Senátor Zdeněk Hraba byl hostem pořadu Rozhovory PL. Kromě procesu vzniku nové vlády a průtahů ze strany prezidenta Petra Pavla přišla řeč také na krok Rady EU, která schválila skandální opatření „Chat Control”, tedy v reálu šmírování veškerých zpráv, které si lidé přes různé aplikace píší. Hraba upozorňuje, že toto sledování by se týkalo nejen zpráv odeslaných, ale i rozepsaných.
Foto: Redakce PL Popisek: Senátor Zdeněk Hraba v pořadu Rozhovory PL
Prezident Petr Pavel by měl Andreje Babiše jmenovat premiérem. „Nic tomu nebrání. Důsledky, jaké to pro Andreje Babiše a případně pro Agrofert bude mít, je věc druhá. Teď tomu jmenování nebrání vůbec nic. Jde čistě o vůli pana prezidenta, zda chce nebo nechce,” shrnuje jednoznačně právník a předseda senátní komise pro Ústavu.
„V potenciálním střetu zájmů je každý občan této země, protože teoreticky může být jmenován premiérem a teoreticky se může dostat do střetu zájmů. Jak jsem řekl, jmenování Andreje Babiš nebrání nic. Pokud by byl jmenován, musí střet zájmů vyřešit do 30 dnů. Pokud by to nesplnil, jsou tam sankce a pro Agrofert by to znamenalo ztrátu dotací a veřejných zakázek. To ovšem nesouvisí s tím, zda Babiš má nebo nemá být jmenován. Jak na základě povinností prezidenta plynoucích z Ústavy, tak na základě ústavních zvyklostí podle toho, kdo vyhrál volby a přinesl víc než 100 hlasů poslanců,” uvádí Zdeněk Hraba a konstatuje, že pomyslný míč je v tuhle chvíli na straně prezidenta.
Nesouhlasně kroutí hlavou nad tím, že by Petr Pavel hodlal své odmítavé stanovisko ke jmenování Filipa Turka členem vlády podpírat argumentem údajných právních důvodů. „Šlo by o hodně extenzivní a hodně široký výklad stávajících pravidel, pokud by se dospělo k tomu, že to prezident opírá o nějaké právní důvody. Já je tam nevidím,” konstatuje.
Varuje před schváleným návrhem na tzv. Chat Control, který prošel Radu EU pod dánským předsednictvím. ČR sice hlasovala proti, ale vzhledem k tomu, že v této věci stačí kvalifikovaná většina, nesouhlasné stanovisko Česka a několika dalších zemí, včetně Slovenska, to nezvrátilo. Ve stejný den prošlo Evropským parlamentem prohlášení, které je ve stejném duchu. Nejde sice o závazný dokument, ale většina europoslanců se vyslovila pro konec anonymity na internetu a nutnost lustrování všech uživatelů pod záminkou ochrany dětí.
„Vždycky jsou uváděny tyto důvody, protože proti ochraně dětí nemůže nikdo nic mít. Samozřejmě se jádro skrývá v totální kontrole komunikace. Cesty ještě jsou a tou extrémní je, že se to nebude aplikovat, anebo to ty společnosti obejdou. Dojde ke vzniku nových platforem, které budou sídlit někde jinde. Internet je nekonečné moře a lze skrývat i IP adresy. Svět si vždycky poradí a komunikaci skryje. Samotný obsah Chat Control je, že by dokonce měly být kontrolovány i rozepsané zprávy. Až do těchto detailů by se mělo jít, což je brutální zásah do svobod i do ústavních pořádků drtivé většiny států EU. Bude to ještě velký boj,” míní Hraba, který je přesvědčen, že pokud definitivně Chat Control projde, některé státy to nebudou aplikovat.
Chat Control je dalším plánovaným zásahem do omezování soukromí občanů států Evropské unie. „Už toho moc nezbývá. I dnes nás mobily znají tak, že toho nelze moc skrýt. A kdo má ještě chytré hodinky, kde se ukazují i parametry fyzického stavu. Jsme v tuhle dobu tak otevření jako nikdy v historii. Je to špatně. Viděl jsem vyjádření jednoho amerického zpravodajce v nějakém pořadu, který říkal, že komunikace je kontrolována už teď,” sděluje.
Proč taková opatření Brusel navrhuje a chce omezovat svobodu lidí? Podle Hraby na to existuje poměrně snadná odpověď. „Evropské elity vidí jak dopadly jejich protějšky ve Spojených státech. Mám na mysli administrativu prezidenta Bidena a Demokraty obecně. Nechtějí dopadnout jako oni a myslí si, že čím víc budou utahovat šrouby, tím víc oddálí svůj konec. Podle mě je to přesně opačně. Tlačí na pilu tak, že se vlna odporu zvedne a některé unijní předpisy budou jednotlivé státy ignorovat. Jiná cesta někdy nezbude,” myslí si Zdeněk Hraba.
„Podobně jako migrační pakt. Vždy to bude pro střední Evropu velké nebezpečí a nezbude než to ignorovat a žádné migranty nevzít,” říká razantně.
Po jmenování nové vlády vidí jednoznačnou prioritu. „Nejdůležitější je soustředit se na školství, na vzdělávání a na to, aby byly ze škol vyhnány politické neziskovky, které tam tlačí trans lobby a další témata. Dělá to doslova dětem v hlavách zmatek. Vidíme to na číslech, kdy se identifikují jinak. Jsou tam nárůsty o 4 tisíce procent u identifikace dívek jako jiné pohlaví. To je biologicky vyloučené. Stejně je důležitá i revize inkluze,” doporučuje.
