ZÁSADNĚ O TUTÉŽ VĚC (LÉKY A POMŮCKY) NEPIŠTE NA OBA E-MAILY!!! Mate to a není to ani slušné.
Pokud se kýmkoliv domluvím, že mu ukončím DPN v době volna, tak také tak učiním- proto NEATAKUJTE dr. Šoupala! Ale musíte počkat, když jsem na dovolené nebo nejsem už v práci- na řadu se dostanete, jak si sednu k PC a vše, co jsem slíbil, také splním. To už většina pacientů ví….ale stále se najdou nedočkavci, nutící dr. Šoupala se zabývat mojí administrativou.
Nezapomeňte na společného jmenovatele (každá krabička bohužel obsahuje jiný počet tablet či kapslí), látku to 4-5 třídy ZŠ: Podle společného jmenovatele pro počty tablet či kapslí v balení si naplánujte léky v počtu krabiček, které požadujete poslat e-receptem. Pokud nemáte změnu telefonu nebo výjimečně nepotřebujete poslat léky na jiný telefon, NEUVÁDĚJTE opakovaně telefonní číslo, je už uloženo v PC a já to nehodlám stále kontrolovat- zdržuje to a je to nesmírně protivné.
Preferujeme poslat e-recepty na telefon, ne na e-mail. Opět to zdržuje.
Už tedy víte, že ne já, nejsem povinen, ale Váš ošetřující a indikující (ne registrující praktik) lékař nechť se o Vás dostatečně dobře postará! Ostatně- Lázně jsou ne obligatorní, ale fakultativní dávkou nemocenského pojištění a zodpovídá indikující lékař. Alibismus- já Vám to doporučuji, ale nenesu žádnou odpovědnost, je zmrdské a svědčí to o neschopnosti Indikujícího Ošetřujícího specialisty Vám říci do očí pravdu- ty už dostaneš prd, ale stěžuj si u praktika! Já to JEN doporučil… Až to Vaši odborníci budou muset začít psát, dobrá 1/3 z vás to nedostane odborníkem napsáno, neboť by se blamoval. A ONI to MOC dobře ví, jak lehké je DOPORUČOVAT, ale jak těžké se přiznat, že chci jen vypadat jako lidumil a vše ať odskáče praktik!
Vážení pacienti
Víte, že se mnou se dá domluvit, že Vám napíšu PN, i když píšete/voláte z Brna, Prahy nebo i klidně z okolí Svitav. Máte k tomu často závažné důvody a já to zatím respektuji.
Ale mám na Vás tyto požadavky:
Je třeba vždy napsat zcela přesně, od kterého data PN chcete, dále- nezměnili jste náhodou bydliště? To bych měl vědět, o tom, že chcete být na jiné adrese, musíte tuto adresu celou uvést- Místo a jeho PSČ!, Ulice, číslo v ulici nebo místě, jinak nelze PN vystavit
Když chcete pak PN ukončit, piště nejdříve a maximálně TŘI dny před datem ukončení. Nebo zřetelně napište do KTERÉHO data včetně hodláte na PN ještě být, případně napiště- chci jít do práce OD TOHOTO data. Jinak PN nelze dobře ukončit.
Nezneužívejte ale mé dobroty, správně se máte osobně dostavit k vyšetření.
V případě, že se hned neozvu (jsem např. nemocen, nebo mám více práce) zkuste počkat, nebo napište v případě zástupu dr. Šoupalem, že jste se na něj obrátili a on Vám PN vypsal. Jinak nemám zpětnou vazbu a zbytečně PN pak dubluji a musím ji pak těžko rušit, abyste neměli dvě PN od téhož dne!
VHLED MIROSLAVA ŠEVČÍKA „Vrátit se na zem.“ To je recept ekonoma a poslance za SPD Miroslava Ševčíka na to, aby Česká republika neztratila svou dynamiku. Ale nebude to podle něho jednoduché. „Je to boj proti zaplaceným absolventům Aspen Institutu. Je to boj proti různým finančním skupinám, kterým tito absolventi slouží,“ říká v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz. A jmenuje.
Foto: ParlamentníListy.cz Popisek: Miroslav Ševčík
Václav Moravec spustil vlastní projekt Moravec.cz a první debatu odvysílal ve stejný čas, kdy běží nedělní debata na České televizi. ČT oznámila, že bude na Moravcovi vymáhat pokutu na základě konkurenční doložky. Přiznává tím ČT, že konkuruje soukromým stanicím a pořadům?
Samozřejmě, že všechny televizní kanály si tady navzájem konkurují. Konkurenční výhodu má pouze Česká televize, která dostává za tu samou činnost, kterou dělají komerční televize, například Prima CNN nebo Nova, příjem z koncesionářských poplatků. Ty jsou vymáhány, jako by se každý, kdo má televizi, díval na Českou televizi. Konkurence je sice ze strany České televize slabá, zvláště ve zpravodajství a publicistice. Bohužel v poslední dekádě Česká televize sklouzla k naprosto nevybíravým praktikám. Já jsem nedávno byl na jednom rozhovoru, kde seděla proti mně nějaká pirátská poslankyně a moderátorka ji v podstatě neskočila ani jednou do řeči během stejné doby, co jsme byli ve studiu, a mně za krátkou dobu desetkrát. Já bych si toho ani nevšiml, protože jsem na tyto praktiky zvyklý, nicméně mi to poslali diváci, kteří se na ten pořad dívali a nevěřícně kroutili hlavou, co se může ve veřejnoprávní televizi stát.
To, co udělal Václav Moravec, že si pustí v tu samou dobu, kdy moderoval několik desítek let „svůj“ pořad, tak by Česká televize po něm měla chtít zaplatit pokutu, protože pravděpodobně má podepsanou doložku o tom, že nemůže po určitou dobu vykonávat stejnou činnost pro jiný subjekt, tedy ani sám pro sebe. On to pořád celou dobu dělal sám pro sebe, ale politikové mu na to skákali a hlavně ti, kterým stranil ve „svém“ pořadu, kdy si vybíral ty politiky, kteří se mu líbili a o kterých věděl, že mu půjdou na ruku.
