Nejlsem právník, občas něco právně řeším s pomocí právníků. Z minulosti je ale již dávno mnoha lidem trnem v oku přístup soudruha Rychetského k volbám, jejich rušení a devastaci volebního systému v čekoprasečáku. Ten pán jasně ukázal, jak jsou soudci Ústravního soudu v područí politiky, což je ten nejhorší příklad devastace soudní moci!
Tam se ukázalo, že když se soudruhům, kterým teče do bot, ale jsou na „té správné straně dekadentního úpadkového „západu““ , pak právo brečí a sochy před Soudními budovami mají zavázané nejen oči, ale asi i uši a zatemnělý mozek.
Pak nastoupila likvidace NEČASOVY VLÁDY- JASNÝ SOUDCOVSKÝ PRŮSER. Kvůli jedné slepici padne vláda, ať už politicky jakákoliv? Prostě jasná zrada a ukázka policejní a soudcovské zvůle!
Pamatujete na soudružku Jourovou? Vrtulníky, komando jak u Schwarzeneggera: Taky tak- policejní a soudní zvůle bez důkazů a nic se nenašlo; a nakonec jsme ji my museli z našich daní odškodnit a ona pak kráva škodila dále v EUSSR- jedno největší cenzurní zlo, jak napsal Musk!
Pak komu věřit..
A Babiš- za jeho éry Čapáku jich bylo takových v čekoprasečáku kolem 450 dle ekonomů, ale taky dle tehdy platných zákonů v EUSSR. Takže dobrá- asi morální problém , který neměl sám, ale zákony toto umožňovaly, ale ne ekonomický a kriminální problém, nich wahr? Ostatně objednánka likvidace Babiše z toho jasně trčela jak péro pornoherce a uřvance nezYskovkáře Jandy! Nevšimnli jste si? Já- nejen já- ano.
Šaroch je koupená loutka deep state! Ostatně jeho vzhled, hm, asi se máme více koukat do, ne na hlavu a celkový odpudivý vzhled, ale on i v hlavě má evidentně nasráno. Měl by se stydět spolu s těmi slavnými odvolacími soudy.
Okamura.- inu: Pro někoho zřejmě hrana možností prezentace názorů, ale PRAVDA- stačí se podívat do GB, Francie, Dojčlandu, Holandska, Belgie, Švédska- na něco jsem zapomněl? Určitě zapomněl, USA!!! Ale to ne, demokdycyje vole- jen woke a cancel culture- správné že? RasÝZmus naruby- norma, ne? Ikonoklastie, sochy padají jak Saddámovy v Iráku (tam nastolili démogracyji stejně jako v severní Africe, Středním východě a tak dále- jen tak na osvěžení paměti), – ale inu jsou démogracyje západní a jak vyšité- viz současné porušování Mezinárodních práv povražděním vyjednávačů, napadením, bez vyhlášení války (nemám rád islamisty!), ale pravidla se mají dodržovat a Madura je také typická ukázka, kam jsme se tro dostali…
Nojo, já zapomněl: USA nemají přátele, USA mají zájmy!
OSN je FAKT na rozpouštění jako WHO likvidující lidstvo nevyzkoušenými a smrtícími vakcínami, že Fauci, Prymulo, ale i další, ať to není jen na tyto hamižné prodejné „lékaře“.
Nejsem volič ani SPD, ani ANO. Slovák v čele státu již byl a není dobré mít dalšího. Vím svoje, jaké to je mít Slováky za vedoucí… Že nebyl výběr? Inu, vyprázdněnost ODS a ČSSD k tomu vedla mílovými kroky, jinde se teprve „možná“ lídři profilovali… Nastupovaly protestní strany… na jedno použití zatím byly snad všechny…
Jsem však spokojern s nevydáním Okamury a Babiše. Měly by se vydat jiné odporné devastující a křivé osoby jak ze SeRnátu, PS, tak soudů- a soudci nemohou být „nezávislí“- jediné v čem opravdu nezávislí jsou a to si ohlídají, jsou jejich platy! Viz, jak na to jdou….
Takže prachy zase až na prvním místě a s nezávislostí jděte k čertu! Vrána k vráně sedá, kontrola je namístě a kapři si rybník sami nevypustí, platí jak pro soudcokracii, tak pro politiky!
KDYBYSTE SE PARCHANTI RADĚJI VĚNOVALI PROBLŮMŮM STÁTU A LIDU ČESKÉ REPUBLIKY! VE SVĚTĚ SE TO HROUTÍ A VY SE STARÁTE O SRAČKY!!! TÁHNĚTE TAHAT GUMY DO MIŠELINKY!
Česko bylo dlouhá léta používáno jako destinace pro matky, které rodily „na objednávku“ pro homosexuální páry. A to proto, že zde bylo možné se přihlásit jako otec dítěte. Úřady nezjištovaly, zda je otec skutečně otcem. „Dávno je jasné, že tu nejde o altruistickou pomoc neplodnému páru, ale především o byznys s dětmi, v němž se točí spousta peněz,“ říká pro ParlamentníListy.cz senátorka Kovářová. Schvaluje novelu trestního zákoníku, jež by měla obchod s dětmi přinejmenším ztížit.
