- „Přenos SARS-CoV-2 prostřednictvím „aerosolů“, tedy vzduchem, je lékařsky nepravděpodobný a vědecky neprokázaný. Představuje hypotézu, která sahá hlavně k aerosolovým fyzikům, kteří podle recenzenta pochopitelně nemohou posoudit lékařské vztahy z oblasti jejich odbornosti.“
- „Možnost, že asymptomatičtí lidé, dříve označení jako zdraví lidé, přenášejí virus, je bezvýznamná.“
- „Neexistují důkazy o tom, že by obličejové roušky různých typů mohly snížit riziko infekce SARS-CoV-2 výrazně nebo dokonce vůbec jej ovlivnit. Toto tvrzení platí pro lidi všech věkových skupin, včetně dětí a dospívajících, stejně jako pro asymptomatické, presymptomatické a symptomatické lidi.“
- „Roušky jsou nejenom neúčinné, jsou také nebezpečné“, rozhodl soud. Jak dále vysvětluje expertka, každá rouška musí být správně použita, aby byla v zásadě účinná. Roušky se při dotyku mohou stát rizikem kontaminace. Na jedné straně je však obyvatelstvo nenosí správně a na druhé straně se jich velmi často dotýkají.
- I když je vše provedeno „správně“ při provádění PCR testu, včetně všech přípravných kroků (návrh a vytvoření PCR, odběr vzorků, příprava a provedení PCR) a test je pozitivní, to znamená, že detekuje sekvence genomu, které existují také ve specifickém viru (SARS-CoV-2), to za žádných okolností neznamená, že osoba, která měla pozitivní test, je infikována replikujícím se SARS-CoV-2, a tedy že je pro ostatní lidi nakažlivá = nebezpečná.
- Pro posouzení účinnosti PCR testů je klíčový počet cílových genů, které mají být testovány. To bylo postupně sníženo z původních tří na jeden v souladu s pokyny WHO. Expertka vypočítává, že s použitím pouze jednoho cílového genu, který má být testován ve smíšené populaci 100 000 testů bez jediné skutečně infikované osoby, má za následek výsledek 2 690 falešně pozitivně testovaných osob v důsledku průměrné míry chyb zjištěné v okamžitém mezilaboratorním srovnání. Pokud by byly použity tři cílové geny, bylo by to jen 10 falešně pozitivních výsledků. Pokud by bylo pro analýzu PCR použito správné „cílové číslo“ tří nebo dokonce lepší (například používané v Thajsku) až šesti genů, míra pozitivních testů a tedy „7denní incidence“ by byla téměř úplně snížena na nulu.
- Prof. Dr. Christof Kuhbandner vysvětluje, že podle výpočtů RKI u hromadných rychlotestů, bez ohledu na příznaky, je pravděpodobnost skutečné infekce, pokud je dosaženo pozitivního výsledku, pouze dvě procenta (specificita testu 80 procent, citlivost testu 98 procent). To by znamenalo, že na každé dva skutečně pozitivní výsledky rychlých testů by bylo 98 falešně pozitivních výsledků, které by všechny musely být znovu testovány pomocí testu PCR.
- Efekt lockdownů na zamezení šíření nákazy virem SARS-CoV-2 je bezvýznamný.
Celý článek zde: