Archiv pro měsíc: Březen 2026
Jak se to dělá? TAK SE TO DĚLÁ!
Juchelka odpovídal poslankyni Zelených, Macinka řval smíchy- jen tak na ně, hajzly!
13.03.2026 14:53 | Reportáž
autor: Jakub Vosáhlo
Ministru Aleši Juchelkovi došla trpělivost s útoky na jeho poradce Jana Gregora. Právník a někdejší výrazná tvář Aliance pro rodinu byl předmětem interpelace poslankyně Svárovské, která jeho názory považuje za nebezpečné. Ministr se ale v odpovědi rozohnil tak, že se Petr Macinka ve vládní lavici proměnil ve fanouška, a vzkázal Pirátům, že oni by opravdu neměli soudit ničí slušnost.
Popisek: Aleš Juchelka
Poslankyně Gabriela Svárovská a ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka se ve čtvrtek ve sněmovně ostře střetli kvůli působení právníka Jana Gregora v kabinetu ministerstva. Spor se rozhořel poté, co se poslankyně ptala na jeho roli na ministerstvu a upozornila na jeho dřívější údajně diskriminační a stigmatizující názory. Je to již podruhé, co se poslankyně z klubu Pirátů ptala Juchelky na toto téma, v lednu tak činila poslankyně Barbora Pipášová.
Interpelace ministrů jsou tradiční čtvrteční disciplínou, při které poslanci mohou žádat od ministra vysvětlení jakékoliv otázky. V minulém týdnu si Zdeněk Hřib stěžoval, že předseda Okamura schválně zařadil na čtvrtek hlasování o svém vydání, aby ministři nemohli čelit dotazům opozice. Tento týden si to pirátský klub vynahradil.
Poslankyně a předsedkyně Zelených Gabriela Svárovská, sdílející klub s Piráty, ve své interpelaci otevřela otázku působení Jana Gregora na Ministerstvu práce a sociálních věcí. „Obracím se na vás ve věci působení pana Jana Gregora na Ministerstvu práce a sociálních věcí. Z veřejně dostupných informací vyplývá, pane ministře, že pan Gregor na ministerstvu působí jako vedoucí oddělení poradců vašeho kabinetu. Veřejně jsou známé i jeho dlouhodobé postoje, které ventiloval zejména jako zástupce Aliance pro rodinu. Tam již nepůsobí. Ale pochybuji, že opustil tyto své názory. V minulosti se veřejně vyjadřoval k citlivým tématům způsobem, který je v odborné komunitě a odbornými organizacemi považovaný za kontroverzní. Dehonestoval reformní kroky v oblasti ochrany dětí před násilím a používal stigmatizující rámování jako transgender lobby,“ prohlásila Svárovská.
Mgr. Gabriela Svárovská, Ph.D.
- SZ
- poslankyně a pěkná kráva
Svárovská následně vyzvala ministra, aby vysvětlil konkrétní pravomoci Gregora na ministerstvu a případné kontrolní mechanismy, které nad jeho prací budou. „Mám dotaz, jakými agendami je pan Gregor konkrétně na Ministerstvu práce a sociálních věcí pověřen? Jaké má kompetence, tedy ve smyslu řídicích kompetencí? A jak jsou nastaveny pojistky proti tomu, aby se některé jeho stigmatizující, diskriminační názory nepromítaly do rozhodování státu a především do dostupnosti služeb pro zranitelné skupiny?“ zajímala se spolupředsedkyně Zelených.
Juchelka: Jde o lynč a dehonestaci
Pak přišel k pultíku ministr Juchelka. „Jan Gregor zastává pozici vedoucího oddělení poradců v mém kabinetu. Je advokátem specializujícím se na evropské právo a občanské právo a jeho profesní zkušenosti zcela odpovídají nárokům, které jsou na tuto pozici kladeny. V rámci ministerstva zajišťuje koordinaci poradenského týmu a podílí se na odborné přípravě podkladů v oblasti evropské legislativy a rodinného práva. Nevykonává žádné rozhodovací pravomoci nad rámec běžného poradenského servisu a nenese politickou odpovědnost za přijímaná rozhodnutí, protože rozhoduje ministr, tedy já,“ informoval ministr práce a sociálních věcí poslankyni.
