https://www.facebook.com/reel/1333625693889495/?s=single_unit&cft[0]=AZX8SKXpBJGDkAa7zHCqOp8hSn0L1H_CCJBzDUfuOsaDiAe-K-NYZ8nqdIH0_4oTWp98iqhPESJzwBMBnTzEWxqP-qC9ui2HHu_eyjaC5ST9T9BRsKszOMbktq-1TGo9turCGsU1wOXIpmCdec_RGlvwxVKE_uNhtXpwJs8Ko8fWamORva3ZqmAgyyzXfMOX-aJquTHcBtIv9Ko7xGJtETyfbSU34C5UqfqRDEyo-d2M9zYBAeo4mvNmwhqjOkAE9So&tn=H-R

02.10.2024 4:44 | Komentář

Zemědělcům byrokratické zátěže neubývá, ale naopak. Po dni stráveném prací na poli nebo ve stáji si po večerech budou plnit úkoly, které na ně v podobě nových administrativních povinností hrnou z Bruselu nebo které si na ně vymýšlejí čeští úředníci. Chystá se na ně vykazování uhlíkové stopy a ještě dříve vyplňování formulářů k evropskému nařízení o odlesňování. Nepochybně tak zemědělcům vzrostou náklady. „Konečným důsledkem toho může být růst cen potravin z tohoto administrativního důvodu,“ říká pro ParlamentníListy.cz agrární analytik Petr Havel.

https://platform.twitter.com/widgets/tweet_button.5069e7f3e4e64c1f4fb5d33d0b653ff6.cs.html#_=1352670634665&count=horizontal&id=twitter-widget-1&lang=en&original_referer=http%3a%2f%2fwww.parlamentnilisty.cz%2farena%2fmonitor%2fBuzerace-zemedelcu-zvedne-ceny-Ve-jmenu-EU-762558&size=m&text=Buzerace%20zem%C4%9Bd%C4%9Blc%C5%AF%20zvedne%20ceny.%20Ve%20jm%C3%A9nu%20EU&url=http%3a%2f%2fwww.parlamentnilisty.cz%2farena%2fmonitor%2fBuzerace-zemedelcu-zvedne-ceny-Ve-jmenu-EU-762558 Sdílej

reklama

Českým farmářům bude dál smutno, neveselo. V období jejich demonstrací a před volbami do Evropského parlamentu jim sice ministerstvo zemědělství slibovalo, že se zasadí o snížení byrokratické zátěže, ale mnohem pravděpodobnější je, že necelý rok do voleb to už Marek Výborný v čele rezortu nějak doklepe, stížnosti farmářů uloží k ledu a spíš své síly napne k záchraně čím dál pošramocenější značky KDU-ČSL. Proto zemědělci už musí počítat s tím, že po dni stráveném prací na poli nebo ve stáji si po večerech budou plnit domácí úkoly, které na ně v podobě nových administrativních povinností hrnou z Bruselu nebo které si na ně vymýšlejí čeští úředníci. Chystá se na ně vykazování uhlíkové stopy a ještě dříve vyplňování formulářů k evropskému nařízení o odlesňování.

Prokazování uhlíkové stopy se jich zatím zdánlivě netýká. „Týká se zejména maloobchodních řetězců, které to ale budou vyžadovat po svých dodavatelích, tedy výrobcích potravin. No a lze celkem s jistotou předpokládat, že výrobci potravin to zase budou chtít po svých dodavatelích surovin, čili po zemědělcích. Takže oficiálně se vykazování uhlíkové stopy zemědělců netýká, ale lze předpokládat, že to po nich bude někdo vyžadovat. Ten tzv. nefinanční reporting budou muset podávat zpočátku jen ty největší společnosti. Na ty menší společnosti bude tohle opatření dopadat až posléze a neví se úplně přesně kdy. Postupně to ale dopadne na všechny zemědělce, i když to bude asi nějakou dobu trvat,“ říká pro ParlamentníListy.cz agrární analytik Petr Havel.

Systém na výkazy o odlesňování není od EU připraven

Poukazuje ale na to, že existuje celá řada jiných povinností, které také souvisejí s uhlíkovou stopou. „To je v současné době ten trochu nešťastný systém prokazování skutečnosti, že při produkci některých surovin, a to už je přímo na zemědělce, nedochází k odlesňování evropských nebo světových lesů. To je povinnost, která by se měla přímo zemědělců – ne všech – týkat už od 1. ledna příštího roku, tedy za tři měsíce. Je samozřejmě velká otázka, nakolik to bude realizovatelné v praxi. V současné době ovšem i kvůli tomu, že odešla stará Evropská komise a nová ještě není schválená, zbývá málo času pro to něco změnit. A tak, přestože není ani metodika Evropské unie, ani nějaký systém, do něhož by měli ti zemědělci hlásit, že jejich produkcí nedochází k odlesňování Evropy, se to celé nejspíš spustí,“ obává se odborník na zemědělství.

