Archiv rubriky: Všehochuť
Švýcarská nej na železnici
Prezident ČLK informuje:
| Vážené kolegyně kolegové, před rokem jsem slíbil, že na letošním sjezdu budu kandidovat na pozici prezidenta naposled s vědomím, že pokud touha po změně tzv. za každou cenu mezi doktory převáží to, co jsem pro komoru udělal a co ještě udělat mohu, pak moje mise končí. K samotné volbě jsem přistupoval s velkou pokorou, protože je mnohem jednodušší funkci získat, než ji obhajovat. Zatímco mým vyzyvatelům stačilo kritizovat a slibovat třeba i to, co by ani nemohli dokázat splnit, já musel v první řadě obhajovat výsledky své práce. Jsem rád, že se mi to podařilo, a že díky důvěře, kterou mi delegáti dali, budu moci ještě pět let pracovat pro lékaře a připravovat komoru na léta příští. Volby jsou za námi a před námi hromada práce. Bez zásadní reformy specializačního vzdělávání se nedostatek lékařů bude stále jen prohlubovat. Práce ve zdravotnictví se musí stát více atraktivní a zdravotníci potřebují lepší právní ochranu. Musíme hájit integritu lékařské profese. Je totiž zásadní rozdíl mezi přirozeným sdílením kompetencí v rámci zdravotnických týmů vedených lékaři a převodem kompetencí z lékařů na nelékařské zdravotnické pracovníky, který je motivován snahou ušetřit peníze na úkor kvality poskytované zdravotnické péče a bezpečnosti pacientů. S tím nemůžeme souhlasit. Nechceme se nikomu plést do řemesla, ale musíme hájit to svoje. V uplynulých letech se nám podařilo ve spolupráci s odbory prosadit zvýšení příjmů a zlepšení pracovních podmínek pro lékaře v nemocnicích. Nyní naši pomoc potřebují zejména soukromí lékaři, kteří stárnou a jejich počet klesá. Přežíváme totiž v ekonomicky nesmyslném prostředí, kdy naše náklady jsou tržní, zatím co naše příjmy omezují ministerské vyhlášky. Právní rámec je třeba kultivovat, ale v žádném případě se nesmí rušit dohodovací řízení, seznam zdravotních výkonů, úhradová vyhláška ani vyhláška o minimálním personálním vybavení. Pokud bych takovým plánům nedokázali zabránit, převálcovaly by nás monopoly. Oligarchové by se domluvili s pojišťovnami, které by jim vláda umožnila ovládnout pod heslem jejich odpolitizování, a soukromí lékaři by skončili. Budu se snažit budovat jednotu soukromých lékařů, abychom se dokázali bránit společně. Jako prezident, který musí hájit zájmy všech lékařů, se nikdy nestanu loutkou politiků ani lobbistických skupin. Tento slib dodržím. Nejsem zbabělec a vždy se snažím dělat co nejlépe to, co považuji za správné. A patrně právě proto jste si mě znovu zvolili. Vážím si vaší důvěry a doufám, že vás nezklamu.Milan Kubek |
Pravda pravdoucí
Fialovy výroky idiota
Letadla etc…
Zeleninu ne!
František Ringo Čech
„Nejsme hrdý národ. Jenže jsme tu furt.
Přišel Němec, pobyl a zase odešel a my jsme tady furt.
Přišel mužik, pobyl, odešel a my jsme tady ještě pořád furt.
Přišla Unie, pobude a až se rozpadne, my tu zase budeme furt. Těžko nás porazit, když nebojujeme. A žádný vetřelec nezvládne poslouchat naše vtipy déle jak čtyři sta let, to je vyzkoušeno.
Nestojíme za moc, ale ještě pořád stojíme tady.
To není špatné.
Politika tady stojí za hovno. Svatá pravda. Politici jsou šmejdi, kradou a sousedovi, který je volil by patřilo dát po hubě. Ale je fakt, že je zvolil ve volbách. To znamená, že tady míváme volby. A že na politiky můžeš nadávat nahlas a nikdo tě nezavře?
To není špatné.