Brutální nárůst dětí, které se identifikují jako jiné pohlaví má Zdeněk Hraba za uměle vyvolanou epidemii. „Viděl jsem statistiky ze Spojených států, kde jsou změny mezi různými sociálními skupinami. Není to biologická záležitost, ale sociální. Největší procento nárůstu, které už ale zase v USA klesá, bylo u humanitních studií, vysokoškolských a dobře situovaných. U dívek, které pochází z ekonomicky dobře ukotvených rodin, u liberálů. Není to podmíněno biologicky, je to sociálním tlakem,” zdůrazňuje.
„Je to podmíněno obrovským sociálním tlakem a určitou módností. Trendy ve Spojených státech se nyní výrazně otočily a než to dorazí do Evropy a prosadí se to, bude to chvíli trvat, ale už se situace mění,” vidí Zdeněk Hraba.
VHLED MIROSLAVA ŠEVČÍKA Ekonom a poslanec za SPD Miroslav Ševčík se pustil do končící vlády Petra Fialy za zbabraný návrh státního rozpočtu. „Jejich postoj je naprosto nehorázný, protože se po nich nechtělo vůbec nic jiného, než aby předložili rozpočet, který bude reálný a který bude úplný a pravdivý. To znamená, že by se měli vrátit k transparentnosti,“ spílal Fialově vládě, která se odmítá rozpočtem znovu zabývat a přepracovat ho, ač je to její povinnost daná zákonem. „Banda líná,“ neudržel se Ševčík.
Foto: Repro Aby bylo jasno, YouTube Popisek: Miroslav Ševčík
Sněmovní rozpočtový výbor hlasy poslanců ANO, SPD a Motoristů v pondělí doporučil dolní komoře, aby návrh státního rozpočtu na příští rok vrátila končící vládě Petra Fialy (ODS) k přepracování. Jaký ten návrh byl podle vás?
Zákon o státním rozpočtu bývá považovaný za nejdůležitější hospodářsko-politický zákon, který se přijímá každoročně. Má i své specifické způsoby projednání. Zákon by měl splňovat zásady pravdivosti, úplnosti, reálnosti a transparentnosti.
Bohužel zákon o státním rozpočtu, respektive jeho návrh pro rok 2026, nesplňoval žádnou z těchto podmínek. Předložený návrh zákona byl lživý, neúplný a nereálný. Navíc už i podle vyjádření Národní rozpočtové rady nesplňoval tento zákon povinné legislativní podmínky. Národní rozpočtová rada považovala porušení za neakceptovatelné, protože rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury nebyl vládou schválen a sněmovně předložen v termínu, který je zákonem určen, a nebyl schválen skoro ani další měsíc. V rámci Státního fondu dopravní infrastruktury chybělo víc než 37 miliard korun.
Vedle toho jsme při zkoumání jednotlivých kapitol dospěli k závěru, že vedle Státního fondu dopravní infrastruktury na samotném Ministerstvu dopravy chybí řádově 3 miliardy korun, které by se zahrnovaly do kvazimandatorních nebo mandatorních výdajů a zároveň chyběly finanční prostředky, které je nutno vynaložit na kofinancování projektů Evropské unie, a to ve výši až 8 miliard korun. Další finanční prostředky chyběly na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, tam to dokonce bylo uvedeno přímo v sešitu, který se týká hospodaření MŠMT. Řádově tam chybělo 7 miliard korun. Na Ministerstvu zemědělství chybělo 7 miliard korun pro kofinancování projektu Evropské unie a identifikovaná byla i ztráta, respektive nedostatky na Ministerstvu zdravotnicí ve výši 1 miliardy.
Nejvýznamnější položky ovšem chyběly na Ministerstvu práce a sociálních věcí, bylo to až 32 miliard. Týkalo se to především příspěvku na péči, nemocenské a podpory v nezaměstnanosti. Tam, zvláště s ohledem na to, že jenom za poslední rok, když porovnáváme dosud známá čísla za říjen roku 2025 oproti říjnu roku 2024, došlo k dramatickému nárůstu počtu nezaměstnaných o 50 tisíc a zároveň jde o nejvyšší počet nezaměstnaných od roku 2016. Samozřejmě se to projevilo i v podílu nezaměstnaných na počtu obyvatelstva, což je taktéž ve srovnatelném období nejvyšší číslo od roku 2016. Vedle toho ale došlo ještě k dalšímu negativnímu posunu na trhu práce. Klesl počet volných pracovních míst na nejnižší úroveň dokonce od roku 2014. Již z tohoto důvodu měl rozpočet počítat s tím, že se bude muset vyplácet více na podpory v nezaměstnanosti. A posuďte třeba následující. ČTK vydala zprávu, že „na dávky, které nahradila superdávka, se do konce září dalo 25,6, mld. Kč. Meziročně o 12 procent více. Příští rok má jít na superdávku 18,4 mld. Kč.“ Podle této zprávy, pokud by do konce roku zůstaly výdaje neměnné, tak to státní rozpočet bude stát 34,13 mld. Kč. Takže lháři připravili rozpočet na 53,91 procentech letošní očekávané skutečnosti. Posuďte sami, jestli tato vláda je vládou podvodníků nebo jen nekompetentních darebáků.
