03.12.2025 8:17 | Rozhovor
Přijmout nabídku miliardáře Pavla Tykače na odkup uhelných elektráren, které chce zavřít, za 1 Kč, by stát měl přijmout. ParlamentnímListům.cz to řekl energetický expert Hynek Beran. Ten hovořil o tom, jak silný stát může promluvit do budoucnosti české energetiky.
Popisek: Pavel Tykač
Poslední rozhovor vyvolal řadu otázek od našich čtenářů. Máte ve věci diskutovaného ukončení provozu elektráren Pavla Tykače nějaké nové informace?
Pavel Tykač uvádí ve svém rozhovoru Kdo zaplatí konec uhlí, že je připravený prodat elektrárny státu nazpátek za jednu korunu. Myslím, že tohle je nabídka, která se neodmítá.
Nejde dnes o vysoce nevýhodný byznys, kterého se chce Pavel Tykač zbavit?
Dokud má Německo nestabilní energetickou soustavu, zavřelo si jaderné elektrárny a vyhodili mu do povětří potrubí s levným ruským plynem, určitě ne. Podle zdrojů renomovaných agentur stojí jedna kilowatthodina elektřiny z uhlí okolo 45 haléřů, a v kogeneraci s teplem dokonce méně, okolo 30 haléřů. Podstatná je cena penalizace pomocí emisní povolenky, proti kterým se v jejich druhé vlně současná koalice spolu s dalšími evropskými zeměmi vzbouřila. Kdyby ta emisní povolenka stála 80 EUR na 1 tunu CO2, což je dvojnásobek, než nám unie slibovala pro naše domácnosti, dostaneme tu elektřinu spolehlivým způsobem i tak za 2,50. A investoři do větrných parků s nespolehlivou dodávkou chtějí 3,50. Až dostavíme jadernou elektrárnu, můžeme ty uhelné zavřít. U větrných elektráren toto neplatí, minulá vláda se chtěla zavázat, že je bude dotovat dalších dvacet let.
Proč to Pavel Tykač nabízí?
Do hlavy miliardářům nevidím. Ale třeba takový Andrew Carnegie, kdysi nejbohatší muž světa, také své železárny prodal a založil Carnegie Hall. Tím si zajistil nesmrtelnost, protože v té síni chtějí hrát všichni světoví umělci. Kdyby vyrostla na Letné Tykač Hall namísto Stalina nebo nějakých chobotnic, určitě bychom tam rádi chodil na kulturu.
Pavel Tykač koupil od státní společnosti ČEZ elektrárny, které byly na vyřazení a nikdo je nechtěl. On měl uhlí, elektrárny si vyspravil a ekologizoval a vydělal na tom. ČEZ měl v té věci špatné poradce, kteří předpovídali cenu elektřiny v přepočtu za 60 haléřů na jednu kilowatthodinu, a Tykač zase podnikatelskou intuici. Tak to v životě bývá.
Další možné motivaci mohlo napomoci i letecké neštěstí Pavla Kellnera, obestřené některými nevyjasněnými událostmi. Byl to jeho kolega miliardář a kdyby s ním nespadl vrtulník nebo dostal pomoc po havárii, mohl být dále mezi námi a užívat si života. Možná už má té nejasné evropské ideologie dost a má už vyděláno, zajímá se i o jiné obory. Máte pořád dokola poslouchat nějaké ideology a nechat se osočovat v jejich médiích?
Tykač ale nejvíce vydělal v době energetické krize
To ano, ale on ji nezpůsobil. Vzhledem k tomu, že v té době chybělo z ruského plynu v Evropě okolo 5 % elektřiny, nezpůsobily tyhle události dokonce ani podmořští teroristé, ale evropští lichváři. Na a když byla elektřina drahá, on prostě vyráběl a prodával, a to i do Německa. Co byste v této situaci dělali vy?
Ale u nás byly ceny vyšší, než ve většině Evropy…
To ano, ale Pavel Tykač takové ceny českým zákazníkům nezavedl. On vlastní jenom méně než 10 % výrobní kapacity. A také má velmi málo vlastních zákazníků, nejvíce jich má státní společnost ČEZ, která prodávala elektřinu za 12 korun a polovinu té produkce vyráběla stále za 30 haléřů. Na Slovensku v té době stále elektřina polovinu, možná třetinu než u nás. A to tam vlastní stát pouze minoritu energetické společnosti. Ptejte se v takovém případě nikoli Pavla Tykače, ale Petra Fialy, dále také Zbyňka Stajnury, jehož ministerstvo státní firmu ČEZ spravovalo, a v neposlední řadě Jozefa Síkely, který byl v té době ministrem průmyslu, kdy část průmyslu za jeho ministrování zkrachovala.
