Archiv rubriky: Přejaté články

V mysli norimberské zákony, na papíře i lži. A ty počty? Historik Fidler nad propagační brožurkou Sudeťáků

16.05.2026 18:29 | Rozhovor

autor: Jan Rychetský

HISTORIE BEZ HYSTERIE „Ona jim nesedí v podstatě žádná čísla. V jejich ‚historickém‘ přehledu je uvedeno, že došlo k vyhnání zhruba tři a půl milionu sudetských Němců,“ říká historik Jiří Fidler, ale nedopočítal se. Pročetl si propagační brožurku sudetoněmeckého landsmanšaftu My sudetští Němci a pro ParlamentníListy.cz rozebírá, co je v ní psáno. To se budete divit.

V mysli norimberské zákony, na papíře i lži. A ty počty? Historik Fidler nad propagační brožurkou Sudeťáků
Foto: Hans Štembera
Popisek: Historik Jiří Fidler

RADĚJI HISTORIE JAK HYSTERIE!

Máme před sebou brožurku s názvem „My sudetští Němci / Wir Sudetendeutschen“, u které je dosti drobným písmem uveden vydavatel, tedy „Sudetendeutsche Landsmannschaft“, a stejně drobně oznámeno financování od „Bayerisches Staatsministerium für Familie, Arbeit und Soziales“. Co byste mi k tomu řekl?

Jedná se o brožurku propagační, určenou primárně českému obyvatelstvu, napsanou velmi dobrou češtinou a s minimálním množstvím prohřešků vůči českému pravopisu. Rozhodně aspoň v tomto jde o výrazný posun od onoho německo-„českého“ letáku „Rozkaz pro obyvatele“ z března 1939.

Vzal jste to hned zostra. Ale vcelku vám rozumím, protože celým materiálem, který se tváří jako vstřícnost sama, se vine zjevná propaganda ve stylu – buď uznáte náš pohled, který je esencí dorozumění, dialogu a smíření, nebo jej odmítnete, a pak jste pokračovateli nacionalismu, totality a všeho špatného…

Poněkud jste to zjednodušil, ale obecně máte pravdu. Je jejich věcí, jak sami sebe nazývají a jak svoje dějiny interpretují, ale nechápu, proč nás tím obtěžují. Zcela jistě si dokážou zaplatit české jedince či skupiny, aby jejich názory sdíleli. To vidíme minimálně v posledním desetiletí. Zatím si však dovolím pochybovat, že by nám svůj pohled dokázali obecně vsugerovat. Takže jde spíše o jejich stálou snahu odříznout ze štangle další, užší či širší, kolečko. A ten germanismus jsem použil záměrně.

Brožurka má dvě části, první je obecným sebevychvalováním, druhá historickým přehledem. Takže se s vámi budu asi bavit o té druhé části…

Jako obvykle vám do plánu trochu hodím vidle a nejdříve se budu věnovat geografii. V brožurce jsou na více místech přidány mapy. Většinou jde o mapu s vyznačenou hranicí České republiky, přičemž část jejího území je barevně odlišena. Podle jedné vysvětlivky jde prý o Němci osídlené území v roce 1937. Poněkud nechápu, kde ony údaje o osídlení v roce 1937 získali, protože sčítání lidu proběhlo v roce 1930. Pokud je mi známo, v žádném politickém okrese v českých zemích nežilo pouze a jen německé obyvatelstvo.

Ano, v politickém okrese kraslickém bylo přes 98 % obyvatel německé národnosti, ano, ve 26 okresech přesahoval počet obyvatel německé národnosti 90 %, ale politických okresů bylo v českých zemích celkem 151. Takže tvrzení, že barevně odlišené území bylo osídleno Němci, je minimálně nepřesné, nemluvě o skutečnosti, že neodpovídá ani jeho vročení. Je to něco podobného jako vyjádření jisté europoslankyně, že nás osvobodili Američané, později opravené, že nás osvobodili také Američané. Možná se tedy v novém vydání dočkáme upřesnění, že jde o území osídlené také Němci. Jaroslav Foglar razil pro podobná individua termín „takytáborník“, zde by šlo asi o „takyodborníky“ a „takyvědce“.

U těch map jsou ovšem zajímavé popisy…

Proti dvojjazyčným názvům měst nelze nic mít. Z historického hlediska jde o správný postup. Navíc, v meziválečném Československu šlo o zákonný úzus. Kvitují s potěšením, že na rozdíl od období protektorátu jsou názvy uvedeny nejprve česky, a poté německy. Otazníky však vznikají u regionů a vyšších celků. Na jedné mapě je uveden pojem „sudetské Slezsko“ na druhé pak „Moravské Slezsko/Sudetenschlesien“. To jsou zcela nesmyslné patvary, nemající oporu v ničem.

V roce 1742 došlo k rozdělení této země, tehdy oficiálně jedné z vedlejších zemí České koruny. Většina území připadla Prusku a byla od té doby označována jako pruské Slezsko. Menší část zůstala u České koruny a byla označována jako české Slezsko, po roce 1804 (vznik Rakouského císařství) jako rakouské Slezsko. V Československu šlo nejprve o Zemi slezskou, začleněnou v roce 1928 do Země moravskoslezské. Svévolné označování cizích území jinými názvy to často dělávají okupanti, nikoli údajní přátelé.

Se Slezskem je pak problém obecně. Na obou zmíněných mapách jsou uvedeny státní celky Rakousko a Slovensko, na jedné také Polsko, přičemž název posunut daleko na východ od Odry. Je zajímavé, že zde nikde není uvedeno Německo. Na obou mapách jsou však uvedeny nejen regiony Bavorsko/Bayern a Sasko/Sachsen, ale zcela totožnými písmeny i Slezsko/Schlesien, což by mělo enormně zajímat naše polské sousedy. Tady jde o zjevné odmítnutí uznání hranice Odra–Nisa, což byla jedna z podmínek sjednocení Německa.

Rozumím, takže onen pohled, který je esencí dorozumění, dialogu a smíření, nejen označuje části národnostně smíšených území meziválečného Československa za čistě německé, ale také zjevně zpochybňuje státní hranice kodifikované mezinárodními smlouvami. Ale pojďme přece jen k těm historickým pasážím…

V celé historizující části vidím tři problematické pasáže, které, bohužel, ukazují zcela odlišné tužby, než které jsou propagandisticky nabízeny. Jde o dvojstranu s časovou osou označenou jako „Naše historie v přehledu“, dvojstranu s názvem „Bezpráví Benešových dekretů“ a stránku s názvem „Tváře“.

Ona časová osa začíná přelomem 12. a 13. století a příchodem německých osadníků „na pozvání knížat a králů českých zemí“. Zde vidíme zcela ahistorickou titulaturu, místo správného a mnoho staletí obecně užívaného pojmenování český kníže a český král, pravděpodobně směřující k oslabení českého prvku našich panovníků. Podobnou výhradu lze mít k roku 1348 a založení pražské univerzity, kde panovník je primárně označen jako císař Svaté říše římské, jímž v té době rozhodně nebyl. Univerzitu totiž založil český a římský král Karel, jenž se císařem stal až o sedm let později. Takže zde máme opět ahistorický pokus o zlehčení českého vkladu. Poněkud nechápu, co má s jejich dějinami společného upálení Jana Husa v Kostnici. Z domácí války husitské epochy by se našlo vícero akcí, jež by se záměrem autorů konvenovaly lépe. Následuje skok o dvě století a tvrzení, které jistě stojí za citaci: „Náboženské spory a mocenské rozpory mezi císařem a českými stavy vedou k pražské defenestraci a posléze jsou příčinou třicetileté války“.

Pokud tomu citátu dobře rozumím, tak viníky třicetiletého konfliktu, který vylidnil většinu střední Evropy, byly české stavy…

No vidíte, jak vám jde podprahové chápání. Na rozdíl od prvního vstupu, kde se hovoří o panovnících českých zemí, což je nonsens, zde je správné označení „stavové českých zemí“ záměrně zkráceno na „české stavy“. Takže je záhodno se podívat na jeden z oněch náboženských sporů, vedoucích k třetí pražské defenestraci, mylně označované jako druhé. Šlo o luteránskou modlitebnu ve městě Hrob/Klostergrab, která byla v prosinci 1617 stržena, což bylo protestanty vykládáno jako zlovůle katolíků odporující Rudolfovu majestátu. Pravdou však je, že v roce 1614 si tuto modlitebnu postavili němečtí horníci, a to na pozemku oseckého kláštera bez jeho svolení, navíc stavební materiál tomuto klášteru ukradli. Pražský arcibiskup rozhodl o zboření modlitebny, což bylo v prosinci 1617 provedeno. Moderní mluvou bychom řekli, že došlo k odstranění černé stavby. Onen pražský arcibiskup se jmenoval Jan Lohelius a pocházel ze vsi Třebeně/Trebensdorf (či její samoty Vokov) poblíž Chebu, jež společně patřila městu Cheb a bavorskému klášteru ve Waldsassenu. Takže jistě byl českého původu, že?

A jako třešnička na dortu, po marných pokusech „legalizovat“ onu stavbu u císařského dvora, se někteří protestantští stavové, vedení Heinrichem hrabětem Thurnem, rozhodli vzít právo do svých rukou a z okna Pražského hradu vyhodit příslušníky dvou staročeských rodů – Viléma Slavatu z Chlumu a Košumberka a Jaroslava Bořitu z Martinic.

Můžeme tedy sumarizovat, Němci z Hrobu postavili modlitebnu na cizím pozemku a z ukradeného materiálu. Tu jim nechal jako černou stavbu arcibiskup německého původu zbořit. Následkem toho prosadil Němec stojící v čele protestantských radikálních stavů vyhození dvou Čechů ve funkcích místodržících z okna Pražského hradu. Ale za následný třicetiletý konflikt mohou přece „české stavy“.

Zajímavé, předpokládám, že obdobně byste dokázal rozebrat všechny body na uvedené časové ose. Je tam ale něco opravdu zajímavého?

Jako pozitivum musím publikaci přičíst, že se nesnaží proměnit zjevnou faktografii, například u roku 1897 uznávají, že Badeniho snaha o zrovnoprávnění českého a německého jazyka selhala kvůli odporu německé politické scény. Na druhou stranu nelze akceptovat tvrzení přifařené k roku 1919, že po „rozpadu habsburské říše zakládají Češi se souhlasem vítězných mocností Československo a proti vůli obyvatel zaberou také německé oblasti“. Tady již nejde o ohýbání faktů, ale zjevné lži – žádné německé oblasti neexistovaly, hranice českých zemí byly kodifikovány Vratislavským mírem v červnu 1742 a poté mnoha dalšími mezinárodními akty, mimo jiné i zmíněnou smlouvou o Německém spolku.

Ono secesionistické hnutí v pohraničí během listopadu a prosince 1918 nemělo žádný právní podklad, došlo jen ke změně státní formy z monarchie na republiku. Až do rozhodnutí mírové konference ve Versailles nemohlo dojít a nedošlo k žádným změnám státních hranic mezi českými a rakouskými zeměmi. Připomínka 54 mrtvých ze 4. března 1919 je pravdivá, ale netýkala se „sudetoněmeckých“ měst. Secesionistické území „Sudetenland“ se totiž nacházelo na severu Moravy a ve Slezsku, tragédie 4. března 1919 se však odehrála ve vícero městech, v onom „Sudetenlandu“ šlo o Šternberk s 18 mrtvými, zbývající pocházeli z Kadaně, dále z Hostinného, Chebu, Karlových Varů, Stříbra a Ústí nad Labem, což všechno byla města ze secesionistického území „Deutschböhmen“. Takovéto chyby ve vlastních dějinách by ani propagandisté dělat neměli.

