ZÁSADNĚ O TUTÉŽ VĚC (LÉKY A POMŮCKY) NEPIŠTE NA OBA E-MAILY!!! Mate to a není to ani slušné.
Pokud se kýmkoliv domluvím, že mu ukončím DPN v době volna, tak také tak učiním- proto NEATAKUJTE dr. Šoupala! Ale musíte počkat, když jsem na dovolené nebo nejsem už v práci- na řadu se dostanete, jak si sednu k PC a vše, co jsem slíbil, také splním. To už většina pacientů ví….ale stále se najdou nedočkavci, nutící dr. Šoupala se zabývat mojí administrativou.
Nezapomeňte na společného jmenovatele (každá krabička bohužel obsahuje jiný počet tablet či kapslí), látku to 4-5 třídy ZŠ: Podle společného jmenovatele pro počty tablet či kapslí v balení si naplánujte léky v počtu krabiček, které požadujete poslat e-receptem. Pokud nemáte změnu telefonu nebo výjimečně nepotřebujete poslat léky na jiný telefon, NEUVÁDĚJTE opakovaně telefonní číslo, je už uloženo v PC a já to nehodlám stále kontrolovat- zdržuje to a je to nesmírně protivné.
Preferujeme poslat e-recepty na telefon, ne na e-mail. Opět to zdržuje.
Už tedy víte, že ne já, nejsem povinen, ale Váš ošetřující a indikující (ne registrující praktik) lékař nechť se o Vás dostatečně dobře postará! Ostatně- Lázně jsou ne obligatorní, ale fakultativní dávkou nemocenského pojištění a zodpovídá indikující lékař. Alibismus- já Vám to doporučuji, ale nenesu žádnou odpovědnost, je zmrdské a svědčí to o neschopnosti Indikujícího Ošetřujícího specialisty Vám říci do očí pravdu- ty už dostaneš prd, ale stěžuj si u praktika! Já to JEN doporučil… Až to Vaši odborníci budou muset začít psát, dobrá 1/3 z vás to nedostane odborníkem napsáno, neboť by se blamoval. A ONI to MOC dobře ví, jak lehké je DOPORUČOVAT, ale jak těžké se přiznat, že chci jen vypadat jako lidumil a vše ať odskáče praktik!
Vážení pacienti
Víte, že se mnou se dá domluvit, že Vám napíšu PN, i když píšete/voláte z Brna, Prahy nebo i klidně z okolí Svitav. Máte k tomu často závažné důvody a já to zatím respektuji.
Ale mám na Vás tyto požadavky:
Je třeba vždy napsat zcela přesně, od kterého data PN chcete, dále- nezměnili jste náhodou bydliště? To bych měl vědět, o tom, že chcete být na jiné adrese, musíte tuto adresu celou uvést- Místo a jeho PSČ!, Ulice, číslo v ulici nebo místě, jinak nelze PN vystavit
Když chcete pak PN ukončit, piště nejdříve a maximálně TŘI dny před datem ukončení. Nebo zřetelně napište do KTERÉHO data včetně hodláte na PN ještě být, případně napiště- chci jít do práce OD TOHOTO data. Jinak PN nelze dobře ukončit.
Nezneužívejte ale mé dobroty, správně se máte osobně dostavit k vyšetření.
V případě, že se hned neozvu (jsem např. nemocen, nebo mám více práce) zkuste počkat, nebo napište v případě zástupu dr. Šoupalem, že jste se na něj obrátili a on Vám PN vypsal. Jinak nemám zpětnou vazbu a zbytečně PN pak dubluji a musím ji pak těžko rušit, abyste neměli dvě PN od téhož dne!
„Zásadně odsuzuji jakékoli projevy historického revizionismu a zpochybňování poválečného právního a majetkového uspořádání České republiky. Zásadně nesouhlasím s tím, aby tento sjezd byl pořádán v naší zemi,“ říká pro ParlamentníListy.cz k chystanému sudetoněmeckému sjezdu ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný ze strany Motoristé sobě. Popisuje také své plány v resortu a pochvaluje si koaliční spolupráci.
Foto: FB B. Šťastného Popisek: Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé sobě)
Pane ministře, podařilo se vám poslance přesvědčit chodit po schodech?
Přiznám se, že nikoho osobně nepřesvědčuji, ale cedulky jsme rozmístili nejen tady, ale ve spoustě veřejných budov. A média způsobila, že si toho lidé všimli a stalo se z toho téma. Část lidí se třeba výzvě chodit po schodech místo jízdy výtahem třeba zasměje, ale když mne někde potkají, říkají, že šli po schodech. Tato kampaň, která je jen kapičkou v moři našich snah, se chytila a funguje. Státní pokladnu to nestálo nic, možná pár korun za kopírku v jednotlivých úřadech a dopad je velký.
Ptal jsem se i proto, že někteří novináři Vám poněkud posměšně začali říkat ministr pro chození po schodech. Máte, předpokládám, daleko ambicióznější plány v rámci svého působení v roli ministra pro sport, prevenci a zdraví. Co chystáte?
Činnost mého malinkého úřadu bych rozdělil na dvě části. Tou první je sport jako takový a vytváření podmínek pro jeho rozvoj a financování, tedy zejména na úrovni Národní sportovní agentury. Druhá část je složena ze dvou slovíček, která jsou úzce se sportem spjata, tedy prevence a zdraví v souvislosti s pohybem. Pokud hovoříme o druhé části, tato spontánní kampaň symbolizuje naši snahu, aby se široká veřejnost dala do pohybu, začala se zamýšlet nad svými pohybovými aktivitami, nad svými stravovacími návyky a vůbec životním stylem. Snažím se k tomu přistupovat pravicovou cestou. Nikoliv zákazy, příkazy a nařízeními, ale doporučeními a motivací.
K tomu, abychom mohli veřejnost k pohybu víc motivovat, nemáme v tuto chvíli moc nástrojů. Od první minuty pracujeme na tom, abychom si takové nástroje mohli vytvořit. Agenda je velmi roztříštěná, a to byl ostatně jeden z hlavních důvodů, proč pozice ministra pro sport, prevenci a zdraví vznikla. Část agendy týkající se sportu je v Národní sportovní agentuře, ale to je dotační agentura, která má za úkol sport financovat a nemůže ze zákona financovat jiné aktivity, jako například sport ve školských zařízeních nebo kampaně tohoto typu. Část agendy zůstala na ministerstvu školství, část je na ministerstvu zdravotnictví a část třeba na ministerstvu zemědělství, jako zdravá výživa. Máme ale také branný sport na ministerstvu obrany, odolnost obyvatelstva a hasičský sport na ministerstvu vnitra. Mým úkolem v této věci je agendy zkoordinovat, k čemuž nám slouží nově zřízená Rada vlády pro sport, prevenci a zdraví, která funguje od počátku perfektně a je vedena mou pravou rukou, paní Janou Havrdovou, která do této pozice přešla z postu viceprezidentky Hospodářské komory, kde vedla sekci pro sport a pohyb.
Financování sportu je ale významnou částí vaší agendy. Nebo ne?
Ano, je to tak. Od začátku jsme pracovali na tom, aby Národní sportovní agentura (NSA) peníze do sportu rozdělovala efektivně a transparentně, bez jakýchkoli pochybností o nadržování a klientelismu.
Točí se zde velké peníze a vždy tu byly pochybnosti, ne-li přímo i odhalené kauzy o podivném přidělování dotací. Jak lze systém napravit a odstřihnout od různých bočních cestiček a vlivů?
Máte pravdu. Od první minuty po svém nástupu se snažím tento dříve zaběhnutý mechanismus odstranit. Mou velkou výhodou je, že jsem nikdy v minulosti nebyl s tímto prostředím spjat a většinu svého profesního života jsem se věnoval zdravotnictví a sociálním službám. Tím pádem jsem vběhl do ringu bez nějakých předchozích vztahů s jednotlivými aktéry, bez předsudků, ale také bez jakýchkoli závazků. To mi strašně pomohlo.