Juchelka také připomněl, že Jan Gregor působil jako poradce náměstka ministra spravedlnosti už za vlády Petra Fialy. „Jeho odborná činnost tehdy nebyla zpochybňována, což považuji za relevantní skutečnost při hodnocení jeho profesního profilu. Kde jste tehdy byli jako pirátský klub? Koukali jste na to, jak ta vláda vládne. A vládli jste s nimi – společně s panem Gregorem,“ zvýšil poprvé hlas Juchelka. Ministr zahraničí Petr Macinka v lavici za ním poprvé zareagoval úsměvem.
Ministr se teprve dostával do ráže. Obvinil Piráty z politického útoku a zmínil i kritiku, která zazněla v tomto týdnu na konferenci ve sněmovně. „Slyšel jsem, jak některé aktivistky v pondělí na konferenci tady v Poslanecké sněmovně o rovnosti mužů a žen dehonestovaly pana Gregora a snažily se jeho nominaci do zdravotní pojišťovny strašit tím, že by snad proboha mohl ženám škodit. To je skutečně odporné, nechutné a absurdní. To je spíše z žánru ‚podle sebe soudím tebe‘ a spíše to vypovídá o vzorcích chování těch, kteří tyto věci říkají,“ vzkázal Juchelka.
Vrátil se ještě k tvrzením šéfa Pirátů Zdeňka Hřiba, který mediálně také Gregora kritizoval. „Původně jsem ani nechtěl komentovat nechutné video vašeho předsedy poslaneckého klubu pana Hřiba, které je lživé prakticky v každé větě a jehož jediným cílem bylo vyvolat nebezpečnou nenávist vůči panu Gregorovi tak, jak se to dělalo za komančů skrze média v novinách před rokem 1989.“
https://www.facebook.com/plugins/video.php?height=476&href=https%3A%2F%2Fwww.facebook.com%2Freel%2F1235169661610856%2F&show_text=false&width=267&t=0
A když už byl u Zdeňka Hřiba a jeho výtek, neodolal připomenout, jakým způsobem se poradenská a jiná místa rozdělují u Pirátů. Ve své reakci pokračoval další kritikou Pirátů a jejich představitelů. „Je poněkud absurdní, když pan Hřib mluví o otevřených výběrových řízeních, když všichni víme, jak si Piráti v Praze obsazovali pozice svými lidmi. Otevřené výběrové řízení podle pana Hřiba totiž znamená otevřené výběrové řízení v řadách Pirátské strany,“ jel ministr.
Ing. Aleš Juchelka
- ANO 2011
- ministr práce a sociálních věcí
A pak už se Aleš Juchelka v podstatě nedal zastavit. K pirátským lavicím vpravo poznamenal, že oni se s Janem Gregorem nemohou shodnout nikdy. „On je vychovaný, kultivovaný, slušný a věřící člověk. Vy jako někdo, v jehož straně jsme viděli například fackování panem Koláříkem jeho milenky po bitce s jeho manželkou, drogové kauzy, bossing a sexuální obtěžování operátorů v ICT, močení opilého pana Michálka na zeď francouzské ambasády nebo pornokariéry jeho partnerky,“ vyjmenoval skandály z okolí Pirátské strany.
Ve sněmovně připomínka Lukáše Koláříka, který v pozici náměstka ministra vnitra opilý v reprezentačním zámečku ministerstva absolvoval svéráznou bitku vyvolala pobavení. Petr Macinka se ve vládní lavici už smál na celé kolo.
