Archiv pro měsíc: Prosinec 2011

Zemřel Člověk Havel Václav

Zemřel Člověk. Napsáno toho bylo hodně. Kladné i záporné, ostatně takový byl i jeho život. Nikdo není dokonalý: kdož jsi bez viny, hoď kamenem! Bible to má v záznamech hooodně dlouho. Mně imponoval svou lehkostí komunikace, vyzrálým přístupem k problémům, lidským vystupováním a snahou nás posunout kamsi výše. Nebyl to prostý účetní, ale složitá osobnost s rysy, které se ne vždy dají obdivovat. Primitivové (třeba jako já) mu budou vždy vyčítat některá rozhodnutí kolem státu, ekonomiky, politiky, té nepolitické především. Ale byl morální, šel za svým cílem a fungoval, neuhnul. Občanská společnost má význam, jak se ukazuje nyní, neb někteří politici vidí hlavně mocenské cíle, koryta především. On zdědil, vydělal, rozdal, přenechal, financoval. Ne vždy dobře. Uměl se zastat. Bohužel amnestie v 1990 byla propadák, protože moc lidem věřil. Paní Olga jej vedla, hlídala, někdy to bylo přímo nutné. Jeho předchozí život byl bohémský, to mu zůstalo i jako prezidentovi a ne vždy sklízel success, třeba když se podruhé oženil. Ale byl to pan Někdo. Zůstává za ním mnoho dobrého, více než toho pomýleného. Teď mu lezou do prdele, do které jej kopali. Už se bojím otevřít ledničku. Zákon mu slávu nezachová, naopak je to kontraproduktivní. Na to byla svého času hláška, jak převážně komunističtí poslanci za ČSSR v prosinci 1989 užuž chtěli mít na Hradě svého oblíbeného disidenta (Cimrman). On by to tak nechtěl. Byl skromný, byť „na to měl“. Zanechal za sebou Dílo, ale i Zmatek. Postavil se za nás, lékaře, kdysi v 90. letech jako jediný politik. Spíše ale jako Člověk. Jako Člověka si ho vážím a je mi líto, že to už nikdy nebude. Dílo však ano. Po desetiletích pak historie jako jediná jistě objektivně zhodnotí  jeho postavení a význam v časoprostoru od roku jeho narození. R.I.P.

Vysílač

Mám starý vysílač Multiplex 3030, s modulem Jeti 2,4 GHz, ale s opakovanými problémy s vysíláním na 35 MHz. Tento vysílač byl dovezen přímo z Německa a od počátku vykazoval chybu v gtrimu plynu, který nešel. Myslel jsem- tehdy jsem lítal s elektrami- že to je tím, že používám pouze regulátor, na kterém by asi byla blbost, kdyby trim měl fungovat. Další chybou bylo, že jsem v té době létal  s Grapnerem 16/20 a docela jsem se topil v nastavení Multiplexu. Filozofie nastavování prvků je v Multiplexu téměž opačná jak u Graupnera a s tím jsem potíže měl i přes manuál, jenže v němčině. Donutil jsem se používat Multiplex až po prodeji Graupnera, tedy cca po roce od koupě Multiplexu, a dále jsem nepotřebovat trim na plynu, takže jsem přišel o možnost reklamace (propadlá záruka) a bylo vymalováno. Létal jsem s Multiplexem pak delší dobu bez velkých poríží, ale najednou mi letadla začala padat, myslel jsem na svou neschopnost, jenže to bylo téměř vždy totéž: elektra vystoupala do cca 25-30m, najednou byla zcela neřiditelná a jedině co fuingovalo, byla možnost stáhnout plyn. Takto jsem za sebou 3x havaroval, protože jsme s kamarádem zkoušeli dosah a hýbat kdovíčím, ale nikdy se nic nestalo. Nakonec jsem se dostal do Pardubic k firmě Pelikán a ti předali vysílač (tehdy ještě BEZ Jeti modulu!