Falešné zprávy o krachu- blbost: Omezení hovadin? Pravda! ČT rozšiřuje poplašnou zprávu- co na to PČR, Bradáčová?

Krach ČT: Kdo hrozí stávkou? Politici mírní emoce

26.03.2026 19:59 | Zprávy

autor: Radim Panenka

Změny ve financování veřejnoprávních médií vyvolávají nejen kritiku, ale i silná slova ze strany vedení těchto institucí. Padají slova o kolapsu či krachu ČT a odbory hrozí stávkami. Politici však tato slova mírní. Více v anketě serveru ParlamentníListy.cz.

Krach ČT: Kdo hrozí stávkou? Politici mírní emoce
Foto: Hans Štembera
Popisek: Logo České televize

JEN AŤ VYHÁZEJÍ PARAZITY A LÍŠNIE ČELOVĚKY! A NEPODPOROVAT STÁVKOKAZY, JEN AŤ SE TAM ZABARIKÁDUJÍ A UŽ NIKDY NEVYJDOU MNA SVĚTLO BOŽÍ! ČT ANI ČR NEVLASTNÍ, TEN VLASTNÍ TI, KDO SI JE MUSÍ POVINNĚ PLATIT- TEDY LID TÉTO ZEMĚ. A TOMU TO VADIT NEBUDE, BY PRÁVĚ NAOPAK.

A VY PARAZITI- PAMATUJTE SI, ŽE DIVÁK SE NIKDY VAŠÍM RUKOJMÍM NESTANE, TO KU*VA ANI OMYLEM!

Hrozí kolaps a krach České televize? Vedení veřejnoprávního média to tvrdí kvůli záměru vlády odpustit nutnost platby koncesionářských poplatků pro zdravotně postižené, seniory starší 75 let, firmy, děti a nezaopatřené mladé lidi do 26 let.

„Česká televize by podle finančního ředitele přišla o 2,1 miliardy ročně, což je téměř 30 procent příjmu z televizních poplatků. To je o 1,25 miliardy víc, než kolik ČT dostala při loňském zvýšení poplatků. Ta situace je bezprecedentní. Nepřeháním. ČT pod takovým tlakem nemůže zvládnout úspory a transformaci a reálně jí bude v řádu měsíců až roku hrozit platební neschopnost a bankrot. Zvlášť pokud by měla přijít o více než miliardu už letos,“ tvrdí zástupce generálního ředitele ČT Milan Fridrich.

Samotný generální ředitel Hynek Chudárek byl ještě ostřejší. „České televizi hrozí při přijetí avizovaných poslaneckých návrhů kolaps. Česká televize nezvládne restrukturalizovat svůj provoz, plnit smluvní závazky a hrozí jí reálně bankrot,“ řekl šéf ČT.

Ozvaly se televizní odbory s hrozbou stávek. „Odbory veřejnoprávních médií jsou znepokojeny záměrem pokrátit a výhledově zcela zrušit rozhlasové a televizní poplatky. Zrušení poplatků pro některé skupiny obyvatel na základě poslaneckého návrhu obchází připomínkové řízení. Česká televize ani Český rozhlas se tak k návrhu patrně nebudou moct vyjádřit. Úbytek financí přitom ohrožuje stabilitu obou institucí. Zároveň stále není jasné, jaký model financování by ten současný měl podle vlády nahradit dlouhodobě. Stávkový výbor zastupuje zaměstnance při organizaci stávky. Mimo jiné komunikuje se zaměstnavatelem, svolává podle potřeby shromáždění zaměstnanců, vyhlašuje stávkovou pohotovost i samotnou stávku,“ uvedly odbory.

Jak situaci vidí politici? ParlamentníListy.cz se zeptaly v anketě.

