Opakovan\u00e9 pokusy o p\u0159episov\u00e1n\u00ed historie, zvl\u00e1\u0161t\u011b pak pr\u016fb\u011bhu a v\u00fdsledk\u016f druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky nebo brutalita n\u011bmeck\u00fdch nacist\u016f v\u016f\u010di \u010desk\u00fdm vlastenc\u016fm v obdob\u00ed protektor\u00e1tu. O tom v\u0161em pro Parlamentn\u00edListy.cz hovo\u0159\u00ed historik, archiv\u00e1\u0159 a autor \u0159ady odborn\u00fdch historick\u00fdch publikac\u00ed Vojt\u011bch \u0160ustek.<\/strong><\/p>\n\n\n\n <\/p>\n\n\n\n Pane doktore, v souvislosti s v\u00edkendov\u00fdm sjezdem Sudeton\u011bmeck\u00e9ho landsman\u0161aftu v Brn\u011b se za\u010dalo v\u00fdrazn\u011b mluvit o \u010dinech<\/strong> tehdej\u0161\u00edch \u010deskomoravsk\u00fdch<\/strong> N\u011bmc\u016f za protektor\u00e1tu. Lze popsat jejich \u00fa\u010dast na okupa\u010dn\u00ed politice v\u016f\u010di \u010cech\u016fm?<\/strong><\/p>\n\n\n\n <\/p>\n\n\n\n Tzv. sudet\u0161t\u00ed N\u011bmci, pro kter\u00e9 p\u0159\u00edzvisko \u201esudet\u0161t\u00ed\u201c stejn\u011b jako floskuli Sudety vymyslel v r. 1903 Franz Jesser, dlouholet\u00fd sen\u00e1tor za N\u011bmeckou nacion\u00e1ln\u011bsocialistickou stranu d\u011blnickou v p\u0159edv\u00e1le\u010dn\u00e9m \u010ceskoslovensku, umo\u017enili svou masivn\u00ed podporou nacistick\u00e9ho hnut\u00ed Mnichovskou konferenci a m\u011bli z\u00e1sadn\u00ed pod\u00edl na Hitlerov\u011b likvidaci \u010ceskoslovenska. Po obsazen\u00ed \u010desk\u00e9ho a moravsk\u00e9ho pohrani\u010d\u00ed a n\u00e1sledn\u011b cel\u00e9ho \u00fazem\u00ed, bylo zdej\u0161\u00edm N\u011bmc\u016fm, kte\u0159\u00ed nem\u011bli \u017eidovsk\u00e9 p\u0159edky, ud\u011bleno \u0159\u00ed\u0161skon\u011bmeck\u00e9 ob\u010danstv\u00ed. Jejich pod\u00edl na perzekuci na\u0161ich ob\u010dan\u016f jsem v historick\u00fdch pramenech r\u00e1mcov\u011b sledoval b\u011bhem m\u00fdch v\u00fdzkum\u016f heydrichi\u00e1dy, ov\u0161em ne jako hlavn\u00ed p\u0159edm\u011bt b\u00e1d\u00e1n\u00ed. <\/p>\n\n\n\n Nepo\u010d\u00edtaje p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edky n\u011bmeck\u00e9 arm\u00e1dy a letectva, d\u00e1le dislokovan\u00fdch uniformovan\u00fdch jednotek n\u011bmeck\u00e9 ochrann\u00e9 policie a Waffen-SS, zde \u017eilo p\u0159ibli\u017en\u011b \u010dtvrt milionu \u010deskomoravsk\u00fdch N\u011bmc\u016f. Dal\u0161\u00ed N\u011bmci se b\u011bhem okupace na \u00fazem\u00ed protektor\u00e1tu postupn\u011b st\u011bhovali, jin\u00ed odch\u00e1zeli na frontu. Tzv. sudet\u0161t\u00ed N\u011bmci nach\u00e1zeli v protektor\u00e1tu uplatn\u011bn\u00ed mimo jin\u00e9 jako vy\u0161\u0161\u00ed \u00fa\u0159edn\u00edci politick\u00e9 a policejn\u00ed spr\u00e1vy. Nap\u0159. n\u00e1m\u011bstkem prim\u00e1tora Prahy a re\u00e1ln\u011b nejmocn\u011bj\u0161\u00ed osobou m\u011bstsk\u00e9 samospr\u00e1vy byl \u201esudeton\u011bmeck\u00fd\u201c historik a horliv\u00fd nacista univ. prof. Josef Pfitzner. Vy\u0161\u0161\u00edm velitelem SS a policie, sou\u010dasn\u011b st\u00e1tn\u00edm tajemn\u00edkem u \u0159\u00ed\u0161sk\u00e9ho protektora se stal karlovarsk\u00fd rod\u00e1k gruppenf\u00fchrer SS Karl Hermann Frank. Z\u00e1stupcem \u0161\u00e9fa pra\u017esk\u00e9 \u00fa\u0159adovny gestapa byl vl\u00e1dn\u00ed