ZÁSADNĚ O TUTÉŽ VĚC (LÉKY A POMŮCKY) NEPIŠTE NA OBA E-MAILY!!! Mate to a není to ani slušné.
Pokud se kýmkoliv domluvím, že mu ukončím DPN v době volna, tak také tak učiním- proto NEATAKUJTE dr. Šoupala! Ale musíte počkat, když jsem na dovolené nebo nejsem už v práci- na řadu se dostanete, jak si sednu k PC a vše, co jsem slíbil, také splním. To už většina pacientů ví….ale stále se najdou nedočkavci, nutící dr. Šoupala se zabývat mojí administrativou.
Nezapomeňte na společného jmenovatele (každá krabička bohužel obsahuje jiný počet tablet či kapslí), látku to 4-5 třídy ZŠ: Podle společného jmenovatele pro počty tablet či kapslí v balení si naplánujte léky v počtu krabiček, které požadujete poslat e-receptem. Pokud nemáte změnu telefonu nebo výjimečně nepotřebujete poslat léky na jiný telefon, NEUVÁDĚJTE opakovaně telefonní číslo, je už uloženo v PC a já to nehodlám stále kontrolovat- zdržuje to a je to nesmírně protivné.
Preferujeme poslat e-recepty na telefon, ne na e-mail. Opět to zdržuje.
Už tedy víte, že ne já, nejsem povinen, ale Váš ošetřující a indikující (ne registrující praktik) lékař nechť se o Vás dostatečně dobře postará! Ostatně- Lázně jsou ne obligatorní, ale fakultativní dávkou nemocenského pojištění a zodpovídá indikující lékař. Alibismus- já Vám to doporučuji, ale nenesu žádnou odpovědnost, je zmrdské a svědčí to o neschopnosti Indikujícího Ošetřujícího specialisty Vám říci do očí pravdu- ty už dostaneš prd, ale stěžuj si u praktika! Já to JEN doporučil… Až to Vaši odborníci budou muset začít psát, dobrá 1/3 z vás to nedostane odborníkem napsáno, neboť by se blamoval. A ONI to MOC dobře ví, jak lehké je DOPORUČOVAT, ale jak těžké se přiznat, že chci jen vypadat jako lidumil a vše ať odskáče praktik!
Vážení pacienti
Víte, že se mnou se dá domluvit, že Vám napíšu PN, i když píšete/voláte z Brna, Prahy nebo i klidně z okolí Svitav. Máte k tomu často závažné důvody a já to zatím respektuji.
Ale mám na Vás tyto požadavky:
Je třeba vždy napsat zcela přesně, od kterého data PN chcete, dále- nezměnili jste náhodou bydliště? To bych měl vědět, o tom, že chcete být na jiné adrese, musíte tuto adresu celou uvést- Místo a jeho PSČ!, Ulice, číslo v ulici nebo místě, jinak nelze PN vystavit
Když chcete pak PN ukončit, piště nejdříve a maximálně TŘI dny před datem ukončení. Nebo zřetelně napište do KTERÉHO data včetně hodláte na PN ještě být, případně napiště- chci jít do práce OD TOHOTO data. Jinak PN nelze dobře ukončit.
Nezneužívejte ale mé dobroty, správně se máte osobně dostavit k vyšetření.
V případě, že se hned neozvu (jsem např. nemocen, nebo mám více práce) zkuste počkat, nebo napište v případě zástupu dr. Šoupalem, že jste se na něj obrátili a on Vám PN vypsal. Jinak nemám zpětnou vazbu a zbytečně PN pak dubluji a musím ji pak těžko rušit, abyste neměli dvě PN od téhož dne!
Krysy navolené převážně Prezidentčíkem rozhodly SPRÁVNĚ. Jindy by se vše vleklo, běžný občas stojí v řadě, čeká, dop smrti se nedočká, a když ano, tzak vždy proti jeho zájmům. Prezidentčík ZVÍTEZIL. Baxa se zase ukázal, přesně v duchu soudruha Rychetského, jako lokaj. Nechápu, jak mohou být soudci voleni na dobu do smrti a neodvolatelnost je největší problém démokratúry.