„Zatím o žádné opravdu plánované změně nevím. Na stole neleží. Jen se diskutuje o různých možnostech. A to je dobře, protože v ČT vládne už po desetiletí zakonzervovaný stav. Jenže ti, kdo mají obavu, že by najednou bylo lépe vidět, co a za jaké peníze tam vlastně dělají, chtějí diskusi umlčet. Zaměstnanci instituce ale mají plnit společenské zadání. Jeho součástí jsou i veřejností přidělené peníze. Úkolovaný těžko může rozhodovat o tom, co má být jeho úkolem a kolik má za jeho plnění dostat peněz od poplatníků. Co nám z Kavčích hor vzkazují? To my budeme rozhodovat, co se bude vysílat. Vy nám do toho nemluvte, jen plaťte, mlčte a nediskutujte. Ostatně, jednu jejich stávku jsme kdysi zažili. Už tehdy se ukázalo, že zaměstnanci si vzali diváky za rukojmí. Z toho vyhrožování vyplývá, že České televizi nejde o diváky, a už vůbec ne o službu. Mají pocit, že jim televize patří. A ona je přitom všech lidí, kteří její drahý provoz platí a kteří se svou vůlí podílejí na zadání, co se má za tyto peníze dělat. Ať televizáci klidně stávkují, nebo ať dokonce vůbec nevysílají. Nic katastrofického by se nestalo. Jiné televize je bez problémů zastoupí. A mnohem levněji. Estrády, sportovní přenosy a laciné seriály umějí všude,“ sdělila redakci senátorka Daniela Kovářová.

„Myslím si, že dobří manažeři musí umět efektivně hospodařit s takovým rozpočtem, jaký je jim k dispozici a schopnost adaptace je a hlavně bude klíčová nejen v oblasti médií. A pokud rozdělování peněz v televizi funguje na principu: Každý podle svých schopností, každému podle jeho potřeb, tak by jí ‚nová ekonomická politika‘ jen prospěla. Nemyslím si totiž, že je nutné, aby televize vyráběla pořady v součtu za mnoho miliard korun. Některé pořady státní televize (protože Česká televize je zkrátka státní, když jí stát zřídil, i když má vzletné označení veřejnosprávní) dělat nemusí a soukromé televize ukazují, že se dají vyrobit levněji a kvalitněji. A konec demokracie to opravdu není. Spíše jen konec onoho zmíněného principu,“ řekl nám senátor Zdeněk Hraba.

Senátor Tomáš Jirsa z ODS nabídl jiný pohled. „Myslím, že dělat zásadní změnu v polovině tohoto roku není správné, ale ani reálné. Minulé vládě trvalo zvýšení poplatků cca dva roky, tak by měly ČRo a ČT dostat alespoň rok/dva na přípravu. Nota bene, když vláda tvrdí, že bude tyto organizace financovat z rozpočtu, tak by jim měla vláda už něco ‚refundovat‘. Jakkoli i mne některé pořady či jednostranní, zejména ‚zelení‘ redaktoři štvou, tak tahle akce mi přijde zmatečná,“ řekl pro ParlamentníListy.cz.

„Diskuse o definici veřejnoprávních médiích je aktuální ve více zemích napříč Evropou včetně debaty o jejich financování. Pokud někdo zaměňuje tento přirozený proces s ohrožováním demokracie, je buď v hrubém nepochopení, nebo se účelově snaží manipulovat s veřejným míněním. Myslím tím samozřejmě liberálně-levicové kruhy a stále bohužel neznám důvod, proč to dělají. A asi se ho ani nikdy nedozvím, protože mám občas pochyby o tom, že ho znají oni sami. Většinová část společnosti dala svůj hlas v demokratických volbách mimo jiné i tomu, aby se i taková témata v rámci veřejné debaty otevírala a aby byly ukázány obě strany mince, ať už se to někomu líbí, nebo ne. My tedy zastupujeme náš elektorát, naše voliče, kterým jsme tuto debatu slíbili a hodláme v ní pokračovat,“ řekla pro ParlamentníListy.cz poslankyně Gabriela Sedláčková (Motoristé).