Foto: Archiv PLTV Popisek: Každoroční duhový průvod na Letenskou pláň jako vyvrcholení LGBT+ festivalu Prague Pride
Národní centrála proti organizovanému zločinu vyšetřovala v posledních letech kauzu pojmenovanou pracovně jako Španěl. Příběh turisty, jemuž v bytě pronajatém přes Airbnb najednou znenadání přibylo miminko, přivedl detektivy k rozsáhlému systému ukrajinské reprodukční kliniky, která využívala Prahu jako vhodné místo pro porody dětí, které si u náhradních matek z východní Evropy či Asie objednali single muži nebo homosexuální páry. Matky byly přivezeny do Prahy, kde se o ně staral tým několika desítek lidí včetně člověka proškoleného na jednání s českými úřady, hned po porodu jim bylo dítě odebráno a s otcem, zapsaným do rodného listu, novorozenec odletěl neznámo kam.
Čeští detektivové zdokumentovali celkem tři desítky případů. Ženy z chudých poměrů si podle článku Seznam Zpráv v roce 2022 měly přijít za odnošení dítěte na deset tisíc dolarů. Lékař Alexander Feskov z ukrajinského Charkova, prezentující se jako mezinárodní kapacita na umělé oplodnění, čelil už před válkou na Ukrajině vyšetřování, při němž bylo pozatýkáno šest lidí v souvislosti s aktivitami, které poskytováním náhradního mateřství měly fakticky krýt obchod s lidmi. Přijít si tím měli na 1,2 milionu eur.
Ve zprávě o vyšetřování na webu ukrajinského ministerstva bylo uvedeno, že ženy odjely rodit miminka do Česka, kde byly následně přinuceny se vzdát rodičovských práv ve prospěch cizinců, uvedených v rodném listě v kolonce otec.
Po začátku války doktor Feskov přesunul sídlo kliniky z Charkova do Kyjeva, ale na webu dál nabízel katalog, ve kterém si mohou zákazníci definovat, jaké dítě by si přáli. Problémem není rasa, barva pleti, odstín vlasů, dokonce ani dvojčata s rozdílným pohlavím. V Česku měl s manželkou založenou firmu, která nevyvíjí žádnou dohledatelnou činnost a sídlo má v činžáku v Nuslích.
Na Ukrajině je reprodukční byznys celkem rozšířen. Mluví se o tom, že země ovládá až čtvrtinu světového trhu.
V roce 2023 vysílala Česká televize v pořadu Události reportáž s majitelem jiné z těchto klinik. Pan Albert Točilovskij, provozovatel firmy BioTexCom, se redaktorce Darje Stomatové pochlubil, že firma poskytuje služby náhradního mateřství v přepočtu za milion až milion šest set tisíc korun. A postěžoval si, že po začátku války musejí platit ženám více, místo dosavadních deseti tisíc dolarů až 27 tisíc.
Přesto ale do kamery spokojeně poznamenal, že „možná to bude znít odvážně, ale surogátní matky ze zahraničí by se mohly stát hnacím motorem ukrajinské ekonomiky“.
„Představa, že by nějaký stát nejenže povoloval surogátní mateřství za úplatu, ale dokonce považoval takový byznys za podstatnou součást své ekonomiky, je mimo jakékoli myslitelné mantinely a etiku. Něco takového by v jakékoli západní zemi nebylo možné,“ řekl k tomu tehdy ParlamentnímListům.cz právník Pavel Hasenkopf, expert na mezinárodní právo.
Téma se dostalo i do Parlamentu, když jej zmínil poslanec SPD Jan Síla v rámci debaty o „manželství pro všechny“. Následně byl pozván do pořadu Události, komentáře, kde čelil herečnce Anně Geislerové a senátoru Marku Hilšerovi, kteří se posmívali jeho tvrzení o obchodu s dětmi. „Když chybí argumenty, tak se prostě lidi straší, straší se tím, jaké se budou děti kupovat a tak dále,“ pravil mimo jiné senátor Hilšer, diplomovaný lékař.
Síla přitom citoval závěry z vyšetřování NCOZ, které skutečně rozkrylo obchodní model mezi Ukrajinou a Prahou. Důvod, proč ukrajinská klinika organizovala složitý převoz náhradních matek k nám, byl prostý a v rozhovoru pro Český rozhlas ho vysvětlil šéf centrály Jiří Mazánek.
„Na Ukrajině za určitých podmínek není nelegální náhradní mateřství. Žadatelský pár musí být heterosexuální, musí být manželé, nemůže mít děti a je schopný to prokázat. Avšak v tomto případě byli žadatelé single či homosexuální muži, a podmínky tedy nesplňovali, proto klinika provedla umělé oplodnění náhradní matky a v posledním stadiu její gravidity zorganizovala její vycestování na území Česka za účelem sepsání zápisu o určení otcovství k dosud nenarozenému dítěti před příslušným matričním úřadem,“ vysvětloval.
Zatímco na Ukrajině, stejně jako v mnoha jiných zemích, bylo náhradní mateřství omezeno jen na vybrané případy, v Česku právní úprava chyběla a v této právní mezeře byznys fungoval.
