Bude to zlé a potrvá to dlouho

Bude to zlé a potrvá to dlouho, tito z nás na virus doplatí. Ursula se „vyznamenala“. Západ najednou prosí Čínu. Docent Ševčík o tvrdé realitě, před kterou stojíme

18.03.2020 20:25

ROZHOVOR „Dopady v souvislosti s koronavirovou krizí na české domácnosti budou nerovnoměrné. Dočkáme se i smutných příběhů, kdy budou muset ukončit svou činnost možná až tisíce živnostníků,“ říká v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz vysokoškolský pedagog a ekonomický expert hnutí Trikolóra Miroslav Ševčík. Celosvětově nás před ekonomickou krizí prý už nikdo neuchrání. Ševčík navrhuje, abychom zasaženým krizí pomohli formou daňových úlev. Rozhovořil se i ohledně konání Evropské unie v současné krizi. „Dost už bylo Bruselu,“ zaznělo. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová je pak podle ekonoma „úplně, ale úplně mimo mísu“.

Foto: Daniela Černá
Popisek: Miroslav Ševčík, vysokoškolský pedagog a ekonomický expert hnutí Trikolórareklama

Padají akciové trhy po celém světě, Německo a USA připravují gigantické a doposud nevídané balíčky pomoci pro své ekonomiky. Vstupujeme s koronavirem do nové světové ekonomické krize?

První krok do celosvětové ekonomické krize jsme již učinili. Technicky o krizi můžeme hovořit, až když dvě po sobě jdoucí čtvrtletí dojde k záporným hodnotám ve vývoji reálného hrubého domácího produktu. Oficiálně se o této skutečnosti dozvíme nejdříve v srpnu, ale spíše až v září letošního roku. Celosvětově nás však před touto situací už nemůže uchránit nikdo.

Nehroutí se ale jen akcie, v posledních dnech padají na hodnotě i cenné kovy, komodity jako ropa nebo například kryptoměny. Zachvátila tedy investory hromadně panika?

Investory zachvátila nejen panika, ale mnohdy i bezradnost. Mnozí se aspoň po určitou dobu nebudou schopni orientovat, do čeho své případné volné prostředky uložit. Proto dochází k obrovským cenovým výkyvům na jednotlivých trzích. Tato situace se začne uklidňovat postupně, až se jednotlivé subjekty působící na dílčích trzích adaptují na nově vzniklou situaci.

Některé státy už přistoupily k ekonomickým intervencím včetně Číny. Ekonom Lukáš Kovanda ale varuje, že čínská ekonomika vlivem koronaviru za poslední čtvrtletí meziročně poklesla o 8 %. Znamená to tedy, že opatření centrálních bank nezabírají? A můžeme propad výkonu s jistotou očekávat i v Evropě?

Dá se předpokládat, že čínská ekonomika bude první, která se bude postupně mátořit z obrovského poklesu. Jsme svědky již nyní prvních náznaků oživení. Není to mnohými adorovaný Západ, který si je schopen v této složité situaci pomoci. Jsou to právě tyto „mocnosti“, které se mnohdy s prosíkem obracejí na Čínu, aby jim pomohla v prekérní situaci se zásobováním nezbytného materiálu, zvláště pak zdravotnického, za pomoci kterého chtějí překonat nebezpečnou pandemii. Někdo může namítnout, že tato pandemie vznikla právě v Číně. Někdo může říct, bůhví jak to vlastně bylo. Ale právě v tomto čase má dostatečné výrobní kapacity potřebného zboží právě Čína. Nesmíme však zapomenout, že jak šel čas, tak i my jsme se snažili Číně pomoci.

Opatření centrálních bank mohou nepříznivou situaci jen zmírnit, a to za vysokou a neadekvátní cenu budoucího masivního zvýšení zadlužení. Ať už k tomu použijí kvantitativní uvolňování peněz nebo přímo nákup státních dluhopisů. To bylo mimochodem donedávna učebnicové tabu pro centrální banky. V tomto kontextu je nutné konstatovat, že centrální banky se nejméně v poslední dekádě chovají naprosto nezodpovědně, zvláště pak v souvislosti právě s kvantitativním uvolňováním peněz a se zaváděním záporných základních úrokových sazeb. V čele této „pirátsko-bukanýrské bandy“ stojí Evropská centrální banka.

Propad ekonomiky do záporných hodnot měřeno hrubým domácím produktem postihne naprostou většinu evropských zemí. Je to částečně i cena za čím dál více se prohlubující globalizaci světové ekonomiky.

Na co se mají Češi připravit? Někteří experti hovoří o tom, že určitá omezení se nás mohou týkat třeba až do podzimu. Pokud bude ekonomika nadále trpět, je reálné, že se bude ve větší míře propouštět?