„Domnívám se, že je potřeba oddělit emoce od reality. Veřejnoprávní média mají v demokratické společnosti nezastupitelnou roli a je v našem zájmu, aby byla stabilní, důvěryhodná a finančně udržitelná. Zároveň ale není možné, aby jakákoli instituce – včetně České televize – byla mimo veřejnou kontrolu nebo se vyhýbala debatě o efektivitě svého fungování. Diskuse o financování je legitimní a nutná, zvlášť v době, kdy se mění mediální prostředí i způsob, jakým lidé konzumují obsah. Varování o „kolapsu“ či „ohrožení demokracie“ považuji spíše za součást vyjednávacího tlaku. Demokracie v České republice rozhodně nestojí a nepadá na jedné instituci, ale na kvalitě celého systému a odpovědném přístupu všech aktérů. Za klíčové považuji najít dlouhodobě udržitelný model financování, který zajistí nezávislost veřejnoprávních médií, ale zároveň bude transparentní a obhajitelný vůči veřejnosti,“ reagoval lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský.

„Nechci čekat.“ Vyskočil tvrdě k Letné. O Svěrákovi a Trojanovi

26.03.2026 18:35 | Rozhovor

autor: David Hora

„Za vlády pětidemolice jsem byl na několika demonstracích proti fialovým škůdcům. Nepamatuji, že by z nějaké byl přímý přenos v ČT,“ říká herec Ivan Vyskočil, tentokrát mimo svou pravidelnou rubriku, v souvislosti se sobotní akcí na Letné a posílá jasný vzkaz ohledně koncesionářských poplatků. Nešetřil Mikuláše Mináře a nevynechal ani své herecké kolegy, kteří na akci vystoupili. Projevil úžas nad slovy Ivana Trojana. „Chudák disident minulého režimu,“ padlo pak na adresu Zdeňka Svěráka. Došlo i na otázku drahých pohonných hmot a plynu.

„Nechci čekat.“ Vyskočil tvrdě k Letné. O Svěrákovi a Trojanovi
Foto: Hana Brožková
Popisek: Ivan Vyskočil

„Nechci čekat na nedělní ráno. Otevřel jsem minulou sobotu televizi a obešlo mne něco, jako když vlezete do studeného tmavého sklepa. Skoro jsem nevěřil svým očím,“ říká herec a člen Klubu 2019 Ivan Vyskočil a hned vysvětluje, co ho doslova „nadzvedlo ze židle“.

ČT zcela jasně ukázala, jak stojí na té „správné straně“

„Přímý přenos z demonstrace Milionu chvilek proti demokracii. Zrovna tam kdosi horlil za zachování poplatků pro Českou televizi. Ten samotný přímý přenos dostatečně mluvil za to, proč takové poplatky nechci platit a se mnou mnoho dalších. Za vlády pětidemolice jsem byl na několika demonstracích proti fialovým škůdcům. Nepamatuji, že by z nějaké byl přímý přenos v ČT. Spíše jsme se dočkali opovržlivé zmínky o několika desítkách zhrzených dezolátů a nešťastných lidí. ČT zcela jasně ukázala, jak stojí na „té správné straně“! K tomu nás přece tak vehementně přemlouval pan Fiala s Pazderkovou, až nám z toho šla hlava kolem,“ pokyvuje Ivan Vyskočil a dodává.

„ČT tam stojí už dlouho a zcela bezostyšně pokračuje v této propagandě „té správné strany“. Takový přímý přenos není vůbec zadarmo, a to nemluvím o propagaci té demonstrace. Každou chvíli ČT uváděla, kde to bude a od kolika atd. Ten zběhlý kněz měl propagaci zadarmo. Vlastně zadarmo ne, to jsem mu platil i já a vy ostatní svými nucenými poplatky. A vy to chcete??? Já tedy rozhodně ne!! Závěrem. Buď bude ČT stát spravedlivě na obou „správných“ stranách, nebo s mými poplatky nadále nepočítejte!“ vzkazuje rázně.

