03.02.2026 14:00 | Kauza

autor: Radim Panenka

Někteří členové Rady ČT a Rady Českého rozhlasu připravují otevřený dopis vládě, poslancům a senátorům s výzvou „za nezávislá veřejnoprávní média“. Text dopisu a výzvou k podpisu do středečních 12 hodin s tím, že jeho veřejná prezentace je plánována na čtvrtek. Autoři dopisu tvrdí, že se bojí o budoucnost ČT a ČRo a vyzdvihují disciplinovanost koncesionářů, která je prý dána jejich spokojeností. ParlamentníListy.cz získaly kompletní text chystané výzvy.

Veřejnoprávní média prý hrají nezastupitelnou úlohu, kterou nemohou nahradit žádná soukromá média a chrání duchovní, kulturní a přírodní dědictví naší země. S takovou argumentací hodlají v dopisu vyrukovat jeho případní signatáři. 

ČT a ČRo podle autorů dopisu nelze udržet bez stabilního, dlouhodobě plánovatelného a nezávislého systému financování. „A je to právě stávající financování prostřednictvím poplatků, které odděluje veřejnoprávní službu od jakéhokoliv vlivu,“ tvrdí výzva.

„Jako členky a členové kontrolních orgánů těchto médií, tj. Českého rozhlasu a České televize, jsme si vědomi svých úkolů a odpovědnosti, které se týkají zajištění nezávislosti obou těchto médií a kontroly naplňování požadavků na veřejnou službu.  Její rámec je definován příslušnými zákony i zmiňovanými Memorandy, která byla v loňském roce podepsána řediteli jmenovaných institucí a ministrem kultury, a to s platností na dobu pěti let. Jedná se o dohody, ze kterých vycházejí nejen každoroční rozpočty, ale především i dlouhodobé plány obou médií, bez kterých nemohou odpovědně fungovat,“ stojí v dopisu o výzvě, jejíž zveřejnění s příslušnými podpisy členů obou rad chystají na čtvrtek.

Autoři výzvy dokonce argumentují tím, že pokud lidé koncesionářské poplatky poctivě platí, jde o důkaz jejich spokojenosti s tím, jak veřejnoprávní média pracují. Ignorují fakt, že placení těchto poplatků je povinné a domácnosti se v případě neplacení vystavují tvrdému vymáhání. 

„Obdivuhodná platební morálka občanů je potvrzením stávající důvěryhodnosti obou médií i potvrzením správnosti současného způsobu financování – a zároveň také důkazem, že si lidé uvědomují, že veřejnoprávní média jsou především ‚jejich‘ a jsou tu opravdu pro každého. Veřejnoprávní média se proto nemohou srovnávat se soukromými médii a nedají se zploštit na jednoduchou byznysovou rovnici, že má platit pouze ten, kdo se dívá či poslouchá. Veřejnoprávní média pečují o společnost ve všech jejích aspektech s cílem, aby se všichni lidé mohli účastnit demokratických procesů. Proto z existence veřejnoprávních médií jednoznačně profitují všichni, tedy i ti, kdo vysílání zrovna nesledují,“ vymysleli autoři prohlášení.

Závěrem vyzývají vládní činitele k dialogu. „V duchu tohoto otevřeného dopisu vyzýváme vládní představitele, v první řadě předsedu vlády Andreje Babiše a ministra kultury Oto Klempíře, stejně tak i další vrcholné představitele k racionálnímu dialogu na základě relevantních argumentů,“ končí celý dopis. Následuje už jen místo a datum, které ukazuje chystaný termín zveřejnění výzvy. „V Praze 5. února 2026.“ Následovat má abecední výčet signatářů.

Podle informací serveru ParlamentníListy.cz tento text členům Rady ČT s výzvou k případnému podpisu zaslala televizní radní Ivana Chmel Denčevová a členům Rady ČRo se stejnou výzvou rozhlasový radní Zbigniew Czendlik.

Nelze očekávat, že by se pod výzvu podepsali všichni členové obou mediálních rad. ParlamentníListy.cz hovořily s několika z nich, kteří nám pod podmínkou anonymity sdělili, že rozhodně nemají v plánu své podpisy připojovat. 

