v sobotu jsem byl položit květinu k pomníku rudoarmějců na Olšanských hřbitovech. Hned u vchodu jsem se pod vámi drženými ukrajinskými vlajkami dověděl, že jsem Putinova děvka. Že mi má být hanba. Že jsem teroristický rudý ruský sráč. A to proto, že jsem šel uctít památku osvoboditelům, díky kterým tu jsem. Jsem tady. Doma. V mé zemi. Co mají ti mrtví mladí kluci společného s dneškem? S Putinem? S Ukrajinou? Přišli jste ke mě domů a žádali pomoc. A my jsme vám ji dali a dáváme mírou vrchovatou. Jste u mě doma, jste hosty. A takhle se chováte? Stali jste se vředy naší společnosti s věčně nataženou žebráckou rukou. Hulvátští, bez sebemenší vděčnosti a pokory. Seberte se a vypadněte bránit svou zem, kterou my jsme nenapadli. Braňte ji za vaše peníze, ne naše. Vezměte si sebou vaše žlutomodré fangle, už roky hyzdící naše města. Jděte domů, sprostě řvát a urážet vaše spoluobčany. Ne mě. Ne moje spoluobčany. Protože doma jsme tu my. Ne vy.
Nebo očekáváte, že vás budu považovat za své přátele z ukrajinské země se vzorovou demokracií a ekonomikou tygra? To bych měl udělat poté, co se nestydíte předvádět na veřejném pietním aktu? Nechci vás tu a nejsem sám.
Přijme sudetoněmeckého vůdce Bernda Posselta na Pražském hradě Petr Pavel? Podle bývalého prezidenta republiky Miloše Zemana to nelze vyloučit. Hrad totiž chystá přijetí bavorského premiéra Södera, který na Posseltovu akci do Brna dorazí. Podpora sudetských Němců by podle Zemana mohla Petru Pavlovi prohrát příští volby, sdělil Miloš Zeman ParlamentnímListům.cz.
Foto: Hans Štembera Popisek: Bývalý prezident Miloš Zeman zavítal na rozhovor do studia Parlamentních listů
I ZEMAN PŘIPOUŠTÍ, ŽE LOKAJOVÉ A VLASTIZRÁDCI MOHOU PŘEVÁŽIT A PRONÁROD ČURDŮ PAK ZVOLÍ NEJVĚTŠÍHO VLASTIZRÁDCE A LOKAJE OPĚT DO NEJVYŠŠÍ STÁTNÍ FUNKCE.
Petr Pavel se chystá na Pražském hradě v době konání sudetoněmeckého srazu přijmout bavorského premiéra Markuse Södera, který má na sjezdu Bernda Posselta rovněž vystoupit a do České republiky míří primárně kvůli této akci.
“Nezapomeňte, že Petr Pavel na jedné ze svých cest do Bavorska, a nevím, jestli tam jel na motorce nebo služebním autem, se měl setkat v přátelské atmosféře s Berndem Posseltem. Dokonce toto setkání ocenil. Takže nejenom, že se nyní Pavel setká se Söderem, ale možná, že přijme na Pražském hradě i Bernda Posselta,” uvedl Miloš Zeman pro ParlamentníListy.cz.
Podle bývalé hlavy státu nelze Söderovo přijetí na Hradě prezidentem v době konání sudetoněmeckého sjezdu chápat jinak než jako Pavlovu podporu této akci. Miloš Zeman to před několika dny uvedl ve svém veřejném prohlášení.
“Účast bavorského premiéra Södera na srazu sudetských Němců v Brně je projevem bezohlednosti a pohrdání vůči českým občanům. Skutečnost, že jej tentýž den přijme Petr Pavel na Pražském hradě, lze jen stěží chápat jinak než jako politickou podporu takového jednání. Pražský hrad má být symbolem důstojnosti a suverenity českého státu, nikoli lokajství,” konstatoval Miloš Zeman.
Takové postoje mohou Petru Pavlovi dle bývalého prezidenta ublížit v příštích volbách. “Říká, že bude podruhé kandidovat a může mu to prospět, pokud tímto způsobem získá finanční zdroje pro svoji kampaň. Může mu to ublížit u části české veřejnosti. Posuďme rovnováhu a misky vah obou impulsů a zvažme, co je důležitější.”
