Čtyři chaosy. Tak by se dal popsat program mimořádné schůze poslanecké sněmovny, kterou svolala opozice. Podle Andreje Babiše opět prokázala, že netuší o čem mluví, něco si přečtla v médiích a smíchala to dohromady. Kdo chce vidět chaos, měl by se podle hnutí ANO jít podívat do Senátu.
Foto: Jakub Vosáhlo Popisek: Mimořádná schůze Poslanecké sněmovny. Podle opozice zde vládne chaos
reklama
„Opozice na dnešek svolala mimořádnou schůzi. To znamená, že neproběhnou interpelace a ani žádné schvalování zákonů. Přestože si opozice tuto schůzi vynutila, její poslanci se jednání prakticky neúčastní,“ poznamenal na sociální síti poslanec Motoristů Matěj Gregor.
A tuší, že „budeme do nočních hodin poslouchat v prázdném sále opoziční urážky a osobní útoky, aby z nich opoziční řečníci tvořili videa pro sociální sítě.“
Mimořádná schůze Poslanecké sněmovny, iniciovaná opozicí, byla zahájena v jedenáct hodin. Před třináctou pohled z novinářské galerie dával za pravdu poslanci Gregorovi. Několik poslanců sedělo v lavicích ODS, které jsou ve středním traktu sněmovny. Pod novinářskou galerií, kde mají svá sedadla ostatní opoziční kluby, se počet přítomných dal napočítat na jedné ruce.
Důvody pro svolání mimořádné schůze vysvětloval v tradičním úvodním slově svolavatele předseda ODS Martin Kupka. „Nejde o nic menšího než o čtyři vážné body: první, zdražování cen pohonných hmot i potravin a hrozba inflace; za druhé, ohrožení nezávislého fungování České televize a Českého rozhlasu; za třetí, bezpečnostní chaos vlády Andreje Babiše, a konečně za čtvrté, riziko ztráty evropských dotací kvůli kauzám Babišovy vlády,“ přečetl s tím, že nejde o nic akademického, ale o reálné problémy českých občanů.
„Ve všech těch oblastech se bohužel projevuje chaotické vládnutí a v mnoha případech prostě slabost v tom, jak vystupuje vláda navenek a jak se domlouvá uvnitř,“ varoval.
První chaos, který vláda vytváří, je podle něj v cenách pohonných energií. „Místo toho, aby v té krizové situaci stát fungoval jako skutečná podpora podnikatelů a soukromého byznysu, tak tady místo toho přináší nedůvěru a direktivní určování něčeho, co má přece určovat trh. To nevytváří podmínky pro zvládnutí krize, naopak vytváří znovu jenom odezvy chaosu a nejistotu těch lidí, které by teď měl stát podržet,“ varoval.
K ohrožení nezávislosti České televize Kupka uvedl: „Kde zavádějí autoritářské prvky, no tak tam první na řadě jsou média. Proto také jedním z prvních terčů v Maďarsku byla veřejnoprávní média za Viktora Orbána. Proto také Fico zaměřil svoji pozornost na veřejnoprávní média. Tak se vlastně nemůžeme divit, že současná vláda Andreje Babiše jako jeden z prvních terčů míří na Českou televizi a Český rozhlas.“
Třetí chaos je podle Kupky bezpečnostní.
„Jaký má být postoj svrchované země, která si prošla svými historickými zkouškami? O to závažněji jasný, srozumitelný a pevný. To je přesný opak toho, co předvádí vláda Andreje Babiše. Svému ministrovi obrany nasadila náhubek, aby nemohl vyjadřovat svoje názory,“ rozčiloval se právě ve chvílích, kdy o patro níž ministr obrany Jaromír Zůna hovořil ke špalíru novinářů.
Riziko ztráty dotací z Evropské unie vedlo k dalšímu pojednání o střetu zájmů premiéra Babiše.
„To, co zažíváme teď, se podobá tomu, jak měnil charakter maďarské demokracie Viktor Orbán a jak mění Slovensko Robert Fico. Je to přes kopírák. Ukazuje se to každým coulem v útoku na média, v tom, jak se vláda chová s nedůvěrou k podnikatelům, k lidem,“ uzavřel.