Takže ano, Česká televize je normálně v konkurenčním prostředí, ale je zvýhodněna tím, že dostává finanční prostředky prostřednictvím koncesionářských poplatků od nás obyvatelů, od nás domácností. Nutno podotknout, že „veřejnoprávnost“, resp. objektivnost například CNN Prima News, je daleko vyšší, mají vyvážené jak zpravodajství, tak diskusní pořady. Nedá se to srovnávat s tím, co se děje v těchto pořadech na České televizi.
Šel byste raději do nedělní debaty v ČT, nebo k Moravcovi?
Nabídku do debaty v České televizi a od pana Moravce jsem nedostal. Nicméně pokud bych dostal nabídku například na pořad CNN Prima News ve stejné době, tak půjdu určitě do Primy, protože vím, že tam se snaží alespoň o objektivní přístup a jsou daleko lepší než je Česká televize anebo než byl pan Moravec. Takže priorita by byla CNN Prima News a myslím si, že tu pozvánku do ČT zřejmě nedostanu, takže není co řešit.
Příručka Kodaňské správy zdravotnictví doporučuje, aby domovy důchodců omezily konzumaci hovězího, telecího a jehněčího masa na maximálně 80 gramů týdně. Jeden strávník by měl podle příručky sníst nanejvýš 500 gramů masa týdně. Vrací se heslo „dědeček a babička ujídají nám chlebíčka“?
Musím konstatovat, že to je ta šílenost stávajících jakoby politiků, kteří jsou úplně vymazaní a mají mozkové buňky asi už předělané díky stupidifikaci, o které píše velmi dobře neurolog a neuropsychiatr pan profesor Stránský. Je nutno podotknout, že to se vracíme do doby budování komunismu. Ale tam se to neporoučelo, ale bylo to způsobeno nedostatkem masa, a to maso bylo třeba jen jednou dvakrát týdně.Tady to chtějí zavést uměle. Samozřejmě, že v mase je celá řada látek, které důchodci potřebují.
Je nutno zvrátit tento naprosto scestný, chybný postup a vrátit to do normálu, kdy každý si bude brát to, co bude chtít, na co bude mít chuť a nebude omezován orwellovskými pokyny a povely, které nám tady chtějí vnucovat eurohujeři a eurohujerské struktury. Navíc se ukazuje, že to, co nám tady začali vnucovat, tak celou Evropskou unii dohání. Ztrácí svou konkurenceschopnost, jejich zelená politika je postavená na nesmyslech, je nelogická a ochraňuje jenom zájmy některých podnikatelských skupin. Takže z hrušky dolů a konečně začít používat zdravý selský rozum.
Zelená politika může rozbít EU. Plošně konat „dobro“ je drahé, říká ekonom Miroslav Zámečník. Co k tomu říci?
V žádném případě Green Deal není normální program. Je to program, který slouží zájmovým skupinám, který slouží až pološílencům s vymytými zelenými mozky. Je to zřejmé. Pár roků poté, co se začal uplatňovat, tak vidíme, že Evropská unie ztratila konkurenceschopnost vůči jiným světovým centrům ekonomiky.
Od zeleného šílenství, které bylo postaveno na Pařížské klimatické dohodě, odstoupila Amerika hned po nástupu prezidenta Trumpa. Je zřejmé, že závazky Pařížské konference nedodržují ani například největší země, které jsou součástí BRICSu, to znamená Indie a Čína. V obou zemích se staví zdroje energie, které jsou závislé na fosilních palivech. Kancléř Merz již přiznal, že byla zásadní chyba vypnutí jaderných elektráren. Vidíme, že někde, kde používají zdravý selský rozum, tak přece jenom se ty jaderné elektrárny stavějí. Byla rozestavěna jaderná elektrárna v Maďarsku, ale uvažuje se o stavbách jaderných elektráren v Polsku, kde zatím žádná nebyla.
Když se bude i nadále uplatňovat politika zelených mozků, tak to přispěje k co nejrychlejšímu ukončení této zkorumpované, byrokratické a nesmysly oplývající koncepce Evropské unie. Bohužel od svého původního zrodu integračního uskupení EHS (už tam bylo v názvu Evropské hospodářské společenství), které stálo na čtyřech základních pilířích – volném pohybu zboží, služeb, práce a kapitálu, tak tento program se posunul úplně někam jinam. Evropská unie v současné době může připomínat aspekty budování socialismu, protože dochází k centralizaci téměř všech činností, dochází k naprosto nesmyslným regulacím, které ani komunisté takhle nedělali. Vzpomeňme si například na víčka na PET lahvích, vzpomeňme si na to, jakým způsobem chtějí omezovat spotřebu některých druhů potravin. A nemusíme chodit daleko, v ČSSR jsme tady měli Federální cenový úřad a cenové úřady pro Českou a Slovenskou republiku. Jejich náplň práce nyní zastupují dotační tituly, které navíc przní trh a zkreslují vytváření cen na tržních principech, to znamená na bázi vztahu nabídky a poptávky.
Na zelené nesmysly se vyhodily již stovky miliard korun. Víme, že každý rok „zelená“ opatření stojí země Evropské unie bilion eur, to znamená 25 bilionů korun. Každý rok nás to stojí kolem 400–500 miliard Kč. Do roku 2030 to má být přes 2 800 miliard korun, které bychom měli utratit za nesmysl, jako je Green Deal a realizaci programu Fit for 55.
Pokud nechceme ztratit úplně svou dynamiku, tak se musíme vrátit zpět na zem, odstranit byrokratické struktury, které tady zavedly tyto nesmysly, a musíme začít ve větší míře používat zdravý selský rozum. Nebude to jednoduché. Je to boj proti zaplaceným absolventům Aspen Institutu. Je to boj proti různým finančním skupinám, kterým tito absolventi slouží. Například skupinám finančního kapitálu, ať už je to Vanguard, State Street nebo BlackRock. Ano, toto jsou posluhovači, oni si vytipovali politiky, kteří jim budou sloužit, a tito politikové pak jim opravdu slouží, a ještě k tomu si myslí, nebo respektive to vydávají, že to je služba našemu lidu. Není tomu tak, jsou to škůdcové evropských domácností a samozřejmě i domácností moravských, slezských a českých.