Jak se vyrovnávají s událostmi 2. světové války?

Téměř nijak. Pro rok 1938 připouštějí, že připojení pohraničí k Německu většina obyvatel „nadšeně vítá“, a dále uvádějí, že následně dochází k systematickému vyhlazování Židů a Romů. V roce 1939 je uvedeno, že Adolf Hitler porušil přísahy a vytvořil protektorát, v němž byl „český národ brutálně utlačován“. Hned však následuje věta o 180 000 padlých „sudetoněmeckých vojácích“, čímž jakákoli připomínka 2. světové války končí.

Takže 1. a 2. stanné právo, Lidice, Ležáky, Ploština, Javoříčko a další místa nejsou hodna pozornosti. Zajímaly by mě ony osobnosti, uvedené pod názvem „Tváře“…

Nebudu provokovat, takže nebudu výrazněji připomínat nejvýznamnější politické představitele opravdových sudetských Němců, tedy Konrada Henleina a Karla Hermanna Nebudu připomínat ani secesionistické zemské hejtmany Roberta Freisslera, Raphaela Pachera či Rudolfa Lodgmana von Auen. Zajímavé však je, že zde není připomenut ani první politický reprezentant českých Němců Franz Schuselka, není zde ani uveden tvůrce pojmu „sudetský Němec“, publicista Franz Jesser. Nepřekvapí, že zde nejsou uvedeni bývalí ministři československých vlád, reprezentující německé politické strany v zemi. A nakonec by ani nemělo překvapit, že mezi zmíněnými osobnostmi nejsou ani dva německy hovořící moravští rodáci – Edmund Husserl z Prostějova a Sigmund Freud z Příbora. Zdá se, že zákony z města Norimberka jsou stále v některých myslích dostatečně hluboko zakořeněny.

Vraťme se k oněm 180 000 padlým. Ve srovnání s jinými přehledy jde o dosti malé číslo, což tedy jaksi nesedí. Ale chtěl bych se zeptat, jaká čísla o počtech obyvatel jsou zde vůbec uváděna?

Ona jim nesedí v podstatě žádná čísla. V jejich „historickém“ přehledu je uvedeno, že došlo k vyhnání zhruba tři a půl milionu sudetských Němců. Kousek vedle je uvedeno, že za války padlo asi 180 000 sudetoněmeckých vojáků. Pak tam je ale mapa, která ukazuje jejich usídlení v jednotlivých německých zemích a v dalších státech. Pokud zde uvedená čísla sečtete, tak se nedostanete ani ke třem milionům osob. Takže kde asi soudruzi nejen z NDR udělali chybu?

Můžeme ona čísla nějak oficiálně porovnat?

Máme dvě československá sčítání lidu z let 1921 a 1930. V nich se mimo jiné uváděla národnost (podle mateřského jazyka) a konfese, obojí je pro nás důležité. V českých zemích podle sčítání lidu žilo v roce 1921 na 2 973 000 Němců, v roce 1930 asi 3 071 000. Za devět let se jejich počet zvýšil o necelých 100 000, což tedy není opravdu mnoho – přírůstek 3,2 %, ani ne polovina přírůstku Čechů (7,8 %) za stejnou dobu. Ovšem je třeba si uvědomit, že v roce 1930 se v českých zemích hlásilo na 37 000 osob židovské národnosti, kdežto podle konfese 118 000 osob izraelského náboženství. Převážná většina Židů totiž uváděla jako mateřskou řeč němčinu. Takže po jejich odečtení nám počet „norimbersky správných“ Němců v českých zemích klesne pod tři miliony.

Začínám rozumět vaší poznámce o nesedících číslech. Takže v roce 1930 žilo v českých zemích podle sčítání lidu téměř tři miliony Němců a jejich přirozený přírůstek za dvacáté roky činil málo přes tři procenta…

Přesně tak, toto jsou přesná (i když zaokrouhlená) čísla. Všechno další jsou už jen nepřesné odhady, ale z tří milionů za 15 let tři a půl milionu neuděláte, zvláště když šest let z oněch devíti jsou válečné roky. Tady by byl krátký i program Lebensborn. A nezapomínejte na oněch prý 180 000 padlých vojáků (číslo nedokážu ověřit), na zemřelé následkem spojeneckého bombardování, na „názorově nesprávné“ Němce, kteří se stali oběťmi režimu. Při práci s těmito nepřesnými odhady se prostě ničeho nedopočítáte. Prakticky vám zde zmizí i prostor pro oběti takzvaného divokého odsunu z léta 1945.

Domníváte se snad, že k obětem nedocházelo?

V žádném případě, oběti divokého odsunu samozřejmě byly a jejich počet je rozhodně pětimístné číslo. Jen prostě nesedí ona uváděná čísla. Pokud v roce 1930 v českých zemích žilo na tři miliony Němců, ani při dvojnásobné natalitě proti dvacátým rokům by se jejich počet do roku 1945 nemohl zvýšit o tolik. Přitom ztráty v boji jsou uváděny na 180 000 zemřelých, válečné ztráty civilního obyvatelstva mohly dosáhnout dvou třetin ztrát vojenských. Takže onen námi odhadnutý přírůstek zcela mizí kvůli ztrátám na životech v důsledku války. Rozhodně tedy nemohlo být z českých zemí odsunuto 3,5 milionu Němců, jak brožurka na jednom místě uvádí. A nesedí ani původní německé odhady zahynulých při odsunu ve výši 225 až 275 tisíc osob. V této věci tedy oficiální Němci lhali v 50. a 60. letech, v počtu 3,5 milionu vyhnaných lžou i dnes, takže v čem dalším ještě lžou?

Závěrem tedy lze uvést, že ona brožura je směsicí současné propagandy a směsicí přesných, nepřesných či přímo lživých interpretací historických událostí. Je samozřejmě vnitřní věcí bavorské vlády, na co vynakládá peníze, ale proč to neudělají poněkud chytřeji?

Zdá se, že si jsou jisti, že jim ono mlžení či přímo lhaní projde. Reprezentuje je mohutná osoba s možná nadpřirozenými schopnostmi, s využitím ruských bylin bychom mohli říci – bohatýr sudetský, sokolík jasný, sluníčko krásné.

Jaké má Bernard Posselt, podle vás, nadpřirozené schopnosti?

Dokázal přimět docela velké množství osob z politické a akademické sféry, aby mu šly na ruku proti zájmům vlastního národa. Raději to tedy budu přičítat jeho nadpřirozeným schopnostem v oblasti osobního šarmu a přesvědčování, než abych se začal zamýšlet nad nějakými finančními stimuly plynoucími na soukromá konta, do stranických sekretariátů či pokladen vysokých škol.

Německé impérium, kterému říkají „Evropa“. Hampl dodává kontext akci v Brně

16.05.2026 23:59 | Rozhovor

autor: Jakub Vosáhlo

PŮLNOČNÍ ROZHOVOR Do Brna míří to nejhorší, co se dá vůbec v Německu najít, podotýká Petr Hampl. Přivítání se tito lidé dočkají od skupin, které naivně věří, že z německého projektu zvaného Evropa také budou něco mít.

Německé impérium, kterému říkají „Evropa“. Hampl dodává kontext akci v Brně
Foto: archiv Petra Hampla
Popisek: Spisovatel a sociolog Petr Hampl.

Pořádání Sudetoněmeckých dnů v Brně znovu otevřelo složité téma českých dějin. A to ukončení působení německého vlivu na českém území. Překvapilo vás, jak intenzivně je toto téma v české veřejnosti stále vnímáno?

Drtivá většina české veřejnosti to téma chápala jako dávno uzavřené. Němci se nás pokusili zcela vyhladit, bylo to strašné, ale nemůžeme se k tomu neustále vracet. Máme dost jiných starostí.

Že se nacisté 80 let po válce znovu aktivují a že je liberální demokraté otevřeně podporují, to je pro řadu lidí naprostý šok. Je dobré si uvědomit, že do Brna míří to nejhorší, co se dá vůbec v Německu najít. Nejsou to průměrní potomci vyhnaných či odsunutých, jsou to ti nejhorší nacisté.

Sám jsem z jedné strany potomkem sudetského Němce, můj dědeček dokonce bojoval ve Wehrmachtu. Mám nějaké příbuzné, jejichž předkové byli vyhnáni z Čech a začali nový život v Německu. Mám tedy určitou představu o myšlení takových lidí. Ani ve snu by je nenapadlo označovat to za nespravedlnost nebo se domáhat nadvlády nad českými zeměmi. Sudetoněmecký landsmanšaft je krajní extremistická organizace.

Je tedy logické, že velká část české veřejnosti to vnímá citlivě. Jak jinak by to měla vnímat?

Všimněte si, že ten stejný vzorec myšlení se projevuje i ve vztahu k islámu. Jakmile někdo začne mluvit o umírněném islámu, můžete se spolehnout, že bude podporovat ty nejhorší násilné džihádisty. A jakmile někdo začne mluvit o údajně nespravedlivě postižených nevinných Němcích, můžete se spolehnout, že bude podporovat skutečné nacisty.

https://www.facebook.com/plugins/video.php?height=314&href=https%3A%2F%2Fwww.facebook.com%2Freel%2F1652333440235093%2F&show_text=false&width=560&t=0

V obecné sociologické rovině: Je 80 let historicky dostatečná doba na „zahlazení“ sporů a křivd takové úrovně, jako se odehrávaly v letech 1938–1945 u nás?

Především je důležité připomenout, že žádné vzájemné křivdy tu nebyly. Veškeré zlo bylo výhradně jednostranné. Němci ublížili Čechům, ale Češi neublížili Němcům.

Nicméně generace, která to zažila, už téměř není naživu a není nikoho, kdo by měl zájem na aktivním udržování těch vzpomínek.

Takže ano. 80 let by byla dostatečná doba. Pokud by Německo zastavilo své snahy o ovládnutí českých zemí jakožto „životního prostoru“ pro vyšší rasu, která dnes paradoxně začíná být spíše arabská a turecká než germánská.

A co „divoký odsun“ nebo zločiny na německém obyvatelstvu, které se nyní tak zdůrazňují?

Československá vláda nikdy neorganizovala, nepodněcovala ani nepodporovala zločiny proti německému obyvatelstvu. Všechny byly dílem různých zločineckých band a proběhly v době, kdy československá vláda neměla plnou kontrolu nad zemí. Jakmile svou moc konsolidovala, tak žádné zločiny netrpěla. A že tu bylo několik měsíců, kdy zemi neovládala plně, to není její vinou. To je výhradně vinou německé strany. Nesmyslný je i požadavek, že československá vláda měla ochranu německého obyvatelstva nadřadit všemu ostatnímu jako nejvyšší prioritu. Samozřejmě, že důležitější bylo zajistit bezpečí našim lidem a Němci byli na druhém místě. Vzhledem k okolnostem to bylo naprosto správné.