A to je jenom jeden z mála příkladů, který se týká Ministerstva práce a sociálních věcí. V řádném rozpočtu by měly být výdaje o 32 miliard vyšší. Když bychom to sečetli, tak celkový deficit by byl řádově o 95 miliard Kč vyšší a jak jsem již podotkl, za této situace by nesplňoval již touto vládou předkládaný rozpočet, zákon o rozpočtové odpovědnosti a tato vláda by ho tedy porušila. Podle mého názoru ale tenhle lživý rozpočet podala kvůli tomu, aby potom mohla politicky útočit na nově sestavovanou vládu s tím, že se nechová rozpočtově odpovědně.
Premiér a šéf ODS Petr Fiala jednoznačně odmítl, že by jeho končící vláda ještě mohla předělávat návrh státního rozpočtu na příští rok, jak to požaduje nová koalice ANO, SPD a Motoristů. Ať si ho nachystají sami, vzkázal. Co na to říkáte?
Jejich postoj je naprosto nehorázný, protože se po nich nechtělo vůbec nic jiného, než aby předložili rozpočet, který bude reálný a který bude úplný a pravdivý. To znamená, že by se měli vrátit k transparentnosti. Měli by upravit příjmy v souladu s predikcí, která je na světě teď od listopadu. Měli by prověřit všechny výdaje a prověřit objemy sociálních výdajů a upravit výdaje na kofinancování projektů s Evropskou unií a prověřit nutnost výdajů na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Samozřejmě toto všechno měli předložit již původně. Mohli by spolupracovat například i s Národní rozpočtovou radou, aby nepředkládali něco, co porušuje zákony. A navíc jsou za tuto práci placeni, a ne málo, z peněz daňových poplatníků. Banda líná.
Zapomíná se například na zemědělskou politiku, na rozvoj venkova. Je potřeba se podívat i na to, že rozpočet na MŠMT vůbec neodpovídá zákonu, který by měl upravovat platy učitelů na 130 % průměrné mzdy v České republice. Tahle šílená vláda dovedla učitele k tomu, že v letošním roce nebude jejich průměrný plat dosahovat ani 108 % průměrné mzdy v ČR. A v příštím roce, tak jak to naplánovali, by se mzda učitelů přiblížila zhruba průměrné mzdě v celém hospodářství. Takže toto všechno se musí přepracovat, zreálnit a podat pravdivý návrh rozpočtu. A pak se ukáže, že nebudou oni dodržovat zákon o rozpočtové odpovědnosti. Následky nemohou svalovat na novou vládu. Pokud by se musel zákon o státním rozpočtu přepracovat novou vládou, respektive by se začalo hospodařit v rozpočtovém provizóriu, tak tu zodpovědnost za tento posun stejně ponese současná vláda v demisi.
Upozorňuji, že kdyby se prvních pár měsíců hospodařilo v rozpočtovém provizoriu, než projde jednotlivými čteními zákon o státním rozpočtu, který by připravovala nová vláda, tak se můžou vydávat prostředky pouze na takové výdaje, které odpovídají jedné dvanáctině rozpočtu roku 2025. A v tom případě by se musely každý měsíc snížit výdaje podle vztahu k tomuto rozpočtu, který nepravdivě podala, respektive odevzdala, tato vláda. Výdaje by se musely snížit o více než 5 miliard korun měsíčně.
V americkém Bloombergu vyšel editorial kritický k plánu německého kancléře Merze na ekonomický restart Německa. Aby všechno vyšlo, jak má, Merz musí doručit výsledky do příštích voleb, které se uskuteční v roce 2029. Podle Bloombergu hrozí, že velká finanční injekce pro armádu a infrastrukturu zmizí v průběžných výdajích a dotacích. Jsou tyto obavy podložené?
Ukazuje se, že plán německého kancléře Merze je blízký utopickému socialismu. Restart, postavený na vojenských výdajích, navíc financovaných půjčkami, opravdu může vést pouze k vyostření situace a případně i k válečnému konfliktu. Německo v současné době spěje k ještě větší socializaci hospodářství. Právě další zbrojení vede k dalším regulacím a dalším byrokratickým opatřením. Na situaci v Německu již upozorňují i jednotlivé svazy průmyslu. Říkají, že největší překážkou pro konkurenceschopnost Německa se stávají samotné nápady vzešlé z německých hlav. Je to ideologie spojená především s Green Dealem a zelenou politikou a dále je to ideologie spojená s Davoským fórem, které do letošního roku vedl Němec Klaus Schwab. Německo se ve srovnání s jinými ekonomickými centry ve světě dostává na vedlejší kolej. To, co se může stát, tak může prohloubit ještě více korupční jednání, protože vojenské výdaje jsou mnohdy spojené s dalšími aspekty, které je potřeba sledovat, a to je korupce. Ani se moc nedivím, že po tom, co německé ideologie a politici rozpoutali v minulém století dvě světové války, že jejich potomci chtějí politické spory řešit opět protahováním válečného konfliktu na Ukrajině a zatahováním dalších zemí do tohoto děje. Jsem pacifista, jsem zásadně proti politice Merze. V této souvislosti si dovolím připomenout nehorázné jednání prezidenta Pavla, který na jedné konferenci a na dotaz deníku Die Welt k vytvoření evropských sfér vlivu, dne 9. 7. 2025 řekl, cituji:
WELT: Pro Evropany je často obtížné rychle najít společný přístup k zásadním otázkám, jako je třeba vztah s Čínou. Nyní se zdá, že Evropa mění svůj postoj, například v otázkách migrace, energetiky a zbrojení. Jakou roli v tom podle vás hraje nová vláda pod vedením kancléře Merze?