„Je absurdní, aby rada coby kontrolní orgán vystupovala jako nátlaková skupina v politice. To je proti smyslu našeho poslání jako radních,“ uvedl jeden z členů mediálních rad.

Podle našich informací členové obou rad obdrželi zároveň s dopisem upřesňující informace, že své podpisy mají připojit do středečních 12 hodin. Spekuluje se, že cílem je dopis zveřejnit v souvislosti se zasedáním sněmovního mediálního výboru, který začíná ve čtvrtek 5. února ve 14 hodin.

Dojde-li nakonec ke zveřejnění, podle námi oslovených členů mediálních rad, se výzva nejen mine účinkem, ale může působit spíš kontraproduktivně. „Nedivil bych se, kdyby to vládu utvrdilo v tom, že zrušení koncesionářských poplatků je jediné správné. Text toho dopisu je nevyvážený a aktivistický. Zcela ignoruje porušovaný zákonný závazek médií veřejné služby o poskytování objektivních, ověřených a vyvážených informací. Podobné apely k žádné nápravě nepřispívají. Naopak svou jednostranností prohlubují bariéru mezi zpravodajstvím ČT a ČRo a občany, kteří jsou s veřejnoprávní službou nespokojeni. Autoři dopisu veřejnoprávní službě škodí,“ uvádí další zdroj z prostředí mediálních rad.

CELÝ TEXT PŘIPRAVOVANÉ VÝZVY:

Výzva – „Za nezávislá veřejnoprávní média“ – Vládě České republiky a politickým reprezentantům 

Vážený pane předsedo vlády, ministryně a ministři, poslankyně a poslanci, senátorky a senátoři,

oslovujeme Vás v návaznosti na programové prohlášení vlády z 5. ledna 2026, ve kterém je uvedeno: „Zrušíme poplatky za veřejnoprávní média, čímž snížíme zátěž pro občany a firmy.“  Obracíme se na Vás, protože cítíme obavu o budoucnost Českého rozhlasu a České televize. 

Silná, nezávislá a stabilně financovaná média veřejné služby jsou jedním ze základních a nezbytných pilířů demokratické a zdravé společnosti a jakékoliv jejich ohrožení je rizikem pro všechny občanky a občany této země, a to v současnosti i v budoucnosti.  

Český rozhlas i Česká televize jsou dlouhodobě médii s nejvyšším podílem důvěry občanů České republiky. Z ní vyplývající vysokou důvěryhodnost, kterou v Česku nevykazuje žádné jiné médium, je nezbytné chránit a citlivě o ni pečovat. Veřejnoprávní média nejsou tedy „jen dalším hráčem na trhu“, ale jsou jediným subjektem, který bez přímé závislosti na soukromých a politických zájmech či reklamním rozpočtu, plní službu, kterou ze své podstaty nemůže zajistit nikdo jiný. Týká se to uchování duchovního, kulturního a přírodního dědictví, např. menšinová témata, specializovaná vysílání pro děti a náctileté, seniory či osoby se zdravotním znevýhodněním, sítě zahraničních zpravodajů či podpora menšinových sportů. Obsah daný zákonem – a nově i Memorandy o způsobu naplňování veřejné služby – nelze udržet bez stabilního, dlouhodobě plánovatelného a nezávislého systému financování. A je to právě stávající financování prostřednictvím poplatků, které odděluje veřejnoprávní službu od jakéhokoliv vlivu. 

Jako členky a členové kontrolních orgánů těchto médií, tj. Českého rozhlasu a České televize, jsme si vědomi svých úkolů a odpovědnosti, které se týkají zajištění nezávislosti obou těchto médií a kontroly naplňování požadavků na veřejnou službu.  Její rámec je definován příslušnými zákony i zmiňovanými Memorandy, která byla v loňském roce podepsána řediteli jmenovaných institucí a ministrem kultury, a to s platností na dobu pěti let. Jedná se o dohody, ze kterých vycházejí nejen každoroční rozpočty, ale především i dlouhodobé plány obou médií, bez kterých nemohou odpovědně fungovat.

