Archiv rubriky: Přejaté články

Ne sjezdům sudetoněmeckého landmanšaftu v České republice. Smrt fašismu a nacismu! Totéž pro vlastizrádce: Meeeeeeting Brno dolů z hrušky do tepláků!

Hitlerovi v Brně aplaudovali. A teď smíření? Konečná se neudržela

05.05.2026 21:15 | Rozhovor

autor: David Hora

„Pokud se chtějí smiřovat, ať jedou do Lidic, Ležáků, na Vařákovy Paseky, do Javoříčka, Terezína a na desítky či stovky míst, kde jejich předchůdci zasévali zmar, bídu a smrt,“ vzkazuje ohledně blížícího se sudetoněmeckého sjezdu v Brně europoslankyně Kateřina Konečná. Nešetřila spolek Meeting Brno a došlo i na vládu. Na závěr zmínila také „prohlubující se propast mezi nejbohatšími a běžně pracujícími“ a dostala se i k potravinové sbírce.

Hitlerovi v Brně aplaudovali. A teď smíření? Konečná se neudržela
Foto: Hans Štembera
Popisek: Předsedkyně KSČM Kateřina Konečná

Pojďme na téma, které už několik týdnů rezonuje jak na sociálních sítích, tak v médiích. Sdílela jste otevřený dopis občanů České republiky pořadatelům a účastníkům sudetoněmeckých dnů v Brně. Co v něm konkrétně zaznívá? Co považujete za nejdůležitější?

V první řadě bych chtěla poděkovat emeritnímu hejtmanovi Jihomoravského kraje Michalu Haškovi, který text sestavil a dal k dispozici spolku Obrana národa 2. Velké díky samozřejmě i krajskému zastupiteli Martinu Říhovi a celému klubu Stačilo! v Zastupitelstvu Jihomoravského kraje – Bohumilu Smutnému, Petře Rédové a prof. Janu Žaloudíkovi, kteří tento dopis šíří.

Za nejdůležitější ovšem považuji fakt, že navzdory mediální blokádě – bez nákladných kampaní a přízně médií, kterou má třeba Milion chvilek – se za velmi krátkou dobu podařilo sesbírat více než 10 tisíc podpisů. To svědčí o tom, že lidem prostě tato sudeťácká provokace není jedno. Jsem hrdá na každého, kdo svůj podpis připojil!

Vy jste už v minulém rozhovoru vzkázala Andreji Babišovi, aby konečně akci v Brně veřejně odsoudil. Domníváte se, že se to nakonec stane? A co říci k postoji vedení Brna?

Vedení Brna složené z ODS, TOP 09, STAN, KDU-ČSL, ale bohužel i části exčlenů hnutí ANO, je evidentně na straně landsmanšaftu. Je smutnou souhrou okolností, že zůstat v Brně u moci Němci, nikdo z nich by ve svých dobře placených křesílkách neseděl.

U vlády ANO-SPD-Motoristů-PRO-Svobodných a Trikolory mě velmi překvapuje, že nenajde odvahu se od tohoto hanebného sjezdu, kam sudeťáky přijedou podpořit i bavorští papaláši, prostě distancovat. Minimálně od čtyř stran z této šestikoalice slyším, že sjezd nechtějí, že proti němu bojují… ale kde jsou skutky? Historie se nebude ptát, kdo co nakecal, ale kdo co konkrétně proti této hanebnosti plivající do tváře všem hrdinům odboje, padlým i vyhnaným Čechoslovákům, udělal. A ze strany vlády je to zatím jedna velká nula. Bohužel.

Ve svém dalším příspěvku na Facebooku jste uvedla, že zastupitelé Jihomoravského kraje za Stačilo! usilují o to, aby byla přehodnocena letošní, jak říkáte, jedenapůlmilionová dotační podpora spolku Meeting Brno. Z jakého důvodu?

Tento spolek je programově provázaný s aktivitami spojenými se sjezdem Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně v květnu letošního roku. Ve veřejném prostoru je činnost sudetoněmeckého landsmanšaftu dlouhodobě spojována s revizionistickými interpretacemi poválečného uspořádání, zejména se to týká tzv. Benešových dekretů. Sudetoněmecký landsmanšaft také formálně nezrušil svůj program z roku 1961, který obsahuje nároky na majetek a zpochybňuje poválečné uspořádání.

A bohužel musím říct, že v otázce sudeťáků mají máslo na hlavě tak trochu všichni s výjimkou KSČM. Zastupitelka za PRO Klára Liptáková byla před 10 lety ještě součástí vedení města, které spolu s exprimátorem za ANO Vokřálem sudeťáky do Brna pozvalo. SPD sice nyní mohutně protestuje proti konání sletu landsmanšaftu, ale když člen Spolkové rady z jejich partnerské FPÖ Klemens Kofler v květnu loňského roku v Pohořelicích mluvil o tom, že je třeba zrušit dekrety prezidenta Beneše a divil se, že nedochází k navrácení majetku, neslyšela jsem z jejich strany odsouzení. Dokonce před několika dny byla FPÖ na pozvání SPD v české sněmovně, tak nevím, co si mám o upřímnosti jejich boje proti překrucování historie myslet.

Mimochodem už v pondělí 11. května se na podrobnosti z jihomoravského zastupitelstva budete moct zeptat přímo zastupitelky Petry Rédové, a to v kulturním domě v Hostěradicích, kam za občany v 16 hod. přijede spolu se mnou a hercem Michalem Gulyášem.

Na sudetoněmecký sjezd do Brna se podle různých informací, především na sociálních sítích, prý chystá řada odpůrců. Kam to až může dojít? Věříte v ono „smíření“, jak z některých míst zaznívá?

Pokud se chtějí smiřovat, ať jedou do Lidic, Ležáků, na Vařákovy Paseky, Juříčkův mlýn, Ploštinu, do Prlova, Javoříčka, Terezína a na desítky či stovky míst, kde jejich předchůdci zasévali zmar, bídu a smrt. Ať se pan Posselt se svými stoupenci seberou a jedou se poptat na Drahanskou vrchovinu, kde na pomezí okresu Vyškov a Blansko ti hodní Němci vyháněli naše obyvatelstvo z domovů ještě na počátku roku 1945.

Já osobně za cestu ke smíření nepovažuji udělat sjezd v Brně, které už 17. března 1939 navštívil Adolf Hitler za mohutného aplausu právě těch, s nimiž se dnes máme podle některých smiřovat.

Mnozí sluníčkáři zmiňují, že otevíráme staré rány. No větší ubohost jsem neslyšela – ať svůj sněm přesunou zpátky do Německa a my nebudeme muset dělat demonstrace ani jiné aktivity. Jen některé spolky by zřejmě musely zaniknout a rozpočet Brna a Jihomoravského kraje by ušetřil, protože by nemusel sponzorovat jejich zbytečnou činnost.

Nejhorší službu zacelení starých ran tak paradoxně uštědřil jak sudetoněmecký landsmanšaft, tak jeho stoupenci na české straně – ať už v Brně, ve vedení Jihomoravského kraje či ve vládě.

Fotogalerie: – Proti Sudeťákům v Brně

Demonstrace proti sjezdu sudetského landsmanšaftu,...
Demonstrace proti sjezdu sudetského landsmanšaftu,...
Demonstrace proti sjezdu sudetského landsmanšaftu,...
Demonstrace proti sjezdu sudetského landsmanšaftu,...
Demonstrace proti sjezdu sudetského landsmanšaftu,...
Demonstrace proti sjezdu sudetského landsmanšaftu,...

Ve svém pořadu neKonečná jste mimo jiné mluvila i o tom, kolik máme nových superboháčů. Takže kolik? Jak moc se v ČR rozevírají sociální nůžky a co to může do budoucna přinést?

Podle analýzy realitní společnosti Knight Frank má dnes majetek přes 30 milionů dolarů zhruba 2270 Čechů, přičemž ještě před pěti lety jich bylo jen 1356. To je nárůst o víc než 67 % za pět let – v době, kdy se velké části společnosti naopak žije hůř.

