04.02.2025 19:38 | Rozhovor

Poslanec ANO Stanislav Berkovec během víkendu strhl lavinu na sociální síti X, kde vložil jako čerstvý uživatel příspěvek k případu „falešného tweetu“ senátorky Němcové. Ptal se, zda byl její příspěvek, který popudil v Rusku a na její obranu se postavili čeští vládní politici, opravdu falešný. Berkovec své úvahy posunul dál v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz.

Zapojil jste se do debaty o senátorce Němcové a příspěvku o Rusku, který podle svých slov nepsala. Váš příspěvek, zpochybňující, že slova Němcové jsou falešná, vyvolal poměrně bouřlivé reakce. Čekal jste to?

Ne, zhruba čtvrt milionu zhlédnutí jsem opravdu nečekal. 

Ptám se spíše na to, zda jste čekal reakce, které váš post vyvolal. Překvapilo vás něco v tomto ohledu?

Nevím, zda překvapení je to správné slovo. Lepší je asi fascinace. Ano, tím, že vcelku nevinný dotaz dokáže u takového množství lidí vybudit tak zvláštní kombinaci zuřivé nenávisti, hlouposti a infantility, jsem opravdu fascinován.

Paní Němcová, a s ní i premiér Fiala, šéf Senátu Vystrčil a s nimi mnozí další tvrdí, že jde o příspěvek falešný. Vy si to nemyslíte?

Já to nevím. Proto jsem se na to také ptal lidí. Zajímalo mě, co si o tom kdo myslí. 

Někteří z těch, kteří vás kritizovali, vyjádřili pohoršení nad tím, že taková slova napsal předseda sněmovního podvýboru pro média…

Ano, já jsem tyto lidi uklidnil, že nemusí být zděšeni, protože předsedou podvýboru pro média nejsem. Žádný podvýbor pro média ve Sněmovně totiž není. Jsem předsedou podvýboru pro média a svobodu slova a členem výboru pro mediální záležitosti. Navíc se ten mediální dříve jmenoval volební výbor, takže je v tom trochu guláš.

Objevily se argumenty, že důkaz o podvrhu je fakt, že údajný příspěvek Miroslavy Němcové je delší než povolený počet znaků každého příspěvku na X u uživatelů, kteří podobně jako Němcová nemají prémiový účet. Prý jste si měl počet znaků spočítat a bylo by vám jasné, že jde o podvrh. 

Nejsem si jistý tím, že „neofajfkovaný“ účet opravdu nemůže mít víc znaků, to zaprvé. A za druhé, kdybych viděl screenshot postu paní Němcové, ve kterém by například psala, že se zamilovala do Andreje Babiše, tak bych si počet znaků asi spočítal, ale tento post paní Němcové se nijak zvlášť neliší od mnoha dalších jejích postů, takže pro jakékoli počítání nebyl důvod – ostatně; neučinil jsem tak doposud. Myslím, že nikdo normální při čtení příspěvků na sociálních sítích nepočítá počet znaků. Víte, já nejsem odborníkem na fungování sociálních sítí, ale myslím, že platforma X zálohuje smazané příspěvky 30 dní. Pokud se nemýlím, tak by asi bylo vhodné, kdyby paní senátorka Němcová povolila přístup na svůj účet nezávislému auditorovi, či několika auditorům, který by si od platformy X archiv vyžádal a následně by potvrdil, že paní Němcová ten tweet skutečně nepsala, a nelhala tedy ani ona, ani pan Fiala, ani pan Vystrčil, ani nikdo další. 

Takže věříte, nebo nevěříte, že šlo o podvrh?

Ani jedno, ani druhé. Ten post, či jeho screenshot, ale někdo musel vytvořit a mě zajímá hlavně to, jak například takový pan Fiala může vědět, že ho nevytvořila paní Němcová. Pokud totiž tvrdí, že ví, kdo ho nevytvořil, tak, poměrně logicky, musí vědět, kdo ho vytvořil. Zajímalo by mě, proč to nezveřejní. 

Jste si jistý tím, že to Petr Fiala musí vědět?

Pokud vycházím z předpokladu, že paní Němcová má přístup k Photoshopu, či obdobným programům, tak je klidně možné, že si ten falešný post vyrobila sama, a je také možné, že o falešný post vůbec nejde. Když tedy pan Fiala tvrdí, že paní Němcová autorkou stoprocentně není, tak buď má paní senátorku 24 hodin denně pod dohledem, což ovšem můžeme takřka vyloučit, anebo zná autora skutečného. 

Kdo má podle vás důvod takovou věc udělat?

To já nevím. Mohli to být například Rusové, aby vybudili domácí veřejné mínění. Pak bychom ale museli uvěřit tomu, že ruské tajné služby neví ani to, kolik znaků můžete napsat do postu na síti X. No jo, jenže pokud bychom uvěřili, že ruské tajné služby neví ani to, kolik znaků můžete napsat do postu na síti X, tak bychom zase těžko mohli věřit tomu, že ruské tajné služby dokáží manipulovat volbami po celém světě a že nám tady prostřednictvím sociálních sítí, jak říká pan Foltýn a jeho souputníci, zavádí škodlivé narativy. Takže Rusové to asi nebyli. O paní Němcové jsme už mluvili, takže zbývají ještě naše tajné služby, a mohlo také jít jenom o vtip nějakého puberťáka. 

Počkejte, proč by naše tajné služby něco takového dělaly?

Co třeba proto, aby vytvořily důvodovou zprávu pro nutnost zavedení cenzury? Anebo proto, aby nachytaly Rusy, a vyprovokovaly je k reakci, která ovšem opět vytvoří důvodovou zprávu pro zavedení cenzury? Těch důvodů může být celá řada.

Znamená to podle vás jinými slovy, že zastáváte názor, že některé zpravodajské služby u nás podporují cenzuru?

Neumím určit, do jaké míry to chtějí udělat tajné služby, ale současná koalice o to každopádně usiluje ze všech sil. Stačí se podívat například na znění nového zákonného ustanovení nazvaného „činnost pro cizí moc“. Podle této normy, která teď už jen čeká na to, až ji podepíše prezident, můžete zavřít v podstatě každého, což také v podstatě každému zavře ústa. Pak se tady chystají nová pravidla pro vedení volební kampaně, podle kterých bude možné postihnout prakticky jakákoli kritiku současné vlády. Je zkrátka vidět, že vládní koalice má opravdu velkou chuť nenechat svůj osud na voličích, ale vzít ho pevně do svých rukou. To už jsme tu ale jednou měli a trvalo 40 let, než jsme se toho zbavili.

Ještě zpátky k příspěvku-nepříspěvku paní Němcové na síti X. Jak tedy v době, kdy se, pomocí moderních technologií, dá zfalšovat prakticky cokoli, poznat, co je pravda a co pravda není?

Především je nutné říci, že se, mimo čisté matematiky a logiky, vždy pohybujeme pouze v rovině tezí, což znamená, že pojem „pravda – nepravda“ by bylo lepší nahradit pojmy „pravděpodobné – nepravděpodobné“. Co je pravděpodobné více a co je pravděpodobné méně pak každý určí na základě svých znalostí, zkušeností a na základě, a to zdůrazňuji, logického uvažování a následné diskuse. A zde pozor; diskuse znamená argumentační střet často i zcela protichůdných názorů, nikoli přitakávání si navzájem, jak jsme tomu stále více nuceni a, bohužel, stále více zvyklí. Zdá se, že jsme dnes na rozcestí. Buď se vydáme na cestu svobody a z ní pramenících názorových střetů, anebo na cestu jediné povolené pravdy. Z diskuse pod mým postem jsem bohužel poznal, že pro mnohé jedince nejsou nepřijatelné pouze některé názory, ale dokonce už i některé otázky. Což je smutné.  

Vy považujete svobodu slova v ČR za ohroženou?

Ano, svoboda slova je, podle mého názoru, u nás dnes ohrožena nejvíc od roku 1989 – pokud jsme tedy již nepřekročili hranici, za kterou se dá říci, že svoboda slova není.

Není naopak to, když můžeme otevřeně mluvit o cenzuře, důkazem, že tu žádná cenzura není? Toto je častý argument těch, kteří jakoukoli cenzuru popírají…

Ne, tak to není. Neexistuje, a v lidských dějinách nikdy neexistoval, režim, ve kterém by se nesmělo říkat vůbec nic. Za každé totality to bylo tak, že něco se říkat smělo a něco ne. To, že smím říci, že u nás není svoboda slova, proto není důkazem, že u nás svoboda slova je, ale pouze důkazem, že u nás smím říkat, že u nás není svoboda slova. Obávám se ale, že je u nás už mnoho věcí, které se říkat nesmí.