rada Josef Witiska, N\u011bmec z Jihlavy. Za heydrichi\u00e1dy p\u0159edsedal tzv. stann\u00e9mu soudu Praha, kter\u00fd rozhodoval o poprav\u00e1ch stovek \u010cech\u016f podle stann\u00e9ho pr\u00e1va. \u201eSudetsk\u00e9 N\u011bmce\u201c najdeme mezi p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edky snad ka\u017ed\u00e9 z \u00fa\u0159adoven gestapa. <\/p>\n\n\n\n Plat\u00ed tedy, \u017ee je mo\u017en\u00e9 rozli\u0161it stupe\u0148 agresivity, kter\u00fd v\u016f\u010di \u010desk\u00e9mu obyvatelstvu projevoval<\/strong>i<\/strong> N\u011bmci, kte\u0159\u00ed sem po okupaci p\u0159i\u0161li, a p\u016fvodn\u00ed \u010de\u0161t\u00ed a morav\u0161t\u00ed N\u011bmci? <\/strong><\/p>\n\n\n\n Nedok\u00e1\u017eu posoudit, jestli \u010deskomorav\u0161t\u00ed N\u011bmci byli ve srovn\u00e1n\u00ed s N\u011bmci z \u201e\u0159\u00ed\u0161e\u201c a odjinud agresivn\u011bj\u0161\u00ed. P\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee mezi zfanatizovan\u00fdmi N\u011bmci u\u017e nebyl patrn\u00fd rozd\u00edl a m\u00e1lo z\u00e1le\u017eelo na zemi p\u016fvodu. Ve\u0159ejnosti je ov\u0161em m\u00e9n\u011b zn\u00e1m\u00e9, \u017ee po Heydrichov\u011b p\u0159\u00edchodu do Prahy cht\u011blo veden\u00ed tzv. \u0158\u00ed\u0161sk\u00e9 \u017eupy Sudety doc\u00edlit vyhn\u00e1n\u00ed do vnitrozem\u00ed t\u011bch \u010cech\u016f, kte\u0159\u00ed je\u0161t\u011b na odtr\u017een\u00e9m \u010desk\u00e9m pohrani\u010d\u00ed z\u016fstali. Zabr\u00e1nil tomu s\u00e1m Heydrich s dov\u011btkem, \u017ee \u201esudet\u0161t\u00ed N\u011bmci sv\u00e9 \u010cechy dob\u0159e znaj\u00ed\u201c a dohl\u00e9dnou na n\u011b. \u010ce\u0161i tam byli pot\u0159ebn\u00ed jako pracovn\u00ed s\u00edla. K vyh\u00e1n\u011bn\u00ed \u010cech\u016f ov\u0161em doch\u00e1zelo i ve vnitrozem\u00ed protektor\u00e1tu, pod z\u00e1minkou z\u0159izov\u00e1n\u00ed vojensk\u00fdch v\u00fdcvikov\u00fdch prostor\u016f. <\/p>\n\n\n\n Zde p\u016fvodn\u011b \u017eij\u00edc\u00ed n\u011bmecky mluv\u00edc\u00ed obyvatelstvo m\u011blo v\u00fdhodu, \u017ee zpravidla plynn\u011b ovl\u00e1dalo \u010de\u0161tinu. Zneu\u017e\u00edvali toho, aby mohli \u010desk\u00fdm ob\u010dan\u016fm \u0161kodit?<\/strong><\/p>\n\n\n\n Znalosti \u010desk\u00e9ho jazyka sv\u00fdch \u00fa\u0159edn\u00edk\u016f, pochopiteln\u011b vyu\u017e\u00edval n\u011bmeck\u00fd policejn\u00ed a dal\u0161\u00ed represivn\u00ed apar\u00e1t. V \u010cech\u00e1ch to byli nap\u0159. n\u011bkdej\u0161\u00ed prvorepublikov\u00ed policist\u00e9 Josef Chalupsky, Oskar Felkel, kte\u0159\u00ed dokonale ovl\u00e1dali \u010de\u0161tinu. U gestapa slou\u017eili dal\u0161\u00ed \u201esudet\u0161t\u00ed N\u011bmci\u201c, jako nap\u0159. Josef Benesch, Josef Kwapil, Heinrich a Alois Aschenbrennerovi, Karl Pokorny atd. Na Morav\u011b to byli nap\u0159. dva b\u00fdval\u00ed prvorepublikov\u00ed policist\u00e9 Rudolf K\u00f6nig a Wolfgang Dyck, perfektn\u011b ovl\u00e1daj\u00edc\u00ed \u010de\u0161tinu, d\u00e1le \u201esudet\u0161t\u00ed N\u011bmci\u201c Josef Schl\u00f6gel, Franz Tr\u00fcbswasser a \u0159ada dal\u0161\u00edch. Mnoz\u00ed ovl\u00e1dali \u010de\u0161tinu tak dob\u0159e, \u017ee se mohli vyd\u00e1vat za \u010cechy, a prov\u00e1d\u011bt provokace, infiltrovat do odbojov\u00fdch organizac\u00ed