Když se ohlížím za těmi pár měsíci ve funkci, vzpomenu na spoustu telefonátů od lidí, kteří se chtěli sejít, protože si mysleli, že se peníze ve sportu budou nadále rozdělovat podle toho, koho znají. Najednou si všichni uvědomili, že to tak nebude. Jako první musely proběhnout personální změny ve vedení NSA, pak bylo zapotřebí fakticky zlikvidovat veškeré střety zájmů, které tam byly. V praxi to znamenalo například rozpouštění poradního orgánu rady agentury, kde seděli lidé, co na jednu stranu radili s nastavením jednotlivých dotací a na straně druhé zastupovali sportovní hnutí, která patřila mezi příjemce dotací. Nyní nás čeká zákonná změna, která rozpustí dnes už fakticky nepracující dozorčí komisi NSA.
V dalším kroku je cílem postupně přenastavit, což nám chvíli zabere, způsob rozdělování finančních prostředků tak, abychom minimalizovali riziko ovlivňování procesů v NSA. Jsem naprosto oddělen od činnosti samotné agentury a podílím se pouze na koncepčních záležitostech směřování celé organizace. Jednotlivé kroky, které podnikáme, jsou o systému přerozdělování dotací jako takovém. Cílem je, aby se naprosto minimalizovala možnost ovlivnění přidělení finančních prostředků ze strany člověka, aby vždycky dostali podporu všichni, kdo se přihlásí a splní podmínky, nebo aby hodnocení pořadí, pokud musí být provedeno, bylo maximálně objektivní.
Pokud jde o vládu jako celek, jak jste spokojeni jako Motoristé s jejím fungováním? Máme v paměti různé povolební komentáře, že vás Andrej Babiš jen využije apod.
Koaliční spolupráci musím zhodnotit jako perfektní. Zažil jsem koaliční vládnutí v roli poslance a později předsedy zdravotnického výboru v letech 2006–2013, čili vlád ODS v koalici s dalšími partnery a situace ani zdaleka nebyla takto idylická. Daří se nám na všech věcech dohadovat bez problémů, bez hádek, zvyšování hlasu či sporů, na kterých bychom se drasticky zasekli. Totéž platí o našem poslaneckém klubu, kde vládne normální a pozitivní atmosféra. Ze strany koaličních partnerů nevnímám žádné problémy. Zejména ze strany hnutí ANO se vůbec nenaplnilo to, co sýčkovala některá média, že Andrej Babiš využije své dominance – ať už početní v poslaneckém klubu, nebo své osobnosti – k válcování zbylých dvou menších stran. Ostatně jsem ani nepředpokládal, že by se něco takového stalo.
Pokud jde o shodu a bezproblémové dohody uvnitř koalice, je příkladem toho i návrh usnesení Poslanecké sněmovny, které má odmítnout konání sudetoněmeckého sjezdu v Brně?
Ano, je to typická ukázka naší kvalitní koaliční spolupráce a komunikace. Vedle pravidelných jednání koaliční rady, která vždy předchází každotýdennímu jednání vlády, spolu vzájemně úzce komunikujeme neustále. Každý den od šesti ráno do půlnoci si sdílíme zprávy, názory apod. Součástí toho je debata nad tématy, která třeba ani nejsou součástí programového prohlášení vlády a téma sudetoněmeckého sjezdu bylo jedním z nich. Spontánně jsme si o tom začali psát a zjistili jsme, že na to máme velmi podobný pohled i podobné reakce ze strany voličů. Poměrně rychle jsme tak připravili návrh usnesení, o kterém se bude hlasovat.
Ani po dvou dnech v předchozím týdnu se dosud nepodařilo to usnesení schválit kvůli opozičním obstrukcím. Prohlasujete to? Nepůjde to k ledu?
Ve čtvrtek jsme na toto důležité téma svolali mimořádnou schůzi. Opozice se nechala slyšet, že s obstrukcemi končí a schůze se nezúčastní. Zřejmě zavnímali dominantní postoj společnosti k této věci. Pokládám to za moudré rozhodnutí.
A jak vnímáte tu dřívější opoziční rétoriku ve vztahu k tématu? Radim Fiala to shrnoval stručně tak, že opozice do krve hájila zájmy Sudetoněmeckého landsmanšaftu.
Máte pravdu. K tomu usnesení by se logicky měla připojit i celá opozice, protože je složena z demokratických stran. Za normálních okolností bych očekával jednomyslnou podporu Poslanecké sněmovny a nesmírně mě znepokojuje postoj opozičních stran v čele s ODS, která náš odmítavý postoj odsoudila.
Jaký je Váš osobní pohled na tu věc s tzv. sudetskými Němci? Po mnoho let se zdálo, že jde o téma minulosti, ale tím sjezdem v České republice bylo opět probuzeno k životu. Stejně tak Benešovy dekrety. Vaše rodinná historie je s druhou světovou válkou tragicky spjata.
Je známo, že prakticky celá moje rodina byla za druhé světové války vyhlazena a v tomto ohledu může být můj pohled poznamenán, ale chtěl bych se zastavit u něčeho jiného. Česko-německé vztahy pokládám za skvělé, a tak to i musí zůstat. Toto je o něčem zcela jiném. Sudetoněmecký landsmanšaft se rozhodl pořádat akci, která sama o sobě by nebyla diskutována a možná ani zaznamenána, pokud by se konala v Německu. Jenže oni to pořádají u nás, a to v období, kdy si připomínáme konec druhé světové války. A navíc v Brně, které bylo druhou světovou válkou velmi tragicky poznamenáno. Zaznamenáváme dokonce z neoficiálních zdrojů jakousi vizi pořádat podobný sjezd příští rok v Liberci, tedy v našem pohraničí. Nejsme to my, ale druhá strana a pořadatelé této akce, kdo toto citlivé téma v tuhle chvíli provokativně a zcela nepatřičně otevřeli. Rezonují zde i některé náznaky související s možnou revizí Benešových dekretů v dalších zemích. Dobře víme, jak se to začalo řešit na Slovensku ze strany tamní opozice a v Maďarsku před posledními volbami. Všechno to jsou věci, které není možné přehlédnout.
Ze strany potomků bývalých českých Němců se asi nelze divit, že využívají příležitosti, když byli brněnskou neziskovkou Meeting Brno pozváni, ale máte pochopení pro naše občany, kteří je aktivně pozvali nebo tuto akci podporují? Sudetoněmecký landsmanšaft přece není nějaký folklórní spolek, ale organizace, kterou po válce založili bývalí nacisté a cíli změnit poválečné uspořádání?
Nemám pro to žádné pochopení. Zásadně odsuzuji jakékoli projevy historického revizionismu, pokusy o relativizaci nacistických zločinů a zpochybňování poválečného právního a majetkového uspořádání České republiky. Zásadně nesouhlasím s tím, aby tento sjezd byl pořádán v naší zemi. Nevidím k tomu žádný důvod, a to zejména s ohledem na historické souvislosti, protože v rámci tohoto prostředí se dlouhodobě objevují postoje zpochybňující poválečné uspořádání.
Konání sudetského sjezdu v Brně není pouze záležitostí místní samosprávy, soudí někdejší náměstek ministra zahraničí a nynější předseda Spolku Svatopluk Petr Drulák. „Pokud by, zcela hypoteticky, v některém českém městě vyhrála volby nějaká strana muslimů a uspořádala si na jeho území akci, na kterou by pozvala nějakou muslimskou teroristickou organizaci, stát by zcela jistě reagoval, monitorovaly by to tajné služby. A bylo by to zcela správně,“ sdělil ParlamentnímListům.cz.
Foto: Youtube Popisek: Petr Drulák
Jaký by z vašeho pohledu někdejšího prvního náměstka ministra zahraničí měl být postoj české vlády k Sudetoněmeckým dnům v Brně? Je to mezinárodněprávní událost, na kterou by mělo být reagováno na vládní úrovni?
S mezinárodním právem se pořádání Sudetoněmeckých dnů míjí. Jde tu spíše o to, že česká vláda má hájit české národní zájmy. Zde její role určitě je a právě to jsem se snažil připomenout v dopise, který jsem inicioval.
Obávám se, že v této věci vláda zmeškala příležitost jednat. Jedná se o akci spolku, který má požadavky v rozporu s českým právním řádem, což mělo být minimálně jasně řečeno.
Tento spolek a jeho akce jsou nám prezentovány jako „tvář Evropy“ a toho, že by v zájmu evropských vztahů měly naše zájmy ustoupit. Nemyslím si, že je to dobré i pro Evropu, pokud má být v Česku reprezentována takovými tvářemi, jako je pan Posselt.
