ozbrojená zásahová jednotka URNA. Chybějí už pouze vrtulníky.

Banku během dvou dnů koupila ČSOB a stát jí zaručil veškeré ztráty. Ještě před uvalením nucené správy se podařilo managementu banky vyvést veškerá likvidní aktiva do tzv. off-shore fondů na Kajmanské ostrovy (přičemž společným portfoliem byly fondy Triton), na který se nucený správce ani český stát „nedostane“. Šlo o řadu fondů, které využívají legální nedobytnosti právního prostředí Kajmanských ostrovů. Celkovou výši aktiv vyvedených na Kajmany lze odvodit z rozhodnutí vlády ČR, která 21.7. 2003 rozhodla, že Konsolidační agentura zaplatí ČSOB v rámci státních garancí celkem 49,3 miliardy korun jako náhradu za majetky ukradené

do fondů Triton. Podle státních odhadů by krize IPB a související státní záruky měly přijít daňové poplatníky nejméně na 160 miliard korun.

PERSONÁLNÍ POZADÍ VYPUMPOVÁNÍ IPB:

Miroslav Tuček, agent StB, ev. č. 1864001, krycí jméno „KRÁL – národohospodář“. Komunistický ekonom a dlouhodobý prorektor VŠE Praha za bolševismu, v 70. letech dokonce ekonomický poradce prezidenta. Před rokem 1989 zakotvil v Prognostickém ústavu, líhni kádrů, které připravovaly předání moci a následného rozkradení majetku.

V letech 1992 – 2000, tj. až do pádu banky působil ve funkci člena dozorčí rady banky. Měl zásadní vliv na všechny „pumpařské operace“.

Jeden z mozků mohutného vykrádání IPB Jiří Weigl, prodloužená ruka Klause v bance, který dohlížel, aby bylo pumpováno správným směrem a výhradně se souhlasem mocných. Člen dozorčí rady banky 1993 – 1998. V současné době působí ve funkci vedoucího Kanceláře prezidenta republiky.

Libuše Benešová, místopředsedkyně ODS a předsedkyně Senátu zastávala

v letech 1996 – 1998 funkci člena dozorčí rady.

Jejím úkolem bylo hájit zájmy ODS v bance, zejména úvěrování společností spojených s ODS. Libor Procházka, několikrát byl trestně stíhán, tři týdny dokonce i vazebně, vždy bylo však trestní stíhání zastaveno.

V představenstvu banky působil v letech 1992 – 2000 Aladár Blaas, pravá ruka Libora Procházky a náměstek v IPB. Trestně stíhán, na intervenci ministra vnitra obvinění staženo.

Jan Klacek, místopředseda stínové vlády ČSSD 1996- 1998, ve stejném období i člen představenstva IPB. Od roku 1998 až do pádu banky generálním ředitelem IPB.

Jiří Tesař, autor ekonomického programu ČSSD, generální ředitel, předseda představenstva IPB 1992 – 1998 a člen dozorčí rady 1997 – 2000

(Jiří Weigl, Libuše Benešová, Libor Procházka, Aladár Blaas, Jan Klacek a Jiří Tesař)

IPB nebyla klasicky vypumpována, jako ostatní banky, ale doslova „přepumpována“, což způsobilo trochu jiný scénář, než bylo obvyklé sanování a státní pomoc. Bylo nutno jí převést na jinou banku, spolu s absolutními státními garancemi, které znamenají, že státní výdaje budou ještě vyšší. Výše ukradených peněz se může pohybovat v řádech okolo 400 – 500 miliard korun, Konsolidační agentura odkoupila nejhůře klasifikované dluhy za 170 miliard, záruky státu vůči ČSOB jsou neomezené

(odhady státu se zatím pohybují okolo 100 miliard), takže konečný účet může být ještě o hodně vyšší.

KOMERČNÍ BANKA. Komerční banka vznikla vyčleněním z bývalé státní SBČS a v roce 1992 se transformovala v akciovou společnost. Ve stejnou dobu se zde objevuje klíčová osoba vykrádání banky, Richard Salzmann. Kam peníze z Komerční banky nejvíce mizely? Mezi největší společnosti, kam byly pumpovány finance z Komerční banky, patří firmy (skupina ČS/Satrapa) okolo agenta

StB, svazek č. 25447, Františka Chvalovského. Celková suma se pohybuje kolem tří miliard. Více než jednu miliardu vypumpoval z banky Petr Smetka, přes svou společnost H-SYSTEM. Jedno z největších rozkrádání banky bylo realizováno přes společnosti izraelského státního občana