atd. \u201eSudet\u0161t\u00ed\u201c N\u011bmci nach\u00e1zeli \u010dasto uplatn\u011bn\u00ed tak\u00e9 u Bezpe\u010dnostn\u00ed slu\u017eby \u0159\u00ed\u0161sk\u00e9ho v\u016fdce SS, to byla v\u00fdzv\u011bdn\u00e1 organizace, kter\u00e1 nem\u011bla zasahovat exekutivn\u011b, ale sledovat \u010desk\u00fd n\u00e1rod, n\u00e1ladu mezi \u010cechy i ve\u0159ejn\u00fd \u017eivot, zji\u0161\u0165ovat informace o jednotliv\u00fdch z\u00e1jmov\u00fdch osob\u00e1ch, vytv\u00e1\u0159et volav\u010d\u00ed s\u00edt\u011b a ve\u0161ker\u00e9 informace p\u0159ed\u00e1vat gestapu. Tam byla znalost \u010de\u0161tiny zvl\u00e1\u0161t\u011b u\u017eite\u010dn\u00e1. \u00da\u0159edn\u00edci na tzv. kulturn\u011b-politick\u00e9m odd\u011blen\u00ed \u00fa\u0159adu \u0159\u00ed\u0161sk\u00e9ho protektora znal\u00ed \u010desk\u00e9ho jazyka a \u010desk\u00fdch re\u00e1li\u00ed, se v\u00fdznamn\u011b pod\u00edleli na n\u011bmeck\u00e9 a kolaborantsk\u00e9 propagand\u011b. Zde bych vzpomn\u011bl nap\u0159. Antona Zankla z Kraslice a olomouck\u00e9ho rod\u00e1ka Adolfa Leitgeba. Policejn\u00ed spr\u00e1va disponovala tak\u00e9 tzv. \u010destn\u00fdmi spolupracovn\u00edky z \u0159ad N\u011bmc\u016f. To byli lid\u00e9, kte\u0159\u00ed se stali udava\u010di dobrovoln\u011b, bez n\u00e1roku na odm\u011bnu. D\u011blali to z p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed. <\/p>\n\n\n\n M\u00e1te zmapovanou dlouhou \u0159adu konkr\u00e9tn\u00edch p\u0159\u00edklad\u016f n\u00e1sil\u00ed a ud\u00e1n\u00ed \u010cech\u016f ze strany aktivn\u00edch \u010desk\u00fdch N\u011bmc\u016f. M\u016f\u017eete n\u011bkter\u00e9 z nich uv\u00e9st? Trp\u011bli kv\u016fli tomu nevinn\u00ed?<\/strong><\/p>\n\n\n\n Mezi n\u011bmeck\u00fdmi civilisty v \u010desk\u00fdch zem\u00edch se v dob\u011b okupace na\u0161li udava\u010di, kte\u0159\u00ed p\u0159ivedli sv\u00e9 ob\u011bti na popravi\u0161t\u011b. Pohnutkou byl zpravidla \u201enacion\u00e1ln\u011bsocialistick\u00fd sv\u011btov\u00fd n\u00e1zor\u201c udava\u010d\u016f. Uvedu zde n\u011bkolik p\u0159\u00edklad\u016f z doby heydrichi\u00e1dy: \u201eSudetsk\u00e1\u201c N\u011bmka Anna Majer [Mayer] udala v Rakovn\u00edku koncem kv\u011btna 1942, 16let\u00e9ho u\u010dn\u011b Zdenka \u010cern\u00e9ho pro hrdeln\u00ed delikt tzv. schvalov\u00e1n\u00ed atent\u00e1tu na obergruppenf\u00fchrera SS Heydricha a vyz\u00fdv\u00e1n\u00ed k podpo\u0159e jeho pachatel\u016f\u201c. Z. \u010cern\u00fd se m\u011bl toti\u017e p\u0159ed jej\u00edm 16let\u00fdm synem vyslovit, \u017ee lep\u0161\u00edm c\u00edlem, ne\u017e Heydrich by byl Hitler. Zden\u011bk \u010cern\u00fd byl zast\u0159elen v Kladn\u011b-Krn\u010d\u00ed. Zast\u0159elena byla rovn\u011b\u017e 17let\u00e1 Bla\u017eena Fenclov\u00e1 z T\u0159emo\u0161nice, kterou v Plzni udala \u201esudetsk\u00e1\u201c N\u011bmka Margarethe Pawlik, man\u017eelka \u0159editele tam\u011bj\u0161\u00edch \u017delez\u00e1ren Hoffmann. Fenclov\u00e1 byla p\u0159id\u011blena pracovn\u00edm \u00fa\u0159adem do dom\u00e1cnosti Pawlikov\u00fdch, jako slu\u017eebn\u00e1 a podle ud\u00e1n\u00ed m\u011bla prohl\u00e1sit: \u201eHeydrich je\u0161t\u011b nechc\u00edp\u201c. Zast\u0159elena byla v Plzni-Lobz\u00edch, spole\u010dn\u011b s jej\u00edm str\u00fdcem V\u00e1clavem