Pokud někdo hledá odpovědnost za zločiny té doby, ať si jde stěžovat do Berlína.  

https://youtube.com/watch?v=oPhpjUpv_Wg%3Fsi%3DHdY4YIKEpRCKCL3L

Mluvilo se o tom, že připomínky složité historie, co zaznívají z obou stran, narušují dosavadní docela dobré česko-německé vztahy. Jak byste vztahy mezi současným Českem a jeho německým sousedem popsal vy?

Popsal bych je jako stav totálního podmanění. Klíčové podniky jsou v německých rukou. Když si chci koupit české jablko od českého zemědělce, musím zaplatit provizi německému obchodníkovi. Intelektuální elita je korumpována německými fondy. S místními lidmi se zachází jako s bytostmi druhé kategorie. Za stejnou práci dostávají mnohem menší platy než Němci a za stejné zboží v obchodech jsou jim účtovány vyšší ceny. Rozdíl jde na budování německé říše, která je ovšem řízena tak mizerně, že se hroutí i s našimi penězi.

Jestliže současní „sudeťáci“ chtějí zajít ještě dál, pak už jde přímo o cílenou likvidaci místního slovanského etnika, jak to odpovídá dlouhodobému trendu. Nezapomínejme, že na celém území dnešního východního Německa kdysi žily slovanské národy a že byly postupně zlikvidovány. Češi přežili nejdéle, ale rozhodně to není samozřejmost. Historická logika může ukazovat k vyčištění prostoru pro německé potřeby.

Hlavním heslem, se kterým zastánci sudetoněmecké akce přicházejí, je „Evropa“. Evropa jako prostor smíření a spolupráce. Ivan Hoffman ale nedávno pro PL.cz napsal, že EU, která si pojem Evropa přivlastnila, je čím dál více německý projekt, prosazující německé zájmy a německé vidění světa. Jak relevantní jsou podle vás poznámky o „čtvrté říši“, tedy německém projektu ovládnutí Evropy, aktualizovaném pro jednadvacáté století?

Ivan Hoffman má pravdu. „Evropa“ je jenom jiné pojmenování pro německé impérium.

Německo avizovalo svůj plán na intenzivní zbrojení a EU své ambice na posilování vlivu směrem na východ. Jsou podle vás adekvátní historické paralely s německými ambicemi „nach Osten“ z devatenáctého a dvacátého století?

Jen naprostý hlupák by mohl na chvíli uvěřit tomu, že německé zbrojení je určeno proti Rusům. Němci zbrojí proti svým sousedům. Nemusí to znamenat, že přímo dojde k ozbrojenému útoku na Českou republiku. Ale když takovou možnost máte, dává vám to úplně jinou vyjednávací pozici. To se ale týká spíš jiných států. V České republice se Němci nemusí o nic hádat. Dostanou všechno zadarmo.

Na druhou stranu, z pohledu Česka: Je vůbec možné, aby země jeho současné velikosti, navíc ekonomicky z podstatné části ovládaná Německem, nepodléhala vlivu velkého souseda?

Ten stejný problém tu máme od 10. století, kdy se formoval český stát. Čeští vládci vždy museli manévrovat. Když ustoupíte příliš, německé impérium vás úplně zničí. Ale když na německé impérium neberete ohled vůbec, znamená to válku s mnohem silnějším sousedem. Nezbývá tedy než vést chytrou, pragmatickou politiku.

K tomu se snad současná vláda vrací. Jenže nezapomínejme, že Babišově vládě se zatím nepodařilo převzít moc. Politická moc v zemi je rozdělena mezi vítěze loňských parlamentních voleb a představitele předchozího režimu. A Fialova vláda byla jednou z nejvíce protičeských vlád od 10. století.

Pro pochopení celé té záležitosti je důležité rozumět tomu, že Německo nemělo podmínky pro vytváření koloniální říše v Africe nebo Asii. Území přirozeně vhodné pro kolonizaci jsou slovanské oblasti na východ od Německa. Když dnes vidíme, že Francie se snaží posilovat vliv v bývalých francouzských koloniích a že Anglosasové nadále ovládají Latinskou Ameriku, pak jen vidíme princip, který se projevuje ve vztahu Německa k nám.

https://youtube.com/watch?v=oPhpjUpv_Wg%3Fsi%3DHdY4YIKEpRCKCL3L

Kromě odpůrců sudetoněmecké akce v Brně se část veřejně známých elit postavila za její konání. Jak sociologicky popsat tuto část společnosti, která podle všeho upřímně věří, že spolupráce s naším velkým sousedem na jeho evropském projektu bude přínosná i pro nás?

Velmi stručně bychom je mohli popsat jako novou aristokracii a zájemce o členství v nové aristokracii. Tedy korporátní byrokracii, ten typ podnikatelů, o kterých jsem se už zmiňoval, jejich zaměstnance a samozřejmě profesionální intelektuály. Tedy jádro příznivců Petra Fialy. Skupinu, pro kterou je typická hloupost, iracionalita a davový fanatismus a která se zároveň cítí být jakousi duchovní elitou nadřazenou všem ostatním.

https://www.facebook.com/plugins/video.php?height=314&href=https%3A%2F%2Fwww.facebook.com%2Freel%2F1652333440235093%2F&show_text=false&width=560&t=0

Před 10 lety ti lidé vítali arabské džihádisty, dnes se klaní nacistům. Což jim nebrání usilovně bojovat proti „krajní pravici“, aniž by dokázali říct, co to ta krajní pravice vlastně je.

Mnozí z nich doufají, že po likvidaci českého etnika se přidají k vyšší rase. Mezi skalními přívrženci pětikoalice probíhá doslova mánie vyhledávání německých předků. Jiní se zase vracejí k „rasové vědě“ a věší na sociální sítě posty o tom, že jejich lebka má germánský tvar. Ženy si z příjmení odstraňují koncovku „-ová“, aby mohly snáze předstírat, že jsou Němky nebo Američanky.

Jak vysvětlujete, že je taková vstřícnost vůči jejich požadavkům právě u nás, a ne třeba v Polsku nebo na Slovensku?

Těch důvodů je celá řada, nicméně já z nich vypíchnu jeden opomíjený. Změnil se převládající model velkého podnikání. Ti, kdo zakládali firmy v 90. letech, ti snili o vybudování místního impéria. Betonový král Tomáš Březina, který vybudoval betonářského giganta Best, je typickým příkladem. V poslední generaci ale firmy vznikají buď s představou „založit, dostat na trh a co nejrychleji prodat cizincům“, nebo jsou založeny na modelu vyrabovat místní zdroje, předat je do ciziny a vzít si provizi.

Typickým představitelem tohoto nového podnikatelství je třeba Tomáš Čupr. Nebo skupina miliardářů, která financovala kampaň Petra Pavla, podporuje Deník N a celkově manipuluje veřejné mínění. Tihle lidé jsou naučeni dívat se na Českou republiku jako na krmelec. Je pro ně přirozené a automatické, že podporují každého z ciziny, kdo se k nám přichází napást. To je veliký rozdíl proti jiným zemím, kde místní podnikatelé představují protiváhu nadnárodní nové aristokracii.

Veřejná debata o česko-německé minulosti byla již od devadesátých let formována neziskovým sektorem, z nezanedbatelné části financovaným z Německa. Ovlivnil podle vás veřejnou debatu i tento faktor?

Samozřejmě. Když mluvíme o neziskovém sektoru, musíme mít na mysli, že jde o mocenský sektor. Je v něm udržována politická moc a té moci je tam mnohdy víc, než kolik moci drží některé parlamentní politické strany. Když lidé z Člověka v tísni otevřeně požadují změny zákonů nebo zatýkání svých politických odpůrců, mají slušnou šanci toho dosáhnout.

V současné době je politická moc rozdělena mezi Babišovu alianci a mezi oligarchickou strukturu, v níž ty neziskovky hrají zásadní roli. A protože celý sektor politických neziskovek byl zakládán z ciziny a dosud je z ciziny řízen, nemůžeme čekat, že bude zohledňovat zájmy místních lidí.

https://youtube.com/watch?v=NlFFjZ-Er0k%3Fsi%3DNrS0DinN6cHXeRwN

Prezident Petr Pavel před několika dny mluvil o plánu na „Spojené státy evropské“ ve smyslu ještě hlubší integrace EU až na federativní úroveň. Dává vám tento projekt smysl?

Petr Pavel kdysi oddaně sloužil Rusům, pak Američanům a nyní dává najevo, že je připravený sloužit Němcům. Nicméně veřejnost chce prezidenta – krasavce, dostala ho a je spokojená. Jeho morální postoje nebo intelektuální úroveň jsou nedůležité. My, kdo to vidíme jinak, jsme vmenšiněmenšině, a měli bychom to respektovat.

Je dobré a důležité rozumět tomu, že když se mluví o Spojených státech evropských, nemá jít o politickou kopii Spojených států amerických, nýbrž o sadu území, jejichž obyvatelé budou mít přesně odstupňovaná práva. Východní Němci nemají stejná práva jako Němci západní a další mají mít ještě méně práv než východní Němci.

Psali jsme:

Současná vláda se snaží o suverénnější politiku než její předchůdkyně, která pod heslem „patříme na Západ“ víceméně akceptovala všechny nápady z Bruselu. Jak se jí to z vašeho pohledu zatím daří? A je vůbec ještě možné takovou politiku v současných podmínkách provozovat?

Toho jsme se už dotkli. Vlády malých států musí manévrovat, vyvažovat, snažit se prosadit co nejvíc a zároveň nevyvolat otevřený konflikt s regionální velmocí. Myslím, že Babišova vláda si to dobře uvědomuje a chová se podle toho. Jen mě mrzí, že nevyužívá i schopností profesorů Krejčího a Druláka, byť i třeba jen jako poradních hlasů. Její strategie mohla být ještě chytřejší.

Věnuje se tomu také Jungmannova národní akademie?

Ano, na sobotu 19. září připravujeme celodenní seminář docenta Téry a doktorky Hejlky, který bude částečně věnován právě myšlení sudetoněmeckého hnutí a formování jejich ideologie. Kdo by se chtěl zúčastnit, ať sleduje naše webové stránky.

Vlastizrádci, kolaboranti a Brno. Posselt nám aspoň připomněl, co jsou zač, kvituje Holec

Spustit čtení článku

Tato funkce je dostupná jen pro přihlášené uživatele s aktivním předplatným typu Lepší čtení a vyšší. Předplatné i Prémiové body PL můžete získat i zdarma, přečtěte si více v tomto článku

16.05.2026 18:28 | Monitoring

autor: Miloš Polák

„Je to jen další smutný coming out pražských redakcí.“ Publicista Petr Holec napsal pár slov k blížícímu se sjezdu sudetských Němců v Brně. Padla slova o „nejhorším z nejhorších“, o „idiocii“ a o kolaboraci některých českých médií.

Vlastizrádci, kolaboranti a Brno. Posselt nám aspoň připomněl, co jsou zač, kvituje Holec
Foto: reprofoto: vysílání ČT
Popisek: Bernd Posselt.

PORÁŽKOVÁ VÁHA A STÁLE UNIKÁ!!!

Komentátor Petr Holec napsal pár řádek k blížícímu se sjezdu sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně. Kritikou nešetřil ani na adresu současné opozice, ani na adresu části novinářské obce.

Ti všichni, kdo roky rozdávali cejchy kolaborantů a vlastizrádců se teď podle něj sami stali obojím.