Znovu opakujeme, že systém financování prostřednictvím poplatků je systémem v České republice osvědčeným, zavedeným a především zajišťujícím nezávislost veřejnoprávních médií. Obdivuhodná platební morálka občanů je potvrzením stávající důvěryhodnosti obou médií i potvrzením správnosti současného způsobu financování – a zároveň také důkazem, že si lidé uvědomují, že veřejnoprávní média jsou především „jejich“ a jsou tu opravdu pro každého. Veřejnoprávní média se proto nemohou srovnávat se soukromými médii a nedají se zploštit na jednoduchou byznysovou rovnici, že má platit pouze ten, kdo se dívá či poslouchá. Veřejnoprávní média pečují o společnost ve všech jejích aspektech s cílem, aby se všichni lidé mohli účastnit demokratických procesů. Proto z existence veřejnoprávních médií jednoznačně profitují všichni, tedy i ti, kdo vysílání zrovna nesledují.  

V duchu tohoto otevřeného dopisu vyzýváme vládní představitele, v první řadě předsedu vlády Andreje Babiše a ministra kultury Oto Klempíře, stejně tak i další vrcholné představitele k racionálnímu dialogu na základě relevantních argumentů.

V  Praze 5. února 2026 

…….podpisy  v abecedním pořadí 

Kdo je foltýnovská svIně, kdo hodnotový spřízněnec prezidenta? Keller připravil test

02.02.2026 4:44 | Komentář

autor: Jan Keller

NEKOREKTNĚ S KELLEREM Znáte dobře své nejvyšší hodnoty? Ptá se sociolog a filozof Jan Keller. Místo komentáře nyní připravil pro čtenáře ParlamentníchListů.cz test, po jehož vyplnění zjistíte, kdo vlastně jste. Pakliže nenasbíráte tak moc bodů, zde je rada: „Rozhodně by vám prospělo sledovat pravidelně názory vyzrálých autorit typu Jana Jakoba, Michaely Šebelové či Kateriny Demetrashvili.“

Spousta podivných věcí, které se dnes dějí, je zdůvodňována odkazem na naše nejvyšší hodnoty. Snad nikdy se o hodnotách ze všech nejvyšších nebájilo tak intenzivně jako dnes. Přitom se politika, média a takzvaný veřejný diskurz vyznačují nebývalou mírou tendenčnosti a pokrytectví, zcela běžným zvykem se stalo užívání dvojího metru. To vše dohromady umožňuje chápat naše nejvyšší hodnoty v neobvyklé šíři. V testu, který následuje, se může každý zařadit podle vlastního vkusu a svého naturelu.

1. Kdo by měl rozhodovat o tom, co patří mezi naše nejvyšší hodnoty?

a) Ti sami lidé, od kterých se očekává, že budou takové hodnoty dodržovat.

b) Jejich volení zástupci, pokud se ovšem sami těmito hodnotami řídí.

c) Demokraté typu Mikuláše Mináře, kteří volby k ničemu nepotřebují.

2. Jaké místo zaujímá mezi našimi nejvyššími hodnotami státní suverenita?

a) Měla by mít ústřední pozici. Není totiž známo, že by někde existovala demokracie bez státní suverenity.

b) Státní suverenita je nesporně důležitá, pokud nám naše nejvyšší hodnoty nenařídí jinak.

c) To je špatně položená otázka. Záleží na tom, o který stát se jedná.

3. Domníváte se, že při vyhodnocování probíhajících vojenských konfliktů ve světě je nejdůležitější:

a) Poctivě analyzovat historické příčiny a geopolitické souvislosti, které k nim vedly.

b) Souhlasit s názory těch, kdo jsou, alespoň podle svého vlastního mínění, v dané věci experty.

c) Ignorovat fakta a plně se spolehnout na ty úplně nejvyšší hodnoty, ať už jsou jakékoliv.

4. Je v souladu s našimi nejvyššími hodnotami rozšiřování EU o nejmenované státy pověstné mírou své korupce?

a) Je to ta nejpřímější cesta k rozkladu Evropské unie.

b) Boj s korupcí není mezi našimi nejvyššími hodnotami, neboť korupce není hodnotou.

c) Vše záleží na tom, co nám dokáží nejmenované státy nabídnout.

5. Domníváte se, že muniční iniciativa je:

a) Podezřelá aktivita, jejíž aktéři by měli být vyšetřováni příslušnými orgány.

b) Výraz alibismu, který hudebně nadanému národu umožňuje taky si vystřelit pod heslem „já nic, já muzikant“.

c) Výborný způsob, jak využít hromad cizích mrtvol ke zvýšení příjmů našeho deficitního státního rozpočtu.