Tykač na tom vydělal, ale on není ten, který by nám zlikvidoval průmysl a zavedl energetickou chudobu. Když jsme jako nezávislí experti navrhovali strop 3 koruny, byl on ochotný na to přistoupit. Nikoli však naši politici. Správcem státní společnosti ČEZ pro nás byl v té době zmíněný Zbyněk Stajnura. ČEZ vyrábí asi dvě třetiny naší produkce, z toho polovina spotřeby v ČR, bezmála 30 miliard kilowatthodin, se stále vyráběla za 30 haléřů a prodávala dlouhodobě za 6 až 12 korun. Odhadem jde o částku cenového rozdílu mezi výrobní a prodejní cenou v jedné státní společnosti mezi půl bilionem a bilionem korun za to období, tedy nejméně na dva jaderné bloky. Ve státní pokladně ale tolik peněz není a státní společnost si musí na nové elektrárny půjčovat. Možná proto se pan Stajnura tolik nehrne do předložení jakéhokoli rozpočtu, je možné, že by i zde bylo co vysvětlovat. A správcem byl on.
Budeme tedy stále řešit, co se nám doopravdy vyplácí? Především by se nám v době energetické krize vyplatil jiný ministr financí a průmyslu, to nás ve srovnání s okolními státy stálo nejméně stovky miliard korun na přímých nákladech a na ušlých pracovních příležitostech daleko více.
Jak vidíte probíhající studii, obejdeme se bez Tykačových elektráren?
Pravděpodobně ano, nechci ale předbíhat výsledky. Je to spíše o analýze mezních situací, jako jsou třeba výpadek Temelína nebo nedostatek regulačního výkonu v soustavě. Ale pokud se zde vyrábí asi 10 % elektřiny a podobné množství vyvážíme, měli bychom nulové saldo.
Ta studie nám ale dá pouze dílčí odpověď na otázku, jak by vypadala naše soustava bez Tykačových zdrojů a jakou by měla funkčnost, ale neřeší vůbec otázku, co dále s českou energetikou. Rozhodně to nelze řešit nějakými jednoduchými kupeckými počty, mnohdy s politickým zadáním, které už předem napovídá, kdo na tom má vydělat. Vyplatí se nám zavřít překotně uhelné elektrárny s dočasným závazkem a místo toho si postavíme nestabilní dražší větrné s dvacetiletou výkupní cenou? I kdyby, když nebude foukat, budeme si kupoval louče a liščí ohony?
Můžeme se ale jako odborníci pokusit při oponentuře před laickou i odbornou veřejností, aby ta studie byla nezávislá. U omezení fotovoltaik v roce 2010, ani u výpočtů nadsazených klimatických závazků ČR tomu tak nebylo, dokonce některé z nás odvolávali i v renomovaných vědeckých institucích za jiný názor. Bude tedy dobře, když to spočítají nezávisle především inženýři ze společnosti ČEPS metodikou a na simulátorech užívaných v Evropské unii, a pak si můžeme reálně povídat, co by to znamenalo.
A doporučujete nákup, i kdyby ta studie ukazovala, že většinu problémů zvládneme?
Ano, za korunu je to zadarmo, a navíc nám to přinese větší bezpečnost a flexibilitu zdrojů. Představte si, že by vám někdo dával za tyhle peníze počítač nebo auto, a tady jde o firmu, která má skoro 10 % naší výroby, i když by měla být časem nahrazena. Je uplatnitelná a vhodná jako rezerva, ale také je dobře prodejná do Německa v době, když jim tam nesvítí a nefouká. V jakémkoli jiném oboru je rezerva do deseti procent úplně normální, a tady budeme váhat, ale na burzách překupovat stovky miliard a pak to ještě platit?
Je potřeba ještě zavést některé právní mechanismy, například ty kapacitní. Dnes to mají zavedené tak, že emisní povolenky musejí zaplatit teplárny, Tykač nebo ČEZ, a v Německu pak mají čistou dovezenou elektřinu, kdežto my špinavý energetický mix. Přitom v zimě smrdí v Evropě především „zelené“ Německo, jenom si k tomu vymýšlejí poněkud manipulativní počty. Český stát má v rukou silnější nástroje, než má jeden soukromý podnikatel, takže i tyto mechanismy lépe vymůže. Někteří kolegové už na tom pracují.
Dalším velkým tématem je cena minoritního podílu ČEZu. Představme si, že by to byly třeba cukrárny v Praze. Máme majoritní podíl pražských cukráren, a k tomu si ještě koupíme celou firmu, která má 10 % trhu. Tohle vezme vítr z plachet cenové eskalaci minoritních akcionářů. Bavíme se o ceně kolem 250 miliard Kč za ten minoritní podíl. Přestože mají Tykačovy elektrárny také nějaké provozní náklady řádově v jednotkách miliard za rok, i kdyby nic nevyráběly, sníží nám takovýto krok cenu minoritního podílu v ČEZu nejméně o desítky miliard, možná o celou stovku nebo i více, a přitom český stát nebude tratit. Nákupem firmy od Tykače bychom mohli zvýšit autoritu státu při dalším vyjednávání, a v případě, že by se to minoritním akcionářům nelíbilo, je férové je vyplatit. Když férově, tedy ne za předraženou cenu. Před krizí ČEZ prodával jednu kilowatthodinu za korunu, a od toho by se měla odvíjet cena. Když má stát dostatek výkonu v elektrárnách, můžeme si dovolit obvyklou cenu té firmy, zatímco kdyby státní společnost vyráběla nedostatkové zboží, minoritní akcionáři by za to žádali přirážkovou marži.