Globálně má počet těchto „superboháčů“ vyrůst ze 713 tisíc na téměř 950 tisíc během pěti let. Nejde o ekonomický úspěch, ale ukázku, že se bohatství koncentruje čím dál víc nahoře. Zatímco technologický boom a finanční trhy umožňují extrémně rychle vytvářet obrovské majetky, běžné příjmy rostou mnohem pomaleji – nebo stagnují. Rychlý růst superbohatých lidí tak jde ruku v ruce s prohlubující se propastí mezi nejbohatšími a běžně pracujícími. Na jedné straně tisíce lidí s majetkem v řádu stovek milionů, jejichž počet raketově roste. Na druhé straně statisíce domácností, které řeší, jestli zaplatí nájem a energie.

Vy jste podpořila nedávnou akci v rámci potravinové sbírky. Co říci na to, že vůbec musí v dnešní době pomáhat organizace jako je Potravinová banka? Dřív to nebylo potřeba, nebo se lidem v tomto směru nepomáhalo? Nebo jak to brát?

Ano. Podporuji tyto akce pravidelně. A chtěla bych vyzvednout kupříkladu i aktivity některých našich členů – kupříkladu v Brně Martina Říhy, který rozjel se spolkem Akátky spolupráci, kdy pravidelně vydávají potraviny a životní potřeby lidem v sociálně tíživé situaci.

Ale ačkoli je podporuji, neznamená to, že jsem s nimi v pohodě. Když jsem byla nakupovat s krajskou zastupitelkou ve Zlínském kraji Marií Pěnčíkovou do letošní sbírky, vzpomněla jsem si, co jsem o podobné sbírce napsala za Fialovy vlády. A bohužel ani po několika letech a výměně vlády jsem nemusela změnit ani slovo.

„(Sbírka je) fajn věc, kde lidé suplují neschopnost režimu zajistit dostatek základních životních potřeb pro důchodce, maminky samoživitelky a bohužel už i děti či pracující! Vadí mi, že stát se na to kouká, ale místo pomoci lidem cpe peníze do nesmyslných amerických stíhaček; kouká, jak lidi okrádají banky, energetičtí giganti a vlastně i ty řetězce, v nichž ona potravinová sbírka probíhá…“

Samozřejmě se očekává, že ceny pohonných hmot se opět odrazí do cen dalších věcí, jako například potravin. Jak to české domácnosti podle vás zvládnou?

Každý zásah do peněženek našich domácností je problém. Vždyť za posledních několik let čelily mohutnému zdražování. Naproti tomu úrovní mezd jsme pořád někde kolem roku 2019. Stále mluvíme o více než 1 milionu lidí pod nebo na hranici chudoby, obrovskému množství pracujících už dnes poctivá práce nestačí na to, aby důstojně žili. To potvrdily i výpočty odborníků v rámci tzv. minimální důstojné mzdy, což je ukazatel, který říká, kolik musí člověk vydělávat, aby si mohl zajít beze stresu třeba k zubaři nebo 1x měsíčně do kina. Zkrátka, aby žil a ne přežíval. Je to téměř 50 tisíc měsíčně, což nemají 2/3 pracujících.

I proto jsem velmi zvědavá, jak dopadnou jednání mezi vládou ANO-SPD-Motoristů-PRO-Trikolory a Svobodných a odbory o zvýšení minimální mzdy. Každý normální člověk totiž ví, že ze 22 400 korun hrubého se opravdu v dnešních cenách vyžít nedá.

Odborníci ve sněmovně: Větrníky uhlí nenahradí. Druhou možností jsou „dva svetry“

04.05.2026 16:10 | Rozhovor

autor: Jakub Vosáhlo

České uhlí- strategická surovna. Téma semináře, který v Poslanecké sněmovně s odborníky pořádal Jindřich Rajchl. ParlamentníListy.cz po skončení akce s poslancem Rajchlem hovořily nejen o uhlí, ale o celkových vyhlídkách energetiky v časech, kdy Evropa usiluje o co nejzelenější úděl.

Odborníci ve sněmovně: Větrníky uhlí nenahradí. Druhou možností jsou „dva svetry“
Foto: XTV
Popisek: Jindřich Rajchl

Pane poslanče, jak vnímáte možnosti energetické soběstačnosti ČR?

Československo bylo energeticky soběstačné už od svého vzniku v roce 1918 a od té doby tuto vlastnost nikdy neztratilo. Byli jsme soběstační v dobách nacistické okupace i za minulého režimu. Pro mě jako pro politika je to naprostá samozřejmost.

Varování odborníků, že bychom o tuto vlastnost mohli v průběhu několika let přijít, považuji za velmi alarmující. Dovoz zemního plynu pro výrobu elektřiny nebo elektřiny vyrobené ze zemního plynu kdesi na Ukrajině nebo v Německu považují odborníci za nejistý,kromě toho není ani dostatek výrobních kapacit na paroplynové elektrárny, které bychom mohli postavit nejdříve za pět let nebo později. Zavřít v této situaci předčasně doly nepřichází do úvahy, pokud nechceme našim obyvatelům udělat zejména v zimním období nedobrovolný nácvik na válečnou ekonomiku.

Jaké jsou tedy vaše názory na současnou evropskou politiku Green Dealu?

Musíme v tom velmi rozlišovat mezi skutečnou ekologií a omyly sousedního státu. Neuvážené uzavření bezemisních jaderných zdrojů a jeho náhrada ruským zemním plynem z dovozu je odstrašujícím příkladem, který by česká energetika neměla následovat. S tím technicky úzce souvisí současné zdražování elektřiny a nestabilita systému vedoucí až k nedávným blackoutům.

V době po sametové revoluci jsme si museli poradit s ekologizací výroby elektřiny, rekultivací pohraničních hor a s částečnou transformací energetického mixu. Toto jsme úspěšně zvládli, stálo to naši ekonomiku velké peníze. V současnosti musíme rozlišovat mezi obnovitelnou energií a dopady energetiky na životní prostředí. Podle odborníků je lépe ještě chvíli vydržet s ekologizovanou uhelnou energetikou, která je zbavena oxidů síry i oxidů dusíku a vybavena účinnými filtry na prachové částice, než likvidovat krajinu a zemědělskou a lesní půdu řešeními, která ji stejně plnohodnotně nenahradí. Nebo chcete naše pohraniční hory, sotva se stihly vzpamatovat z imisí a kyselých dešťů v minulém režimu, osázet vládou dotovanými větrníky?

Psali jsme:

A můžeme si vůbec v současné situaci dovolit dotovat obnovitelné zdroje energie?

Záleží na tom, jestli si můžeme dovolit další nárůst energetické chudoby a dotace solárních a větrných baronů ze státního rozpočtu po dobu dalších dvaceti let. To v praxi znamená, že odsoudíme nastupující generaci k dlouhodobým poplatkům úzké skupině privilegovaných investorů, které si oni sami dobrovolně nezvolili. Nehledě na to, že se tato politika prakticky obratem projeví na poklesu valorizace důchodů, mezd učitelů, hasičů, policistů a dalších státních zaměstnanců. Výdaje na existující i nově plánované investory odpovídají nejméně 15 procentům nárůstu důchodů a mezd, na které se v takové situaci nedostane.

Z hlediska národohospodářského je tu ještě jeden zásadní problém. Průmysl a zaměstnanost. Levná, spolehlivá a dostupná energie je dnes jednou ze základních motivací pro investory a tím i zaměstnanost lidí. Neuváženými dotacemi do obnovitelných zdrojů energie vzniká začarovaný kruh: vyrábíme drahou energii, zvyšujeme daňovou zátěž i v průmyslu a snižujeme lidem životní úroveň. U toho nevznikají nové pracovní příležitosti, protože prostředky jdou do zbytečně drahé energetiky. Průmysl se dostává na kraj propasti jako v roce 2022 a lidé se velmi rychle dostanou do sociální propasti energetické chudoby.

https://www.parlamentnilisty.cz/tv/embed?id=936

Dnešní sněmovní seminář byl věnován možnostem další energetické perspektivy uhlí. Co vás mezi názory, které tu zazněly, zaujalo nejvíce?

