\u00a0\u00a0 Dostala se mi do rukou pozoruhodn\u00e1 kniha Stanislava Motla, kter\u00e1 ve sv\u00e9m podtitulu m\u00e1 naps\u00e1no: O tom, jak jsme museli spojenc\u016fm platit zlatem za to, \u017ee na\u0161i voj\u00e1ci mohli po jejich boku um\u00edrat ve v\u00e1lce proti Hitlerovi. Tenhle podtitul mne zaujal, a proto jsem se dal do jej\u00edho \u010dten\u00ed. A aby bylo jasno, kniha nebyla naps\u00e1na za dob cenzury p\u0159ed rokem 1989, ale v roce 2003. Z knihy jsem si odnesl vedle mnoha poznatk\u016f i ten, \u017ee jsme byli nejen pro Sov\u011btsk\u00fd svaz nevy\u010derpatelnou studnic\u00ed, ale \u017ee i Ti, ke kter\u00fdm se v\u017edy shl\u00ed\u017eelo jako k na\u0161im spojenc\u016fm a vzor\u016fm, nebyli a\u017e zase takov\u00fdmi p\u0159\u00e1teli, jak by se na prvn\u00ed pohled zd\u00e1lo.
\u00a0\u00a0 A z\u00e1v\u011br knihy mne doslova \u0161okoval a jsem p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee by \u0161okoval i v\u00e1s, kdy\u017e se do\u010dtete, \u017ee \u010d\u00e1st zlat\u00e9ho pokladu v historick\u00fdch minc\u00edch i zlat\u00fdch cihl\u00e1ch byla ji\u017e v dob\u011b demokracie po r. 1989 zcela bezosty\u0161n\u011b prod\u00e1na, ani\u017e by o tom ve\u0159ejnost v\u011bd\u011bla. Mohu zaru\u010dit objektivn\u00edm potenci\u00e1ln\u00edm \u010dten\u00e1\u0159\u016fm, \u017ee budou p\u0159ekvapov\u00e1ni v ka\u017ed\u00e9 kapitole a na mnoho v\u011bc\u00ed si ud\u011blaj\u00ed mo\u017en\u00e1 jin\u00fd n\u00e1zor, ne\u017e m\u011bli dosud.
\u00a0
\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0<\/p>\n\n\n\n
Autor pro\u0161el mnoho r\u016fzn\u00fdch archiv\u016f, hovo\u0159il s mnoha pam\u011btn\u00edky, pro\u010detl mnoho dobov\u00e9ho tisku, nem\u00e9n\u011b knih r\u016fzn\u00fdch autor\u016f k dan\u00e9 problematice, na kter\u00e9 se i odvol\u00e1v\u00e1, tak\u017ee jeho kniha fakt\u016f je v\u011brohodn\u00e1 a je z n\u00ed c\u00edtit opravdov\u00fd z\u00e1jem o tajemstv\u00ed \u010deskoslovensk\u00e9ho zlat\u00e9ho pen\u011b\u017en\u00edho pokladu.
\n Kniha za\u010d\u00edn\u00e1 t\u00edm, jak vlastn\u011b po zalo\u017een\u00ed republiky v r. 1918 zlat\u00fd poklad vznikal, \u017ee to bylo obdobn\u00fdm zp\u016fsobem, jako v p\u0159\u00edpad\u011b N\u00e1rodn\u00edho divadla. Tedy lidovou sb\u00edrkou. \u010cten\u00e1\u0159 se i dozv\u00ed n\u011bco z historie \u010ceskoslovensk\u00e9 republiky. Dozv\u00edte se, \u017ee i legion\u00e1\u0159i se v\u00fdznamn\u011b pod\u00edleli na zlat\u00e9m pokladu, stejn\u011b jako i o jejich boj\u00edch v carsk\u00e9m Rusku a o ochran\u011b zlat\u00e9ho pokladu Ruska, kter\u00fd nakonec p\u0159edali bol\u0161evik\u016fm. Zaj\u00edmav\u00e9 kapitoly, pln\u00e9 p\u0159ekvapen\u00ed na ka\u017ed\u00e9 str\u00e1nce pak pojedn\u00e1vaj\u00ed o dob\u011b prvn\u00ed republiky i o dob\u011b , kdy se vl\u00e1dy chopil Adolf Hitler, dozv\u00edte se o ofici\u00e1ln\u00edch i z\u00e1kulisn\u00edch jedn\u00e1n\u00edch p\u0159i Mnichovsk\u00e9 dohod\u011b i o osudu \u010deskoslovensk\u00e9ho zlata p\u0159i za\u010d\u00e1tku n\u011bmeck\u00e9 okupace.