V každém případě jde ale v případě Landsmannschaftu o uplatňování nároků, které český stát ani nemůže poskytnout. Proto mi přijde nepochopitelné, že vláda na dění, které se kolem toho rozpoutalo, ještě oficiálně nereagovala.
V debatě zazněl i jiný výklad. Podle něj, prezentoval jej třeba Vít Rakušan, jde zkrátka o setkání v Brně, jehož pořádání je výsostným právem místní municipality a vláda ani jiný orgán státu by do toho radnici neměl mluvit. Co na něj říkáte?
Nesouhlasím. Tato akce a aktivity jejího účastníka se dotýkají veřejného zájmu, a v tu chvíli má zasáhnout stát. Pokud by, zcela hypoteticky, v některém českém městě vyhrála volby nějaká strana muslimů a uspořádala si na jeho území akci, na kterou by pozvala nějakou muslimskou teroristickou organizaci, tak by stát zcela jistě reagoval, monitorovaly by to tajné služby. A bylo by to zcela správně, toto je role státu. V případě brněnského setkání není důvod, aby na ni bylo rezignováno.
Nepřekvapuje mě však, že s tímto účelovým výkladem přišel pan Vít Rakušan. Ten patří do skupiny, připravené jakékoli české zájmy kdykoli prodat.
Ve čtvrtek odpoledne má v Poslanecké sněmovně pokračovat k tématu Sudetoněmeckého sjezdu debata, přerušená v minulém týdnu. Ze strany opozice zaznělo, že by se vůbec neměla konat, a také ji pět opozičních stran chce bojkotovat. Podle vás je správné, aby se toto téma řešilo na parlamentní půdě?
Pokud selže nebo nekoná vláda, má reagovat Poslanecká sněmovna, která jí vyslovuje důvěru a má vůči vládě i kontrolní pravomoci. To je jeden ze základních principů parlamentní demokracie. Jak jsem již řekl, z mého pohledu vláda měla konat, takže aktivitu sněmovny považuji za logickou.
Je samozřejmě paradoxní, že ve sněmovně téma zvedá vládní hnutí SPD. Čekal bych, že téma dokáže prosadit ve vládě. Že se tak nestalo a přichází s tím na sněmovní půdu, to je důkazem slabé pozice, jakou SPD ve vládě má.
Jak podle vás dění kolem sjezdu Landsmannschaftu poznamená česko-německé vztahy?
Z mého pohledu bude dobře, když Němci pochopí, že si Češi některé věci nenechají líbit. Naše pozice ve vztahu k Německu byla zejména v posledních letech velmi submisivní.
Je samozřejmě otázkou, co Česká republika a její instituce nakonec podniknou. Já nevěřím, že Sněmovna něco přijme. Jde o návrh usnesení od předsedy SPD, ke kterému se zbytek vládní koalice zatím vyjadřoval spíše zdrženlivě. Byl bych překvapen, kdyby na to celá koalice přistoupila a schválila to. Příjemně překvapen.
Sudetoněmeckých dní se má účastnit i bavorský premiér Söder, kterého pak v Praze přijme prezident Pavel. Už jsem četl i názory, že je to ze strany prezidenta velmi nešikovné zasahování do vnitroněmecké politiky, kde se schyluje ke koaliční krizi, jejíž je bavorská CSU a její předseda součástí. Jak se na to díváte z pohledu diplomata?
Problematický je ten kontext, že se tak má dít bezprostředně po té akci v Brně. Že tam pojede přímo ze sněmu Landsmannschaftu. Jinak v tom nevidím až takový problém, je to zdvořilostní návštěva, takových prezident přijímá denně mnoho.
Kontext tomu dává rámování, že prezident vlastně sympatizuje s tou akcí a požadavky sudetoněmeckého hnutí. To je z pohledu Hradu chyba – nebo záměrný signál směřování, které se dá nazvat kolaborantským.
Jak to podle vás poznamená vztahy mezi Čechy a Němci na mezilidské „sousedské“ úrovni?
Tato akce, to už je zřejmé, zatíží a zkomplikuje česko-německé vztahy, které teď byly v podstatě v docela dobrém stavu. Ten vztah byl dost asymetrický, Německo na nás má velký vliv, také zde Němci mnohé skoupili, ale my jsme jim to také celkem dobrovolně prodali.
Nebyly mezi námi zásadní problémy, což bylo dáno i tím, že obě země, i jejich politické reprezentace, k tomuto vztahu přistupovaly velmi zodpovědně. V Česko-německé deklaraci v roce 1997 jsme se dohodli, že otázky z minulosti jsou uzavřené a obě strany to víceméně dodržovaly.
A teď do toho vstoupil spolek, který je ve své podstatě „institucí pro otevírání minulosti“ a zcela to smazal. Reakcí samozřejmě je radikalizace i na české straně, která se ale dala očekávat. Takže si asi ještě řekneme ledacos, z obou stran. A mohli jsme se tomu vyhnout.
Milion chvilek se bude zodpovídat u soudu a může ho to stát až milion korun. Advokát žalujícího europoslance Petra Bystroně Tomáš Nielsen pro ParlamentníListy.cz vysvětluje, o co v žalobě jde. „V podstatě označil europoslance Petra Bystroně za zkorumpovaného politika ve službách cizí moci. To je naprosto lživé a ničím nepodložené nařčení,” konstatuje doktor Nielsen pro ParlamentníListy.cz s tím, že je načase se podobným útokům postavit.
Foto: Archiv Tomáše Nielsena Popisek: Advokát, zakladatel Zdravého fóra Tomáš Nielsen
Europoslanec Petr Bystroň byl opakovaně některými českými neziskovkami a jejich aktivisty nařčen, že je „placen Ruskem“ a na nedávnou demonstraci Milionu chvilek pro demokracii organizátoři zvali i použitím snímku pana Bystroně s Natálií Vachatovou. Jakým způsobem se pan Bystroň hodlá bránit?
Spolek Milion chvilek v podstatě označil europoslance Petra Bystroně za zkorumpovaného politika ve službách cizí moci. To je naprosto lživé a ničím nepodložené nařčení. Je to i nařčení v demokratické společnosti velmi nebezpečné. Může totiž snadno zbavit pana poslance možnosti řádně vykonávat jeho mandát, vystupovat v médiích a vůbec prosazovat to, proč byl zvolen. Druhou stranu jsme o jejich nezákonném jednání informovali a nabídli jsme i vstřícný způsob narovnání. Na to však nepřistoupila. Milion chvilek se dlouhodobě snaží vytvářet dojem ochránce demokratických hodnot. Na základě toho se mu podařilo získat si přízeň nemalé skupiny lidí a podporu řady médií v čele s těmi veřejnoprávními. O to jsou podobné útoky na volené zástupce nebezpečnější. Tady v žádném případě nejde o kritiku nebo veřejnou kontrolu politika. Tady jde o útok, jehož cílem je likvidace řádně zvoleného poslance Evropského parlamentu. A proti tomu je nutné se bránit.
Čeho chce u soudu pan Bystroň dosáhnout?
Jak jsem říkal, nabídli jsme Milionu chvilek smírné řešení. To se ale nesetkalo s pozitivní reakcí. Myslím, že je na čase i dalším obětem podobných útoků ukázat, že právo stále ještě funguje, že i politici mají právo na ochranu před lživými a urážlivými výroky a že není možné zneužívat neziskový sektor k zastrašování kritiků politiky reprezentované zejména Evropskou komisí.
Obecněji, je na místě se začít takto bránit proti sílícím nařčením a nepravdivým tvrzením, která na adresu lidí z konzervativního tábora od odpůrců míří? Dříve se to spíše přecházelo mlčením.
Myslím si, že je na čase postavit se podobným útokům vedeným různými politicky aktivními neziskovými organizacemi proti názorovým odpůrcům. Nezapomeňme, že Milion chvilek, který si hraje na vzor ctnosti, ročně získává dary ve výši desítek milionů korun. Veřejně vystupuje jako ochránce demokratických hodnot s podporou médií a řady politiků. O to jsou podobné útoky na volené zástupce nebezpečnější. Tady už skutečně nejde o veřejnou kritiku. Tohle je příklad zneužití institutu občanské společnosti k politickému boji za pomoci nástrojů, které nelze tolerovat. Nástrojů v podobě lživých nařčení, poškozování osobní cti a zásahů do lidské důstojnosti jako takové. A i když si to možná řada lidí neuvědomuje, podobné útoky skutečně cílí na nejcitlivější místa člověka, protože ho zasahují nejen profesně, ale mají obrovský vliv i na jeho osobní život, na jeho okolí i rodinu.