Petr Pavel: „Když jsme se s Friedrichem Merzem potkali v únoru v Mnichově, mluvili jsme o takzvaném francouzsko-německém motoru. Bohužel, jak jsem mu řekl, tento osmiválcový motor běží pouze na dva válce a má problémy, když startuje. Je v našem zájmu, aby tento motor opět dobře běžel. Evropa potřebuje řadu silných zemí, které by jí ukázaly cestu. Nechceme být závislí na americkém vedení a ani USA nemají touhu převzít v Evropě vedoucí úlohu. Co tedy potřebujeme, je vůdcovství, a neměli bychom se vyhýbat vymezování sfér vlivu, abychom se stali větším světovým hráčem. A to vyžaduje větší evropskou integraci a také leadership. Ano, Německo takové vůdcovství může nabídnout. Středně velké země jako Česká republika jsou připraveny to podpořit a přispět vlastními nápady. Němci mohou hrát skutečně vedoucí roli.“
Asi si to spletl s vedoucí úlohou KSČ. Ale použil stejný model.
Nechci být zatahován do války po boku Němců, ani jinak nechci být pod jejich vlivem. Čtenář ať si laskavě vyhodnotí sám, koho zájmy vlastně prezident Pavel reprezentuje.
Česko se už brzy stane čistým dovozcem elektřiny. Na květnovém senátním semináři Levné energie pro český průmysl uvedli bývalý člen bankovní rady ČNB Lubomír Lízal a prezident energetické skupiny Sev.en Luboš Pavlas, že celkové náklady na to, že se Česko stane čistým importérem elektřiny, dosáhnou přibližně 100 miliard korun. Jsme připraveni?
Bohužel se může opravdu stát to, že se staneme čistými dovozci elektřiny. A to z toho důvodu, že budeme vypínat elektrárny, které vyrábějí elektřinu z uhlí. Tato situace je dána zase nesmyslným projektem Green Deal, který se snaží o dekarbonizaci politikou ETS. Na úrovni Evropské unie to pořád ještě nedošlo politbyru eurosajůzu ani členům parlamentu. Je to velmi nebezpečné. Je to krok pro další snížení konkurenceschopnosti zemí Evropské unie vůči ostatnímu světu. A v této nesmyslné dekarbonizační politice, od které ustupují všechny ostatní země světa, politbyráci i s některými českými komsomolskými europoslanci, pokračují. Odklon od dekarbonizace jsme konec konců mohli vidět na posledním setkání COP30 v Brazilii, které se týkalo takzvaných klimatických změn, kde se o dekarbonizaci přestalo úplně hovořit. Svědčilo to o tom, že se poukazuje na zásadní politické a ekonomické omyly ve snaze snížit jakési klimatické změny pomocí dekarbonizace. Od tohoto cíle se distancoval i jeden z hlavních propagátorů této myšlenky, a to je Bill Gates. Bude potřeba, aby se rozsvítilo napřed politbyru Eurosajůzu a posléze i ostatním, aby opustili tuto zhoubnou nebezpečnou politiku.
Bohužel pořád pokračuje trend v tom, že cena elektrické energie je pro české subjekty, pro domácnosti i firmy jedna z nejvyšších v zemích Evropské unie, dokonce v některých aspektech je nejvyšší. Místo toho, abychom pokračovali v trendu, který se tady budoval dlouhá léta a byli jsme čistými exportéry elektrické energie, se staneme závislými, a to zvláště i v souvislosti s tím, že nám mohou být házeny klacky pod nohy při dostavbě dalších bloků jaderných elektráren. Upozorňuji na to, že dostavba pouze dvou jaderných bloků vede k nahrazení těch stávajících dukovanských, kdy jejich životnost by měla skončit řádově za 12 až 15 let. My budeme potřebovat pro další rozvoj dostavbu i dalších dvou bloků, a to v Temelíně. Celkově se dá říct, že energetická politika díky až neokomunistickým centralistickým zásahům eurokratů a zájmových skupin vede ke zpomalení růstu životního úrovně a u některých domácností dokonce k jejímu snižování.
Na stole je návrh na ukončení války Ruska s Ukrajinou. Souhlasíte, že Trumpův 28bodový mírový plán mohl posunout Evropu zatím nejblíže k míru?
Ano, Trumpův 28bodový mírový plán mohl posunout Evropu zatím nejblíže k míru. Evropou mám na mysli především část Evropy, Ukrajinu, protože my zatím v míru žijeme, i když nám tady vnucují mnozí váleční štváči úplně něco jiného. Bohužel se stalo to, co se dalo očekávat ze strany současných válečných štváčů typu Merze, Macrona, Starmera, kteří se opět vložili do možnosti mírových jednání. Přesně tak, jak tomu bylo už v roce 2022, kdy byly před podpisem Minské dohody a vletěl do toho britský premiér, tehdy Johnson, který překazil tyto dohody a zavinil to, že na bojišti zemřely statisíce, možná i miliony lidí a další miliony lidí jsou na pokraji chudoby.
