![\"Brn\u011bnsk\u00fd](\"https:\/\/cms.parlamentnilisty.cz\/image.ashx?w=632&h=307&f=218050604_3953330761455407_8110544789660005041_n_637623683987393802.jpg&id=160058\")
Popisek: Daniel Herman a Bernd Posselt p\u0159i p\u0159ed\u00e1n\u00ed ceny Sudeton\u011bmeck\u00e9ho landsman\u0161aftu<\/strong><\/small><\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n
<\/p>\n\n\n\n
Jednaosmdes\u00e1t let pot\u00e9, co sou\u017eit\u00ed \u010cech\u016f a N\u011bmc\u016f v \u010desk\u00fdch zem\u00edch ukon\u010dily ud\u00e1losti kolem druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky, se na \u00fazem\u00ed \u010cesk\u00e9 republiky m\u00e1 poprv\u00e9 v historii konat sudeton\u011bmeck\u00fd sjezd pod heslem \u017divot je setk\u00e1v\u00e1n\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
\u201eBude to sv\u00e1tek spole\u010dn\u00e9 kultury, rozmanitosti, dialogu a porozum\u011bn\u00ed, na kter\u00fd jsou srde\u010dn\u011b zv\u00e1ni nejen v\u0161echny generace sudetsk\u00fdch N\u011bmc\u016f, ale i jejich \u010de\u0161t\u00ed a mezin\u00e1rodn\u00ed p\u0159\u00e1tel\u00e9,\u201c ozn\u00e1mil Bernd Posselt, spolkov\u00fd p\u0159edseda po\u0159adatelsk\u00e9 organizace Sudeton\u011bmeck\u00e9 krajansk\u00e9 sdru\u017een\u00ed, zn\u00e1m\u00e9 ale podle n\u011bmeck\u00e9 verze n\u00e1zvu sp\u00ed\u0161e jako \u201eLandsman\u0161aft\u201c.<\/p>\n\n\n\n
Spolek, zaregistrovan\u00fd od roku 2015 i v \u010cesku, je otev\u0159en\u011b lobbistickou organizac\u00ed, h\u00e1j\u00edc\u00ed z\u00e1jmy vys\u00eddlenc\u016f z \u010ceskoslovenska. Jeho prvn\u00edm p\u0159edsedou byl od roku 1950 Rudolf Logdman von Auen, n\u011bkdej\u0161\u00ed poslanec rakousk\u00e9 \u0158\u00ed\u0161sk\u00e9 rady, kter\u00fd po vzniku \u010ceskoslovenska v roce 1918 usiloval o odtr\u017een\u00ed \u010desk\u00e9ho pohrani\u010d\u00ed vyhl\u00e1\u0161en\u00edm separatistick\u00e9 provincie Deutschb\u00f6hmen. Tento pokus byl potla\u010den arm\u00e1dou, ideolog n\u011bmeck\u00e9ho separatismu ale dostal mo\u017enost p\u016fsobit v \u010deskoslovensk\u00e9m parlamentu. V roce 1938 v Teplic\u00edch srde\u010dn\u011b v\u00edtal Hitlera, i kdy\u017e je pravdou, \u017ee od t\u0159ic\u00e1t\u00fdch let u\u017e byl jeho politick\u00fd vliv zanedbateln\u00fd.<\/p>\n\n\n\n
Po v\u00e1lce se usadil v Bavorsku, kam byla vyst\u011bhov\u00e1na nejv\u011bt\u0161\u00ed \u010d\u00e1st \u010desk\u00fdch N\u011bmc\u016f, a inicioval vznik spolku, kter\u00fd by h\u00e1jil jejich z\u00e1jmy, a rovn\u011b\u017e \u201eprosazen\u00ed pr\u00e1vn\u00edho n\u00e1roku na ztracenou domovinu\u201c v\u010detn\u011b do\u0159e\u0161en\u00ed majetkov\u00fdch ot\u00e1zek.<\/p>\n\n\n\n