Babiš a Macinka mohou slavit. Varovali, varovali…
Babiš jasně tvrdil, že Prezidentčík je ostuda „Česka“
Macinka umí Trumpa
zařídí setkání Prezidentčéíka s Verlkým oranbžovým otecem
Podání ruky „odpudivé liodsaké bytosti“ se chci zúčastnit
Ostuda bude završena, Aňákům a Motoristů budou stoupat preference.
Já jsem to říkal! Slyším Babiše, Macinku a inteligentní zdravý lidský rozum používající osoby….
Ankara významnější jak Ciudad de México! Fotbal hadr…
PS:
„Ústavní soud je podjatý.“ Miloš Zeman k Pavlovi a NATO
Ústavní soud ve středu předběžným opatřením rozhodl, že vláda musí zajistit účast prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v turecké Ankaře. Ústavní soud zdůraznil, že předběžné opatření nepředjímá výsledné posouzení kompetenční žaloby. Předseda Ústavního soudu Josef Baxa uvedl, že očekává respektování rozhodnutí ze strany vlády. Bývalý prezident Miloš Zeman rozhodnutí kritizuje a má jasno, že Ústavní soud „je podjatý.“
Foto: Hans Štembera Popisek: Vchod do budovy Ústavního soudu
Ústavní soud tak vyhověl návrhu prezidenta, který podal kompetenční žalobu poté, co ho vláda Andreje Babiše nezařadila do delegace na summit NATO. O samotné kompetenční žalobě a o tom, kdo má v budoucnu Českou republiku na vrcholných aliančních jednáních zastupovat, však soud teprve rozhodne. Středeční verdikt má pouze dočasný charakter a podle předsedy soudu Josefa Baxy nijak nepředjímá konečné rozhodnutí.
„Ústavní soud rozhodl tak, že vládě, ministerstvu zahraničních věcí a ministru zahraničí se ukládá, aby bezodkladně notifikovali organizaci NATO a organizátory summitu, že součástí oficiální delegace České republiky je též prezident republiky,“ uvedl soudce zpravodaj Pavel Šámal.
Spor o zastupování státu
Konflikt mezi Pražským hradem a vládou vypukl poté, co kabinet premiéra Andreje Babiše dlouhodobě avizoval, že českou delegaci v Ankaře povede předseda vlády a s účastí prezidenta se nepočítá. Prezident Pavel s tím nesouhlasil a argumentoval, že účast hlavy státu na summitech NATO představuje dlouhodobou ústavní tradici.
Podle Pavla je zastupování České republiky navenek jednou ze základních pravomocí prezidenta. V kompetenční žalobě proto tvrdí, že vláda nemůže jednostranně změnit zavedenou praxi bez vzájemné dohody. Ústavní soud ve svém rozhodnutí upozornil, že všechna dosavadní česká hlava státu se summitů NATO účastnila, pokud jí to zdravotní stav umožňoval. Právě tato skutečnost podle soudců odůvodňuje zachování dosavadní praxe alespoň do doby, než bude spor definitivně vyřešen.
Důležitou roli hrála také časová tíseň. Summit NATO se uskuteční již 7. a 8. července a lhůta pro akreditaci účastníků končí 26. června. Pokud by soud nerozhodl nyní, mohlo by být případné pozdější rozhodnutí prakticky bez významu.
Premiér Andrej Babiš prezidentovo jednání označil za součást předvolební kampaně a vyjádřil přesvědčení, že Českou republiku má na summitu zastupovat především vláda. „Pavel vede kampaň, aby byl znovu zvolen,“ prohlásil premiér. Dodal také, že summit NATO nebude „zážitkový výlet“ a že by podle něj bylo nevhodné, aby Českou republiku na jednáních reprezentovali současně prezident i premiér.