Plán Trumpa prošel revizí právě eurosajůzových premiérů a tzv. skupiny ochotných, ale ochotných spíš k válečnému štvaní a protahování válečného konfliktu ze zištných důvodů, protože jsou s největší pravděpodobností na tom zainteresováni. Podobně, jako jsou zainteresováni na pohybech velkých finančních částek již dlouhodoběji na Ukrajině.
Ukrajina už před vypuknutím válečného konfliktu byla hodnocena Evropským účetním dvorem ve zprávě číslo 23 z roku 2021 takto: „Boj proti velké korupci na Ukrajině… Několik iniciativ Evropské unie a výsledky stále nejsou dostatečné. Velká korupce a zmocňování se státu jsou na Ukrajině všudypřítomné. Kromě toho, že narušují hospodářskou soutěž a růst, poškozují také demokratický proces. V důsledku korupce se každoročně ztrácejí prostředky v řádech desítek miliard EU“.
Že to je pravda dokazuje i následný vývoj, kdy byla celá řada lidí odvolána a musela odejít kvůli korupci. Můžeme jmenovat jména, jako je Vasyl Lozynskyj, Vjačeslav Šapovalov, Oleksij Symonenko, Kyrylo Tymoschenko, Bohdan Chmelnickyj, Pavel Chalimon, Olexij Hončaruk, dále pak pět guvernérů ukrajinských oblastí, desítky vedoucích pracovníků celního úřadu a daňového úřadu v Kyjevě a tak dále. A to je prosím jenom za první rok válečného konfliktu.
Do toho se vložil samozřejmě i prezident Zelenský, který je možná hlavou celého korupčního jednání, které teď vychází na povrch. Mezitím ale odvolal celou řadu politiků, kteří na to poukazovali. Ať už to byl Dmytro Razumkov, Ivan Bakanov, to byl šéf tajné služby SBU. Byla to Irina Venediktová, generální prokurátorka, Olexii Arestovič, bývalý poradce Zelenského, který ale informoval pravdivě, jak to bylo s ruským raketovým útokem na obytnou budovu ve městě Dnipro. Ale byly tam i další. Byl to například předseda parlamentu David Arachamija, kterého donutil Zelenský odejít.
Současná aféra už se stahuje přímo kolem Zelenského, protože tady byl Zelenský tím, který chtěl zrušit Národní protikorupční úřad Ukrajiny, takzvané NABu, a speciální protikorupční prokuraturu SAP. Snažil se pomocí SBI, což je státní úřad pro vyšetřování, zlikvidovat tyto lidi, kteří proti korupci bojovali. A vyvrcholilo to tím, že chtěl Zelenský v létě letošního roku zrušit právě NABu a SAP. Do ulic vyšly ale desetitisíce protestujících, možná statisíce lidí, kterým se to nelíbilo, a tak Zelenský musel ustoupit, protože na něho začali tlačit i ostatní představitelé zemí Evropské unie.
Zelenský byl už v letošním roce varován několikrát, když mu jeho náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj už v květnu 2025 sděloval, že na konferenci, která se konala u příležitosti snah zabezpečit Ukrajině mír, řekl, že si bohužel myslí, že v tom sále, kde přednášel, nemohou být lidé, kteří stále doufají v nějaký zázrak nebo černou labuť, která přinese Ukrajině mír v hranicích z roku 1991 nebo roku 2022. Zalužnyj řekl, že to je nemožné a že se na to dívá reálně. Z toho důvodu také odešel ze svého úřadu a stal se velvyslancem v Anglii, a to taky z toho důvodu, že měl Zelenský obavy, že vzhledem k popularitě Zalužného by se mohl stát budoucím politickým rivalem právě ukrajinského prezidenta Zelenského. Zalužnyj se také díval reálně na průběh války. On přímo uvedl, cituji, že: „obrněná vozidla se stala bezbrannými proti levným dronům, a proto je dnes jejich použití v jiných typech boje nemožné.“ To samé říkal i o tancích. Alespoň vidíme, kam spěje naše rozhazování finančních prostředků na nákup třeba leopardíků, protože je zřejmé, že ty by nám potom v případném konfliktu houby pomohly.
Dnes se dá říct, že Zelenský se snažil zlikvidovat své politické oponenty, třeba Porošenka, a odchází v podstatě i pravá ruka Jermak z důvodu podezření na korupci, který provázel Zelenského pět let v čele kanceláře. Bylo by směšné si myslet, že Zelenský o krocích, které teď vyšetřuje NABu a SAP nevěděl. Zelenský se dokonce snažil zlikvidovat občanské aktivisty bojující proti korupci, a to je Haluštěnková, Hrynčuková, a to se mu zatím nepodařilo, a proto některé věci začínají vyplouvat na povrch.
Já jsem měl možnost mluvit s Ukrajinci, kteří žijí u nás, ale i s Ukrajinci, kteří tady byli krátkodobě. Mají obavy z toho, že může vypuknout občanská válka. Negativní vývoj se týká samozřejmě i ekonomické situace. Ta v podstatě říká, že na Ukrajině z obyvatelstva, co tam zbylo, je postiženo chudobou 9 milionů občanů. Za tyto poslední dva roky se jejich počet zvýšil o 2 miliony a ukazuje se, že Ukrajina v podstatě není schopná svou obranu finančně zvládnout.