To bych asi chtěl od zaťatých fanoušků Milionu chlívek příliš mnoho…

 „Luboš Xaver mi přímo vzal slova z úst, když ve svém pořadu označil Mikuláše Mináře za fašounka. Poskakoval po pódiu a sugestivně hovořil k davu podobně, jako to kdysi dělali Goebels a Hitler. A používal i stejnou rétoriku. Vzbudit v lidech závist a nenávist. To trapné povídání o botách Jindry Rajchla a proti tomu o vlastních ošlapaných podrážkách. Překvapilo mne, že nikdo z davu nevykřikl: „Za ty zdefraudované miliony, co jsi vybral na tu novou politickou stranu, sis snad mohl koupit aspoň dvoje nové boty“! Ale to bych asi chtěl od zaťatých fanoušků Milionu chlívek příliš mnoho,“ krčí rameny herec a dodává. „A tu mě zarazil jakýsi mladý člověk, který si pochvaloval, jak s Minářem má zase Milion tu pravou šťávu. Ta mladá hlava by snad měla být obdařena schopností přemýšlet a dávat si věci do souvislostí. Je-li více takových myslitelů, tak je to s touto zemí hodně nahnuté,“ pokyvuje Ivan Vyskočil neradostně a jde dál.

Pan Svěrák, „chudák disident“ minulého režimu… A Ivan Trojan…

„Jistě že nemohly chybět známé tváře. Jen jsem postrádal některé už zavedené. Pochybuji, že by se nechtěly zúčastnit. Spíše se do programu nevešly. Někteří z nich možná také vyčkávají, na kterou stranu se kyvadlo dění více vychýlí? Ivan Trojan ale nezklamal. Jen mi nejde do hlavy, že tak dobrý herec jako on neprohlédne tu jalovost textu, který četl. Vydírající SMS panu prezidentovi? Ooo, jaká hrůza. Ale přece prezident už byl u výslechu na policii a samotní policajti jsou jaksi v rozpacích, že na vydírání to není. Dokonce sám prezidentův vodič prohlásil, že z toho nic nebude. Přesto se Trojan nadále ztrapňoval hledáním opodstatnění svého protestu,“ podivuje se Ivan Vyskočil a podotýká. „Škoda že nevzpomněl na opravdové a velmi nebezpečné vydírání a vyhrožování ukrofašisty Zelenského Viktoru Orbánovi. Po vší té pomoci a solidaritě s Ukrajinou najednou, nebude-li po jeho, pošle na V. Orbána, jednoho z představitelů EU, svoje banderovské vojáky? Tomu říkám vydírání, to je vyhrožování a opravdu silná káva, proti které bychom se všichni měli postavit! Ale to asi I.Trojanovi závažné nepřipadá, a ještě na konci volá Sláva Ukrajině,“ žasne Ivan Vyskočil a velmi krátce se dostává i k dalšímu svému kolegovi, který na sobotní akci vystoupil.

„Ani pan Svěrák, ten „chudák disident“ minulého režimu, si nenechal ujít příležitost. Vzhledem k jeho věku ale nebudu jeho vystoupení komentovat,“ vysvětluje herec.

Komu poděkovat za drahou naftu, benzín a plyn?

I představitelé bývalé škodi-vlády si mohli odškrtnout účast. Všiml jsem si, jak Rakušan třeští oči z davu, za Piráty tam byl i Malý křeček, nevím, jestli neseděl někomu na ramenou, že byl vidět, a prý tam byla i paní prezidentová. Tu jsem neviděl, a tak vám nemohu popsat, co měla první dáma slušivého na sobě, co pěkného vyvětrala ze svého námi placeného šatníku. Zajisté nechyběli i další, ale přiznám se, že jsem neměl sílu se déle dívat. I takto se mi udělalo dosti špatně,“ nebere si Ivan Vyskočil servítky a dodává.