Ještě před rozhodnutím kritizoval podání kompetenční žaloby i bývalý prezident Václav Klaus, podle nějž jde o ústavní převrat. „Je to od prezidenta republiky naprosté překročení Rubikonu. Je to pokus zaútočit na systém parlamentní demokracie touto nepřímou formou. Já s tím jako bývalý prezident, který s těmito věcmi má spoustu zkušeností, zásadně nesouhlasím,“ uvedl Klaus pro IVK, že v Česku neplatí prezidentský systém.
Konečný verdikt padne později
Předseda Ústavního soudu Josef Baxa uvedl, že očekává respektování rozhodnutí ze strany vlády. Připomněl, že nejde o první případ, kdy soud ukládá konkrétní povinnosti prezidentovi či kabinetu.
Samotné řízení o kompetenční žalobě bude pokračovat v režimu přednostního projednání. Soudci nyní budou posuzovat širší otázku rozdělení pravomocí mezi prezidenta a vládu při zastupování České republiky na mezinárodních summitech. Rozhodnutí může mít významný dopad nejen na budoucí účast českých prezidentů na summitech NATO, ale i na vymezení jejich role v zahraniční politice obecně.
Ústavní soud zároveň upozornil, že v plenárních věcech obvykle rozhoduje v řádu měsíců. Konečný verdikt tak pravděpodobně padne až dlouho po skončení summitu v Ankaře. Prozatím však platí, že prezident Petr Pavel bude moci Českou republiku na vrcholném jednání Severoatlantické aliance zastupovat společně s vládní delegací. „Jde o zákonem předvídané rozhodnutí procesní povahy, které (jednorázově) umožní prezidentu účastnit se zahraniční cesty,“ píše ÚS v rozhodnutí, jak je zveřejněno na síti X.
Rozhodnutí a zejména rychlost jeho přijetí pobouřily řadu lidí včetně prezidenta Miloše Zemana, který upozornil, že Petr Pavel jmenoval většinu aktuálních ústavních soudců. „Ústavní soud je podjatý. Prezident Pavel jmenoval většinu jeho členů a rychlost bezprecedentního rozhodnutí o složení delegace na summit NATO je dalším důkazem této podjatosti. Úkolem Ústavního soudu rozhodně není určovat složení vládních delegací. Obávám se o charakter naší země i o rovnováhu mezi nejvyššími ústavními institucemi,“ reagoval Zeman.
Ministr zahraničních věcí Petr Macinka o prezidentovi Petru Pavlovi na tiskové konferenci hovořil coby o „soudruhovi“, který vládě vyhlásil válku. Kroky prezidenta Pavla a „lobbistické skupiny“ okolo něj považuje za akt nepřátelství.
Foto: Repro: YouTube Popisek: Ministr životního prostředí Petr Macinka na tiskové konferenci po jednání vlády 09.02.2026
V návaznosti na předběžné opatření Ústavního soudu ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) uvedl, že prezidenta Petra Pavla na summit NATO akredituje ve čtvrtek. Nechal se také slyšet, že kroky prezidenta považuje za „akt nepřátelství“ a o Petru Pavlovi promluvil coby o „soudruhovi“.
„Usnesení Ústavního soudu je třeba brát vážně, i když je to předběžné opatření, takže zítra doakreditujeme soudruha prezidenta jako člena delegace, která bude vedena předsedou vlády, na summit NATO,“ uvedl ministr zahraničních věcí.
Zároveň dodal, že o tom, jakou roli prezident na summitu NATO zaujme, rozhodne vláda na svém pravidelném pondělním zasedání.
„Já vnímám celou situaci tak, že prezident vyhlásil válku vládě a svými kroky také nekonečně rozeštval celou českou společnost,“ uvedl Macinka s tím, že takové jednání dle jeho názoru úlohou prezidenta není. „To je spíše chování nějakého politického nájezdníka, který se snaží dobýt nějaké území.“
Na tiskové konferenci ministr uvedl, že premiér Andrej Babiš již na prezidenta Pavla nějakou dobu apeluje, aby se spory mezi vládou vyhladily. Nyní proto Pavla obvinil z eskalace situace.