\n Zlat\u00e9mu pokladu republiky za 2. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky je v\u011bnov\u00e1no n\u011bkolik kapitol,
\nz nich\u017e st\u011b\u017eejn\u00edmi \u010d\u00e1stmi je p\u0159evod \u010d\u00e1sti zlat\u00e9ho pokladu do nacistick\u00e9 banky
\na \u010d\u00e1st p\u0159es \u0161v\u00fdcarsk\u00e9 banky do Anglie. V jedn\u00e9 z kapitol pak Stanislav Motl
\nv souvislosti s \u010dachry Angli\u010dan\u016f a nechvaln\u011b zn\u00e1m\u00e9ho pana Chamberlaina
\ns \u010deskoslovensk\u00fdm zlatem cituje i slova Winstona Churchilla, kter\u00fd koncem v\u00e1lky konstatoval, \u017ee vyd\u00e1n\u00ed \u010d\u00e1sti \u010deskoslovensk\u00e9ho zlata bylo vlastn\u011b \u201edruh\u00fdm Mnichovem\u201c.
\n Zaj\u00edmav\u00e9 pas\u00e1\u017ee jsou pak o tom, o \u010dem vypr\u00e1v\u011bl autorovi osobn\u00ed tajemn\u00edk presidenta Bene\u0161e prof. T\u00e1borsk\u00fd. Jistou satisfakc\u00ed za zradu Angli\u010dan\u016f
\nv souvislosti s Mnichovem a za\u0161antro\u010den\u00edm \u010deskoslovensk\u00e9ho zlata mohou b\u00fdt Churchillova slova na slavnostn\u00ed ve\u010de\u0159i, kde prohl\u00e1sil: \u201eNev\u00edm, jak se v\u011bci d\u00e1le vyvinou a nemohu ani \u0159\u00edci, zdali Velk\u00e1 Brit\u00e1nie p\u016fjde kv\u016fli \u010ceskoslovensku do v\u00e1lky. Ale jsem si docela jist, \u017ee m\u00edr, kter\u00fd budeme uzav\u00edrat, se nebude uzav\u00edrat bez \u010ceskoslovenska. Slibuji, \u017ee pokud budu \u017eiv, budu pracovat, abych od\u010dinil ten hrozn\u00fd zlo\u010din, kter\u00e9ho jsme se dopustili na va\u0161\u00ed zemi.\u201c Tato slova zazn\u011bla sm\u011brem k prezidentu Dr. Bene\u0161ovi.
\n Nejsmutn\u011bj\u0161\u00ed kapitolou v souvislosti s \u010deskoslovensk\u00fdm zlatem p\u0159es slova Winstona Churchilla je, \u017ee Velk\u00e1 Brit\u00e1nie \u00fa\u010dtovala vl\u00e1d\u011b \u010ceskoslovenska ka\u017edou pu\u0161ku, ka\u017edou uniformu, ka\u017ed\u00e9 pono\u017eky, ba\u0165oh, zkr\u00e1tka museli jsme zaplatit Anglii zlatem ve\u0161kerou v\u00fdzbroj i v\u00fdstroj \u010deskoslovensk\u00fdch voj\u00e1k\u016f, by\u0165 jako t\u0159eba letci zachra\u0148ovali Velkou Brit\u00e1nii. A co je i zar\u00e1\u017eej\u00edc\u00ed, \u017ee jsme museli zlatem platit i za ty voj\u00e1ky, kte\u0159\u00ed za Anglii padli. Tahle kapitola nese n\u00e1zev \u201eUm\u0159i \u2013 ale nap\u0159ed zapla\u0165\u201c.