Francouzský ministr spravedlnosti Gerald Darmanin volá po tříletém pozastavení legální migrace do země. Říká, že francouzská migrační politika už není udržitelná a Francie hranice svých možností, pokud jde o integraci a asimilaci. Pomohla Francii migrace?
Bohužel politici to přiznávají, až když se to stává totálně neudržitelné. Již dlouho víme, že ve Francii existují no-go zóny. Já jsem měl tu možnost to poznat na vlastní oči, když jsem mohl srovnávat život v Paříži na počátku 90. let minulého století, pak asi po 10 letech, pak znovu v minulé dekádě kolem roku 2014–2015. Je to diametrální rozdíl mezi situací tehdy a teď. Například jsem to poznal při návštěvě pařížské olympiády, kdy jsem bydlel zhruba 25 minut chůze od olympijského stadionu. Cestou na ten stadion jsem nepotkal jedinou bílou duši, až těsně před těmi zábranami a mezi těmi kontrolními stanovišti, kdy tam vycházeli lidi z hromadné dopravy, tak tam teprve jsem viděl první bělochy. Samozřejmě já nemám nic proti černochům, ale o něčem to svědčí. Něco o tom svědčí i to, že v mnoha francouzských městech existují takzvané no-go zóny. To znamená, že tam není radno se pohybovat pro běžného občana, že to jsou právě zóny v moci migrantů. O rostoucí kriminalitě svědčí každodenní zprávy o znásilňování, zabíjení a útocích na původní obyvatelstvo.
Celá migrační politika, celý migrační pakt, všechno je ze strany Evropské unie špatně. Bohužel ministr Rakušan podepsal tento migrační pakt a my poneseme velkou zodpovědnost, respektive vysoké náklady za to, že si se necháme pouštět lidi, jako třeba ty, kteří v Německu každých 18 minut podle policejních výkazů za rok 2025 spáchali útok nožem, většinou se zraněním té napadené osoby. Není to jenom problém Francie, uvědomilo si to Dánsko a začalo zavádět přísnější politiku. Uvědomili si to Švédové, kde existují gangy, které využívají navíc mladistvé, o kterých se ví, že nemají trestní zodpovědnost a ti páchají ty nejpodlejší zločiny.
Nemůžeme si myslet, že tady může dojít k asimilaci a integraci. Já už jsem před 12-13 lety publikoval články, které jasně říkaly, že tento proces migrační politiky je v Evropě nemožný ve větším měřítku. Jasně jsem poukázal na selhání politiky multikulturalismu. Možná, kdyby těch migrantů byla třeba jedna desetina současného počtu, maximálně jedna desetina, tak se dá trvat na tom, aby se chovali tak, jak se chovat mají. Jinak se to nedá uhlídat.
Nejvíc to samozřejmě odnáší Francie, ale mimo země Evropské unie i Velká Británie. Jsem šokován, že například mladiství, kteří znásilnili nějaké dívčiny, tak nebyli potrestáni, ale byli potrestáni ti, kteří to kritizovali třeba na sociálních sítích. To je úplná zvrhlost, ale nedá se nic dělat. Angličané ví, že ve svých velkých městech vlastně už mají migranti a jejich potomci, respektive příslušníci islámských kultur většinu a jsou tam i starostové v těch velkých městech.
A jestli se ptáte, jestli pomohla Francii migrace, tak pomohla k sešupu její kultury, sešupu životní úrovně jejích občanů. Mimochodem se to projevuje i na tom, že dochází ve Francii již delší dobu ne ke konvergenci, ale k divergenci v rámci EU. To znamená, že Francie ztrácí své dobré původní postavení v rámci Evropské unie, kdy například v ukazateli hrubého domácího produktu na osobu v paritě kupní síly je teď jenom těsně nad průměrem Evropské unie a začínala někde na 118–119 % ještě před pár lety.
Toto je jeden z dalších ukazatelů, kam vede naprosto nesmyslná, nezodpovědná politika migrace celé EU, kterou prosazují hlavně Zelení, a to nejenom v Německu, ale jsou tady k tomu náchylní i v České republice, tak jako Piráti, tak jako dozimetričtí stánkaři, trošku konzervativněji se k tomu staví další strana, která byla součástí pěti demoliční čety v minulé vládě, a to je ODS. Naprosto scestně se k tomu staví i KDU-ČSL. Nezodpovědně vůči našim budoucím generacím, nezodpovědně vůči našim současným obyvatelům.
Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) o sobě tvrdí, že „plní roli hlídacího psa české zahraniční politiky“. Ve skutečnosti plnila zadání od Fialovy vlády, Bruselu a vlivných zahraničních nadací. ParlamentníListy.cz nyní zjistily, že ministerstvo neziskovce s posvěcením Jana Lipavského (ODS) poslalo přes 34 milionů. Petr Macinka (Motoristé) ale penězovod utnul. Černínský palác redakci potvrdil, že letos už nedostanou ani korunu.
Foto: Hans Štembera Popisek: Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), představil svůj nový ministerský tým poradců
reklama
Neziskovka vznikla v 90. letech. Vyprofilovala se jako liberální a progresivistický think tank, který svou expertizou zakrývá zájmy zahraničních i českých partnerů. Ti ale mají o české zahraniční politice zcela jinou představu než současná vládní koalice a její voliči.
„Genderově inkluzivní“ zahraniční politika
Na webu se dočteme, že AMO podporuje rozvoj občanské společnosti, věnuje se transformační a rozvojové spolupráci a přispívá k genderově inkluzivní tvorbě mezinárodní politiky.
Dlouhodobě rozvíjela úzké vztahy s politiky z Fialovy pětikoalice a pokračuje v tom i nyní. Koncem května například ve Sněmovně uspořádala kulatý stůl o „čínské a ruské propagandě“ spolu s exministryní pro vědu a výzkum Helenou Langšádlovou (TOP 09), která je součástí globální protičínské sítě IPAC, financované NEDem a tchajwanskými penězi.