Pro Ukrajinu by bylo nejlepší okamžité ukončení války, vyhlášení alespoň příměří a dál vyjednávat. Jak se to týká nás? Samozřejmě na ukrajinskou situaci reagujeme. Reagujeme naprosto scestně, protože vláda v demisi podporuje válečný konflikt dál. Jsem velmi rád, že i mezi policisty existují lidé s reálným pohledem. Například šéf centrály NCOZ prohlásil, že po konci války nám hrozí, že přijdou do Česka muži ze zákopů a varuje před tím, že se tu může zvýšit organizovaná kriminalita, násilná kriminalita, nájemné vraždy, velké loupeže a přepadání.
Je potřeba si uvědomit, že například Polsko už schválilo zákon, který odebírá nezaměstnaným Ukrajincům sociální dávky, podobný postup připravuje Německo. A vzhledem k tomu, v jakém stavu je náš rozpočet, tak bychom tímto způsobem měli postupovat i my v České republice. Měli bychom mít na prvním místě zájmy českých občanů, českých domácností a českých firem.
Zajímavé jsou i další informace, které se dovídáme. Český stát přichází o stamiliony až miliardy například na spotřební dani na cigarety, protože se sem pašují levné cigarety z Ukrajiny, které navíc ani nesplňují všechny hygienické normy.
Čím dřív bude válka ukončena, tím lépe. Je potřeba zamést se všemi válečnými štváči a všimnout si, že to štvaní je způsobeno tím, že z války mají finanční prostředky. „Za vším hledej peníze“ říkal už velmi dávno nositel Nobelovy ceny za ekonomii Milton Friedman.
Válka začala už po majdanu v roce 2014, když ukrajinští nacisté začali tvrdě likvidovat Rusy na východě Ukrajiny a rusky mluvící obyvatele a omezovat jejich práva. Zemřelo kolem 15ti tisíc obyvatel, možná i více. Rusko to vydrželo 8 let a až pak šlo chránit své obyvatele. Teoretický příklad: Za jak dlouho by americká armáda vlítla do Mexika, kdyby po ruském majdanu v Mexiku začala nová vláda likvidovat americké občany, kteří zde žijí a omezovala jejich práva? Za 8 let? Za 5 let? Za 1 rok? Za měsíc? Za týden? Ani náhodou! Za 2 hodiny, po smrti prvního Američana, by Mexiko bylo srovnáno se zemí! A všechny kecy kolem toho, kdo začal a nezačal válku, jsou skutečně jen a jen kecy!
Výměna vlády se blíží. A s ní i změny na postech velvyslanců. Zejména těch, kteří mezinárodním vztahům České republiky příliš neprospívali.
Foto: Jan Rychetský Popisek: Předvolební mítink Petra Fialy s Ivou Pazderkovou v Praze
S očekávaným nástupem nové vlády se začíná spekulovat o změnách na postech velvyslanců. Nejde pouze o výběr a schválení nových čelných diplomatů do zahraničí, ale i o možnou výměnu těch, kterým ještě mandát nekončí, a též zastavení snahy o vyslání některých politických nominantů spojených s vládou Petra Fialy.
Podle informací serveru ParlamentníListy.cz má jít, stručně řečeno, o zastavení nástupu politických trafikantů, kde panuje podezření, že nemají pro vrcholnou diplomatickou práci předpoklady, a také stažení velvyslanců, kde v některých případech dokonce panují podezření, že jejich práce je mírně řečeno problematická nebo za sebou mají podezřelé kauzy.
Výměny na místech vedoucích českých zastupitelských úřadů, o kterých se už nějakou dobu v kuloárech hovoří, by nebyly ničím novým. Právě naopak může jít spíše o reakci na chování Fialovy vlády, která po svém nástupu v roce 2021 vyházela několik diplomatů s údajným důvodem, že šlo o politické nominanty bez zkušeností.
Patrně nejkřiklavějším byl v tomto ohledu případ exministra a velvyslance Gustava Slamečky, který měl po návratu z čela naší mise v Jižní Koreji zamířit na velvyslanecký post do Dánska. Jeho výjezd byl schválen vládou i prezidentem a dokonce již získal agrément (souhlas přijímající země, pozn. red.). Nebylo to nic platné. Tehdy nová vláda Petra Fialy zasáhla, Slamečkův další výjezd zablokovala, na jeho místo vybrala svého člověka a Slamečkovi de facto vzkázali, že v diplomacii končí. Totožně bylo zameteno s Tomášem Tuhým, policejním exprezidentem a velvyslancem v Bratislavě, který měl vyrazit na post do slovinské Lublaně.
Gustav Slamečka ve svém vyjádření pro ParlamentníListy.cz kroutí hlavou nad nedávnými výroky hradního klíčového poradce Petra Koláře, který zpochybňoval, že je v pořádku, aby nastupující Babišova vláda jednala podobně, jako před lety ta Fialova. „Obecně ale platí, že v civilizované zemi se do již schválených a prezidentem podepsaných nominací velvyslanců ani při změně vlády nemá zasahovat,“ sdělil před týdnem Kolář Seznam Zprávám.
Podle Slamečky to nedává smysl, neboť právě takovou praxi začala Kolářem podporovaná Fialova vláda. „Výrok pana Koláře neodpovídá realitě, jak ji nastavila Fialova vláda. Úkolem budoucího kabinetu je reforma zahraniční služby, aby mohla být účinným nástrojem obhajoby českých národních zájmů. Můj případ další komentář nepotřebuje. Pokládám si za čest, že jsem mohl sloužit naší zemi. Ti, kteří mi to dál neumožnili, si napsali vlastní vysvědčení,“ sdělil Slamečka.