Pak si vzal slovo Andrej Babiš, podle kterého Kupkův projev znovu ukázal, že opozice netuší, o čem mluví. „Místo věcné politiky – a teď jsme to slyšeli – zase tady bude politické divadlo a kritika vlády za každou cenu. Samozřejmě je to další z řady zoufalých pokusů, jak alespoň na malou chvilku zaplnit mediální prostor, vytvořit dojem aktivity a zviditelnit se v situaci, kdy reálně práce a konkrétní výsledky jednoduše chybí,“ obával se.
„Ta témata, to je nějaký nesourodý mix všeho možného, od Aše po Jablunkov, od energie po evropské fondy. Vlastně jste uvařili nějaký dort, kde jste všechno smíchali, co jste si přečetli v médiích,“ shrnul návrh na mimořádnou schůzi premiér.
Naše opozice podle něj stále ukazuje, že dovede jenom udávat do Bruselu, v čemž se stává vyhlášenou.
„Vy stále píšete dopisy na komisi a nic jiného neumíte, jenom udávat, jenom škodit. Vy škodíte České republice, ano. Neustále lžete a není vám pomoci, není vám pomoci. Vy chcete tady něco řešit, vy nás chcete něčím poučovat, ale vy jste tam byli a my vám dneska řekneme, co jste dělali vy, protože jste na to už zapomněli,“ kroutil hlavou.
Pak obsáhle vysvětloval jednotlivé „chaosy“ z kvarteta, jmenovaného předsedou Kupkou. Ohrožení demokracie je podle něj „komunikační kartou“, kterou všichni z opozice opakují, ale už by ji měli vyměnit. Třeba proto, že „diktátor“ Orbán okamžitě uznal volební porážku a odešel do opozice, stejně jako sám Babiš v roce 2021.
„Mimochodem, Evropská komise vyšetřuje ten váš návrh zákona. Ano, přišel dopis. O tom ale média moc nemluví,“ připomněl zájem Bruselu o „Baxovu novelu“.
„Až dnes tato mimořádná schůze skončí, nezůstane po ní žádný závěr o selhání vlády. Zůstane po ní jen obraz opozice, která se snažila vytvořit krizi tam, kde není, protože sama nemá co nabídnout,“ uzavřel premiér.
Za další dvě koaliční strany hovořili Radim Fiala a Boris Šťastný.
„Vy nám dopředu dáváte najevo, že nám program neschválíte, my s tím počítáme, ale pak se nedivte,“ obrátil se k vládní lavici.
V projevu pak nejvíce hovořil o České televizi a dovolával se Evropské unie. „Je dobře, že jsme členy Evropské unie a v tom kontextu já samozřejmě rozumím všem totalitářům a populistům, proč by v té Evropské unii právě v takový okamžik nechtěli být. Protože se jim to nehodí, protože někdo ten jejich postup může označit za nelegitimní a neodpovídající evropským hodnotám a evropské legislativě,“ sdělil plénu.
Opakovaně se také dožadoval přítomnosti ministra kultury Klempíře, na jeho vystoupení se prý těší.
V prázdném sále jej vystřídal Zdeněk Hřib, který si v průběhu projevu vyměňoval poznámky s několika koaličními poslanci.
Například, když označil chaos za standard Babišových vlád, který jsme mohli vidět už za covidové pandemie.
„Pan premiér tady řekl, že zvládl covid. On asi žije v nějaké paralelní galaxii. Co těch 40 000 mrtvých? To si fakt děláte srandu. Já bych fakt měl na vašem místě aspoň trošku úctu k těm pozůstalým, kteří tady zůstali po tom vašem řádění. To je fakt neuvěřitelná nehoráznost, co předvádíte,“ obracel se k vládní lavici, kde Andrej Babiš k jeho zklamání chyběl.