Jak v otázkách falešných a nepravdivých nařčení najít hranici, kdy jde ještě o svobodu projevu, kterou je nutno hájit, a kdy už je na místě se bránit u soudu a hnát autory takových nařčení k zodpovědnosti?
S panem poslancem Bystroněm se naprosto shodujeme v tom, že svoboda projevu je jednou z nejzásadnějších hodnot, kterou musíme chránit. Jakékoli zásahy do ní proto musí být velice citlivé. Existuje mnoho soudních rozhodnutí, v nichž lze hranici mezi přijatelným a nepřijatelným projevem názoru najít. Já bych ji shrnul tak, že pokud někdo šíří lživá tvrzení, která mohou člověku ublížit, šíří je zcela bezohledně k právům druhého, pak je třeba poskytnout oběti ochranu. Protože existuje hodnota, která stojí i nad svobodou projevu, nebo spíš, jejíž je i svoboda projevu pouze určitou podmnožinou, a tou je lidská důstojnost. A tu musíme chránit v první řadě.
Lze nalézt tu hranici?
V praxi, zejména v politické diskusi, je nalezení hranice, o které mluvíte, někdy složité. Protože samotné expresivní či vulgární hodnotící soudy směřované vůči veřejně aktivním osobám požívají ochrany v rámci svobody projevu. Pokud nejsou motivovány skutečně jen zlým úmyslem. Milion chvilek ale tuto hranici překročil. Zveřejnili jednoznačnou lež, s jednoznačným vědomím toho, jak silně se to dotkne pana poslance Bystroně, ale i Natálie Vachatové, poradkyně pana premiéra. A to už opravdu nelze tolerovat.
„Když někdo říká o jiných, že je třeba deratizace, tak je prase. Třeba ten Macinka, což je jen ho*no z Klausovy pr**le,“ pouští se do vládní koalice politický aktivista a spoluzakladatel Spolku Šalamoun John Bok, jemuž bylo loni osmdesát. Podle něj je problém v tom, že se do politiky cpou průměrní, ale sebestřední lidé, kteří jsou zaujatí sami sebou.
Foto: Hans Štembera Popisek: John Bok
Sjezd sudetoněmeckého landsmanšaftu se bude poprvé konat u nás, tedy v Brně. Co vy na to?
Němci u nás napáchali mnoho zločinů. Češi ale páchali zločiny i po odsunu Němců v padesátých letech, přičemž komunisté vraždili vlastní občany. Problém je, že jde o připomenutí toho, co bychom si měli pamatovat a připomínat. Ale ne kvůli tomu, že někdo pozve Sudeťáky v rámci německo-českého smíření. A Brňáci je pozvali v dobré víře, protože tam opravdu kvůli tomu vzniklo i patřičné sdružení.
Viděl jsem o tom dobrý dokument, že připomínají každoročně hrůzu odsunu hlavně žen, dětí a starých lidí z Brna. Bylo to jako pochod smrti. Neměli, co jíst, umírali na nemoci a ostatní se k nim chovali stejně jako nacisté.
Když se na to podíváte v kontextu celé druhé světové války, jak to hodnotíte?
Myslím si, že je důležité znát i takové příběhy. Nevíme totiž, kolik Sudeťáků se opravdu vůči Čechům a Moravanům provinilo. To už asi nikdo nesečte a nezjistí.
Do Sudet pak komunisté vždy posílali nedůvěryhodné živly. Třeba my jsme bydleli v Tanvaldě, Liberci a Králíkách. A tam, když jsem mluvil s lidmi, tak jsem vyzvěděl, že si Němci s Čechy většinou, a to i během války, rozuměli. Synové Němců museli ale nastoupit do wehrmachtu a zahynuli. Byli stejně pokorní, jako byli Češi pokorní celých čtyřicet let v tom zasraným rudým hnojišti. A všechna ta česká prasata, co psali petice za smrt jejich spoluobčanů, byly stejné zrůdy, jako ty zku**ený německý sv*ně, co tady před tím řádily.
Slova jako fašista či nacista jsou slyšet pořád. Česká republika by podle tohoto „orálního ping pongu“ měla být vartou neonacismu…
Země se přibližuje k obdobě fašistického státu určitě, protože o ní rozhodují poslanci, kteří nejsou demokraté a liberálové. Místo toho, abych šel a dal jim přes držku, tak jim říkám prasata. Na to jen prskaj. Když totiž někdo říká o jiných, že je třeba deratizace, tak je prase. Třeba ten Macinka, což je jen ho*no z Klausovy pr**le. Drzý, nedospělý psychopat. Třeba prezidentovi vyčítá kdeco i milosti.
Petr Pavel se ale, co se týče prezidentské milosti, na rozdíl od klausovských zm*dů, chová dost rozumně. Kdyby Macinka s Turkem žili v době minulého režimu, byla by to svazácká zlatá mládež. Jsou stejný mentální typ.
Nicméně ze srazu sudetoněmeckého landsmanšaftu v Česku obavy nemáte?
Ne. Dnes už o žádném navracení majetků nemůže být řeč. Většinou, když sudetští Němci přijedou do Čech a chtějí vidět svůj dům, je to nostalgie. Jsou velmi slušní. Naopak, těm, co nemovitost a pozemky udržují v dobrém stavu, za to často i poděkují. Takže to dnešní mediální lynčování beru jako místní politický kolorit a návrat ke kolektivní vině. Ale pak je třeba se zeptat, jestli za justiční vraždy z padesátých let nenese za**anej českej národ taky kolektivní vinu? Takže, ať už mě Češi jako Okamura ne**rou.
Nicméně jeho hnutí SPD je ve vládnoucí koalici…
A ta stojí za hovno. Nechci se jimi zabývat, protože jinak bych je musel postřílet a to nemůžu. Nic jiného si nezaslouží, protože jsou škodná.
Za vlády Petra Fialy jste říkal něco podobného. Co s tím?
Ta stála taky za hovno. Problém je v tom, že se do politiky cpou průměrní, ale sebestřední lidé, kteří jsou zaujatí sami sebou, ale otravují nás, kteří chceme a děláme něco užitečného. Jsou to příživníci. Turek pořád mluví o zbytečných úřednících, ale proti němu a jeho partě parazitů, jsou to pracovití lidé. Stejné je to s neziskovkami. To je chce všechny zlikvidovat?
Třeba náš Spolek Šalamoun, neziskové sdružení na podporu nezávislé justice v České republice, je tady dvaatřicet let a nikdy nechtěl od státu ani pětku. Ale ani žádné dotace z Evropské unie a jiných podpůrných organizací ze zahraničí. Nebereme to totiž jako živnost, ale jako poslání v duchu voluntarismu. Ostatně proti podnikatelům v politice, co v tom umí chodit jako Babiš, jsou neziskovky jen žebráci.
Ovšem zdá se, že Pražákům to valem nevadí, nechat se šmírovat Big Brotherem, inu kdo chce kam, pomozme mu tam! Debilita Prahy nezná mezí, kam se na ni i to Brno hrabe!
POHLED IVANA HOFFMANA Mírou nerozumu by se podle Ivana Hoffmana mělo stát přirovnání „stupidní jako Brusel“. V komentáři pro ParlamentníListy.cz píše o neodvratné srážce s realitou, která čeká eurokratickou kombinaci zelených tunelů, ropných šoků a ukrajinské vojenské kampaně. Kdyby se nás to tak bolestně nedotýkalo, doporučil by komentátor už připravit popcorn.
Foto: Archiv Ivana Hoffmana Popisek: Ivan Hoffman
CHÁPETE TO NAPŘ. S TĚMI LETADLY U COVIDU, ŽE MUSELA LÉTAT PRÁZDNÁ?
Přirovnat evropskou vrchnost k pštrosovi, strkajícímu hlavu do písku, je vadná metafora. Pštrosa jako tvora, co nechce vidět realitu v naději, že si tím pomůže, vykreslil římský historik Plinius a stvořil tak mýtus, který se s pštrosy vleče už dva tisíce let. Ve skutečnosti pštros není bojácný ani blbý. Troufne si na něj jenom lev. A dlouhý krk coby periskop monitorující eventuální hrozby je pštrosovou komparativní výhodou.