„Čas kolem nás doslova letí a přináší stále nové a ještě horší události. Skoro jsem rád, že už jsem starej, ale přece si neodpustím své ‚P.S‘. Lidé, občané-řidiči, až budete opět tankovat u pumpy pohonné hmoty a doma rozmýšlet, zda jet autem, nebo raději cestu odložit, tak vězte. Za drahou naftu, benzín a plyn můžeme poděkovat panu Fialovi a té jeho skvělé partě. To oni se prsili, jak nás odstřihli od hnusného ruského plynu a ropy. To jsme přece nemohli levně a spolehlivě užívat něco, co je cítit azbukou. Ne, ne, to raději tyto komodity koupíme od Američanů nebo Němců. Jsou to sice ty samé produkty z Ruska, ale my můžeme být hrdí, neb za ně platíme mnohonásobně víc. A tím jsme je od té azbuky očistili. Ano, můžeme být pyšní a já pokaždé, když tankuju, tak ‚pyšný jsem‘! S láskou vzpomenu pětikoalice. Máte to také tak?“ ptá se na závěr s notnou dávkou sarkasmu.

Naši blbové si neumí ani zjistit informace, hlavně že se to hodí proti současné vládě, idioti! Účel světí prostředky…

Ostuda pro opozici. „Ruské drony“ byly z Ukrajiny

26.03.2026 14:25 | Monitoring

autor: Naďa Borská

Estonsko a Lotyšsko řeší incidenty s bezpilotními letouny, které narušily jejich vzdušný prostor během ukrajinských útoků na ruský přístav Usť-Luga. V estonském Ida-Viru zasáhl vrak dronu komín elektrárny Auvere, v Lotyšsku došlo k explozi v regionu Kraslava. Úřady hovoří o ukrajinském původu trosek. A čeští politici si utrhli ostudu, když ukrajinské drony vydávali za ruské.

Ostuda pro opozici. „Ruské drony“ byly z Ukrajiny
Foto: Repro X
Popisek: Pohled z dronu na cíl

Estonská policie a bezpečnostní služby potvrdily, že v noci na středu 25. března v 3.43 místního času vstoupil do estonského vzdušného prostoru dron, který přiletěl přímo z ruského vzdušného prostoru, a zasáhl komín elektrárny Auvere v okrese Ida-Viru na severovýchodě země. Po nárazu se dron rozpadl na malé fragmenty. Podle předběžného posouzení provozovatele elektrárny Enefit Power nedošlo k významnému poškození zařízení ani k ovlivnění estonského energetického systému. Nikdo nebyl zraněn. 

Generální prokurátorka Astrid Asiová uvedla, že podle dostupných informací dron nebyl cílen na Estonsko. „Probíhají prvotní úkony a vyšetřování objasní přesnější okolnosti,“ dodala prokurátorka.

Ředitel estonské bezpečnostní policie Margot Palloson incident označil za důsledek plnohodnotné agresivní války ze strany Ruska. „Lze předpokládat, že podobné incidenty se budou opakovat,“ varoval.

Policie a pohraniční stráž vede vyšetřování za dohledu státního zastupitelství. Záchranáři s pyrotechniky místo zajistili, protože fragmenty mohou obsahovat výbušniny. Veřejnost vyzvali, aby se k místu ani k troskám nepřibližovala a případné nálezy hlásila.

Ukrajinci útočili v Leningradské oblasti

Incident souvisí s ukrajinským dronovým útokem na ruský přístav Usť-Luga a další objekty v Leningradské oblasti, který probíhal v noci z úterý na středu. Estonské úřady se domnívají, že dron byl ukrajinského původu, odchýlil se z trasy a mohl být ovlivněn ruskými prostředky elektronického boje.