Psali jsme:
- „Koláříkovo škrcení“. Pláč a šikana. Pátrali jsme, jak to chodí mezi Piráty a takto to dopadlo
- Pirát skončil na vnitru, po bitce na ministerské akci. Osobně jsem selhal, připouští
„Je zřejmé, že pan Gregor jako konzervativní otec od rodiny není poradce podle vašeho gusta. Tomu rozumím. Proto mi přijde neskutečné, že zrovna z řad Pirátské strany a pirátského klubu, která má problém se slušným chováním celkově, a to včetně slušného chování k ženám, padají znevažující věci na pana Gregora, který se k ženám chová galantně a ctí je ve všech jejich rolích,“ nechápe Juchelka.
https://platform.twitter.com/embed/Tweet.html?dnt=false&embedId=twitter-widget-0&features=eyJ0ZndfdGltZWxpbmVfbGlzdCI6eyJidWNrZXQiOltdLCJ2ZXJzaW9uIjpudWxsfSwidGZ3X2ZvbGxvd2VyX2NvdW50X3N1bnNldCI6eyJidWNrZXQiOnRydWUsInZlcnNpb24iOm51bGx9LCJ0ZndfdHdlZXRfZWRpdF9iYWNrZW5kIjp7ImJ1Y2tldCI6Im9uIiwidmVyc2lvbiI6bnVsbH0sInRmd19yZWZzcmNfc2Vzc2lvbiI6eyJidWNrZXQiOiJvbiIsInZlcnNpb24iOm51bGx9LCJ0ZndfZm9zbnJfc29mdF9pbnRlcnZlbnRpb25zX2VuYWJsZWQiOnsiYnVja2V0Ijoib24iLCJ2ZXJzaW9uIjpudWxsfSwidGZ3X21peGVkX21lZGlhXzE1ODk3Ijp7ImJ1Y2tldCI6InRyZWF0bWVudCIsInZlcnNpb24iOm51bGx9LCJ0ZndfZXhwZXJpbWVudHNfY29va2llX2V4cGlyYXRpb24iOnsiYnVja2V0IjoxMjA5NjAwLCJ2ZXJzaW9uIjpudWxsfSwidGZ3X3Nob3dfYmlyZHdhdGNoX3Bpdm90c19lbmFibGVkIjp7ImJ1Y2tldCI6Im9uIiwidmVyc2lvbiI6bnVsbH0sInRmd19kdXBsaWNhdGVfc2NyaWJlc190b19zZXR0aW5ncyI6eyJidWNrZXQiOiJvbiIsInZlcnNpb24iOm51bGx9LCJ0ZndfdXNlX3Byb2ZpbGVfaW1hZ2Vfc2hhcGVfZW5hYmxlZCI6eyJidWNrZXQiOiJvbiIsInZlcnNpb24iOm51bGx9LCJ0ZndfdmlkZW9faGxzX2R5bmFtaWNfbWFuaWZlc3RzXzE1MDgyIjp7ImJ1Y2tldCI6InRydWVfYml0cmF0ZSIsInZlcnNpb24iOm51bGx9LCJ0ZndfbGVnYWN5X3RpbWVsaW5lX3N1bnNldCI6eyJidWNrZXQiOnRydWUsInZlcnNpb24iOm51bGx9LCJ0ZndfdHdlZXRfZWRpdF9mcm9udGVuZCI6eyJidWNrZXQiOiJvbiIsInZlcnNpb24iOm51bGx9fQ%3D%3D&frame=false&hideCard=false&hideThread=false&id=2032365958258454559&lang=cs&origin=https%3A%2F%2Fwww.parlamentnilisty.cz%2Farena%2Fmonitor%2FJuchelka-odpovidal-poslankyni-Zelenych-Macinka-rval-smichy-788404&sessionId=e9e3981f45f5b2cc72d0942e6075cee15cdbaa09&theme=light&widgetsVersion=2615f7e52b7e0%3A1702314776716&width=550px
„Vy děláte z pana Gregora monstrum jen za jeho názory, protože to vy se chováte jako barbaři. A dovolte mi ještě jednu poznámku. Pokud má demokracie v pirátské podobě vypadat tak, že se lidé s jinými názory veřejně dehonestují, zesměšňují a lynčují, pak to není opravdu demokracie. Za to, co vy tady předvádíte, jsme tenkrát klíči v roce 1989 necinkali! Toto je obyčejný lynč a dehonestace a šikana jednoho člověka!“ dodal Juchelka, přičemž mu se smíchem tleskal ministr zahraničí.