Současný názor některých evropských ideologů je, že uhlí smrdí. Je škoda, že si nevšímají skutečnosti, že je jimi náhrada, náhrada zemní plyn, konkrétně je třicetkrát škodlivějším skleníkovým plynem, než je CO2, pokud se v průběhu těžby nebo dopravy dostane do atmosféry. To je velmi častým jevem, zemní plyn se obvykle těží v oblastech, kde jim skleníkové plyny na srdci příliš neleží. Ve skutečnosti tedy tato fosilní náhrada domácího uhlí z dovozu škodí planetě více.

Historicky je naše civilizace postavena právě na uhlí, parním stroji a průmyslové revoluci, Wattův parní stroj dokonce o devět let předcházel vyhlášení samostatnosti Spojených států amerických. Rozvíjející se ekonomiky, zejména Indie a Čína, otevírají uhelné elektrárny podobně, jak tomu bylo v počátku průmyslové revoluce, která u nich skutečně po osvobození se od kolonizace probíhá. Pokud s nimi chceme udržet tempo, je pro nás jediným řešením udržet to, co máme a co vzniklo již v předstihu před nimi. Jedinou možností náhrady v našich geografických podmínkách je energie jaderná, to už říkali i další odborníci, jako byla Dana Drábová.

Psali jsme:

Můžeme v dnešní době nahradit uhlí dováženým zemním plynem, tak jako na něj před několika lety vsadili naši němečtí sousedé?

Máme pouze dostatečnou kapacitu potrubí, ale nemáme dostatečné množství plynových nebo paroplynových elektráren a levnou surovinu srovnatelnou s cenou domácího uhlí s garantovaným dovozem, není to technický problém. Tranzitní plynárenské soustavy byly ve druhé polovině minulého století budovány v Evropě i v Severní Americe právě jako konkurence globálnímu ropnému průmyslu.

Problém je právě v nejisté dostupnosti této suroviny i její nejisté ceně, což jsme zažili už v roce 2022 s pověstnými „dvěma svetry“. V současné geopoliticky nejisté době si můžeme symbolicky vybrat mezi těmi „dvěma svetry“ a lopatkou uhlí někde v teplárně.

https://www.parlamentnilisty.cz/tv/embed?id=1009

Jaké jsou podle vás reálné energetické možnosti obnovitelných zdrojů?

Už první Pačesova komise a následná schválená aktualizovaná Státní energetická koncepce konstatovaly, že jsou velmi omezené. Solární elektrárny mají dobu využití maxima 1000 hodin v roce, větrné kolem 2000, zatímco jaderné mají více než 8000. To znamená, že jaderná elektrárna vyrobí při stejném výkonu 4x více elektřiny než elektrárna větrná a 8x více než elektrárna solární, ale jsou u toho násobně dražší než jsou ty jaderné a bez dotací by nemohly existovat. Ale to je „pouze“ otázkou peněz. Další problém je, že mají solární zdroje maximum výroby v létě, zatímco spotřeba energie má maximum v zimě kvůli topení. V subtropech na jihu Evropy mají maximum spotřeby v létě, kdy klimatizují, a mají také dvojnásobek sluneční radiace, tedy mají jejich solární zdroje na rozdíl od těch našich dvojnásobnou rentabilitu. U nás se tato nedostatečná technická prosperita dohání dotacemi, vyrobená jednotka elektřiny je dvakrát dražší než na jihu Itálie nebo Španělska.

Odborníci se na semináři shodli, že v současnosti potřebujeme něco mezi 15 a 20 terawatthodinami uhelné elektřiny, tedy 15 až 20 miliardami kilowatthodin, což je už jenom čtvrtina naší spotřeby. V defosilizaci naší energetiky jsme velmi pokročili. Pokud bychom měli realizovat plán minulé koalice větrných parků v takzvaných „akceleračních oblastech“, nahradí toto pouze 5 terawatthodin, tedy pouze čtvrtinu nebo třetinu toho, co dnes z uhlí vyrábíme pro vlastní spotřebu, a to za cenu hustého osázení české krajiny desítkami větrných parků.

Otázka tedy nestojí tak, že bychom měli obětovat krajinu za uzavření uhelných dolů a energetickou soběstačnost bez domácího uhlí. Obětujeme krajinu i naši energetickou soběstačnost, s takovouto energetickou koncepcí nemohou souhlasit ani politici se zdravým selským rozumem, když vidí ta čísla.

JUDr. Jindřich Rajchl

  • PRO
  • Předseda strany Právo Respekt Odbornost
  • poslanec

Ano, ale někteří budou tvrdit, že vše vyřeší skladování energie na časy, kdy nebude svítit nebo foukat. Jak vidíte, z toho, co jste slyšel od odborníků, tyto možnosti?

Elektřinu dnes můžeme snadno uložit v bateriích na ořezávání špiček nebo v domácnostech denní výrobu na večerní sledování televize. Skladování elektřiny vyrobené o víkendu nebo dokonce z dovolené na spotřebu po návratu už není ekonomicky únosné. Zemní plyn můžeme uložit v podzemních zásobnících na několik týdnů i několik měsíců v závislosti na spotřebě, a jaderné palivo máme uložené na několik let. Letní přebytek fotovoltaiky v dostačujícím množství na zimu skladovat nelze, není to ani technicky možné. Z hlediska bezpečnosti státu i dlouhodobého uskladnění zásob tedy zase vede jádro.

Vloni jsme měli zimní energetickou špičku podobnou jako ke konci minulého režimu, kdy jsme měli hodně těžkého průmyslu. Příčinou nebylo tentokrát hutnictví, ale tepelná čerpadla, která se při teplotách pod nulou chovají jako elektrický přímotop. Musíme s těmito novými zařízeními myslet také na elektřinu na zimní topení, kterou nevyrobíme v solárních elektrárnách, a v době bezvětří, které je u nás i v Německu běžným jevem, ani v těch větrných. Pokud chceme v zimě topit, máme tři možnosti: domácí uhlí, jádro nebo z dovozu zemní plyn. Obnovitelné zdroje energie nám v zimě a v době bezvětří prostě nezatopí a jinou náhradu nemají.

Na dnešním semináři zazněla od energetických odborníků řada doporučení. . Můžete je pro naše čtenáře shrnout?

Nebudu zbytečně zdržovat detaily čísel, ta ponechme odborníkům. Ale jejich závěry pro naše národní hospodářství i pro udržení sociální úrovně nebo chcete-li, tedy prevenci energetické chudoby, jsou neoddiskutovatelné. Podobně i pro bezpečnost státu, kdy si v dnešní době nemůžeme dovolit dovážet energii ani energetické suroviny, protože nevíme, jestli vůbec budou dostupné, a už vůbec nevíme, jestli budou k dispozici za přijatelné ceny.
Pokud je v něčem Česká republika pozadu, nejsou to zcela jistě větrné a solární průmyslové parky, na které u nás ani nemáme vhodné podmínky, ale je to především pozastavený rozvoj jaderné energetiky. Máme vhodná místa pro tři další jaderné bloky, dva v Temelíně, jeden v Dukovanech, a zde je nutno usměrnit prostředky a napnout i úsilí politiků, kteří to s budoucností nové generace myslí vážně. Česká republika má dnes už velmi nízké emise, když pomineme export elektřiny především do Německa, a po dostavbě alespoň jednoho jaderného bloku si můžeme domácí uhlí ponechat víceméně do rezervy. Zavírat tuto domácí surovinu předčasně by bylo podobně neuvážené, jako jet autem bez rezervy na dovolenou k moři.

Náhrada domácího uhlí obnovitelnými zdroji energie není podle našich odborníků možná a politici by jim měli důvěřovat více než umělému nátlaku bruselských úředníků a domácích ekologických aktivistů. Náhrada zemním plynem je pouze náhradou domácí fosilní suroviny jinou fosilní surovinou z dovozu, planetě toto příliš neuleví a Českou republiku to dostane do dovozní závislosti, která v mnoha situacích z hlediska strategické bezpečnosti státu není řešitelná.

Souostroví Gulag digitální formou, jak se liší od koncentráků?

