Motto: KDO CHCE, JHLEDÁ ZPŮSOB, KDO NECHCE, HLEDÁ DŮVOD!
OPILÝ ČLOVĚK- HOTOVÝ KOKOT!
DOVOLENÁ: 7-18.9.2026- do té doby si projděte seznamy léků a nahlašte mi, co potřebujete dopsat, nechť to nemusí psát dr. Šoupal. To NENÍ akutní péče!
Kdo má zájem- mladší jistě ano- se přehlásit k dr. Mantule (například), tu možnost máte, je to výborná lékařka a já tu chci ještě 7 let být, jenže to si nesmím plánovat, jinak se Bůh směje!
Ordinační časy doma:
Po-Pá 6:45-do nevidím, včetně sobot, nedělí, svátků a také ve výjimečných případech dovolené.
PREFERUJEME E-MAILY PŘED SMS, KECÁTKY A TELEFONEM 605255007, JEN TAK JSEM SCHOPEN MEZI PACIENTY AKTUÁLNĚ, OBRATEM REAGOVAT.
ZÁSADNĚ O TUTÉŽ VĚC (LÉKY A POMŮCKY) NEPIŠTE NA OBA E-MAILY!!! Mate to a není to ani slušné.
Pokud se kýmkoliv domluvím, že mu ukončím DPN v době volna, tak také tak učiním- proto NEATAKUJTE dr. Šoupala! Ale musíte počkat, když jsem na dovolené nebo nejsem už v práci- na řadu se dostanete, jak si sednu k PC a vše, co jsem slíbil, také splním. To už většina pacientů ví….ale stále se najdou nedočkavci, nutící dr. Šoupala se zabývat mojí administrativou.
Nezapomeňte na společného jmenovatele (každá krabička bohužel obsahuje jiný počet tablet či kapslí), látku to 4-5 třídy ZŠ: Podle společného jmenovatele pro počty tablet či kapslí v balení si naplánujte léky v počtu krabiček, které požadujete poslat e-receptem. Pokud nemáte změnu telefonu nebo výjimečně nepotřebujete poslat léky na jiný telefon, NEUVÁDĚJTE opakovaně telefonní číslo, je už uloženo v PC a já to nehodlám stále kontrolovat- zdržuje to a je to nesmírně protivné.
Preferujeme poslat e-recepty na telefon, ne na e-mail. Opět to zdržuje.
Už tedy víte, že ne já, nejsem povinen, ale Váš ošetřující a indikující (ne registrující praktik) lékař nechť se o Vás dostatečně dobře postará! Ostatně- Lázně jsou ne obligatorní, ale fakultativní dávkou nemocenského pojištění a zodpovídá indikující lékař. Alibismus- já Vám to doporučuji, ale nenesu žádnou odpovědnost, je zmrdské a svědčí to o neschopnosti Indikujícího Ošetřujícího specialisty Vám říci do očí pravdu- ty už dostaneš prd, ale stěžuj si u praktika! Já to JEN doporučil… Až to Vaši odborníci budou muset začít psát, dobrá 1/3 z vás to nedostane odborníkem napsáno, neboť by se blamoval. A ONI to MOC dobře ví, jak lehké je DOPORUČOVAT, ale jak těžké se přiznat, že chci jen vypadat jako lidumil a vše ať odskáče praktik!
Vážení pacienti
Víte, že se mnou se dá domluvit, že Vám napíšu PN, i když píšete/voláte z Brna, Prahy nebo i klidně z okolí Svitav. Máte k tomu často závažné důvody a já to zatím respektuji.
Ale mám na Vás tyto požadavky:
Je třeba vždy napsat zcela přesně, od kterého data PN chcete, dále- nezměnili jste náhodou bydliště? To bych měl vědět, o tom, že chcete být na jiné adrese, musíte tuto adresu celou uvést- Místo a jeho PSČ!, Ulice, číslo v ulici nebo místě, jinak nelze PN vystavit
Když chcete pak PN ukončit, piště nejdříve a maximálně TŘI dny před datem ukončení. Nebo zřetelně napište do KTERÉHO data včetně hodláte na PN ještě být, případně napiště- chci jít do práce OD TOHOTO data. Jinak PN nelze dobře ukončit.