\n Dal\u0161\u00edch n\u011bkolik kapitol pak hovo\u0159\u00ed o boj\u00edch \u010deskoslovensk\u00fdch voj\u00e1k\u016f v\u010detn\u011b para\u0161utist\u016f a \u010deskoslovensk\u00fdch letc\u016f. V pozad\u00ed pak nez\u016fst\u00e1v\u00e1 i hrdinn\u00fd boj \u010deskoslovensk\u00fdch voj\u00e1k\u016f u Tobruku. Kniha se zmi\u0148uje i o zlatu, kter\u00e9 bylo zabaveno \u017did\u016fm za okupace. Nen\u00ed v knize zapomenuto i na zlat\u00fd poklad samostatn\u00e9ho Slovensk\u00e9 \u0161t\u00e1tu v dob\u011b, kdy se Slov\u00e1ci odtrhli za n\u011bmeck\u00e9 okupace od zem\u00ed Koruny \u010desk\u00e9. A samoz\u0159ejm\u011b \u017ee se okrajem v\u011bnuje i odboji Slov\u00e1k\u016f proti n\u011bmeck\u00fdm okupant\u016fm. Je pochopiteln\u00e9, \u017ee se v knize hovo\u0159\u00ed
\ni o pra\u017esk\u00e9 revoluci, p\u0159\u00edjezdu v\u00edt\u011bzn\u00e9 Rud\u00e9 arm\u00e1dy do Prahy a o rozli\u010dn\u00fdch jedn\u00e1n\u00edch ministra zahrani\u010d\u00ed t\u00e9 doby Jana Masaryka v souvislosti nejen s na\u0161\u00edm zlat\u00fdm pokladem.
\n V kapitole V\u00edt\u011bzov\u00e9 a pora\u017een\u00ed je takov\u00e1 rekapitulace o \u010desk\u00e9m zlat\u00e9m pokladu.
\n V dob\u011b p\u0159ed Mnichovem m\u011bla na\u0161e zem\u011b, tedy \u010ceskoslovensko v r\u016fzn\u00fdch trezorech doma i v zahrani\u010d\u00ed ulo\u017eeno v\u00edce ne\u017e 90 tun m\u011bnov\u00e9ho zlata. 14 tun jsme ztratili po z\u00e1boru pohrani\u010d\u00ed, dal\u0161\u00edch v\u00edce ne\u017e 6 tun odvezli n\u011bme\u010dt\u00ed okupanti po p\u0159\u00edchodu do Prahy v l\u00e9tech 1939 a 1940, v\u010detn\u011b velmi vz\u00e1cn\u00e9 numismatick\u00e9 sb\u00edrky zlat\u00fdch minc\u00ed. P\u0159es 26 tun si vzali Britov\u00e9 za to, \u017ee na\u0161i voj\u00e1ci bojovali i za Velkou Brit\u00e1nii, tedy jako kompenzaci za v\u00fdstroj a v\u00fdzbroj na\u0161ich voj\u00e1k\u016f a letc\u016f na Z\u00e1pad\u011b a p\u0159es 23 tun vydali Britov\u00e9 z Banky pro mezin\u00e1rodn\u00ed platby v Basileji.
\n Dal\u0161\u00edch 15 tun zlata vyu\u017eili nacist\u00e9 pro obchodov\u00e1n\u00ed se strategick\u00fdmi surovinami. A to se ji\u017e nemluv\u00ed o ztracen\u00e9m zlat\u011b z brn\u011bnsk\u00e9 Zbrojovky
\na plze\u0148sk\u00e9 \u0160kodovky.