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Nejsilnejsi-ochrana-na-svete-slibovala-Leyenova-Unijni-aplikaci-pry-prolomili-behem-par-minut-790837

Nejsilnější ochrana na světě, slibovala Leyenová. Unijní aplikaci prý prolomili během pár minut

04.05.2026 22:07 | Analýza

autor: Ladislav Zemánek

Pod záminkou ochrany dětí nasazuje Evropská komise aplikaci, která má hlídat věk uživatelů. Podle kritiků ale otevírá dveře bezprecedentní kontrole internetu. Trend je jasný: povinné ověřování identity, tlak na prolomení anonymity a k tomu znovu ožívající plán na „Chat Control“, tedy šmírování soukromých zpráv. ParlamentníListy.cz proto chtěly vědět, jak se k tomu staví čeští europoslanci.

Nejsilnější ochrana na světě, slibovala Leyenová. Unijní aplikaci prý prolomili během pár minut
Foto: Screen Youtube
Popisek: Ursula von der Leyenová bude předsedkyní eurokomise dalších pět let

TA KRÁVA ZNIČILA BUNDESWEHR A NIČÍ JAKO HITLER A TETKA EUSSR!

V půlce dubna předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila, že skončily práce na nové digitální aplikaci. Státy EU tak podle ní konečně budou mít k dispozici vlastní nástroj, jak kontrolovat věk uživatelů na internetu. Do bezplatné aplikace budou občané nahrávat svůj občanský průkaz či cestovní pas, a budou-li chtít používat sociální sítě či navštívit vybrané stránky, nevyhnou se povinnému ověření věku.

Brusel toto narušování soukromí obhajuje potřebou chránit děti před škodlivým či nelegálním obsahem. Zároveň ujišťuje, že k osobním údajům bude mít přístup pouze provozovatel aplikace, nikoli jednotlivé sociální sítě či majitelé webových stránek.

Ať tak či onak, soukromí uživatelů internetu v EU bude zase o něco menší. Je to důsledek přijetí Aktu o digitálních službách, který ověřování věku, a tedy deanonymizaci vyžaduje. Skutečnost, že digitální platformy a sociální sítě zatím nebudou povinny ověřovat věk prostřednictvím unijní aplikace, na tom nic nemění.

Ve čtvrtek Komise oznámila, že členské státy mají čas do konce prosince, aby přijaly opatření, která ověřování věku uzákoní. Tento termín se překrývá se zaváděním další novinky – Evropské digitální identity.

Nejpozději do konce roku musí totiž každý stát spustit digitální „peněženku“ pro své občany, která bude kompatibilní s obdobnými „peněženkami“ v ostatních členských zemích. Digitální identita umožní propojení s bankami, operátory, úřady i provozovateli nejrůznějších služeb. Jedná se však o další krok k velké centrální databázi občanů EU.

Digitální stopa každého z nás tak bude čím dál silnější. Kritici proto před tímto trendem varují. „Soukromí v online prostoru bylo vždy křehké. S ověřováním věku jsme však na prahu toho, že budeme jednou provždy vyžadovat doklad totožnosti od každého člověka, který se připojí k internetu, a to z jakéhokoli důvodu, legálního či nikoli, bez ohledu na to, že je dospělý. A to by nás mělo všechny děsit,“ komentoval nejnovější počin Evropské komise šéf švýcarské technologické společnosti Proton.

Podle veřejných zdrojů stačilo k prolomení bezpečnosti unijní aplikace na ověřování věku pár minut, a to navzdory ujišťování ze strany von der Leyenové, že právě tato evropská aplikace zajišťuje nejsilnější ochranu soukromí na světě.

Rizikem nejsou jen hackerské útoky a krádeže citlivých a snadno zneužitelných údajů každého z nás, ale i rostoucí tlak na kontrolu internetu ze strany EU. Pod záminkou ochrany dětí se Evropská komise ve spolupráci s některými státy snažila prosadit povinné a plošné skenování obsahu soukromé komunikace na šifrovaných platformách, jako je WhatsApp či Signal.

V březnu sice Europarlament nařízení známé pod názvem Chat Control těsně odmítl, ale na stole už je záložní návrh. Ten momentálně podporuje 23 členských zemí. Jen čtyři jsou v tuto chvíli proti – mezi nimi i Česká republika. Bez ohledu na stranickou příslušnost skepsi sdílejí i čeští europoslanci, které redakce oslovila.

„Ochrana dětí v online prostředí je naprosto legitimní cíl a Evropská komise musí hledat nástroje, jak ji zajistit. Zároveň ale trvám na tom, že jakékoli řešení musí být maximálně bezpečné, přiměřené a nesmí ohrozit soukromí občanů ani otevřený internet,“ zdůrazňuje Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).

Mgr. et Mgr. et Mgr. Tomáš Zdechovský, Ph.D., MBA

  • KDU-ČSL
  • Poslanec EP a člen předsednictva KDU-ČSL
  • europoslanec

Ten před prolamováním soukromí varuje a volá po vyváženém přístupu. „Ano, technologie mohou pomoci, ale nesmí vytvářet prostor pro zneužití osobních údajů nebo plošné sledování. Riziko hackerských útoků i úniků dat je reálné a musí být zohledněno už při návrhu systému. Pokud jde o návrhy typu tzv. Chat Control, tam jsem dlouhodobě velmi obezřetný. Boj proti kriminalitě nesmí vést k tomu, že budeme plošně narušovat soukromou komunikaci všech,“ sdělil ParlamentnímListům.cz.

Alternativa prý existuje

Podobný názor má Alexandr Vondra (ODS). „Letos i loni jsem vždy hlasoval proti Chat Control, protože všechna zatím prosazovaná řešení umožňovala narušení ochrany soukromé komunikace na internetu. Mám pochybnosti i o řešení kontroly věku uživatelů, o kterém teď mluví EK a chce je letos nasadit pro účely tzv. digitální peněženky, protože to by mělo spočívat na systému jednorázových tokenů. Ty totiž firmám – navzdory anonymitě – umožňují profilování a státům pak v případě soudních příkazů i zpětné vyhledání,“ upozorňuje europoslanec.

RNDr. Alexandr Vondra

  • ODS
  • europoslanec

A dodává, že existují alternativní technická řešení. „Na druhé straně je možné vyvinout systém zcela jednorázového ověření věku na bázi matematických vzorců, který profilování ani zpětné dohledávání neumožňuje. Ochránil by tak soukromí a jeho kompromitace by nestála jen na pouhé důvěře uživatele v příslušnou firmu nebo státní instituci (důvěru lze narušit). Takový systém ale zatím není ready ke spuštění, aspoň pokud vím. Pokud by byl na stole, je to k diskuzi,“ řekl ParlamentnímListům.cz Vondra.

Ondřej Knotek (ANO) se domnívá, že jinak potřebná ochrana dětí na internetu nesmí sloužit jako záminka pro plošné sledování všech. „Tady vzniká nástroj, který bude trvale a plošně skenovat veškerou naši komunikaci z mobilních zařízení, počítačů nebo cloudových úložišť ještě předtím, než ji z našich zařízení odešleme. To považuji za prolomení svobody,“ uvedl v souvislosti s návrhem Chat Control.

Ing. Ondřej Knotek

  • ANO 2011
  • europoslanec

„Návrhy typu povinného ověřování věku či tzv. Chat Control v sobě nesou reálné riziko zneužití dat, úniků i hackerských útoků. Evropská komise opět tlačí řešení shora, aniž by dostatečně garantovala bezpečnost a dobrovolnost. Jsem pro cílená, rozumná opatření, ale proti masivní kontrole komunikace a centralizaci citlivých údajů,“ doplnil Knotek.

Pochopení pro své plány Evropská komise nenachází ani u Ivana Davida (SPD). „Já se neobávám možného zneužívání osobních údajů, já jsem si jejich zneužíváním jist, pokud to bude umožněno. Pro nás v SPD jsou občanská práva nedotknutelná. Současné vedení Evropské unie je zárukou omezování demokracie ve prospěch oligarchie. Argumentace ochranou dětí je odporná zástěrka,“ reagoval na dotaz ParlamentníchListů.cz český europoslanec ze skupiny Evropa suverénních národů.