https://www.facebook.com/plugins/video.php?height=476&href=https%3A%2F%2Fwww.facebook.com%2Freel%2F1428077122360267%2F&show_text=false&width=267&t=0
Ke každé interpelaci je možno vznést doplňující otázku s časovou dotací jedné minuty. Poslankyně Svárovská dorazila k pultíku značně rozčílena a zvýšeným hlasem se domáhala odpovědi na svou otázku. Na Juchelkovy námitky replikovala, že ona je předsedkyní Zelených a s interními vztahovými problémy Pirátské strany nemá nic společného a Juchelkovi se vysmívala, že si „to nechal sepsat“. A opakovala, že Jan Gregor má „velmi špatnou pověst v odborných kruzích“, protože se „dehonestujícím způsobem vyjadřuje ke zranitelným skupinám lidí“.
Ministr se k pultíku vrátil a poslankyni informoval, že její otázka po náplni práce poradce Gregora byla zodpovězena. A poznamenal, že paní Svárovská, předsedkyně Zelených, má zase hroznou pověst mezi starosty a komunálními politiky.
Svárovská se poté snažila u předsedajícího Tomia Okamury vznést stížnost na projev Juchelky, což ale Okamura odmítl. K vyřízení těchto věcí podle něj slouží doplňující otázka, se kterou poslankyně naložila tak, jak s ní naložila.
Ty krávo, Rudé právo!
Malleus maleficarum? Konečně!
„Svinstvo, Putin“. Jak je to se zákonem o neziskovkách, který spustil křik
13.03.2026 9:42 | Analýza
autor: Ladislav Zemánek
V části české politické i mediální scény lze pozorovat paniku. Začíná se mluvit a psát o „putinismu“, „náhubkovém zákonu“ a „svinstvu“. Vládní návrh by mohl poprvé otevřeně ukázat, kdo stojí za financováním organizací, které se snaží ovlivňovat českou politiku a ovlivňovat veřejné mínění.
Popisek: Poslanecká sněmmovna
Poté, co prostřednictvím Seznam Zpráv v úterý unikla na veřejnost pracovní verze návrhu zákona o neziskových organizacích, spustila se masivní kampaň opozičních politiků, politických neziskovek a některých médií. A to jak proti samotnému zákonu, tak proti jednotlivým politikům či poradkyni premiéra Natálii Vachatové. Exministr vnitra Vít Rakušan (STAN) obviňuje vládu, že „opisuje od Putina“ a návrh zákona označuje za „svinstvo“.
Náhubkový zákon s drakonickými tresty?
K útoku na vládu se rychle přidaly i prominentní neziskovky, které jsou známé svými vazbami na zahraniční sponzory či podporovatele prezidenta Petra Pavla. Ředitel Evropských hodnot Jakub Janda hovoří o „legislativním paskvilu“ a „ruském náhubkovém zákonu“, zatímco Lukáš Kraus ze spolku Lobbio argumentuje, že takový zákon zavádí cenzuru a státní dohled tam, kde prý nemá co dělat. Místo toho vládě radí, aby se při ochraně proti cizím vlivům řídila tím, co jí říkají zpravodajské služby.
Odpůrce vládního záměru se snaží veřejnost přesvědčit, že se kabinet Andreje Babiše (ANO) inspiruje v Rusku a snaží se potlačit „nezávislou“ občanskou společnost. Upozorňuje na údajnou „drakoničnost“ navrhovaných trestů, vágnost a současně nepřiměřeně širokou působnost zákona.
