Archiv pro měsíc: Březen 2023

Je hezké si promluvit s obyvatelkou Oděsy

Šel jsem na masáž. Neurolog mi jí předepsal kvůli pohnuté plotýnce. Seděl jsem před ordinací a čekal. Otevřely se dveře a drobná, hezká fyzioterapeutička mě pozvala dál. Stačil jsem zaregistrovat měkký přízvuk v jejím hlase. Asi cizinka, pomyslel jsem, svlékl se a ulehl na lůžko.

Masáž páteře a přilehlých partií byla koncertem drobných prstíků, které ač malé, intenzívně oživovaly činnost dávno zapomenutých svalů.

Aby řeč nestála, pronesl jsem:”Tak se nám zima vrací!”

Masérka jako by ožila, přitakala: “Ano, ano. Ale tohle není žádná zima, to u nás v Oděse je teď sníh a mrzne, jak vy Češi říkáte, až praští….”

“Vy jste z Oděsy?”: skočil jsem jí nevychovaně do řeči, a než stačila navázat, zeptal jsem se: “Vy jste utekla před válkou?”

Chvilku mlčela a pak se rozhovořila: “Pane, v Oděse žádná válka není! Vracím se tam pravidelně, ale už bych tam žít nechtěla, alespoň do doby, dokud neodejdou ukrajinští fašisté. Miluji to město, ale to co se tam děje od dob Zelenského, to je hrůza”.

Já na to: “Ale u nás v novinách píší, jak Zelenského uznáváte a jaký je to hrdina?!”

Masérka na chvíli přestala masírovat mé zádové partie a jako by hledala slova, kterými by mi vysvětlila celou náležitost:

“Víte, pane, neuražte se, ale vaše noviny jsou nejulhanější v Evropě. A já sice z Oděsy pocházím, ale u vás žiji už sedmnáct let a mám už české občanství. Začátky byly problém, víte, co myslím? Naučit jazyk, získat vzdělání, zapadnout do společnosti, to všechno mi trvalo skoro sedm let. U vás jsem si udělala živnost a dnes i pracuji pro státní zdravotnictví. Platím daně, jako ostatní daňoví poplatníci, jak říkáte vy, jsem plně integrovaná!” Chvilku se odmlčela.

Přerušil jsem ticho nesmělou otázkou:”Jestli to není tajné, jak se jmenujete? Já jsem Pavel!”

“Sofia”: spíše špitla, jakoby se bála, že dělá něco nepovoleného.

“Hmm, moudrá.”: opáčil jsem.

“Prosím?”: přitlačila na na svalové prérie kolem páteře. Heknul jsem a rychle dodal:

“To je z řečtiny. Sofia znamená moudrá!”

“Ach tak”: vydechla s úlevou, jako bychom napravovali něco nepatřičného a jejím prstíky opět rozehrály příjemné preludium na mých obratlech. A sama pokračovala:

“Víte, ti skuteční Ukrajinci, co chtějí pracovat a plně se u vás integrovat je jenom málo! Hlavně ti, co přišli před těmi problémy na Ukrajině. Však víte, Majdan, Donbas, Zelenskyj, ale hlavně obrovská korupce, fašisté v parlamentu a postupná ztráta všeho, co jsme považovali za běžné. V té době jsme Západ nezajímali, až do Majdanu. Víte, neznám nikoho ve svém okolí, kdo by v roce 2019 volil toho komedianta, všichni jsme volili Porošenka a najednou překvapení, vyhrál Zelenskyj. Tam nám asi Západ pomohl!?”

“Ale naše sdělovací prostředky Zelenského chválí?”: snažil jsem se hloupě oponovat. “

Vaše sdělovací prostředky jsou nejulhanější v Evropě. Do Majdanu to šlo, pak ale obrátily a píší tak, jak si přeje Západ a naši fašisté z okolí Zelenského! Všechno je to jedna veliká blamáž. Na Ukrajině válčí hlavně žoldnéři ze zemi NATO. Ukrajinci válčit nechtějí a teď už potencionální vojáky nahánějí “náboráři” v městech a na vesnicích a sbírají naše kluky jako potravu pro ruské zbraně!”