Tyto ambice sd\u00edl\u00ed Landsman\u0161aft doposud, kdy\u017e je jeho p\u0159edsedou a od devades\u00e1t\u00fdch let nejv\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00ed tv\u00e1\u0159\u00ed Bernd Posselt. Potomek vlivn\u00e9 rodiny p\u0159edv\u00e1le\u010dn\u00e9ho Jablonce nad Nisou (otec zde vlastnil tov\u00e1rnu na plastikov\u00e9 v\u00fdrobky, p\u0159\u00edbuzn\u00fd Adolf Posselt byl dlouholet\u00fdm starostou m\u011bsta a poslancem) se narodil v roce 1956 ji\u017e v N\u011bmecku.<\/p>\n\n\n\n Od sedmdes\u00e1t\u00fdch let byl bl\u00edzk\u00fdm spolupracovn\u00edkem Otty von Habsburka v Panevropsk\u00e9 unii, co\u017e byl meziv\u00e1le\u010dn\u00fd projekt na politick\u00e9 a hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 sjednocen\u00ed evropsk\u00fdch n\u00e1rod\u016f. Postupn\u011b se prosadil v r\u00e1mci bavorsk\u00e9 CSU, kter\u00e1 v\u017edy byla nejbli\u017e\u0161\u00edm politick\u00fdm spojencem vys\u00eddleneck\u00fdch hnut\u00ed, od roku 1994 byl europoslancem. Ve stejn\u00e9 dob\u011b se st\u00e1v\u00e1 velmi \u201epopul\u00e1rn\u00edm\u201c v \u010cesku, d\u00edky sv\u00fdm medi\u00e1ln\u00edm vystoupen\u00edm na obranu sudeton\u011bmeck\u00fdch z\u00e1jm\u016f.<\/p>\n\n\n\n Politik, kter\u00fd sv\u00fdm vystupov\u00e1n\u00edm pro n\u011bkter\u00e9 dok\u00e1zal d\u00e1t konkr\u00e9tn\u00ed n\u00e1pl\u0148 nejasn\u00e9mu pojmu \u201esudeton\u011bmeck\u00fd revan\u0161ismus\u201c, m\u011bl ale na \u010desk\u00e9 stran\u011b v\u017edy i sv\u00e9 zast\u00e1nce. K prvn\u00edmu z\u00e1sadn\u00edmu st\u0159etu do\u0161lo v roce 2002, kdy\u017e cht\u011bl Landsman\u0161aft otev\u0159\u00edt v Praze svou kontaktn\u00ed kancel\u00e1\u0159 pr\u00e1v\u011b v \u010dase p\u0159edvolebn\u00ed kampan\u011b, kter\u00e1 tak dostala jedno z hlavn\u00edch t\u00e9mat.<\/p>\n\n\n\n Ambice krajansk\u00e9ho sdru\u017een\u00ed se pochopiteln\u011b v\u017edy prol\u00ednaly se \u0161ir\u0161\u00ed a slo\u017eit\u011bj\u0161\u00ed ot\u00e1zkou sousedsk\u00fdch vztah\u016f \u010cech\u016f a N\u011bmc\u016f. Jejich restart po roce 1989 byl dlouho poznamen\u00e1n ne\u0161\u0165astn\u00fdm \u00favodn\u00edm tahem prezidenta Havla, kter\u00fd dodal revizionistick\u00e9 lobby p\u0159ehnan\u00e9 sebev\u011bdom\u00ed.