“Nicméně Petr Pavel nechtěně svým způsobem opakuje tvrzení Reinharda Heydricha o Češích. Heydrich řekl: Češi jsou jako cyklisti. Nahoru se hrbí a dole šlapou. I když to řekl Heydrich, zamysleme se objektivně, zda alespoň pro některé Čechy to neplatí,” zmínil dále v rozhovoru exprezident Zeman.
Máme se podle jeho mínění obávat poškození česko-německých vztahů? Co by znamenalo, kdyby čeští občané a politici vůči konání sudetoněmeckého sjezdu mlčeli?
“Především je třeba si uvědomit, co by následovalo dál, kdybychom mlčeli. Sjezdem by to určitě neskončilo. Řekl bych radikální a kontroverzní větu. Skutečným česko-německým vztahům prospěje, když tento sjezd budeme nejenže kritizovat, ale když se jednak pokusíme zabránit jeho konání a za druhé když odsoudíme ve spojitosti s tímto sjezdem české kolaboranty, včetně pana senátora Vystrčila,” konstatoval Miloš Zeman.
V souvislosti s Berndem Posseltem připomíná někdejší výroky komunistického politika a europoslance Miloslava Ransdorfa.
“Vzpomněl jsem si na Mílu Ransdorfa, který o Posseltovi říkal, že vypadá jako Hitler po výkrmu. Když se na Posselta podíváte, musíte souhlasit s názorem, že tato Ransdorfova poznámka byla vtipná. Nicméně Posselt je něco jako obchodník historií a prodává deformované vidění dějin, které začíná odsunem jako by se před tím nic nedělo. Už asi dvakrát nebo třikrát jsem řekl věty, které nyní zopakuji. Sudetští Němci byli plnoprávnými občany tehdejšího Československa. Tím se na ně samozřejmě vztahovaly i platné zákony. Sudetští Němci se svou podporou nacismu bezpochyby dopustili velezrady. V tehdejších zákonech byl za velezradu trest smrti. Jinými slovy, kdyby se postupovalo přesně podle zákona, byli by všichni popraveni. Takto byli jen odsunuti, což lze chápat jako jistý čin milosrdenství,” připomněl Zeman.
Sám nevěří slovům šéfa sudetských Němců o tom, že žádné majetkové požadavky nemají. “Posselt podle zásady “jen dva prstíčky tam strčíme, jen se ohřejeme a hned zase půjdeme” otevřel znovu otázku Benešových dekretů. Vyšlo to v jeho rozhovoru v MF Dnes a doporučuji tento rozhovor všem přečíst. Jen zas půjdeme,” konstatuje bývalý prezident a srovnává sudetoněmeckého vůdce s pohádkovými Jezinkami, které také slibovaly a nakonec bylo všechno jinak.
Sudetoněmecký landsmanšaft sice formálně ze svých stanov vyškrtl majetkové nároky vůči České republice, ale odmítá dekrety prezidenta republiky, což obojí příliš nejde dohromady. “Benešovy dekrety obsahují i konkrétní opatření a to nejen vysídlení, ale také majetková opatření, konfiskace majetku sudetských Němců. Kdyby se dekrety zrušily, mohou právem požadovat navrácení majetku bez ohledu na své stanovy,” připomíná Miloš Zeman.
Nyní ale, jak dále uvádí, ke zrušení Benešových dekretů nemůže dojít, naopak by vláda podle něho měla zakročit vůči konání sudetoněmeckého srazu. “Vládní koalice může učinit závěrečný krok, tedy nejenom výzvu k nekonání jejich sjezdu, ale i k zákazu sjezdu. Je to plně v kompetenci ministra vnitra,” doporučuje.
Nevyloučil, že by organizátoři a ti Češi, kteří sudetské Němce do Brna pozvali, mohli být souzeni podle paragrafu o neoprávněné činnosti pro cizí moc. “Jak říká Goethe: duchů, které jsem vyvolal, nemohu se zbýti. Takže vyvolaný duch, tedy onen paragraf se najednou stává zbraní druhé strany. Je to komické, ale je to tak,” dodává Miloš Zeman.
Blížící se sraz Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně bychom měli nejen odsoudit, ale také se ho pokusit zrušit. V pořadu Rozhovory PL to říká bývalý prezident Miloš Zeman, který míní, že by to prospělo česko-německým vztahům. “Stejně tak to, když odsoudíme české kolaboranty včetně senátora Vystrčila,” sdělil Zeman. Kromě Posselta hovořil též o svém nástupci a zamyslel se, co má společného Petr Pavel s Reinhardem Heydrichem.