Za naprostý výkvět v tomto směru považuje komentátora Seznam Zpráv Jana Lipolda, jehož dílo označil za „idiocii“.

„‚Schváleno: Sudetské Němce v ČR nechceme. Smutná vládní hodinka‘, to je titulek další dávky jeho idiocie. Reaguje na sněmovní vládní odsouzení prvního sjezdu landsmanšaftu v Česku, konkrétně v Brně. A jako správný fachman se staví na stranu landsmanšaftu,“ napsal Holec na serveru Gazetisto.

Není podle něj náhoda, že se sudetoněmečtí na svůj sjezd vypravili právě do Brna, města, které je v poslední době nositelem toho nejhoršího. „Brno nám dalo v posledních letech všechno to nejhorší režimu expremiéra Petra Fialy, snad jen s výjimkou podvodníka Zbyňka Stanjury,“ povšiml si. K tomu snad jen doplňme, že i Ing. Stanjura je produktem brněnského vysokého školství. 

Brněné sami vykládají, a považují to za kompliment, že Brno je alternativní město. Nikdo jiný by nálet alternativních faktů z úst Bernda Posselta a ostatních nebyl schopen unést.

Pobavil jej argument redaktora Lipolda, že koalice neměla co přijímat stanovisko k sudetoněmecké akci, protože toto téma nemá v programu ani to nikdo z ní před volbami nesliboval. K tomu Holec poznamenává, že důvod bude asi ten, že si nikdo nedovedl představit, co se bude dít, dokud nezačla za své dotace vykazovat činnost neziskovka Meeting Brno. A dokud se Bernd Posselt nezačal s českými médii dělit o svůj pohled na středoevropské dějiny. 

„A tady vidíte celou ironii toho všeho a stejně tak médii i opozicí naruby otočenou realitu. Jakékoli smíření totiž skončilo přesně ve chvíli, kdy vyšlo najevo, že Posseltův cirkus poprvé zavítá na sjezd do Česka. V tu chvíli jako vždy ožila tragická historie rozbití prosperujícího a demokratického Československa Němci včetně těch sudetských,“ dodává Holec.

Doporučení vlády akci raději odpískat Holec považuje za správné. Už proto, že by z jeho pohledu pomohlo snížit napětí. A potomci sudetských Němců si mohou uspořádat svůj sjezd kdekoli v Německu.

Alespoň jsme si ale podle komentárora potvrdili, jak ‚kolaborantská‘ média máme. „To milé slovo jsem si vypůjčil od Fialovců, kteří ho po nacistech a komunistech hrdě vrátili do politického slovníku. Naše média „kolaborují“ s prezidentem, opozicí a teď i sudeťáky! Dělají, co je třeba, jak by řekl Fiala,“ uzavírá Holec.

Z uzavřených dolů rezervace a z orné půdy průmyslové zóny. Hynek Beran líčí jednání u Mrázové, aňácké svině

16.05.2026 12:03 | Rozhovor

autor: Jakub Vosáhlo

Energetický expert Hynek Beran se dělí s ParlamentnímiListy.cz o své dojmy z jednání o akceleračních zónách, které v pátek zorganizovalo ministerstvo pro místní rozvoj. Způsob, jakým byly vypořádány některé připomínky, jej překvapil.

Z uzavřených dolů rezervace a z orné půdy průmyslové zóny. Hynek Beran líčí jednání u Mrázové
Foto: Redakce
Popisek: Energetici Hynek Beran a Vladimír Štěpán na sněmovním semináři

V pátek projednávalo Ministerstvo pro místní rozvoj akcelerační zóny. Jaké z toho máte dojmy?

Ano, v pátek v pražském Radiopaláci na Vinohradech byl projednáván návrh Změny č. 2 Územního rozvojového plánu ČR, který vymezuje akcelerační oblasti pro obnovitelné zdroje energie, tedy pro větrné a solární elektrárny. Náš spolek Krajina lidí tam měl stánek s peticí za dodržování zákona v České republice. Nebyli jsme sami, přidali se i Svobodní. Většina návštěvníků se k petici připojila. Bylo tam docela rušno.

Došlo k nějakým incidentům?

Ze strany návštěvníků nikoli, i když většina protestovala v sále. Ale pouze hlasem, nikoli incidenty. Ze strany ministryně Zuzany Mrázové, která nakonec ani nepřišla, a jejího týmu došlo k naprosto trapnému asociálnímu jednání. Přijeli vozíčkáři z Kladrub protestovat proti tomu, že jim chce vláda dávat pod okna léčebny větrníky. Na vládou pořádané akci neměli zajištěný bezbariérový přístup. Nechali invalidy na vozících asi hodinu stát před domem v chladném počasí a nějak to „řešili“. Na to, kolik tam měli pořadatelů i příslušníků ochranky, nebyl problém vzít invalidní vozík do ruky a vynést jej po širokých schodech půl patra nahoru, ale tihle bodyguardi od Zuzany Mrázové se k tomu nějak aktivně neměli. Mezitím ovšem pouštěli politiky a státní zaměstnance. Je to velmi ostudné, je to jenom dalším důkazem bezohlednosti. Nemají soucit s lidmi ani s naší krajinou.

Co se projednávalo?

Zástupci vlády se snažili přesvědčovat přítomné, že je všechno v souladu se zákonem, s čímž většina přítomných hlasitě nesouhlasila. Jenom na petici, která protestovala proti nezákonnosti postupu, vybrala Krajina Lidí ve spolupráci s ekologickým hnutím strany Svobodných několik set podpisů od přítomných.

Existuje tedy i písemný důkaz o nesouhlasu těch lidí, kteří tam přišli. Při odpovědích vládních úředníků se velmi často ozýval pískot a hlasité protesty. Připomínky byly dvojího druhu, technické, že jsou v akceleračních zónách velmi často některé chráněné druhy, kulturní památky i lékařská zařízení, a také že vláda ve svém postupu nedodržuje zákony.

Zaznamenal jsem, že se v této souvislosti řeší i ohrožení podzemních vod. To se řešilo? 

V původním návrhu nebyla vodní ložiska vůbec, nyní to vypadá, že je tam nějak narychlo dodělávají. U kvality takové práce v takovém rozsahu ale nelze očekávat nějaké podrobné analytické postupy, spíše doplnění, aby to tam vůbec měli. V takové situaci obvykle někomu zaplatí, aby se podepsal pod to, že je všechno v pořádku. Mnoho studií českých „odborníků“ najatých na tento projekt se liší s evropskými i světovými závěry svých nestranných kolegů. Nekvalitní práce honorovaná investory nebo větrnými teroristy se pozná na první pohled, málo faktů, skoro žádné analýzy a předem známý výsledek, který je i předmětem objednávky. Vzácné druhy ptáků hodnotili v některých případech v obdobích, kdy tam vůbec nejsou.

Počkejte, vláda neví, že se ptáci stěhují?

Podle profesionálních ornitologů je potřeba pozorovat tyto druhy nejméně dva roky. Pokud chcete naopak doložit neexistenci těchto druhů a máte zadání tam namísto ptáků postavit větrníky, stačí dva měsíce. Nejlepší jsou pro takový účel takové, kdy ptáci už nevyvádějí mláďata nebo když jsou v zimě v teplých krajích.

Zadáním bylo vyrobit z naší krajiny průmyslové zóny pro větrné parky. Pak může vláda stanovit už dopředu, že tam žádní ptáci nebudou, a takové zadání někomu zaplatit. Jedny ptáky potom zabijí vrtule a ten zbytek se raději odstěhuje, takže se nakonec prokáže, že tito najatí „ochránci“ měli pravdu a ptáci ve větrném parku už nežijí. Když jim vrtule zabijí mláďata, ani se už nemnoží.

Vaše organizace dávala také nějaké připomínky?

Kolega Ivan Noveský se nejprve dotázal, kdy hodlá dát vláda do souladu svůj postup s evropskou směrnicí RED III a českým zákonem 249/2025 / 2025 Sb. Úředníci mu na to odpověděli, že „je to v souladu“, v sále se ozval hlasité a hlasitě protesty. Ti lidé na pódiu musí mít v takových situacích hroší kůži, já bych se takovéto ostudě vystavovat nechtěl. Cítit takovou nenávist sálu plného lidí není příjemné.

Co jste namítal vy?

Zopakoval jsem kolegovu připomínku. Konstatoval jsem nejprve, že vláda nevyužila nepotřebné plochy, zejména uzavřené doly a elektrárny, a také střechy logistických hal a mnoho dalších možností. Vzhledem k tomu, že tvrdili, jak všechno řádně projednávali, jsem jim také sdělil, že máme odpovědi od 14 krajů, že s nimi na tomto nespolupracoval nikdo, což je nezákonný postup, zato že máme dopisy od Zuzany Mrázové a vrchního ředitele Wasserbauera, že se ani s lidmi bavit nebudou, a všichni starostové, se kterými se nebavili, jsou zmatení a naštvaní.

Dotaz byl, kdo zaplatí škodu 9 miliard korun, když lidé tuto špatně udělanou práci celého jejich týmu odmítnou a Česká republika kvůli nezákonnému postupu Zuzany Mrázové a jejího týmu přijde o dotace.

Mgr. Zuzana Mrázová

  • ANO 2011
  • ministryně pro místní rozvoj

Jaká byla odpověď?

Moderátorka prohlásila, že tam tohle nepatří, a vypnuli mi mikrofon. Lidé v sále se ale nedali. Začali hlasitě tleskat a volat, ať jim ti úředníci odpoví. Moderátorka se to snažila do reproduktorů okřikovat, ale oni se nedbali. Odpověď si vynutili, odmítali si sednout.

K devíti miliardám se nikdo neměl. Ale jeden z úředníků na pódiu, konkrétně Jakub Kotrla z Ústavu územního rozvoje MMR, začal rozebírat některé moje návrhy brownfieldů. Na části uzavřeného dolu ČSA (Lomu Československé armády) zřídila vláda přírodní rezervaci, když jsem namítal, že je tam i přesto to druhá polovička volná, prý se tento pozemek „nehodí“. U elektrárny Dětmarovice, kterou narychlo narváno odstavil a propustili horníky, s tím mám prý ČEZ „jiné využití“.

Máme tomu rozumět tak, že má ČEZ „jiné využití“ na pozemky po odstavených dolech a elektrárnách, a vláda mu bude přidělovat nové průmyslové zóny na a zemědělské půdě?

Ano, tak to lidem vysvětlovali. Přeloženo z češtiny do češtiny, když nechce ČEZ stavět obnovitelnou elektrárnu na místě po uhelné, kde to zákony určují, plánuje vláda přidělit nezákonně developerům náhradní pozemky mezi obcemi, abychom takto mohli „splnit závazky EU“.

Podobně u toho Pavla Tykače: uzavřený důl má rozlohu 2?840 hektarů. Pokud by jej vyhlásili akcelerační zónou, vejde se tam jako hybridní elektrárna, tedy větrníky a pod nimi solární panely, CELÝ náš závazek u Evropské unie.

A co když si lidé sami najdou jiné nepotřebné plochy? Je jich přece daleko více?

Ve Zlínském kraji to kolegové v některých lokalitách nabízeli, kus za kus. Je to průmyslový kraj, mají tam hodně brownfieldů. Odpověď ministerstva Zuzany Mrázové byla zamítavá, akcelerační zóny zůstanou na orné půdě. Asi ty pozemky už někomu slíbili, jiné vysvětlení jsme pro to na tamní besedě neměli.