„Já jsem byl ten, kdo řešil tu situaci z pozice naší největší samosprávy. A samozřejmě ano, ta velká města jsou nejnáchylnější k šíření epidemií tohohle typu, kapénkově přenášené viry, protože tady máme metro, třeba MHD, pochopitelně, to jo. Ale my jsme zaváděli opatření, která na rozdíl od těch vašich dávala smysl. Já jsem byl první primátor v Evropě, který zavedl roušky v metru. To bylo opatření, které se respektovalo, protože všichni chápali, proč tady je. Vy jste zaváděli opatření, kterým nikdo nerozuměl,“ pochlubil se pražský exprimátor.
Pak Zdeněk Hřib chvíli mluvil o Orbánovi a páté koloně Ruska, a pak konečně přešel k hlavnímu tématu svého projevu: „Je za pět minut dvanáct, jo, 11:55, za pět dvanáct, nejvyšší čas. Nejvyšší čas řešit tu situaci, a proto jsme svolali tuhletu mimořádnou schůzi. Protože potraviny, energie, pohonné hmoty, bydlení, to jsou všechno věci, bez kterých to prostě jaksi v životě nejde. A tyhle věci jsou teď neúnosně drahé, ty ceny letí nahoru a mnozí si je už prostě nemůžou dovolit.“
Že vládní rozhodnutí nejsou chaotická, se věcnou argumentací pokoušel opozici vysvětlit Karel Havlíček a Alena Schillerová uzavřela obsáhlé vystoupení slovy, že opozici vytáčí, že vláda má „místo signálů výsledky“.
Vystřídal ji však předseda lidovců Marek Výborný, který vysvětlil: „Nestojíme tady kvůli selhání jednomu této vlády, ale stojíme tady proto, že před našima očima se nám začíná skládat obrázek vlády, která selhává v tom úplně nejzákladnějším.“ Vláda podle něj nedokáže ochránit ani životní úroveň občanů, ani demokratické instituce, ani zájmy republiky v zahraničí.
Zatímco v sále hovořila opozice, v tiskovém středisku se konala tisková konference, na které předsedkyně senátorského klubu ANO Jana Mračková Vildumetzová mluvila o tom, jak vypadá ta „nechaos“ politika v Senátu, kde má většinu opozice.
„Je to chaos a zmar senátorů pětikoalice,“ začala vyprávět příběh senátního schvalování zákona o cenách pohonných hmot, který chce vzhledem k dramatické světové situaci vláda schválit zrychleně.
V Senátu byl návrh projednán ve středu, ale hlasování o něm proběhne až příští týden. Jak přitom předsedkyně senátorů ANO poznamenala, všechny body naplánované v horní komoře na tento týden se stihly ve středu, a proto ve čtvrtek a pátek Senát nejedná, i když jednací týden formálně běží.
Návrh neprojednává ani hospodářský výbor, který je garančním, protože jeho předseda, senátor STAN Plevný, nařídil jeho projednání až na příští úterý. V tento den, jak poznamenala, navíc předseda výboru nebude přítomen, protože bude na pracovní cestě v Kanadě.
A jako vrcholnou perličku z fungování Senátu dodala, že její klub k tomu ani nemohl uspořádat tiskovou konferenci, bylo mu prý řečeno, že by se museli objednat tři dny dopředu.
Nakonec Mračková Vildumetzová připomněla, že když v roce 2022 v podobné situaci chtěla Fialova vláda zregulovat ceny energií, opozice jí v obou komorách nejen vyšla vstříc, ale dokonce návrh podpořila.
Alena Schillerová na tiskovce její prohlášení doplnila, že i od senátorů dnešní opozice v kuloárech slyšela, že návrh by měl být projednán už tento týden, pak tři hodiny jeho záměr poctivě vysvětlovala a nakonec to stejně nepomohlo.
„Chtěli jsme reagovat rychle, ne jako Fialova vláda, která čekala tři měsíce a mezitím byla inflace třináct procent,“ vysvětlovala Schillerová.
Souhlasila se svou stranickou kolegyní, že senátoři si berou občany jako rukojmí. A celkově je z chování opozice rozladěná.