Vládní poslanci argumentují, že se inspirovali v západních zemích. Odkazují při tom zejména na americký zákon o registraci zahraničních agentů (Foreign Agents Registration Act, FARA), který v USA platí už od roku 1938. Obdobné zákony jsou v posledních letech skutečně přijímány i v dalších liberálních demokraciích. Odpůrci tvrdí, že uniklý dokument je s nimi naprosto nesrovnatelný.
Proti větší transparentnosti zahraničních vazeb a vlivu na veřejné mínění a politické procesy se nyní stavějí ti, kteří prosazovali či vítali přijetí kontroverzního paragrafu trestajícího blíže nespecifikovanou „neoprávněnou činnost pro cizí moc“. Ta přitom zahraniční spolupráci přímo kriminalizuje, zatímco zákon připravovaný koalicí ANO, Motoristů a SPD usiluje pouze o její transparentnost.
Cíl? Rozkrýt „deep state“
Tohoto rozporu si všímají i vládní politici. „Je paradoxní, že najednou jsou proti transparentnosti ti politici a ty politické subjekty, které dosud po transparentnosti vždy nejvíce volaly – ale jen do té doby, dokud se nejedná o instituce, s kterými jsou propojeny a které je a jejich politickou agendu podporují. Zřejmě se obávají toho, že navždy zmizí aura jejich údajné nezávislosti a ukáže se, čí prodlouženou politickou rukou jsou,“ řekl ParlamentnímListům.cz poslanec Tomáš Doležal (SPD).
Jeden z těch, kteří se na přípravě zákona podílejí, je předseda PRO Jindřich Rajchl. Ten nijak nezastírá, že cílem zákona je rozkrýt struktury českého „deep state“. O jeho vlivu nedávno v ParlamentníchListech.cz promluvil i premiér Andrej Babiš.
Ing. Andrej Babiš
- ANO 2011
- předseda vlády
„Spadly by masky. A to je přesně to, co u opozice a mainstreamu vyvolává takovou hysterii. Bojí se toho, že se ukáže, kdo je platí a čí zájmy ve skutečnosti hájí, a že se vyjeví, že ten, kdo tady lže a manipuluje názory ve veřejném prostoru a v médiích, není Rusko, nýbrž západní deep state. Že jsme mnohem víc pod vlivem Bruselu než pod jimi vybájeném vlivu Moskvy. Mnoho našich spoluobčanů by pochopilo, jak falešná hra se tu s nimi hraje,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz Rajchl.
S ohledem na probíhající veřejnou diskusi se proto ParlamentníListy.cz rozhodly detailně podívat na obdobné zákony přijaté v západních zemích.
Americká FARA
Cílem zákona FARA je transparentnost zahraničních vazeb amerických organizací i jednotlivců. FARA funguje na principu, že veřejnost by měla být informována o totožnosti a aktivitách subjektů, které se pokoušejí ovlivňovat politiku nebo veřejné mínění v USA ve prospěch zahraničních zájmů. Povaha tohoto vztahu přitom není zcela jednoznačně definována a záleží na širším kontextu.
Podstatné je, že zahraničním aktérem, v jehož zájmu americký subjekt působí, nemusí být jen vláda či politická strana, ale jakákoli organizace či pouhý občan cizího státu. Požadavek na registraci zahrnuje širokou škálu činností včetně PR a poradenství. Existuje sice řada výjimek pro humanitární sbírky, náboženskou, akademickou nebo uměleckou činnost, případně média, ale jen za určitých podmínek – tou hlavní je, že nesmějí mít nic společného s hodně široce pojatým politickým vlivem.
Všichni, koho se zákon týká, se musejí registrovat, a to u ministerstva spravedlnosti. Součástí registrace jsou podrobné údaje o jednotlivých aktivitách, zaměstnancích, zahraničních partnerech a finančních transakcích. Jednotlivé subjekty také musejí uchovávat veškerou relevantní komunikaci a dokumenty pro případnou kontrolu ze strany ministerstva. K materiálům má navíc přístup i FBI. V případě porušení zákona hrozí nejen pokuta až ve výši 50 milionů korun, ale také až pět let vězení.