Foto: Hans Štembera Popisek: Bývalý prezident Miloš Zeman zavítal na rozhovor do studia Parlamentních listů
Na počátku rozhovoru Miloš Zeman ve stručnosti shrnul hlavní důvody, které ho vedou k důraznému odmítání konání sudetoněmeckého sjezdu v České republice. „Popírání dějin. Dějiny rozhodly o vítězství těch, kdo bojovali proti nacismu a je potřeba si uvědomit, že sudetští Němci byli integrální součástí nacistického hnutí včetně SS-Obergruppenführera Karla Hermanna Franka. Byl to sudetský Němec, který de facto vládnul protektorátu a samozřejmě obsazoval vládnoucí pozice i dalšími sudetskými Němci. Toto je minulost, která se zapomíná,“ zdůraznil úvodem.
V rozhovoru zazněla připomínka, že se tehdejší čeští Němci přímo podíleli na zrodu nacismu a po celou dobu existence samostatného Československa se ho pokoušeli rozbít. „Už v roce 1918 se pokoušeli o odtržení části českého pohraničí a přičlenění k Německu, což díky mezinárodní situaci nevyšlo,“ konstatoval Zeman.
“Říšský protektor vykonával daleko menší teror než Karl Hermann Frank, o kterém jsme již mluvili. Včetně Lidic a Ležáků mu můžeme přičíst všechny zločiny, které samozřejmě nespáchal sám, ale dával k nim příkaz,” konstatuje bývalá hlava státu.
Podle jeho slov nesmíme zapomínat na vlastní minulost a sarkasticky odhaduje průběh sudetoněmeckého sněmu. „Jistě vzpomenou, jak brněnští Němci nadšeně vítali Adolfa Hitlera, jak svrhli českou radnici a třebaže byli menšinou, v Brně do konce protektorátu vládli. Co bys říkal tomu, kdyby něco podobného proběhlo v Polsku? Kdyby ti, kdo byli vysídleni z dnešní západní části Polska, požádali polskou vládu, aby jim umožnila na svém území krajanský sněm. Vzhledem k tomu, že Poláci vytrvale bez ohledu na konkrétní vládu vyžadují od Německa válečné reparace za válečné hrůzy, tak by tento sněm nedopadl příliš dobře, ale spíše by se vůbec neuskutečnil,“ má jasno.
Podstatné je, že sudetští Němci nepřijedou do Brna jen tak, ale na základě pozvání brněnských aktivistů z neziskovky Meeting Brno. Jak Zeman vnímá tyto aktivisty?
„Je to druhý zvací dopis. S jediným rozdílem, že počet zvoucích je poněkud vyšší než v předchozím zvacím dopise, který tenkrát směřoval do Moskvy,“ míní Miloš Zeman.
Vůči českým opozičním politikům, kteří se sudetoněmecké akce zúčastní, nemá pěkná slova. Stejně tak uvádí na pravou míru tvrzení o připomínce údajného pochodu smrti z Brna. “Českým územím skutečně procházely pochody smrti, bylo jich několik a obsahovaly vězně z koncentračních táborů. Když Rudá armáda postupovala, byli tito vězni přemístěni do jiných koncentráků a velká část vězňů na cestě zahynula. Proto pochod smrti. Myslím si, že používat tento výraz pro, byť excesivní, odsun brněnských Němců není vhodné,” sděluje Zeman.
„Jednou bych rád viděl historickou práci o české kolaboraci. Senátora Vystrčila a mnohé další považuji za ukazatele této tradice. Ostatně pokud vím, na blížící se brněnské demonstraci bude herec Ivan Vyskočil číst seznam signatářů zvacího dopisu. Pokud jde o Meeting Žít Brno, slyšel jsem, že tato nezisková politická organizace je financována z dotací jak magistrátu města Brna, tak Jihomoravského kraje, tedy z peněz daňových poplatníků,“ zdůrazňuje třetí český prezident.
Dějiny nezačaly v květnu 1945, jak se nám někteří dnes snaží namluvit. „Tohle je to zapomínání minulosti. Excesy při odsunu byly mnohokrát odsouzeny a učinil tak již prezident Beneš v projevu v Mělníku. Nic to nemění na souvislosti příčiny a následku. Posselt je obchodník s dějinami, který prodává své vidění a to začíná odsunem, jakoby se předtím tím nedělo,“ nedělo,” pokračuje ve studiu PL Miloš Zeman.
