Už delší dobu obesíláte školy v České republice a varujete je před projekty jako například Edison, které podle vás jednostranně informují žáky i studenty nejen o muslimské kultuře. Slyšela jsem, že stále více škol od podobných projektů upouští. Jaké máte informace?
Ano, je tomu tak. Za naší prací jsou vidět výsledky a dostávají se k nám informace především od rodičů dětí té které školy, že o program Edison již ve škole nemají zájem. Těší nás to obzvláště u škol, kde byl dříve Edison oblíben; je tedy vidět, že nejen rodiče, ale i někteří kantoři a ředitelé škol prokoukli, o co u multikulturně zaměřených akcí tohoto typu doopravdy jde a že jejich primárním cílem je podsouvat do mysli našich nejmenších multikulturní ideologii, která v sobě nese velká rizika – a navíc je to politický směr, což ve školách nemá co dělat. Nutno ale dodat, že to není jen o Edisonu. Do škol se tlačí další podobně zaměřené neziskové organizace s pochybnými programy. Všechny mají kromě finančního profitu v podobě různých grantů jediný cíl – pokřivit a deformovat zdravý úsudek těch, kteří si ho pro svůj život teprve vytvářejí. Bohužel, ale ještě je stále mnoho rodičů, kteří v multikulturně vzdělávacích akcích a multikulti výchově vůbec nevidí nic špatného, a naopak seznamování svých ratolestí s kulturami z různých koutů světa vítají.
Já jen dodávám, že právě to, že daná kultura je vždy prezentována velmi líbivou formou, kde se vyzdvihují jen její pozitiva, ale o negativech se nedozvíte zhola nic, je velmi nebezpečné a zavádějící. Už jsem několikrát zmiňoval příměr ke komunistické propagandě pro nejmenší, jako byl „Pionýr“, kde se dětem líbilo, ale ve skutečnosti šlo o mentální přípravu budoucích svazáků a komunistů s jedinou „správnou“ ideologií ve svých hlavách. Tohle je naprosto to samé, jen místo té komunistické stojíme proti multikulturní ideologii, což je stejný jed; já slovo multikulturní vnímám jako eufemismus pro slovo islámská. Ať se na to díváte zprava, nebo zleva, o nic jiného nejde. Muslimská totiž ty ostatní kultury postupně vytlačí, takže z multi vám pak zůstane mono. Pro žádnou jinou kulturu nikdy nebylo třeba se takto připravovat a vidím zde velké nebezpečí v tom, že tyto programy učí naše děti být k velmi netolerantní kultuře, nebo spíše politické ideologii, maximálně tolerantní a nevzdorovat jí.
Tohle má pak za následek kompletní ztrátu pudu sebezáchovy do budoucna. Jaké jsou následky, vidíme díky zvrácené levicové politice socialistů a zelených především v dnešním Švédsku, ale i Francii, Velké Británii a bohužel i v sousedním Německu. Položme si otázku: bylo třeba se zaobírat ideologickou multikulturní výchovou k tomu, abychom v naší zemi bez problémů přijali například vietnamskou komunitu? Bylo třeba nás nějak poučovat a názorově směřovat, abychom přijali i tu ukrajinskou a další? Ne. Jako národ jsme velmi tolerantní a nevidím nic špatného na tom, když se někdo cítí jako vlastenec, který nechce nic víc než žít v bezpečné zemi, kde platí určitý právní řád. To bohužel zakořenění islámské ideologie v zemi, kde platí výše uvedené, naprosto vylučuje. Dochází pak k vytváření paralelní společnosti s vlastním právem šaría a agresivní formou teritoriální roztahovačnosti. Děkuji, nechci. Je pak naprostá nehoráznost, že různí pomatení lidskoprávní aktivisté a levicové „elity“ nálepkují za nacisty a xenofoby ty, kteří jen vyžadují po příchozích do naší země, aby se – když to zjednoduším – chovali slušně.
Domníváte se, že některé školy ustupují od multikulturních programů i díky vaší aktivistické činnosti?
To bezesporu, ale nejsme určitě sami, kdo proti multikulturní hydře bojuje. Hodně pomáhá, když se lidi informují navzájem, sdílejí informace a nesledují jen zprávy na České televizi, které podle mého nemají naprosto žádnou vypovídací hodnotu. Každý člen naší skupiny se této problematice věnuje ve svém volném čase, bez jakéhokoliv nároku na nějaké ohodnocení. Dostatečnou satisfakcí nám totiž je skutečnost, že se nám daří lidem otevírat oči. Jde nám především o budoucnost našich dětí. Spojili jsme se i s pražskou skupinou, kde jsou názorově stejně naladěni, pracujeme na propojení s lidmi na Slovensku. Čeká nás hodně práce. Je stále spousta lidí, kteří netuší, co multikulturní ideologie obnáší. V tom nejnegativnějším slova smyslu, samozřejmě.