\n Po roce 1945 bylo v anal\u00fdze dr. Chmela konstatov\u00e1no, \u017ee v\u00fd\u0161e m\u011bnov\u00fdch ztr\u00e1t p\u0159edstavovala 135,5 miliardy korun a p\u0159ipo\u010dteme-li k tomu ztr\u00e1ty na \u017eidovsk\u00e9m majetku, v pr\u016fmyslu, zem\u011bd\u011blstv\u00ed, doprav\u011b apod., \u010dinila celkov\u00e1 ztr\u00e1ta
\n456,3 miliardy korun. V knize nen\u00ed zapomenuta ani doba \u201estuden\u00e9 v\u00e1lky\u201c. I v t\u00e9 dob\u011b se permanentn\u011b jednalo o \u010deskoslovensk\u00e9m zlat\u00e9m pokladu, pochopiteln\u011b \u017ee vzhledem k okolnostem byla jedn\u00e1n\u00ed mnohem obt\u00ed\u017en\u011bj\u0161\u00ed. V jedn\u00e9 z kapitol je pak i zm\u00ednka o \u00fanoru 1948 a nen\u00ed zapomenuto ani na politick\u00e9 procesy po roce 1948, by\u0165 na prvn\u00ed pohled nijak nesouvis\u00ed se zlat\u00fdm pokladem, zejm\u00e9na
\no procesu se \u201espikleneck\u00fdm centrem\u201c kolem Rudolfa Sl\u00e1nsk\u00e9ho, ale nen\u00ed zapomenuto ani na proces s dr. Miladou Hor\u00e1kovou a gener\u00e1lem P\u00edkou.
\n Jako na okraj pak se kniha se zmi\u0148uje o \u201ezlat\u00e9m chr\u00e1mu\u201c ve Fort Knoxu
\nv USA a o ochrann\u00fdch opat\u0159en\u00edch, kter\u00e9 toto nejv\u011bt\u0161\u00ed slo\u017ei\u0161t\u011b zlata chr\u00e1n\u00ed. To je velmi zaj\u00edmav\u00e9 \u010dten\u00ed. A pak u\u017e se dost\u00e1v\u00e1me ke kapitole, kde je uvedeno, jak Landsmanschaft, tedy sudet\u0161t\u00ed N\u011bmci, zasahovali do jedn\u00e1n\u00ed mezi tripartitou
\na \u010ceskoslovenskem. Tripartita bylo spojen\u00ed z\u00e1stupc\u016f z\u00e1padn\u00edch st\u00e1tu v\u010d. USA.
\n Dosti odkaz\u016f je na knihu b\u00fdval\u00e9ho ministra zahrani\u010d\u00ed Bohuslava Ch\u0148oupka \u201eMemoare in Laris\u201c a r\u00e1d bych citoval pas\u00e1\u017e jednoho z \u010deskoslovensk\u00fdch vyjednava\u010d\u016f, kter\u00fd \u017e\u00e1dal o uvoln\u011bn\u00ed z funkce. Cituji: \u201eV\u00edte, velmi pe\u010dliv\u011b jsem si prostudoval podklady, hlavn\u011b ot\u00e1zku vojensk\u00e9ho \u00fav\u011bru. A je mi z toho nanic. A\u017e se mi zved\u00e1 \u017ealudek.
\n Ur\u010dit\u011b jste vid\u011bl (hovo\u0159eno k B. Ch\u0148oupkovi) seznamy vojensk\u00e9 v\u00fdstroje
\na v\u00fdzbroje. V\u017edy\u0165 my m\u00e1me platit i za \u0161\u0148\u016frky do bagan\u010dat, za spodky, za \u0161le, kter\u00e9 nosili na\u0161i voj\u00e1ci, kdy\u017e bojovali i za n\u011b, Angli\u010dany. No ale pros\u00edm, ka\u017ed\u00fd m\u00e1 jinou mor\u00e1lku, ka\u017ed\u00fd vid\u00ed jinak sv\u011bt.
