Archiv pro měsíc: Březen 2026
Skutečná analýza Íránské války- sprostého napadení, SVO Ušáků a Židů.
Designér z Německa vytvořil moderní Tatru 603. Výsledek je senzační
Kdepak- to futuristické, nikdy nikým nevyráběné auto, již není Tatra, ale je to prostě úlet, hezký, zajímavý, ale úlet. Doma raději klasiku!
Mně se líbí… jen motorka, ale cena je debilní a je to zlodějna!
Přesně tak to cítím, aspoň o tom mluvím, Vidlák to umí navíc napsat!
Zrzy zrzy co tě mrzí- ta tvá blbá palice?
Byl v KSČ, demonstrujme. Milion chvilek si naběhl
07.03.2026 20:40 | Monitoring
autor: Martin Huml
Milion chvilek bije na poplach: „Další vládní nominant s komunistickou minulostí“. Tato kauza se stala jedním z důvodů pro plánovanou demonstraci na Letné 21. března, kde Milion chvilek chce protestovat proti údajným pokusům o ovládnutí veřejnoprávních médií.
Popisek: Mikuláš Minář během představování svého nového politického hnutí Lidé PRO
Poslanecká sněmovna včera v tajném hlasování zvolila Vladimíra Karmazína zpět do Rady České televize. Bývalý šéf brněnského televizního studia získal 88 hlasů z 165 přítomných poslanců, což překonalo potřebnou hranici o pět hlasů. Karmazín, který v radě působil již v letech 2018 až 2024, se tak vrací na klíčovou pozici dohlížející na veřejnoprávní televizi. Jeho nominace a zvolení však okamžitě vyvolaly bouři kritiků, kteří poukazují na jeho komunistickou minulost.
Karmazín, narozený v roce 1957, byl od roku 1986 příslušníkem Sboru národní bezpečnosti (SNB), konkrétně Veřejné bezpečnosti (VB), nikoliv však Státní bezpečnosti (StB). V roce 1987 vstoupil do Komunistické strany Československa (KSČ). Po sametové revoluci se věnoval televizní kariéře: byl provozním ředitelem ČT, ředitelem brněnského studia a později i členem rady. Jeho nominace přišla od občanského sdružení Rytíři 21. století, nikoliv přímo od vlády.
Přesto opoziční hlasy a občanské iniciativy jako Milion chvilek pro demokracii vidí v jeho zvolení vliv současné vládní koalice ANO, SPD a Motoristů sobě, která má ve Sněmovně většinu.
Organizace Milion chvilek pro demokracii, známá svými protesty proti údajné koncentraci moci, reagovala okamžitě. Na sociální síti X (dříve Twitter) zveřejnila příspěvek, ve kterém Karmazína označila za „bývalého člena KSČ a příslušníka SNB“. „I když volba byla tajná, je jasné, že do Rady ČT ho poslala současná vládní koalice ANO, SPD a Motoristů. Tedy další vládní nominant s komunistickou minulostí,“ stojí v příspěvku, který získal tisíce interakcí.
Milion chvilek navíc připomíná Karmazínovo hlasování v roce 2020 pro odvolání Dozorčí komise ČT, které Nejvyšší správní soud později označil za nezákonné. Televizi to stálo přes čtyři miliony korun na odškodném, přičemž ČT nyní tyto částky vymáhá zpětně po radních, včetně Karmazína. Tato kauza se stala jedním z důvodů pro plánovanou demonstraci na Letné 21. března, kde Milion chvilek chce protestovat proti údajným pokusům o ovládnutí veřejnoprávních médií. „Současná vládní garnitura tak do mediálních rad vrací svoje lidi nehledě na to, že způsobili několika milionovou škodu, kterou zaplatí veřejnost. Jednoduše ruka ruku myje,“ dodává organizace v příspěvku.
Zvolení Karmazína vyvolalo smíšené reakce. Opozice ho předem odmítla, zatímco vládní poslanci se k němu stavěli vyhýbavě. V minulosti však byl Milion chvilek opakovaně obviňován z pokrytectví a dvojího metru. Například v souvislosti s podobnými kauzami jako zvolení Lubomíra Volfa v roce 2024 Patrik Nacher na sociálních sítích psal o „odtrženosti od reality“ a ptal se, proč Milion chvilek neprotestovali proti korupčním kauzám předchozích vlád, jako byl Dozimetr. „Milion chvilek straší veřejnost emocemi, ale ignorují fakta, když jim nevyhovují,“ zněla jedna z jeho starších reakcí na kritiku vládních nominací. Předně ale s podivem znovu upozornil, co vadí Milionu chvilek na bývalém členu KSČ, když podporují prezidenta Pavla se stejnou komunistickou minulostí. „Bývalý člen KSČ nesmí do mediální rady, ale jako prezident nevadí?“ diví se Nacher.
Naopak novinář Jindřich Šídlo na X poznamenal: „Skvělý, jak se tam točí furt stejní lidé. Karmazín byl v Radě ČT 2018–24, Váňa, což je spíš bývalý šéf PR ANO než historik, seděl taky v Radě ČT 2015–21. Připraví se Petr Žantovský, něco se najde.“
Parlamentní listy také upozornily, že veřejnost si klade stále více otázek ohledně motivů a také financování neziskové organizace Milion chvilek pro demokracii.