Cafourkem, jeho\u017e udava\u010dka ani neznala. <\/p>\n\n\n\n Tamt\u00e9\u017e byl zast\u0159elen tak\u00e9 58let\u00fd \u017eelezni\u010d\u00e1\u0159 Rudolf \u0160v\u00e1b z Plzn\u011b. Podle ud\u00e1n\u00ed sudetsk\u00e9ho N\u011bmce Konrada G\u00f6bela, ariz\u00e1tora tzv. \u017eidovsk\u00e9 firmy, kter\u00fd od jara 1942 vypom\u00e1hal gestapu jako tlumo\u010dn\u00edk, u\u010dinil po\u0161klebek na adresu dvou \u00fa\u0159edn\u00edk\u016f gestapa, kte\u0159\u00ed proch\u00e1zeli plze\u0148sk\u00fdm n\u00e1dra\u017e\u00edm. G\u00f6bel kr\u00e1\u010del za nimi v odstupu n\u011bkolika metr\u016f a jeho \u00fakolem bylo poslouchat, co si \u010ce\u0161i o \u00fa\u0159edn\u00edc\u00edch gestapa od\u011bn\u00fdch v ko\u017een\u00fdch kab\u00e1tech, mezi sebou \u0159eknou. Na popravi\u0161ti v Lubech u Klatov byla zast\u0159elena 20let\u00e1 Jarmila Bure\u0161ov\u00e1 z Pl\u00e1nice na Klatovsku. Tu udala dlouholet\u00e1 p\u0159\u00edtelkyn\u011b jej\u00edch rodi\u010d\u016f, m\u00edstn\u00ed N\u011bmka Anna Oberhell, man\u017eelka n\u011bmeck\u00e9ho \u010detn\u00edka v Pl\u00e1nici. Ta informovala sudeton\u011bmeck\u00e9ho zam\u011bstnance bezpe\u010dnostn\u00ed slu\u017eby o \u00fadajn\u00e9m v\u00fdroku Jarmily Bure\u0161ov\u00e9, podle n\u011bho\u017e atent\u00e1t na Heydricha \u201eneprovedli \u010ce\u0161i, ale rakou\u0161t\u00ed d\u016fstojn\u00edci.\u201c J. Bure\u0161ovou N\u011bmci zast\u0159elili ve vysok\u00e9m stupni t\u011bhotenstv\u00ed. O n\u011bkolik dn\u00ed pozd\u011bji byl zast\u0159elen i jej\u00ed man\u017eel. <\/p>\n\n\n\n Narazil jsem ov\u0161em i na p\u0159\u00edb\u011bh dvou \u010deskomoravsk\u00fdch n\u011bmeck\u00fdch \u017een, kter\u00e9 projevily lidskou \u00fa\u010dast v\u016f\u010di perzekuovan\u00fdm \u010cech\u016fm. Sestry pravoslavn\u00e9ho kn\u011bze Vladim\u00edra Pet\u0159ka, ukr\u00fdvatele para\u0161utist\u016f, mi vypr\u00e1v\u011bly, \u017ee potom co tisk psal o bratrov\u011b zat\u010den\u00ed, tj. je\u0161t\u011b p\u0159ed deportac\u00ed cel\u00e9 rodiny Pet\u0159kovy do Osv\u011btimi, p\u0159i\u0161la k nim dom\u016f v Olomouci-Pavlovi\u010dk\u00e1ch jejich n\u011bmeck\u00e1 zn\u00e1m\u00e1. P\u0159ed Pet\u0159kov\u00fdch rodinou prohl\u00e1sila o Hitlerovi, \u017ee je slu\u017eebn\u00edk satana. \u010cesk\u00fd man\u017eel t\u00e9to N\u011bmky z Olomouce byl ji\u017e d\u0159\u00edve v koncentra\u010dn\u00edm t\u00e1bo\u0159e zavra\u017ed\u011bn za jeho protin\u011bmeck\u00fd n\u00e1pis napsan\u00fd j\u00edm na ze\u010f tov\u00e1rny, kde pracoval. N\u011bmeck\u00e1 sousedka rodiny Korbovy z Prahy-Libn\u011b, potom co byl syn Korbov\u00fdch ing. Ji\u0159\u00ed Korb odsouzen k smrti za odbojovou \u010dinnost, usilovala o to, aby mu byla ud\u011blena milost. Nepoda\u0159ilo se j\u00ed to, ale tato n\u011bmeck\u00e1 \u017eena projevila lidskost i odvahu. N\u011bmeck\u00e1 man\u017eelka vrchn\u00edho str\u00e1\u017emistra Karla Kn\u011bze, kter\u00fd byl v r. 1942 zapojen do spolupr\u00e1ce s paraskupinou Silver A se nikdy nenau\u010dila spr\u00e1vn\u011b \u010desky, i kdy\u017e poch\u00e1zela ze z\u00e1padn\u00edch \u010cech. Odbojovou \u010dinnost sv\u00e9ho man\u017eela u v\u011bdom\u00ed v\u0161ech rizik v jeho \u010dinnosti podporovala a souhlasila s n\u00ed. Po