\n Ale co je na tom stra\u0161n\u00e9 a co nemohu p\u0159en\u00e9st p\u0159es srdce, \u017ee jsou mrtv\u00ed. Tam je zapo\u010d\u00edt\u00e1na i v\u00fdstroj t\u011bch, co padli. A le\u017e\u00ed n\u011bkde v Africe, u el-Alameinu, Tobruku, kde bojovali proti Rommelovi nejen za n\u00e1s, ale i za Anglii. A jsou tam zapo\u010d\u00edtan\u00e9 i pono\u017eky na\u0161ich letc\u016f, co br\u00e1nili Lond\u00fdn a bombardovali tam N\u011bmecko a n\u011bkde je tam sest\u0159elili a zahynuli. A jsou tam zahrnuty i uniformy d\u016fstojn\u00edk\u016f, kter\u00e9 p\u0159esunuli do Ruska a kte\u0159\u00ed tam bojovali se svobodovci a padli mo\u017en\u00e1 na Dukle, nebo u Mikul\u00e1\u0161e.
\n A\u017e mi z toho naskakuje hus\u00ed k\u016f\u017ee, kdy\u017e o tom hovo\u0159\u00edm, nehn\u011bvejte se na mne, ale nemohu. Ne \u017ee bych byl slab\u00e1 povaha. N\u011bmci mne zajali v Povst\u00e1n\u00ed a do konce v\u00e1lky m\u011b dr\u017eeli v zajateck\u00e9m l\u00e1gru a tam jsme si u\u017eili sv\u00e9, ale na tohle nem\u00e1m siln\u00e9 nervy. Pochopte mne, pane minist\u0159e, a vym\u011b\u0148te mne. Sotva bych se udr\u017eel, kdyby mi p\u0159edlo\u017eili \u00fa\u010dty za ko\u0161ile, rukavice a svetry a musel bych \u0159\u00edci \u2013 tak a te\u010f jdeme \u00fa\u010dtovat za krev!\u201c konec cit\u00e1tu. Autor knihy se pak i osobn\u011b setkal s Bohumilem Ch\u0148oupkem a pochopiteln\u011b i od n\u011bj z\u00edskal mnoho cenn\u00fdch informac\u00ed.
\n D\u016fle\u017eit\u00fdm poznatkem, kter\u00fd jsem z knihy z\u00edskal je i fakt, \u017ee na z\u00e1klad\u011b Postupimsk\u00e9 dohody n\u00e1m m\u011blo N\u011bmecko zaplatit v\u00e1le\u010dn\u00e9 reparace, kter\u00e9 jsme v\u0161ak do dne\u0161n\u00edho dne nedostali (a asi u\u017e nikdy nedostaneme), a\u010d v\u00e1le\u010dn\u00e9 reparace jsou neproml\u010diteln\u00e9.
\n Jak n\u00e1s m\u011bli z\u00e1padn\u00ed spojenci r\u00e1di, ukazuje i ten fakt, \u017ee v\u0161echny finan\u010dn\u00ed n\u00e1roky, kter\u00e9 m\u011bla Velk\u00e1 Brit\u00e1nie k Polsku, byly odpu\u0161t\u011bny a smaz\u00e1ny ji\u017e
\nv r. 1956. A v knize je i zm\u00ednka o nalezen\u00ed \u010d\u00e1sti na\u0161eho pokladu v rakousk\u00fdch dolech, kam N\u011bmci v\u0161echny cennosti ukryli, i zaj\u00edmav\u00e9 zji\u0161t\u011bn\u00ed, \u017ee jeden
\nz nejmocn\u011bj\u0161\u00edch mu\u017e\u016f normaliza\u010dn\u00ed doby po r. 1968 Vasil Bi\u013eak navrhoval ukon\u010dit ve\u0161ker\u00e1 jedn\u00e1n\u00ed a propagandisticky vyu\u017e\u00edt nevr\u00e1cen\u00ed zlat\u00e9ho pokladu dom\u016f, co\u017e mu na\u0161t\u011bst\u00ed nebylo odsouhlaseno.