Vláda tedy nechává ležet ladem uzavřené elektrárny, z dolů dělá přírodní rezervace a zabírá pozemky v krajině na energetické zóny?

Ano, je to tak, a její úředníci to v pátek 15. května 2026 na veřejném jednání potvrdili. Energetická mafie ve spojení s ekoteroristy si udělá v průmyslových zónách rezervace a v rezervacích průmyslové zóny. Co byste čekal v zemi, kde ve státní firmě vyrábějí elektřinu za 30 haléřů a prodávají ji lidem za 12 korun? Tohle ale krom toho, že se zvedne cena elektřiny o 5 až 10 korun, zaplatí budoucí generace. Po minulém režimu jim zůstanou uzavřené povrchové doly a elektrárny a po Andreji Babišovi zase průmyslové zóny s větráky v krajině. Někdo tu transformuje nikoli český energetický mix, ale českou krajinu na měsíční krajinu s vrtulemi a místo nevhodné pro život. Ten mix máme ve skutečnosti velmi nízkoemisní, většinu našeho znečištění tvoří vývoz uhelné elektřiny do Německa.

Jaký je váš celkový dojem z veřejného projednání?

Byla připravena fraška zákonného postupu s úředníky, které lidé v podstatě vypískali. Bude to mít pravděpodobně dvojí interpretaci: jednu od Zuzany Mrázové, která bude vykazovat další „zákonné“ kroky vedoucí k výprodeji naší krajiny a půdy pro pěstování energetických monster, a lidí v této krajině žijících, kteří se i na této akci přesvědčili o další ignoranci současné vlády, a to včetně invalidů z léčebny. Je jim jedno, když lidem staví větrníky u domu, je jim i jedno, když postižení občané na vozíčku čekají hodinu v chladném počasí na ulici, je jim jedno, když budou mít pacienti v léčebnách z blikajících vrtulí epileptické záchvaty. Mají za úkol zadaný projekt prosadit jakýmikoli prostředky i za hranou slušnosti a zákona.

Odnesl jste si nějaké odborné postřehy?

Pro odborníky byla určitě významným výstupem odpověď Jakuba Kotrly z Ústavu územního rozvoje, který odhalil ovlivnění celého zadání společností ČEZ. To ostatně potvrzuje ve svých vystoupeních i Radim Misiaček, koordinátor přípravy akceleračních oblastí OZE na Ministerstvu životního prostředí.

Přiznali, že jde o rekvírování další půdy pro větrné a solární barony pro českou energetickou mafii a nikoli druhotné využití ploch znehodnocených energetikou v minulosti, kde s nimi má tato oligarchie „jiné plány“. Chtějí stavět své stroje na těžbu peněz na nových místech na úkor krajiny, kulturního a přírodního dědictví a místních obyvatel a nepotřebné plochy, dané ze zákona, vůbec nepoužít. V pátek to víceméně veřejně přiznali.

Krom protestů zúčastněných projednávání rovněž prokázalo, že původním zadavatelem tohoto projektu akceleračních oblastí na místech, kam obnovitelné zdroje nepatří, není Evropská unie, ale česká energetická mafie. Zadání pochází z minulé koalice, ale současná vláda pod vedením Zuzany Mrázové se pokouší tento projekt stále „na sílu“ prosazovat nezákonnými prostředky proti vůli vlastních lidí, kteří ji zvolili. Namísto dialogu zavírají ústa lidem, obcím, a dokonce i krajům, mnohdy vlastním stranickým kolegům. Ti slušní to pak mají se stranickou příslušností docela složité.

Máme nějaké šance se takovému postupu postavit?

Není to beznadějné, proti tomuto postupu se už vzbouřily kraje, obce a dokonce i někteří současní koaliční politici. Pokud chce toto někdo podpořit, pošlete připomínky, třeba takové, že nechceme, aby nám paní ministryně z Bíliny zastavěla hory Blaník a Říp a udělala nám nad nimi barevnou diskotéku z vrtulí anebo nás nezodpovědným jednáním připravila o pitnou vodu a zemědělskou půdu. Šablona na připomínky je například zde.

A to i pro lidi z měst, kteří nechtějí žít v zemi s vyprodanou krajinou a chráněnými územími přesouvanými na místa bývalých povrchových dolů. Plány Zuzany Mrázové budeme postiženi všichni, nejenom lidé žijící v blízkosti nezákonně vymezovaných akceleračních zón, a většině z nás nám tato arogance snoubící se s výprodejem vlastní země začala vadit. Uhlí nám tento neekologický byznys a cenový tunel nenahradí, musíme dostavět jaderné reaktory.

„To není z Pavlovy hlavy.“ Konečná vidí cestu ke dvěma miliardářům

15.05.2026 20:10 | Rozhovor

autor: David Hora

Co aktuálně zajímá lidi, se kterými se setkává na svých cestách po ČR? I o tom mluví v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz europoslankyně Kateřina Konečná. Dostala se i ke snahám o přepisování historie a v souvislosti se sudetoněmeckými dny v Brně říká: „Já se s nějakými Hitlerovými pohrobky smiřovat nehodlám.“ Dostala se i k novému maďarskému premiérovi a prozradila také plány, které má Brusel s motoristy. Na závěr došlo i na prezidenta. Padlo slovo „loutka“ i zmínka o sponzorech.

„To není z Pavlovy hlavy.“ Konečná vidí cestu ke dvěma miliardářům
Foto: Repro YouTube
Popisek: Kateřina Konečná na konferenci Společně ve střední Evropě

Paní poslankyně, spolu s kolegy ze Stačilo! jste opět začala jezdit mezi lidi po celé republice. Na co se Vás nejvíc ptají, co je aktuálně nejvíc trápí, zajímá…

Nejčastěji se mne lidé ptají na sjezd Sudetoněmeckého landsmanšaftu, konkrétně na akce, které proti němu plánujeme. Často také zaznívá zklamání z toho, že Babišova vláda není dostatečně rázná – ať už je to v zahraniční politice, kde pokračuje kurz vytyčený Petrem Fialou, anebo ve vztahu k pokračující drahotě. Ceny bydlení, energií, ale i základních potravin nadále zůstávají vysoké. Přes řadu předvolebních slibů se nikdo neodvážil ve Sněmovně navrhnout nulovou sazbu DPH u základních potravin, tak jak jsem to jako volební lídryně Stačilo! prosazovala já.

Máme za sebou oslavy 81 let od konce 2. světové války. Z některých míst už delší dobu zaznívá, že je tady snaha o určité přepisování historie. Cítíte to také tak?

Ano, ta snaha tady je. Začalo to před několika lety v Europarlamentu, když se tam prosadila rezoluce, která ze zahájení 2. světové války viní vedle nacistů i Sovětský svaz. To za prvé ignoruje fakt, že v Asii Japonsko zahájilo svoji agresi už v roce 1932 a že když došlo na ono dělení Polska, tak spojenci – tedy Francie a Velká Británie – vyhlásili válku jen nacistickému Německu, a nikoliv Sovětskému svazu, který si převážně zabral jen to, o co přišel v předchozí polsko-sovětské válce v roce 1921. Jednu věc chci zdůraznit: 8 z 10 zabitých nacistických vojáků padlo na východní frontě. Sovětský svaz hrál nezastupitelnou roli v porážce nacismu – ti, kteří šíří historickou lež, že Sověti válku zahájili, tak akorát chtějí zastřít fakt, že nebýt Sovětského svazu, tak tu všichni mluvíme německy. Myslím, že to byl maršál Žukov, kdo řekl: „Osvobodili jsme Evropu od fašismu, a to nám nikdy neodpustí.“

Jen připomenu, že pro zmiňovanou rezoluci hlasovali nejen europoslanci za ODS, TOP 09, STAN, KDU-ČSL, Piráty, ale také ANO a SPD.

Psali jsme:

Jak k tomu vůbec mohlo dojít? Senátorka Hamplová chce odpověď

Nová „železná opona“ v Evropě. Fico se vrátil z Moskvy a varoval Brusel

Bitva u Olšan: Noční vlci proti Havloids. A v jejich bundě reportér ČT

Okupanti? Pamětnice vzpomíná na rudoarmějce. To v učebnicích nenajdete

Když jsme u těch oslav, v médiích se objevila informace, že písecká radnice musela po upozornění policie sundat sovětskou vlajku, kterou vedení města vyvěsilo vedle americké jako díky za osvobození v roce 1945. Mohlo by se prý jednat o protiprávní jednání. Vedení města nechalo nakonec odstranit tedy vlajky obě… Jak toto celé komentovat?

Starosta Písku se zachoval zcela korektně. Kdyby se ve formě přílepku nepodařilo poslancům ODS a TOP 09 prosadit zákaz propagace komunismu, nemusely by se řešit podobné nesmysly. Celá kauza tak jde za lidmi jako věčný poslanec Benda. Člověk, který díky antikomunistickému zákonu zařídil, že si lidé bojí připomínat stát, který osvobodil tři čtvrtiny našeho území.

O chystaných sudetoněmeckých dnech v Brně už jsme v minulých rozhovorech mluvily. Co aktuálně říci na postoj vlády, kdy premiér Babiš prý nepovažuje sjezd za šťastný a nikdo z vlády se ho nezúčastní? A co říci na postoj opozice?

Andrej Babiš se vykrucuje a hraje mrtvého brouka. Kdyby vládě nechyběla odvaha, udělala by všechno pro to, aby konání dostaveníčka sudeťáků zakázala, nebo alespoň odsoudila. Jenže odvaha chybí, což jsme zjistili při pokračování netransparentní muniční iniciativy, když ustoupila americkému velvyslanci a potvrdila nákup stíhaček F-35 a ustupuje nyní i tlaku sudeťáků a jejich bavorských spojenců. Sněmovna si může odsuzovat, co chce – na reálném stavu věcí to nic nezmění. Teď nepotřebujeme další příval slov, ale reálné činy! Pan Posselt, kudy chodí, tak zpochybňuje Benešovy dekrety, tím pádem zpochybňuje celé poválečné uspořádání ve střední Evropě. Pražská kavárna žvaní o nějakém smíření se sudeťáky. Proč bychom se měli chtít smířit s lidmi, kteří zpochybňují výsledek 2. světové války?

Já se s nějakými Hitlerovými pohrobky smiřovat nehodlám. Kroky opozice ve Sněmovně mi jenom potvrdily to, co si myslím už delší čas. Opozice, tedy bývalá Fialova vláda, je jen skupina, co se nechala koupit a nadšeně tak svým západním pánům odkýve cokoliv. Dnes to jsou sudeťáci, zítra to bude zrušení dekretů prezidenta Beneše a pozítří? Kdo ví. Vláda svým chováním ukazuje, že si neuvědomuje nebezpečí – silně pochybuji o vlastenectví poslanců, co tam jen tak sedí a hlasují pro bezzubé rezoluce. 24. května v Brně se ukáže, kdo je skutečný vlastenec a bude tam s námi stát proti sudetoněmeckému revanšismu.