Odklad by totiž musela navrhnout Evropská komise a musel by projít řádným legislativním procesem, to znamená Radou EU i Evropským parlamentem. „Naše Ministerstvo zemědělství už oficiálně oznámilo, že by chtělo, aby se to odložilo, protože ten systém není připraven, a to ani z hlediska Evropské unie. A tím, že není připraven ani z hlediska Evropy, tak není připraven ani z hlediska členských zemí. Nicméně je otázka, zdali se to podaří. Není to sice přímo prokazování uhlíkové stopy, ale vlastně to s tím také souvisí, protože deklarace skutečnosti, že produkcí některých zemědělských komodit nedochází k odlesňování, je svým způsobem také určitou rovinou vykazování uhlíkové stopy,“ vysvětluje Petr Havel.

V Česku začnou chovatelé skotu a výrobci krmných směsí

Nařízení se vztahuje na podniky, které vyrábějí, zpracovávají nebo uvádějí na trh produkty z kávy, kakaa, palmového oleje, sóji, hovězího masa, kaučuku a dřeva. Velké a střední firmy mají plnit požadavky nařízení od letošního 30. prosince, malé firmy a mikropodniky od 30. června 2025. „U nás se to týká zejména chovatelů skotu, výrobců krmných směsí a také v tomhle případě pěstitelů sóji. Ale týká se to taky mlékáren nebo těch, co produkují mléko, protože to je taky produkt ze skotu. Chovatelé skotu zejména, ale také výrobci krmných směsí a pěstitelé sóji, by měli to neodlesňování prokazovat už za tři měsíce, byť ten systém není připravený,“ podotýká agrární analytik k tomu, co ovlivní tisíce firem v Česku a co kritizují zástupci potravinářů, zemědělců i obchodníků.

Psali jsme:

„Vláda nás okrádá. Chce nás rozložit a rozprodat, to je plán.“ Naštvaný zemědělec Lád chystá odboj

„To už se zbláznili?“ Microsoft zavedl novinku pro ochranu klimatu, ekonom žasne

Skoro nejméně CO2 v historii. Vědec Kalenda rozbořil Green Deal

Si dělá prču, ten Fiala, vyhrkli nad „zlevněnou“ klobásou

Zemědělci by podle nařízení měli shromažďovat a vykazovat údaje a souřadnice pozemků, na kterých komodity produkují, aby bylo jasné, že nejsou spojeny s odlesňováním kdekoliv na světě, a poté je zaznamenat do evropského informačního systému. Systém má EU spustit přibližně měsíc před zahájením povinností. Na výkazy s odlesňování navážou výkazy s uhlíkovou stopou. Do ní se započítává třeba spotřeba paliv, výroba osiv, okyselování půdy či emise do půdy při pěstování plodin. Agrární komora ČR proto volá po jednotné metodice pro vykazování emisí, která by plnění nových povinností harmonizovala a do systému vnesla jasná pravidla. Ideální by bylo vytvoření kalkulačky, prostřednictvím které by si každý podnik mohl vypočítat emisní zátěž, jako to již udělaly jiné státy.

Z administrativního důvodu se zvýší ceny potravin

„Jednotná metodika by byla velmi žádoucí, protože jinak by ty údaje mezi sebou navzájem byly ne úplně srovnatelné. Aktuální situace je taková, že existuje několik metod a několik společností na vykazování, které se tím zabývají a nabízejí to svým klientům, kteří uhlíkovou stopu musí počítat. Je otázka, jestli EU nebude liberální a neřekne, že je to otázka trhu, kdo a jak bude uhlíkové stopy počítat a vykazovat. Z logiky věci by bylo nejjednodušší, kdyby vznikla jednotná metodika, kde by byly jednotlivé položky, které budou muset ti nahlašovatelé uhlíkové stopy vyplňovat, aby to bylo možné vzájemně porovnávat. Čili ten požadavek Agrární komory je naprosto správný a podle mě to ani jinak dopadnout nemůže. Pakliže by to dopadlo nějak jinak a bylo několik metodik, jak to je v současné době, tak ve výsledku se dají ty jednotlivé výpočty uhlíkové stopy zpochybnit a může to vést i k nějaké nekalé konkurenci,“ upozorňuje pro ParlamentníListy.cz Petr Havel.