Jeho odchod je insidery pokládán za akt politické msty ze strany Lipavského a Fialy. „Oficiální důvody neobstojí. Slamečka je výborně jazykově vybaven a na rozdíl od mnoha českých diplomatů má ekonomické vzdělání (2x MBA). Jako ministr dopravy řídil v době českého předsednictví v EU Evropské rady. Čtyři roky také sloužil jako velvyslanec v Korejské republice, která je strategickým partnerem ČR a diplomatická mise zde patří k těm složitým. Úspěšně ji zakončil vyřešením případu českého lékaře, kterého se velvyslanci Slamečkovi podařilo zachránit před vězením a dostat zpátky domů. Fialova vláda a prezident Pavel se mu odměnili odvoláním z funkce velvyslance v Dánsku, kam měl bezprostředně odjet ze Soulu,“ popsal okolnosti pro ParlamentníListy.cz zdroj dobře obeznámený s tehdejším děním v Černínském paláci.
Změna by měla přijít na českém velvyslanectví v Berlíně. Jak už mediálně proběhlo, po uvolnění tohoto místa by mohl post potenciálně obsadit muž, který ho už zastával. Jde o Rudolfa Jindráka, kariérního diplomata, který v Německu už z pozice velvyslance naši zemi zastupoval, a to dlouhých osm let. Působil rovněž jako velvyslanec v Rakousku a v několika dalších středoevropských státech, a navíc byl i náměstkem ministra zahraničí a vedl též hradní diplomacii. Andrej Babiš si navíc Jindráka váží jako profesionála.
V případě Jiřího Čisteckého, dosavadního velvyslance v Berlíně, je pozoruhodné, jak o něm informují některá média, dlouhodobě spjatá s Fialovou vládou a se současným Hradem. Současného českého velvyslance v Německu Jiřího Čisteckého tak například označila za „talentovaného diplomata“. Jde naopak o velmi problematickou osobu. Nástupu Čisteckého na ambasádu v Berlíně s jistou nelibostí přihlížely i německé úřady, agrément mu však nakonec dali spíše z důvodu, aby zbytečně nezpůsobily skandál.
Čistecký má za sebou podezřelou kauzu s pašováním stovek pilulek silných psychofarmak do Ruska, což dodnes nebylo řádně vysvětleno. ParlamentníListy.cz na případ upozornily již v dubnu letošního roku (VÍCE ZDE). Přešlapů ale mělo být v případě Jiřího Čisteckého víc. Naše důvěryhodné zdroje hovoří o jeho údajně nevhodném chování vůči zahraničním diplomatům včetně zasílání nevyžádaných zpráv včetně fotografií intimního charakteru. Toho se měl dopouštět rovněž během svého diplomatického angažmá v Rusku. Vzhledem k tomu, že tito zahraniční diplomaté se o své nepříjemné zkušenosti měli podělit, je pravděpodobné, že se informace dostaly i k ruským tajným službám, které by je teoreticky mohly využít či zneužít.
Ve své roli velvyslance v Německu má mít Čistecký na svém kontě i další „úspěch“. Tentokrát se týká jiné oblasti. Aktuálně mediálně probíraný a široce politicky i společensky kritizovaný sjezd Sudetoněmeckého landsmanšaftu, který se má konat příští rok v Brně, měl být dle našich zdrojů z Ministerstva zahraničních věcí od počátku podporován a protlačován právě Jiřím Čisteckým. Kariéru měl tento kontroverzní diplomat v posledních dvou letech silně nahnutou, ale vše se mu dosud povedlo ustát. I to má svůj důvod.
„Patřil mezi chráněnce Tomáše Pojara, kterého by šlo označit za reálného ministra zahraničí. O tom, že Lipavský neměl absolutně žádnou moc a nic důležitého nerozhodoval jistě víte, to asi nemusíme řešit, takže to nemělo roli. Pojar za Čisteckým stál a jeho podpora znemožnila jeho odvolání a tiché uklizení na méně důležité posty tady v Praze. Dnes už Pojar nemá žádnou moc a nic nebrání tomu, aby nové vedení napravilo situaci a uklidilo ho. Němci se tehdy hodně divili, že jim ho chceme poslat do Berlína, jejich velvyslanec v Praze se na to dokonce ptal, ale ven se to nedostalo, Němci taktně pomlčeli,“ říká pro ParlamentníListy.cz kariérní diplomat, který pro český stát pracuje celou svou kariéru.
Zevnitř budoucí vládní koalice obecně zní, že pokud teď někdo kritizuje záměry odvolat některé stávající velvyslance nebo zarazit výjezd těch už schválených dosluhující vládou, měli by si uvědomit, že se tímto směrem vydalo právě vládní seskupení Petra Fialy a vytvořilo precedens. O nic úplně nestandardního nejde ani ve světě. Nemluvě o Spojených státech, kde výrazná část velvyslanců končí s mandátem prezidenta, který si je vybral, a čeká se na nominace toho nově zvoleného.
A BYLO BY UŽ NAČASE! ZBAVIT SE FIJALOVÉHO HNUSU JE TŘEBA VŠUDE, NA VŠECH ÚROVNÍCH!
„Ukrajinská armáda je demoralizovaná, ukrajinští vojáci dezertují více než kdy předtím. Ani se jim nedivím, taky bych nechtěla nasazovat život za zlaté záchody svých představitelů,“ říká europoslankyně Kateřina Konečná. Zmínila německé novinky ohledně vojenské služby a zbrojení. Vrátila se k oslavám 17. listopadu, padla i slova „nesnášenlivá řvoucí smečka“. Nešetřila ani spolek Milion chvilek.