Australský boj se zahraničním vlivem
Austrálie v roce 2018 přijala vlastní systém transparentnosti zahraničního vlivu (Foreign Influence Transparency Scheme). Záměrem, konstrukcí i názvoslovím zcela zjevně staví na své americké předloze. Vztahuje se jak na australské právnické osoby, tak na jednotlivce jednající ve prospěch zahraničního aktéra v oblastech, které mohou souviset s uplatňováním politického vlivu.
Zákon sice na jednu stranu říká, že zahraničním aktérem musí být vláda, politická organizace, případně s cizí vládou spojené subjekty, což v obecné rovině může vylučovat například neziskové organizace či firmy, zároveň ale uvádí, že se zákon uplatňuje i tehdy, pokud se lze domnívat, že cizí protějšek může jednat v zájmu cizí vlády. Ani vzájemný vztah nemusí být nutně formální – stačí pouhé očekávání ze strany zahraničního partnera, že australský subjekt bude jednat v jeho zájmu.
I australská legislativa počítá s výjimkami. Ty se však týkají především čistě humanitární pomoci, advokátních služeb či diplomatů. Sankce jsou podobně přísné jako v USA – až pět let vězení. A například za neuchovávání potřebných záznamů hrozí Australanům až dva roky za mřížemi.
Britská regulace politické vlivové činnosti
V Británii od července 2025 platí systém registrace zahraničního vlivu (Foreign Influence Registration Scheme). Týká se právnických i fyzických osob, které v zemi vykonávají „politickou vlivovou činnost“ a mají při tom zahraniční vazby. Pod vlivovou činností se má na mysli třeba i publikace článků v médiích a na sociálních sítích.
Zákon pracuje s pojmem „cizí moc“. Tu představují primárně cizí vlády, státní orgány a politické strany. V praxi jimi ale mohou být i firmy či jiné organizace s vazbami na státní struktury. Při tom stačí, aby vztah mezi britskými subjekty a cizí mocí byl založen na neformální komunikaci či ústních pokynech. V případě vazeb na Rusko a Írán je navíc registrace u ministerstva vnitra povinná úplně pro všechny včetně obchodníků a akademiků.
Ve veřejných registrech si kdokoli bude moci dohledat detaily konkrétních aktivit, identifikaci všech zapojených osob i finančních odměn. Sankcí za porušení zákona je až pětileté vězení a pokuta do výše 1 % celosvětového obratu, respektive 1 % ročního rozpočtu.
Nový francouzský registr vlivové činnosti
Další západní zemí, která se vydala podobným směrem, je Francie. Tam v říjnu loňského roku spustili veřejný registr zahraniční vlivové činnosti. Příprava zákona probíhala přímo pod dohledem šéfa francouzské rozvědky.
I ve Francii se registrační povinnost týká jak organizací, tak jednotlivců, a to těch, kteří jednají na základě přání či instrukcí cizího aktéra s cílem ovlivnit politické rozhodování či jen prosazovat zájmy cizí moci. Zadání od cizí moci navíc ani nemusí být nijak konkrétní. Zároveň se zákon týká jen aktérů ze zemí mimo EU.
Dotčené subjekty mají každoročně povinnost reportovat úřadům detailní informace o své činnosti. Ty navíc budou veřejné. Francie zavedla za porušení povinnosti až tříleté vězení. Kromě toho mohou Francouzi dostat milionové pokuty a hrozí jim i medializace jejich případu jako součást trestu.
Fiala chtěl represi, Babiš chce transparentnost
Detailnější pohled na obdobné zákony v západních státech ukazuje, že navrhovaná právní úprava nijak nevybočuje z mantinelů nastavených v zahraničí, a to ani v případě pracovní verze, která unikla do médií. Argumentace kritiků je proto zcela účelová a kontrastuje s podporou kriminalizace „neoprávněné činnosti pro cizí moc“, kterou bývalá vláda Petra Fialy (ODS) protlačila – a to s veřejnou podporou ze strany Bezpečnostní informační služby (BIS).