V dubnu Asociace zorganizovala debatu s opozičními poslankyněmi Katerinou Demetrashvili (Piráti), Lucií Bartošovou (ODS) a Anežkou Nedomovou (STAN). Společně se vymezily proti škrtům v rozvojové a transformační politice, které provádí Macinkovo ministerstvo, a postěžovaly si na „genderové stereotypy a předsudky“ v české politice.
Fotky s Foltýnem a kritika premiéra Babiše
Pro AMO pracují desítky analytiků. Výraznou tváří je Pavel Havlíček, člen TOP 09, který absolvoval stáže v Člověku v tísni či Evropské nadaci pro demokracii a píše do Deníku N. Expert Havlíček podporuje Meeting Brno, který pozval Sudetoněmecký landsmanšaft do Brna, maďarského exministra zahraničí Pétera Szijjártóa označuje za „ruského kolaboranta“ a premiérovu poradkyni Natálii Vachatovou líčí jako „bezpečnostní hrozbu“.
A chlubí se tím, že šel s Otakarem Foltýnem, jeho přítelkyní Katerinou Demetrashvili, Gabrielou Svárovskou a Martinem Exnerem na promítání filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který i podle recenze rusisty Jana Machonina na Seznam Zprávách zcela manipuluje realitu.
V AMO působí také Martin Abel, který na Ministerstvu životního prostředí donedávna prosazoval tzv. akcelerační zóny na masivní výstavbu větrných elektráren a názory vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal Filipa Turka (Motoristé) označil za „nesmysly“.
Obrázek „hlídacího psa české zahraniční politiky“ dokresluje angažmá Vojtěcha Pecky, který příležitostně přednáší na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy (FHS UK) o historii klimatické vědy a sociologii popírání změn klimatu. Pracuje také na projektu s názvem „Ruská stopa v českých klimatických obstrukcích“.
Vazby na sponzory Petra Pavla a cizí ambasády
Neziskovka realizuje celou řadu projektů. V rámci projektu „Svobodný a bezpečný informační prostor“, zaštítěného Pavlem Havlíčkem, AMO lobbuje za přijetí Aktu o digitálních službách (DSA), který je kritiky považován za cenzurní. Ne náhodou projekt financuje Aliance pro moderní stát, přes kterou tečou peníze od sponzorů Petra Pavla – ParlamentníListy.cz se tímto finančním kanálem nedávno zabývaly.
Obdobným projektem je „Odolné Česko“. Jedná se o platformu šesti neziskovek, které prosazují opatření, která mají údajně posílit bezpečnost země. O skutečných zájmech nicméně svědčí fakt, že se vedle AMO v projektu angažuje Bezpečnostní centrum Evropské hodnoty Jakuba Jandy či Lobbio, která je nástupnickou organizací Rekonstrukce státu.
Asociace klade značný důraz také na klimatickou politiku. Realizované výstupy jsou alarmistické a prosazují radikální dekarbonizaci. „Klimatým“ AMO vede Tomáš Jungwirth-Březovský z Pirátské strany.
Mezi projekty nechybí ani transformační a rozvojová spolupráce na Ukrajině, podpora „nezávislé“ investigativní novinařiny v Srbsku či podpora ruských opozičníků, na které se podílí spolu s poslanci Evou Decroix (ODS), Katerinou Demetrashvili (Piráti), Helenou Langšádlovou (TOP 09), Pavlem Žáčkem (ODS) a Janem Bartoškem (KDU-ČSL) či europoslancem Ondřejem Kolářem (TOP 09).
Neméně podstatná je sekce zaměřená na „autoritářskou“ Čínu. A nechybí ani genderový projekt vycházející z předpokladu, že genderová perspektiva není při tvorbě zahraniční a bezpečnostní politiky dostatečně zohledněna. Na tuto agendu Asociaci přispívají ambasády Finska, Kanady a Nizozemska.
Peníze od Lipavského i NEDu
Příjmy neziskovky dosahují několika desítek milionů korun ročně a za Fialovy vlády rychle stoupaly. Zatímco ještě v roce 2021 AMO získalo lehce přes 18 milionů, v roce 2024 už to bylo bezmála 36 milionů. Velká část peněz pochází z dotací a grantů státních a veřejných orgánů.
Za Fialovy vlády se největším sponzorem stalo Ministerstvo zahraničních věcí, a to jednak přímo, jednak prostřednictvím České rozvojové agentury. Podle údajů, které redakci poskytl Černínský palác, z úřadu Jana Lipavského k neziskovce doputovalo celkem 34 187 319 korun. V roce 2022 dotace činily zhruba 4,8 milionu, o dva roky později už přesáhly 11,5 milionu. Peníze od MZV tak tvořily přibližně třetinu všech příjmů.
Jak přesně byly prostředky daňových poplatníků využity, se veřejnost z výročních zpráv AMO nedozví. ParlamentníListy.cz nicméně zjistily, že nemalá část šla na Ukrajinu – na „posílení kapacit a kompetencí pracovníků v sektoru vzdělávání v Dněpropetrovské oblasti“, „inovativní přístupy pro akademickou i novinářskou praxi“, „zkvalitnění přípravy mladých novinářů“ či „posílení inkluze“.
Miliony neziskovka čerpala také na projekty, jako je „posílení kapacit srbských nezávislých médií v informování o výzvách zelené transformace“ a „posílení kapacit srbských investigativních novinářů v mapování zahraničních vlivů v Srbsku“. S ohledem na zjištěné skutečnosti jsme o vyjádření požádali i Asociaci pro mezinárodní otázky. Přes opakované urgence jsme však odpověď nedostali.
„Lipavského bankomat končí“
Výroční zprávy ukazují i další podstatnou věc. V roce 2022 byl největším sponzorem NED, který spolku poslal přes 6,5 milionu korun. Americká nadace mezi sponzory figuruje pravidelně. Stejně jako vlády několika západních zemí, Evropská komise, Úřad vlády ČR a celá řada ministerstev a přidružených institucí, jako je Dům zahraniční spolupráce. A také Nadace Blíž k sobě a OSF, přes které do českých neziskovek pumpují peníze sponzoři Petra Pavla.