<\/p>\n\n\n\n V\u00e1clav Havel m\u011bl k N\u011bmecku osobn\u011b pozitivn\u00ed vztah. Podle v\u0161ech jeho \u017eivotopisc\u016f ne\u0161lo ani tak o rodinnou historii z doby nacismu, sp\u00ed\u0161e o jeho vlastn\u00ed z\u00e1\u017eitky z \u0161edes\u00e1t\u00fdch let, kdy jeho hry m\u011bly v N\u011bmecku \u00fasp\u011bch, kter\u00fd mu umo\u017enil ekonomickou nez\u00e1vislost po cel\u00fdch dvacet let opozi\u010dn\u00edch aktivit. \u010cesk\u00fd disent byl tak\u00e9 z N\u011bmecka intenzivn\u011b podporov\u00e1n, a pr\u00e1v\u011b tento vd\u011bk st\u00e1l na po\u010d\u00e1tku jeho velmi vst\u0159\u00edcn\u00fdch vyj\u00e1d\u0159en\u00ed, kter\u00e1 bohu\u017eel na druh\u00e9 stran\u011b byla pochopena zcela jinak.<\/p>\n\n\n\n Nejv\u00e1\u0161niv\u011bj\u0161\u00ed spory na vl\u00e1dn\u00ed \u00farovni se poda\u0159ilo uzav\u0159\u00edt \u010cesko-n\u011bmeckou deklarac\u00ed v roce 1997, ale sudeton\u011bmeck\u00e9 hnut\u00ed i pot\u00e9 d\u00e1valo najevo sv\u00e9 ambice z pozice \u201erozv\u00edjen\u00ed kulturn\u00edho a v\u011bdeck\u00e9ho d\u011bdictv\u00ed b\u00fdval\u00e9 domoviny\u201c ovliv\u0148ovat d\u011bn\u00ed v \u010cesku, co\u017e na druh\u00e9 stran\u011b vyvol\u00e1valo nepochopen\u00ed.<\/p>\n\n\n\n Hnut\u00ed ale tak\u00e9 m\u011blo podporu \u010d\u00e1sti intelektu\u00e1ln\u00ed a politick\u00e9 sc\u00e9ny, kter\u00e1 propagovala spole\u010dn\u00e9 aktivity a odpor interpretovala jako \u010desk\u00fd \u0161ovinismus nebo nedostatek rozhledu. Od devades\u00e1t\u00fdch let se kritick\u00e9mu hodnocen\u00ed \u010desk\u00e9ho postoje v\u011bnovalo mno\u017estv\u00ed um\u011bleck\u00fdch a akademick\u00fdch d\u011bl. Jako badatelsk\u00e9 t\u00e9ma to tehdy bylo velmi popul\u00e1rn\u00ed a daly se na n\u011bj z\u00edskat ve\u0159ejn\u00e9 prost\u0159edky i z N\u011bmecka.<\/p>\n\n\n\n Jedn\u00edm z obl\u00edben\u00fdch t\u00e9mat se stal t\u0159eba Brn\u011bnsk\u00fd pochod smrti, jak je naz\u00fdv\u00e1no kolektivn\u00ed vys\u00eddlen\u00ed v\u00edce ne\u017e dvaceti tis\u00edc brn\u011bnsk\u00fdch \u017een, d\u011bt\u00ed a star\u00fdch osob, ke kter\u00e9mu do\u0161lo na z\u00e1klad\u011b usnesen\u00ed Zemsk\u00e9ho n\u00e1rodn\u00edho v\u00fdboru z 29. kv\u011btna 1945. Prob\u011bhlo hned v dal\u0161\u00edch dvou dnech a bylo zcela improvizovan\u00e9 a nezaji\u0161t\u011bn\u00e9, tak\u017ee p\u0159i n\u011bm do\u0161lo k humanit\u00e1rn\u00ed katastrof\u011b. Od devades\u00e1t\u00fdch let byl p\u0159\u00edb\u011bh opakovan\u011b p\u0159evypr\u00e1v\u011bn a stal se jednou z hlavn\u00edch karet sudeton\u011bmeck\u00e9 strany.<\/p>\n\n\n\n Navazov\u00e1n\u00ed p\u0159eshrani\u010dn\u00edch kontakt\u016f na po\u010d\u00e1tku devades\u00e1t\u00fdch let se stalo p\u0159\u00edle\u017eitost\u00ed pro mlad\u00e9ho brn\u011bnsk\u00e9ho novin\u00e1\u0159e, kter\u00fd se sou\u010dasn\u011b sna\u017eil na m\u00edstn\u00ed univerzit\u011b zalo\u017eit katedru politologie. Petr Fiala se hned na po\u010d\u00e1tku devades\u00e1t\u00fdch let stal p\u0159edsedou moravsk\u00e9ho zemsk\u00e9ho v\u00fdboru Panevropsk\u00e9 unie. V t\u00e9to pozici byl v kontaktu s asistentem Otty von Habsburga Berndem Posseltem, kter\u00fd se v domovin\u011b sv\u00fdch p\u0159edk\u016f objevoval \u010d\u00edm d\u00e1l \u010dast\u011bji.