Američané jsou prasata, ratata ratata varlata!
„Queerovali jsme vaše mapy.“ USA se omlouvají Česku
07.03.2026 14:30 | Monitoring
autor: Natálie Brožovská
Americká diplomacie se omlouvá za projekty, které v minulých letech z grantů USA podporovaly mapování LGBTQ+ komunit v Česku a na Slovensku. Náměstkyně ministra zahraničí Sarah B. Rogersová uvedla, že je jí to líto a naznačila změnu přístupu k podobným programům. Na její slova upozornila i Společnost pro obranu svobody projevu.
Popisek: Průvod 14. ročníku festivalu sexuálních menšin Prague Pride
Debatu na sociálních sítích vyvolalo vyjádření náměstkyně amerického ministra zahraničí pro veřejnou diplomacii a veřejné záležitosti Sarah B. Rogersové. Ta v příspěvku zveřejněném na síti X reagovala na projekty financované v minulých letech z grantů ministerstva zahraničí USA, které se týkaly mapování LGBTQ+ komunit.
Rogersová ve svém sdělení zmínila i Česko a Slovensko a naznačila, že některé projekty z minulých let nepovažuje za správné. „Česko a Slovensko jsou skvělé země. Je mi líto, že moji předchůdci ‚queerovali‘ vaše mapy,“ uvedla. Současně dodala, že budoucí granty veřejné diplomacie mají být podle ní „transparentnější, odpovědnější a více zaměřené na skutečné americké zájmy, jako je svoboda projevu nebo sportovní diplomacie“.
Její výrok okamžitě zaujal Společnost pro obranu svobody projevu, která jej sdílela a upozornila na změnu tónu diplomacie USA. Podle organizace se náměstkyně ministra zahraničí v podstatě omluvila Česku a Slovensku za projekty z minulých let spojené s takzvanou „woke ideologií“ a zároveň naznačila, že nové granty by se měly více soustředit právě na podporu svobody projevu.
Na sociální síti se zároveň objevilo i vysvětlení, na jaký projekt Rogersová odkazovala. Jde o granty ministerstva zahraničí USA z období administrativy prezidenta Joea Bidena, které financovaly projekt nazvaný „Queering the Map“.
Tento projekt funguje jako digitální platforma založená na principu crowdsourcingu. Uživatelé z LGBTQ+ komunity na ní mohou anonymně přidávat osobní příběhy a zkušenosti spojené s konkrétními místy po celém světě. Tyto příspěvky se následně zobrazují na interaktivní mapě a vytvářejí databázi osobních svědectví o životě queer komunity.
Podle zmíněného vysvětlení byly z grantů veřejné diplomacie USA financovány i regionální verze projektu. Jeden z příkladů uvádí částku 72 tisíc dolarů, která měla být přidělena na verzi zaměřenou na Slovensko, přičemž podobná verze měla vzniknout také pro Českou republiku.
Grantové programy ministerstva zahraničí USA jsou součástí tzv. veřejné diplomacie, která má podporovat kulturní a společenské projekty v zahraničí. V minulých letech byla v rámci těchto programů financována řada aktivit – od vzdělávacích projektů přes kulturní výměny až po projekty zaměřené na lidská práva nebo občanskou společnost.
Psali jsme:
Výrok Rogersové však zároveň zapadá do širších změn v politice současné administrativy USA. Po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu začal Washington přehodnocovat řadu federálních grantů i programů zahraniční pomoci, zejména těch spojených s tématy diverzity, rovnosti či genderové identity.
Administrativa USA například ruší některé programy takzvané DEI (diversity, equity and inclusion), prověřuje projekty financované z veřejných prostředků a deklaruje, že chce americkou veřejnou diplomacii více zaměřit na strategické zájmy Spojených států.
V tomto kontextu lze výrok Rogersové chápat jako signál, že diplomacie USA se snaží od některých projektů z minulých let distancovat a nastavit nové priority grantových programů.
Debata o podobných projektech se přitom objevuje opakovaně i ve střední Evropě. Kritici upozorňují, že granty veřejné diplomacie USA někdy financují projekty spojené s kulturními nebo identitárními tématy, což podle nich překračuje rámec klasické diplomacie a může být vnímáno jako snaha ovlivňovat společenské debaty v jiných zemích. Zastánci naopak argumentují, že jde o podporu lidských práv, občanské společnosti a viditelnosti menšin.
David Gilmour 80. letý
Vyplatí se tankovat stooktanový benzin? Zlepšení spotřeby a výkonu je diskutabilní, jednu věc ale umí spolehlivě
Co je dovoleno Bohovi, není dovoleno Volovi!
Odplata za Ukrajinu. Rusko prý dělá USA zle
06.03.2026 20:25 | Monitoring
autor: Natálie Brožovská
Informace o tom, že Rusko údajně předává Íránu zpravodajská data o amerických cílech na Blízkém východě, vyvolaly živou debatu na sociálních sítích. Podle některých názorů jde jen o zrcadlovou reakci na dlouhodobou podporu Ukrajiny ze strany Spojených států, včetně sdílení zpravodajských informací.