Dopady na české domácnosti budou nerovnoměrné. V některých odvětvích bude docházet k postupnému propouštění. Bohužel se však dočkáme i smutných příběhů, kdy budou muset ukončit svou činnost možná až tisíce živnostníků. Proto je nutné přijmout řadu opatření, která by mohla zmírnit nepříznivé ekonomické dopady právě na tuto skupinu obyvatelstva. Návrat před koronavirový stav bude trvat možná i více než 20 měsíců.

A co má být dalším krokem vlády s cílem vyhnout se propadu ekonomiky? Mají přijít daňové úlevy, nebo nějaká systematická finanční podpora ohroženým skupinám, například podnikatelům, kteří tvoří pracovní místa? Jaká opatření a v jakých oblastech byste doporučoval?

Tak například v daňové oblasti bych doporučoval zrušení daně z příjmu fyzických osob placené poplatníky (sdílená daň), a to následovně:

  • zrušit povinnost podávat daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob podle paragrafu 7, zákona o daních z příjmu, č. 586/1992 Sb., za rok 2019
  • v návaznosti na to zrušit placení případných záloh pro živnostníky za rok 2020

Dopad na státní rozpočet se dá odhadovat ve výši celkového plánovaného příjmu pro rok 2020, tj. cca 6,5 mld. Kč minus 0,89 mld. Kč, které již za leden a únor byly vybrány, tedy 5,61 mld. Kč. Dopad na ostatní součásti veřejných rozpočtů se dá odhadovat ve výši celkového příjmu pro rok 2020, tj. 8 mld. Kč minus 1,09 mld. Kč, které již za leden a únor byly vybrány, tedy 6,91 mld. Kč. Obdobné opatření přijmout i pro rok 2021. Očekávaný dopad na veřejné rozpočty v roce 2021 cca 8 mld. Kč.

Dále bych doporučoval:

  • snížit sníženou sazbu DPH z 15 % na 10 % k okamžiku účinnosti novely zákona o DPH č. 235/2004 Sb., nejméně do konce roku 2021. Očekávaný dopad pro rok 2021 20–25 mld. Kč.
  • zrušit doplatek daně z příjmu právnických osob již za rok 2019 u společností do ročního obratu 10 mil. Kč
  • zrušit zálohy na daň z příjmu právnických osob nejméně pro zdaňovací období roku 2020 u společností do ročního obratu 10 mil. Kč
  • zkrátit dobu na vrácení DPH ze současných 30 dnů na 10 dnů s okamžitou platností, nejméně do konce roku 2020 (stát nemá důvod zadržovat peníze podnikatelů, kteří je nezbytně potřebují pro svou činnost, a to obzvláště v době, kdy se jim razantně snížily příjmy).
  • zachovat dobu na vrácení DPH v současné délce 30 dnů pro rok 2021 i další roky
  • zvýšit možnost daňových odpisů u první skupiny (odpisy na 3 roky), u druhé skupiny (odpisy na 5 let), tím je zkrátíme u obou skupin o jeden rok, a tím zůstane více finančních prostředků podnikatelům

U OSVČ bych zrušil platby sociálního a zdravotního pojištění na dobu šesti měsíců pro subjekty, které se dostanou do druhotné platební neschopnosti.

Ošetřovné doporučuji vyplácet po celou dobu nouzového stavu ve výši nejméně 60 % mzdy zaměstnancům, i OSVČ, přičemž pro obě skupiny by ošetřovné měl hradit stát.

Doporučil bych zrušení zavedení třetí a čtvrté vlny EET ve zkráceném legislativním řízení.

Dále doporučuji zrušit platby emisních povolenek pro subjekty, které měly dosud tuto povinnost, a to do konce roku 2021. Tím se zastaví případný růst cen energií a toto opatření může vést naopak ke snížení cen pro konečného spotřebitele.

ČNB pro mě zcela nepochopitelně dne 6. 2. 2020, kdy už bylo pro mnohé jasné, jaký ekonomický průšvih se na nás řítí, zvýšila základní úrokové sazby. Asi se řídila nějakými svými pochybnými modely a někteří členové bankovní rady nepoužili zdravý selský rozum a přehlasovali, byť těsně, ty, kteří mají alespoň nějakou intuici a jsou schopni správně vyhodnocovat reálnou ekonomickou situaci. Jsem rád, že většina členů bankovní rady asi prozřela, poučila se z krizového vývoje a snížila úrokové sazby. Myslím si, že je prostor pro jejich další snížení ještě do konce března 2020.