„Není tady nelegální, aby přišla dvojice před naši matriku a řekla, že daný muž je otec, žena tady následně porodila dítě a nechali si ho zapsat do rodného listu. Zaměstnanci matriky nemohou zkoumat, zda se skutečně jedná o pár či se jedná pouze o účelové prohlášení či zda je daný muž skutečně otec, či nikoli. Po narození dítěte pak podepsala matka sadu dokumentů, v níž se vzdává práv k dítěti a uděluje souhlas s jeho přestěhováním do země otce a současně udělila muži plnou moc,“ popisoval plukovník Mazánek.
Zdokumentované případy čeští kriminalisté stíhali podle paragrafu podvodu.
„Podvodné jednání zde mimo jiné spočívá v tom, že tvrdí, že jsou oba rodiče dítěte a budou ho společně vychovávat. To je ten podvod, protože víme, že matka odcestuje zpátky na Ukrajinu, o dítě se nestará, a dokonce je překvapená, že je zapsaná v rodném listě jako matka. V tomto případě se navíc nejednalo o manžele, ale často o single muže nebo homosexuální páry, jen výjimečně to byly manželské páry. Stěžejní problém je ale v tom, že to bylo celé za úplatu. Muž přijel na Ukrajinu, postupně zaplatil 60 až 70 tisíc eur a za rok přiletěl do Česka, kde si vyzvedl hotové miminko, které si zlegalizoval. U nás není přípustné, aby dítě bylo komoditou, aby bylo za peníze,“ vysvětloval plukovník Mazánek.
Surogátní mateřství je všeobecně vnímáno jako přátelská výpomoc kamarádům, kteří touží po miminku, ale z nějakých zdravotních důvodů nejsou schopni dovést jej až k úspěšnému porodu. V tomto směru biotechnologický fenomén proslavil na přelomu tisíciletí americký televizní seriál Přátelé, kde jedna z hlavních hrdinek takto odnosila trojčata svému bratrovi.
V Česku se o tématu hovořilo zejména v souvislosti se dvěma politiky. Bývalým předsedou TOP 09 Jiřím Pospíšilem, který si osvojil dceru Medu, a podnikatel a krajský politik z Ústeckého kraje Martin Hausenblas, který otevřeně hovořil o tom, jak si s přítelem nechalu dítě odnosit od ženy z USA a na rovinu přiznal, že si ji vybírali podle toho, jakého potomka si vysnili.
Kromě případů, které probíhají konsensuálně a transparentně, se ale náhradní mateřství stalo byznysem, kde se začíná počítat od desítek tisíc dolarů.
„Náhradnímu mateřství se věnuji déle než deset let. Dávno je jasné, že tu nejde o altruistickou pomoc neplodnému páru, ale především o byznys s dětmi, v němž se točí spousta peněz,“ říká pro ParlamentníListy.cz senátorka a bývalá ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová.
Ta se s tímto fenoménem setkala v rámci své praxe rodinné advokátky. Když se v roce 2009 stala ve Fischerově vládě ministryní spravedlnosti, chtěla připravit právní jeho právní regulaci, ale bylo to podle jejích slov odmítnuto s vysvětlením, že kvůli pár případům ročně není třeba psát zákon.
„Uspořádala jsem na toto téma diskusi, vydala sborník a sleduji i trestní kauzy, které jsou s náhradním mateřstvím spojeny. Vidím i tragickou situaci v zemích, které náhradní mateřství dovolují, a zneužívání mladých žen v nouzi. Jsem přesvědčena, že ideální cestou je tento obchod s dětmi a s orgány úplně zakázat,“ říká pro ParlamentníListy.cz senátorka.
Úplný zákaz je doposud v nedohlednu, ale do Poslanecké sněmovny má na březnovém jednání přijít novela trestního zákoníku, která zneužití náhradního mateřství jednoznačně podřazuje pod skutkovou podstatu obchodování s lidmi.
Paragraf 168 doposud postihuje kořistění ze sexuálního zneužívání, odběru orgánů či nucených prací a v základní sazbě trestá dvěma až deseti lety, v krajním případě až osmnácti lety vězení.
Agendy se dotýká i navazující paragraf 169, Svěření dítěte do moci jiného. Novela ale řeší případy zneužítí náhradního mateřství prostřednictvím paragrafu o obchodování s lidmi.
Novým legislativním návrhem má být výčet skutkových podstat v druhém odstavci paragrafu 168. rozšířen o body h) až j), trestajících pachatele, který přiměje, zjedná, najme, zláká, svede, dopraví, ukryje, zadržuje, přijme nebo vydá dítě či jinou osobu násilím, lstí či únosem k „k otěhotnění s následným odebráním narozeného dítěte nebo jeho přenecháním jiné osobě“ (písmeno h), nebo k „osvojení za účelem vykořisťování“ (písmeno i), nebo k „uzavření manželství nebo obdobného trvalého svazku dvou osob za účelem vykořisťování,“ (písmeno j).
Podle důvodové zprávy je jedním z důvodů novely také implementace unijní legislativy o boji proti obchodu s lidmi.
Česká úprava jde rozsahem přes evropskou směrnici v tom, že úprava neomezuje pouze na vykořisťování prostřednictvím nezákonné adopce, ale kriminalizuje osvojení obecně, pokud je činěno za účelem vykořisťování. Důvodem je, že k vykořisťování podle zákonodárce může dojít i v případě, že proces osvojení proběhl řádně a dle zákonných podmínek.