Macinka také uvedl, že podle něj nejde jen o spor o účast prezidenta na summitu NATO. Za součást širší akce lidí okolo Petra Pavla označil i kroky, které mají podle jeho slov směřovat k násilné změně ústavního zřízení a ústavních pořádků v České republice.
Na svém facebookovém profilu Macinka ve středu rovněž sdílel bajku, která mu údajně „přišla whatsappem“. Bajka pojednává o dvou kamarádkách – Vyžírce a Vtěrce, které mají podle Macinky pravděpodobně dohromady vyobrazovat prezidenta Petra Pavla a jeho snahu o účast na summitu NATO.
Vyznění bajky je jasné, člověk by neměl zneužívat pohostinnost a vtírat se tam, kam není zvaný. To ostatně kamarádkám Vyžírce a Vtěrce v bajce vysvětlí „moudrá želva“ se slovy, že „Být mezi ostatními je hezké. Ale host by měl vědět, kdy přijít a kdy odejít. A přítel by měl vědět, kdy promluvit a kdy naslouchat.“
„Vážený pane prezidente, obracím se na Vás nejen jako na hlavu státu a vrchního velitele, ale také jako na nositele nejvyšší vojenské hodnosti armádního generála,“ napsal vojenský historik Jiří Fidler prezidentu Petru Pavlovi. Chtěl, aby „pán Hradu“ převzal záštitu nad jeho publikací o příslušnících meziválečné československé branné moci, kteří se stali oběťmi německé okupace. Nestalo se!
Foto: Hans Štembera Popisek: Bezpečnostní konferenci Globsec zahájili svými projevy Petr Pavel a Ursula von der Leyen
„V této souvislosti vám s politováním sděluji, že na základě konzultace s Vojenským historickým ústavem coby odborným garantem inkriminované problematiky a dále po důkladném zvážení veškerých relevantních skutečností i informací se náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky (VKPR) nakonec rozhodl předmětnou záštitu neudělit,“ napsali nedávno vojenskému historikovi Jiřímu Fidlerovi z Hradu. Přečtěte si, čeho se zamítavý postoj týká.
Povraždění gážisté
Pracovitý spisovatel Fidler vydal v květnu, kdy byla společnost „ostřelována“ zprávami o sjezdu sudetoněmeckého landsmanchaftu v Brně, publikaci Generálové a plukovníci branné moci s nadtitulem Oběti německé okupace. „Mezi skupiny nejvíce postižené okupací patřili gážisté (vojáci z povolání) bývalé československé branné moci,“ píše v předmluvě a doplňuje: „Stejně jako mezi jinými profesními skupinami, ani u vojenských osob nechyběli mezi odbojáři ti nejvýše postavení, v tomto případě generálové a plukovníci. Vojenští gážisté vstupovali do konfliktu mezi prvními, základ vojenské odbojové organizace Obrana národa byl vytvořen na tajné schůzce několika generálů již na konci března 1939.“
Obrana národa byla vícekrát vystavena tvrdým útokům německých bezpečnostních složek. Na místa vězněných a popravených nastupovali jejich další kolegové a tak se dočkala posledních dnů druhé světové války a sehrála klíčovou roli v květnovém povstání. V knize je devadesát medailonků příslušníků meziválečné československé branné moci, kteří se stali oběťmi německé okupace. Je zde samozřejmě i muž „smutného prvenství“, tedy jediný premiér okupovaného státu v Evropě, jehož Němci popravili. Tedy Alois Eliáš, jenž byl předsedou protektorátní vlády v letech 1939 až 1941.