odhalen\u00ed Karla Kn\u011bze a jeho sebevra\u017ed\u011b t\u011bsn\u011b p\u0159ed zat\u010den\u00edm, ji od n\u00e1siln\u00e9 smrti zachr\u00e1nila jej\u00ed n\u011bmeck\u00e1 n\u00e1rodnost a schopnost zap\u00edrat b\u011bhem opakovan\u00fdch v\u00fdslech\u016f na pardubick\u00e9m gestapu. <\/p>\n\n\n\n Nacistick\u00e9 popravi\u0161t\u011b \u010desk\u00fdch vlastenc\u016f v brn\u011bnsk\u00fdch Kounicov\u00fdch kolej\u00edch:<\/em><\/p>\n\n\n\n Podporovatel\u00e9 sudeton\u011bmeck\u00e9ho srazu na na\u0161em \u00fazem\u00ed \u010dasto zd\u016fraz\u0148uj\u00ed n\u011bkter\u00e9 excesy a jednotliv\u00e9 p\u0159\u00edpady n\u00e1sil\u00ed, kter\u00e9ho se dopustili \u010ce\u0161i po v\u00e1lce v\u016f\u010di zdej\u0161\u00edm N\u011bmc\u016fm. Stejn\u011b tak o tom hodn\u011b mluvili pr\u00e1v\u011b sou\u010das<\/strong>n<\/strong>\u00ed tzv. sudet\u0161t\u00ed N\u011bmci a jejich organizace. Je ale mo\u017en\u00e9 o t\u011bchto ud\u00e1lostech hovo\u0159it bez kontextu a p\u0159ipom\u00ednky toho, co se \u010desk\u00e9 populaci d\u011blo za protektor\u00e1tu?<\/strong><\/p>\n\n\n\n K n\u00e1silnostem na \u010deskomoravsk\u00fdch N\u011bmc\u00edch po 8. kv\u011btnu 1945 doch\u00e1zelo zejm\u00e9na b\u011bhem tzv. divok\u00e9ho odsunu. To nelze zleh\u010dovat ani bagatelizovat, proto\u017ee tehdy trp\u011bli tak\u00e9 nevinn\u00ed. Lze snad ale proto hledat alespo\u0148 \u010d\u00e1ste\u010dn\u00e9 vysv\u011btlen\u00ed. Po krutovl\u00e1d\u011b v letech 1939-1945 se v \u0159ad\u011b lid\u00ed nakumulovala nen\u00e1vist. S k\u00fdm se surov\u011b zach\u00e1z\u00ed, se bohu\u017eel n\u011bkdy s\u00e1m stane surov\u00fdm. Nav\u00edc okupa\u010dn\u00ed moc p\u00e1chala vra\u017edy na \u010ce\u0161\u00edch doslova do posledn\u00edch dn\u00ed, hodin a minut okupace. Po osvobozen\u00ed byla rozbita \u010deskoslovensk\u00e1 st\u00e1tn\u00ed moc a nikoli okam\u017eit\u011b se ji poda\u0159ilo \u00fapln\u011b obnovit a zav\u00e9st po\u0159\u00e1dek. To umo\u017enilo vytrysknout vra\u017eedn\u00e9 zlob\u011b u n\u011bkter\u00fdch \u010cech\u016f a tak\u00e9 dalo skv\u011blou p\u0159\u00edle\u017eitost krimin\u00e1ln\u00edm zlo\u010dinc\u016fm. <\/p>\n\n\n\n Revizionistick\u00e1 propaganda zazn\u00edvaj\u00edc\u00ed v n\u011bkter\u00fdch z na\u0161ich m\u00e9di\u00ed a z \u00fast n\u011bkter\u00fdch b\u00fdval\u00fdch \u010desk\u00fdch politik\u016f hovo\u0159\u00ed o pov\u00e1le\u010dn\u00fdch excesech tak, jako kdyby tomu nep\u0159edch\u00e1zelo 6 rok\u016f krutost\u00ed n\u011bmeck\u00e9 okupace. Nacismem zfanatizovan\u00ed N\u011bmci, v\u010detn\u011b t\u011bch \u010deskomoravsk\u00fdch, \u0161est let poru\u0161ovali v\u0161echny psan\u00e9 i nepsan\u00e9 z\u00e1kony a mravn\u00ed z\u00e1kon lidsk\u00e9 p\u0159irozenosti. Dlouh\u00e1 l\u00e9ta jsme propagandou tzv. sudetsk\u00fdch N\u011bmc\u016f pou\u010dov\u00e1ni o tom co je spr\u00e1vn\u00e9, etick\u00e9 a lidsk\u00e9 a jakou k\u0159ivdu \u010ce\u0161i (v\u0161ichni) na \u201esudetsk\u00fdch N\u011bmc\u00edch sp\u00e1chali.