Utrpení svaté Zdislavy aneb Festival ublíženého pokrytectví

01.08.2026 4:44 | Komentář

autor: Jaroslav Polanský

KOMENTÁŘ ŠÉFREDAKTORA Šéfredaktor ParlamentníchListů.cz Jaroslav Polanský komentuje nevpuštění novinářky Zdislavy Pokorné na tiskovou konferenci Petra Macinky. Odsuzuje pokrytectví těch, kteří dnes křičí, zatímco dříve mlčeli.

Zdá se, že se česká liberální kavárna probrala z dlouhého zimního spánku. Přiměla ji k tomu scéna na Ministerstvu zahraničních věcí, které nepřipustilo na tiskovou konferenci ministra Petra Macinky novinářku Zdislavu Pokornou z Deníku N. Padají slova o potlačování svobody slova a zdá se, že novinář jakožto živočišný druh je chráněný, nedotknutelný a nenapadnutelný. 

Autor tohoto komentáře řídí od roku 2012 redakci serveru ParlamentníListy.cz. Nemá v povaze stěžovat si – stejně není komu. Rád se ovšem od srdce zasměje. A to se děje právě teď, když pročítá na sociálních sítích zděšené tirády na obhajobu slečny Pokorné a již zmíněné úvahy o nedotknutelnosti novinářů, kteří mají právo na nekritizovatelnost, vstřícnost a snad i nábožnou úctu ze strany politiků.

Pojďme si „prosvištět” jednu časovou osu. Svědectví času, u kterého byly ParlamentníListy.cz.

Ty vznikly v roce 2010 s ambicí dát hlas i té části populace, která není nadšena ze směřování Evropské unie, která má kritické dotazy ke směřování České republiky v posledních dekádách a která se hlásí o slovo v diskusi o tématech jako migrace, soužití s menšinami, geopolitická orientace či liberální záliba v „zezelenání” ekonomiky za každou cenu a zejména za peníze těch, kteří o nic takového nestojí.

V prvních letech svého fungování ParlamentníListy.cz upozornily na téma problematického soužití s romskou menšinou. Staly se terčem nařčení z rasismu jen proto, že psaly o žité zkušenosti občanů (nejen) v pohraničí. Kde byli tenkrát dnešní obhájci nekritizovatelnosti českých médií?

Po začátku ukrajinského Majdanu a následné válce na Donbasu daly ParlamentníListy.cz prostor politikům, expertům a dalším občanům, kteří měli dojem, že bolestné situaci, která nakonec přerostla v největší válku v Evropě po konci druhé světové války, šlo předejít. Metodicky a úzkostlivě dávaly prostor jak zastáncům „mainstreamového” euroatlantického proudu, tak té části veřejnosti, která situaci viděla jinak. Pečlivá snaha o vyváženost a o nazírání problému z různých stran se však minula účinkem. Jedinou „odměnou” byly nálepky „proruský”, „proputinovský” či „protizápadní”. Zpravidla z úst těch, kteří dnes vidí nevpuštění redaktorky Pokorné na jednu celkem nezajímavou tiskovou konferenci jako útok na demokracii.

Zmíněné „proruské” nálepky časem začaly udělovat na běžícím pásu neziskové organizace, které kloubily zahraniční financování s penězi investorů, kteří později stáli u vzniku Deníku N, v němž pracuje redaktorka Pokorná „poškozená Macinkou”.

A nakonec přidaly i kouzelné slovíčko, které nelze pominout: DEZINFORMACE. Dezinformátor, dezinformační, dezinformující. Dezinformátorem v jejich výkladu byl (a je) každý, kdo si dovoluje pochybovat. A s „dezinformátory” se nemluví, neposkytuje se jim vyjádření, jsou považováni za škůdce demokracie a smějí být lživě osočováni z toho, že jednají v zájmu cizí moci. Což znělo komicky zejména z úst představitelů organizací financovaných až do příchodu Donalda Trumpa z prostředků farmáře z Texasu či dělníka z Ohia.

V roce 2015 pocítila celá Evropa náraz migrační vlny z afrických a blízkovýchodních zemí, dominantně islámských. Dnes už si většina Evropy (díkybohu) uvědomuje rizika tohoto jevu, nicméně když v roce 2015 ParlamentníListy.cz daly prostor mluvčím, kteří na tato rizika poukázali, byly nařčeny z „xenofobie” „konspirací” a „vyvolávání nenávisti”.