- do něj NIKDO nezasahoval) firmě Multiplex do Německa. Za asi 3 týdny se mi vysílač vrátil s opravou za 1000 Kč bez vysvětlení, CO bylo špatné. Pak jsem s tím krámem lítal dlouho bez potíží, stále elektry. V Satrii v Olomouci jsem si nechal implatnovat onen Jeti modul 2,4 GHz a měl jsem tím pádem vystaráno. No a pak to přišlo: chtěje lítat motoráky, najednou mi trim na plynu citelně chyběl. K tomu mi najednou nešel modul 35 MHz a takto jsem rozbil v místě rušení na našem letišti Chipmunka. Na internetu jsem si sehnal pána ze Žďáru nad Sázavou, který ještě ten den vše opravil- jednalo se o výkonný odpor, který odešel na vysílací části do věčných lovišt. Od té domy s 35 MHz problém nebyl. Jenže- do Satrie jsem poslal vysílač kvůli plynovému trimu a a bylo zjištěno, že to není trimem, ale firmware nebo software vysílače. Shrnutí: když už jsem si koupil vysílač, měl jsem jej používat od počátku, případně zkusit na plynu servo a vystřídat všechny možnosti Motor a Fuel.  Nenechat si propadnout záruku. Nekupovat Multiplex 3030, který se již v té době přestával dělat. Kupovat si to sám, s vyzkoušením na místě. I Mercedes mezi vysílači, jak Multiplex BYL nazýván, není ve 100% schopen  vyrobit vysílače tak, aby se na nich něco nenašlo.  Takže, poslat si něco po objednání z internetu může být pěkný risk, zvláště z Číny, ale jak vidno, i z Německa.  Nyní se chystám spíše koupit, bude-li už 100% vyladěn, Jeti vysílač pultový. jenže i zde se cosi děje- již před 1/2 rokem se to mělo běžně prodávat. Také jsem jej už v té době měl v pazourech, jenže jen DEMO verzi software.  Jeti model  mi zatím na dotazy neodpověděl, jestli se už bude prodávat s vyladěným software. Trim na plynu mi na starém vysílači nejde, takže nevím, jak dále. Kamarádi mne nutí do Futaby, jenže já nevím, jak pak s modulem Jeti, mám dost přijímačů a jiných vymožeností od Jetiho. Kam se vrtnout? Toť otázka, o kterou teď jde! Do jara budu lítat jen s elektrami, takže nějaký čas tu mám k dispozici. Howgh!

Beznaděj? Realita!

Je mi to líto, ale tuhle jsem  se zamyslel nad smyslem mého života a nic mne nenapadlo, neb smysl života je v něm samém, daném přírodou a tímto vesmírem. Blbé, ale ode mně. Proč jsem se uchýlil k takové zbytečné v naší zglajchšaltované ČR a EU společnosti věci, jako je přemýšlení?  Stačí se podívat do mé dílny. Několik měsíců, ba přímo let, jsem tady pořádně na nic nesáhl. Dílem lenost, dílem znechucení. Nedostatek času, té relativní skaláry, mne díky zaměstnání v mé základní činnosti, vydělávající pro mou rodinu a pro mne zdroje obživy, donutil žít takzvaně ze dne na den. Ne ekonomicky, ale pro hospodaření s tzv. volným časem. Místo abych po práci naběhl do dílny tvoře nové letadlo či jinou smysluplnou věc, smrdím v práci od nevidím do nevidím, poté dojedu autem (kdeže jsou ty časy jít domů pěšky), nakoupím, uklidím, sednu před PC a dodělávám práci či čtu kraviny stejné jako je tento článek. Čuměním do monitoru si ničím beztak poškozený zrak a zakrňuji jak na těle, tak na duši. Jakákoliv manuální práce, u které nemusím něco řešit, natož se nechat terorizovat mobilem,  je pro mne vysvobozením. Sekání trávy přímo zbožňuji, byť to trvá minimálně hodinu. Nemám chvilku jít s kamarády aspoň jednou za měsíc na pivo. Bojím se otevřít emailového klienta, protože ty spamy, kterých je 98%, nemám sílu kontrolovat, zdali mezi nimi náhodou není něco podstatného. Číst si knížku? Téměř nemožné! Když tak na dovolené, ale jen večer, přes den je krása chodit přírodou! Ještě že jsem schopen na horách ujít desítky kilometrů, abych viděl panoramata a nečuměl do monitoru. Večer pak trocha společenského života a spát. Spousta času je věnována naprosto bezvýznamným věcem, které po nás chce soudruh stát. Samé výkazy, příkazy a dotazníky, za jejichž nevyplnění jsou drastické likvidační sankce, a to od 1.12.2011 soudruh Heger přitvrdil. Od státu, který má vytvářet podmínky pro podnikání, ne jim bránit. Tento typ vládnutí neodpovídá ani za mák slibům údajně pravicové