ZÁSADNĚ O TUTÉŽ VĚC (LÉKY A POMŮCKY) NEPIŠTE NA OBA E-MAILY!!! Mate to a není to ani slušné.
Pokud se kýmkoliv domluvím, že mu ukončím DPN v době volna, tak také tak učiním- proto NEATAKUJTE dr. Šoupala! Ale musíte počkat, když jsem na dovolené nebo nejsem už v práci- na řadu se dostanete, jak si sednu k PC a vše, co jsem slíbil, také splním. To už většina pacientů ví….ale stále se najdou nedočkavci, nutící dr. Šoupala se zabývat mojí administrativou.
Nezapomeňte na společného jmenovatele (každá krabička bohužel obsahuje jiný počet tablet či kapslí), látku to 4-5 třídy ZŠ: Podle společného jmenovatele pro počty tablet či kapslí v balení si naplánujte léky v počtu krabiček, které požadujete poslat e-receptem. Pokud nemáte změnu telefonu nebo výjimečně nepotřebujete poslat léky na jiný telefon, NEUVÁDĚJTE opakovaně telefonní číslo, je už uloženo v PC a já to nehodlám stále kontrolovat- zdržuje to a je to nesmírně protivné.
Preferujeme poslat e-recepty na telefon, ne na e-mail. Opět to zdržuje.
Už tedy víte, že ne já, nejsem povinen, ale Váš ošetřující a indikující (ne registrující praktik) lékař nechť se o Vás dostatečně dobře postará! Ostatně- Lázně jsou ne obligatorní, ale fakultativní dávkou nemocenského pojištění a zodpovídá indikující lékař. Alibismus- já Vám to doporučuji, ale nenesu žádnou odpovědnost, je zmrdské a svědčí to o neschopnosti Indikujícího Ošetřujícího specialisty Vám říci do očí pravdu- ty už dostaneš prd, ale stěžuj si u praktika! Já to JEN doporučil… Až to Vaši odborníci budou muset začít psát, dobrá 1/3 z vás to nedostane odborníkem napsáno, neboť by se blamoval. A ONI to MOC dobře ví, jak lehké je DOPORUČOVAT, ale jak těžké se přiznat, že chci jen vypadat jako lidumil a vše ať odskáče praktik!
Vážení pacienti
Víte, že se mnou se dá domluvit, že Vám napíšu PN, i když píšete/voláte z Brna, Prahy nebo i klidně z okolí Svitav. Máte k tomu často závažné důvody a já to zatím respektuji.
Ale mám na Vás tyto požadavky:
Je třeba vždy napsat zcela přesně, od kterého data PN chcete, dále- nezměnili jste náhodou bydliště? To bych měl vědět, o tom, že chcete být na jiné adrese, musíte tuto adresu celou uvést- Místo a jeho PSČ!, Ulice, číslo v ulici nebo místě, jinak nelze PN vystavit
Když chcete pak PN ukončit, piště nejdříve a maximálně TŘI dny před datem ukončení. Nebo zřetelně napište do KTERÉHO data včetně hodláte na PN ještě být, případně napiště- chci jít do práce OD TOHOTO data. Jinak PN nelze dobře ukončit.
Nezneužívejte ale mé dobroty, správně se máte osobně dostavit k vyšetření.
V případě, že se hned neozvu (jsem např. nemocen, nebo mám více práce) zkuste počkat, nebo napište v případě zástupu dr. Šoupalem, že jste se na něj obrátili a on Vám PN vypsal. Jinak nemám zpětnou vazbu a zbytečně PN pak dubluji a musím ji pak těžko rušit, abyste neměli dvě PN od téhož dne!
Ministr zahraničí a předseda hnutí Motoristé sobě Petr Macinka rozvířil veřejné mínění na sociálních sítích svým nejnovějším příspěvkem ze Slovenska. Citací vulgárního výroku z neznámého hostince nepřímo zaútočil na poradce prezidenta Petra Koláře, se kterým vede dlouhodobé spory. Incident opět otevírá vhodnost drsné komunikace s hradními kruhy, která má kořeny v dřívějších únicích soukromých SMS zpráv.
Foto: Repro STVR Popisek: Petr Macinka
Ministr zahraničí a předseda hnutí Motoristé sobě Petr Macinka zveřejnil na Facebooku příspěvek, v němž přepisuje vulgární výrok, který zaslechl v nejmenovaném pohostinství v sousední zemi.
„Jsem zrovna na Slovensku a od výčepního v jedné restauraci jsem slyšel zajímavý výrok: ‚Kolář mu to dojebal, tak by som jej odjebal.‘ No, já radši neříkám nic…,“ napsal člen vlády na svém facebookovém účtu.