<\/p>\n\n\n\n \u201eS Panevropskou uni\u00ed jsem se sezn\u00e1mil je\u0161t\u011b p\u0159ed listopadem 1989 d\u00edky jej\u00edm kontakt\u016fm s brn\u011bnskou podzemn\u00ed univerzitou a jej\u00edmu aktivn\u00edmu z\u00e1jmu o tehdej\u0161\u00ed v\u00fdchodoevropsk\u00e9 zem\u011b ovl\u00e1dan\u00e9 komunistick\u00fdmi diktaturami. Panevropskou unii jsem ch\u00e1pal jako jednu z cest, jak naplnit kl\u00ed\u010dov\u00e9 heslo listopadu 1989 \u2013 n\u00e1vrat do Evropy,\u201c vzpom\u00ednal p\u0159ed n\u011bkolika lety pro web Hl\u00eddac\u00ed pes.<\/p>\n\n\n\n Bernd Posselt se stal zvl\u00e1\u0161tn\u00ed sou\u010d\u00e1st\u00ed \u010desk\u00e9 ve\u0159ejn\u00e9 debaty, \u010dasto byl zv\u00e1n t\u0159eba do Knihovny V\u00e1clava Havla, kde v roce 2019 p\u0159edstavoval svou knihu P\u0159\u00edb\u011bh Evropy.<\/p>\n\n\n\n Kontakty p\u0159es akademick\u00fd sv\u011bt byly zavr\u0161eny v roce 2016, kdy\u017e se na Sudeton\u011bmeck\u00fdch dnech po\u0159\u00e1dan\u00fdch v Norimberku objevil tehdej\u0161\u00ed \u010desk\u00fd ministr kultury Daniel Herman, kter\u00fd \u00fa\u010dastn\u00edky oslovil \u201emil\u00ed krajan\u00e9\u201c.<\/a> Ze strany po\u0159adatel\u016f to bylo interpretov\u00e1no jako historick\u00fd zlom, kter\u00fdm ofici\u00e1ln\u00ed org\u00e1ny \u010cR odm\u00edtly p\u0159\u00edstup kolektivn\u00ed viny N\u011bmc\u016f, uplatn\u011bn\u00fd v Bene\u0161ov\u00fdch dekretech.<\/p>\n\n\n\n Sudeton\u011bmeck\u00e9 dny po\u0159\u00e1d\u00e1 Landsman\u0161aft ka\u017edoro\u010dn\u011b na ja\u0159e, v \u010dase letnic. Doposud se konal v r\u016fzn\u00fdch m\u011bstech N\u011bmecka, nebo ve t\u0159ech p\u0159\u00edpadech ve V\u00eddni. Po Danielu Hermanovi, kter\u00fd m\u011bl t\u00e9ma \u010desko-n\u011bmeck\u00fdch vztah\u016f u\u017e p\u0159edt\u00edm jako svou agendu, n\u00e1sledoval o rok pozd\u011bji Pavel B\u011blobr\u00e1dek, vicepremi\u00e9r a p\u0159edseda lidovc\u016f, kte\u0159\u00ed tradi\u010dn\u011b m\u011bli p\u0159es Evropskou lidovou stranu na N\u011bmecko intenzivn\u00ed vazby.