Už jen rok 1933 hnědá košile zrzavej hajzl a je to tu zase…

SMS? Ulice plné. Děti? Ticho. Kekely udeřil na „spravedlivé“ chvilkaře

03.05.2026 17:50 | Rozhovor

autor: David Hora

Moderátor a producent René Kekely se v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz pustil do Milionu chvilek. Zpochybnil obavy o nezávislost veřejnoprávních médií, mluví o „bouři ve sklenici vody“ a připomíná, že každé médium je na něčem závislé, včetně České televize na poplatcích. Nejtvrdší výtku ale směřuje jinam: zatímco kvůli „trapným SMS“ lidé zaplní ulice, v závažnějších případech podle něj zůstává ticho.

SMS? Ulice plné. Děti? Ticho. Kekely udeřil na „spravedlivé“ chvilkaře
Foto: Repro: YouTube
Popisek: novinář a moderátor René Kekely

Příští týden se v Praze koná Pochod za média. „Média jim nedáme!“ hlásá Milion chvilek. Je opravdu ohrožena nezávislost veřejnoprávních médií? A čím tedy konkrétně?

Je mi líto, ale já si to vážně nemyslím. Pokud bude zákon upraven tak, aby bylo evidentní, že jakýkoli politik nemůže svévolně ovlivňovat média, nevidím v tom problém. A pak – upřímně: každé jedno médium je na něčem nebo někom závislé – veřejnoprávní na příspěvcích od občanů, tedy koncesionářských poplatcích, soukromá média pak na reklamě od partnerů, inzerentů, některá od donátorů. Nezávislost, nestrannost a objektivita – to jsou dvě rozdílné věci. A myslím si, že je to zbytečná bouře ve sklenici vody. Možná je to „něčí“? snaha odvést pozornost od jiných, daleko důležitějších a závažných věcí?

Mě by vážně jen zajímalo, proč tu Milion chvilek nedělal pochod, když tu veřejně sám ministr spravedlnosti, s posvěcením a vědomím premiéra této země, propral xy miliard korun pocházejících prokazatelně z trestné činnosti. Ale nedělo se nic. A to bylo sakra ohrožení – státu, justice, bezpečnosti, práva. Ale to nikoho z nich netankovalo. Divné, ne?

Když jsme u toho, jak moc jsou v dnešní době, kdy je už tolik i alternativních médií, důležitá veřejnoprávní média? A co říci k tomu, jak tato média dnes fungují na Slovensku?

Veřejnoprávní média jsou bezesporu velmi důležitá! O tom žádná. Ale důležitá je taky transparentnost. A ta – bohužel – po desítky let nebyla zaručena. Začerňovaly se smlouvy, zatajovaly se informace a nikdo nikdy neřekl veřejně, kolik stojí výroba jakých pořadů atd. A někteří politici odmítají, aby NKÚ mohl provést kontrolu veřejnoprávních médií, co se financí týče. Ano, složitý proces, ale proč ne? Proč se nehledá cesta, aby se to ztransparentnilo a zefektivnilo?

K tomu, jak fungují média na Slovensku, bych se asi nerad vyjadřoval, ono je to tam hodně zvláštní, ale v mnoha jiných zemích Evropy fungují média dobře. Zhruba třetina Evropy přešla na financování veřejnoprávních médií ze státního rozpočtu. A funguje to. A jestli si někdo myslí, že média financovaná z poplatků nelze nějak „ovládat“, tak je vážně naivní. A v ČR, tam jde vždycky všechno. Nicméně osobně bych zachoval poplatky dobrovolné – kdo chce, ať platí 150 Kč, kdo chce, třeba 2000, a pustil bych tam zpět částečně reklamu. Dnes řada privátních televizí už nemá kam reklamu dávat… takže by klienti dostali další prostor a televize nebo rozhlas by si na sebe zčásti mohly i vydělat.

Psali jsme:

„Byl jsem tam osobně.“ Motivy chvilkařů odhaleny. Nacher o zákulisí ČT

Žebříček, kterým se ohánějí v ČT. Jenže do něj není vidět

Stávka ČT? Tak ať. Ševčík šel na studentskou demonstraci za média a nestačil se divit

Tímhle ženou lidi do ulic? Kalousek smetl hlavní argument chvilkařů

Další téma, které rezonuje společností, jsou sudetoněmecké dny, které se mají v květnu konat v Brně. Vznikl dokonce „otevřený dopis občanů ČR pořadatelům a účastníkům“. Je nebo není dobře, že se taková akce koná? A pokud se koná, neměla by být organizace na úrovni státu a ne v rámci určité skupiny?

Dle mého úplně není. Zbytečně to zase rozděluje společnost. Dělá to zlou krev a proč se tu vlastně taková setkání konají? Jistě, můžeme namítat, že z Československa byla odsunuta i řada velmi slušných sudetských Němců, kteří nic špatného neudělali. Ano, to bezesporu, ale v globálu to byl velký problém a stále je.

Anketa

Důležité spíš je, jaký má taková akce obsah a tón smíření versus konfrontace. Jedna věc je dialog, odpuštění si, druhá politikaření a snaha třeba o zrušení některých bariér, jako jsou Benešovy dekrety.

Když zmiňujete Benešovy dekrety, jsou na místě určité obavy? A co říci v tomto směru na postoj budoucího maďarského premiéra?

Začnu od konce: Mě nový maďarský premiér trochu děsí. Je to velký radikál. Navíc byl jedním z nejbližších Orbána. A že změnil názory? Až poté, co vznikl problém, i s ohledem na jeho exmanželku a známou kauzu. Není v tom třeba trochu víc prospěchu než opravdu bezelstná snaha „dělat to jinak a lépe“? Nevím, ptám se.

A kdo si chce něco o něm zjistit (nejen z českých médií), tak si to zjistí. Mám pár přátel, kteří žijí v Maďarsku a nevolili Orbána. Ale NIKDY by nevolili Pétera Magyara. A vědí proč. Dokonce podle některých má jisté – až „rasistické“ názory… cosi jako za „čisté Maďarsko“. Nevím. Ano, po 16 letech Orbána je to změna. Možná i potřebná, ale zase, pokud si někdo myslí, že si Maďaři a Maďarsko polepší, pak je naivní. A tvrdit, že má Maďarsko jednu z nejnižších životních úrovní v Evropě, může fakt jen demagog anebo tam nikdy nebyl. Ano, mají nižší mzdy. Ale zkuste si tam koupit byt, řadovku. Nebo koupit si na trhu kilo rajčat, paprik? Oproti zbytku Evropy, včetně nás, kteří máme všechno neskutečně až sprostě předražené, tam mají levno. Proto tam zhruba 100 tisíc Slováků odešlo žít, dokonce tam žijí i Češi a někteří Rakušané. Všechno má pro i proti. Uvidíme, ale pokud na to někdo dojede, budou to mladé rodiny s dětmi a senioři, kterým dosavadní vláda byla hodně nakloněna.

Co výsledky maďarských voleb budou podle Vás znamenat ohledně EU? A rovnou, co říci k výsledkům nedávných voleb v Bulharsku?

Změnu a nejspíš i větší vliv EU na Maďarsko. To jistě. A co se Bulharska týče: asi tam bude trochu větší stabilita poté, co se jim to tam neustále mlelo a měli tam opakované volby.

Rumen Radev je sice proevropský, ale silný kritik. A bude zajímavé sledovat jeho kroky a kroky jeho vlády.

Psali jsme:

Sorosův právník, Magyarův švagr. Nový ministr má zařídit, že Maďarsko dostane evropské peníze

Magyar tvrdě na Zelenského. Jasné požadavky

Magyar chce rušit Benešovy dekrety? Ať vysvětlí, kam zmizeli maďarští Němci

Začíná jim docházet, že to nebude tak snadné. Ševčík vidí panikařící elity

Podívejme se i na situaci ohledně Íránu. Co říci na její vývoj?

Je to celé špatně. Válčit jakkoli v 21. století je prostě barbarství. Ať za to může kdokoli, je to zrůdnost. Copak jsme se nepoučili ze dvou světových válek a dalších menších ve světě? Copak musíme ničit za cenu získání území nebo nerostného bohatství? A upřímně, to, co dělá USA poslední dobou, je schizofrenní.