Tak si tyto nálepky pojďme průběžně sečíst: Rasistické, proruské, konspirační ParlamentníListy.cz, vyvolávající nenávist. Tím, že si dovolují dát prostor kriticky myslícím a nespokojeným občanům. Stavěli se dnešní obhájci práva na účast na tiskovce Petra Macinky proti těmto nálepkám, které v konečném důsledku mířily na všechny občany, kteří zádali a žádají za své daně jinou politiku, než jakou si vynucuje liberální elita? Rozčilovali se tenkrát ti, kteří dnes nadávají Macinkovi, že označil Deník N za „alternativní médium” a „konspirační blog”? Autor komentáře si je pamatuje jinak. Stáli na pavlači, ze které se řvaly stejné (i horší) nadávky.

A to se teprve dostáváme k tomu „nejlepšímu”, k době covidové. Tehdy jsme se od liberálních médií dozvěděli, že kdo nesouhlasí s covidovými opatřeními a povinnou vakcinací, je nejen konspirátor a dezinformátor, ale vrah.  Mohl být vědec, lékař, světová kapacita… Nic platné. Je přirozené, že se toto období snaží česká společnost vytěsnit – nebyla to doba, na kterou by člověk chtěl vzpomínat. Ale jak zpívá sice v jiném kontextu, ale případně národní básník Jaromír Nohavica:

„Já si to pamatuju

Tu hrůzu pamatuju

Ty noci pamatuju

Ta rána pamatuju

Seznamy pamatuju

Zákazy pamatuju

Ty lidi pamatuju

Sebe si pamatuju

Hrdiny pamatuju

Zbabělce pamatuju

Mlčící pamatuju

Tebe si pamatuju…”

https://youtube.com/watch?v=26JFB1Vo_f8%3Fsi%3DgtvcqnRKKJu_D9YE

Ano, seznamy. Za covidu se  vytvářely „seznamy dezinformací”. Oficiální, ministerské. Byl na nich exprezident i světově proslulý český epidemiolog, který si dovolil tvrdit, že zardoušení společenského a ekonomického života opravdu není cestou k záchraně lidské civilizace. Kolik článků proti praxi „seznamů” napsal Deník N? A pohoršili se dnešní „pohoršující se nad Macinkou” nad tím, jak bylo zacházeno s novinářkami Markétou Dobiášovou a Angelikou Bazalovou, které vystoupily z loajálního mainstreamu a začaly se ptát? Andrej Babiš se za covid alespoň omluvil, zastánci covidového nálepkování nikoliv. 

A nakonec zde máme téma „prezidenti”. ParlamentníListy.cz poskytovaly jako jediné velké médium prostor Miloši Zemanovi při jeho vítězné kandidatuře v roce 2013, stejně jako jeho příznivcům. Během deseti let Zemanova prezidentství čelily útokům od jeho odpůrců, pro které bylo i jedno dobré slovo o Zemanovi příliš. Současně o někdejším prezidentovi kriticky informovaly například prostřednictvím rozhovorů s patrně nejsprostějším českým politikem Pavlem Novotným. Výrazy, kterými někdejší starosta Řeporyjí Zemana na stránkách PL častoval, netřeba opakovat.

Přesto byl server označován jako „hradní” či „vůči Hradu servilní”.

Čas trhl oponou… A poté, co v roce 2018 vybouchl a vyhořel prezidentský kandidát Jiří Drahoš, začalo hledání kandidáta pro prezidentskou volbu v roce 2023.

Současně byl roku 2018 založen již mnohokrát zmíněný Deník N, v jehož redakční radě usedl generál Petr Pavel.

A když se z generála Pavla stal prezident republiky Petr Pavel, mezi sponzory jeho kampaně patřili byznysmeni Martin Vohánka, Libor Winkler, Ondřej Fryc a Martin Hájek. Potud v pořádku. Jenže zmínění pánové patří mezi zakladatele Deníku N.

Vyvážené informování ParlamentníchListů.cz o Zemanovi „liberálním dobrodějům” majícím právo sedět na tiskovce v Černínském paláci vadilo, vpravdě incestní mediálně-politický průnik mezi financováním Deníku N a současně kampaně prezidenta Pavla nevadí.