Hledáme-li výstižnou metaforu k počínání bezradnému, nerozumnému a směšnému, přirozeně se nabízí říct: „Stupidní jako Brusel.“ Vlastně je divné, že to už dávno nezlidovělo, vzhledem k tomu, co většinový politický kartel v režii lobbistů v Evropském parlamentu předvádí. Jak asi naši eurokrati naloží s energetickou krizí, které šli kreativně naproti zelenými tunely a likvidační diverzifikací? Zatím připomínají pověstné tele, které hledí na nová vrata.
Srážka s realitou je přitom neodvratná a odpočítávání běží.
Celosvětové zásoby ropy se nikdy v historii nesnižovaly rychleji než dnes. Na ropu z Perského zálivu lze přitom nadlouho zapomenout s ohledem na patovou situaci v konfliktu mezi USA a Íránem. Nahradit ropu a plyn občasnou energií ze solárů a větrníků je technicky nesmysl a nahradit ropu ze zálivu ropou z Ruska komplikuje politika, přesněji protiruská ekonomická a vojenská kampaň, do které se Brusel zapojil po boku Ukrajiny.
Soudní politici se do rizika pouštějí pouze tehdy, když mají plán B. Vsadit vše na jednu kartu a věřit, že to nakonec nějak dopadne, je hazard. Navíc když je předem jasné, jak to dopadne: do června se zásoby ropy sníží na úroveň provozního napětí, do září pak na úroveň provozního minima. Když v systému klesnou zásoby na 20 až 30 % kapacity, poklesne v potrubích a terminálech tlak a systém se zastaví. Suše konstatuje Bloomberg.
Spotřeba ropy v EU se v dohledné době drasticky sníží. Nikoli možná. Určitě. A bude to horší než za covidu, kdy lidé seděli doma, ale nad hlavami jim létala prázdná letadla, aby aerolinky nepřišly kvůli unijním pravidlům o letištní sloty. Nyní letadla nepoletí ani plná, neboť nebude leteckého petroleje, kterým by šlo plýtvat. Co tato energetická nouze, kterou si vykoledoval stupidní Brusel hazardní sázkou na zelené bludy a vychytralou Ameriku, udělá s lidmi, kteří jsou současně konzumenty i voliči?
Zatím se nic neděje, a popravdě nelze od lidí očekávat, že budou kupovat střechu na dům, který ještě neshořel. Rovněž je ale pravděpodobné, že u samozřejmých věcí lidem chybí představivost, že by něco mohlo fungovat jinak, než jsou zvyklí. Anebo že by něco mohlo nefungovat. Stane-li se pak něco nečekaného, neznamená to automaticky, že lid vyjde do ulic. Krize v první fázi připraví lidi o to, bez čeho se obejdou, co bezprostředně nepotřebují k životu. Mladší a střední generace nemají motiv k rebelii, udělají, co se jim řekne v televizi.
Také platí, že se žádná kaše nejí tak horká, jak se navaří. Co se může jevit jako celospolečenský problém, budou různé vrstvy společnosti vnímat odlišně. Kdo je dobře situovaný, v nové situaci se zařídí, aniž by příliš strádal. Kdo je na tom špatně, je na nepohodu trénovaný, takže přežije. Bezmocní vědí, že s tím, co kolabuje, nic nesvedou, mocní spoléhají na to, že není všem dnům konec a svět se vrátí do starých kolejí.
Je to zvláštní situace: Víme vcelku přesně, co se stane, ale nevíme, co to s námi udělá. Může se stát cokoli, takže i nic. Nelze ale vyloučit, že v chaosu, který nastane, bude někde první kostka domina, o kterou někdo zavadí a rozjede se reakce, kterou nepůjde zastavit a která obrátí svět vzhůru nohama. Kdyby nešlo o nás, mohli bychom si koupit popcorn, pohodlně se usadit a vyhlížet představení, jaké se jen tak nevidí. Je zde ale důvod k nervozitě. Producentem nadcházejícího představení je stupidní Brusel.
Spisovatel, hudebník a 1. místopředseda vládní strany Trikolora Petr Štěpánek podal žalobu proti neziskové organizaci Milion chvilek pro demokracii. Důvodem je neoprávněné užití jeho autorské fotografie, kterou spolek použil v souvislosti s březnovou demonstrací. Štěpánek požaduje stažení fotografie, omluvu a finanční odškodnění. Kvůli použití Štěpánkovy fotografie, na níž jsou europoslanec Petr Bystroň z AfD a Natálie Vachatová, poradkyně premiéra Andreje Babiše, už spolek zažaloval i Bystroň, kterého „chvilkaři“ označili za politika „placeného z Ruska“.
Foto: Archiv P. Štěpánka Popisek: První místopředseda Trikolory Petr Štěpánek
Petr Štěpánek podal žalobu na Milion chvilek pro demokracii kvůli použití jeho autorské fotografie, kterou spolek zveřejnil dne 14. března 2026 v souvislosti s připravovanou protivládní demonstraci na Letné 21. března 2026. Fotografii spolek použil dle Štěpánka bez jakéhokoliv souhlasu autora, a to na svých profilech na sociálních sítích i na webových stránkách.
V žalobě Štěpánek požaduje veřejnou omluvu na všech profilech spolku – na Facebooku, Instagramu, síti X a na internetových stránkách Milionu chvilek. Žaloba obsahuje i konkrétní žádanou podobu omluvy. „Omlouváme se panu Mgr. Petru Štěpánkovi, že jsme pro účely propagace vlastní činnosti a difamace třetích osob upravili a zveřejnili fotografii, jejímž je autorem, a tím jsme porušili jeho autorská práva.“
Žalobce dále požaduje písemnou omluvu podepsanou předsedou spolku a doručenou advokátní kanceláři a zejména okamžité a trvalé odstranění fotografie ve všech formách zpracování ze všech profilů sociálních sítí spolku. Štěpánek kvůli bezdůvodnému obohacení spolku žádá také náhradu nemajetkové újmy ve výši 70 000 Kč.
Petr Štěpánek nesouhlasí s užitím své fotografie zejména proto, že byla zneužita k politickým cílům organizace, jejíž aktivity Štěpánek označuje jako systémové umlčování kritických názorů, nálepkování a dehonestaci názorových oponentů. Milion chvilek podle něj nahrazuje demokratické procesy propagandou a manipulací, které se skrývají pod pláštěm „občanské společnosti“. Takové zneužití díla představuje podle jeho názoru zásadní zásah do jeho nemajetkové sféry.
„Moje fotografie byla použita bez mého vědomí a souhlasu k propagaci aktivit, se kterými zásadně nesouhlasím. Autorské právo není jen o penězích – je to o tom, kdo a jakým způsobem smí nakládat s mým dílem. Tento případ ukazuje, jak snadno se některé neziskové organizace staví nad zákon a základní pravidla slušnosti,“ uvádí Štěpánek v tiskové zprávě, kterou mají ParlamentníListy.cz k dispozici.
„Je zajímavé, jak málo respektu k právnímu státu prokazuje spolek, který se veřejně staví do role hlavního ochránce demokracie. Fakt, že Milion chvilek fotografii neodstranil ani poté, kdy k tomu byl jejím autorem vyzván, vnímám za vrcholný projev pokrytectví v přímém přenosu. Věřím, že soud porušování autorských práv přehlížet nebude,“ říká k tomu Tomáš Nielsen, advokát specializující se na autorská práva, který Petra Štěpánka ve sporu zastupuje.
Inkriminovanou fotografií spolek v březnu veřejně napadl poradkyni premiéra Babiše Natálii Vachatovou, která má na starosti škrty státních dotací pro nevládní organizace. Na sérii fotografií ji Milion chvilek označil za „bezpečnostní hrozbu“ kvůli údajným „kontaktům s Ruskem.“ Na jednom z těchto snímků byla Vachatová vyfocena s německým europoslanecm Petrem Bystroněm, kterého spolek označil za „z Ruska placeného politika“, na což Bystroň reagoval rovněž žalobou.