Nezneužívejte ale mé dobroty, správně se máte osobně dostavit k vyšetření.
V případě, že se hned neozvu (jsem např. nemocen, nebo mám více práce) zkuste počkat, nebo napište v případě zástupu dr. Šoupalem, že jste se na něj obrátili a on Vám PN vypsal. Jinak nemám zpětnou vazbu a zbytečně PN pak dubluji a musím ji pak těžko rušit, abyste neměli dvě PN od téhož dne!
„Nejsilnější Unie v dějinách? Unie, která kupuje americké Patrioty, používá americkou umělou inteligenci, shání čínské suroviny a chce opravovat regulace, které sama napsala aniž by zrušila to, co ji skutečně oslabuje, není nejsilnější.“ Poradce ministra zahraničí si poslechl projev předsedkyně Evropské komise. A nenachal na něm nit suchou. Připojila se i novinářka Angelika Bazalová. „Madam už jde do boje. Jako… měla by lépe volit slova,“ napsala.
Foto: Twitter.profil Von der Leyenové Popisek: Ursula von der Leyen, předsedkyně Evropské komise
Poradce ministra zahraničních věcí Pavel Šik předložil kritickou analýzu projevu předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Hned v úvodu uhodil na její výrok, že Evropská unie je „nejsilnější, jaká kdy byla, a současně nejkřehčí, jaká kdy byla“. Tento výrok označuje za „nejdokonalejší bruselskou větu letošního roku“, která umožňuje ospravedlnit jakýkoli výsledek. „Pokud se něco podaří, je to důkaz historické síly Unie, ale pokud se něco zhroutí, byla přece historicky křehká,“ napsal Šik na Facebooku.
Šik upozorňuje, že von der Leyenová vede Evropskou komisi od roku 2019, přesto vystupuje, jako by byla ve funkci teprve krátce a měla napravovat situaci, do níž Unii zavedli její předchůdci. Náhle před veřejnost předstupuje s katalogem problémů: strukturálně drahá energie, odchod průmyslu, miliardový obchodní deficit s Čínou, 80–90procentní závislost na Číně u kritických surovin, roztříštěný vnitřní trh, nefunkční kapitálové trhy, nedostatečné elektrické sítě, dusivé regulace a závislost na Spojených státech v klíčových technologiích.
Za nejlepší příklad pokrytectví považuje Šik byrokracii. „Ta osoba, která je zodpovědná za neustálý přísun dalších předpisů a nařízení, nyní s vážnou tváří prohlašuje, že Unii dusí byrokracie a navrhuje měnit ty předpisy, které sama vytvořila?“ ptá se. Připouští, že členské státy někdy evropské předpisy dále komplikují, ale zdůrazňuje, že taxonomie, povinná péče v dodavatelských řetězcích, emisní systém, digitální regulace ani záplava chemické a environmentální legislativy nevznikly v národních státech, ale právě na stole Leyenové.
Energetickou diagnózu von der Leyenové označuje za polovičatou. Rusko sice zavřelo plyn a uzavření Hormuzského průlivu Evropu zasáhlo, ale Draghiho zpráva, na kterou se předsedkyně sama odvolává, uvádí jako hlavní problémy vysoké daně a další náklady. Evropské firmy platí za elektřinu dvoj- až trojnásobek amerických cen a za plyn čtyř- až pětinásobek. Řešení – zdvojnásobit podíl elektřiny do roku 2040. „Jenže spolehlivá elektrifikace není totéž co instalovat další větrníky a solární panely. Pokud má právě z nich pocházet stále větší část výroby, potřebuje soustava zároveň dostatek řiditelných zdrojů pro hodiny a dny, kdy nefouká a nesvítí a také výkon udržující stabilní frekvenci a napětí. Tyto služby dnes z velké části zajišťují jaderné, vodní, plynové a další synchronní ,točivé’ zdroje.