„Nikdo vám nediktuje, co si máte myslet.” To je motto ParlamentníchListů.cz. V tomto duchu je tento komentář ponechán bez závěru. Čtenář si vše přebere sám.

Ale pokrytectví je ošklivá věc.

„Kde jste byli, když…?“ Odpověď na řev na Macinku

31.07.2026 21:30 | Monitoring

autor: Radek Kotas

„Kde jste byli, když vláda rušila weby a soukromá rádia?“ ptá se novinářka Martina Kociánová po silných reakcích na nevpuštění novinářky Deníku N Zdislavy Pokorné na tiskovou konferenci, které vyvolalo reakci Syndikátu novinářů ČR i mnohých žurnalistů. Otázky vyvolává také to, jak Pokorná novináře reprezentovala. „Jako sociální pracovnice z Dubí,“ padlo.

Na nevpuštění Pokorné na tiskovou konferenci ministerstva zahraničí, které resort vysvětlil slovy, že „tisková konference pro alternativní média a konspirační blogy bude v náhradním termínu“ a že Deník N na ni bude poté pozván, reagovala řada novinářů i opozičních politiků.

Syndikát novinářů ČR vyzval, aby české redakce kvůli věci bojkotovaly mediální akce ministerstva. „Oddělování novinářů na ‚běžné‘ a ‚alternativní‘ či ‚opoziční‘ podkopává princip rovnosti médií, omezuje svobodný výkon novinářské profese. V demokratickém právním státě není úlohou veřejné moci posuzovat ideovou či hodnotovou přijatelnost jednotlivých médií, ale zajistit přístup k informacím všem a za stejných podmínek,“ uvedl též.

Novinářka Martina Kociánová na silnou vlnu kritiky vůči rozhodnutí resortu zahraničí reagovala s otázkou, proč se dotyční neozvali, když problémům čelila jiná média. Zeptala se například, kde byli tito „zastánci objektivity“, když Český rozhlas Dvojka zrušil pořad Kupředu do minulosti. „Zrušen byl mimo jiné proto, že naši hosté, žijící v Německu, tvrdili, že takto nastavenou migrační politiku nejde zvládnout,“ vzpomněla na rozhodnutí o jí moderovaném pořadu, které vedení rozhlasu oficiálně komentovalo obměnou vysílacího schématu.

„Kde jste byli (Syndikáte novinářů a Marku Wollnere), když mě v roce 2020 označovali za dezinformátorku jen proto, že jsem kladla stejné otázky jako o 6 let později americký Kongres Anthonymu Faucimu?“ ptala se novinářka dále.

Právě zástupce šéfredaktorky Fora 24 a někdejší šéfredaktor reportážní publicistiky ČT Marek Wollner se postavil za výzvu k bojkotu ministerstva se slovy: „Na Macinkovu akci proti Deníku N v duchu kubánské demokracie Fidela Castra by měli novináři zareagovat jasnou solidaritou: odejít z tiskové konference všichni. Tohle psaní na sítě nepomůže. Zkuste příště.“

Na Wollnera a Syndikát novinářů ČR se obrátila také s otázkou, kde byli, když „vláda rušila weby a soukromá rádia“. „Kde jste byli, zastánci práv Zdíši P., když nás, ‚alternativní média‘, označovala vládní média za ‚proruská‘ jen proto, že jsme citovali Henryho Kissingera a jeho názor, ať válka na Ukrajině skončí co nejdříve, než lidskou mysl ovládne nenávist…“ tázala se dále a zmíněných se ptala i na to, kde byli, když potom názory jejích hostů z dřívějších let komunikovali i dnešní nejvyšší zástupci USA, jako jsou J. D. Vance či Marco Rubio.

„A kde budete příště?“ zakončila pak svůj dotaz upozorňující na dvojí metr. „Mimochodem, se Seznamem.cz mě čeká odvolací soud v říjnu… A jde jen o výše zmíněné otázky… Tak uvidíme – kde bude česká justice…?“ podotkla Kociánová závěrem svého komentáře ke kauze.

Pozornost budí i video, v němž Pokorná nahrála, jak i přes neudělení akreditace míří na tiskovou konferenci ministra zahraničí Petra Macinky. Komentátorka Karolina Stonjeková se podivila, v jakém úboru měla v plánu Pokorná na resort zahraničí zamířit.