„Jednalo se o dron, který se odchýlil od své trasy a byl zasažen v ruském vzdušném prostoru. Vrak dronu naznačuje, že se jednalo o ukrajinský dron. Nikdo nebyl zraněn a zahájili jsme trestní vyšetřování. Zkoumáme vrak a jeho součásti,“ upřesnil Palloson.

Podobný případ se odehrál i v Lotyšsku, kde dron explodoval v jižní části země.

Estonská veřejnost byla v noci znepokojena varováním systému EE-ALARM, které nejprve vyslalo celostátní oznámení o „leteckém nebezpečí“ a následně upřesnilo ohrožené regiony. To vyvolalo značný počet telefonátů na tísňové linky.

Incident nezůstal bez odezvy ani na českých sociálních sítích. Informovala o něm například „politická psychoanalytička“ Džamila Stehlíková.

„Dnes ruské drony vletěly do Pobaltí: jeden narazil do komína elektrárny Auvere v Estonsku, druhý explodoval v Lotyšsku,“ napsala na síti X.

A připomněla: „Dnes před 77 lety bylo v r. 1949 deportováno 95 000 lidí z Pobaltí na Sibiř. Putin to připomíná: chystá tam invazi. Aby ukázal, že NATO není.“

Komentář zveřejnil také europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). „Jsme ve válce. To je tvrdá realita. Ruské drony zasahují Polsko, Rumunsko a teď i Estonsko. Popírat to je jako strkat hlavu do písku – může to dělat jen člověk nedospělý, naivní, nebo ruská loutka,“ publikoval na síti X.

Šéf ODS Martin Kupka se připojil a tepal za „ruské“ drony Andreje Babiše. „Je Andrej Babiš opravdu hluchý a slepý? Válka zuří kousek od našich hranic. Zatímco v Estonsku a Lotyšsku dopadají ruské drony a včera startovaly polské stíhačky kvůli masivnímu ruskému útoku v blízkosti ukrajinsko-polských hranic, naše vládní koalice dělá všechno pro to, abychom byli slabí a nepřipravení, zato se jezdí do Budapešti kamarádit s pátou kolonou Moskvy. Na náhody nevěřím,“ prohlašoval.

Když ale vyšlo najevo, že se nejedná o ruské drony, ubral. Ale ne moc. „Nové informace tvrdí, že dron je nakonec ukrajinský. To ale nic nemění na tom, že důsledky ruské agrese mají na celou Evropu zásadní bezpečnostní dopady a nesmíme je podceňovat – což přesně současná vláda dělá.“

Drony byly ukrajinské

Agentura BBC potvrdila, že ukrajinské drony vstoupily z Ruska do estonského a lotyšského vzdušného prostoru, jeden zasáhl infrastrukturu a druhý se zřítil na pevninu.

První zasáhl komín elektrárny v estonském Auvere, zatímco další explodoval v jižní části Lotyšska v regionu Kraslava.

Nebyly hlášeny žádné větší škody ani zranění.

K incidentu došlo přibližně ve stejnou dobu, kdy Ukrajina zahájila masivní útok dronů na ruský přístav Usť-Luga u Baltského moře, asi 25 km od estonské hranice.

Estonský premiér Kristen Michal uvedl, že Usť-Luga byla napadena ve třech vlnách mezi 3.00 a 8.00 místního času. Byly aktivovány pobaltské letecké hlídky a Estonci dostávali na své telefony upozornění varující před „hrozbou dronů“.

Lotyšský prezident Edgars Rinkevičs také potvrdil, že dron, který zasáhl jeho území, byl ukrajinský. Lotyšský ministr obrany Andris Spruds po incidentu zkrátil návštěvu Ukrajiny a vrátil se do Lotyšska.

Usť-Luga je významný terminál pro vývoz ropy. Začátkem tohoto týdne se Ukrajina zaměřila také na přístav Primorsk u Baltského moře. Kyjev pravidelně útočí na ruské energetické lokality. Ukrajina přes noc vypálila téměř 400 dronů směrem k několika ruským regionům včetně Moskevské oblasti.