„Obchodování s lidmi, často označované za moderní formu otroctví, představuje jedno z nejzávažnějších porušení základních lidských práv a rovněž jednu z nejvýnosnějších forem organizované trestné činnosti,“ píše se v textu.
Jak uváděla i zpráva ministerstva vnitra v roce 2023, „Česká republika je, co se této vysoce závažné kriminality týče, zemí cílovou (oběťmi jsou občané např. Rumunska, Bulharska, Mongolska, Filipín nebo Ukrajiny), tranzitní i zdrojovou (především pro Velkou Británii a Irsko)“. „Tyto formy jednání je sice dnes možné kvalifikovat jako trestný čin obchodování s lidmi, avšak „pouze“ v rámci naplnění obecného znaku „jiné formy vykořisťování“ podle § 168 odst. 1 písm. e), resp. Podle § 168 odst. 2 písm. e) trestního zákoníku. Takováto situace není příliš vhodná, vzhledem k výskytu těchto forem vykořisťování v praxi,“ vysvětluje zákonodárce.
Podle legislativců je možné zavést do trestního zákoníku pojem náhradního mateřství i přesto, že v rámci občanského práva doposud definice chybí.
„Již dříve Ministerstvo spravedlnosti přistoupilo k vypracování analýzy institutu náhradního mateřství (vzaté na vědomí usnesením vlády České republiky č. 554 ze dne 21. srpna 2024), z níž mimo jiné vyplývá, že budoucí právní úprava náhradního mateřství by měla vycházet z tzv. altruistického principu (tedy, že náhradní matce nelze za odnošení, porod a předání dítěte poskytnout odměnu) a zákonná by byla toliko forma gestationálního náhradního mateřství (případy, kdy k oplodnění náhradní matky nesmí být použita její vlastní vajíčka a zároveň musí být použity zárodečné buňky alespoň jednoho ze zamýšlených rodičů). Naproti tomu trestná činnost spočívající v obchodování s ženami, kdy tyto jsou vykořisťovány prostřednictvím institutu náhradního mateřství, může zahrnovat mnohem širší spektrum situací,“ vysvětluje důvodová zpráva.
Jako příklad takové situace je uváděno, když žena bude donucena k tzv. tradičnímu modelu náhradního mateřství, tedy poskytne své vlastní vajíčko a bude geneticky spřízněná s dítětem, které porodí, nebo situace, kdy se bude sice jednat zdánlivě o altruistickou formu náhradního mateřství (bez odměny), ale žena k němu bude donucena vnějšími okolnostmi, resp. bude vůči ní užito prostředků ovlivňujících či eliminujících její svobodné rozhodování. Včetně například silného nátlaku v rodině.
Návrh vypracovaný ministerstvem spravedlnosti po kladném stanovisku legislativní rady vlády schválila vláda na svém zasedání 9. února. V Ústavně právním výboru je jeho zpravodajem lidovec Václav Pláteník. S ohledem na to, že podstatná část legislativních příprav proběhla za minulé vlády se dá očekávat, že by zde mohla být shoda napříč koaličně- opozičním rozdělením.
Senátorka Daniela Kovářová s řešením ve zpracované legislativě souhlasí. „Jde-li o novelu trestního zákoníku, ráda podpořím takový nebo jakýkoli jiný krok tímto směrem,“ uvádí. Obecně podle ní platí, že každé omezení lze obcházet, ale měli bychom tuto oblast maximálně ztížit.
POHLED IVANA HOFFMANA „Íránem to neskončí,“ předvídá Ivan Hoffman. V komentáři pro ParlamentníListy.cz se zabývá logikou amerického válčení a riziky politiky postavené na strachu. Podle jeho názoru budou navíc zbraně původně sloužící k odstrašení nakonec vždycky použity k zabíjení.
Foto: Archiv Ivana Hoffmana Popisek: Ivan Hoffman
Kdoví, kde se vzala představa, že zbrojení je zárukou míru. Aby odstrašení fungovalo, musejí se potenciální soupeři bát jeden druhého stejně. Kdo se bojí méně, je v pokušení si začít. Co je ale důležitější, zastrašování naivně počítá s bojácnými, se kterými nebude třeba se utkat, neboť uznají, že jsou slabší a netroufnou si na obranu. V praxi se ale vždy najde někdo, kdo se brání, takže zbraně, kterými se mělo jen odstrašovat, se nakonec vždy použijí na zabíjení lidí: těch, co se brání, těch, kteří útočí, a těch, kteří se zabíjením nechtějí mít nic společného.
Útok na Írán je příkladem, kdy bez odvety nezůstává ani útok, při kterém byly hned zkraje zlikvidovány desítky důležitých představitelů státu včetně duchovního vůdce. Ti, kteří přežili a nastoupili na jejich místa, nejenže nevypadají zastrašeně, ale rovnou agresorům vzkazují, že se s nimi nemají o čem bavit, a vyřídí si to s nimi vojensky. Každá legrace, jak známo, něco stojí a Peršané se nenechají Američany jen tak šikanovat.