Dopisní ping pong
Autor životopisu prvního vojáka – generála ve funkci československého prezidenta Ludvíka Svobody samozřejmě chtěl, jestli by nad zmíněnou knihou nepřevzal záštitu první voják – generál a současný český prezident Petr Pavel. „Vážený pane prezidente, obracím se na Vás nejen jako na hlavu státu a vrchního velitele, ale také jako na nositele nejvyšší vojenské hodnosti armádního generála. Koncem září 2026 uplyne 85 let od popravy armádního generála ve výslužbě Josefa Bílého, odsouzeného německým stanným soudem v Praze k trestu smrti za vytvoření a vedení vojenské odbojové organizace Obrana národa. Šlo o důstojníka československé branné moci v nejvyšší hodnosti, jenž se stal obětí německých okupantů,“ napsal v úvodu Fidler na Hrad, popsal svou publikaci a požádal prezidenta o záštitu nad ní s tím, že by mu ji rád předal.
Hradní reakci znáte z úvodu. Dopisem se zabývala VKPR, za niž reagoval na žádost Fidlera adresovanou prezidentu republiky ve věci možného převzetí záštity pana prezidenta nad jím zpracovanou publikací ‚Oběti německé okupace – generálové a plukovníci čs. branné moci‘ plukovník Martin Machatý. Žádost totiž byla postoupena VKPR k dalšímu řízení a případnému udělení záštity ze strany náčelníka VKPR. Úplně nakonec se v mailu píše: „Vážený pane doktore, pevně věřím, že přijmete toto mé vysvětlení s pochopením.“
Oběti a oběti
Stalo se nedlouho poté, co prezident Petr Pavel udělil záštitu festivalu Meeting Brno, který letos hostil sjezd sudetoněmeckého landsmanšaftu. Vysvětlení? Festival podle Kanceláře prezidenta republiky podporuje otevřený dialog o historii a česko-německých vztazích. O tom, co se Hradu nezdálo na publikaci o obětech německé okupace z řad meziválečného vedení československé branné moci, těžko spekulovat. Důvodů mohou být desítky. Každý, kdo čte ParlamentníListy.cz, ví, že Jiří Fidler je kritikem prezidenta Pavla a lidí z jeho okolí. Nikdy se však nikdo z Hradu nijak neohradil proti pravdivosti informací, které nám v rozhovorech sděloval.
Kniha Oběti německé okupace – generálové a plukovníci československé branné moci byla nedávno představena veřejnosti na zasedání republikového výboru Československé obce legionářské. Událost pro ParlamentníListy.cz okomentoval lakonicky sám její autor: „Dostal jsem tam čtvrt hodiny, v níž jsem je seznámil s publikací. Bylo to milé a vysoce pozitivní přijetí.“ Ohledně jednání Hradu sdělil: „Bylo mi do telefonu vysvětleno, že to byla příliš krátká doba, aby mohl prezident reagovat. Může být! Na Hradě mají na všechno čas.“
Je Evropa ztracená? To je otázka, kterou si klade stále více lidí. A dochází k odpovědi, že pokud tomu tak být nemá, musí se do mainstreamu dostat jedno slovo. Remigrace.
Foto: Repro Twitter Popisek: Migranti na hranicích Polska a Běloruska
Má Evropa šanci na záchranu? Národně-konzervativní síly jsou v odpovědi na tuto otázku do jisté míry rozděleny. Skeptici (či jen pesimisté?) mají jasno a míní, že je naše skvělá civilizace ztracena. Optimističtější hlasy tvrdí, že ještě není pozdě. K takovým se řadí i lidé kolem nizozemské konzervativní influencerky Evy Vlaardingerbroek, kteří v uplynulých týdnech napříč kontinentem spustili podpisovou iniciativu Save Europe Act. O tom později.
Kulminace zvířecího násilí ze strany divokých neevropských gangů ve Velké Británii vůči tamní původní populaci značí, že pohár už opravdu přetéká. Protesty naštvaných britských občanů jsou s ohledem na poslední medializované případy násilí a vražd migrantů víc než pochopitelné. Je s podivem, že si dav oprávněně naštvaných Britů nevytáhl z londýnské Downing Street 10 premiéra Starmera k hromadnému lynči. Ani tomu by se už nebylo možné divit nikoli pouze kvůli jeho současné politice rasismu vůči původní populaci, ale i vzhledem k tomu, že současný labouristický premiér před lety vědomě kryl migrantské organizované gangy, které po stovkách unášely a znásilňovaly mladé britské dívky.