Alon Barac, nar. 11.8.1960 (v českých médiích většinou nepřesně uváděný jako Barak Alon, pod tímto jménem také občas vystupoval) a jeho holding B.C.L. Trading. Vykrádání banky zahájené v roce 1996 ve formě dokumentárních akreditivů nebylo však Baracovou první operací v Komerční bance, počátkem 90. let ji připravil přes svou firmu Tessos Praha o asi tři miliardy korun. V průběhu let 1996 – 1999 poskytla Komerční banka Baracovi úvěry ve výši přes devět miliard korun. I přes trestní oznámení na něj z roku 1999 nebyl Barac nikdy v Čechách stíhán a státní zastupitelství v Praze si na něj netrouflo vydat ani zatykač. Podobné podvody jako v Čechách měl Barac na svědomí i v Maďarsku, kde pumpoval státní banku Postabank. Maďarské úřady Baraca dokonce na krátkou dobu zadržely, poté byl propuštěn. Žalobě čelil pouze ve Vídni v Rakousku, ale i tam spravedlnosti unikl vzhledem k náhlé nemoci soudce.

16. února 2000 schválila Zemanova vláda pomoc Komerční bance pohybující se na pokraji krachu. V rámci sanace stát převzal její špatné úvěry ve výši asi 65 miliard Kč, které byly později podle zaběhnutého scénáře převedeny do Konsolidační agentury. Komerční banku poté převzala francouzská Societé Generale. Dne 20. 7. 2001 potom

Miloš Zeman, tehdejší premiér ČR publikoval článek, ve kterém uvedl „Myslím si, že privatizací Komerční banky končí tunelování velkých bank v Čechách.“ PERSONÁLNÍ POZADÍ: Na prvním místě nelze neuvést Richarda Salzmanna, generálního ředitele banky od roku 1992 – 1998. Do roku 2000 byl senátorem za ODS. Osobní přítel Václava Klause, Ivana Kočárníka, Tomáše Ježka, Dušana Třísky atd. Je ironíí, že celá 90. léta byl Salzmann prezentován jako vzor bankéře a byl o něm dokonce natočen díl cyklu GEN (Galerie Elity Národa). Osobně schvaloval největší pumpařské

operace. Jan Klak, člen dozorčí rady banky 1995 – 1997. Karel Dyba, člen dozorčí rady banky 1997 – 1998, tj. v době největšího pumpování do Alonovy BCL Trading. Bývalý ministr hospodářství za ODS. Člen KSČ od 22 let, za komunismu kariéra v ČSAV, zakotvil v Prognostickém ústavu. Josef Kotrba, člen dozorčí rady 1995 – 1997,

více o něm viz. výše kauzu České spořitelny Jan Stráský, v dozorčí radě 1998 – 1999, jeho úkolem bylo krýt předchozí velké vykrádání banky, bývalý předseda federální vlády v roce 1992, pozdější ministr zdravotnictví a dopravy (ODS). Bývalý vysoký funkcionář KSČ, vstoupil do ní ve svých

18 letech.

KLAUSOVA AMNESTIE DÁVÁ VELKOU LOGIKU.

Miloslav Ponkrác, Anonym, 4.1.2013 10:33:47

Před zhruba rokem jsem psal, že centrum moci se pomalu přesouvá od vlády k mocným a velmi bohatým šedým eminencím v pozadí. Dá se říci, že vláda už nemá téměř moc v ruce. Její moc vyplývala s tím, že disponovala mnoha věcmi, které mohla „prodat“ – a za to byla respektována i mafiemi v pozadí. -*- Zhruba poslední rok až dva je ovšem stát vykraden, a vláda posloužila mocným.

Změnila zákony v jejich prospěch (fikce doručení, nebývalá volnost exekutorů, faktická nevymahatelnost práva a spravedlnosti pro prosté občany, církevní restituce, …) a vláda už operuje jen s několika posledními kartami:

Komu předá celé zdravotnictví: Chrenek, zbývá jenom uměle zkrachovat Všeobecnou zdravotní pojišťovna a pak podle zákona spadne Chrenkovi celé zdravotnictví do klína, zbytek už si zařídí sám. Schválili mu nestandarně mnoho věcí, které byly za hranou zákona různými kličkami.

Aby mu lidé neutekli poté co VZP spadne do klína podle zákona jeho pojišťovně, omezili možnost změny lékařů, stejně jako další. A jako dárek

mu přidali poplatky, které mírně zvýšili.