Obchodní deficit s Čínou chce von der Leyenová řešit využitím „všech dostupných nástrojů“ a založením Evropské korporace pro kritické suroviny, které budou klíčové suroviny nakupovat a držet ve skladech. „Jenže sklad není důl, rafinerie ani továrna, zásoby nenahradí vlastní průmysl a cla nevyřeší evropskou nekonkurenceschopnost, pokud si Evropa sama zdražuje energii, investice, výstavbu i výrobu,“ vypočítává Šik.
V pasáži o umělé inteligenci spatřuje Šik přiznání porážky. Von der Leyenová nejprve prohlásila, že Evropa musí zůstat v závodě o AI, o několik minut později však řekla, že Evropa nemusí být tím, kdo vyvíjí špičkovou technologii, aby z ní měla užitek. „To není strategie technologické suverenity, to je přiznání porážky, způsobené skrze špatný odhad světového vývoje. Zabalené s mašličkou do motivačního slovníku,“ píše Šik. Evropa nemá rozhodující část nejvýkonnějších modelů, čipů ani cloudové infrastruktury, ale chce svolávat jejich převážně americké výrobce a přesvědčovat je, aby zpomalili vývoj. „Abychom si to přeložili, kdo neběží v čele závodu, žádá vedoucí běžce, aby na něj počkali a dávali pozor na to, co vytváří? AI Act nám prý umožňuje určovat globální pravidla umělé inteligence. Určitě? Určitě Evropa dokáže regulovat technologie, které vyvíjejí jiní? Nebo se nám tyhle technologie prostě jen vyhnou, protože evropské regulace jsou jen další položkou v nákladech?“ dodal Šik.
Kritice neuniká ani obranná nezávislost. Von der Leyenová ve svém projevu oznámila historicky první evropský nákup amerických střel Patriot. Následně zapáleně pronesla, že se musíme zbavit závislosti na jediném dodavateli. „To je lepší než stand-up,“ zhodnotil to Šik.
Poté se Leyenová v řeči zastavila u Ukrajiny. Té slíbila slíbila „nejsilnější podporu v historii“, více protivzdušné obrany a důslednější vymáhání sankcí. „Ani jednou ale nezmínila jednání, příměří, diplomacii nebo politický výsledek, kterého chce Evropa dosáhnout. To není strategie. Strategie musí obsahovat dosažitelný cíl a způsob, jak válku ukončit a po čtyřech a půl letech jejího politického plkání jsme se dozvěděli pouze to, že přijde další těžká zima,“ komentoval to Pavel Šik.
Leyenová zmínila i své domovské Německo, kde byl v srpnu na letišti v Lipsku nalezen dron se semtexem. Ten byl podle politických vyjádření řízen ruskými operatéry. Předvolební mediální výkřiky politiků ovšem nepotvrzují fakta z vyšetřování, které stále probíhá. „Předsedkyně Komise, která ve stejném projevu varuje před dezinformacemi, by neměla stírat rozdíl mezi politickým závěrem tajných služeb a pravomocně prokázaným skutkem,“ myslí si Pavel Šik.
Předsedkyně Evropské komise se pozastavila i u otázky migrace. „Pochlubila se výrazným poklesem nelegálních příchodů za poslední dva roky, což je podle ní důkaz o funkčnosti migračního paktu. Ale vzápětí prohlásila, že migrační pakt teprve musí být plně zaveden,“ ukázal Šik na nelogičnost Leyenové projevu.
Za nejhorší část projevu označuje Šik pasáž o demokracii, kde von der Leyenová postavila do jedné řady nacionalisty, odpůrce evropské integrace, ruské vměšování a dezinformace. „Legitimní politický oponent se tím mění v bezpečnostní hrozbu a možnou loutku cizí mocnosti,“ varuje.