Chvilku se odmlčela a věnovala se mým zádům. Když přešla ke krčním partiím, tak potichu, jako by se válka, že jí někdo uslyší, pokračovala:

“Jste blázni, když podporujete, jak vy říkáte, uprchlíky před válkou. Tři čtvrti neprchají před válkou, protože tam, odkud přišli se nebojovalo ani nebojuje. Jsou to ekonomičtí uprchlíci! Legalizují si své korupční příjmy přes vaši zemi a váš systém. Tři čtvrtiny nejsou žádní zoufalci, přijíždějí, či si tady u vás kupují auta, na které byste si nevydělal ani za 50 let!

Ukládají si milióny do vašich bank, špinavé peníze pocházející z podvodů, korupce a vražd z ukrajinského systému. A klidně čerpají ještě od vašich hloupých politiků sociální podporu. Já jsem taky Ukrajinka a musím ze svých daní odvádět těmhle ukrajinským podvodníkům ze svých daní. Divím se, že jste tyhle “grabižniky” (loupežníky) už nevyhostili.

A v čele těchhle lidí stojí Zelenskyj se svými fašistickými kumpány z Kyjeva. A když čtu, že je Žid, musím se smát. Zelenskyj je Žid, jako já astronaut!” Masáž skončila a Sofia spíše pro sebe než pro mě si ulevila: “To jsem si zase dobře popovídali!”

A já jsem přemýšlel, jestli “pravda”, vsugerovávána nám každým dnem sdělovacími prostředky, je pravdou, nebo sprostou lží! Posuďte sami!

P.S. Osoby a děj jsou skutečné, jenom jména jsou upravená, jako opatření proti českým udavačům!

Jak to tedy je? Černochová!

Černochová zavádí ukrajinský rajch a cibule už je držší než banány. Té demokracii se nějak nedaří. A ministr zemědělství se nějak nemůže vzbudit.

Jaroslav Štefec bezpečnostní expert, bývalý plukovník a někdejší ředitel Národního úřadu pro vyzbrojování klade premiéru Fialovi a ministryni obrany tvrdé otázky v souvislosti s dalším „dočasným pobytem cizích vojsk“ na našem území, a ptá se, zda si historii zopakujeme jako frašku nebo tragédii.

Krize, o níž jsem mnohokrát psal a mluvil, je totiž už skutečně za dveřmi. A v ČR nám k tomu navíc skokově přibylo přes šest set tisíc dalších hladových krků. Lidí, o nichž nic nevíme, jejichž kulturu neznáme a kteří mají na našem území dokonce i svou vlastní armádu. Jak nám tvrdí blonďatá valkýra Černochová, údajně kvůli výcviku. Což postrádá logiku. Na rozdíl od české armády, vycvičené zejména v sezení v opevněných rajonech v Afghánistánu nebo v Mali, má totiž ukrajinská armáda za sebou už téměř rok relativně úspěšného válčení s jadernou velmocí, Ruskou federací.

Ukrajinští vojáci, kteří jsou aktuálně na území ČR, navíc nejsou žádní čerstvě odvedení jelimani, ale příslušníci elitních ukrajinských praporů, kteří už prošli válkou. Co tady vlastně dělají? Jejich pobyt v ČR nutně evokuje množství regulérních otázek, na které bychom jako občané měli dostat otevřené a jasné odpovědi. Jde přece o naši zemi, naši bezpečnost a naše peníze!

Takže, pane premiére Fialo, paní ministryně Černochová, já jako občan se vás ptám:

Zastavíme je?

Ukrajina není členskou zemí NATO a nemá s ČR uzavřenou smlouvou o vojenské pomoci. Je výcvik ukrajinských vojáků, který představuje kontinuální dlouhodobý pobyt vojáků cizího státu na území ČR, v souladu se zákony ČR, případně s jinými dokumenty a smlouvami, jimiž je ČR vázána? Konkrétně mám na mysli Chartu OSN a Severoatlantickou smlouvu, článek 1.