V době, kdy je moderní válčit hybridně, existuje pestré portfolio možností, jak slabší může silnějšího citelně poškodit. Rozvázat ruky tomu, kdo nemá co ztratit, je velice riskantní krok. Ukazuje se například, že být dnes na Blízkém východě americkým spojencem, neprospívá ropnému byznysu anebo turistickému ruchu. Americká vojenská základna již negarantuje zemi v Perském zálivu bezpečnost, naopak se stává vojenským cílem, a s ním je cílem i americký spojenec, který takovéto zařízení hostí.
Strachu se v americké politice připisuje velký význam. Zásadní Trumpova výhrada vůči demokratům byla, že dopustili stav, kdy se Američanů svět nebojí. Ve snaze to napravit zkusil Trump šířit strach uvalováním cel hlava nehlava. V ekonomických válkách se ale výsledky nedosahují ze dne na den. Politikům se pod nohy pletou právníci, mezinárodní instituce a nadnárodní korporace, které strašit je marnost nad marnost. Jsou příliš bohaté, navíc z některých jde strach. A tak nakonec vyznavač míru na americký způsob usoudil, že fungovat bude jenom osvědčené strašení zbraněmi.
Američané jsou ve svém válčení dobře čitelní a předvídatelní. Když nestačí klacek, použijí větší klacek. A nic je nenaštve víc, než když má někdo drzost se bránit. Tak, jak se ve sportu nemění vítězný tým, nemění se ani americká vítězná válečná strategie. Američané nejprve zabijí toho, s kým je nebaví vyjednávat, vybombardují v neposlušné zemi vojenskou i civilní infrastrukturu a pak profitují z chaosu. Ve vzduchu visí otázka, zda se Američanům podaří rozvrátit Irán, a tím ve světě obnovit strach z USA, anebo zda si na Peršanech vylámou zuby.
Po Íránu jsou další na americkém seznamu čili na mušce Číňané a Rusové. Ti nepochybně vědí, že jim Američané raději zabijí prezidenty, než by se domluvili na mírové koexistenci. Proto mají dobrý motiv držet Peršanům palce. Čím déle potrvá tato válka, tím méně bude munice proti íránským dronům a raketám, a tím vyšší bude i pravděpodobnost, že americké nepotopitelné letadlové loďě něco potopí. Donald Trump tvrdí, že Američané mají lepší zbraně včetně atomových a že je proti Íránu nebude váhat použít. A bude muset, pokud tak moc chce, aby se svět Ameriky bál. Co už dnes víme jistě, jsou dvě věci: Íránem to určitě neskončí a všechny zbraně, co se vyrábějí na obranu a odstrašení, neboť přece všichni chceme ten mír… se nakonec použijí na zabíjení lidí. Jako vždycky, protože vždy se najde někdo, koho se nepodaří zastrašit.
Na příkladu hory Blaník ukazuje energetik Hynek Beran absurditu budování větrných elektráren. „Ukažte mi normálního politika, který by chtěl stavět vedle hory Blaník větrná monstra, která ji převyšují, a garantovat zisk za něco takového z našich daní. Takový člověk by zcela zákonitě musel skončit v blázinci u docenta Chocholouška,“ sdělil.
Foto: Hynek Beran Popisek: Hynek Beran s Danou Drábovou a generálem Štěpánem
Na našich stránkách jsme popsali podrobně principy hospodářského tunelu, který byl na nás připravován. Už se ale o všem ví. Máme se ještě něčeho obávat?
Určitě ano. Ten scénář byl původně připravovaný tak, aby si jej nikdo nevšiml, a vláda pak musela konstatovat, že plníme závazky EU, se kterými se nedá nic dělat. Veřejnost protestující proti takovému postupu s podporou odborníků upozornila, že pozemky pro větrné developery nejsou v souladu se směrnicí RED III a závazky EU je možno naplnit korektním způsobem na jinak nepoužitelných pozemcích. Současně padají upozornění, že krom brutálního zásahu do naší krajiny jde vzhledem k cenovému i politickému vývoji v EU o plánovaný tunel, kde by bez příslibu peněz daňových poplatníků developeři nebyli schopni uspět na záporných cenách lipské burzy.
Jsme ale stále ve stavu, kdy se nikdo neomluvil, současná koalice stále ještě nevyslala jasný signál, že je s plány Lukáše Vlčka a jeho kolegů konec. Jde o velké peníze jako za solárních baronů, možná i větší. Předmětem je ale také rozsáhlejší, a v tomto případě nevratná, devastace krajiny. Protože nikdo zatím neodešel ani nebyl vyhozen, lze předpokládat, že developeři chtějí dále pokračovat v nátlaku, leckde i za cenu bezpráví úřadů vůči občanům v prostředí České republiky s relativně vysokou mírou korupce.
„Blesková válka“ připravená minulou koalicí tedy nevyšla, nyní se nějakým způsobem i mezi politiky přeskupují síly mezi těmi slušnými a těmi ovlivněnými, ale jsme stále před rozhodující bitvou, kdy se musíme takové invazi bránit a mít se na pozoru zejména proti urychleným nebo utajeným postupům na úrovni obecní i krajské.
Zmiňujete korupci, proč?
Ukažte mi normálního politika, který by chtěl stavět vedle hory Blaník větrná monstra, která ji převyšují, a garantovat zisk za něco takového z našich daní. Takový člověk by zcela zákonitě musel skončit v blázinci u docenta Chocholouška. To není normální.