Leyenová v projevu okomentovala i volby v Maďarsku, které drtivě vyhrál Peter Magyar a poslal tak Viktora Orbána po šestnácti letech hluboko do opozice. Leyenová si pochvalovala, že si Maďaři zvolili demokracii a zablokované peníze z unie do Maďarska tak mohly začít plynout. „Říka tím takřka přímo, že když voliči hlasují správně a zvolí si její představu o Evropě, peníze mohou téct. Když ovšem hlasují špatně, nastupuje Štít demokracie, boj proti kognitivní válce a ochrana před ,nespolehlivými’ informacemi,“ myslí si Šik.
Z úst předsedkyně Evropské komise vyšlo i tvrzení, že svět kolem Evropy je nepřátelský. I s tím měl Pavel Šik problém. „Většina planety však Evropu nenapadá, pouze už odmítá její poučování, sankční ultimáta a pravidla, na jejichž tvorbě se nepodílela. Když s vámi stále větší část světa nesouhlasí, neznamená to, že je nepřátelská. Možná jste jen ztratili kvůli rokům hloupostí respekt,“ míní Šik.
Své si Šik řekl i ke slovům Leyenové o Kanadě jako prvnímu „přidruženému členovi EU“. EU nakupuje první americké patrioty, je na USA závislá stran technologií a zároveň důrazně podporuje Kanadu, když ta je v obchodním sporu s Washingtonem. „Tím Spojené státy, na jejichž vojenských kapacitách evropská bezpečnost stále stojí, nepochybně nadchneme. Strategická autonomie po bruselsku znamená přetahovat se s hlavním spojencem o jeho nejbližšího souseda a současně očekávat, že nás dál bude dál bránit,“ píše ironicky.
Jak tedy vypadá Evropská unie po projevu Ursuly von der Leyenové? „Když evropské předpisy dusí firmy, vznikne nový pakt proti byrokracii. Když chybějí suroviny, založí se nová korporace úředníků. Když chybějí zbraně, vytvoří se rada. Když nefunguje migrace, vznikne krizový rámec. Když se bouří voliči, vybuduje se demokratický štít. Když děti příliš dlouho sledují telefony, přijde KIDS Act. Když Evropě chybí společná myšlenka, svolá se Kongres Evropy plný ,nejbrilantnějších myslí’, rozebral logiku projevu předsedkyně Evropské komise Pavel Šik.
Je řešením to, co už mnoho dlouhých let generuje pouze překážky a další problémy? Podle Pavla Šika rozhodně ne. „Evropská unie potřebuje inventuru neúspěšných politik, levnou a spolehlivou energii, skutečně jednotný trh, obrannou výrobu, technologické firmy, kontrolované hranice a vedení, které nepovažuje politický nesouhlas za cizí vměšování .. potřebuje jiné vedení,“ zkonstatoval Šik.
Skepse z jeho psaní přímo čišela. „Nejsilnější Unie v dějinách? Unie, která kupuje americké Patrioty, používá americkou umělou inteligenci, shání čínské suroviny a chce opravovat regulace, které sama napsala aniž by zrušila to, co ji skutečně oslabuje, není nejsilnější. Je pouze neobyčejně sebevědomá při výrobě dalších strategií, které mají vysvětlit, proč předchozí strategie nevyšly,“ zakončil svou analýzu projevu o stavu unie Pavel Šik.
Na projev reagovala i nezávislá novinářka Angelika Bazalová. Tu překvapil výrok Leyenové o tom, že je třeba bojovat za myšlenku sjednocené Evropy, ač tímto bojem pohrdají „nacionalisté odpůrci evropské integrace“. „Tady paní Němka by chtěla BOJOVAT za sjednocenou Evropu (pod vedením Německa, natürlich)… A s kým jako chce bojovat? S náma? Nezdá se vám, že se nám paní Ursula nějak radikalizuje? Já myslela, že v tom spolku jsme dobrovolně, ale tady madam už jde do boje. Jako… měla by lépe volit slova,“ poznamenala na Facebooku Bazalová.