„Zdíša jde na tiskovku Ministerstva zahraničních věcí s drdolem, holým břichem a v botách jak z lacinýho sex shopu z devadesátek,“ komentovala reprezentaci novinářky.

„Chápu, že se Deník N radši snaží promlčet skandální zjištění Pauknera ohledně svého vzniku, financování a především štědrých finančních injekcí, které Deník dostaly hrobníkovi z lopaty,“ připojila s tím, že „nějakej elementární dress code by se možná dodržovat mohl“. „To fakt není žádná nukleární věda obléci se úměrně tomu, že jdu na pracovní akci, a nikoli na plovárnu,“ pustila se Stonjeková do Pokorné za šortky a otevřené boty s tím, že „i v parných letních dnech snad jde oháknout se do práce jako člověk, a ne jako sociální pracovnice z Dubí“, pokud si člověk říká „novinář“ a jde na tiskovku ministerstva.

Jindřich Rajchl 

1 h ·

FAUCIHO VEŘEJNÁ POPRAVA

Včera večer jsem se zhlédl celé tři hodiny tvrdé grilovačky Anthony Fauciho před bezpečnostním výborem Senátu USA vedeným Randem Paulem.

A byl to opravdu těžký masakr motorovou pilou.

Fauci na všechny otázky odpovídal formulací připravenou jeho právníky – tedy, že využívá svého práva nevypovídat.

Nicméně s ohledem na to, že již má podepsanou generální milost od Joea Bidena, tak dle judikatury amerického Nejvyššího soudu nemůže nevypovídat s poukazem na to, že by mu mohlo hrozit trestní stíhání. Z toho důvodu, že mu prostě žádné nehrozí.

Přesto jsme se díky jeho odtajněným osobním poznámkám, emailům a přepisům telefonátů dozvěděli spoustu zajímavých věcí.

V první řadě to, že se jedná o absolutního narcise, jenž si liboval v tom, že je „jedním z nejznámějších mužů v USA“.

Pak také to, že se všemožně snažil o to, aby dostal co nejvíc cen spojených s finančními odměnami, na nichž poměrně zásadně zbohatl.

A co se týče covid pandemie, tak došlo k odhalení následujících skutečností:

– že už v roce 2014 nechal financovat výzkum gain-of-function, jehož cílem mělo být učinění ptačí chřipky přenosnou vzduchem z člověka na člověka

– že ve svém deníku si již 26.1.2020 zapsal, že „veškerá data ukazují na to, že trh s divokými zvířaty ve Wuhanu nebyl původním místem nákazy, nýbrž, že tam pouze došlo k jejímu rozšíření“

– že 31.1.2020 v konverzaci se svým poradcem a bývalým šéfem NIAID Davem Morensem (jenž byl letos v dubnu obviněn za úmyslné ničení federálních materiálů prokazujících laboratorní původ viru) řekl, že „SPIKE PROTEIN, JENŽ SE NACHÁZÍ V KMENI SARS COV-2 SE NEMOHL VYSKYTNOUT PŘIROZENĚ, NEBOŤ BY TO VYŽADOVALO OBROVSKÝ EVOLUČNÍ SKOK, A ŽE JE TEDY PRAVĚPODOBNÉ, ŽE BYL DO KMENE VIRU VLOŽEN ÚMYSLNĚ, S TÍM, ŽE NÁSLEDNĚ DOŠLO BUĎ K ÚNIKU VIRU NEBO K JEHO ÚMYSLNÉMU VYPUŠTĚNÍ, COŽ POVAŽOVAL ZA PRAVDĚPODOBNĚJŠÍ VARIANTU“

– že po vypuknutí epidemie otestovali na trhu ve Wuhanu a v okolí 80.000 zvířat a ani u jednoho nebyla nákaza virem zjištěna

– že vědcům, kteří původně zastávali názor, že virus je umělého původu, přiklepl za to, že následně změnili názor a publikovali stať,v níž se přiklonili k přírodnímu původu viru, grant ve výši 9 milionů dolarů

– že 27.5.2020 vydal prestižní institut Lawrence Livermore National Laboratory studii, z níž jasně vyplývá, že laboratoř ve Wuhanu disponovala všemi nezbytnými parametry k tomu, aby z ní virus SARS Cov-2 unikl