Podle Transparency International (TI) je naše země na 39. místě ve světovém žebříčku korupce pod evropským průměrem. K tomu patří i politická kultura a veřejná diskuse při přidělování pozemků a příslibů peněz ze státního rozpočtu investorům do větrných parků. Pokud ten politik z nějakého důvodu tvrdí, že to takto „musíme udělat“, tedy dotáhnout ty větrné mapy a slíbit investorům peníze, musí být buďto v současném stavu diskuse velmi nevědomý, anebo mít jiný zájem, obvykle takový, se kterým se svým voličům ani nemůže svěřit.
Můžete zopakovat nejčastěji šířené dezinformace ohledně akceleračních zón?
První, zcela zásadní nepravda, je vydávání užitečných ploch za „jinak nepoužitelné“, jak stanoví směrnice RED III. Nejčastěji užívaná lež je ta, že to mají být vymezené zóny pro větrné parky tam, kde fouká vítr, a že je to nařízeno z Bruselu. Na mapách, které kolují, kompletně schází vyznačení neužitečné plochy. Naopak tam s velkou arogancí prohlašují, že veškerá zákonem nechráněná plocha je akcelerační zóna pro developery. Plocha, která není zákonem chráněna, není neužitečná, a už vůbec „jinak nepoužitelná“. Chodíme tam třeba na procházku, pasou se tam zvířata, chodíme tam na houby. Není to skládka nebo odkaliště. Tedy ty mapy, co visí na webu, určitě odpovídají zadání developerů a možná té korumpované nebo zcela nevědomé části politické scény, ale určitě neodpovídají zadání z Bruselu.
Druhá nepravda: Když nedáme developerům peníze, nedostaneme devět miliard z Bruselu. Také výmysl, ty peníze dostaneme pouze za vymezení zón, nikoli za tunel na státní rozpočet. A nejlépe se vymezují zóny v souladu s bruselskou legislativou. Představte si, že by někdo žaloval Českou republiku pro neoprávněnou a klientelistickou implementaci směrnice RED III. Pak bychom riskovali, že těch devět miliard budeme vracet, a jako pokutu ještě jednou k tomu, tedy 18 miliard.
Třetí nepravda: musejí to být větrné parky. Opět omyl, počítají se solární a větrné zdroje. Za fotovoltaiky na skládce je také bod. Na zemědělské půdě je to ale proti pravidlům směrnice RED III, pokud by jim někdo sliboval další peníze za solární panely na poli jako před 15 lety, je to v podstatě zase další akt zlodějiny a půdní devastace.
Kde je podle vás ona pomyslná dělicí čára?
Závazky v EU skutečně existují a někdo je záměrně přehnal. Ale máme poměrně jednoduchou možnost je splnit, možná i překročit, neničit si u toho krajinu a nenechat se okrást jako solárními barony, na to doplatili i ti ve městech.
Jedna půlka našich představitelů poté, co se vzpamatovali po volbách, volá po tom, aby se vše udělalo tím způsobem, jak to Brusel ukládá. S tím není po stránce technické ani organizační žádný problém. Druhá část politického spektra ale stále tvrdí, že musíme nelegální plán minulé koalice dotáhnout a u toho „zmírňovat následky“, tedy například dávat vrtule 700 metrů od domu namísto 500. Je možné, že byli chvíli ve vleku úředníků nebo lobbistů z minula, to je ten lepší případ.
Ptal bych se těchto politiků, kde na to přišli, že to musí být vrtule před našim domem, a ne třeba fotovoltaika ve zrušené továrně a k tomu třeba i menší větrný zdroj. Pokud k tomu mají nějaký důvod, určitě jej rádi vysvětlí. Účelem takovýchto a podobných rozhovorů a populárních článků je naučit čtenáře, jak a na co se mají ptát a aby se takovéto debaty nebáli a měli také základní informace. Ony ty důvody pro větrný tunel, krom záměru na něm vydělat, totiž v evropské legislativě ani v našich závazcích EU prakticky neexistují. Důvodem, abychom českou krajinu kvůli tomu zmanipulovanou legislativou předělali na „neužitečné plochy“, už vůbec ne. Po osázení větrníky z nich zcela jistě ty neužitečné plochy budou, bez ohledu na to, co na nich bylo nebo žilo a rostlo před tím.
Jak mohou občané poznat seriózního politika od podezřelého z korupce?
Jednoduše. Podle toho, kterou má v ruce mapu. Slušný má ty neužitečné plochy, nevědomý nebo zkorumpovaný stále ty větrné mapy, které k vám ve skutečnosti nese, aby projednal „kompromis“ mezi vašimi právy, lépe řečeno mírou jejich nezákonného porušení, a zájmy investora.
Slušný poslanec vám také nemůže vykládat, že neumí změnit zákon. Vždyť je to jeho práce, na to je zvolený a za to ho také platíme. Umět by to měl v každém případě, a dokonce je to právě on, kdo má zákonné právo podávat návrhy. Pak je namístě se dotázat, kdo mu toto zakazuje a omezuje tím i práva jeho voličů ve prospěch někoho jiného.