Žijeme v drahotě a bídě. Je to pravda. Všechno stojí peníze a těch nikdo nemáme dost. S bídou vyjdou naprosté většině jen na vlastní bydlení, placatou televizi, ledničku, mikrovlnku, pračku, počítač, mobil a aspoň jedno auto do rodiny. Hlady už tady nikdo neumřel sto let. Máme se tak zle, že jsme líní se za lepší prací odstěhovat z Brna do Ostravy, protože je to hrozně daleko a tady máme garsonku po babičce. Čtvrtina lidí má denně na cigára, polovina na benzin do auta a tři čtvrtiny na kořalku.
To není špatné.
Svatá pravda, šéfové obecně jsou na hovno. Pokud ale můžeš nadávat na šéfa, znamená to, že máš práci.
To není špatné.
Daně jsou vysoké. Jsou. Jsou nekřesťansky vysoké. Pokud ale musíš platit daně, znamená to, že jsi i něco vydělal nebo něco máš. Horší by bylo, kdybys nic nevydělal a nic neměl.
Nakonec to není tak špatné.
Zaměstnanci jsou líní nevděční parchanti. Ale pokud máš zaměstnance, kterým platíš, znamená to, že jsi borec, který dokáže vést firmu a vydělat tolik peněz, že může dát obživu dalším lidem.
To není špatné.
Zdravotnictví stojí za hovno. No samozřejmě. Na každém pokoji by měla být telka, všichni by měli mít bílé plomby a právo na okamžitou transplantaci jater. Takhle se musíme spokojit s tím, že pro nás v nouzi vcelku rychle dojede sanitka, že nás nejdřív zachrání a až pak se ptají po průkazce pojištěnce, že v nemocnici platíme jen za karbanátek a že v rámci pojištění dostáváme velice slušné a odborné služby.
To není špatné.
Počasí stojí za hovno. Naprostá pravda. V létě velké vedro, v zimě krutý mráz. Ale nemáme tsunami, ničivá tornáda ani zemětřesení.
To není špatné.
Příroda stojí za hovno. Pravda. Ani pořádné hory, ani pořádné moře, ani pořádná džungle. Ale zas tu nemáme na každém kroku jedovaté hady, chlupaté pavouky, moskyty, v lese na tebe neskočí hladový tygr a pravděpodobnost, že tě do Berounky stáhne krokodýl, je taky poměrně nízká.
To není špatné.
Celé je to tu na hovno. Je to přesně tak. Ale nikdo nás tu nedrží. Můžeme se kdykoli sebrat a odstěhovat se na jiné, lepší místo, kde bude všechno v cajku. A taky nám nikdo nezakáže se vrátit, když zjistíme, že takové místo neexistuje a mnohde je to i mnohem horší než tady.
A to není špatné.
Přes všechny ty výše popsané kruté hrůzy, ve kterých tady musíme žít, dokážeme každodenně řešit kraviny, jako kdo je baníkovec a kdo sparťan, že v televizi dávají ptákoviny a dokážeme se smrtelně vážně hádat a urážet kvůli tomu, že jeden chce DPH zvednout o procento a druhý o dvě snížit. I přesto si lajsnu prohlásit, že se tady máme jako prasata v žitě, v nejklidnějším koutě galaxie. Nic důležitého tu nemáme, takže nám to nikdo nechce vzít. Nic nám zas tak moc nechybí, takže sami na nikoho neútočíme.
Nejsme bůhvíjak bohatí, aby se nám sem stěhovaly hladové hordy, a nejsme zdaleka tak chudí, abychom se ve stěhovavé hordy proměnili sami. Díky tomu všemu sice nedržíme jako národ moc pohromadě, ale zase nás nikdo jako jedince nijak neomezuje a nemá tendence násilím sjednocovat. Pokud existuje na světě místo, kde se může každý v klidu a svobodně rozhodnout, čím chce být, jak chce žít a čeho chce dosáhnout, je to tady. Můžeme studovat, cestovat, podnikat, pracovat, chlastat pivo, dělat cokoli, co chceme.
To není špatné.

Akorát možná neškodí si to sem tam připomenout.
Líbí se mi tu.
Zůstanu tu i příští rok.“