Europoslanec tvrdí, že spolek Milion chvilek porušil jeho právo na ochranu osobnosti a podobizny. Kritizuje také to, že byl spojován s údajným bezpečnostním ohrožením České republiky. Podle žaloby měla kampaň vyvolat ve veřejnosti strach a motivovat lidi k účasti na demonstraci.
Žalobu podal Bystroň taktéž prostřednictvím advokáta Tomáše Nielsena. Před samotným podáním žaloby zaslal Nielsen spolku předžalobní výzvu. Milion chvilek na ni podle žaloby nijak nereagoval. Europoslanec nyní požaduje odstranění všech příspěvků obsahujících sporný výrok. Zároveň žádá veřejnou omluvu zveřejněnou na sociálních sítích i webu spolku.
Součástí žaloby je také požadavek na náhradu nemajetkové újmy ve výši jednoho milionu korun. Bystroň tvrdí, že podobná obvinění mu už v minulosti způsobila škody v osobním i pracovním životě. Připomněl také vyšetřování z roku 2024, které se týkalo údajných vazeb na Rusko. Podle jeho slov však policie během rozsáhlých domovních prohlídek nenašla žádné důkazy. Vyšetřování proto údajně nevedlo k žádnému trestnímu obvinění.
„Přesně takové, dodnes ničím nepodložené pomluvy z roku 2024 vedly k trestnímu stíhání proti mně, včetně 29 domovních prohlídek za poslední dva roky. Přitom nebyl nalezen jediný důkaz, který by tato falešná obvinění potvrzoval. Proto také nedošlo k žádné obžalobě z jakéhokoli trestného činu. Kdokoli tyto lži přesto zlomyslně šíří dál, musí nést následky,“ zdůvodnil Bystroň svou žalobu.
Advokát Nielsen označil postup Milionu chvilek za nebezpečný precedens. Uvedl, že spolek se prezentuje jako ochránce demokratických hodnot, ale zároveň útočí na volené politiky. Podle něj jde o pokus o diskreditaci řádně zvoleného poslance Evropského parlamentu. Bystroň byl ve svých vyjádřeních ještě ostřejší a organizaci tvrdě kritizoval. Neziskové organizace podobného typu označil za škodlivé pro demokratické fungování státu.
Spolek Milion chvilek pro demokracii má v české společnosti dlouhodobě kontroverzní odezvu. Organizace se prezentuje jako obránce demokratických hodnot, její kritici ji však obviňují z politické zaujatosti a útoků na odpůrce bývalé vlády. Spolek dlouhodobě pořádá demonstrace proti vládě Andreje Babiše, zatímco vůči kabinetu Petra Fialy byl téměř neaktivní. Kritika směřuje také na zakladatele spolku Mikuláše Mináře kvůli podivnému nakládání s finančními prostředky od dárců v objemu až 7,3 milionu korun od dárců.
Velké kontroverze vyvolala také kampaň proti poradkyni premiéra Natálii Vachatové. Česká bezpečnostní služba BIS přitom odmítla tvrzení, že by poradkyně představovala bezpečnostní riziko pro Českou republiku. Přesto Milion chvilek ve své kritice pokračoval. Podobná situace nastala už dříve v případě europoslance Petra Bystroně, kterého média spojovala s údajným financováním z Ruska. BIS tehdy uvedla, že Bystroně nikdy nejmenovala, ale veřejná kampaň proti němu pokračovala dál.
Kvůli celé kauze nyní spolku hrozí několik právních sporů. Kromě Bystroně a autora fotografie Petra Štěpánka podnikli právní kroky také Natálie Vachatová a politik Jindřich Rajchl. Požadují odstranění příspěvků, zákaz dalšího šíření výroků a veřejné omluvy na sociálních sítích i webu spolku. Milion chvilek zatím na dotazy médií ohledně žalob veřejně nereagoval a předseda spolku Mikuláš Minář je v celé věci nezvykle zdrženlivý, přestože ho Bystroň v několika příspěvcích na platformě X označil za „lháře, který brzy skončí za mřížemi“.
Milion chvilek pro demokracii čelí žalobě, která ho může vyjít až na milion korun. Europoslanec za německou AfD a původem Čech Petr Bystroň žene spolek před soud kvůli neoprávněnému zveřejnění jeho fotografie s Natálií Vachatovou a tvrzení, že ho platí Rusové. Podle Bystroňova advokáta Tomáše Nielsena jde ze strany Milionu chvilek o útok s cílem europoslance politicky zlikvidovat. Petr Bystroň vše pro ParlamentníListy.cz potvrdil. Na Minářův spolek se chystají i další žaloby.
Foto: Petr Bystroň Popisek: Petr Bystroň v USA
PŘEDPOIKLÁDÁM, ŽE ZRZAVÁ NAHNĚDLÁ SVINĚ ALA FOLTÝN BUDE PLATIT, ALE ZASE Z NAŠICH DANÍ, NICHT WAHR?
Spolek aktivisty Mikuláše Mináře použil v půli března fotografii Petra Bystroně a nynější poradkyně premiéra pro svobodu projevu Natálie Vachatové jako součást svého propagačního materiálu na chystanou protivládní demonstraci. Bylo to v době, kdy probíhala silná antikampaň některých provládních médií a aktivistů právě proti působení Vachatové na Úřadu vlády, ačkoli se ničeho nezákonného nedopustila.
Snímek, na kterém byla Natálie Vachatová zachycena spolu s Petrem Bystroněm, používal Milion chvilek pro demokracii jako „důkaz” jejího napojení na Rusko, když tvrdil, že se v minulosti „setkala s politikem, kterého platili Rusové”. A to neměli dělat. Petr Bystroň, kterého chvilkaři označili za placeného Rusy, se rozhodl bránit soudně.
Serveru ParlamentníListy.cz to potvrdil sám německý europoslanec s tím, že žaloba na Milion chvilek pro demokracii již byla podána a domáhá se v ní nejen omluvy, ale také náhrady škody v rekordní výši jeden milion korun.
„Ano, žalobu na ochranu osobnosti jsme podali k Obvodnímu soudu pro Prahu 3,” sdělil redakci Bystroň s tím, že Milion chvilek nereagoval na předžalobní výzvu, kterou mu doručil advokát Tomáš Nielsen.
Podle žaloby spolek Milion chvilek dne 14. března 2026 zveřejnil na svých profilech na Facebooku, Instagramu a síti X pozvánku na své shromáždění, na níž použil fotografii Bystroně s poradkyní premiéra Andreje Babiše Natálií Vachatovou a textem: „Babišova poradkyně Vachatová se v minulosti setkala s politikem, kterého platili Rusové. Jasné bezpečnostní ohrožení.“
Bystroň označil výrok za lživý, ničím nepodložený a těžce poškozující jeho reputaci. Uvedl, že že podobná obvinění z roku 2024 ze strany deníku Deník N vedla k vyšetřování s rekordním počtem 29 domovních prohlídek v uplynulých dvou letech, při kterých nebyl nalezen žádný důkaz, který by toto křivé obvinění potvrzoval, takže vyšetřování nevedlo k žádnému formálnímu obvinění z jakéhokoli trestného činu.
Europoslanec za AfD v žalobě kritizuje, že spolek neoprávněně použil jeho podobiznu bez souhlasu a s cílem poškodit jeho čest a důstojnost. „Navíc se celou akcí snažil vyvolat ve veřejnosti pocit bezpečnostního ohrožení České republiky a tím lidem zavdat důvod účastnit se protivládní demonstrace na Letné. Podle žaloby má spolek rovněž ekonomickou motivaci – získává dary od veřejnosti a výzva k podpoře je prominentně umístěna na jeho webu. Výrok byl zveřejněn na profilech s vysokou sledovaností (Facebook přes 401 tisíc sledujících, Instagram přes 120 tisíc),” stojí v žalobě s tím, že podobná pomlouvačná tvrzení mu již dříve způsobila škodu v podnikání i osobním životě.
Snímek Petra Bystroně a Natálie Vachatové, který k propagaci použil Milion chvilek:
V žalobě Petr Bystroň požaduje, aby soud uložil spolku povinnost odstranit předmětné příspěvky ze sociálních sítí, zdržet se dalšího šíření výroku a zveřejnit omluvu na profilech Facebook, Instagram, X a na webu milionchvilek.cz po dobu tří měsíců. Dále žádá písemnou omluvu podepsanou předsedou spolku a náhradu nemajetkové újmy ve výši 1 000 000 Kč. Spolek má rovněž nahradit náklady řízení.