Na úrovni kraje vám nebude slušný politik, hejtman, zastupitel nebo i úředník, tvrdit, že dostal nějakou mapu příkazem z Prahy, která je nařízena z Bruselu, a že na základě této mapy bude u vás developer pod okny ve státním zájmu stavět a on s vámi o tom nebude vůbec jednat.
A na úrovni obce bude starosta podepisovat netransparentní smlouvy nebo memoranda s developery, o kterých mnohdy ani nic netuší, a vymlouvat se, že těch pár korun „držhubného“, spojené se snížením kvality života i ceny nemovitostí lidí v obci žijících, je tím správným obecním přínosem.
Jak se má obyčejný občan nebo obec chovat, když o takovém projektu jedná?
Když jste k takovémuto jednání o akcelerační zóně, ať už podvržené a zatím neschválené nebo i zmanipulováním evropské legislativy ustanovené, může být vaše jednání chápáno tak, že jste zmanipulovanou legislativu přijali za svou a že diskutujete pouze o konkrétních podmínkách jejího uplatnění. Představte si, že by se vám někdo neoprávněně nastěhoval do domu, a vy se pak dostavili k jednání, kde bude mít kuchyňskou linku. Nakonec vám budou tvrdit, že jste s ním takto užívání svého domu plánovali.
Například se budete dohadovat, že nebude vrtule stát 500 metrů od vašeho domu, ale třeba 700 nebo i tisíc metrů, ale vy ji tam nechcete vůbec. Pouhá vaše přítomnost, i se všemi protesty, může být protistranou vyložena tak, že jste se dostavili na jednání o umístění větrníku u vašeho domu nebo obecního katastru a „demokraticky“ se účastnili diskuse s investorem, jak to bude daleko. Ale máme možnost uvést ve svém písemném prohlášení nebo u svého podpisu zásadní nesouhlas v asi takovémto znění:
Byl(a) jsem pozván(a) na jednání, jehož smyslem a cílem bylo, aby Česká republika splnila svoje závazky v EU. Protože však toto jednání nebylo o nepotřebných plochách, jak stanovují v Evropě, ale o plochách užitečných, kde mi to bude vadit, protestuji, aby tam bylo něco umísťováno VŮBEC a považuji takovýto další postup za nezákonný.
K jednání o vymezování akceleračních zón nás nikdo nezval, nikdo se nás na nic neptal, nepotřebné plochy nikdo nepřezkoumával a chtějí nás proti naší vůli přinutit, abychom souhlasili s výstavbou na pozemcích, které k tomu nejsou Evropskou unií a jejími zákony určeny, anebo nám tam stavěli větrné parky násilím proti naší vůli. Takovýto postup považujeme také za nezákonný.
Uvedeným jednáním se cítíme ohroženi. Zdravotní důsledky větrných elektráren nejsou řádně vyzkoumány, ve světě se objevují varování o vibracích, hluku, infrazvukech a stroboskopickém efektu a jejich důsledcích na zdraví a zdravý život včetně zdravého vývoje našich dětí. Blízkost větrné elektrárny také snižuje hodnotu našeho nemovitého majetku a rozvrací naše právo na klidný a harmonický život. Cítíme se tímto jednáním, které považujeme za nezákonné, ohroženi na zdraví i na životních hodnotách a majetkově poškozeni.
Po tomto úvodu, kterým je potřeba jednání začít, se už můžete bavit v podstatě o čemkoli, protože je jasné, že se o vzdálenosti od vašich dveří nebavíte dobrovolně. Není nutno dbát na právně „učené“ formule, ale svými slovy vyjádřit, s čím a proč nesouhlasíte, stačí normální srozumitelnou řečí. A hlavně doložitelným způsobem pro případ dalšího vedení sporu, tedy písemně nebo elektronickým záznamem.
Hlavně pak nepodepisujte, že jste se na něčem dohodli, i když vám budou přátelsky říkat, „že je to jen formalita“. Ke jménu a podpisu je v takovém případě potřeba uvést: účastnil(a) jsem se a nesouhlasím, to je také ta správná formalita.
VIDLÁKŮV TÝDEN Rusko je vítězem nové války v Zálivu, sdělil ParlamentnímListům.cz moravský zemědělec a bloger, dosluhující předseda hnutí STAČILO!, Daniel Sterzik, zvaný Vidlák. Dle něj se dočkáme tlaku na Ukrajinu, aby zprovoznila produktovody vedoucí z Ruska.
Foto: Repro Youtube Popisek: Setkání Trumpa s Putinem na Aljašce
Je zvláštní, že proti Trumpově útoku na Írán se u nás postavil třeba senátor Pavel Fischer nebo Piráti. Babiš a Motoristé jsou plně „za“, SPD proti, Jindřich Rajchl si „užívá“, jak Bartošek žongluje s tím, že Trump „může“ a Putin „nesmí“. Tak pojďme ty jednotlivé české proudy probrat.
Od Fischera či Pirátů bych tedy takovou míru konzistence fakt nečekal, ale oni, myslím, prostě jen nesnášejí Trumpa, a tak se staví proti, ať dělá cokoliv. Andrej Babiš tak nějak musí být pro, protože potřebuje americké zázemí, aby mohl bojovat proti Uršule. Macinka musí být pro, protože je přece s Trumpem v Radě míru a okázale se k němu přihlásil. Tomio Okamura zase ví, kdo jsou jeho voliči, a tak je sice rétoricky proti, ale na funkci to nebude mít vliv.