– že roušky, rozestupy a lockdowny byly zcela k ničemu a že to Fauci věděl (roušky původně veřejně nedoporučoval, ale během týdne změnil názor)

– že zcela záměrně zamlčoval pozitivní výsledky ivermektinu a hydroxychlorichinu. a to z toho důvodu, že kdyby se jakýkoliv generický lék ukázal být vůči tomuto onemocnění účinným, tak by farmaceutické společnosti ze zákona nemohly dostat zrychlené povolení na aplikaci vakcín (jež senátor Johnson trefně nazýval nikoliv očkováním, nýbrž genetickou terapií)

– že Fauci protiprávně smazal stovky emailů potvrzující všechny tyto skutečnosti

– že opakovaně lhal při slyšeních v Senátu

– že si nechal od Bidena podepsat milost zpětně od roku 2014, aby nemohl být stíhán ani za svou předchozí činnost

Suma sumárum – teorii o přeskočení viru z netopýra na člověka vymyslel sám Fauci, a to roto, aby zakryl svou předchozí protiprávní (a pravděpodobně trestnou) činnost spočívající v utajeném financování výzkumu ve Wuhanské laboratoři.

Prostě kryl sám sebe.

Ostatně se zkuste sami sebe zeptat – jaká je pravděpodobnost, že virus udělá evoluční skok trvající běžně zhruba 800.000 let, a přeskočí na člověka právě na jediném místě na světě, kde aktuálně probíhá gain-of-function research spočívající v naroubování netopýřího koronaviru na páteř viru kmene SARS?

Fakt je někdo normální ochoten téhle náhodě s pravděpodobností výrazně nižší, než že vyhrajete třikrát za sebou Eurojackpot ,věřit?

Tak to musíte mít na čele namalovanou jitrnici, nebo se jmenovat Kristýna Ciroková, Zdeněk Hel či Petr Ludwig.

Ne, fakt ne. Trapnější pohádku jsem opravdu jaktěživ neslyšel.

Za týden tak bude americký Senát hlasovat o tom, zda je možné Fauciho stíhat za pohrdání Senátem a maření spravedlnosti

Dave Morens už trestně stíhán aktuálně je.

Pfizer je žalován v 5 státech USA za to, že klamal veřejnost, když zatajoval negativní vedlejší účinky vakcín u těchotných žen, jakož i mnohem významnější výskyt myokarditidy a perikarditidy u mladých mužů. Za to, že lhal o tom, že vakcína snižuje či zamezuje přenosu viru na jinou osobu. A v neposlední řadě za to, že spolupracoval s médii a sociálními sítěmi na tvrdé cenzuře veškerých příspěvků o nežádoucích vedlejších účincích vakcín.

Věřím, že tuhle bariéru lží prolomíme brzy i u nás. Že otevřeme konečně věcnou diskusi o tom, jak to skutečně bylo, aniž by tady Kristýna Ciroková až s konyášovskou zarputilostí nazývala každého, kdo říká to samé, co Senát USA, proruským dezinformátorem.

A že také potrestáme viníky a roztleskávače téhle neskutečné zrůdnosti, jež na ní finančně parazitovali. Jsou úplně stejně vinni jako Fauci.

Sám se k prolomení této cenzury snažím aktivně přispět žalobou na Seznam Zprávy. První stání mělo být už příští týden, ale na žádost Seznam Zpráv bylo odloženo na říjen.

Věřím, že do té doby budeme mít k dispozici další porci informací, aby tito inkvizitoři a šiřitelé propagandy byli konečně poraženi.

P.S. Na obrázku je senátor Johnson s tabulí srovnávající počet nežádoucích vedlejších účinků a úmrtí způsobených po podání jednotlivých látek. Ten „nebezpečný“ ivermektin, jenř byl mediálně dehonestován coby „pasta pro koně“, ač za jeho vynález dostali jeho objevitelé v roce 2015 Nobelovu cenu, způsobil v průměru 17 hlášených úmrtí za rok. Zatímco ona „ultrabezpečná“ vakcína téměř 7.000. Poznámka pro paní Cirokovou – obrázek nepochází z reuské Dumy, nýbrž ze Senátu USA. Asi je to tam nějaké semeniště proruských dezinformátorů.