Vzhledem ke stále vysokým cenám pohonných hmot se opět očekává zdražování i dalších věcí, jako například potravin. Jak toto české domácnosti zvládnou? Jak podpořit lidi, kteří už dnes sotva vyjdou?

Pobavila mě jedna taková „chytrá paní“, která pronesla, že jí zdražení benzinu a nafty nevadí, protože ona jezdí na kole. Chce se mi říct repliku z Nemocnice na kraji města, kde skvělý herec Kopecký pronesl ono slavné…. Vy… nebeská…

A že „madam“ nedošlo, že od potravin přes taxíky, kurýry až po třeba hospice, sanity, záchranáře, hasiče, policisty nebo pohřební služby – všechno zdraží. Opravdu je tahle „dáma“ tak hloupá, anebo to jen tak dělá?! Proč se občas někteří takoví hlupáci nepodívají dál než od špiček svých bot?

A jak podpořit nízkopříjmové (nikoli nemakačenka!!!), seniory nebo samoživitele? Jednoduše. Kdyby se přestalo krást, kdyby přestala nebetyčná korupce, kam se podíváte, a kdyby se opravdu přerozdělovaly daně a různé příspěvky smysluplně, nebyl by problém jak s jejich podporou, tak ani s důchody.

Ale především snížit na minimum daně na základní potraviny, na elektřinu, plyn a vodu. A nedělat z lidské potřeby včetně slušného bydlení tvrdý byznys.

Psali jsme:

Úplně na závěr se zeptám, co říkáte na spor mezi prezidentem a vládou, kdy prezident trvá na tom, že chce být součástí delegace, která se zúčastní summitu NATO, ale podle vlády být součástí delegace nemá?

Je to zbytečné. Opět je to jen bourání báboviček na pískovišti. Naschvály nic nevyřeší. Chápu ješitnost, urputnost a chápu, že: tys mi rozboural bábovičky, já ti rozšlapu hrad z písku. Ale pardon: Proč? Copak si občané této země vážně nezaslouží, aby se politici, včetně prezidenta, zabývali skutečně důležitými a vážnými věcmi? Třeba jako tím, že soud pustí z vězení feťáka a on následně zavraždí dítě?! Kde je odpovědnost soudce? Jak pak někdo může říct, že justice je spravedlivá a že žijeme v právním státě? Nebo že muž obviněný ze sexuálního zneužívání má právo vídat své dítě a potrestána je matka, která mu jej odmítá – zcela pochopitelně – předávat? Ale čemu se divit, když ministr spravedlnosti vědomě nechá proprat peníze… Proč se tedy nebouří ti „spravedliví“ a milionoví chvilkaři a nepořádají pochody, když je tady zcela evidentně pošlapáno právo, spravedlnost a dějí se tak šílené věci? Proč?! Tohle nikomu nevadí? Opravdu tu budeme demonstrovat kvůli nějakým trapným esemeskám, ale za to, že se tu ničí dětské životy a páchá evidentně bezpráví, /a nejsou to ojedinělé případy/, tak kvůli tomu ruku ani zadek nikdo nezvedne a nejde demonstrovat. To je hodně smutné.



René Kekely je český moderátor, producent a PR manažer, který se dlouhodobě pohybuje v oblasti médií a kulturních projektů. Spolupracuje s řadou známých osobností české scény, mimo jiné s Petrou Janů, Hankou Křížkovou či Janem Přeučilem. Je autorem a moderátorem pořadu Face To Face, který vychází na platformách YouTube a Stream.cz, a připravuje také podcast ChariTalk pro Charita Česká republika. Působí rovněž jako tiskový mluvčí Divadla Metro.
 

„Kolář mu to doj*bal.“ Macinka dál škádlí Hrad

30.04.2026 19:39 | Monitoring

autor: Naďa Borská

Ministr zahraničí a předseda hnutí Motoristé sobě Petr Macinka rozvířil veřejné mínění na sociálních sítích svým nejnovějším příspěvkem ze Slovenska. Citací vulgárního výroku z neznámého hostince nepřímo zaútočil na poradce prezidenta Petra Koláře, se kterým vede dlouhodobé spory. Incident opět otevírá vhodnost drsné komunikace s hradními kruhy, která má kořeny v dřívějších únicích soukromých SMS zpráv.

„Kolář mu to doj*bal.“ Macinka dál škádlí Hrad
Foto: Repro STVR
Popisek: Petr Macinka

Ministr zahraničí a předseda hnutí Motoristé sobě Petr Macinka zveřejnil na Facebooku příspěvek, v němž přepisuje vulgární výrok, který zaslechl v nejmenovaném pohostinství v sousední zemi.

„Jsem zrovna na Slovensku a od výčepního v jedné restauraci jsem slyšel zajímavý výrok: ‚Kolář mu to dojebal, tak by som jej odjebal.‘ No, já radši neříkám nic…,“ napsal člen vlády na svém facebookovém účtu.

Příspěvek odkazuje na dlouhodobé napětí mezi vicepremiérem a ministrem zahraničí Macinkou a Petrem Kolářem, poradcem prezidenta Petra Pavla.

Začátkem letošního roku eskaloval spor o jmenování poslance Filipa Turka (Motoristé) ministrem životního prostředí. Prezident Pavel Turka odmítl jmenovat a Macinka se snažil situaci řešit tvrdým vyjednáváním.

V noci poslal Kolářovi několik SMS zpráv, v nichž hrozil „maximalistickými kroky až do posledního možného detailu“, pokud prezident neustoupí. Zmínil také, že prezident dělá „emoční chyby“ a že si není jistý jeho politickým citem poté, co přestal být vojákem. Macinka ve zprávách napsal, že spálí mosty způsobem, který vejde do učebnic politologie jako extrémní případ kohabitace.

U policie prezident neuspěl

Prezident Pavel tyto zprávy označil za pokus o vydírání, zveřejnil je a podal podnět bezpečnostním složkám. Policie případ později odložila. 

Macinka komunikoval přes Kolářův telefon, protože neměl přímé číslo na prezidenta. Celá kauza vyvolala bouřlivou debatu o hranicích politického vyjednávání, stylu komunikace vrcholných politiků a vztahu mezi Hradem a koaličními partnery. Senátorka Jana Zwyrtek Hamplová, upozornila, že zveřejnění soukromé konverzace bez souhlasu druhé strany zasahuje do ústavně chráněného práva na soukromí a listovního tajemství.

Macinkův facebookový příspěvek ze Slovenska přichází v době, kdy je spor stále ještě živý v politické paměti. Autor sám k výroku výčepního nedodal žádný další komentář a uzavřel ho slovy: „No, já radši neříkám nic…“

Mnozí čtenáři to chápou jako ironický odstup od celé aféry.

Reakce na příspěvek se pohybují od pobavení přes kritiku vulgárního stylu politiky až po podporu ministru Macinkovi, který podle některých fanoušků čelil neférovému postupu z Hradu.

Pane Šejno vydržte‘ Jsem na Vaší straně!

Vymyté mozky, nacistické praktiky. Šejna popsal skupinu, která ho pronásleduje

30.04.2026 20:46 | Monitoring

autor: Naďa Borská

Česká společnost se dělí na nesmiřitelné tábory a pojmy jako vlastenectví či národní hrdost se stávají rozbuškou v digitálním i reálném světě. Mladý konzervativní influencer Adam Šejna, často přezdívaný „český Charlie Kirk“, v otevřeném rozhovoru popisuje svůj boj proti liberálně-progresivnímu mainstreamu a praktikám moderní „morální policie“.

Vymyté mozky, nacistické praktiky. Šejna popsal skupinu, která ho pronásleduje
Foto: Archiv PLTV
Popisek: Influencer Adam Šejna v pořadu Rozhovory PL

V posledních letech se česká společnost potýká s hlubokou polarizací. Použití pojmů, jako je „vlastenectví“ nebo „národní identita“, se stává příležitostí k vedení kulturních válek. Adam Šejna, mladý konzervativní aktivista a zakladatel projektu Restart Česko, otevřeně promluvil o tom, proč je dnes hrdost na vlastní zemi často terčem útoků.