Masivní sponzoring ze strany MZV ale s nástupem Petra Macinky do čela resortu skončil. Redakci to nejprve potvrdil blízký spolupracovník ministra zahraničí a expert Motoristů na zahraniční politiku Jan Zahradil a následně i samotný Černínský palác. Mluvčí ParlamentnímListům.cz sdělil, že v letošním roce už úřad neziskovce nepošle ani korunu.
Zahradil to glosoval následovně: „Lipavského bankomat pro politické neziskovky na MZV končí. Organizace typu AMO nebo Evropské hodnoty a jiné zajímavě skládaly své finanční zázemí: v podstatě pouze z veřejných peněz, ať od cizích vlád nebo od naší vlády. Přitom si říkají „nevládní“. Je vůbec otázkou, jakou agendu prosazovaly a pro koho,“ řekl redakci.
A zdůraznil, že agenda AMO protiřečí programu Babišovy vlády. „Např. AMO má docela silnou linii podporující Green Deal, proti němuž se staví tato vláda. EH se zase zabývají Čínou, ale za tchajwanské peníze (mají tam dokonce pobočku). Také jejich propojení s konkrétními médii je pozoruhodné. Tam lze spatřovat kořeny nenávistných útoků na ministra Macinku a jeho okolí včetně mne. Pomsta za uzavření aspoň části finančních toků,“ konstatuje bývalý europoslanec.
„Mohu říci, že bych Lipavského práci s názvem ‚Politizace ruských energetických dodávek na příkladu zemního plynu‘ k obhajobě nepustil. Stačí se podívat na dvě strany věnované rozboru informačních zdrojů,“ říká v obsáhlém rozhovoru historik a bývalý pedagog Jiří Fidler. Když jsme se zaměřili na studia bývalého ministra zahraničních věcí Jana Lipavského, tak jsme našli tolik podivností, až to není hezké.
Foto: Hans Štembera Popisek: Stínový ministr zahraničních věcí za ODS Jan Lipavský
Když se ministr zahraničí Petr Macinka vrátil ze Spojených států amerických, jeho tamnímu jednání se dostalo ocenění od jeho předchůdců. Cyril Svoboda to označil za „velký úspěch“, Alexandr Vondra s tím „nemá žádný problém“ a Tomáš Petříček se domnívá, že konání současného ministra „je určitě správné“. Pozitivně tedy ministra hodnotí jeho předchůdci z řad lidovců, ODS i sociálních demokratů. Vlastně se negativně vymezil, zcela nepřekvapivě, jediný člověk. Jan Lipavský, jehož někteří přezdívají Kim Čong-Lip. Máte pocit, že tento příměr sedí?
Současný severokorejský vládce se vyznačuje mimo jiné i třemi markantními prvky – stylizovaným účesem, abychom to tedy vzali od hlavy, nepřehlédnutelným objemem a houfem obdivovatelů, kteří s notýsky v ruce čekají, aby písemně zachytili vše, co gigant ze sebe vypustí, tedy zvukově a z úst.
Vše je přítomno také u našeho diplomatického giganta, jen místo poddaných s notýsky zde máme spřízněné medialisty s mikrofony. Ve všech třech prvcích měl sice v posledních týdnech nezdravou konkurenci jistého vlezlého cizince, ale ten už je naštěstí pryč ze země. Aby se opět dostal na výsluní, exministr se opětovně začal ke všemu vyjadřovat a nyní opravdu zaperlil, čímž ukázal dosti vysokou míru vlastní idiocie.
Máte na mysli Lipavského kritiku setkání českého a čínského ministra zahraničí, na což bylo velmi trefně reagováno fotografií z exministrova účtu, kterou si zde přetiskujeme. Jak se vám líbí?
Moc hezké. Vlevo do objektivu se zubící přerostlý človíček, vpravo poněkud znechucený, ale distinguovaný starší pán, podle výrazu pravděpodobně řešící, kde je nejbližší umyvadlo s dezinfekcí. Všimněte si jejich obleků. Kdyby Vasil Biľak neblahé paměti již nebyl na „pravdě Leninově“, podezíral bych našeho exministra, že šil u něho. Celý ten oblek vypadá, jako by jej vytáhli ze zažívacího ústrojí tura domácího, naštěstí předem.
Vy pana Lipavského opravdu nemáte rád…
Proč? Já si pana bakaláře v jedné oblasti vysoce cením. Prohlásím to kdekoli a myslím to opravdu vážně. Cením si jej, jak dokázal oddělit svůj soukromý a politický život, jak chrání svá dvě děvčata nejbližší před veřejností, jak je odmítá zařadit do boje o politické preference. Zaznamenal jsem pouze jedinou zahraniční cestu do Kataru, na níž jej doprovázela jeho partnerka, navíc není nic známo o tom, že by pro ni v době svého působení v Černínském paláci požadoval nějakou měsíční apanáž.
Bakalář, to zní poněkud pejorativně…
Nevím proč? Je to standardní titul pro absolventa určité části vysokoškolského vzdělání. Nepatří sice u nás k nejstarším, ale již jsme si na něj zvykli. Ostatně v oné exvládě seděli vysokoškolský profesor a docent, nějaký čas i jistá podivně vystudovaná doktorka, přičemž nemám pocit, že by se schopnostmi a rozhledem od tohoto bakaláře výrazněji lišili.
Přesto bych se rád na jeho studia podíval podrobněji. Uváděná nedostatečnost prý byla důvodem, proč prezident Miloš Zeman váhal se jmenováním Lipavského do funkce ministra…
Mám pocit, že panu prezidentovi tehdy vadily některé předchozí aktivity pana Lipavského. Postoj k Izraeli, k Visegrádu a k sudetským Němcům. Vedle nich lze neúplné vysokoškolské vzdělání považovat za méně důležité. Ostatně větší než malé množství našich ministrů nemělo vysokoškolské vzdělání, Jana Masaryka nevyjímaje.