-*- Pak je tu ČEZ, kde jsem slyšel, že se nenápadně rozprodávají akcie. Zde zřejmě dojde k předání tajně a nenápadně tichou cestou.

-*- Máme tu důchodový systém, který je zlatou slepicí. Pokusy předat vše k vytunelování do soukromých penzijních fondů byla řada a stále se snaží. Tak by se dalo pokračovat.

Podstatné je, že poslední dva roky se těžiště moci silně přesunuje do šedých eminencí mimo vládu (ne že by tam nebylo, ale moc vlády zřetelně slábne a moc lidí vzadu roste).

Nepohodlní z vlády jsou zavíráni. Viz Rath apod. Lid měl/má radost z toho, že na politiky je metr, ale na skutečné zločince metr není. Ovládnutí policie a částečně soudů je nyní využíváno jako nástroj pro likvidace těch, které šedým eminencím vstoupí do cesty. A zároveň dají falešnou naději lidu, že začíná spravedlnost i na mocné – stejně falešnou jako opilec Havel dal naději na demokracii a lepší život.

Kalousek to již pochopil. Přepsal svůj veškerý majetek na manželku a rozvedl se. Nebojí se, že by ho manželka o majetek připravila, v minulosti dokázal mít metody i hodně drsné (záhadná úmrtí?), takže manželka si to určitě nedovolí.

Klaus nyní amnestií zrušil veškerá vyšetřování, které vadilo mnoha lidem v pozadí. A také hlavně ochránil sebe a svou ženu. Tedy odstranil hrozbu skutečné moci mimo vládu v pozadí.

-*-Ostatně Klaus milosti dával převážně podvodníkům a defraudantům. Klaus pouze pomáhá dokončit proces. Ochránil skutečné šedé eminence, které se těžko mohly stát mocnými poctivou cestou. Tím je přikryl a zakryl k nim cestu. Jistě nezůstane bez veliké odměny.

-*- Pouze probíhá proces – předání majetku a moci mocným mimo vládu. Jejich ochrana mnoha novými zákony, které zaručují jejich klidné spaní i nerušené tunelování, kradení a vykonávání moci. Tento proces je na pozadí mnoha tisíců událostí ve vládě. Mnoha podivných zákonů. Mnoha podivných akcí. Je to válka mnoha drobnými bitvami a tahy. Klausova amnestie byla jenom jedním tahem na celé šachovnici. Každým tahem je předán kousek moci šedým eminencím v pozadí, nebo kousek majetku, nebo nějaký penězovod, nebo zákonem zrušena další možnost, jak je potrestat či na ně dosáhnout.

-*- Občas to ruší zbytečně aktivní zahraničí, například Švýcarsko

se začalo nechutně montovat do MUS. Nebo Pítr. Alespoň tam se dalo zdržovat a nakonec prošvihnout lhůty. Ale je to nepříjemné a vyvolává to zbytečné otázky mezi lidmi.

-*- Záměrným pokračováním tohoto procesu je také dostat lidi do stavu, kdy budou na hranici uživení se. Budou mít spousty starostí jen o holý život. Zadlužování státu, neschopnost dosáhnout spravedlnosti, exekuční

orgie, podporování kriminálních živlů jednak pozitivní diskriminací, jednak pořádnou tahanicí po soudech každého, kdo se opovážil bránit obviněním z překročení nutné obrany, rasismu či neonacismu. Dále rozbíjením co jde. -*- Dále rozeštváváním lidí proti sobě.

Mladých vůči starým. Podnikatelů vůči zaměstnancům. Antikomunismem a bojem proti komunismu v době, kdy žádné osobní riziko nehrozí, ale je to hezká póza. Rozeštvávají se muži proti ženám co to jde. Atd. -*- Nicméně toto už přesahuje rámec jediného tahu na šachovnici – Klausovy amnestie, mimochodem geniálního tahu, pokud bychom to četli v detektivce.

-*- Klausova amnestie nedává  žádný smysl, pokud se posuzuje jako ojedinělý krok  anebo  srovnává s osobou Klause – zde dokonce vypadá amnestie jako naprosto totální zmatení, kdy Klaus dělá něco jiného, než poslední roky dělal. Nicméně v celém kontextu celého procesu předávání moci do šedých eminencí a přeměny vlády pouze na pimrlové divadélko bez významu pouze aby si občané užili hry s tím, že stále považují vládu za centrum moci – to dává velký smysl.

Je naprosto jasné, že Klaus vůbec není osamocený člověk, sólista, Klaus hraje s velkým orchestrem. A tam to smysl dává a také velký.