\n V posledn\u00ed t\u0159etin\u011b knihy se pak ji\u017e hovo\u0159\u00ed o n\u00e1vratu \u010d\u00e1sti zlat\u00e9ho pokladu do republiky 20. 2. 1982. N\u00e1vrat byl proveden t\u0159emi speci\u00e1ln\u00edmi letadly za v\u0161ech mo\u017en\u00fdch bezpe\u010dnostn\u00edch opat\u0159en\u00ed a naprost\u00e9ho utajen\u00ed, tak\u017ee ve\u0159ejnost prakticky o t\u00e9to ud\u00e1losti nebyla informov\u00e1na.
\n A je zaj\u00edmav\u00e9, \u017ee odpov\u011bdn\u00e9 osoby prakticky do dne\u0161n\u00edho dne neodtajnily n\u011bkter\u00e9 dokumenty, kter\u00e9 se t\u00fdkaj\u00ed zlat\u00e9ho pokladu republiky.
\n V dob\u011b rozd\u011blen\u00ed \u010ceskoslovenska byly v sejfech St\u00e1tn\u00ed banky 102 tuny zlata, p\u0159i \u010dem\u017e \u010cesk\u00e1 republika (nem\u00e1m r\u00e1d slovo \u010cesko, nev\u00edm pro\u010d, ale nem\u00e1m) z\u00edskala 63,289 tun zlata a Slovensk\u00e1 republika 39,137 tun zlata. A v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch \u0159\u00e1dc\u00edch pak p\u0159ich\u00e1zej\u00ed \u0161okuj\u00edc\u00ed str\u00e1nky knihy.
\n Autorovi knihy \u0159ekl jeden z velmi dob\u0159e informovan\u00fdch pracovn\u00edk\u016f St\u00e1tn\u00ed banky \u010cesk\u00e9 republiky na ot\u00e1zku, co je s \u010desk\u00fdm zlat\u00fdm pokladem? Cituji:
\n \u201eCopak vy nev\u00edte, \u017ee jsme p\u0159ed dv\u011bma lety zlato prodali?\u201c A to v dob\u011b, kdy na cel\u00e9m sv\u011bt\u011b zlato z\u00edsk\u00e1valo na hodnot\u011b a prakticky v\u0161echny st\u00e1ty zlato nakupovaly jako trvalou pen\u011b\u017en\u00ed hodnotu. V t\u00e9 dob\u011b se \u010cesk\u00e1 republika zlata zbavila prodejem. Zlato bylo prod\u00e1no ve dvou etap\u00e1ch v z\u00e1\u0159\u00ed 1998. V prvn\u00ed f\u00e1zi \u0161lo o 31 tun zlata a toto zlato jsme vym\u011bnili s N\u011bmeckem za dluhopisy. A to se stalo v dob\u011b, kdy byl guvern\u00e9rem St\u00e1tn\u00ed banky ing. Josef To\u0161ovsk\u00fd. V knize jsou pochopiteln\u011b jmenov\u00e1ni v\u0161ichni rozhoduj\u00edc\u00ed \u010dlenov\u00e9 bankovn\u00ed rady. A je zaj\u00edmav\u00e9, jak St\u00e1tn\u00ed banka v souvislosti s prodejem \u010desk\u00e9ho zlat\u00e9ho pokladu ml\u017eila, a to i prost\u0159ednictv\u00edm internetu.
\n V souvislosti s touto ot\u00e1zkou jsou pochopiteln\u011b autorem knihy jmenov\u00e1ni konkr\u00e9tn\u00ed jednotliv\u00ed pracovn\u00edci, kte\u0159\u00ed s touto problematikou m\u011bli co do \u010din\u011bn\u00ed.