Faktem je, že exministr Lipavský je tajemný jako hrad v Karpatech nejen ohledně partnerky a dcery, ale také ohledně svého předministerského profesního života. Jím poskytované údaje nejen o vzdělání, ale také o vykonávaných zaměstnáních, jsou méně než kusé…
Zajímavá informace se objevila v říjnu 2023, že dotyčný dorazil na besedu do Malostranského gymnázia, a to devatenáct let po jeho absolvování. Ojedinělý článek nám posunul poznání, protože z něho vyplývá jak skutečnost, že pan exministr má úplné středoškolské vzdělání s maturitou, tak jeden časový údaj. Maturoval asi na sklonku jara 2004, krátce před svými devatenáctými narozeninami. No, oněm devatenácti letům od maturity v říjnu 2023 by ovšem mohla odpovídat i skutečnost, že úspěšná maturita proběhla až v srpnu či v září 2004, tedy na druhý pokus, ale nechme to být.
Počkejte, ve středoškolském vzdělání pana exministra snad nikdy problém nebyl?
To máte pravdu, v minulosti se totiž obecně předpokládalo, že před nástupem bakalářského studia musel každý úspěšně složit maturitní zkoušku. Časy se však mění a přichází nová doba. Na pražských právech například můžete, máte-li čáku na politickou kariéru, absolvovat doktorské studium, aniž by bylo prokázáno, že máte dokončené studium magisterské. A dosažený věk při absolutoriu různých škol je také zajímavou položkou, jak uvidíme dále. Na druhou stranu, současný pan prezident dokázal odmaturovat na vojenském gymnáziu v době, kdy do jeho osmnáctých narozenin chybělo bezmála půl roku. A pak tomu říkejte „zkouška dospělosti“.
Vy se nějak točíte na té maturitě roce 2004, v tom bude asi záměr…
Máte pravdu a jsem rád, že ona informace z Malostranského gymnázia unikla. V oficiálním životopise, jenž byl nedávno k nalezení na stránkách vlády, totiž bylo uvedeno, že po absolvování gymnázia následně studoval na vysoké škole. A dosáhl svého bakalářského titulu kdy?
Moment, ne, v roce 2010. Aha, to nějak nesedí…
Přesně tak. Bakalářské studium je standardně tříleté. Když se někde zapomenete na zahraničním výletě nebo o zkoušce říkáte, že je od slova zkusiti, bez problémů se přehoupnete ke čtvrtému roku. Ale šest let na skromný titul Bc.? Já měl v osmdesátých letech za pět let absolvováno celé vysokoškolské studium historie, plus PhDr., plus odsloužený rok vojny. Pět let se tehdy standardně studovaly obory, jejichž absolventi po roce 1989 zpětně dostávali titul Mgr. Šest let tehdy trvalo získání titulu MUDr. Je to vše poněkud podivné, docela to připomíná jednu postavu z povídek Šimka a Grossmanna, která uvádí: „Vysokoškolskému studiu jsem věnoval velkou pozornost, každý rok jsem pro jistotu opakoval, abych si získané vědomosti utvrdil.“
V oficiálním životopise se uvádí, že studoval teritoriální studia na Fakultě sociálních věd pražské univerzity, podrobnosti ale uvedeny nejsou, všude se uvádí rok dokončení, ale objevil jsem na jednom místě onen rok 2004 jako zahájení. Takže šestileté studium teritoriálních studií máme asi potvrzeno. Víme tedy aspoň, jakému teritoriu se věnoval?
Zde můžeme vycházet pouze z jeho bakalářské práce, věnující se Rusku a zemnímu plynu. Ohledně plynu nemohu sloužit, nevyužíváme jej ani v bytě, ale o Rusku bych snad něco málo mohl vědět. Jak říká o své práci Kryštof Rozruch ve filmu „U pokladny stál“, považovaný v onom okamžiku za primáře: „člověk sem tam něco pochytí“.
Jistě, jste autorem asi pěti knih s ruskou a sovětskou tematikou, tento týden vám vychází kniha o ruských strategických jaderných zbraních s názvem Putinova triáda, takže jste asi opravdu sem tam něco pochytil. Navíc máte za sebou téměř dvě desítky let praxe vysokoškolského učitele v oborech vojenské historie a mezinárodních vztahů. Takže se podívejte na bakalářskou práci pana exministra…
Za ona necelá dvě desetiletí jsem vedl asi stovku závěrečných prací a minimálně stejné množství jsem jich oponoval. Touto optikou vám mohu říci, že bych Lipavského práci s názvem „Politizace ruských energetických dodávek na příkladu zemního plynu“ k obhajobě nepustil. Stačí se podívat na dvě strany věnované rozboru informačních zdrojů. Nenajdete tam jediný zdroj ruské provenience, i když jsou také zčásti publikovány v angličtině. Zcela mimo realitu je provedení kritiky zdrojů (jen slova „postupoval jsem kriticky“) a námitky bych měl také k rozdělení zdrojů na primární a sekundární, jak je autorem prezentováno v seznamu literatury na konci práce. Problematických prvků je v práci mnohem více, asi by však bylo lepší využít posudků vedoucího a oponenta, abych nebyl označován za neobjektivního.
Jak jsem si přečetl, tak vedoucí práce hned na začátku posudku uvedl, že student s ním práci ani jednou nekonzultoval. To není nejobvyklejší postup při psaní bakalářské práce…
Rozhodně nikoli. Bakalářská práce je v současnosti první samostatnou studentskou prací o rozsahu několika desítek stran s přesně stanovenými standardy ve struktuře, heuristice a kritice zdrojů. Tady jde o něco jiného, než o slohovou práci či zápis libovolného projektu na středoškolské úrovni. Pan Lipavský tím po šesti letech zcela jistě usilovného studia ukázal modifikovaného brouka Pytlíka – vše zná, vše ví, všude byl dvakrát. Asi se domníval, že maturita, dva semestry v Kentu a pročítání listu Financial Times jsou pro excelování při obhajobě bakalářské práce dostačující.
Kdo vlastně Lipavského bakalářskou práci posuzoval?