PROSÍM O SDÍLENÍ TOHOTO PŘÍSPĚVKU! ABY SE TYTO INFORMACE DOSTALY K CO NEJŠIRŠÍMU OKRUHU NAŠICH OBČANŮ.

Něco mi totiž říká, že Seznam Zprávy o tom nenapíšou.

„Další ricinový úspěch BIS.“ Rozklad kauzy „čínský špion“

28.07.2026 4:44 | Komentář

autor: Radim Panenka

Další blamáž BIS? Kauza s údajným čínským “špiónem”, který však nebyl stíhán za špionáž, může směřovat k hořkému konci pro ty, kteří ji rozpoutali. Nejenže Městský soud v Praze případ v červenu vrátil k došetření, ale nařídil i propuštění zadržovaného Číňana z vazby. Sílí hlasy volající po odvolání šéfa BIS. Bezpečnostní expert Andor Šándor vyslovil obavu. “Jen aby to nebyl další z ricinových úspěchů BIS,” uvádí generál pro ParlamentníListy.cz v narážce na ostudu BIS s neexistujícím “ruským vrahem českých politiků.

Krátce po nástupu nové vlády byla začátkem roku rozehrána kauza s údajným čínským špionem. V druhé půli ledna média na základě krátkého tiskového sdělení BIS široce informovala o tom, že české bezpečnostní složky zadržely občana Čínské lidové republiky pro podezření z neoprávněné činnosti pro cizí moc. Byl tedy obviněn na základě nového kontroverzního paragrafu trestního zákoníku, který prosadila bývalá Fialova vláda.

Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.

• ODS
• poslanec

Paragraf trestního zákoníku 318a o neoprávněné činnosti pro cizí moc byl do české legislativy implantován metodou přílepku k jinému zákonu (Lex Ukrajina VII), tedy nikoli standardní cestou. Změnu kritizovala nejen opozice a odborná veřejnost, ale v řadách senátorů i tehdy vládní zákonodárci. 

Případ s údajným čínským špiónem byl prezentován jako jasný důkaz, že český právní řád tento tzv. gumový paragraf potřebuje. Zatčení čínského novináře Jang I-mina totiž přišlo shodou okolností v téže době, kdy nová vláda Andreje Babiše začala připravovat zrušení sporného paragrafu, jak před volbami slibovala. 

Již tehdy se v bezpečnostní komunitě mluvilo o tom, že realizace případu s údajným spolupracovníkem čínské rozvědky na základě paragrafu o činnosti pro cizí moc přišla ve snaze zamezit vládě ho zrušit. 

„Pokud daný člověk vědomě spolupracoval s čínskou tajnou službou a získával pro ni informace, nebylo nic jednoduššího než využít dříve zavedený postup. Služby měly poskytnout vládě detailní informace a důkazy, ta měla rozhodnout o vyhoštění a potichu vše urovnat s čínskou ambasádou. Z diplomatického hlediska by byla česká strana ve výhodě, protože by vždy existovala možnost, jak to zpětně zveřejnit. Způsob řešení přes paragraf 318a lze vykládat jako formu nátlaku ze strany BIS na novou vládní koalici, že je tento paragraf je potřebný či dokonce nutný,“ konstatoval pro ParlamentníListy.cz již letos v lednu zdroj redakce z blízkosti vládního kabinetu.

Jakkoli byla kauza z mediálního hlediska rozjetá velmi výrazně, zvláště pak v některých médiích spojovaných dlouhodobě s úniky z BIS, vývoj uplynulých měsíců dával tušit, že pro Koudelkovu tajnou službu skončí spíše průšvihem, blamáží a ostudou. 

Na veřejnost již v červnu pronikla informace, že Městský soud v Praze odmítl přijmout obžalobu a vrátil případ k došetření. Nyní ale ukázalo, že zároveň s tím soud nařídil i propuštění zadrženého z vazby. To se ovšem dosud nejspíš nestalo, protože žalobce podal proti rozhodnutí soudu stížnost. Požaduje-li soud nejen došetření případu, ale i propuštění obviněného z vazby, lze předpokládat, že jsou v případu významné mezery.

Zajímavé je, jakým způsobem k prezentaci nových zjištění přistupuje protivládní Deník N, který je prostřednictvím svých zakladatelů spojen s okolím Petra Pavla a některými opozičně zaměřenými neziskovkami. Médium vývoj v kauze prezentovalo jako nebezpečí, že by Číňan mohl v případě propuštění z vazby uprchnout na čínskou ambasádu a definitivně zmizet. 