Psali jsme:

Sudetský sjezd jako symbol podvolení. Protest je na místě

Senátorka Hamplová: Posseltova činnost je na paragraf. Policie by měla začít konat

„Drzost.“ Ševčík na ČT pořádně nakrknul opozici

„Mučili, vraždili.“ A nestačí jim to. Křeček udeřil kvůli sjezdu sudeťáků

Pojďme na další téma. „Ursula jde opět po motoristech,“ uvádíte na Facebooku. O co se jedná?

Evropská komise chce, aby každé auto starší deseti let muselo každý rok na technickou. Je to další příklad nesmyslné buzerace, kterou vymýšlí byrokraté z Bruselu, co nemají kontakt s realitou obyčejných lidí. Tvrdě to dopadne obzvláště na nás, Českou republiku, protože máme nejstarší vozový park v EU. A extrémně dopadne – pokud to bude schváleno – samozřejmě na ty nejchudší, protože obvykle nemají na to, aby si koupili nová auta.

Maďarsko má nového premiéra. Jak se Vám líbil jeho inaugurační projev? A co říci na to, že jeho první cesta povede prý do Varšavy, pak do Vídně a pak do Bruselu?

Přiznám se, že jsem jeho inaugurační projev neviděla. Zaznamenala jsem ovšem jeho prohlášení, že by měl maďarský prezident i všichni ústavní soudci rezignovat. Pan Magyar je velmi sebejistý. Chvílemi až moc. Je sice pěkné, že jako první navštíví dvě hlavní města ve střední Evropě, ale všichni budou nejvíc sledovat, jak se bude chovat v Bruselu. Brusel blokuje Maďarsku peníze v hodnotě zhruba 2 až 5 procent maďarského HDP a není žádným tajemstvím, že Magyar byl bruselským favoritem. Jak jinak lze vysvětlit, že na veřejnost unikly nahrávky telefonických rozhovorů mezi maďarským a ruským ministrem zahraničí. Uvidíme tedy, jestli Magyar kvůli bruselským penězům a volební výpomoci zaprodá maďarské národní zájmy.

Z některých míst zaznívá, že Orbána v Evropě v určitém smyslu „zastoupí“ nový bulharský premiér. Vy sama jste napsala, že z něj ještě bude „Ursulu bolet hlava“. Co od něho v tomto smyslu očekávat?

Rumen Radev je vlastenec a jak víme, tak Brusel vlastence nemá rád. Chce rázně prosazovat národní zájmy svojí země v EU a taky silně kritizoval bulharské přijetí eura, protože vedlo ke zvýšení inflace. Co bude ale největší problém pro bruselské pány, tak je jeho pragmatická zahraniční politika. Radev opakovaně upozorňuje na to, že bez levných dodávek energií z Ruska se Evropa nemůže dále rozvíjet. A to je pravda, kterou odmítají ideologové v EU v čele s Ursulou uznat.

Na závěr zpátky k nám. Neshoda mezi vládou a prezidentem ohledně prezidentovy účasti na summitu NATO pokračuje. Ze strany prezidenta se dokonce mluví o možnosti kompetenční žaloby. Co na to říci a co říci na humbuk, který vyvolalo 15minutové zpoždění předsedy vlády na schůzku s prezidentem?

Petr Pavel je přiznaný volič Fialova projektu SPOLU a chová se podle toho. Ale nejen to. Každým svým krokem Pavel ukazuje, že nemá reálné politické zkušenosti. Nepochopil, že není už generálem, ale ústavním činitelem. Nemůže si vynucovat svoji přítomnost na zahraničních akcích – zahraniční pravomoci prezidenta jsou kontrasignovány, tj. jsou schvalovány vládou. A premiér není nějaký prezidentův podřízený. Pavel si nemůže vynucovat dochvilnost premiéra – politika je nepředvídatelná věc. Zpoždění se zkrátka běžně stávají. Musí se s nimi počítat. Musíme si ale uvědomit, že všechno to mediální divadlo, co prezident dělá, jak ze sebe dělá vůdce opozice, tak nic z toho není z jeho hlavy. Pavel je jen loutkou svého přítele po boku Koláře, který pro změnu jen vykonává to, co chtějí Pavlovi sponzoři – páni miliardáři Vohánka, Barta a spol.

„To není z Pavlovy hlavy.“ Konečná vidí cestu ke dvěma miliardářům

15.05.2026 20:10 | Rozhovor

autor: David Hora

Co aktuálně zajímá lidi, se kterými se setkává na svých cestách po ČR? I o tom mluví v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz europoslankyně Kateřina Konečná. Dostala se i ke snahám o přepisování historie a v souvislosti se sudetoněmeckými dny v Brně říká: „Já se s nějakými Hitlerovými pohrobky smiřovat nehodlám.“ Dostala se i k novému maďarskému premiérovi a prozradila také plány, které má Brusel s motoristy. Na závěr došlo i na prezidenta. Padlo slovo „loutka“ i zmínka o sponzorech.

„To není z Pavlovy hlavy.“ Konečná vidí cestu ke dvěma miliardářům
Foto: Repro YouTube
Popisek: Kateřina Konečná na konferenci Společně ve střední Evropě

Paní poslankyně, spolu s kolegy ze Stačilo! jste opět začala jezdit mezi lidi po celé republice. Na co se Vás nejvíc ptají, co je aktuálně nejvíc trápí, zajímá…

Nejčastěji se mne lidé ptají na sjezd Sudetoněmeckého landsmanšaftu, konkrétně na akce, které proti němu plánujeme. Často také zaznívá zklamání z toho, že Babišova vláda není dostatečně rázná – ať už je to v zahraniční politice, kde pokračuje kurz vytyčený Petrem Fialou, anebo ve vztahu k pokračující drahotě. Ceny bydlení, energií, ale i základních potravin nadále zůstávají vysoké. Přes řadu předvolebních slibů se nikdo neodvážil ve Sněmovně navrhnout nulovou sazbu DPH u základních potravin, tak jak jsem to jako volební lídryně Stačilo! prosazovala já.

Máme za sebou oslavy 81 let od konce 2. světové války. Z některých míst už delší dobu zaznívá, že je tady snaha o určité přepisování historie. Cítíte to také tak?

Ano, ta snaha tady je. Začalo to před několika lety v Europarlamentu, když se tam prosadila rezoluce, která ze zahájení 2. světové války viní vedle nacistů i Sovětský svaz. To za prvé ignoruje fakt, že v Asii Japonsko zahájilo svoji agresi už v roce 1932 a že když došlo na ono dělení Polska, tak spojenci – tedy Francie a Velká Británie – vyhlásili válku jen nacistickému Německu, a nikoliv Sovětskému svazu, který si převážně zabral jen to, o co přišel v předchozí polsko-sovětské válce v roce 1921. Jednu věc chci zdůraznit: 8 z 10 zabitých nacistických vojáků padlo na východní frontě. Sovětský svaz hrál nezastupitelnou roli v porážce nacismu – ti, kteří šíří historickou lež, že Sověti válku zahájili, tak akorát chtějí zastřít fakt, že nebýt Sovětského svazu, tak tu všichni mluvíme německy. Myslím, že to byl maršál Žukov, kdo řekl: „Osvobodili jsme Evropu od fašismu, a to nám nikdy neodpustí.“

Jen připomenu, že pro zmiňovanou rezoluci hlasovali nejen europoslanci za ODS, TOP 09, STAN, KDU-ČSL, Piráty, ale také ANO a SPD.

Psali jsme:

Jak k tomu vůbec mohlo dojít? Senátorka Hamplová chce odpověď

Nová „železná opona“ v Evropě. Fico se vrátil z Moskvy a varoval Brusel

Bitva u Olšan: Noční vlci proti Havloids. A v jejich bundě reportér ČT

Okupanti? Pamětnice vzpomíná na rudoarmějce. To v učebnicích nenajdete

Když jsme u těch oslav, v médiích se objevila informace, že písecká radnice musela po upozornění policie sundat sovětskou vlajku, kterou vedení města vyvěsilo vedle americké jako díky za osvobození v roce 1945. Mohlo by se prý jednat o protiprávní jednání. Vedení města nechalo nakonec odstranit tedy vlajky obě… Jak toto celé komentovat?

Starosta Písku se zachoval zcela korektně. Kdyby se ve formě přílepku nepodařilo poslancům ODS a TOP 09 prosadit zákaz propagace komunismu, nemusely by se řešit podobné nesmysly. Celá kauza tak jde za lidmi jako věčný poslanec Benda. Člověk, který díky antikomunistickému zákonu zařídil, že si lidé bojí připomínat stát, který osvobodil tři čtvrtiny našeho území.

O chystaných sudetoněmeckých dnech v Brně už jsme v minulých rozhovorech mluvily. Co aktuálně říci na postoj vlády, kdy premiér Babiš prý nepovažuje sjezd za šťastný a nikdo z vlády se ho nezúčastní? A co říci na postoj opozice?

Andrej Babiš se vykrucuje a hraje mrtvého brouka. Kdyby vládě nechyběla odvaha, udělala by všechno pro to, aby konání dostaveníčka sudeťáků zakázala, nebo alespoň odsoudila. Jenže odvaha chybí, což jsme zjistili při pokračování netransparentní muniční iniciativy, když ustoupila americkému velvyslanci a potvrdila nákup stíhaček F-35 a ustupuje nyní i tlaku sudeťáků a jejich bavorských spojenců. Sněmovna si může odsuzovat, co chce – na reálném stavu věcí to nic nezmění. Teď nepotřebujeme další příval slov, ale reálné činy! Pan Posselt, kudy chodí, tak zpochybňuje Benešovy dekrety, tím pádem zpochybňuje celé poválečné uspořádání ve střední Evropě. Pražská kavárna žvaní o nějakém smíření se sudeťáky. Proč bychom se měli chtít smířit s lidmi, kteří zpochybňují výsledek 2. světové války?

Já se s nějakými Hitlerovými pohrobky smiřovat nehodlám. Kroky opozice ve Sněmovně mi jenom potvrdily to, co si myslím už delší čas. Opozice, tedy bývalá Fialova vláda, je jen skupina, co se nechala koupit a nadšeně tak svým západním pánům odkýve cokoliv. Dnes to jsou sudeťáci, zítra to bude zrušení dekretů prezidenta Beneše a pozítří? Kdo ví. Vláda svým chováním ukazuje, že si neuvědomuje nebezpečí – silně pochybuji o vlastenectví poslanců, co tam jen tak sedí a hlasují pro bezzubé rezoluce. 24. května v Brně se ukáže, kdo je skutečný vlastenec a bude tam s námi stát proti sudetoněmeckému revanšismu.

Psali jsme:

Sudetský sjezd jako symbol podvolení. Protest je na místě

Senátorka Hamplová: Posseltova činnost je na paragraf. Policie by měla začít konat

„Drzost.“ Ševčík na ČT pořádně nakrknul opozici

„Mučili, vraždili.“ A nestačí jim to. Křeček udeřil kvůli sjezdu sudeťáků

Pojďme na další téma. „Ursula jde opět po motoristech,“ uvádíte na Facebooku. O co se jedná?

Evropská komise chce, aby každé auto starší deseti let muselo každý rok na technickou. Je to další příklad nesmyslné buzerace, kterou vymýšlí byrokraté z Bruselu, co nemají kontakt s realitou obyčejných lidí. Tvrdě to dopadne obzvláště na nás, Českou republiku, protože máme nejstarší vozový park v EU. A extrémně dopadne – pokud to bude schváleno – samozřejmě na ty nejchudší, protože obvykle nemají na to, aby si koupili nová auta.