„NGOčka jako Milion chvilek jsou rakovinným tumorem demokratické společnosti. Ze státního rozpočtu vysávají ročně miliony korun, lžou o svých politických cílech, zastírají, kdo je financuje a k diskreditaci svých politických oponentů se neštítí šířit ničím nepodložené pomluvy. Jsou to organizace, které mají tajnou politickou agendu, která podkopává základy demokratického fungování státu. Je na čase podle toho s nimi zacházet,” uvedl pro ParlamentníListy.cz Petr Bystroň.
Jeho advokát Tomáš Nielsen přitom ve vyjádření pro naši redakci zdůrazňuje, že podobné útoky na volené zástupce jsou nebezpečné.
„Milion chvilek se dlouhodobě snaží vytvářet dojem ochránce demokratických hodnot. Na základě toho se mu podařilo získat si přízeň nemalé skupiny lidí a podporu řady médií v čele s Českou televizí. O to jsou podobné útoky na volené zástupce nebezpečnější. Jedná se o útok, jehož cílem je likvidace řádně zvoleného poslance Evropského parlamentu,“ řekl pro ParlamentníListy.cz doktor Nielsen.
Vše nasvědčuje tomu, že nepůjde o poslední žalobu, které budou „chvilkaři” u soudu čelit. Stejný právní postup totiž podle našich zjištění avizoval i autor zmíněné fotografie a první místopředseda Trikolory Petr Štěpánek, který Milion chvilek viní z porušení svých autorských práv a požaduje úhradu ušlého honoráře a omluvu. Tu požaduje právní cestou i Natálie Vachatová, která podala předžalobní výzvu kvůli porušení osobnostních práv.
Žaloba se opírá o § 85 občanského zákoníku (právo na podobiznu) a ustanovení o ochraně osobnosti. Bystroň je v zastoupení advokátem JUDr. Tomášem Nielsenem. Ten již 25. března 2026 zaslal spolku Milion chvilek předžalobní výzvu k odstranění protiprávního stavu a omluvě, na niž spolek nereagoval.
Bývalý dlouholetý politik, právník a nyní končící ombudsman Stanislav Křeček v textu pro ParlamentníListy.cz odmítá konání sudetoněmeckého sjezdu v Brně. Tato stránka historie byla dle jeho slov uzavřena a nedává smysl, aby potomci bývalých českých Němců jezdili do míst, kde mučili a vraždili naše spoluobčany. “Nechceme, aby se k nám přicházeli znovu a znovu jakoby usmiřovat a připomínali zlo, které v minulosti i s jejich aktivním přičiněním naši zemi ovládlo. A pokud to oni nepochopí, měli bychom jim v tom zabránit,” míní doktor Křeček.
Foto: Hans Štembera Popisek: Stanislav Křeček
MÁ PRAVDU PŘEDSEDO!
Bývalí čeští Němci, kteří žili v naší zemi, si sami vybrali stranu, spojili se s nepřítelem, pomohli rozbít Československo, podíleli se na vyvražďování českého národa a po “zásluze” byli po porážce nacistického Německa vysídleni. Český národ se nemá kde a s kým smiřovat. V článku psaném pro ParlamentníListy.cz to říká Stanislav Křeček, končící veřejný ochránce práv, bývalý politik a právník.
“My nemáme místo v jiné zemi, kam bychom se chodili usmiřovat. Nikdy jsme nežili po staletí v jiné zemi, kterou bychom pak zradili, přidali se k jejím nepřátelům, rozdělili si tuto zemi, prohlásili ji za svou, a dokonce pomohli jejich nepřátelům vraždit naše bývalé spoluobčany. A nakonec abychom se stali částí jejich národa. A když bychom pak museli odejít, požadovali návrat starých pořádků. Takto jsme se nikdy v historii nechovali. Ale i kdybychom toto učinili, sotva bychom od svých bývalých spoluobčanů mohli pokorně očekávat něco jiného než odpuštění,” soudí.
Podle jeho slov jsme se s tzv. sudetskými Němci nakonec usmířili, ale nezapomněli jsme, co všechno nám způsobili. Doktor Křeček připomíná Česko-německou deklaraci z roku 1997, která toto období naší minulosti uzavřela.
Bývalým českým Němcům to ale přestalo stačit, jak Stanislav Křeček dále píše. “Chtějí znovu přijet k nám. Do země, kde sice žili jejich předkové, ale nakonec žít nechtěli, kterou pomohli rozbít a kde spáchali mnoho zločinů. Chtějí znovu rituálně navštívit místa, kde mučili a vraždili naše lidi, místa, kde nakládali Židy do vagonů na smrt. Chtějí zde předvádět prapory s názvy českých měst, která si přivlastnili a odkud české obyvatele vyhnali. Znovu se prý chtějí smiřovat, jako by to již jednou nestačilo. Ale spíše nám tím připomínají, co se tu dříve dělo, co vše dokázali, že nezapomněli a zejména, že stálé existují,” konstatuje.
Žádné usmiřování si podle něho český národ nepřeje. “My se nemáme kde smiřovat a nechceme, aby se k nám přicházeli znovu a znovu jakoby usmiřovat jiní, ale tím jen připomínali zlo, které v minulosti i s jejich aktivním přičiněním naši zemi ovládlo. A pokud to oni nepochopí, měli bychom jim v tom zabránit,” píše pro ParlamentníListy.cz Stanislav Křeček.
Celý text veřejného ochránce Stanislava Křečka k chystanému sudetoněmeckému sjezdu v Brně:
Stanislav Křeček: My se nemáme kde smiřovat
My nemáme místo v jiné zemi, kam bychom se chodili usmiřovat. Nikdy jsme nežili po staletí v jiné zemi, kterou bychom pak zradili, přidali se k jejím nepřátelům, rozdělili si tuto zemi, prohlásili ji za svou, a dokonce pomohli jejich nepřátelům vraždit naše bývalé spoluobčany. A nakonec abychom se stali částí jejich národa. A když bychom pak museli odejít, požadovali návrat starých pořádků. Takto jsme se nikdy v historii nechovali. Ale i kdybychom toto učinili, sotva bychom od svých bývalých spoluobčanů mohli pokorně očekávat něco jiného než odpuštění.
Je však pravdou, že nakonec s těmi, kteří se k nám takto chovali, jsme se usmířili. Oni se omluvili a my jim to sice nezapomněli, ale odpustili. A podepsali jsme o tom Deklaraci. Mysleli jsme spíše na budoucnost, když už minulost byla taková, jaká byla. Oni si ve své nové vlasti žili po svém, pořádali svá setkání a vzpomínali na minulost.
Ale nyní jakoby jim to přestalo stačit. Chtějí znovu přijet k nám. Do země, kde sice žili jejich předkové, ale nakonec žít nechtěli, kterou pomohli rozbít a kde spáchali mnoho zločinů. Chtějí znovu rituálně navštívit místa, kde mučili a vraždili naše lidi, místa, kde nakládali Židy do vagonů na smrt. Chtějí zde předvádět prapory s názvy českých měst, která si přivlastnili a odkud české obyvatele vyhnali. Znovu se prý chtějí smiřovat, jako by to již jednou nestačilo. Ale spíše nám tím připomínají, co se tu dříve dělo, co vše dokázali, že nezapomněli a zejména, že stálé existují.
Nepřejeme si to. My se nemáme kde smiřovat a nechceme, aby se k nám přicházeli znovu a znovu jakoby usmiřovat jiní, ale tím jen připomínali zlo, které v minulosti i s jejich aktivním přičiněním naši zemi ovládlo. A pokud to oni nepochopí, měli bychom jim v tom zabránit.
„To není opozice, to je škodná.“ Kvůli sjezdu sudetských Němců to bouchlo
Nahnědlé divadlo. Heslo opozice směrem ke sněmovní debatě o Sudetoněmeckých dnech v Brně zaznělo během tiskové konference od zástupců všech pěti stran. Ty se této schůze ve čtvrtek nebudou účastnit, zato několik z nich oznámilo svou účast v Brně. Podle Jindřicha Rajchla tím ukázali, kdo je tu ve skutečnosti nahnědlý.