Navíc Deník N tvrdí, že jde o muže “obžalovaného ze špionáže“. To přitom není pravda. Čínský občan je viněn z neoprávněné činnosti pro cizí moc, nikoli ze špionáže, což je úplně jiný trestný čin. Je v tom podstatný rozdíl. Špionáž je shromažďování informací, které nejsou veřejně dostupné, tedy utajovaných informací podléhajících speciálnímu režimu. Naproti tomu trestný čin neoprávněná činnost pro cizí moc řeší informace, které utajení nepodléhají. Ostatně i proto bylo jeho zavedení tolik kritizováno.

Psali jsme:

• Nejsou důkazy? Neúspěch akce „čínský špion“ by měl zajímat Babiše
• Čínský špion? Samé otázky. Proč se nepostupovalo jako dřív?

ParlamentníListy.cz vývoj v celé věci konzultovaly s důvěryhodným zdrojem z prostředí bezpečnostních služeb. Pokud se jeho slov aktuální informace ukážou jako pravdivé, měla by vláda z tohoto skandálu vyvodit konkrétní personální odpovědnost. 

“Pozice ředitele BIS Koudelky je neudržitelná. Výrazně se angažoval nejen v zatčení občana ČLR a následné mediální kampani, ale také v prosazení kontroverzní změny trestního zákona a gumového paragrafu o tzv. “neoprávněné činnosti pro cizí moc”. Konečně je třeba vyšetřit také nezákonné úniky informací a dezinformací z BIS do českých médií, které podrývají základy právního státu,” upozorňuje zdroj serveru ParlamentníListy.cz. Podle jeho slov by vláda neměla čekat, až Michalu Koudelkovi počátkem příštího roku vyprší mandát, a měla by ho odvolat okamžitě. Selhání, která se v jeho případě nahromadila, je prý už příliš.

Bývalý šéf vojenských zpravodajců a bezpečnostní expert generál Andor Šándor poznamenává, aby se z případu „čínského špióna“ nestal další „ricinový agent“. To je, jak známo, případ, který způsobil BIS velkou ostudu, neboť honila údajného ruského vraha, který ve skutečnosti neexistoval. „Nejsem s tím detailně seznámen, ale chtěl bych vyjádřit naději a možná i obavu, aby to nebyl další z ricinových úspěchů BIS. Ochota a touha někoho zavřít a možná tím i ovlivňovat politiku je sice „hezká“ věc, ale otázkou je, zda to obstojí před soudem. Vím samozřejmě, že BIS může sbírat zpravodajské informace a je problém s tím, že to takový sběr informací není dozorován státním zástupcem jako v případě práce policie a je s tím zároveň problém u řízení,” uvádí pro ParlamentníListy.cz Šándor.

“Ozývají se hlasy, že ten člověk dělal to, co dělá každý novinář, a snažil se prostě sbírat informace veřejně dostupné, které jsou k dispozici. Získávat informace od kohokoli není nic trestného. Trestné je, když se snažíte zpravodajskou činností ovlivňovat politická rozhodnutí státu a získávat utajované informace, čímž poškodíte daný stát apod. Jestli ten čínský novinář mluví s českými politiky a ti mu něco řeknou, tak je to spíš problém těch politiků než onoho čínského novináře. Nechci se ho zastávat, ale pokud je někdo souzen za to, že legální cestou získává informace z jakéhokoli prostředí, tak naplňuje své poslání novináře a důvod svého pobytu zde. Nedá se na druhou stranu vyloučit, že zde mohl dělat i jiné věci, které nejsou známy. Bylo by ovšem zajímavé vědět, proč městský soud rozhodl o jeho propuštění z vazby. Jinými slovy to naznačuje, že síla předložených důkazů není zřejmě tak vydatná, aby to stálo za to, aby byl ten člověk už přes pět měsíců ve vazbě. Otázka, jestli tráví čas ve vazbě důvodně či nikoli, je důležitá,“ popisuje exšéf vojenských zpravodajců Andor Šándor.

https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-hrozba-pro-evropu-v-nemecku-ziji-stovky-islamistu-pripravenych-zabijet-a-tisice-radikalu-40590020