Podle Šejny, který bývá označován jako český Charlie Kirk, pramení nenávist vůči lidem s vlasteneckými názory především z toho, že narušují mainstreamový narativ, který je cíleně budován pro mladou generaci. Politický influencer tvrdí, že odpůrcům vadí, když mladý člověk odmítá být pasivní součástí systému.

https://youtube.com/watch?v=xiixvTHmBDE%3Fsi%3Dgn8zSyucNl6m_kxd

„Irituje je, že jim ničím jejich těžce vypracovanou ideologii – to, že mladí nic nedělají, jsou líní a nechtějí bojovat za svůj národ,“ vysvětluje Šejna. Tito aktivisté se podle něj snaží vyvolat dojem, že o budoucnost České republiky již nemá smysl bojovat a každý, kdo tento postoj nabourává, se stává nepřítelem.

Nálepkování jako nástroj cenzury

Šejna v rozhovoru poukazuje na existenci skupin, které fungují jako jakási „morální policie“. Tyto skupiny se podle něj nesnaží o věcnou debatu, ale o diskreditaci a zesměšnění názorových oponentů. Zmínil systematické kampaně, které proti němu vedou určité subjekty napojené na politické sféry, např. Mladí starostové. 

„Oni mě pronásledují z toho důvodu, aby mi nějakým způsobem mohli uškodit později,“ říká k útokům, které zažívá na demonstracích i v online prostoru. Dodává, že po neúspěchu přímých útoků se tito aktivisté nyní zaměřují na zesměšňování.

Jedním z hlavních nástrojů, jak potlačit vlastenecké smýšlení, je podle konzervativního influencera devalvace silných slov jako „nacista“ nebo „fašista“. Tato slova podle něj ztratila svůj původní význam, protože jsou dnes používána proti komukoli, kdo nesouhlasí s liberálně-progresivním směrem.

„Sami praktikují nacistické techniky, aby lidi umlčeli,“ tvrdí Šejna na adresu svých kritiků, kteří se ho snaží cenzurovat. Zároveň dodává, že tyto nálepky jsou dnes používány proti lidem, kteří „doopravdy bojují za svobodu slova a za nezávislost svých názorů“.

Propaganda cílená na nejmladší

Varuje před dlouhodobým dopadem vlivového působení ve školách a médiích. Tato indoktrinace podle něj učí děti, že tradiční hodnoty nebo hrdost na vlastní původ jsou přežitkem či dokonce hrozbou. Přirovnává to k metodám minulých režimů.

„První, co udělali komunisté, bylo, že zkoušeli změnit úplně všechno, co se děti učily, a tlačit na propagandu, protože dospělí lidé, kteří předtím žili ve svobodném státě, měli jasno. Když je dětem odmalička říkáno, že je to ‚přesně takhle‘, a nemají možnost si to ověřit, tak po letech budou svým dětem říkat to stejné. Vychovají si první generaci, které budou lhát. A další generace, která přijde po nich, bude tyhle lži čerpat. To znamená, že uspějí dlouhodobě,“ varuje Šejna.

Tento proces podle něj vede k tomu, že mladí lidé pak sami aktivně bojují proti vlastním kořenům a rodičům, kteří se jim snaží realitu vysvětlit.

Mladý konzervativec a influencer Šejna vidí cestu z této situace v otevřenosti a odmítání strachu z nálepek. Přestože je označován za „krále dezolátů“, hodlá ve svých aktivitách pokračovat a nabízet mladým lidem alternativu k tomu, co nazývá „vymýváním mozků“. Vlastenectví by podle něj nemělo být důvodem k nenávisti, ale přirozeným projevem úcty k vlastní historii a kultuře.

Popisuje svou zkušenost z demonstrací, např. Milionu chvilek, kde byl pronásledován jinými aktivisty. Zmiňuje také vtipnou dohru, kdy se na jednu z akcí vrátil v masce Filipa Turka, a titíž lidé, kteří ho předtím napadali, se s ním nadšeně fotili.

Kritizuje zelenou politiku jako formu „propagandy“, která je cílená na děti a mladé lidi, aby je naučila přijímat omezení a nové daně jako jediné řešení. Přirovnává to k metodám komunistické indoktrinace.

Vyjádřil se také, jaký je jeho vztah k politickým stranám. On sám podporuje stranu Motoristé sobě, protože nejvíce souzní s jeho hodnotami, jako jsou rodinná politika nebo kritika Green Dealu. K SPD je kritický. Stoupence hnutí označuje za „populistické levičáky“. Uznává některé osobnosti ze strany PRO, např. Jindřicha Rajchla, ale Motoristy považuje za relevantnější sílu.

JUDr. Jindřich Rajchl

  • PRO
  • Předseda strany Právo Respekt Odbornost
  • poslanec

Kritizuje výrok prezidenta Petra Pavla o Spojených státech evropských. „Jestli jediný způsob, jak zachránit Evropskou unii od toho nepořádku, do kterého se sama bez naší pomoci dostala, je ten, že ztratíme naši národní suverenitu, kulturu a svobodu, abychom se stali součástí jednoho velkého celku, tak si nemyslím, že EU by měla existovat,“ řekl Šejna.

arm. gen. v.v. Ing. Petr Pavel, M.A.

  • BPP
  • Profil není převzatý, články vkládá redakce.
  • prezident České republiky

Nejlepším řešením podle něj je deportovat přistěhovalce, jak to dělají v USA.

Mladík se hlásí k pravicovým a konzervativním hodnotám. V 18 letech již plánuje založení rodiny, což jeho vrstevníci často považují za šílené. Odmítá nařčení, že by byl misogyn. Tvrdí, že muži a ženy mají odlišné schopnosti, ale stejnou důležitost, a úkolem muže je ženu chránit. Osobně je proti potratům, ale v českém ateistickém prostředí by je nezakazoval zákonem. Chtěl by spíše změnit „propagandu“, která podle něj děti vykresluje jako přítěž.

Vyjadřuje velké obavy z vývoje v Německu v souvislosti s migrací a energetickou krizí. Dále potvrdil, že začíná pravidelně streamovat na platformě Xavera Veselého. Společně s Františkem Kubáskem a Jakubem Svobodou připravují nové projekty a veřejná setkání pro fanoušky.

Překvapivé. Tito lidé zůstali pod Babišem na Úřadu vlády. Typický slizký Babiš… kde je slíbené koště?

01.05.2026 4:44 | Analýza

autor: Ladislav Zemánek

Na Úřadu vlády zasedá Rada pro lidská práva, která spíše než poradní orgán vlády připomíná uzavřený klub aktivistů, neziskovek a členů opozičních stran od Pirátů po Zelené. Místo vyvážené debaty o reálných problémech agendě dominuje gender, sexuální menšiny, romská inkluze a „stereotypy“. Miliony z veřejných peněz proudí na chod aparátu, který působí jako nástroj prosazování úzkého názorového proudu. ParlamentníListy.cz se na činnost Rady podívaly zblízka.

Překvapivé. Tito lidé zůstali pod Babišem na Úřadu vlády
Foto: Hans Štembera
Popisek: Budova Strakovy akademie

Rada vlády pro lidská práva má v současnosti 33 členů a 9 výborů. Zasedají v nich nejen představitelé státní správy, ale také zástupci celé řady prominentních neziskových organizací.

Místopředsedkyní je Adriana Dergam, která za Fialovy vlády krátce vedla Odbor strategické komunikace (STRATKOM), koordinovaný Otakarem Foltýnem. Skončila po pár měsících kvůli „nevyhovujícím manažerským schopnostem“. Předtím působila jako manažerka v projektech CEDMO zaměřených na boj s „dezinformacemi“ a placených z Bruselu. Hlavním koordinátorem projektu byl Václav Moravec.

Prezidentští sponzoři v pozadí

Členkou Rady je dále Barbora Stárek, výkonná ředitelka spolku Díky, že můžem, který se prostřednictvím Korza Národní snaží monopolizovat odkaz a oslavy 17. listopadu, během nichž dochází k útokům na politiky současné vládní koalice. Na školách zase vystupuje s programem o demokracii, lidských právech a aktivním občanství, který se velice podobá programu Jeden svět na školách Člověka v tísni.