Když jsme spolu mluvili naposledy, říkal jste mi, že žádné reakce na vaše varování ze škol nepřišly. Je tomu tak stále? Nebo jste nějaké reakce zaznamenal?
Primárním cílem bylo školy upozornit na to, že tady jsme a že monitorujeme jejich činnost v této oblasti. Nešlo nám o jejich feedback. Často se mi ale ozvou nějací rodiče, že škola program Edison ve svých prostorách nechce, jak jsem již uvedl. Zkoušeli jsme i z vlastní iniciativy sem tam nějaké škole nabídnout určitou protiváhu ve smyslu přednášky na téma vlastenectví, odboj proti nacismu v Protektorátu, nebo naši legionáři v první a druhé světové válce. Naprosto bez zájmu. Smutné. Jsem přesvědčen, že tohle jsou témata, která rozhodně mají ve škole být prezentována. Stejné to bylo i na jedné škole, kde jsme jako protiváhu probíhajícímu Edisonu nabídli rozhovor s českým exmuslimem. To byl ten z nejpovolanějších mluvit nejen o pozitivech, ale i o negativech určité kultury, která je některými praktikanty Edisonu také představována. České školství je v tomto směru docela zdevastované a současnou vládou prosazená inkluze jej sráží na kolena ještě více. Ze škol, a nejen těch základních, se stává vymývárna mozků místo toho, aby sloužily jako centrum vzdělání. Jak jsem ale již uvedl, jsou cítit mírné změny k lepšímu alespoň ve vnímání tohoto problému u čím dál více rodičů.
Co je ve vaší činnosti nového? A chystáte něco dalšího?
Chceme se více zaměřit na infiltraci ostatních neziskových organizací do škol, které se tam snaží protlačit i jinou – pro výchovu mládeže v tom lepším případě zbytečnou a v tom horším případě závadnou – tématiku. Evidujeme případ z jedné střední školy, kdy lidskoprávní nezisková organizace nabízela jakýsi vzdělávací program, u kterého se po pečlivém prostudování ukázalo, že se jedná o program primárně určený pro vězně propuštěné na svobodu, o jejich následné začlenění do společnosti. Paní ředitelka této školy je natolik rozumná, že – dle svých slov – a priori nechce s neziskovými organizacemi nic mít. Tento konkrétní případ ale zcela jasně poukazuje na skutečnost, že se s vidinou grantů a lehce nabytých dotací může do školy dostat prakticky kdokoliv, o neprověřených přednášejících ani nemluvě. Je to jen na rozhodnutí ředitele školy, případně jeho zástupce. Tolik ke kategorii zbytečné tématiky. Do té závadné řadím rozhodně, nebojím se říct, propagandu LGBT.
Učit děti o tom, že homosexualita je normální, je nejen neetické, ale i zvrhlé. Osobně nemám nic proti homosexuálům jako takovým, pokud tedy necítí potřebu exhibovat na různých festivalech zvrácenosti typu Prague Pride, který je hodně za hranicí vkusu, ale propagace této jinakosti na školách je už opravdu, a omlouvám se za ten výraz, zhovadilost. Ilustrovaná pohádková knížka pro děti, dokonce i předškolního věku, s názvem Princ a princ od autorky Adély Elbel, kdy si jeden z princů za nevěstu vybral osobu stejného pohlaví, a pak druhý díl Král a král, kdy na svatební cestě adoptují holčičku, jen dokresluje dekadenci školství nejen u nás, ale v celé Evropě.
Knihy a různé brožury jsou zejména díky zeleným naprosto běžným koloritem ve švédských a německých školách i školkách a tohle byl jen jeden případ z mnoha, který se valí i na naše školáky. Stále slyším různé levicové liberály vykřikovat, že patříme na Západ a něco o západních hodnotách. Já se ptám: Je tento Západ, kterým zmítají díky nezodpovědné migrační politice teroristické útoky, tím Západem, kam chceme patřit, a jsou výše popsané hodnoty těmi hodnotami, které se Západem chceme sdílet? Rozhodně tím nechci říci, že bychom pak patřili na Východ, jsme zatím totiž ještě suverénní země, ale ty západní hodnoty, jako je svoboda slova, bezpečnost a demokracie, už v mnoha západních zemích díky politice Evropské unie rozhodně nenajdete.