Náměstek ministra spravedlnosti Zdeněk Koudelka se domnívá, že mezi Fialovou a Babišovou vládu je jeden zásadní rozdíl. „Rakušan, Fiala a Lipavský chtěli rozšířit politickou trestní represi u nás. Inspirovali se trestním právem komunistického režimu. Navrhovatelé zákona o průhlednosti politických neziskovek nechtějí nikoho zavírat, jen chtějí, aby spolky a jiné organizace, které chtějí ovlivnit výkon státní moci u nás, zveřejnily původ svého zahraničního financování, aby bylo jasno, v zájmu jaké cizí moci jednají, ať už je to Rusko, USA, Evropská komise či Německo,“ vysvětluje Koudelka pro ParlamentníListy.cz.
Neziskovky, „nezávislá“ média a s nimi spojení politici se chystaného zákona bojí proto, že dosud skutečné motivy své činnosti zastírali. „Zákon přispěje k tomu, že kdo chce ovlivňovat politiku, má ukázat, za jaké peníze to dělá. Dnes to platí pro politické strany, jejichž financování je regulováno a musejí zveřejňovat své dárce. Jde tedy o rozšíření tohoto principu i na další subjekty, které chtějí ovlivňovat výkon státní moci u nás, aniž by se účastnily voleb. Zvláště by to mělo platit pro ty politické neziskovky, které pobírají od našeho státu různé dotace,“ dodává náměstek ministra spravedlnosti.
„Je načase jednat“
Podle Roberta Kotziana, autora knihy Politické neziskovky a jejich boj proti západní civilizaci, se masivní kampaň proti zákonu spustila proto, že většina politických neziskovek zřejmě řadu podstatných věcí tají. „Budou proti jakékoli podobě zákona, který zavede tolik potřebnou transparentnost politických neziskovek. Vědí, že globalistické neziskovky jsou vlivnou silou, která stojí na jejich straně. Vedle toho s nimi souzní ideologicky,“ zdůrazňuje Kotzian.
Připouští, že by k formulaci zákona možná přistoupil jinak, ale rozhodně vítá, že má koalice zájem příslušný zákon přijmout. Podobně věc vidí právník Tomáš Nielsen, zakladatel Institutu práva a občanských svobod Pro Libertate. ParlamentnímListům.cz řekl, že některé aspekty uniklé pracovní verze pokládá za problematické, zejména s ohledem na případnou ochranu osobních údajů, šíři zákona či přiměřenost sankcí.
„Pokud jde o nyní diskutovaný návrh, je toho dost, na čem je potřeba zapracovat. Kritici úpravy, bohužel, zjevně nejsou schopni odborné korektní diskuse. Místo konstruktivní kritiky proto zase slyšíme jen bezobsažné výkřiky o ruské cestě,“ konstatuje Nielsen.
A dodává, že za tím je právě strach z transparentnosti. „Těm tzv. politickým neziskovkám vadí transparentnost jako taková. Protože ta by odhalila jejich pravou podstatu. Jsem přesvědčen, že neziskový sektor je dlouhodobě zneužíván k obcházení pravidel o financování politických stran, volebních kampaní, že je nástrojem lobbingu a manipulace. A to nejen ze strany zahraničních subjektů, ale i subjektů domácích. A že je na čase s tím něco udělat,“ uzavírá.
Debata o zákonu tak nakonec odhaluje něco jiného, než jen spor o paragrafy. Ukazuje, jak nervózní dokáže být opoziční scéna ve chvíli, kdy se začne mluvit o skutečné transparentnosti. Pokud by totiž zákon opravdu vstoupil v platnost, mohlo by se ukázat, kdo v české politice skutečně tahal za nitky – a čí zájmy se tu ve skutečnosti prosazují.