Příspěvek odkazuje na dlouhodobé napětí mezi vicepremiérem a ministrem zahraničí Macinkou a Petrem Kolářem, poradcem prezidenta Petra Pavla.
Začátkem letošního roku eskaloval spor o jmenování poslance Filipa Turka (Motoristé) ministrem životního prostředí. Prezident Pavel Turka odmítl jmenovat a Macinka se snažil situaci řešit tvrdým vyjednáváním.
V noci poslal Kolářovi několik SMS zpráv, v nichž hrozil „maximalistickými kroky až do posledního možného detailu“, pokud prezident neustoupí. Zmínil také, že prezident dělá „emoční chyby“ a že si není jistý jeho politickým citem poté, co přestal být vojákem. Macinka ve zprávách napsal, že spálí mosty způsobem, který vejde do učebnic politologie jako extrémní případ kohabitace.
U policie prezident neuspěl
Prezident Pavel tyto zprávy označil za pokus o vydírání, zveřejnil je a podal podnět bezpečnostním složkám. Policie případ později odložila.
Macinka komunikoval přes Kolářův telefon, protože neměl přímé číslo na prezidenta. Celá kauza vyvolala bouřlivou debatu o hranicích politického vyjednávání, stylu komunikace vrcholných politiků a vztahu mezi Hradem a koaličními partnery. Senátorka Jana Zwyrtek Hamplová, upozornila, že zveřejnění soukromé konverzace bez souhlasu druhé strany zasahuje do ústavně chráněného práva na soukromí a listovního tajemství.
Macinkův facebookový příspěvek ze Slovenska přichází v době, kdy je spor stále ještě živý v politické paměti. Autor sám k výroku výčepního nedodal žádný další komentář a uzavřel ho slovy: „No, já radši neříkám nic…“
Mnozí čtenáři to chápou jako ironický odstup od celé aféry.
Reakce na příspěvek se pohybují od pobavení přes kritiku vulgárního stylu politiky až po podporu ministru Macinkovi, který podle některých fanoušků čelil neférovému postupu z Hradu.
Česká společnost se dělí na nesmiřitelné tábory a pojmy jako vlastenectví či národní hrdost se stávají rozbuškou v digitálním i reálném světě. Mladý konzervativní influencer Adam Šejna, často přezdívaný „český Charlie Kirk“, v otevřeném rozhovoru popisuje svůj boj proti liberálně-progresivnímu mainstreamu a praktikám moderní „morální policie“.
Foto: Archiv PLTV Popisek: Influencer Adam Šejna v pořadu Rozhovory PL
V posledních letech se česká společnost potýká s hlubokou polarizací. Použití pojmů, jako je „vlastenectví“ nebo „národní identita“, se stává příležitostí k vedení kulturních válek. Adam Šejna, mladý konzervativní aktivista a zakladatel projektu Restart Česko, otevřeně promluvil o tom, proč je dnes hrdost na vlastní zemi často terčem útoků.
Podle Šejny, který bývá označován jako český Charlie Kirk, pramení nenávist vůči lidem s vlasteneckými názory především z toho, že narušují mainstreamový narativ, který je cíleně budován pro mladou generaci. Politický influencer tvrdí, že odpůrcům vadí, když mladý člověk odmítá být pasivní součástí systému.
„Irituje je, že jim ničím jejich těžce vypracovanou ideologii – to, že mladí nic nedělají, jsou líní a nechtějí bojovat za svůj národ,“ vysvětluje Šejna. Tito aktivisté se podle něj snaží vyvolat dojem, že o budoucnost České republiky již nemá smysl bojovat a každý, kdo tento postoj nabourává, se stává nepřítelem.
Nálepkování jako nástroj cenzury
Šejna v rozhovoru poukazuje na existenci skupin, které fungují jako jakási „morální policie“. Tyto skupiny se podle něj nesnaží o věcnou debatu, ale o diskreditaci a zesměšnění názorových oponentů. Zmínil systematické kampaně, které proti němu vedou určité subjekty napojené na politické sféry, např. Mladí starostové.
„Oni mě pronásledují z toho důvodu, aby mi nějakým způsobem mohli uškodit později,“ říká k útokům, které zažívá na demonstracích i v online prostoru. Dodává, že po neúspěchu přímých útoků se tito aktivisté nyní zaměřují na zesměšňování.
Jedním z hlavních nástrojů, jak potlačit vlastenecké smýšlení, je podle konzervativního influencera devalvace silných slov jako „nacista“ nebo „fašista“. Tato slova podle něj ztratila svůj původní význam, protože jsou dnes používána proti komukoli, kdo nesouhlasí s liberálně-progresivním směrem.