Jak s odstupem několika dnů hodnotíte rozhodnutí Babišovy vlády o celostátní karanténě? Někteří mu nadávali, že k omezení pohybu a k uzavření hranic sáhl příliš brzy.

Vláda o karanténě rozhodla správně. Možná její zavedení mohlo přijít i o něco dříve. Její nedodržování by se mělo sankcionovat.

A jak zhodnotit celkový přístup vlády k dosavadnímu řešení pandemie? Mnozí Babišově kabinetu vyčítají i to, že nedokázal včas sehnat roušky a respirátory, jenže stejný problém mají prakticky všechny evropské země.

Jsem rád, že ČR i Slovensko patří mezi země, které ve snaze chránit své obyvatelstvo nepodléhají bruselskému establishmentu a jejich nekompetentním návrhům a přihlouplým prohlášením. V tomto ohledu se zvláště pak vyznamenala Ursula von der Leyenová, Angela Merkelová, ale i Emmanuel Macron. Celkově bych výkon naší vlády hodnotil jako velmi dobrý.

Nevím, jestli roušky a respirátory má zabezpečovat předseda vlády. Přece každá nemocnice má svého ředitele, případně manažera. Především management by se měl postarat o zabezpečení zdravotních pomůcek. Je zajímavé, že některé nemocnice mají zásoby tohoto materiálu nejenom na jednotlivé dny, ale i na delší období. Jsou však i takoví ředitelé nemocnic, kteří teď nejvíce křičí především ve veřejnoprávní televizi a svou neschopnost zabezpečit nezbytný materiál svádějí na předsedu vlády. Myslím si, že v oblasti roušek a respirátorů se situace částečně uklidní během pár dnů. Objevit se mohou však problémy například s nedostatkem dýchacích přístrojů pro pacienty s nejtěžším průběhem onemocnění. I proto, aby těchto pacientů bylo co nejméně, je zapotřebí, aby každý jednotlivec byl co nejzodpovědnější při dodržování osobní hygieny a všech dalších nařízení.

Angela Merkelová je pod palbou kritiky ze střední Evropy. Německo totiž zabavilo dodávky zdravotnického materiálu pro Rakousko a Švýcarsko, podobné zprávy jdou i ze Slovenska. Jak to je tedy s tou soudržností Evropské unie, když si některé státy navzájem zabavují ochranné pomůcky? A co říci na fakt, že každá země přistupuje k řešení pandemie zcela odlišně?

Evropská unie v této oblasti naprosto selhala. Některé země se chovaly sobecky, opatření vyhlašují s velkým zpožděním. Lze se domnívat, že třeba Itálie, Francie a Rakousko chtěly co nejdéle prodloužit lyžařskou sezónu a opatření o karanténě či uzavření středisek přijaly až velmi pozdě. V podstatě se dá říci, že pandemii na území České republiky zavlekli především „dovolenkáři“ ze svých lyžovaček.

Čeká nás vlivem této pandemie opětovná a intenzivnější diskuse o budoucnosti Evropské unie?

Doufám, že ano. Musím konstatovat, že dost už bylo Bruselu. Ursula von der Leyenová se ukázala jako zcela nekompetentní osoba. Ta by snad se svým rozhledem a organizačními schopnostmi nebyla schopna dělat ani ředitelku vesnické lesní mateřské školky. Je nutné zcela odmítnout jí prosazované „klimatické náboženství“, a já bych řekl, až šílenství. Je potřeba navrátit většinu legislativního procesu zpět na národní státy. V případě nepohody nám žádný byrokrat z Evropské unie nepomůže. Krátkodobě je nutné, aby si jednotlivé státy rozhodovaly, do jakých projektů půjdou finance z fondů Evropské unie. Nesmíme přitom zapomenout, že z velké části jsou to vlastně naše peníze, které do Bruselu posíláme, tak si o jejich užití také rozhodujme. A nerealizujme žádné přiblblé projekty a programy, které si zrovna usmyslí vypsat nějaký subalterní úředník Evropské unie, který třeba ani v České republice nikdy nebyl. O užití těchto peněz určitě lépe rozhodne kompetentní instituce v České republice než anonymní byrokratická struktura Bruselu. Úplně nejlépe by o těchto penězích však rozhodoval samotný daňový poplatník. Ale to je zase již jiná story.

Co si tedy máme vzít z faktu, že některé členské státy včetně České republiky si vůbec nic nedělají z pokárání, kterého se jim kvůli rychlému uzavírání hranic a dopravy dostalo od šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové?

Na tento dotaz jsem v podstatě odpověděl již dříve. Ursula von der Leyenová je úplně, ale úplně mimo mísu. Z jejích prohlášení si opravdu nemusejí nic dělat nejenom politici, ale žádný občan České republiky.