Maďarsko má nového premiéra. Jak se Vám líbil jeho inaugurační projev? A co říci na to, že jeho první cesta povede prý do Varšavy, pak do Vídně a pak do Bruselu?

Přiznám se, že jsem jeho inaugurační projev neviděla. Zaznamenala jsem ovšem jeho prohlášení, že by měl maďarský prezident i všichni ústavní soudci rezignovat. Pan Magyar je velmi sebejistý. Chvílemi až moc. Je sice pěkné, že jako první navštíví dvě hlavní města ve střední Evropě, ale všichni budou nejvíc sledovat, jak se bude chovat v Bruselu. Brusel blokuje Maďarsku peníze v hodnotě zhruba 2 až 5 procent maďarského HDP a není žádným tajemstvím, že Magyar byl bruselským favoritem. Jak jinak lze vysvětlit, že na veřejnost unikly nahrávky telefonických rozhovorů mezi maďarským a ruským ministrem zahraničí. Uvidíme tedy, jestli Magyar kvůli bruselským penězům a volební výpomoci zaprodá maďarské národní zájmy.

Z některých míst zaznívá, že Orbána v Evropě v určitém smyslu „zastoupí“ nový bulharský premiér. Vy sama jste napsala, že z něj ještě bude „Ursulu bolet hlava“. Co od něho v tomto smyslu očekávat?

Rumen Radev je vlastenec a jak víme, tak Brusel vlastence nemá rád. Chce rázně prosazovat národní zájmy svojí země v EU a taky silně kritizoval bulharské přijetí eura, protože vedlo ke zvýšení inflace. Co bude ale největší problém pro bruselské pány, tak je jeho pragmatická zahraniční politika. Radev opakovaně upozorňuje na to, že bez levných dodávek energií z Ruska se Evropa nemůže dále rozvíjet. A to je pravda, kterou odmítají ideologové v EU v čele s Ursulou uznat.

Na závěr zpátky k nám. Neshoda mezi vládou a prezidentem ohledně prezidentovy účasti na summitu NATO pokračuje. Ze strany prezidenta se dokonce mluví o možnosti kompetenční žaloby. Co na to říci a co říci na humbuk, který vyvolalo 15minutové zpoždění předsedy vlády na schůzku s prezidentem?

Petr Pavel je přiznaný volič Fialova projektu SPOLU a chová se podle toho. Ale nejen to. Každým svým krokem Pavel ukazuje, že nemá reálné politické zkušenosti. Nepochopil, že není už generálem, ale ústavním činitelem. Nemůže si vynucovat svoji přítomnost na zahraničních akcích – zahraniční pravomoci prezidenta jsou kontrasignovány, tj. jsou schvalovány vládou. A premiér není nějaký prezidentův podřízený. Pavel si nemůže vynucovat dochvilnost premiéra – politika je nepředvídatelná věc. Zpoždění se zkrátka běžně stávají. Musí se s nimi počítat. Musíme si ale uvědomit, že všechno to mediální divadlo, co prezident dělá, jak ze sebe dělá vůdce opozice, tak nic z toho není z jeho hlavy. Pavel je jen loutkou svého přítele po boku Koláře, který pro změnu jen vykonává to, co chtějí Pavlovi sponzoři – páni miliardáři Vohánka, Barta a spol.

Osoba bez koulí a názoru. Tu hledá Deník N? Vyoral vypálil

15.05.2026 17:15 | Rozhovor

autor: Karel Šebesta

PÁTEČNÍ ZÚČTOVÁNÍ TOMÁŠE VYORALA Komentátor Tomáš Vyoral se v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz pustil do Deníku N kvůli pátrání po „nezdravých podobách mužství“. Podle něj by po woke očistě z mužů nezůstali muži, ale „osoby bez koulí a názoru“. Nešetřil ani Petra Fialu, kterého podezírá z vylepšování vlastního obrazu, a vrátil se také k sudetoněmeckému sjezdu v Brně. Připomínat historii je podle něj nutné, zvlášť když se podle jeho slov vždy najdou tací, kteří by kvůli vlastnímu prospěchu „vlezli do rektálního otvoru kdekomu“.

Osoba bez koulí a názoru. Tu hledá Deník N? Vyoral vypálil
Foto: Archiv Tomáše Vyorala
Popisek: Komentátor Tomáš Vyoral

MLUVÍ MI Z DUŠE, CHLAPEC JEDEN! MÁM HO RÁD ZA JEHO VYVÁŽENÉ DISKUZE A ZNALOSTI.

Začneme zlehka. Deník N shání lidi, kteří se na sociálních sítích setkali s obsahem propagujícím „nezdravé podoby mužství“, konkrétně prý „misogynii, šovinismus, antifeminismus, nenávist k menšinám“. Co vás napadá, když slyšíte frázi „nezdravé podoby mužství“?

Napadá mě, co je to teda dle takzvaných woke liberálů – alias novodobých svazáků – zdravá podoba mužství? Jsou to slzy v očích při sledování Ordinace v růžové zahradě během mateřské dovolené? Pletení květinových věnců? Popíjení sladkých míchaných drinků a cibetkových káv v eko-friendly barech a kavárnách? Nevím, co tím básník chce říci a co hledá. Svět ani život nejsou černobílé a každá žena i muž, každý z nás je mnohostrunný a má v sobě mnoho odstínů všeho možného. Co z toho je „nezdravou podobou“ a „zdravou podobou“ mužství bych si úplně netroufal odhadovat. Pokud bychom z mužů odseparovali veškeré ony „nezdravé podoby mužství“ tak, jak to asi myslí soudruzi z Deníku N, v důsledku nám nezůstanou muži, ale… osoby bez koulí a názoru.

Pak tu máme bývalého premiéra Fialu, který dle Seznam Zpráv říká, že si lidé čím dál více uvědomují, že jeho vláda byla dobrá a že mu děkují. Je podle vás premiér upřímný a jenom žije v určité bublině, nebo je to bohapustá manipulace a snaha o retroaktivní vylepšení obrazu?

Samozřejmě, že skutečnost by s rukou na ruce musel popsat sám bývalý český vicepremiér Ukrajiny Fiala. Sic se obávám, že ani on sám není úplně schopen reflektovat realitu a odlišit ji od vlastní dojmologie. Jinak dle mého pohledu jde o klasické vylepšování obrazu a běžnou PR propagandistickou praktiku, kterou se Fiala a jeho okolí snaží rehabilitovat a zlepšovat svůj nenapravitelně pokřivený obraz.

Ze zahraniční politiky: Tucker Carlson udělal rozhovor s bývalou mluvčí prezidenta Zelenského, Julijí Mendelovou. Ve kterém zaznělo poměrně dost odhalení o tom, jak Zelenskyj přemýšlí. Například, že mu vůbec nejde o Ukrajince, že si myslí, že mediální obraz je důležitější než skutečnost a že je paranoidní. Jste překvapen, nebo je to pouze potvrzení toho, co ti realističtěji uvažující už dávno tušili?

Překvapen? Jen se potvrzují slova řady z nás, kteří nekritické zbožšťování prominentní Zelenskaje Gréty od samotného prvopočátku zpochybňujeme. Zelenský a jeho junta si i dle veřejně dostupných informací v leckterém přístupu a jednání nezadá s nacisty kteréhokoliv druhu. Ostatně i sama Mendelová zmínila, že Zelenský jednou přišel s tím, že „potřebuje Goebbelsovu propagandu“. Prakticky cokoliv nám mainstreamoví mediální pologramoti všeho poddruhu tvrdí z hlediska politiky a geopolitiky, pravdu nalezneme mnohem blíže pravému opaku. A tak to je i se Zelenským.

Psali jsme:

Do politiky se promítl i fotbal. Slávističtí ultras v posledních minutách zápasu se Spartou vtrhli na hřiště se světlicemi a házeli je po hráčích i obecenstvu protistrany. A opozice se z toho snažila udělat kauzu pro vládu, protože prý vytváří takové prostředí a atmosféru ve společnosti. Co na to říct?

Že tuto atmosféru vytvářejí ve společnosti politici napříč stranami. Jen si vzpomeňme na rozdmýchávání nenávisti ze strany politiků a médií proti občanům, kteří si dovolili zpochybňovat totalitní, protiřečící si opatření v rámci koronafašismu. Nebo označování občanů s jiným názorem na rusko-americký konflikt na Ukrajině za svině ze strany zeleného bezmozka Foltýna a dalších. Nicméně v důsledku jsme vždy za své činy zodpovědní sami a nelze své jednání svádět jen na okolí či politiku. A událost na Slávii je pro mě z hlediska skutečného fanouška naprosto nepochopitelná.

Slavný režisér Christopher Nolan točí Homérův epos Odysseu. Helena Trojská v něm bude černoška, válečník Achilleus zase transsexuál. Skoro jako by Hollywood vzkazoval, že se nic nemění a agenda je pořád stejná. Jak myslíte, že takový film dopadne u diváků?

Ale vzhledem k renomé a řemeslným kvalitám Nolana a navzdory očividné indoktrinační agendě si film diváky najde a peníze vydělá. A ve výsledku i hodnocení u diváků a kritiků bude z větší části odvislé od kvality samotného příběhu a zpracování. Jinak by Nolan měl film možná přejmenovat na Trans-homodyseu, aby diváci rovnou věděli, na jakou tendenční laskominu to do kina jdou. Je smutné, jak velká část předních umělců jde za každého režimu v první linii jeho propagandy.

Blíží se sjezd Sudetoněmeckého landsmanšaftu. Téma se dostalo až do Poslanecké sněmovny. Myslíte, že se mu věnuje přílišná pozornost, nebo je naopak záhodno bít na poplach a proti sjezdu v Česku protestovat?

Je především důležité připomínat si historii, která není černobílá. Jakkoliv jsme s Němci historicky spjatí a není třeba neustále vytahovat staré křivdy, je bezpodmínečně nutné mít historii na paměti. Je důležité pozorně sledovat podobné sjezdy, jejich agendu, stát si na svém a neustupovat či nepodlézat těm, jejichž předkové – jakkoli za své předky nemůžeme – u nás způsobili tolik utrpení. Bohužel je u nás, vždy bylo a vždy bude mnoho těch, kteří by v rámci vlastního prospěchu a mediálního obrazu vlezli do rektálního otvoru kdekomu.

A ještě k tomuto tématu. „My nemáme místo v jiné zemi, kam bychom se chodili usmiřovat. Nikdy jsme nežili po staletí v jiné zemi, kterou bychom pak zradili, přidali se k jejím nepřátelům, rozdělili si tuto zemi, prohlásili ji za svou, a dokonce pomohli jejich nepřátelům vraždit naše bývalé spoluobčany. A nakonec abychom se stali částí jejich národa. A když bychom pak museli odejít, požadovali návrat starých pořádků. Takto jsme se nikdy v historii nechovali. Ale i kdybychom toto učinili, sotva bychom od svých bývalých spoluobčanů mohli pokorně očekávat něco jiného než odpuštění,” uvedl končící ombudsman Stanislav Křeček pro ParlamentníListy.cz. Souhlasíte s jeho slovy?