Nárůst administrativy bude stát zemědělce čas i peníze. Ale nejen je. Odrazí se to i v cenách potravin. „Nepochybně jde o něco, co bude zvyšovat náklady. Pokud by se z toho časem stala rutinní záležitost, tak pak možná ten vliv na náklady nemusí být velký. Je to velmi jednoduché. Buď ti, co budou muset hlásit uhlíkovou stopu, si na to budou muset najmout svoje vlastní lidi, to znamená, že je budou muset zaplatit, a tím pádem se jim zvýší náklady na mzdy. Nebo si tu službu u někoho objednají a tu službu si budou muset zaplatit. Zase se tak zvýší náklady producentům potravin i samotným zemědělcům. Konečným logickým důsledkem toho skutečně může být – asi ne o moc, ale přece jen – růst cen potravin z tohoto administrativního důvodu. Asi to nebude zásadní, ale v nákladech se to projeví a následně by se to mělo projevit i v cenách potravin,“ konstatuje agrární analytik.

Dodavatelé Plzeňského Prazdroje překvapeni nebudou

Některé velké, většinou nadnárodní společnosti, už na vykazování emisí přistoupily před časem. Například Plzeňský Prazdroj, jednička ve výrobě piva, už několik let emisní stopy svých dodavatelů vypočítává. Nové povinnosti tak pro jeho dodavatele ječmene, ze kterého se vyrábí slad, žádnou novinkou nebudou. Uhlíková stopa v zemědělství se dá snížit například využíváním techniky na elektřinu místo na dieselové motory nebo využívání bioplynových stanic, kam se bude svážet část produkovaného odpadu. Obecně pak nejnižší uhlíkovou stopu mají okopaniny, jako je cukrová řepa, brambory nebo cibule, vyšší pak obiloviny, nejvyšší řepka olejka. Ale prokazování své uhlíkové stopy zemědělci neuniknou, i kdyby ji snížili sebevíc.

To je armáda. Spojení s Ruskem, kdo by je porazil???  Jedině Lipavský s Černochovou

V roce 2021, kdy zahájila své působení současná vláda, se začala hlásit zásada, že ministr v čele daného rezortu nemusí být odborníkem, plně postačuje, když je schopným manažerem, což je hledisko značně diskutabilní.

V éře reálného socialismu nám často a právem vadilo, že ve vládě a na různých vedoucích místech nesedí odborníci, nýbrž lidé, jejichž hlavní kvalifikací je členství ve straně, tehdy v Komunistické straně Československa. Když se po roce 1991 zakotvil klíčový vliv politických stran na všech úrovních politického života, byla stranická příslušnost zase mnohem důležitější než odbornost, zkušenosti a znalosti, společenské zásluhy či bezúhonnost. Různé posty ve státní správě a samosprávě, dozorčích a správních radách se začaly obsazovat podle stranického klíče. Dnešní Česká republika se rozprostírá na necelých 80.000 kilometrech čtverečních a na jejím území žije necelých 11 milionů obyvatel. Přesto potřebujeme momentálně 17 ministrů!

Údajně přebyrokratizované a těžkopádné Rakousko-Uhersko, středoevropská velmoc s 51 miliony obyvatel, si vystačilo s 19 ministerstvy (!). K tomu nutno uvážit, že neexistovaly počítače, internet, služební automobily nebo letadla, telefonní síť nerozvinutá. Kritérium odborné způsobilosti a zkušeností bylo nicméně zásadní. Prakticky nebylo možné, aby v čele rezortu nestanul vzdělaný odborník. I „protekční děti“ z řad aristokracie musely dodržovat kariérní postup a úřední kariéru začínaly jako obyčejní praktikanti, často bez nároku na slušný plat.

V průběhu komunistického režimu např. Za vlády Lubomíra Štrougala z let 1976-1981 zasedlo ve vládě 17 ministrů, z nichž 9 mělo odpovídající vzdělání k tomu, aby stanulo v čele svého rezortu.

A jak jsme na tom dnes? Nový předseda vlády Petr Fiala opět sliboval stejně jako řada jeho předchůdců, že sestaví vládní tým plný odborníků. V současnosti ovšem jen 4 ze 17 šéfů rezortů splňují kritéria odbornosti v daném oboru. Vzdělání a praxe tedy opět nejsou důležité, hlavní kritérium je být oddaným členem správné strany. Nabízí se otázka, zda je lepší svěřit rodnou vlast do rukou osob se stranickou knížkou anebo do rukou těch, kteří rozhodují o věcech, kterým rozumí? Nebo bychom chtěli, aby nás v nemocnici operoval zemědělský inženýr a důvěřovali kulturnímu historikovi, že bude zodpovědně dohlížet na provoz moderní jaderné elektrárny? 

Např. původním vzděláním Ivana Bartoše bylo knihovnictví a archivářství, z digitální agendy ho zajímá pouze digitální ID* a digitální EURO v rámci AGENDY 2030, nikoliv digitalizace stavebního řízení!

*Data z digitální občanky se údajně ukládají v zahraničních serverech!