\u201c Podle nich ke krutostem za\u010dalo doch\u00e1zet a\u017e po 8.kv\u011btnu 1945. Zlo\u010diny na \u010cechoslov\u00e1c\u00edch jim nestoj\u00ed za \u0159e\u010d, ani skute\u010dnost, \u017ee bez identifikace \u010deskomoravsk\u00fdch N\u011bmc\u016f s nacismem, by k \u017e\u00e1dn\u00e9mu odsunu N\u011bmc\u016f a exces\u016fm nedo\u0161lo. P\u0159ipom\u00edn\u00e1 mi to \u201etaktiku\u201c n\u00e1siln\u00e9ho krimin\u00e1ln\u00edho zlo\u010dince, kter\u00fd po sv\u00e9m dopaden\u00ed pou\u010duje policisty o tom, \u017ee podle z\u00e1kona m\u00e1 n\u00e1rok na advok\u00e1ta, stravu, p\u0159est\u00e1vku b\u011bhem v\u00fdslechu a lidsk\u00e9 zach\u00e1zen\u00ed. Najednou z\u00e1kony zn\u00e1 a dovol\u00e1v\u00e1 se jich. Podot\u00fdk\u00e1m, \u017ee des\u00edtky tis\u00edc \u010cechoslov\u00e1k\u016f, kte\u0159\u00ed um\u00edrali za okupace na popravi\u0161t\u00edch, ve vyvra\u017e\u010fovan\u00fdch obc\u00edch a usedlostech, vyhlazovac\u00edch l\u00e1grech a na v\u00e1le\u010dn\u00fdch front\u00e1ch, by b\u00fdvali byli \u0161\u0165astn\u00ed, kdyby mohli jen odej\u00edt. A to se p\u0159itom sami \u017e\u00e1dn\u00fdch zlo\u010din\u016f nedopustili. <\/p>\n\n\n\n Vzhledem k tomu, \u017ee se sudeton\u011bmeck\u00fd sraz kon\u00e1 v Brn\u011b, hodn\u011b se mluv\u00ed o tom, co toto m\u011bsto a jeho obyvatel\u00e9 za\u017eili pr\u00e1v\u011b v dob\u011b protektor\u00e1tu. Zn\u00e1m\u00fdm a tragick\u00fdm m\u00edstem jsou Kounicovy koleje, kde N\u011bmci prov\u00e1d\u011bli popravy \u010desk\u00fdch ob\u010dan\u016f. Co v\u0161echno se tam d\u011blo? Zaznamenal jsem zpr\u00e1vy, \u017ee tam nacist\u00e9 vra\u017edili i t\u011bhotn\u00e9 \u017eeny a d\u011bti.<\/strong><\/p>\n\n\n\n <\/p>\n\n\n\n Kounicovy koleje v Brn\u011b slou\u017eily za okupace jako vazebn\u00ed v\u011bznice gestapa pro celou Moravu. V dob\u011b I. a II. stann\u00e9ho pr\u00e1va, ale i n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch letech, a\u017e do konce okupace, tak\u00e9 jako popravi\u0161t\u011b. Na n\u00e1dvo\u0159\u00ed Kounicov\u00fdch kolej\u00ed byla popravn\u00ed st\u0159elnice a dv\u011b \u0161ibenice. Smrt zast\u0159elen\u00edm tam nalezly stovky \u010cech\u016f, ale i Pol\u00e1ci, \u010de\u0161t\u00ed i sov\u011bt\u0161t\u00ed partyz\u00e1ni a v\u00e1le\u010dn\u00ed zajatci. Ob\u011b\u0161en\u00edm tam byli vra\u017ed\u011bni \u010ce\u0161i, Ma\u010fa\u0159i, Slov\u00e1ci a N\u011bmci \u017eidovsk\u00e9ho p\u016fvodu. Co se t\u00fd\u010de poprav t\u011bhotn\u00fdch \u017een, tak zrovna v p\u0159\u00edpad\u011b Kounicov\u00fdch kolej\u00ed n\u011bjakou takovou vra\u017edu dolo\u017eenou nem\u00e1m. To neznamen\u00e1, \u017ee se to ned\u011blo. V\u00edm ov\u0161em, \u017ee v Kounicov\u00fdch kolej\u00edch byla zast\u0159elena Bo\u017eena \u017di\u017elavsk\u00e1, sestra \u010ds. para\u0161utisty npor. Old\u0159icha Pechala. Tu N\u011bmci nechali porodit a hned ji zast\u0159elili spolu s man\u017eelem, rodi\u010di, bratrem a se str\u00fdcem. Dcerka Jani\u010dka po smrti matky nemohla b\u00fdt kojena a b\u011bhem n\u011bkolika dn\u00ed po narozen\u00ed zem\u0159ela v nemocnici hladem. <\/p>\n\n\n\n Ov\u0161em st\u0159\u00edlen\u00ed t\u011bhotn\u00fdch \u017een bylo b\u011bhem heydrichi\u00e1dy b\u011b\u017enou v\u011bc\u00ed, jak v\u00edme z poprav nap\u0159. v Pardubic\u00edch, T\u00e1bo\u0159e, nebo v Lubech u Klatov. V dob\u011b heydrichi\u00e1dy byli ofici\u00e1ln\u011b odsuzov\u00e1ni k smrti chlapci a d\u011bv\u010data