A já za sebe (i hnutí STAČILO!) říkám, že Trump udělal něco horšího než zločin – udělal chybu. Pustil se do konfliktu, který nemůže dopadnout dobře. A spolu s ním udělali chybu všichni, kteří ho v tom podpořili, protože až budeme mít benzín za padesát korun litr, všichni budou vědět, kdo to zařídil.
Trump „smí“ a Putin „nesmí“ zakročit bez mandátu OSN. „Je to přece něco úplně jiného“, protože Írán destabilizuje Blízký východ a vraždí vlastní občany a Ukrajina nic takového nedělala. Má vůbec smysl podobná cvičení ještě podnikat?
Vůdci konají a on se pak vždycky najde někdo, kdo to poddaným vysvětlí. Rozdíl mezi Putinem a Trumpem nespočívá v paragrafech mezinárodního práva, ale v tom, že Putin měl pro svůj útok na Ukrajinu i plán B a dodnes má pro svoji „speciální vojenskou operaci“ podporu veřejnosti. Trump plán B evidentně nemá a co je horší, nemá pro svůj „preventivní útok“ podporu obyčejných Američanů. Rozdíl mezi oběma přístupy bude s přibývajícími hodinami i mrtvolami stále zřetelnější.
Před pár dny se Slovákům smáli, že mají „ropnou krizi“ a drahý benzín. Jak se nám situace tak nějak vyvinula? Mimochodem, stále je v platnosti to evropské nařízení o konci odběru ruské ropy „přes trubky“ do konce roku 2027. Že by námět pro Babiše?
Co je to, evropské nařízení? Co je to, Evropská unie? Podle mě je už definitivně mrtvá a rozpadne se dřív než Írán…
Situace se nám vyvinula tak, že za pár dní bude Uršula sama volat Zelenskému, aby koukal Družbu pěkně pustit a ani bych se nedivil, kdyby v Německu už prosili Gerharda Schroedra, aby zavolal Putinovi a poprosil ho o zprovoznění té jedné nepoškozené trubky Nordstrýmu. Vítězem války v Perském zálivu je Rusko a Putin si to patřičně užije. Uvidíte.
Prezident Pavel nepropásl příležitost připomenut, že máme dávat víc na zbraně. A Trump začal řvát na Španělsko, že dává málo. Že bychom se taky podvolili, kvůli tlaku Pavlových lobbistů a Trumpově možnému řvaní?
Mohu se soudruha prezidenta zeptat, na které zbraně máme dávat peníze? Na ty, které teď Trump bude potřebovat tam na Blízkém východě? Jakou zbraň si ještě můžeme koupit, která je volná? Která zbrojovka má volné kapacity, aby nám dodala něco použitelného v boji? Možná by nám prezidentčík mohl rovnou udělat reklamu na konkrétní kus a konkrétního výrobce, ať tady netápeme. A ještě by mohl rovnou říct, jakou provizi za to dostane jeho protokolář Kolář.
Co tedy bylo vtipné, byl Petr Macinka čtoucí si Rudé právo při Pavlově projevu ve sněmovně. Že tomu Macinkovi závidíte tu „tribunu“ pro dělání podobných věcí? Jako místopředsedu vlády ho neustále zabírá sněmovní kamera mířící na „kecpult“. Trumfnul byste ho něčím?
Pravda je, že zrovna tohle místo mu závidím a kdybych tam seděl místo něj, také bych ho hojně využíval podobným způsobem (smích). Ale nejsem závistivý, tak jen Petru Macinkovi doporučím, aby si při projevu Jana Jakoba četl Velkou knihu o Pravěku, při projevu projevu Myrky Němcové by mohl číst recept na kyselo a při projevu Olgy Richterové zase Hochy od Bobří řeky. Pro Rakušana by měl mít připraveného Kmotra a ať trochu píchnu do vládních řad – v případě projevu Babiše by měl listovat v československém slovníku.
K vážným věcem: Ti naši milovníci Ukrajiny jsou vždy nervozní, když se odkloní zájem od té jejich jediné priority. Teď už je to ale asi s tím odkloněním zájmu vážné?
V tomto ohledu se divím Zelenskému, že vždycky podporoval americkou intervenci v Íránu. Každému gaučovému analytikovi muselo být jasné, že pokud k válce v Zálivu dojde, budou dodávky zbraní na Ukrajinu nižší! Ku*va, budou nižší, Halík! Myslete politicky! A protože Írán jaksi nesplnil očekávání a odmítl se zhroutit, nebude Ukrajina v americkém žebříčku priorit moc vysoko. Kromě toho, média už mají novou senzaci a nějaké bojování za Prahu u Kyjeva už nikoho nezajímá.
Jak jsem řekl, vítězem války v Zálivu je Rusko.
Co na tohle všechno – klasická otázka – říkají vaši přátelé a známí na jižní Moravě?
Natankovali plné nádrže, doplnili kanystry, objednali si rychle ještě palivové dříví nebo uhlí, pročistili komíny od sporáků na tuhá paliva a šli obstarat slepičky či stříhat vinohrady… Co jste myslel?