Prvním posuzovatelem (nemůžeme asi psát vedoucím práce) byl Karel Svoboda, odborník na ruské a sovětské dějiny (spoluautor knihy o dějinách Sovětského svazu, autor pasáže o ekonomické politice Putinova Ruska v knize o Rusku a postsovětském prostoru), oponentem byl Slavomír Horák (autor vícera knih o vztazích mezi Ruskem a středoasijským prostorem). Jejich znalost problematiky, jíž se bakalářská práce snažila zabývat, nemůže nikdo zpochybnit ani náznakem.
Jak dotyční práci posuzovali?
Doktor Svoboda připomněl, že autor práce pojal téma velice široce, což nekorespondovalo se skutečností, že jeho text jen nepatrně překročil určený minimální počet stran. Tedy slovy nehledanými, náš adept na bakalářský titul se tematicky rozbředl a faktograficky nabídl úplné nic. Kritika heuristiky je zcela zdrcující, dále se upozorňuje na „dílčí nepřesnosti, které jen dále problematizují její závěry“, což je – mezi námi – obrovský odsudek podaný kultivovanou formou. V zoufalé snaze nalézt pozitivum pak Svoboda uvádí, že „práce je rozhodně zajímavým základem pro budoucí výzkum“. Asi byl sám nakonec rád, že se žádný „budoucí výzkum“ nerozvinul.
A docent Horák, oponent?
Základem jeho posudku je zcela zjevný fakt, že „bakalářská práce neumožňuje, aby byl tento problém řešen ve své komplexnosti“. Tím je fakticky řečeno vše o skutečnosti, že bez konzultace s vedoucím práce je téměř nemožné dojít k nějakému smysluplnému výsledku. Jeho další poznámky jen ukazují, že náš adept na bakalářský titul problematice příliš nerozuměl. Například rozebíral činnost plynovodu, jenž ještě nebyl dokončen. Prostě si spletl názvy a podobně.
Jak je možné, že taková práce prošla?
Pravděpodobně jde o minimalizaci limitů, což je pro současné vysoké školství asi standardem. Jak rád připomínám, před lety byla na vysoké škole obhájena magisterská práce, která měla v seznamu literatury jedinou položku, esej „Jak prodat vycpaného žraloka“. Míra znechucení obou posuzovatelů Lipavského práce je nejen mezi řádky posudků čitelná, ale prostě prošly již práce horší, což je pro mne velmi zdrcující.
Co nám ona práce říká o autorovi?
V prvé řadě jde o osobu s přebujelým egem, která již při psaní bakalářské práce dospěla k závěru, že její genialita nepotřebuje pomoc od vysokoškolsky graduovaného odborníka. Dále o osobu s dosti jednoduchým uvažováním, která se upne na jeden typ zdroje, který se pro ni stává „písmem svatým“, přičemž všechno ostatní od ďábla jest. O osobu neschopnou pochopit detailní fakta čehokoli – pokud by ona fakta byla v rozporu s jí vzývanou představou, tím hůře pro fakta.
Takže prezident Zeman měl pravdu, když se vůči dotyčnému adeptovi na ministerský post vymezoval?
Pesimista by řekl, že dotyčný je tak omezen v uvažování, že být ministrem prostě nemůže. Optimista s úsměvem oponuje, že klidně může. Jak to dopadlo, víme všichni. Jak ve funkci působil, to postupně poznáváme. Navíc svými neustálými výšplechty pro spřízněná a dříve jím protěžovaná média nedává veřejnosti šanci na sebe zapomenout. Naštěstí nyní již génius nežvaní na mezinárodním fóru, ale jen na čtyřiadvacítkovém, takže aspoň v zahraničí dává možnost na sebe zapomenout, pokud si tedy na něho někdo vůbec vzpomene.
Je zajímavé, že náš „užvaněný génius“ stupňuje frekvenci svých veřejně vyhlašovaných mouder a ve stejné době klesají volební preference jeho strany, která se nyní již honosí pěknou třetí příčkou. Co s tím?
V minulosti nám radostně citoval ze soudruha Lenina. Mohl by v tom pokračovat a přečíst si třeba jeho svěží dílko „Co dělat?“ Třeba by našel další inspiraci…
Dobře, to je rada pro něho. Co byste však poradil jeho stranickým kolegům?
Vy sám jste na jednom loňském předvolebním mítinku ODS zachytil situaci, kdy našemu géniovi hrozilo pokecání. Zachránila jej jeho stranická a vládní kolegyně, která mu podržela klobásu. Nyní již není třeba držet mu klobásu, stačí, když se mu doporučí, aby držel hu… a bude po kecání.
Tisková konference po jednání vlády tradičně kromě témat spojených s jednotlivými resorty přinesla i přestřelku mezi novináři a premiérem Andrejem Babišem. Ten se na úvod jasně vymezil proti rostoucí kritice jeho výstupů vůči novinářům. Babiš připomněl lži a manipulace některých médií a prohlásil, že má právo se proti těmto útokům bránit. „Jste posedlí Babišem, tomu rozumím, ale nenecháme si tohle líbit,“ vzkázal premiér.
Foto: ČT24 Popisek: Premiér Andrej Babiš
Poté, co na tiskové konferenci ministři Babišovy vlády představili základní body, o kterých jednala vláda, vzal si slovo premiér Andrej Babiš, který se více než 10 minut věnoval pokračujícím sporům s vybranými novináři.
„Já jsem rád, že jste přišli, vážení novináři a vážená média. Začal bych oslovením Newsroomu, kdy Česká televize vysílá reportáže, podle kterých nechceme diskutovat s novináři a raději si točíme podcasty. A také řešili, že Český národní výbor Mezinárodního tiskového institutu (CZ IPI) považuje některé moje výroky na adresu novinářů za nepřijatelné. Psali mi kvůli tomu právě z Newsroomu, abych k tomu poskytl vyjádření,“ spustil Babiš.
Ten prý redakci Newsroomu odpověděl, že na novináře neútočí, ale jen upozorňuje na lži a manipulace, což se novinářům nelíbí. „Protože třeba Novinky a Seznam Zprávy o nás lžou opakovaně. Raději jsem redaktorům poradil, kdo v té organizaci je, což je třeba šéfredaktor Seznam Zpráv Robert Čásenský. Takže ti samí lidé, jejichž manipulace kritizuju. A mě přijde odporné, že třeba novináři od Čásenského chodí po vesnicích a ptají se sousedů paní Zicklerové, zda se dobře stará o dítě,“ prohlásil Babiš, že novináři hledali špínu i na PR manažerku hnutí ANO Anetu Zicklerovou.