Foto: Jakub Vosáhlo Popisek: Debata poslanců o sudetoněmecké akci v Brně
V úterý odpoledne se v Poslanecké sněmovně konala „tisková konference představitelů opozice k postupu během mimořádné schůze ke sjezdu Sudetoněmecké krajanské organizace“.
Tři předsedové, jeden místopředseda a jedna šéfka klubu společně ohlásili, že se nebudou účastnit čtvrteční schůze Poslanecké sněmovny, kde má být projednáváno „Stanovisko vládní koalice ke sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně“.
O mnohém vypovídá už odlišné pojmenování akce, kterou Sudetoněmecké krajanské sdružení pořádá každý rok o Letnicích. Letos poprvé na území, které vysídlenci v roce 1945 museli opustit.
Kritické názory, vycházející zejména ze složité a kruté historie protektorátního Brna, tlumočila na parlamentním fóru především jihomoravská poslankyně SPD Lucie Šafránková. „Dotýká se to mnoha lidí v této zemi. Vybavují se jim ty hrůzy, když přišli o své rodiče nebo prarodiče. Já ta vyprávění slyšela, není to nic příjemného,“ řekla k tomu pro ParlamentníListy.cz.
V tomto týdnu se má návrhem usnesení, které předložil předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura, zabývat sněmovna na mimořádné schůzi. „Podle mého názoru je konání této akce neúctou k obětem nacistické okupace, k obětem těch zvěrstev, které tady páchali Němci za druhé světové války,“ vysvětlil předseda Okamura.
Opozice na společné tiskové konferenci uvedla, že se jednání nebude účastnit.
Havel: Bude mi ctí být v Brně osobně. Udělám radost Rajchlovi
„Rozhodli jsme se jako opoziční strany, že se nebudeme podílet na nahnědlém divadle současné vládní většiny,“ oznámil předseda ODS.
Už název schůze podle něj mluví o stanovisku vládní většiny, takže není důvod, aby se této schůze účastnila opozice.
„Nechme tyto nahnědlé věci záležitostem Tomia Okamury a SPD,“ myslí si Kupka. Proč se k tomu přidávají ANO a Motoristé, nechápe. Předseda ODS je ale přesvědčen, že jej občané jako poslance neplatí proto, aby rozněcoval ve společnosti nenávist, ale proto, aby „spíše spojoval“.
„Na téhle ostudě se podílet ve čtvrtek nebudeme,“ ujistil.
Spojení „nahnědlé divadlo“ zopakoval i Zdeněk Hřib, který dodal, že vláda chce tímto divadlem vytvořit kouřovou clonu před jinými důležitými problémy.
Mluvil o pokrytectví SPD, která „se snaží vytlouct ty úplně nejnižší politické body, které vůbec lze posbírat“, a přitom se kamarádí s AfD a rakouskou FPÖ, které chtějí Benešovy dekrety rušit.
Předseda Pirátů to doplnil výkladem, že rakouské Svobodné zakládali „nefalšovaní esesáci“.
O „nahnědlém divadle“, s inovací o „trapné“, mluvil i Matěj Ondřej Havel, předseda TOP 09. „Nahnědlý, trapný kabaret s kódovým označením SPD si zas potřebuje odehrát svoji pravidelnou dávku nenávisti,“ uvedl od pultíku sněmovního tiskového centra. Cílem této „dávky nenávisti“ nyní výjimečně nejsou Ukrajinci, ale sudetští Němci, což je dle Havla „zoufalé, ostudné, diplomaticky škodlivé“.
Předseda TOP 09 oznámil, že se sjezdu Landsmannschaftu v Brně hodlá účastnit osobně, a bude mu ctí. S posměšným smajlíkem dodal, že tím možná udělá radost poslanci Jindřichu Rajchlovi.
Ujistil se prý, že sraz, na který Bernd Posselt avizoval jedenáct autobusů plných účastníků, bude skutečně „v duchu smíření“. Nemá podle něj smysl si lízat staré historické rány, jako to dělá „nahnědlá SPD“.
„80 let staré tragédie a křivdy nepřekonáme tím, že si budeme vysílat nenávistné vzkazy od pultíku ve Sněmovně,“ vzkázal.
A zdůraznil, že „ta zvěrstva se děla jak na straně nacistů, tak na straně Čechů potom po válce“.
Do Brna jede i František Talíř, místopředseda lidovců. Právě jejich zástupci Daniel Herman a Pavel Bělobrádek byli prvními českými zástupci vlády, kteří na každoroční Sudetoněmecké dny zavítali.
„Jako noví lidovci odmítáme politiku nenávisti,“ objasnil. To podle Talíře dělají skuteční vlastenci, kteří hledají místo nenávisti pravdu.
„Odmítáme politiku nenávisti a hledáme cesty smíření. I z toho důvodu jsem pozvání na sjezd sudetských Němců do Brna přijal,“ sdělil.
Podle Michaely Šebelové Andrej Babiš nedokáže řešit problémy lidí, tak si vymýšlí problémy vlastní. „Rozdmýchávání vášní kolem sudetských Němců vrací naši společnost někam do devadesátek,“ vzpomněla časů německé politiky Václava Havla. K tehdejším debatám se už nechce vracet.
„Naše země potřebuje lídry, kteří mají odvahu řešit přítomnost a budoucnost, ne politiky, kteří si berou historii jako rukojmí své vlastní neschopnosti. U toho vám asistovat nebudeme,“ vzkazuje šéfka poslanců STAN.
Plná ústa smíření, a přitom jsou tak nesmiřitelní…
Osmnáctá schůze Poslanecké sněmovny, kde má být tento bod projednáván, začíná ve čtvrtek ve 13.30. Již v úterý odpoledne bylo do rozpravy podáno 27 přihlášek. Všechny od opozičních poslanců, včetně na tiskovce zúčastněného lidovce Talíře.
Kromě něj si přihlášku podalo šest dalších lidovců, sedm Pirátů, sedm poslanců ODS, pět poslanců STAN a dva zákonodárci TOP 09.
Jaký bude osud těchto diskusních příspěvků, když opozice avizovala, že se schůze nebude účastnit, zatím není zřejmé.
„Kdyby mi tohle někdo vyprávěl ještě před pár lety, myslela bych si, že se zbláznil. Z nahnědlosti nás obviňují ti, kteří se proti zájmům vlastní země a zájmům vlastních občanů spřáhli s pohrobky nacistických zločinců,“ nechápe poslankyně Zuzana Majerová.
Opozičníci podle ní mají plná ústa smíření, ale zjevně jenom ústa. „Jsou tak nesmiřitelní, že už předem avizují, že nepřijdou do práce, až se o jejich sudetoněmeckých kamarádech, a obávám se, že v některých případech i sponzorech, bude ve Sněmovně jednat,“ poznamenává pro ParlamentníListy.cz.
Neříká to prý ráda, ale musí: „Tohle není opozice, to je škodná“.
„Opozice nám minulý týden svými slovy a nyní i svými činy ukázala, že nestojí na straně českých občanů, ale sudetoněmeckého landsmanšaftu a jeho sjezdu dotovaného z veřejných rozpočtů Brna a JMK,“ přidal pro ParlamentníListy.cz předseda Svobodných a poslanec Libor Vondráček.
Ještě příkřejší byl Jindřich Rajchl, kterého zdravil předseda Havel. „Opozice se tímto definitivně odkopala a ukázala, za čí zájmy bojuje. My zde prosazujeme zájmy přeživších a pozůstalých občanů České republiky, oni se do krve perou za Sudetoněmecký landsmanšaft,“ poznamenal poslanec.
Takové jednání je podle Rajchla urážkou našich předků. „Čistá forma kolaborace s organizací, která otevřeně bojuje proti českým národním zájmům,“ dodal pro ParlamentníListy.cz.
Tím směšnější je, když celá opozice opakuje heslo o nahnědlém divadle. „Pokud někdo nahnědnul, tak to nejsme my, nýbrž ti, kteří ze všech sil kopou za nástupnickou organizaci nacistické Sudetoněmecké strany Konrada Henleina,“ uzavřel Rajchl.
S nadhledem bere opoziční demonstrativní absenci ministr zahraničí a předseda Motoristů Petr Macinka: „Držím opozici palce, aby jim móda absentování ve Sněmovně vydržela co nejdéle,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz.