\nV z\u00e1v\u011bru knihy pak autor p\u00e1tr\u00e1 po zlat\u00fdch minc\u00edch ze zlat\u00e9ho pokladu a m\u00edsto z\u00e1v\u011bru pak posledn\u00ed kapitolu nazval \u201eProdan\u00e9 zlato a zapomenut\u00ed hrdinov\u00e9\u201c
\na jako posledn\u00ed te\u010dku uv\u00e1d\u00ed tabulku o dr\u017een\u00ed zlata jednotliv\u00fdmi st\u00e1ty, kterou si dovoluji z knihy opsat.
\nUSA 8149,0 tun
\nN\u011bmecko 3445,8 tun
\nMezin\u00e1rodn\u00ed m\u011bnov\u00fd fond 3217,3 tun
\nFrancie 3024,6 tun
\nIt\u00e1lie 2451,8 tun
\n\u0160v\u00fdcarsko 1957,0 tun
\nNizozemsko 873,6 tun
\nJaponsko 765,0 tun
\nPortugalsko 606,8 tun
\nSlovensko 35,1 tun
\n\u010cESK\u00c1 REPUBLIKA 13,7 tuny!!!
\n
\n Do\u010detl jsem tuto knihu t\u00e9m\u011b\u0159 na \u201ejeden z\u00e1tah\u201c, jak je nap\u00ednav\u00e1, nabit\u00e1 fakty a informacemi, o kter\u00fdch se n\u00e1m norm\u00e1ln\u00edm smrteln\u00edk\u016fm ani nezd\u00e1. A nav\u00edc si cen\u00edm i toho, \u017ee nen\u00ed naps\u00e1na jednostrann\u011b, tenden\u010dn\u011b ani k jednomu z kritick\u00fdch obdob\u00ed d\u011bjin \u010ceskoslovensk\u00e9 a n\u00e1sledn\u011b \u010cesk\u00e9 republiky.
\n Je naps\u00e1na velmi objektivn\u011b a ten, kdo by se cht\u011bl d\u00e1le zab\u00fdvat v\u00fd\u0161e zmi\u0148ovanou problematikou a dov\u011bd\u011bt se podrobnosti, d\u00e1v\u00e1 autor n\u00e1vod, kde z\u00edsk\u00e1vat dal\u0161\u00ed informace ke studiu i pro vlastn\u00ed v\u011bd\u011bn\u00ed. Doporu\u010dil bych ka\u017ed\u00e9mu, kdo se d\u00edv\u00e1, nebo d\u00edval, bez ohledu na skute\u010dnosti, nekriticky a\u0165 ji\u017e d\u0159\u00edve na V\u00fdchod a dnes, jak je modern\u00ed, na Z\u00e1pad, aby si citovanou knihu Stanislava Motla p\u0159e\u010detl a pak by poznal, \u017ee i \u201ep\u0159\u00e1tel\u00e9\u201c, ti i oni, nejsou zas a\u017e tak velk\u00fdmi p\u0159\u00e1teli, a dok\u00e1\u017eou uzmout i to, co nen\u00ed jejich. Ono asi st\u00e1le plat\u00ed, \u017ee nen\u00ed v\u0161echno zlato, co se t\u0159pyt\u00ed!!! <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
\u00a0\u00a0 Dostala se mi do rukou pozoruhodn\u00e1 kniha Stanislava Motla, kter\u00e1 ve sv\u00e9m podtitulu m\u00e1 naps\u00e1no: O tom, jak jsme museli spojenc\u016fm platit zlatem za to, \u017ee na\u0161i voj\u00e1ci mohli po jejich boku um\u00edrat ve v\u00e1lce proti Hitlerovi. Tenhle podtitul mne zaujal, a proto jsem se dal do jej\u00edho \u010dten\u00ed. A aby bylo jasno, kniha … Pokra\u010dov\u00e1n\u00ed textu Pozoruhodn\u00e1 kniha pana Motla<\/span>