vlády. Likvidace podmínek a znemožňování volného pohybu lidí již začala. Hon na řidiče je toho první vlaštovka. Protežování některých druhů pohybu proti jiným je diskriminace a je to problém asi celé EU stejně jako již nedemokratických USA. Pokud máte národní cítění, jste nacisti. Pokud máte pocit, že cizinci zde mají dodržovat naše beztak naprd zákony, jste rasisti. To jste i v případě, že máte dojem, že paraziti již začínají ničit svého hostitele- daňového poplatníka. Tím je ten, kdo pracuje a platí daně. Ty se rozkrádají a stát pak dělá tupé i ostré škrty právě tam, kde začíná vaše svoboda- podnikání je na prvním místě. Aby parazitoval na pár milionech pracujících. Kdo dělá, je asi blb. Holt morálka se nenosí, kvalita práce je nahrazována kvantitou, práce je honorována bídně a pokud to je stále moc, přesunou se výrobní kapacity na východ. Hodnoty nejsou tvořeny, ale obchoduje se s penězi nekrytými zlatem či výrobky. Problém narůstá a už tu máme umělou krizi danou devalvací nekrytých peněz, které musíme splácet s nehoráznámi úroky na desetiletí. Kecy o Řecku, o tom, že projídáme našim dětem budoucnost….já vidím bohužel naše potomky, jak parazitují přes dospělý věk klidně do 30. let na svých rodičích. Naopak vidím, že zatímco babička/dědeček dřeli, mají zdravotní kartu 1cm tlustou, jejich potomek 2 cm, ale jejich další PITOMEK už v 18. letech kartu 2,5-3 cm tlustou. Vyžraní mladí, nehýbající se, umějící sice jazyky, ale na práci nesáhnoucí, ti mají údajně být oběťmi nějaké naší krize? Naopak! To my je budeme muset živit. A to dost dlouho, protože oni jen předstírají práci. Jistě ne každý! Ale: když vidí, jak „pracuje“ mnoho našich parazitů, tak mají super vzor, jak to udělat, aby se měli na sociálních dávkách dobře. No a ty platíme my, co ještě blbci děláme – někteří za minimální mzdy- a snažíme se o šetření právě pro budoucnost našich potomků. Nechci být prorokem, neb Mohamedovi či Ježíšovi nesahám ani po kotníky, ale výhled mi říká: co neušetříš teď, to v důchodu nedostaneš, natož abys živil další. Pak se nelze divit, že jsem realisticky uvažující pesimista, ač původně optimista. Já mohu být rád, že pacienti byli, jsou a budou. Ale těší mne to? Zdravotní pojišťovny uvažují ve svých pojistných plánech tak na jeden rok. Podle toho vypadá plán do budoucnosti- není žádný. Až budou uvažovat v rozpětí 20. let – minimálně!- pak to bude mít nějaký smysl. My jsme regulovaní za to, že léčíme. Je nás nedostatek, ale nikoho to nezajímá. Když jsem léčil své pacienty, tak protože jsem jich měl více, než povoluje norma ZP, tak jsem za trest místo koruny dostal 83 haléřů. A k tomu zaplatit pokuty za nákladny za léčbu. Inu: je pak nějaká konkurence ve zdravotnictví? Prd! Když se snažíte, dostanete přes ekonomickou držku. Když děláte prd, máte minimální náklady, dostanene bonifikaci. ZP je jedno, že pak „vaši“ pacienti v komplikacích umírají v nemocnicích nebo jsou draze léčení u ambulantních specialistů právě pro ty komplikace.  Jo ale když ZP (zdravotním pojišťovnám) na dlouhodobém výhledu moc nezáleží, není se čemu divit, Oni tak hasit požár. Uvědomme se, že to nejsou pojišťovny. Platíme zdravotní DAŇ, ne pojištění, Pojišťujeme se na život, auta, majetek atd., ale zdraví je prostě daněno 13,5% daní. To je jasné. Totéž  se týká sociální DANĚ. Žádné pojištění. Navic rozkradené.  No ale co tu vlastně ještě zůstalo. Minulý režim nás vedl do prdele, ale současní politici našli účinnou zkratku. Přímo tobogán. Pokud vím, téměř nikdy jsem si od státu nevzal jedinou dávku.  