star\u0161\u00ed 15 let a jejich popravu zve\u0159ejnili tiskem. D\u011bti mlad\u0161\u00ed 15let nebyly vra\u017ed\u011bny v\u0161echny, ale v\u00fdb\u011brov\u011b. Nap\u0159. d\u011bti z Lidic a Le\u017e\u00e1k\u016f, nebo 14let\u00e1 Jind\u0159i\u0161ka Nov\u00e1kov\u00e1, byly povra\u017ed\u011bny tajn\u011b ve vyhlazovac\u00edch t\u00e1borech. Ov\u0161em Jind\u0159i\u0161ka Nov\u00e1kov\u00e1 byla i s rodi\u010di a sourozenci stann\u00fdm soudem ofici\u00e1ln\u011b odsouzena k smrti, jako spolupachatelka atent\u00e1tu na Heydricha. Zpr\u00e1va o jej\u00ed poprav\u011b se do tisku nedostala.<\/p>\n\n\n\n Je zmapov\u00e1no, zda nacist\u00e9, kte\u0159\u00ed takto Brno ovl\u00e1dali a jeho \u010desk\u00e9 obyvatele terorizovali a vra\u017edili, byli z \u0159ad m\u00edstn\u00edch N\u011bmc\u016f nebo \u0161lo p\u0159edev\u0161\u00edm o ty z \u201c\u0158\u00ed\u0161e\u201d?<\/strong><\/p>\n\n\n\n Nemysl\u00edm si, \u017ee to lze takto vymezit. Mezi N\u011bmci nacistick\u00e9ho sm\u00fd\u0161len\u00ed v Brn\u011b se vyskytovali lid\u00e9 jak z \u201e\u0159\u00ed\u0161e\u201c, tj. N\u011bmecka, tak i z Rakouska, \u00fazem\u00ed okupovan\u00e9 \u010cSR, Jugosl\u00e1vie, Rumunska a dal\u0161\u00edch zem\u00ed. <\/p>\n\n\n\n I v t\u011bchto dnech se objevuj\u00ed r\u016fzn\u00e9 pokusy o zkreslen\u00ed historie, zaml\u010dov\u00e1n\u00ed nacistick\u00e9ho teroru a zveli\u010dov\u00e1n\u00ed \u201c\u010desk\u00e9 pomsty\u201d na \u00fadajn\u011b nevinn\u00fdch N\u011bmc\u00edch po osvobozen\u00ed. Nakolik je zkreslov\u00e1n\u00ed \u010di p\u0159episov\u00e1n\u00ed historie podle Va\u0161eho m\u00edn\u011bn\u00ed probl\u00e9m?<\/strong><\/p>\n\n\n\n Zkreslov\u00e1n\u00ed historick\u00e9ho pov\u011bdom\u00ed a tvo\u0159en\u00ed nepravdiv\u00e9ho, zkreslen\u00e9ho obrazu d\u011bjin se d\u011blo za komunistick\u00e9ho re\u017eimu a s v\u011bt\u0161\u00edm \u00fasp\u011bchem pokra\u010dovalo i po listopadu 1989. Ov\u0161em to u\u017e nebylo sou\u010d\u00e1st\u00ed st\u00e1tn\u00ed politiky, n\u00fdbr\u017e prax\u00ed po\u010detn\u00fdch jednotlivc\u016f z \u0159ad politik\u016f, historik\u016f, publicist\u016f, n\u011bkdy i cel\u00fdch redak\u010dn\u00edch t\u00fdm\u016f, filmov\u00fdch tv\u016frc\u016f a filmov\u00fdch dokumentarist\u016f, i spisovatel\u016f. Ti odsun N\u011bmc\u016f vytrh\u00e1vali z historick\u00e9ho kontextu a tehdej\u0161\u00ed ud\u00e1losti i jinak zkreslovali. Bohu\u017eel to neslo sv\u00e9 ovoce. <\/p>\n\n\n\n Za nejv\u011bt\u0161\u00ed probl\u00e9m pova\u017euji lhostejnost vydatn\u00e9 \u010d\u00e1sti \u010desk\u00e9 ve\u0159ejnosti, \u010desk\u00fdch vzd\u011blanc\u016f, kulturn\u00ed avantgardy v\u016f\u010di t\u00e9to nebezpe\u010dn\u00e9 a\u017e sebevra\u017eedn\u00e9 tendenci. Pokud by k tomu ve\u0159ejnost nebyla tak lhostejn\u00e1, sotva by se to mohlo d\u00edt v takov\u00e9m nebezpe\u010dn\u00e9m rozsahu a intenzit\u011b. P\u0159ekvapuje m\u011b, jak se ve ve\u0159ejnosti ujaly ideologick\u00e9 floskule, jako kdy\u017e se nap\u0159. \u010deskomoravsk\u00e9 pohrani\u010d\u00ed naz\u00fdv\u00e1 Sudety. Vznik\u00e1 dojem, jako kdyby se jednalo o n\u011bjak\u00fd historick\u00fd politicko-spr\u00e1vn\u00ed celek, jako je nap\u0159. Morava, anebo Sasko. O prezidentu Bene\u0161ovi se hovo\u0159\u00ed jako o bezm\u00e1la zlo\u010dinci, a\u010dkoliv \u010ceskoslovensko bylo jedin\u00fdm demokratick\u00fdm st\u00e1tem st\u0159edn\u00ed Evropy. Vad\u00ed mi floskule \u201eBene\u0161ovy dekrety.