<\/p>\n\n\n\n V letech 2023 a 2025 Sudeton\u011bmeck\u00e9 dny nav\u0161t\u00edvil ministr \u010desk\u00e9 vl\u00e1dy Mikul\u00e1\u0161 Bek, ve druh\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b s ofici\u00e1ln\u00edm mand\u00e1tem vl\u00e1dy. P\u0159i prvn\u00ed p\u0159\u00edle\u017eitosti byla n\u00e1v\u0161t\u011bva doprov\u00e1zena i vysloven\u00fdm pod\u011bkov\u00e1n\u00edm Landsman\u0161aftu a Berndu Posseltovi za zlep\u0161en\u00ed \u010desko-n\u011bmeck\u00fdch vztah\u016f z \u00fast prezidenta Petra Pavla<\/a>.<\/p>\n\n\n\n P\u0159i osmdes\u00e1t\u00e9m v\u00fdro\u010d\u00ed konce druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky \u010desk\u00fd ministr \u0161kolstv\u00ed Mikul\u00e1\u0161 Bek zd\u016fraznil, \u017ee \u201ehr\u016fzy v \u010desk\u00fdch zem\u00edch 8. kv\u011btna neskon\u010dily\u201c a kritizoval \u010deskou pov\u00e1le\u010dnou pomstu na N\u011bmc\u00edch. \u010ce\u0161i podle n\u011bj musej\u00ed \u201enaj\u00edt odvahu pohl\u00e9dnout do propasti d\u011bjin\u201c<\/a>.<\/p>\n\n\n\n Ocenil tak\u00e9 n\u011bkter\u00e9 organizace, kter\u00e9 tuto odvahu nach\u00e1zej\u00ed. A jako jednu z nich b\u00fdval\u00fd rektor brn\u011bnsk\u00e9 univerzity v\u00fdslovn\u011b jmenoval spolek Meeting Brno, na jeho\u017e akc\u00edch se v minulosti \u00fa\u010dastnil. Spolek Meeting Brno je tak\u00e9 \u010desk\u00fdm po\u0159adatelem Sudeton\u011bmeck\u00fdch dn\u00ed v moravsk\u00e9 metropoli.<\/p>\n\n\n\n Brno bylo u\u017e od devades\u00e1t\u00fdch let p\u0159irozen\u00fdm centrem snah o obnovu \u010desko-n\u011bmeck\u00fdch kontakt\u016f. M\u011bsto, kter\u00e9 bylo d\u00edky historick\u00fdm vazb\u00e1m na V\u00edde\u0148 v intenzivn\u00edm kontaktu s n\u011bmeck\u00fdm sv\u011btem, kter\u00fd nebyl zcela p\u0159eru\u0161en ani po roce 1948 (ve m\u011bst\u011b bylo t\u0159eba mo\u017en\u00e9 zachyt\u00e1vat vys\u00edl\u00e1n\u00ed rakousk\u00e9 televize) se tak stalo i objektem z\u00e1jmu Landsman\u0161aftu.<\/p>\n\n\n\n Rok 2015, sedmdes\u00e1t\u00e9 v\u00fdro\u010d\u00ed ud\u00e1lost\u00ed konce druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky, vyhl\u00e1silo tehdej\u0161\u00ed veden\u00ed m\u011bsta, tvo\u0159en\u00e9 stranami ANO, KDU-\u010cSL, Strany zelen\u00fdch a \u017d\u00edt Brno, jako Rok sm\u00ed\u0159en\u00ed. V jeho r\u00e1mci se na jedn\u00e1n\u00ed zastupitelstva objevil i n\u00e1vrh deklarace ve zn\u011bn\u00ed<\/a>: \u201eM\u011bsto Brno up\u0159\u00edmn\u011b lituje ud\u00e1lost\u00ed z 30. kv\u011btna 1945 a dn\u00ed n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch, kdy byly p\u0159inuceny k odchodu tis\u00edce lid\u00ed na z\u00e1klad\u011b uplatn\u011bn\u00ed principu kolektivn\u00ed viny \u010di u\u017e\u00edvan\u00e9ho jazyka.