Za dobu mého života jako plátce všech daní jsem byl cca 13 dní na neschopence. Na ostatní si beru dovolenou a tím to sanuji. Za mne musí práci udělat kolega lékař, jako pak já za něj. Výpadek není tolerován. Náhrada není, resp. kdybychom oba zaklepali bačkorami, už vidím ten šrumec, koho kde vzít a péči námi poskytovanou nahradit. Nikdo není k dispozici,. Jsme tady na malých městech sami a lékaři tu zoufale chybí, ne jako ve velkoměstech, no zkrátka nad 100000 obyvatel. Pokud má někdo dojem, že tu brečím, tak prd. Dokážu, co je tu psáno, je dáno a lze to přesně statisticky vyčíslit, stejně jako finanční ztráty, které jsem díky degresnímu koeficientu a pokutách za prokázanou péči, utrpěl. Měl bych splacenou hypotéku. Takhle se honím a čekám, zdali dříve chcípnu nebo se dožiju důchodu- což víme, je v nedohlednu pro mnohé z nás.  Nejsem v depresi, jen jsem měl možnost s mnoha kolegy a známými zcela mimo zdravotnictví posoudit současné problémy nejen ven zdravotnictví.  Navíc jako též pacient mám své zkušenosti i z té druhé strany pacienta. Zdravotník je nyní lovná zvěř. Hájení není. Proč taky, když je to tak snadné se strefit slinou a pak udělat Cimrmanův úkrok stranou! Slina zaschne a už na nás ulpí, i když se prokáže naše nevina. A tak to je nyní leckde, není to jen náš problém. Kdo něco dělá, má často smůlu, protože mu minimálně někdo nekriticky závidí.  A to aniž by znal všechny detaily. Každý se nyní cítí být kritikem, dyť je to na internetu woe! Nakonec na tom internetu je přece všechno, tedy i kritika konkrétních lékařů, zdravotnických zařízeni- inu mléčná liga. A ty reakce, to něco o úrovni pisatelů též vypovídá, Umění schovat se za přezdívkou je anonym jako Brno. Holt kdo umí, ten umí. Ostatně- jak píší „investigativní“ novináři? Stejně, aspoň ne vulgárně. Forma hezká, obsah stejný. Národe, vzpamatuj se! Tohle nikdo přece nechce, vyvolávat hysterii, ať už ve zdravotnictví, školství, financích, v podnikatelské subkultuře či kdekoliv jinde! Pro tohle jsme klíči nezvonili! Buďme sví, nebojme se prezentovat své názory! Ale buďme u toho informovaní, nestranní, kritiční a slušní.  Jinak to vede k exkalaci násilí jak slovního, tak fyzického. V tomto státě jsou nedokonalé, až zparchantělé zákony. Ale nic jiného „zatím“ nemáme. Tak se tím zkusme řídit. A pokud se najdou takoví, kteří toto popírají, nemají zde co dělat (viz Austrálie). A to se týká celé Evropské Uhnije! Většina už nesmí ustupovat menšině, jakož naopak. Stát určuje pravidla a my, zatím OVČANÉ, stále máme v ruce volební lístky. Nenechme si je vzít. Volby jsou jsou z mála legálních možností, ne-li jedinou, kde se dá leccos změnit. Jinak naše západní civilizace skončí, a to docela rychle, stačí na to ty „vagíny muslimských žen“ Muammara Kaddáfího, již mrtvého diktátora, jehož myšlenky žijí svůj život dále. Ostatně: Goebbelsovská propaganda našich „médií“ je též stále přítomna. Naše-vaše historie je poučná. Je třeba si z ní vzít příklad, žít přítomností a těšit se na budoucnost- a pro ni NĚCO dělat. Kdo nic nedělá, nic nezkazí, kdo nic nezkazí, je povýšen a kdo je povýšen- ten nic nedělá. Tohle platilo za ČSSR a já myslel, že bude platit moje heslo: Kdo chce, hledá způsob, kdo nechce, hledá důvod.  A ono prd- platí to první, případně druhá část mého hesla, s nímž jsem šel do krajských voleb.  Své postavení zkusím obhájit. Nepovede-li se, nevadí. Vždy tu budou další, schopní, ale už nepřipusťme: všeho schopní! Přeji pěkný nový rok 2012 a ne konec světa dle mayského kalendáře 21.12.2012- beztak to lidstvo dosud nepochopilo, jaký to odkaz nám dávní Inkové, Mayové, Egypťaně, Babyloňané, Sumerové či jiné národy nechaly.