\u201c Jednalo se o \u00fastavn\u00ed dekrety prezidenta republiky Edvarda Bene\u0161e. Bylo to nouzov\u00e9 legislativn\u00ed opat\u0159en\u00ed vyvolan\u00e9 okupac\u00ed, v\u00e1lkou a rozbit\u00edm st\u00e1tu. Prezidentsk\u00e9 dekrety byly dodate\u010dn\u011b schv\u00e1len\u00e9 parlamentem \u010cSR a jsou sou\u010d\u00e1st\u00ed na\u0161eho pr\u00e1vn\u00edho \u0159\u00e1du. Nejedn\u00e1 se o sv\u00e9voli \u201ejak\u00e9hosi Bene\u0161e\u201c. <\/p>\n\n\n\n Nech\u00e1pu, jak rychle se u n\u00e1s vytr\u00e1c\u00ed hlubok\u00fd nesentiment\u00e1ln\u00ed cit v\u016f\u010di etick\u00e9mu odkazu na\u0161ich p\u0159edk\u016f, na\u0161\u00ed bohat\u00e9 tis\u00edcilet\u00e9 historii, na\u0161\u00ed kultu\u0159e a rodn\u00e9mu jazyku. Mo\u017en\u00e1 to ale nen\u00ed probl\u00e9m v\u00fdhradn\u011b n\u00e1s \u010cech\u016f, ale i jin\u00fdch evropsk\u00fdch n\u00e1rod\u016f. \u017dijeme ve vypjat\u00e9m relativismu a v\u011bt\u0161inov\u011b uzn\u00e1van\u00ed filozofov\u00e9 n\u00e1m tvrd\u00ed, \u017ee vlastn\u011b ani PRAVDA neexistuje, z\u00e1le\u017e\u00ed jen na subjektivn\u00edm \u00fahlu pohledu. <\/p>\n\n\n\n Co bychom m\u011bli do budoucna ud\u011blat pro uchov\u00e1n\u00ed nezkreslen\u00e9 kolektivn\u00ed pam\u011bti o v\u0161ech t\u011bchto historick\u00fdch ud\u00e1lostech? U\u017e prakticky nem\u00e1me pam\u011btn\u00edky, kte\u0159\u00ed v minulosti v\u017edy s autoritou t\u011bch, kdo toto obdob\u00ed pro\u017eili, vystupovali a uv\u00e1d\u011bli v\u0161e na pravou m\u00edru.<\/strong><\/p>\n\n\n\n Prezident Masaryk se je\u0161t\u011b p\u0159ed obnoven\u00edm na\u0161\u00ed st\u00e1tnosti vyj\u00e1d\u0159il v tom smyslu, \u017ee n\u011bkdy nelze d\u011blat nic jin\u00e9ho, ne\u017e oproti l\u017ei p\u0159edkl\u00e1dat pravdu. To plat\u00ed o pr\u00e1ci historik\u016f, archiv\u00e1\u0159\u016f, u\u010ditel\u016f, spisovatel\u016f, filmov\u00fdch tv\u016frc\u016f. V neposledn\u00ed \u0159ad\u011b tak\u00e9 o populariz\u00e1torech v\u00fdsledk\u016f historick\u00e9 v\u011bdy. Zvl\u00e1\u0161t\u011b oni mohou vykonat hodn\u011b u\u017eite\u010dn\u00e9 pr\u00e1ce. Ov\u0161em s\u00e1m nev\u00edm, jak probudit z\u00e1jem \u0161irok\u00e9, laick\u00e9 ve\u0159ejnosti o d\u011bjiny st\u00e1tu a n\u00e1roda, ze kter\u00e9ho poch\u00e1z\u00edme. To ov\u0161em m\u016f\u017ee ud\u011blat jedin\u011b ka\u017ed\u00fd z n\u00e1s s\u00e1m za sebe, bude-li cht\u00edt. Pozitivn\u00ed cit vyv\u011br\u00e1 z lidsk\u00e9ho nitra a toho, \u010deho si v \u017eivot\u011b cen\u00edme. <\/p>\n\n\n\n![\"Sm\u00ed\u0159en\u00ed?](\"https:\/\/cms.parlamentnilisty.cz\/image.ashx?w=632&h=307&f=kounic-koleje-1_639151564736231958.jpg&id=202127\")
Popisek: \u0160ibenice v brn\u011bnsk\u00fdch Kounicov\u00fdch kolej\u00edch, kde nacist\u00e9 v letech 1939-1945 vra\u017edili \u010desk\u00e9 vlastence<\/strong><\/small><\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n\n
![\"\"\/](\"https:\/\/cms.parlamentnilisty.cz\/edition_files\/uploaded-images\/b011651d-c5cd-4d15-a3e2-8bebca7589ad.jpg\")
<\/figure>\n\n\n\n