„Sami praktikují nacistické techniky, aby lidi umlčeli,“ tvrdí Šejna na adresu svých kritiků, kteří se ho snaží cenzurovat. Zároveň dodává, že tyto nálepky jsou dnes používány proti lidem, kteří „doopravdy bojují za svobodu slova a za nezávislost svých názorů“.
Propaganda cílená na nejmladší
Varuje před dlouhodobým dopadem vlivového působení ve školách a médiích. Tato indoktrinace podle něj učí děti, že tradiční hodnoty nebo hrdost na vlastní původ jsou přežitkem či dokonce hrozbou. Přirovnává to k metodám minulých režimů.
„První, co udělali komunisté, bylo, že zkoušeli změnit úplně všechno, co se děti učily, a tlačit na propagandu, protože dospělí lidé, kteří předtím žili ve svobodném státě, měli jasno. Když je dětem odmalička říkáno, že je to ‚přesně takhle‘, a nemají možnost si to ověřit, tak po letech budou svým dětem říkat to stejné. Vychovají si první generaci, které budou lhát. A další generace, která přijde po nich, bude tyhle lži čerpat. To znamená, že uspějí dlouhodobě,“ varuje Šejna.
Tento proces podle něj vede k tomu, že mladí lidé pak sami aktivně bojují proti vlastním kořenům a rodičům, kteří se jim snaží realitu vysvětlit.
Mladý konzervativec a influencer Šejna vidí cestu z této situace v otevřenosti a odmítání strachu z nálepek. Přestože je označován za „krále dezolátů“, hodlá ve svých aktivitách pokračovat a nabízet mladým lidem alternativu k tomu, co nazývá „vymýváním mozků“. Vlastenectví by podle něj nemělo být důvodem k nenávisti, ale přirozeným projevem úcty k vlastní historii a kultuře.
Popisuje svou zkušenost z demonstrací, např. Milionu chvilek, kde byl pronásledován jinými aktivisty. Zmiňuje také vtipnou dohru, kdy se na jednu z akcí vrátil v masce Filipa Turka, a titíž lidé, kteří ho předtím napadali, se s ním nadšeně fotili.
Kritizuje zelenou politiku jako formu „propagandy“, která je cílená na děti a mladé lidi, aby je naučila přijímat omezení a nové daně jako jediné řešení. Přirovnává to k metodám komunistické indoktrinace.
Vyjádřil se také, jaký je jeho vztah k politickým stranám. On sám podporuje stranu Motoristé sobě, protože nejvíce souzní s jeho hodnotami, jako jsou rodinná politika nebo kritika Green Dealu. K SPD je kritický. Stoupence hnutí označuje za „populistické levičáky“. Uznává některé osobnosti ze strany PRO, např. Jindřicha Rajchla, ale Motoristy považuje za relevantnější sílu.
Kritizuje výrok prezidenta Petra Pavla o Spojených státech evropských. „Jestli jediný způsob, jak zachránit Evropskou unii od toho nepořádku, do kterého se sama bez naší pomoci dostala, je ten, že ztratíme naši národní suverenitu, kulturu a svobodu, abychom se stali součástí jednoho velkého celku, tak si nemyslím, že EU by měla existovat,“ řekl Šejna.
Nejlepším řešením podle něj je deportovat přistěhovalce, jak to dělají v USA.
Mladík se hlásí k pravicovým a konzervativním hodnotám. V 18 letech již plánuje založení rodiny, což jeho vrstevníci často považují za šílené. Odmítá nařčení, že by byl misogyn. Tvrdí, že muži a ženy mají odlišné schopnosti, ale stejnou důležitost, a úkolem muže je ženu chránit. Osobně je proti potratům, ale v českém ateistickém prostředí by je nezakazoval zákonem. Chtěl by spíše změnit „propagandu“, která podle něj děti vykresluje jako přítěž.
Vyjadřuje velké obavy z vývoje v Německu v souvislosti s migrací a energetickou krizí. Dále potvrdil, že začíná pravidelně streamovat na platformě Xavera Veselého. Společně s Františkem Kubáskem a Jakubem Svobodou připravují nové projekty a veřejná setkání pro fanoušky.
Na Úřadu vlády zasedá Rada pro lidská práva, která spíše než poradní orgán vlády připomíná uzavřený klub aktivistů, neziskovek a členů opozičních stran od Pirátů po Zelené. Místo vyvážené debaty o reálných problémech agendě dominuje gender, sexuální menšiny, romská inkluze a „stereotypy“. Miliony z veřejných peněz proudí na chod aparátu, který působí jako nástroj prosazování úzkého názorového proudu. ParlamentníListy.cz se na činnost Rady podívaly zblízka.