Britové dlouho mlčeli a všechno snášeli. Nelze pochybovat o tom, že část tamní populace nedala dlouho najevo svůj protest (na ulici ani ve volbách) v důsledku dlouholeté mediální propagandy a školního vymývání mozků, které děti de facto učí, že být bílý britský občan je cosi špatného a před cizími nájezdníky je třeba pokleknout, poprosit je o odpuštění za koloniální minulost Britského impéria a mlčky snášet brutální násilí, vraždy a vůbec nadvládu všeho nebritského. Profesor Drulák správně říká, že státy jako Británie či Francie dříve kolonizovaly africké či daleké východní země a nyní obyvatelé těchto států kolonizují je. Pamatuji si slova jednoho elitního českého diplomata, který mi během debaty nad tímto tématem před lety suše sdělil, že pokud otevřeme stavidla migrantům například z Blízkého východu, nemůžeme se divit, když jednoho dne půjdeme spát v Londýně, Paříži nebo Berlíně a probudíme se na Blízkém východě. Prezident Václav Klaus nedávno na představení knihy Lukáše Petříka Konzervativní revoluce Margaret Thatcherové a Ronalda Reagana prohlásil, že Velká Británie už je ztracena a nemá šanci na záchranu. Má pravdu? Přál bych si, aby se mýlil. Pravdou je, že čím déle se bude řešení celé katastrofy spojené s migrací odkládat, tím radikálnější nakonec bude muset být.
Při sledování hororových scén ze severoirského Belfastu, kde se Súdánec na ulici pokusil místnímu muži uříznout hlavu, což je bohužel jeden z mnoha stovek či spíše tisíců útoků migrantů nožem vůči původnímu evropskému obyvatelstvu, si rozumně uvažující člověk musí oprávněně ťukat prstem na čelo před rozhodnutím soudkyně Ivany Tiché z Obvodního soudu pro Prahu 1, která zatím nepravomocně odsoudila hnutí SPD k peněžitému trestu tři miliony korun za údajně nenávistný plakát, na kterém umělou inteligencí vytvořený imigrant drží zakrvácený nůž a scénu rámují nápisy „Nedostatky ve zdravotnictví nevyřeší ‚chirurgové‘ z dovozu“ a „Stop migračnímu paktu EU“. Série medializovaných případů brutálního násilí ze strany přesně takových migrantů z poslední doby nám říkají, že plakát nebyl žádným pokusem podněcování k nenávisti, ale děsivým proroctvím. Nemluvě o nedotknutelné zásadě svobody projevu, která je tímto trestním řízením popírána.
Ve vztahu k řešení tragické situace v Evropě vyvolané masovou migrací ze zemí třetího světa, jejichž obyvatelé nedovedou a nechtějí respektovat naše pravidla a civilizační návyky, je na místě otevřeně začít mluvit o tom, že nestačí zastavit migraci nelegální, ale je nutné zastavit i masovou migraci legální. Evropská komise ve svém bruselském „newspeaku“ začala mluvit o boji proti nelegální migraci, jenže v jejich pojetí to neznamená její zastavení, ale její legalizaci. Nejde tak o řešení dnešního stavu, ale o podvod na lidi.