6. Domníváte se, že v řadách ukrajinské armády bojují neofašisté?

a) Stoupenci banderismu jsou neofašisté, kteří mají na Ukrajině své pevné místo nejen v armádě.

b) Možná se tam občas vyskytnou jedinci, kteří mají k těmto směrům jisté sympatie, ale není třeba o tom příliš mluvit.

c) Ano, působí tam i nějací neofašisté, ale jsou to všechno přesvědčení demokraté.

7. Patří mezi naše nejvyšší hodnoty lhaní?

a) Něco takového může napadnout jenom politika.

b) Lhát se může pouze tehdy, napomáhá-li to vítězství pravdy a lásky.

c) Někdy je nutné lhát ve státním zájmu. Otázka Vrbětic není součástí tohoto testu.

8. Má z hlediska našich nejvyšších hodnot nějaký význam instituce referenda?

a) Měla by mít. Referendum je přece vyjádřením toho, jakých hodnot si lidé ve skutečnosti cení.

b) To je dobrá otázka. Jaké jsou další otázky?

c) Referendum je naprosto nepřijatelné. Je totiž vyjádřením toho, jakých hodnot si lidé ve skutečnosti cení.

9. Může mít někdo jiné nejvyšší hodnoty, než jsou ty naše?

a) Ano, ale není to pro něho bezpečné.

b) Možná může, ale to nás rozhodně nemusí zajímat.

c) To je vyloučeno, ty naše jsou přece jenom jedny.

10. Patří mezi naše nejvyšší hodnoty militarizace společnosti?

a) Rozhodně nepatří. Militarizace společnosti je cesta, jak skutečné hodnoty zlikvidovat.

b) Záleží na tom, jedná-li se o militarizaci útočnou, anebo obrannou. Proti té útočné budeme od roku 2027 preventivně bojovat všemi prostředky.

c) Militarizace je základem naprosto všech hodnot, jak bylo stanoveno v posledním rozkaze.

11. Jak by se mělo postupovat vůči těm, kdo nevěří v naše nejvyšší hodnoty?

a) Bylo by dobré zamyslet se nad tím, co je k tomu vede.

b) Takové lidi je možno tolerovat, pokud si nechají své názory pro sebe.

c) Je třeba nahlásit je úřadům, zmrazit jim majetek, zablokovat bankovní účty a zakázat cestování po Evropě.

Vyhodnocení testu:

Za odpovědi „a“ náleží u každé otázky 3 body. Za odpovědi „b“ náleží 6 bodů. Za odpovědi „c“ náleží u prvních osmi otázek 10 bodů, u posledních tří otázek 9 bodů.

Dosáhl/a jste 33 bodů:

Měl/a byste se nad sebou vážně zamyslet. Vaše názory nejsou dostatečně politicky korektní. Buď jste příliš naivní a věříte každé dezinformaci, anebo si nedovedete naladit žádné z našich vyvážených a objektivních médií. Není zcela vyloučeno ani to, že jste prostě jen obyčejná foltýnovská svině.

Máte 34 až 70 bodů:

Není to s vámi úplně zoufalé, ale v některých otázkách stále nemáte tak zcela jasno. Musíte na sobě ještě zapracovat. Rozhodně by vám prospělo sledovat pravidelně názory vyzrálých autorit typu Jana Jakoba, Michaely Šebelové či Kateriny Demetrashvili. Jsou to osobnosti, které již tak jaksi od přirození nedovedou ideově tápat.

Máte 71 až 106 bodů:

Můžete si bez obav jít sednout do kavárny v kterémkoliv velkém českém či moravském městě. Najdete tam spoustu spřízněných duší. Pokud se vyhnete konverzaci ohledně dvou nebo tří otázek, za které jste získal/a nízký počet bodů, rádi vás tam kdykoliv opět uvidí.

Dosáhl jste 107 bodů:

Upřímná gratulace. Je vidět, že jste světonázorově na výši. Bez obav byste si mohl/a o čemkoliv hodnotově závazném zasvěceně podebatovat se samotným prezidentem. Určitě byste si náramně rozuměli.