Foto: Hans Štembera Popisek: Budova Strakovy akademie
Rada vlády pro lidská práva má v současnosti 33 členů a 9 výborů. Zasedají v nich nejen představitelé státní správy, ale také zástupci celé řady prominentních neziskových organizací.
Místopředsedkyní je Adriana Dergam, která za Fialovy vlády krátce vedla Odbor strategické komunikace (STRATKOM), koordinovaný Otakarem Foltýnem. Skončila po pár měsících kvůli „nevyhovujícím manažerským schopnostem“. Předtím působila jako manažerka v projektech CEDMO zaměřených na boj s „dezinformacemi“ a placených z Bruselu. Hlavním koordinátorem projektu byl Václav Moravec.
Prezidentští sponzoři v pozadí
Členkou Rady je dále Barbora Stárek, výkonná ředitelka spolku Díky, že můžem, který se prostřednictvím Korza Národní snaží monopolizovat odkaz a oslavy 17. listopadu, během nichž dochází k útokům na politiky současné vládní koalice. Na školách zase vystupuje s programem o demokracii, lidských právech a aktivním občanství, který se velice podobá programu Jeden svět na školách Člověka v tísni.
Tato neziskovka je financována předními sponzory prezidenta Petra Pavla, jako jsou Jan Barta, Libor Winkler, Martin Hájek (Nadace Livesport), Martin Vohánka (Nadace Blíž k sobě), Ondřej Fryc a Pavel Šebor. Stárek je spojena i s Aspen Institute.
V Radě dále působí Monika Šimůnková, bývalá zástupkyně ombudsmana Stanislava Křečka, která se se svým nadřízeným dostala do veřejného konfliktu kvůli odlišným názorům na lidská práva. Na stranu Šimůnkové se postavil Milion chvilek pro demokracii, který Křečka kritizoval za údajnou xenofobii a zlehčování diskriminace.
Prvně jmenovaný výbor vyzval loni v květnu k urychlení přesídlovacího programu a humanitárního přijímání cizinců do České republiky. Předsedá mu Magda Faltová, jinak ředitelka Sdružení pro integraci a migraci, jehož sponzory je Člověk v tísni, Nadace OSF, Open Society Foundations George Sorose, kanadská vláda i EU.
Další členka, výkonná ředitelka neziskovky META Zuzana Papáčková, která pobírá desítky milionů na státních dotacích, loni získala cenu za podporu inkluze ve školství z rukou tehdejší vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové, která se na činnosti Rady pro lidská práva aktivně podílela.
Mezi členy nechybí ani advokát Pavel Čižinský. Ten momentálně zastupuje propalestinské aktivisty, kteří provedli žhářský útok na sklad v Pardubicích. V loňských parlamentních volbách byl lídrem pražské kandidátky Levice, která v hlavním městě vybojovala 764 hlasů.
Sexualita, gender a „menšinový stres“
Výbor pro práva LGBTI+ lidí nabízí ještě zajímavější sestavu. V čele stojí někdejší kandidátka za Zelené Lucia Zachariášová z organizace Jsme fér, která už několik let prosazuje jednopohlavní sňatky. Doplňuje ji Tomáš Ignác Fénix ze sdružení homosexuálních křesťanů Logos a člen TOP 09.
Následuje Viktor Heumann, šéf neziskovky Trans*parent, jejímž cílem je „prosazování práv a pozitivních společenských změn ve prospěch transgender, nebinárních a intersex osob“. Heumannova neziskovka úzce spolupracuje s Prague Pride. Tento subjekt ve výboru zastupuje Kateřina Saparová.
Svého zástupce mají i Piráti, a to díky Lence Králové, která byla původně mužem. Na veřejnosti přiznává, že se děsí „represivního režimu“ Roberta Fica a Viktora Orbána a při kandidatuře do senátu uvedla, že se chce zaměřit na řešení závažného společenského problému jménem „misgendering“ a „deadnaming“.
V neposlední řadě v orgánu působí Michal Pitoňák, který se v think tanku Queer Geography a Národním ústavu duševního zdraví zabývá výzkumem „menšinového stresu“ u LGBTQ+ lidí. Zajímá ho také sexualita a gender.
Více regulace, více represe
Rada vlády pro lidská práva každoročně zpracovává Zprávu o stavu lidských práv v České republice. Poslední zveřejněný materiál z roku 2024 věnuje značnou pozornost romské inkluzi a sexuálním menšinám. Autoři se podivují nad nízkým počtem vyšetřovaných případů „předsudečného násilí“ a vysvětlují si ho neschopností policie tuto problematiku řešit a také neochotou incidenty hlásit. Zpráva vládě doporučuje ukončit „segregaci Romů“ a prosadit zákon o úřední změně pohlaví trans lidí.