\u201c<\/p>\n\n\n\n Ke koali\u010dn\u00edm stran\u00e1m se tehdy p\u0159idala TOP 09, opozi\u010dn\u00ed ODS a \u010cSSD o t\u00e9matu odm\u00edtly hlasovat, jde podle nich o zbyte\u010dn\u00e9 otev\u00edr\u00e1n\u00ed historick\u00fdch ran. P\u0159\u00edmo proti, a to velmi vehementn\u011b, se postavil zastupitelsk\u00fd klub KS\u010cM, jeden z jeho \u010dlen\u016f text p\u0159\u00edmo v \u0159e\u010dni\u0161ti roztrhal.<\/p>\n\n\n\n Hned v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm roce byl zalo\u017een spolek Meeting Brno, v jeho\u017e \u010dele stanul koordin\u00e1tor projektu Rok sm\u00ed\u0159en\u00ed Ji\u0159\u00ed Mottl. C\u00edlem jeho aktivity je \u201epodpora interkulturn\u00edho dialogu, mapov\u00e1n\u00ed a zp\u0159\u00edtomn\u011bn\u00ed historie m\u011bsta Brna a jihomoravsk\u00e9ho regionu, snaha o porozum\u011bn\u00ed spole\u010dn\u00e9 historii, hodnot\u00e1m a tradic\u00edm evropsk\u00fdch n\u00e1rod\u016f a \u0161\u00ed\u0159en\u00ed hodnot humanismu\u201c.<\/p>\n\n\n\n Mezi jeho zakladateli byl s n\u011bkdej\u0161\u00edm \u010dlenem \u017d\u00edt Brno Petrem Kalouskem i David Macek, b\u00fdval\u00fd m\u00edstop\u0159edseda KDU-\u010cSL a v jeho organiza\u010dn\u00edm t\u00fdmu lze naj\u00edt i progresivn\u00ed far\u00e1\u0159ku \u010ceskoslovensk\u00e9 c\u00edrkve husitsk\u00e9 Martinu Viktorii Kopeckou.<\/p>\n\n\n\n Spolek za dev\u011bt let sv\u00e9 existence m\u011bl podle Hl\u00edda\u010de st\u00e1tu uzav\u0159\u00edt s ve\u0159ejn\u00fdm sektorem smlouvy za celkem 71 milion\u016f. V leto\u0161n\u00edm roce zaujme ud\u011blen\u00ed v\u00edcelet\u00e9 dotace od Jihomoravsk\u00e9ho kraje na realizaci festivalu v letech 2025\u20132028 za \u0161est milion\u016f korun. Od brn\u011bnsk\u00e9ho magistr\u00e1tu na obdob\u00ed 2025\u20132027 dostal spolek 9 milion\u016f korun<\/a>.<\/p>\n\n\n\n Nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed sou\u010d\u00e1st\u00ed jeho aktivit je pr\u00e1v\u011b festival Meeting Brno. \u201eKa\u017ed\u00fd rok p\u0159in\u00e1\u0161\u00edme setk\u00e1n\u00ed s inspirativn\u00edmi osobnostmi, ne\u010dekan\u00e9 perspektivy a prostor pro diskusi o d\u016fle\u017eit\u00fdch spole\u010densk\u00fdch t\u00e9matech. P\u0159ipojte se k n\u00e1m a objevte s\u00edlu sd\u00edlen\u00e9ho p\u0159\u00edb\u011bhu,\u201c uv\u00e1d\u00ed spolek<\/a>.<\/p>\n\n\n\n Sou\u010dasn\u011b s ka\u017edoro\u010dn\u00edm multikulturn\u00edm festivalem budou v roce 2026 prob\u00edhat i Sudeton\u011bmeck\u00e9 dny. \u201eZ\u00e1rove\u0148 m\u00e1 b\u00fdt symbolem Evropy spojen\u00e9 proti vzm\u00e1haj\u00edc\u00edm se n\u00e1rodoveck\u00fdm politick\u00fdm sm\u011br\u016fm, tedy p\u0159esn\u011b proti t\u011bm, kter\u00e9 zp\u016fsobily druhou sv\u011btovou v\u00e1lku,\u201c vysv\u011btluje Petr Kalousek.