Vraťme se ještě k letošním oslavám 17. listopadu. Jak je komentovat?
Jako jednu velkou přehlídku pokrytectví. Ti, kteří tam pořvávali, měli pramálo společného s těmi ideály, které měl přinést listopad 1989. To byla nesnášenlivá řvoucí smečka, která neváhala za minulost vypískat Andreje Babiše, ale Petrovi Pavlovi za to stejné zatleskat. Filipu Turkovi vynadat, že si dovolil přijít, Tomio Okamurovi za to, že si dovolil nepřijít. Kdo se na to díval objektivně s odstupem, tak si musel připadat jako v nějakém absurdním dramatu.
Konala se i demonstrace organizovaná splkem Milionem chvilek s názvem Česko není na prodej. Co k této akci říci? Mají pravdu ti, kteří chvilkařům vyčítají, že se dostatečně neozvali ohledně kauz jako dozimetr nebo bitcoiny, ale teď demonstrují proti vládě, která ještě ani nevznikla?
Jednoznačně. Tento spolek je jednoznačně pátou kolonou stran končící vládní koalice, jež je nyní v demisi, a s tím by zejména k nim také mělo přistupovat. Čtyři roky spali, sem tam – aby se neřeklo – vydali nějaké krátké prohlášení na sociálních sítích, ale jinak ke všem mafiánským praktikám zde mlčeli.
Když jsem tuto vlivovou partičku označovala za Milion chvilek vládních roztleskávačů, tak nyní by se měli přejmenovat na Milion chvilek pro ODS, TOP 09, KDU-ČSL, Piráty a STAN.
Když jsme u toho, že vláda ještě ani nevznikla, jak hodnotíte přístup prezidenta Pavla a předsedy ANO Andreje Babiše v této věci?
Budu – pro někoho možná překvapivě – citovat pana Lukáše Valentu, pirátského glosátora: „Pan prezident nemá co připravovat nějakou strategii. Jeho ústavní povinností je jmenovat toho, kdo sestaví většinu ve Sněmovně…“
Taky se divíte? Též jsem nevěřila vlastním očím, dokud jsem se nepodívala na datum, kdy toto napsal. Bylo to 5. října 2021, tedy po volbách, v nichž vyhrálo Spolu, a adresováno to bylo prezidentovi Miloši Zemanovi. Myslíte, že by podobně mluvil i k Petru Pavlovi? Na to ať si odpoví každý sám.
Pojďme na další téma. Ve svém pořadu Bočko jste se podívala do sousedního Německa a upozornila jste, že Německo se rozhodlo pro zastropování cen elektřiny. Můžete to, prosím, pro naše čtenáře rozebrat? Proč k něčemu takového hodlá Německo přistoupit?
V Německu si asi uvědomili, že bez levných vstupů – k nimž energie jednoznačně patří – nejsou schopni dnes už konkurovat nikomu. Indii, Číně, ale ani Spojeným státům, kde mají energie až čtyřikrát levnější. A celý slavný německý průmysl to začal pociťovat. Dokonce se už smí hovořit i o tom, že zavření jaderných elektráren byla chyba. Bohužel nejen pro Německo, ale zaplatili a platí to i naši občané a podnikatelé.
A co v tomto směru vzkázat naší nově vznikající vládě?
Tak, všechny strany nově vznikající vládní koalice – jak ANO, tak SPD a Motoristé – deklarovaly, že chtějí s cenami energií bojovat. Jde tedy o to, aby začala nová koalice vládnout co nejdříve a co nejdříve své sliby realizovat tak, aby to podniky i domácnosti pocítily ve svých peněženkách.
V souvislosti s Německem jste také zmínila novinky ohledně vojenské služby a zbrojení. O co konkrétně se jedná?
Musím se přiznat, že ve mně rostoucí vojenská síla Německa v roce 80. výročí od porážky zvěrstev, které páchalo, nevyvolává pozitivní pocity. Politicky již Evropu víceméně ovládlo, nyní to dělá plíživě i na jiných frontách. Příkladem budiž i sjezd sudeťáků v Brně. A slova pana kancléře Merze, že ukrajinský konflikt skončí „jen se souhlasem Evropy“, mě doslova vyděsila.
A jak tedy vidíte aktuálně situaci na Ukrajině?
Ukrajina je postavena do mimořádně obtížné situace. Mírový plán, který prezident USA Donald Trump prosazuje, je k ní velmi tvrdý. Nutno ale říci, že kdo čekal něco jiného, byl naprosto bláhový. Ukrajina se do této situace dostala sama. Už v dubnu 2022 mohla podepsat mírovou dohodu, která pro ni byla stokrát lepší. To by si ale pan Zelenskyj nesměl nechat radit od válečníků z Evropy – zejména od britského premiéra Johnsona – za nimiž stála a stojí silná zbrojařská lobby, která na mírovém řešení konfliktů samozřejmě nemůže vydělat ani korunu či dolar.
Konflikt na Ukrajině je rozhodnut a nezmění to ani deset raket Dana. Ukrajinská armáda je demoralizovaná, ukrajinští vojáci dezertují více než kdy předtím. Ani se jim nedivím, taky bych nechtěla nasazovat život za zlaté záchody svých představitelů.