Světem proletěla zpráva o hrozbě, kterou může umělá inteligence představovat pro celé lidstvo. A zatímco americký prezident Donald Trump toto téma zlehčil a přislíbil občanům, že dá na umělou inteligenci pozor, německý kancléř Friedrich Merz téma umělé inteligence uchopil odlišným způsobem. Způsobem, který nejednoho člověka vylekal.
Foto: Repro Youtube Popisek: Německý kancléř Friedrich Merz
Lidé, kteří staví AI, „upřímně věří, že by nás všechny mohla zabít do konce desetiletí. To není marketingový trik,“ nechal se před pár dny slyšet Jacob Coxon. Muž, který se podílel na vývoji umělé inteligence ve společnosti Anthropic.
Současný americký prezident Donald Trump na sociální síti Truth Social občany USA uklidňoval, že obavy z AI jsou přehnané. Konstatoval, že jde o podobný nesmysl, jaký především opoziční demokraté v minulosti šířili např. o Rusku a Ukrajině.
Německý kancléř Merz dal však najevo, že se na umělou inteligenci a rizika s ní spojená dívá jinak.
Vyslovil pro zavedení povinnosti používat na internetu skutečná jména. Během setkání s vítězi celostátní soutěže „Jugend forscht“ (Mládež bádá) spojil problematiku anonymních příspěvků a automaticky generovaných zpráv s ohrožením práv na ochranu práv každého jednotlivce a na ochranu demokracie.
„Jak se vypořádáme s tím, že už nejsme schopni dostatečně chránit naši populaci před tím, co se děje?“ ptal se Merz, kterého citoval server Apollo News.
A hned si odpověděl.
„Prosím, nechoďte ke mně se svobodou slova. To už nemá nic společného se svobodou slova. V nejlepším případě je to zcela libertariánský přístup, libertariánská politika a chápání společnosti, které známe z druhé strany Atlantiku a které osobně nesdílím. Liberální společnost musí stále být schopna dostatečně chránit své občany, a to i před nepravdivými informacemi, ale i před osobním ponižováním, diskriminací a mnoha dalšími věcmi, které nakonec ovlivňují naši reálnou svobodu,“ nechal se slyšet Merz.
Konstatoval také, že jde o složité téma a německá vláda zatím nemá konečnou odpověď na otázku, jak se s umělou inteligencí vyrovnat.
Když tuto část Merzova vystoupení zaslechl norský politolog Glenn Diesen, zhrozil se.
Merzova verze svobody slova: Můžete si říkat, co chcete. Ale pokud jeho vláda něco označí za ‚dezinformace‘, bude to třeba cenzurovat. To není zrovna ten druh moci, kterou byste chtěli svěřit jednomu z nejméně oblíbených vůdců na světě,“ vložil svůj pohled na Merzova slova Diesen.
Merzovo vystoupení okomentoval i americký influencer Mario Nawfal.
„Říká, že stát stále musí chránit lidi před falešnými informacemi, což ho (Merze) staví přímo do středu německé debaty o tom, jak daleko může vláda zajít v regulaci toho, co lidé vidí a říkají online. Nemusíte rozumět němčině, abyste chápali, jakým tónem pronáší svá slova,“ konstatoval Nawfal.
Německý publicista Julian Reichelt, bývalý šéfredaktor nejčtenějšího německého deníku Bild, konstatoval, že proti lidem, jako je Merz, se lidé musí bránit. A to i s pomocí německé ústavy.
V článku 20 německé ústavy, konkrétně ve čtvrtém odstavci, je uvedeno, že „proti každému, kdo se pokusí narušit demokratický ústavní řád, mají všichni Němci právo na odpor, není-li možná jiná cesta.“ Reichelt zdůraznil, že svoboda slova je jedním ze základních stavebních kamenů demokracie, a pokud proti ní stávající německý kancléř takto vystupuje, pak podle publicisty Němci mohou proti Merzovi uplatnit právě toto právo na odpor.