Co říká na argumenty podporovatelů Sudetoněmeckého landsmanšaftu, že současní tzv. sudetští Němci nemohou za zločiny svých předků?
Jaký názor má Miloš Zeman na sudetoněmeckého vůdce Bernda Posselta? A jakým příměrem ho srovnal s Hitlerem?
Co má společného Posselt a pohádkové Jezinky?
Proč se Zeman domnívá, že čeští Němci díky odsunu dopadli ještě dobře? A co horšího jim podle něho hrozilo?
Opoziční politici, kteří před hlasováním o usnesení proti sudetoněmeckému sjezdu odešli, se podle Miloše Zemana ukázali jako zbabělci. Jsou kolaboranti?
Je na místě na české kolaboranty aplikovat paragraf o činnosti pro cizí moc?
A co prezident Pavel a sudetští Němci? Má Petr Pavel něco společného s Heydrichem?
„Je to jen další smutný coming out pražských redakcí.“ Publicista Petr Holec napsal pár slov k blížícímu se sjezdu sudetských Němců v Brně. Padla slova o „nejhorším z nejhorších“, o „idiocii“ a o kolaboraci některých českých médií.
Foto: reprofoto: vysílání ČT Popisek: Bernd Posselt.
PRASE VEPŘOVÉ!
Komentátor Petr Holec napsal pár řádek k blížícímu se sjezdu sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně. Kritikou nešetřil ani na adresu současné opozice, ani na adresu části novinářské obce.
Ti všichni, kdo roky rozdávali cejchy kolaborantů a vlastizrádců se teď podle něj sami stali obojím.
Za naprostý výkvět v tomto směru považuje komentátora Seznam Zpráv Jana Lipolda, jehož dílo označil za „idiocii“.
„‚Schváleno: Sudetské Němce v ČR nechceme. Smutná vládní hodinka‘, to je titulek další dávky jeho idiocie. Reaguje na sněmovní vládní odsouzení prvního sjezdu landsmanšaftu v Česku, konkrétně v Brně. A jako správný fachman se staví na stranu landsmanšaftu,“ napsal Holec na serveru Gazetisto.
Není podle něj náhoda, že se sudetoněmečtí na svůj sjezd vypravili právě do Brna, města, které je v poslední době nositelem toho nejhoršího. „Brno nám dalo v posledních letech všechno to nejhorší režimu expremiéra Petra Fialy, snad jen s výjimkou podvodníka Zbyňka Stanjury,“ povšiml si. K tomu snad jen doplňme, že i Ing. Stanjura je produktem brněnského vysokého školství.
Brněné sami vykládají, a považují to za kompliment, že Brno je alternativní město. Nikdo jiný by nálet alternativních faktů z úst Bernda Posselta a ostatních nebyl schopen unést.
Pobavil jej argument redaktora Lipolda, že koalice neměla co přijímat stanovisko k sudetoněmecké akci, protože toto téma nemá v programu ani to nikdo z ní před volbami nesliboval. K tomu Holec poznamenává, že důvod bude asi ten, že si nikdo nedovedl představit, co se bude dít, dokud nezačla za své dotace vykazovat činnost neziskovka Meeting Brno. A dokud se Bernd Posselt nezačal s českými médii dělit o svůj pohled na středoevropské dějiny.
„A tady vidíte celou ironii toho všeho a stejně tak médii i opozicí naruby otočenou realitu. Jakékoli smíření totiž skončilo přesně ve chvíli, kdy vyšlo najevo, že Posseltův cirkus poprvé zavítá na sjezd do Česka. V tu chvíli jako vždy ožila tragická historie rozbití prosperujícího a demokratického Československa Němci včetně těch sudetských,“ dodává Holec.
Doporučení vlády akci raději odpískat Holec považuje za správné. Už proto, že by z jeho pohledu pomohlo snížit napětí. A potomci sudetských Němců si mohou uspořádat svůj sjezd kdekoli v Německu.
Alespoň jsme si ale podle komentárora potvrdili, jak ‚kolaborantská‘ média máme. „To milé slovo jsem si vypůjčil od Fialovců, kteří ho po nacistech a komunistech hrdě vrátili do politického slovníku. Naše média „kolaborují“ s prezidentem, opozicí a teď i sudeťáky! Dělají, co je třeba, jak by řekl Fiala,“ uzavírá Holec.