Popisek: Izraelský útok na Írán
Deník The Washington Post s odkazem na tři představitele obeznámené se zpravodajskými informacemi uvádí, že Rusko poskytuje Íránu zpravodajské informace, které mohou pomoci při útocích na americké síly na Blízkém východě. Podle těchto zdrojů Moskva předala Teheránu například informace o poloze amerických vojenských objektů, včetně válečných lodí a letadel.
Podle článku jde o první známku toho, že další velký rival Spojených států se – byť nepřímo – zapojuje do konfliktu. Jeden ze zdrojů uvedl, že jde o poměrně rozsáhlé úsilí.
Washington Post dále uvádí, že Írán už provedl řadu útoků na americké cíle v regionu. Například při útoku íránského dronu v Kuvajtu bylo zabito šest amerických vojáků. Írán podle článku odpálil tisíce dronů a stovky raket proti americkým vojenským pozicím, ambasádám i civilním cílům.
Analytici zároveň upozorňují, že přesnější údery Íránu mohou souviset právě se sdílením zpravodajských informací. Podle odborníků by pro Teherán byly cenné zejména ruské satelitní snímky a další pokročilé průzkumné technologie.
Írán patří mezi hlavní spojence Ruska ve válce na Ukrajině a dodává Moskvě například technologie pro výrobu útočných dronů. Naopak Spojené státy poskytují Ukrajině vojenskou pomoc a zpravodajské informace.
Narážky na „pokrytectví“ USA
Zpráva o tom, že Rusko údajně předává Íránu zpravodajské informace o amerických cílech na Blízkém východě, vyvolala živou debatu na sociální sítí X. Část komentářů ji interpretuje jako možnou odvetu za dlouhodobou americkou zpravodajskou podporu Ukrajiny.
Americký novinář Glenn Greenwald reagoval na zprávu deníku The Washington Post o údajné ruské pomoci Íránu ironickým textem, v němž předstírá šok nad tím, že by Rusko pomáhalo zemi bojující proti Spojeným státům, čímž však ve skutečnosti poukazuje na americkou vojenskou a zpravodajskou podporu Ukrajině proti Rusku.
„Nemůžu uvěřit, že by Rusko pomáhalo zemi, která je ve válce se Spojenými státy! Spojené státy by to Rusku nikdy neudělaly. Představte si, že bychom financovali, vyzbrojovali a pomáhali nějaké jiné zemi útočit na ruské vojáky a ruská města. To bychom nikdy neudělali. Tak proč nám to tahle ‚monstra‘ dělají?“ napsal novinář s notnou dávkou ironie.
V jednom ze svých dalších příspěvků upozorňuje, že tvrzení z článku Washington Post o tom, že Rusko poskytuje Íránu informace k útokům na americké síly, by podle něj mělo být přijímáno s velkou dávkou skepticismu.
Tvrdí totiž, že celý článek je založený na anonymních zdrojích označených jako „zpravodajští představitelé“, přičemž není ani jasné, že jde o americké představitele.
Na podobnou paralelu upozornil také bývalý ekonomický náměstek pražského přepravce DPP Ivo Štika s tím, že situace připomíná roli Spojených států ve válce na Ukrajině. „Rusko se zapojilo. Poskytuje Íránu kvalitní data o poloze amerických lodí a letadel. Chybí komunikační kartička, zda je to horší nebo lepší, když totéž na Ukrajině dělaly USA,“ poznamenal.
Dění okomentovala také bezpečnostní analytička Emma Ashfordová. V narážce na poskytování zpravodajských informací ve válečných konfliktech uvedla, že Rusko podle všeho přenáší logiku z ukrajinského bojiště i na Blízký východ. „Zdá se, že Rusko se rozhodlo, že co platí pro Ukrajinu, bude platit i na Blízkém východě,“ uvedla.
S vlastním pohledem se přidal také rozhlasový moderátor a komentátor Robert Cyubahiro McKenna. Pokud Rusko skutečně předává Íránu zpravodajské informace, může jít podle něj o reakci na dlouhodobou podporu Ukrajiny ze strany Spojených států. „USA poskytují Ukrajině zpravodajské informace již téměř čtyři roky. Pokud je to pravda, jsem si jistý, že prezident Putin se za to odvděčuje,“ vyjádřil svůj názor.
V podobném duchu uvažování o konfliktu přicházely i další z mnoha reakcí. „Rusko by bylo hloupé, kdyby to neudělalo,“ zapojil se do debaty uživatel vystupující pod přezdívkou Anomandris Purake. Pro Rusko je to dle jeho mínění „nejlepší příležitost, jak se pomstít za to, co USA již čtyři roky dělají na Ukrajině“.
Americký finanční analytik Luke Gromen pak připomněl starší zprávu deníku New York Times o tom, že Spojené státy poskytují Ukrajině zpravodajské informace typu ISR, aby mohla zasahovat ruská aktiva. A současná zpráva o ruské pomoci Íránu ukazuje v podstatě podobnou logiku z opačné strany.