Kde vezmeme odborníky na další provoz těch elektráren? Říká se, že nikde jinde, než v ČEZu nejsou.
Scénář, že nikdo jiný, než společnost ČEZ, to nedokáže, ale té že se to nevyplatí, už začíná kolovat. Druhým dějstvím pak logicky může být, že nemůžeme poškodit minoritní akcionáře, takže tu společnost raději za korunu odmítneme.
Když Pavel Tykač kupoval od ČEZu elektrárny, měl ČEZ závazek tam po dobu tří let podržet klíčové pracovníky, především techniky a obchodníky, aby firma fungovala dále. Dokonce jim za to musel i zaplatit. Je to běžné schéma při prodeji firmy. Pak není problém, aby ti odborníci pracovali pro stát stejně dobře, jako pracovali pro soukromého podnikatele, když firma vydělávala. Možná se tak zase někteří bývalí kolegové navrátí znovu do státních služeb. V takovém případě stačí de facto tři lidé do představenstva a tři do dozorčí rady, a těch šest odborníků bychom už někde dohledali.
Kdo by byl kupcem těch elektráren, když ne ČEZ?
Je to jednoduché. Český stát se stává majitelem funkční firmy, stačí ji spravovat. Ministerstvo průmyslu a obchodu to být nemůže, to spravuje už ČEPS, a podle pravidel EU to musí být někdo jiný. ČEZ už má svého správce Ministerstvo financí, tak by to mohl třeba být někdo další. Napadlo mne Ministerstvo životního prostředí, i když to zní paradoxně. Alespoň by dávali pozor na dodržování všech ekologických pravidel a bránili zbytečnému exportu spálené nerostné suroviny do zahraničí. To u nás provozovali jiní několik desítek let, dokonce někdy za dumpingové ceny. A kdyby ne tento resort, tak třeba obrana kvůli energetické bezpečnosti anebo samostatný resort na vládě, když už tam podobný plánujeme pro Borise Šťastného. Kdyby byl energetik, mohl by si to vzít k tomu.
A co když se nám to přece jenom nevyplatí?
Vyplatí se především energetická bezpečnost a soběstačnost státu, toto ji určitě posílí. Komu se vyplatila energetická krize? Státu, státním společnostem, krachujícímu průmyslu? Máme dvojí metr, jednou měříme peníze, a poté povolujeme druhým extrémní zisky, a nakonec počítáme škody? A kde jsou vlastně ty stovky miliard korun, které většina z nás nedobrovolně v takové době zaplatila? Důchodci, policisté ani investice v oboru z toho nic nemají.
Představte si, že by se něco podobného dělo ve Škodovce a jejich management nám sdělil, že už se mu nevyplácí vyrábět auta, tak je budeme dovážet z Německa nebo třeba z Číny, ovšem pokud tam zrovna budou. Energetika je především výrobním a technickým oborem a burza ještě nikdy žádnou elektřinu nevyrobila. Na to potřebujeme elektrárnu, a teď můžeme mít za korunu dvě.
V rámci evropské politiky REPowerEU a energetické bezpečnosti EU je uhlí považováno za dočasný kompromis. Pro nás do doby, než si dostavíme jaderné zdroje. Naše minulá vláda se ani nevyrovnala s evropskými závazky energetické resilience státu, a namísto toho si nechala předkládat dovozní scénáře s nejistým zdrojem energie. U toho nutila ČEPS k výstavbě dalších sítí na dovoz. Kdyby měl pan Síkela jako prioritu vnitřní bezpečnost, mohli jsme mít vedení V411 už zdvojené a další prvky posílené a nemusel být blackout.
Fialova vláda také navyšovala v rozporu s evropskými předpisy klimatické závazky bez ohledu na povinnou studii sociálních dopadů, kterou si ani za celé čtyři roky nedala spočítat, a tím dala za vnik riziku dalších větrných baronů na dalších dvacet let, ještě než skončili ti solární.
Co byste vzkázal čtenářům na závěr?
Tykačovo uhlí je pro nás vhodným řešením do doby, než si dostavíme jaderné zdroje nebo budeme mít jiné řešení. Exportovat uhelnou elektřinu nemusíme, mít ji do zásoby ano. Když nám soukromý podnikatel nabízí zpětný odkup elektráren za jednu korunu, jen hlupák by váhal. Ty elektrárny nejsou vybydlené, Tykačova firma se starala o jejich údržbu, a mají dostatek paliva. Není nutné na nich vydělávat, ale určitě si je ponechat v rezervě ano.
Zásadním problémem tedy není studie, zda a jak se bez nich obejdeme, ale co s nimi budeme dělat, když nám je Pavel Tykač za korunu přenechá, jak on sám nabízel. Tady vidím hlavní společenskou objednávku. Cenu v takovém případě český stát dojednávat nemusí, ta je z hlediska našeho dalšího vývoje i bezpečnosti výhodná.
PS: k tomu dodávám- vydírá nás nenažraný stát rozhazující naše daně, neboť jen z daní je živ!!!
