Kde se berou příznivci protistátní vlády?
IVAN DAVID
Kdysi mi politolog prof. Mlynář řekl, že Lubomír Štrougal komentoval na Předsednictvu ÚV KSČ projednávaná opatření slovy: „Hlavně, aby se nenasrali dělníci!…
A já dodávám, že dnes se eurounijní slouhové v pozicích ministrů a premiérů bojí, aby se nenasrala hyperburžoazie z nadnárodních korporací a hlavně americká ambasáda.
Ale kde se berou ti, kteří ctí jména vládců, ani omylem nesloužícím lidu, ale co nepochybně škodí a berou přijatelnou perspektivu dalším generacím?
Napadá mě několik vysvětlení.
Konformita, tedy tendence přizpůsobit se, přijímat bez odporu normy a tvrzení, to je osobnostní rys. Já naopak ať čtu cokoliv, kladu si otázku, zda to není chybná úvaha, nesprávný údaj, lež, pokus o podvod… Nemohu za to, jsem nositelem opačného osobnostního rysu.
Někteří lidé žijí v klidu „taháni za nos“ s přesvědčením, že „ oni by nám přece nelhali“.
Mnozí lidé umí být konformní s jakoukoli módou, ideologií, náboženstvím, režimem. Protože „tak je to správné“. A pokud by to někdo zpochybňoval, pak je to dezinformace a nepřátelský úskok. A proti dezinformacím je třeba bojovat v zájmu uchování víry. Už se neupaluje, jen vyhazuje z práce a odsuzuje u soudů.
A proč ta konformita? Protože pochybnosti a nejistota s sebou přinášejí úzkost, a tu většina lidí špatně snáší. Raději přijmou pochybnou jistotu.
Petr Drulák v brilantní přednášce o francouzské politické scéně řekl, že velká většina Francouzů sdílí názory a argumenty Le Penové, ale volit ji nebudou, protože
je přece o ní známo, že její názory jsou špatné a podporují je lidé z nižších společenských vrstev a „k těm mi přece nepatříme“, my elita přece musíme volit někoho, o kom je známo, že pochází z elity a elitu podporuje. Že v praxi nebere ohled na naše zájmy vadit nebude.
Je pravda, že lidé méně vzdělaní kašlou na ideologie a sliby, všímají si naplnění svých reálných potřeb, zatímco lidé indoktrinovaní „vzděláním“ vidí svět prizmatem zaručeně správných názorů.
Něěkterým vadí „protistátní partaj“ SPD. Jenže já tvrdím, že protistátní je tato současná pětikoaliční vláda. Stát je instituce, která ovládá a spravuje věci veřejné na svém území. Stát, v němž žijeme, je Česká republika. Evropská unie není stát, ale nadnárodní organizace založená smlouvami. Pětikoaliční vládě se podařilo za jediný rok snížit průměrné reálné příjmy o osm procent. Přijímá „Zelený úděl“ rozvracející průmysl, zemědělství a sociální jistoty obyvatelstva. Podílí se na militarizaci směřující k přímému zapojení do válečného konfliktu. Podporuje mezigenerační konflikt a narušuje sociální smír. Je smířena s imigrací a jejími důsledky tak, jak jsou vidět na předměstích západoevropských států. Tato vláda masivně zadlužuje budoucí generace. Souhlasí s předáváním moci Evropské unii. Vzdává se naším jménem svrchovanosti.
Jak by tedy zněla obrana naší vlády? Asi by se opakovaly fráze, které slýcháme od „našich představitelů“ v jejich České televizi. Co jiného? Nebo, že by byl důchodce 70+ nadšen ze snížení valorizace důchodů? A právě úzkost z poznání pravého stavu věcí drží tuto protistátní vládu u moci. Jak dlouho ještě? Lid má
pořád jistý vliv a je proto nezbytné počkat, až se dostatečné množství občanů přesvědčí o pravém stavu věcí.