Souhlasím. Pan Křeček to myslím vystihl docela dobře. Důležité je vždy dávat události do kontextu. To, že od nás byli po válce vysídleni Němci, samozřejmě nebylo ideálním řešením. A zahrnovalo to spoustu nespravedlnosti a utrpení. Ale z hlediska doby a zvěrstev, která tomu předcházela, šlo zřejmě o řešení nejlepší možné. Jinak by taky mohlo dojít k odplatám násobně horším. A z pohledu oné doby by se nebylo moc čemu divit. Za to, co se stalo sudetským Němcům po válce, v mnohem vyšší míře mohou Němci sami než my. A pokud jde o omluvy či reparace, pak je, myslím, zřejmé, která ze stran má míč na své straně.

Sudetský sjezd jako symbol podvolení. Protest je na místě

15.05.2026 9:00 | Rozhovor

autor: Jaroslav Polanský

Završení českého podvolení. Tak vnímá pořádání sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně profesor a člen strany PRO Ivo Budil. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz říká, že určitá forma protestu je na místě, aby účastníci pocítili, že jejich počínání není pokládáno za vhodné.

Sudetský sjezd jako symbol podvolení. Protest je na místě
Foto: Repro Zákony Bohatství, YT
Popisek: Ivo Budil

Pane profesore, příznivci sudetského sjezdu se zaštiťují potřebou „smíření“. Na nedávné cestě ministra Macinky do Berlína však nebylo znát napětí nebo narušení vztahů z toho, že nad akcí Bernda Posselta v Brně nejásáme. Jak je to tedy s těmi česko-německými vztahy a potřebou smíření?

Mgr. Petr Macinka

  • AUTO
  • místopředseda vlády

Nemyslím si, že by mezi většinou německé nebo české populace existovala 81 let po skončení druhé světové války naléhavá potřeba „smíření“. Chápu například proces smíření mezi Francií Charlese de Gaulla a Německou spolkovou republikou Konrada Adenauera počátkem šedesátých let 20. století. U Verdunu bylo prolito příliš mnoho krve a zločiny vichistického režimu byly v živé paměti. Francie však na akt smíření přistoupila především proto, že v daný historický okamžik vystupovala z pozice silnější, a proto velkorysejší země aspirující na postavení vedoucí mocnosti západní Evropy. Československo nebo Česká republika nebyla vůči poválečnému Německu v podobném postavení. Vzhledem k tomu, co se událo v česko-německých vztazích v letech 1939 až 1945, očekával bych z německé strany jediný symbolický akt – prosbu o odpuštění. Pokud jde o běžné osobní či institucionální vztahy mezi českými a německými občany, podnikateli, školami, kulturními institucemi či jinými subjekty, probíhají většinou standardně bez ohledu na politické činitele či stíny druhé světové války.

Za sudetský sjezd bojují nejvíce ty politické a společenské síly, které desítky let horují za co největší konformitu vůči Němcům a Německu. Ekonomickou, politickou, ideovou. Je to jen náhoda?

Pochopitelně to není náhoda. Německo je součástí neoliberálního a atlantického imperiálního jádra, do něhož byla Česká republika, respektive Československo, začleněna po roce 1989 v postavení závislé a využívané periférie. Sudetoněmecký sněm je jedním ze symbolických završení toho českého „podvolení“, ztráty nejenom politické a hospodářské svrchovanosti, ale rovněž historické důstojnosti a paměti. Výše zmíněné politické a společenské síly, které s velkou oblibou častují své politické a ideologické oponenty stigmatem „kolaborantů“, jsou naopak samy nejčistším výrazem stále se historicky vynořujícího českého kolaborantství a vazalství.  

Můžeme být tak příkří, že řekneme, že čeští liberálové spoléhají na Německo podobně jako komunisté spoléhali na moc Sovětského svazu? Jako na garanta své moci a prosazování své vlastní politiky.

Nemyslím si to. Samotné Německo není plně suverénním státem. Na německé půdě se nacházejí americké jednotky, které neodešly ani po skončení studené války. Spolková republika Německo je americkým klientem podobně jako například Japonsko. V osmdesátých letech minulého století, kdy se zdálo, že by prosperující Japonsko mohlo ohrozit americkou hospodářskou a technologickou hegemonii, přivedly dohody z Plazy a Basileje Japonsko k dlouhodobé stagnaci, z níž se již nezotavilo. V současné době je podle parity kupní síly hrubý domácí produkt na osobu v Japonsku nižší než v České republice nebo Polsku. V případě Spolkové republiky Německa byly vysoké náklady spjaté se sjednocením více než kompenzovány s americkým svolením využitím produktivní síly zemí bývalého východního bloku.

Pomyslnou „červenou čáru“ však Německo překročilo za vlády kancléře Gerharda Schrödera. Jeho politika rozvoje pragmatických ekonomických vztahů s Ruskou federací ústící do spojení německého ekonomického potenciálu s obrovskými ruskými surovinovými zdroji představovala z amerického hlediska hrozbu. Po odchodu Gerharda Schrödera z funkce následovala řada kroků zahrnujících kromě migrační krize přerušení a vyhrocení vztahů mezi Spolkovou republikou Německo a Ruskou federací a oživení tradice německého militarismu, pro který ale dnešní Německo postrádá průmyslovou, demografickou a surovinovou základnu. Německo tak bezpochyby čeká – obdobně jako jiné evropské státy – období dlouhé stagnace a dramatického poklesu životní úrovně. Yanis Varoufakis je v narážce na epochu čínského úpadku mezi opiovými válkami a rokem 1949 nazval německým či evropským „stoletím ponížení“, na jehož počátku se nacházíme. Česká republika je ve skutečnosti protektorátem Spojených států amerických, nikoliv Spolkové republiky Německa. Z tohoto faktu musí vycházet naše úsilí po obnovení svrchovanosti a snahy nenechat se strhnout do propasti německého a západoevropského úpadku.

Za sudetský sjezd se postavil i Petr Fiala. Nechci znovu rýt ve Vašich ranách – již dříve jsme řešili, že začátkem 90. let jste se podílel na aktivitách prosazujících konzervativní politiku, které on organizoval. Fiala se současně od začátku 90. let obracel k Berndu Posseltovi a Ottu von Habsburgovi. Jak v kontextu dnešní diskuse vnímat tyto kontakty?

Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.

  • ODS
  • poslanec

Pokud si dobře vzpomínám, tak můj podíl na prosazování konzervativní politiky údajně organizované Petrem Fialou spočíval v publikování několika článků v brněnském periodiku Proglas, na jehož vydávání se Petr Fiala podílel. Petr Fiala spojil svůj život nikoliv s cestou hledajícího intelektuála, ale s budováním akademické a politické kariéry. V tomto kontextu je třeba vnímat jeho rané kontakty s osobami typu Bernda Posselta či Otty von Habsburga. S autentickým hodnotovým konzervatismem to mělo pramálo společného.   

Jak se dívat na tezi, že Němci a německý kapitál nám v 90. letech i později pomohli přílivem kapitálu a znovuuvedením naší země na světové trhy čili jim máme být vděční? Lze zde opět vidět komunistickou analogii se SSSR jako s osvoboditelem, kterému jsme vděční na „věčné časy“?

Tato teze je úsměvná a mrazivá zároveň. Spolková republika Německo – a některé další západoevropské státy – učinily z České republiky využívanou periférii, jejíž rozvinutý průmysl a kvalifikovanou sílu přeměnily ve spolehlivého dodavatele komponentů s nižší přidanou hodnotou. Výsledkem byl nejenom pokles České republiky v „potravinovém řetězci“ světové hospodářské soustavy, ale i nevyužití lidského, materiálního a morálního potenciálu, který se na našem území v roce 1989 nacházel. Ještě tragičtější je pokles vzdělanosti a kvalifikace, jenž učinil z velké části české populace indoktrinovanou a manipulovatelnou masu podléhající iracionálním emocím a neschopnou porozumět historickým podmínkám své existence. Je to skutečné národní ponížení. Obávám se, že i kdyby došlo k náhlému a vysoce nepravděpodobnému obratu, budou škody napáchané současným neoliberálním režimem napravovány déle a bolestivěji než po předlistopadovém politickém systému.      

Pojďme se věnovat některým historickým faktům. Velvyslanec Rudolf Jindrák říká, že Václav Havel slíbil některým sudetským Němcům návrat českého občanství a případně i majetku. Je to pro Vás uvěřitelné?

Pro zachování zbytků historické úcty k osobě Václava Havla by něco takového mělo být nemyslitelné, ale obávám se, že vzhledem ke své kognitivní a morální disonanci to mohl pravděpodobně učinit.

Jak se vypořádáváte s argumentem, že debata o Benešových dekretech je čistě akademická a že sám Posselt vyloučil majetkové nároky sudetských Němců vůči ČR? Je to pro Vás dostatečná záruka?

V této souvislosti bych rád poukázal na webovou stránku sudetoněmeckého landsmanšaftu, kde je v Deklaraci principů Sudetoněmeckého spolku z února 2015 ve čtvrté kapitole uvedeno: „Sudetoněmecké krajanské sdružení usiluje o to, aby Česká republika zrušila platnost i nadále účinných dekretů, zákonů a nařízení vydaných v letech 1945/1946 prezidentem republiky, vládou nebo parlamentem tehdejšího Československa, které nařizovaly, resp. legalizovaly skutkový stav bezpráví – kolektivní zbavení práv, vyvlastnění, nucené práce, vyhnání a vraždy. Za tímto účelem požaduje přímé rozhovory mezi reprezentanty českého národa a zástupci sudetoněmecké národní skupiny, jejichž cílem je nalézt řešení, s kterými mohou obě strany souhlasit ze svobodného rozhodnutí své vůle. Přitom očekává podporu ze strany německé politiky.“ Osobně pokládám prohlášení za vměšování se do vnitřních záležitostí České republiky a zkreslování příčin a následků událostí roku 1945 a 1946, vůči nimž se měla česká vláda již před jedenácti lety vymezit. Tolik k důvěryhodnosti Bernda Posselta.

Jak by se český občan, který si váží suverenity vlastního státu, měl k sudetskému sjezdu prakticky postavit? Měl by jít protestovat do Brna a dát najevo svou nelibost z konání akce?

Ne každý má povahu, sklon a čas účastnit se masových vystoupení. Nicméně určitá forma protestu proti sudetoněmeckému sjezdu by byla na místě. Účastníkům sjezdu by mělo být dáno kultivovaným způsobem najevo, že se dotkli citlivého místa naší národní paměti a že jejich počínání nepokládáme za vhodné. V Brně se bezpochyby veřejná manifestace proti sudetoněmeckému sjezdu uskuteční. Stálo by za úvahu uspořádat celonárodní protestní symbolické gesto, například veřejné nošení trikolóry v příslušných dnech 22. až 25. května.

Co Vám o českém politickém spektru a společenské situaci celá probíhající debata prozradila?

Ukázala se opět názorně míra morálního a intelektuálního rozkladu politických stran spjatých s bývalou vládní koalicí a jejich mediálních a akademických souputníků a aktivistů z neziskových organizací a typická váhavost a oportunismus některých členů současné vládní koalice, ale i morální a historický instinkt nezanedbatelné části veřejnosti. Nechci význam sudetoněmeckého sjezdu z historického hlediska přeceňovat, nicméně jde o jednu z událostí, na nichž se prověřuje morální a intelektuální zdraví českého národa, které by nám mělo pomoci překonat současnou neoliberální dystopii.