<\/p>\n\n\n\n <\/p>\n\n\n\n Podle Bernda Posselta bude se\u0161lost \u201eznamen\u00edm, \u017ee je mo\u017en\u00e9 p\u0159\u00edkopy, kter\u00e9 vykopaly nacionalismus a totalitn\u00ed ideologie, p\u0159emostit a polo\u017eit z\u00e1klady pro lep\u0161\u00ed budoucnost ve sjednocen\u00e9 Evrop\u011b\u201c.<\/p>\n\n\n\n Na setk\u00e1n\u00ed Landsman\u0161aft ka\u017edoro\u010dn\u011b ud\u011bluje i Evropskou cenu Karla IV.<\/a> Vloni ji dostal bavorsk\u00fd premi\u00e9r Markus Soeder, p\u0159edt\u00edm p\u0159edseda eurokomise Jean-Claude Juncker nebo v roce 2022 Volodymyr Zelenskyj.<\/p>\n\n\n\n \u010cesk\u00fdmi dr\u017eiteli jsou biskup Josef Koukl, Petr Uhl, Daniel Herman a Libor Rou\u010dek.<\/p>\n\n\n\n Po ozn\u00e1men\u00ed m\u00edsta kon\u00e1n\u00ed mnoh\u00e9 na soci\u00e1ln\u00edch s\u00edt\u00edch napadlo, \u017ee by se \u010desk\u00e1 sestava mohla roz\u0161\u00ed\u0159it. A tak\u00e9 se za\u010dala intenzivn\u011b \u0161\u00ed\u0159it jedna star\u00e1 fotografie z devades\u00e1t\u00fdch let. Je na n\u00ed je\u0161t\u011b Otto von Habsburg, doprov\u00e1zen tehdy v\u00fdrazn\u011b \u0161t\u00edhlej\u0161\u00edm Berndem Posseltem, a spole\u010dn\u011b s nimi moravsk\u00fd lidovec Pavel Tollner, ale tak\u00e9 p\u0159edseda moravsk\u00e9 pobo\u010dky Panevropsk\u00e9 unie Petr Fiala.<\/p>\n\n\n\n SUPER- TAK N\u00c1M ZASE V\u0160E VEZMOU, KDO BYDL\u00cdME V „SUDETECH“?<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" 26.11.2025 14:00 | Anal\u00fdza P\u0159\u00ed\u0161t\u00edho jara se poprv\u00e9 budou konat Sudeton\u011bmeck\u00e9 dny v \u010cesku. Konkr\u00e9tn\u011b v Brn\u011b. A to mnoh\u00fdm p\u0159ipomn\u011blo jednu tamn\u00ed star\u0161\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvu Bernda Posselta u Petra Fialy. Star\u00e1 fotografie se za\u010dala op\u011bt intenzivn\u011b \u0161\u00ed\u0159it internetem. Jednaosmdes\u00e1t let pot\u00e9, co sou\u017eit\u00ed \u010cech\u016f a N\u011bmc\u016f v \u010desk\u00fdch zem\u00edch ukon\u010dily ud\u00e1losti kolem druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky, … Pokra\u010dov\u00e1n\u00ed textu Brn\u011bnsk\u00fd sjezd Sude\u0165\u00e1k\u016f op\u011bt vyplavil minulost Petra Fialy. PS- to je hnus, velebnosti!<\/span> Psali jsme:<\/h2>\n\n\n\n
\n
![\"\"\/](\"https:\/\/cms.parlamentnilisty.cz\/image.ashx?id=113426&f=Posselt_635997577475026292.JPG&w=632&h=307\")
<\/figure>\n\n\n\n![\"\"\/](\"https:\/\/cms.parlamentnilisty.cz\/image.ashx?id=160058&f=218050604_3953330761455407_8110544789660005041_n_637623683987393802.jpg&w=632&h=307\")
<\/figure>\n\n\n\n