Jestliže je Ukrajina ve faktické válce s Ruskou federací a její armáda má podstatně větší zkušenosti ve vedení války způsobem, který je české armádě naprosto cizí, na základě čeho a v čem budou příslušníci AČR cvičit podstatně zkušenější a cyničtější ukrajinské vojáky, zvyklé válčit a zabíjet?
Platí tu české, nebo ukrajinské zákony?

Budou ukrajinské vojáky cvičit pouze čeští instruktoři, nebo budou přítomni i instruktoři cizích armád? A pokud ano, bude pro ně rovněž vyžadován status pobytu cizích vojsk na území ČR?

Jak jsou ukrajinští vojáci vybavováni výstrojí, výzbrojí a logisticky (strava, věci osobní potřeby atd.)? Zajišťuje je ukrajinská strana nebo ČR? Pokud ČR, kdo hradí náklady?

Pokud si ukrajinští vojáci přivážejí vlastní zbraně, je zajištěno jejich ukládání, evidence a sledování pohybu na území ČR až do jeho opuštění v souladu se zákony ČR a vnitřními předpisy AČR?

Jsou vojáci, kteří se budou cvičit na území ČR, rekrutováni na Ukrajině, nebo probíhá jejich rekrutace také mezi občany Ukrajiny, nacházejícími se na území ČR? Pokud ano, jakými zákony se tato činnost řídí? Českými nebo ukrajinskými?

Kdo a jak bude řešit případné odmítnutí služby v ukrajinské armádě jednotlivci, nebo skupinou vojáků, za které je na Ukrajině v době válečného stavu trest smrti? Udělí ČR těmto lidem azyl, nebo je vydá na Ukrajinu k výkonu trestu?
A co vzpoura, vraždy a znásilnění?

Kdo a jak bude na území ČR řešit (případně i ozbrojenou) vzpouru a/nebo odmítnutí odjet po skončení výcviku na frontu jednotlivců nebo celých skupin ukrajinských vojáků? Bude ji potlačovat česká, nebo ukrajinská armáda?

Jak se budou řešit trestné činy, spáchané ukrajinskými vojáky na území ČR, počínaje krádežemi či dopravními nehodami a konče vraždami mezi nimi, nebo spáchanými vůči českým občanům, vojákům nebo civilistům? Bude se uplatňovat na území ČR jurisdikce Ukrajiny? Nebo budou souzeni podle českých zákonů? Je to smluvně ošetřeno s Ukrajinou? Pokud ano, jak?

Ukrajina je ve válečném stavu a v její armádě platí válečné zákony, umožňující vykonat nad provinilcem trest smrti. Pokud bude na území ČR proveden jejich veliteli vůči vojákům, kteří se odmítnou podřídit velení, případně se proviní vzpourou nebo zběhnutím, jak bude takovýto trest posuzovat český stát? Jako vraždu? Jak se bude postupovat vůči tomu, kdo ho vynesl a jeho vykonavatelům?

A zdaleka ne posledním dotazem je, kdo a jak bude kompenzovat škody, vzniklé v důsledku působení ukrajinských vojáků na území ČR. Počínaje nehodami v silničním provozu a konče odškodněním obětí trestných činů. ČR nebo Ukrajina?

Určitě nejsem sám, koho zajímají odpovědi na tyto otázky, velmi důležité z pohledu bezpečnosti ČR a nás občanů. Pokládám je z jednoho prostého důvodu. Jako Češi máme letité zkušenosti z působení cizí vojenské moci na našem území. Zkušeností, o nichž jsme doufali, že se už nikdy nebudou opakovat.

Kvůli absolutní neschopnosti toho, co si říká česká vláda, se však zdá, že historii, na kterou jsme za uplynulých 30 let už stihli zapomenout, budeme muset prožít znovu. Jestli jako tragédii, nebo jako frašku, to je ve hvězdách. Jako občané máme nezadatelné právo vědět, co můžeme čekat.

Tak jak to tedy je?