Na webu rady se dočteme i to, že v červnu loňského roku byl vládě předložen dokument s názvem „Strategická doporučení k celistvému řešení problému předsudečného násilí a nenávistných projevů“, který zaštítila Klára Šimáčková Laurenčíková. Materiál argumentuje, že předsudky jsou stále celospolečenským problémem, a volá po stíhání „hate speech“ a větší regulaci internetu, například prostřednictvím Aktu o digitálních službách (DSA). Ten bývá kritiky označován za cenzurní.
Autoři navíc formulují úkoly pro jednotlivé státní úřady, média i školy. Stát by podle nich měl podpořit něco, čemu říkají „counterspeech“, tedy narativy založené na lidských právech a koordinovaně šířené novináři a influencery. Média, a zejména ta veřejnoprávní, by prý měla propagovat diverzitu.
A to zdaleka není vše. „Stát by měl podporovat nevládní organizace včetně univerzit nebo oborových asociací, a organizovat školení pro novináře a novinářky zaměřené na tvorbu inkluzivního obsahu a využívání nestereotypizujícího a nezraňujícího jazyka, a dále školení zaměřená na problematiku nenávistných projevů,“ píše se v textu.
Samozřejmostí by měla být pravidelná revize učebnic a výukových materiálů včetně odstranění „zastaralých stereotypů“. Lidskoprávní principy by jednotlivé školy měly zavést přímo do školních řádů.
Miliony jdou na platy
Stejně jako v případě Rady vlády pro nestátní neziskové organizace stojí lidskoprávní agenda na Úřadu vlády miliony korun ročně. Z posledních výročních zpráv za rok 2022 a 2023 vyplývá, že se celkové náklady vyšplhaly na 5 956 982 korun. Z toho šlo necelých 4,9 milionu na mzdy a platy. Výroční zprávy za rok 2024 a 2025 dosud nebyly zveřejněny.
Podle odpovědí zaslaných redakci tiskovou mluvčí se na obou dokumentech pracuje. Nic zvláštního v nich prý ale stejně nebude. „V roce 2024 nebyla činnost Rady ani jejího sekretariátu spojena s mimořádnými náklady. Rada zasedala dvakrát a proběhla hodnotící návštěva ČR ze strany Výboru pro prevenci mučení a nelidského nebo ponižujícího zacházení a trestání Rady Evropy (CPT). Všechny relevantní informace o fungování Rady jsou průběžně zveřejňovány na webu Rady, společně se seznamem členů,“ píše se v odpovědi.
Její autoři, kterými jsou podle metadat vedoucí Oddělení lidských práv a rovného zacházení Miroslav Crha a ředitel Odboru lidských práv a ochrany menšin Viktor Kundrák, se brání, že peníze uvedené ve výročních zprávách nejdou jen na práci Rady pro lidská práva a jejích orgánů včetně sekretariátu, ale i na agendu Oddělení lidských práv a rovného zacházení, která je širší.
Úředníci: „Vysoce odborná a odpovědná práce“
Podle vyjádření pro ParlamentníListy.cz má v současnosti toto oddělení tři zaměstnance na plný úvazek ve služebním poměru a tři další pracovníky s částečnými úvazky. „Platy se řídí příslušnými platovými tabulkami. Jde o vysoce odbornou a odpovědnou práci, platy přitom nejsou nijak preferenční vůči platové hladině v ústřední státní správě,“ hájí se úředníci. Celkové náklady za loňský rok se prý dozvíme do konce května.
Miroslava Crhy jsme se také zeptali, zda považuje složení jednotlivých orgánů za vyvážené a proč nejsou ve Výboru pro práva LGBTI+ lidí zastoupeny i konzervativní organizace, které se problematice dlouhodobě věnují. Dočkali jsme se odpovědi, že úředníci nerozhodují o složení orgánů či jejich ideologické vyváženosti, protože je to v tomto případě odpovědnost premiéra Andreje Babiše (ANO).
„Výbor pro práva LGBTI+ lidí poskytuje informace o tom, jak posilovat rovnost LGBTI+ lidí, v souladu s ústavním pořádkem a lidskoprávními závazky ČR, jako jsou mezinárodní úmluvy, judikatura Evropského soudu pro lidská práva, dalšími mezinárodními standardy o oblasti ochrany lidských práv,“ sdělil ParlamentnímListům.cz Úřad vlády.