Tato neziskovka je financována předními sponzory prezidenta Petra Pavla, jako jsou Jan Barta, Libor Winkler, Martin Hájek (Nadace Livesport), Martin Vohánka (Nadace Blíž k sobě), Ondřej Fryc a Pavel Šebor. Stárek je spojena i s Aspen Institute.

V Radě dále působí Monika Šimůnková, bývalá zástupkyně ombudsmana Stanislava Křečka, která se se svým nadřízeným dostala do veřejného konfliktu kvůli odlišným názorům na lidská práva. Na stranu Šimůnkové se postavil Milion chvilek pro demokracii, který Křečka kritizoval za údajnou xenofobii a zlehčování diskriminace.

Psali jsme:

Více cizinců do ČR

Rada pro lidská práva si stejně jako Rada pro nestátní neziskové organizace vytvořila specializované orgány. Nalezneme mezi nimi Výbor pro práva cizinců či Výbor pro práva LGBTI+ lidí.

Prvně jmenovaný výbor vyzval loni v květnu k urychlení přesídlovacího programu a humanitárního přijímání cizinců do České republiky. Předsedá mu Magda Faltová, jinak ředitelka Sdružení pro integraci a migraci, jehož sponzory je Člověk v tísni, Nadace OSF, Open Society Foundations George Sorose, kanadská vláda i EU.

Další členka, výkonná ředitelka neziskovky META Zuzana Papáčková, která pobírá desítky milionů na státních dotacích, loni získala cenu za podporu inkluze ve školství z rukou tehdejší vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové, která se na činnosti Rady pro lidská práva aktivně podílela.

Mezi členy nechybí ani advokát Pavel Čižinský. Ten momentálně zastupuje propalestinské aktivisty, kteří provedli žhářský útok na sklad v Pardubicích. V loňských parlamentních volbách byl lídrem pražské kandidátky Levice, která v hlavním městě vybojovala 764 hlasů.

Sexualita, gender a „menšinový stres“

Výbor pro práva LGBTI+ lidí nabízí ještě zajímavější sestavu. V čele stojí někdejší kandidátka za Zelené Lucia Zachariášová z organizace Jsme fér, která už několik let prosazuje jednopohlavní sňatky. Doplňuje ji Tomáš Ignác Fénix ze sdružení homosexuálních křesťanů Logos a člen TOP 09.

Následuje Viktor Heumann, šéf neziskovky Trans*parent, jejímž cílem je „prosazování práv a pozitivních společenských změn ve prospěch transgender, nebinárních a intersex osob“. Heumannova neziskovka úzce spolupracuje s Prague Pride. Tento subjekt ve výboru zastupuje Kateřina Saparová.

Svého zástupce mají i Piráti, a to díky Lence Králové, která byla původně mužem. Na veřejnosti přiznává, že se děsí „represivního režimu“ Roberta Fica a Viktora Orbána a při kandidatuře do senátu uvedla, že se chce zaměřit na řešení závažného společenského problému jménem „misgendering“ a „deadnaming“.

V neposlední řadě v orgánu působí Michal Pitoňák, který se v think tanku Queer Geography a Národním ústavu duševního zdraví zabývá výzkumem „menšinového stresu“ u LGBTQ+ lidí. Zajímá ho také sexualita a gender.

Více regulace, více represe

Rada vlády pro lidská práva každoročně zpracovává Zprávu o stavu lidských práv v České republice. Poslední zveřejněný materiál z roku 2024 věnuje značnou pozornost romské inkluzi a sexuálním menšinám. Autoři se podivují nad nízkým počtem vyšetřovaných případů „předsudečného násilí“ a vysvětlují si ho neschopností policie tuto problematiku řešit a také neochotou incidenty hlásit. Zpráva vládě doporučuje ukončit „segregaci Romů“ a prosadit zákon o úřední změně pohlaví trans lidí.

Na webu rady se dočteme i to, že v červnu loňského roku byl vládě předložen dokument s názvem „Strategická doporučení k celistvému řešení problému předsudečného násilí a nenávistných projevů“, který zaštítila Klára Šimáčková Laurenčíková. Materiál argumentuje, že předsudky jsou stále celospolečenským problémem, a volá po stíhání „hate speech“ a větší regulaci internetu, například prostřednictvím Aktu o digitálních službách (DSA). Ten bývá kritiky označován za cenzurní.

Autoři navíc formulují úkoly pro jednotlivé státní úřady, média i školy. Stát by podle nich měl podpořit něco, čemu říkají „counterspeech“, tedy narativy založené na lidských právech a koordinovaně šířené novináři a influencery. Média, a zejména ta veřejnoprávní, by prý měla propagovat diverzitu.

A to zdaleka není vše. „Stát by měl podporovat nevládní organizace včetně univerzit nebo oborových asociací, a organizovat školení pro novináře a novinářky zaměřené na tvorbu inkluzivního obsahu a využívání nestereotypizujícího a nezraňujícího jazyka, a dále školení zaměřená na problematiku nenávistných projevů,“ píše se v textu.

Samozřejmostí by měla být pravidelná revize učebnic a výukových materiálů včetně odstranění „zastaralých stereotypů“. Lidskoprávní principy by jednotlivé školy měly zavést přímo do školních řádů.

Miliony jdou na platy

Stejně jako v případě Rady vlády pro nestátní neziskové organizace stojí lidskoprávní agenda na Úřadu vlády miliony korun ročně. Z posledních výročních zpráv za rok 2022 a 2023 vyplývá, že se celkové náklady vyšplhaly na 5 956 982 korun. Z toho šlo necelých 4,9 milionu na mzdy a platy. Výroční zprávy za rok 2024 a 2025 dosud nebyly zveřejněny.

Podle odpovědí zaslaných redakci tiskovou mluvčí se na obou dokumentech pracuje. Nic zvláštního v nich prý ale stejně nebude. „V roce 2024 nebyla činnost Rady ani jejího sekretariátu spojena s mimořádnými náklady. Rada zasedala dvakrát a proběhla hodnotící návštěva ČR ze strany Výboru pro prevenci mučení a nelidského nebo ponižujícího zacházení a trestání Rady Evropy (CPT). Všechny relevantní informace o fungování Rady jsou průběžně zveřejňovány na webu Rady, společně se seznamem členů,“ píše se v odpovědi.

Její autoři, kterými jsou podle metadat vedoucí Oddělení lidských práv a rovného zacházení Miroslav Crha a ředitel Odboru lidských práv a ochrany menšin Viktor Kundrák, se brání, že peníze uvedené ve výročních zprávách nejdou jen na práci Rady pro lidská práva a jejích orgánů včetně sekretariátu, ale i na agendu Oddělení lidských práv a rovného zacházení, která je širší.

Úředníci: „Vysoce odborná a odpovědná práce“

Podle vyjádření pro ParlamentníListy.cz má v současnosti toto oddělení tři zaměstnance na plný úvazek ve služebním poměru a tři další pracovníky s částečnými úvazky. „Platy se řídí příslušnými platovými tabulkami. Jde o vysoce odbornou a odpovědnou práci, platy přitom nejsou nijak preferenční vůči platové hladině v ústřední státní správě,“ hájí se úředníci. Celkové náklady za loňský rok se prý dozvíme do konce května.

Miroslava Crhy jsme se také zeptali, zda považuje složení jednotlivých orgánů za vyvážené a proč nejsou ve Výboru pro práva LGBTI+ lidí zastoupeny i konzervativní organizace, které se problematice dlouhodobě věnují. Dočkali jsme se odpovědi, že úředníci nerozhodují o složení orgánů či jejich ideologické vyváženosti, protože je to v tomto případě odpovědnost premiéra Andreje Babiše (ANO).

„Výbor pro práva LGBTI+ lidí poskytuje informace o tom, jak posilovat rovnost LGBTI+ lidí, v souladu s ústavním pořádkem a lidskoprávními závazky ČR, jako jsou mezinárodní úmluvy, judikatura Evropského soudu pro lidská práva, dalšími mezinárodními standardy o oblasti ochrany lidských práv,“ sdělil ParlamentnímListům.cz Úřad vlády.