Tomuto tématu se věnuje úvodem zmíněná iniciativa Save Europe Act. „Proto požadujeme úplné moratorium na jakoukoli legální i nelegální imigraci z mimoevropských zemí,” konstatovala hlavní tvář projektu Eva Vlaardingerbroek a citovala slova francouzské národovecké političky Marion Maréchal, podle níž legální migrace v Evropě představuje 62 milionů lidí, což je ekvivalent populace celé Francie. Iniciativa Save Europe Act jako hlavní téma zdůrazňuje remigraci, tedy důslednou návratovou politiku a deportace migrantů do zemí jejich původu. O tématu jsme podrobně informovali ZDE. Termín remigrace se musí stát mainstreamem a požadujme po našich politicích, aby ho začali nikoli pouze akceptovat, ale prosazovat. Jde o realistickou politiku, jejíž idea a základní principy byly možná dříve v Evropě považovány za okrajový názor skupinky „extremistů”, dnes se ovšem ukazuje, že neexistuje jiné řešení, abychom vůbec byli schopni přežít. „Extremisté” tedy měli pravdu, což ukazuje, že bychom měli razantněji než kdy dřív odmítnout tohle hnusné nálepkování progresivistických médií a politiků, kteří současnou katastrofu celé evropské civilizace způsobili.
O tom, že se hlasité odmítání masové migrace a prosazování remigrace pomalu stává názorem hlavního proudu, svědčí i rozhodnutí Evropského parlamentu o tzv. návratovém nařízení, které stanovuje pravidla pro deportace a bylo schváleno výraznou většinou hlasů. Pro příklad uveďme, že z českých europoslanců ho podpořili všichni s výjimkou pirátské europoslankyně Markéty Gregorové. Podle konzervativního publicisty Andreje Duhana jde o přelomové hlasování, které do budoucna otevře cestu k daleko přísnější protiimigrační politice v EU. „Zatím nejpřísnější legislativu protiimigrační legislativu na úrovni EU. Je to vesměs naprosto elementární common sense minimum, které mělo platit už dávno, ale o to nejde. Jde o to, jak moc se v případě imigrace otevírá Overtonovo okno, akceptují se pojmy a principy, které byly dosud neakceptovatelné. Ještě před pár lety byl EP zřejmě nejvíc proimigrační virtue-signaling instituce v západním světě. Dnes pravice od EPP přes ECR a Patrioty až po ESN (plus pár liberálů) hlasuje společně pro, na evropské poměry, tvrdé protiimigrační opatření a na půdě Evropského parlamentu se skanduje Send them back. To je v podstatě neuvěřitelný. A tohle návratové nařízení jen dláždí cestu pro další mnohem přísnější a tvrdší remigrační a deportační politiky v budoucnu,” uvedl na sociálních sítích Duhan, který připomněl i heslo „Send them back”, tedy česky pošlete je zpátky, které bylo v Evropském parlamentu po schválení tohoto nařízení masově skandováno. To je politický i kulturní přelom. Jakkoli je návratové nařízení důležité, daleko důležitější je normalizace tvrdého postoje k masové migraci.
Tyto posuny dávají tušit, že Evropa nemusí být nutně ztracena a naši civilizaci zachránit lze. Není to samozřejmě pouze o masové migraci. Ruku v ruce s jejím radikálním řešením jde zrušení Green Dealu a všech souvisejících unijních politik, které pod falešnou záminkou boje s klimatem vraždí evropský průmysl, prosperitu a tím i existenci. Na smetiště dějin musíme poslat i zvrácenou politiku, označovanou správně jako kulturu smrti, kdy se normou stává nemít děti, anebo jich mít velmi málo, moci nenarozené děti zabíjet pod výmluvou, že potrat je lidské právo a stejně tak zabíjet i staré a nemocné, zkrátka ty, co jsou „na obtíž“. Jen silná, prosperující a bezpečná Evropa národních států, vědoma si svých křesťanských kořenů a pravidel, má šanci na přežití. Jen taková Evropa může pomáhat i těm, kteří jsou na tom v jiných částech světa špatně. Současná Evropa, vraždící postupně a stále rychleji sama sebe, se nedovede postarat ani o své vlastní, natož o cizí. Čas na polovičatá řešení vypršel. Buď jako Evropa najdeme odvahu a politickou vůli k radikální nápravě, nebo se staneme jen smutnou poznámkou pod čarou dějin.