Vaši aktivitu jste spustil poté, co vaše dcera byla potrestána kvůli tomu, že jste nesouhlasil s její účastí na přednášce o islámu právě kvůli nevyváženosti. Došlo i k probírání na brněnském zastupitelstvu a vyhrožování, že na vaši rodinu bude zavolána sociální pracovnice. Měla celá situace ještě nějakou dohru, nebo už je ticho po pěšině?
Ne, tím to na úrovni zastupitelstva skončilo a ve finále jsem měl podporu jak od starosty, tak od místostarosty a některých členů zastupitelstva, kterým bylo zcela jasné, o co ve skutečnosti jde. Ale určitě tento případ poukázal na nebezpečí participace neziskových organizací na výuce dětí a mně dal obrovský impuls k tomu, abych se snažil něco s tím udělat, a hlavně proti tomu bojovat. Jsem rád, že jsem v tom nebyl sám a přidala se ke mně spousta lidí. Dnes naše skupina Rodiče proti indoktrinaci školáků čítá asi pětadvacet lidí plus další v Praze, a jak jsem už zmínil, pracujeme na propojení se Slovenskem.
Někteří rodiče nám píší o případech multikulturních programů ve školách, které jejich děti navštěvují, a někteří žádají i o radu, jak postupovat v případě, že své dítě nechtějí vystavit multikulti propagandě, která zrovna probíhá v té jejich škole. To jsou věci, které nás naplňují, a snažíme se takto maximálně pomáhat. Cítíme v tomto směru obrovskou odpovědnost a budeme rádi, když nám každý, kdo bude potřebovat pomoct nebo nějak poradit, napíše na: rodice@stop-indoktrinaci.cz. Rodiče nám také o různých zkušenostech a případech, které se na školách v souvislosti nejen s multikulturní propagandou udály, písemně referují. Máme dokonce případ maminky, která se ohradila vůči sexuální výchově na škole svého dítěte a která teď má vážné problémy i ve svém zaměstnání. Neskutečné.
Václav Klaus mladší nedávno kritizoval materiál České školní inspekce, který popisuje implementaci Vzdělávání v globálních a rozvojových tématech. Napsal k tomu: „Jako vážně – vaše dítě chodí do školy a tam ho budou v různých předmětech (zeměpis, dějepis, občanka, možná i jinde) učit správným postojům k multikulti. A nebudou ho učit normálně logicky myslet – budou ho učit myslet v evropských souvislostech. Školy musí vytvořit pozici koordinátorů. Koordinátor pro evropské a globální myšlení – ten bude dohlížet, zda jsou tato témata začleněna do výuky v různých předmětech a správně uvědoměle a energicky vyučována.“ A ptal se, jak daleko jsme od polpotovských převýchovných komun. Tak jak daleko podle vás? A co si o celé věci myslíte?
Václav Klaus má v tomto naprostou pravdu a příměr s polpotovskými převýchovnými komunami v Kambodži sedmdesátých let není vůbec od věci. Je to odborník ve školství a já si ho nejen jako odborníka, ale i jako člověka nesmírně vážím. Párkrát jsme se potkali a obdivuji jeho široký rozhled napříč tématy. Dá se s ním diskutovat skutečně o čemkoliv a dovedu si ho představit minimálně v pozici ministra školství, kde by byl – na rozdíl od těch předchozích tragikomických postav, které nadělaly více škody než užitku – člověkem na svém místě. Má rozhodně pravdu, i co se (ne)kvality výuky týká. Ostatně jsem také už uvedl, že se ze škol stává pomalu, ale jistě jakési ideologicky-agitační centrum.
Nejvíce patrné je to například v některých školách v Norsku, kde už o normální předmět typu matematika nebo fyzika školáci nezavadí. Hlavním trendem se stává včlenit do výuky multikulturalismus a čím dál častěji i propagaci LGBT čili výuku na homosexuální téma. Vím, že to zní šíleně, ale u našich sousedů v Německu už je to také čím dál častější jev i u těch nejmenších. Proč se u dětí nepodporuje, jak se správně chovat například k hendikepovaným a jak jim pomáhat? Ti naši účast a pomoc potřebují rozhodně více. Podezřele to vypadá… jako by nebyl zájem, aby další generace byly mentálně zdatné. Podobný trend je i v našich končinách. Ztratíme-li takto jednu generaci, mám velkou obavu o budoucnost původních Evropanů.