„Proti tomu by se měla ta kvazizahraniční novinářská organizace vymezit. Nebo proti tomu, jak Seznam Zprávy dehonestovaly moji dceru Vivian, která nemá s politikou nic společného. A to ani nemluvím o tom, jak jiní novináři vlezli ve Švýcarsku do domu a poštvali proti mně mého syna,“ připomněl premiér.
Babiš také informoval, že zmíněná organizace CZ IPI je finančně podporována Nadačním fondem nezávislé žurnalistiky. „Velice kontroverzní neziskovka, takže to je uzavřený kruh. Navíc oni mají ve stanovách, že členem nesmí být nikdo, kdo jakkoliv potlačuje svobodu slova a svobodnou žurnalistiku. To by měl tedy pan Čásenský okamžitě rezignovat, protože to, jak Seznam Zprávy potlačují diskuzi pod svými články, to se vyrovná ruským dezinformačním webům,“ tvrdí Babiš.
„Také v té reportáži zaznělo, že z oboru odcházejí novináři. Ale my víme proč odcházejí, třeba z Práva nebo z Novinek. Oni nám to totiž říkají. Oni už to nemohli vydržet, ty manipulace a lži v těch médiích, a odešli,“ pravil Babiš s tím, že si připravil přehled lživých a manipulativních titulků z Novinek z minulého týdne.
Vadil mu například článek, podle kterého experti kritizovali změny na Úřadu vlády. „Jenže kdo byli ti experti? Třeba paní Michailidu, komunistka, která dělá pro Piráty, nebo pan Hollan, který si z toho udělal chráněnou dílnu. Další manipulativní titulek se týkal toho, že ČT a ČRo prý vyzvaly vládu, aby přestala ohrožovat jejich fungování. To je samozřejmě celé manipulativní, ten titulek. Stejně jako titulek na Seznamu, že podle experta jsou největšími šiřiteli dezinformací a bludů vládní politici. A kdo byl ten expert? Někdejší poradce Petra Fialy pro boj z dezinformacemi Miloš Gregor. Tak je to vždycky, že se vybírají ti správní experti,“ osvětlil situaci s údajnými experty Babiš.
„A proti těmto lžím my se přece můžeme vymezit. Takže pozdravujte pana Lukačeviče, který je někde v kyperském úkrytu. Je normální, že se Čiroková ptá mojí spolupracovnice, která ani není politička, zda se dobře stará o syna? Já to chápu, že jsou naštvaní, protože si Lukačevič nechal vyplatit 11,5 miliardy korun v dividendách. Takže já bych byl rád, kdybyste byli objektivní. Ale lidi vám už nevěří. Koukám, že dneska přišli nějací další, kteří si tady natáčí výdejka. My vám rádi budeme odpovídat, já mám čas,“ dodal Babiš a předal slovo novinářům.
Jako první se ozval novinář Martin Šnajdr z České televize, který hájil kolegy z pořadu Newsroom proti Babišově kritice, že neposkytli celé jeho vyjádření. Podle Šnajdra není pořad nafukovací. Takové vysvětlení se ale premiérovi rozhodně nepozdávalo.
„To si děláte srandu? Nevymlouvejte se, vždyť to byla jedna věta, ta obrazovka byla dost velká, aby se to tam vešlo. To jste udělali schválně. Já když se dívám, koho vy zvete v neděli večer do studia, to ať si rovnou dají všichni na čelo antiBabiš. Ale to je váš problém. Já chci říct České televizi, už ani není důvod protestovat, zákony se měnit nebudou, ale změní se jen forma financování, takže místo poplatků tam bude rozpočet,“ připomněl Babiš dřívější dohodu vlády.
A na další dotazy už nečekal a znovu spustil, že si nenechá od novinářů nic líbit. „Já jsem proti útokům na novináře, ale když o nás neustále lžete a manipulujete a když otravujete naše rodinné příslušníky, to si nenecháme líbit. Co vy byste beze mě dělali vlastně? Všechny články, podcasty, to je všechno Babiš. Beze mě byste neměli ani co psát. Jste posedlí Babišem, tomu rozumím, ale nenecháme si tohle líbit, zatahovat do toho děti našich kolegů,“ vzkázal premiér.
Petr Svorník z Novinek se proti Babišovým slovům vymezil a na úvod mu připomněl, že Novinky se za nikdy nemusely omlouvat za údajné lži, zatímco v Babišově případě už soudy několikrát rozhodly o tom, že se musí někomu omluvit. „Tak to byste měl taky říct, že jsem několik těch soudů vyhrál a je vlastně otázka, jak ty soudy rozhodují, když jsem prohrál ten soud s ulhanou novinářkou, která o mně šířila bludy, že peru peníze ve Francii. A ta se omlouvat nemusela,“ nechápe Babiš, který naznačil, že soudy rozhodují zmanipulovaně. „Určitě v kauze Čapí hnízdo,“ dodal.
Poslední dotaz vypjaté tiskové konference předložila Markéta Boubínová z Deníku N, která apelovala na premiéra, aby neříkal, že média a novináři lžou. Proti tomu se Babiš ihned ohradil. „Vybraní novináři ale lžou. Třeba článek od vaší kolegyně paní Bezděkové, to považuju za absolutní skandál. Ona napsala něco neuvěřitelného, proti čemu se ohradili i odborníci z onkologických institucí,“ připomněl Babiš článek o údajném „obchodu se strachem“ v souvislosti s nadstandardními onkologickými prohlídkami.
„Proč to děláte, proč píšete takové články? Tady umírají lidé na rakovinu a vy píšete tohle. Já neútočím na všechny novináře, já říkám jednotlivá jména a titulky. Vy si ani neověřujete fakta, vy nemáte pravdu a přitom tvrdíte, že na ni máte patent. Já ale přitom bojuju s dezinformacemi Novinek a Seznamu,“ dodal Babiš.