Šokovalo ji třeba, že poslanec Bendl uvedl, že energie jsou důležité, ale pohonné hmoty ne. „Ne, pohonné hmoty jsou strategickou komoditou, jejich cena nebo výpadek má vliv na celou ekonomiku,“ uvedla.
„Já doufám, že občané to sledují, že občané to vnímají,“ uzavřela.
„Vláda pohotově reaguje na situaci, to není žádný chaos,“ řekl premiér Andrej Babiš (ANO) v Poslanecké sněmovně. Vyčítal opozici její nekonstruktivní přístup. „Nemají žádnou vizi, téma, program ani osobnost, tak jen kritizují, aby vytvořili zdání krize, která není,“ uvedl předseda vlády. Připomněl předchozímu kabinetu jeho vlastní selhání a kauzy, jichž podle Babiše bylo celkem 133.
Foto: Repro ČT Popisek: Andrej Babiš
Premiér Andrej Babiš (ANO) mluvil v Poslanecké sněmovně při mimořádné schůzi, svolané opozicí s tím, že za jeho vlády je v zemi chaos. Hovořil o aktivitách vlády v rámci energetické krize a krocích vedoucích k zastropování cen pohonných hmot.
„Měli bychom přemýšlet, jestli nekoupit nějakou rafinerii v Německu,“ zamyslel se Babiš a mluvil o tom, že reakce opozice na jeho snahy regulovat ceny energií ho překvapují. „Psal jsem německému kancléři Friedrichu Merzovi, že by bylo dobré, aby si Česko, Německo a Rakousko sedly za jeden stůl a řešily se ceny energií. Ceny držíme pro lidi na nízkých úrovních,“ zdůraznil premiér a zrekapituloval své kroky. „Co jste udělali vy, trvalo 97 dnů. Proč si dovolujete nás kritizovat v tomto směru?“ adresoval opozici, když připomněl pomalou reakci Fialovy vlády po vypuknutí války na Ukrajině.
Kabinetu Petra Fialy vyčítal pomalý postup. „Vy jste s tím v roce 2022 přišli pozdě, nezastropovali jste to u výrobců, aby vaši kámoši vydělali desítky miliard. Vy pokračujete v přístupu, že to, co my navrhneme, vy jste proti tomu. Nerozumíte tomu, nevíte, o co jde. Náš systém reaguje, jsou tam jasné parametry, jak se cena stanovuje. Funguje to. Rozumím tomu, že některé malé čerpací stanice špatně nakoupily a jsou dočasně ve ztrátě. Ale my jsme to udělali dobře a zodpovědně,“ zdůraznil Babiš.
Cílem prý není trh dlouhodobě svazovat, ale ochránit ekonomiku před výkyvy. Zdůraznil, že Fialova vláda problematice nerozuměla, proto způsobila inflaci.
„Všichni jsou teď překvapeni, co všechno se vyrábí z ropy, že chybí třeba polystyren. Připravujeme analýzy, abychom si řekli, v jakém postavení EU je. Uvidíme, jak se všechno bude vyvíjet. Reagujeme rychle, protože víme, o co jde. Vy jste to v minulosti dotáhli až na 19procentní inflaci, dá se to dohledat. My jsme za únor měli jedno procento. Dělali jsme opatření, zlevnili jsme elektřinu. Inflaci máme nejnižší od října 2016. V březnu to stouplo na 1,9 procenta, ale vy jste měli vysokou inflaci. Nikdy jste se nedostali na čísla, která máme my. Evidentně nechápete mechanismus, jak to funguje. Přesto to kritizujete,“ řekl Babiš a doporučil opozičním poslancům, aby si objednali odborníka, který jim vše vysvětlí.
Změna financování neohrozí nezávislost
Dále se věnoval připravované změně financování veřejnoprávních médií. „V Polsku to taky připravují. Vy jste posedlí svou volební komunikační kartou. Viktor Orbán uznal porážku. Já když jsem prohrál volby v roce 2021, dvakrát jsem odmítl pověření od prezidenta Miloše Zemana být premiérem. Zalezl jsem, předal jsem to. Vy místo toho, abyste uznali porážku a zalezli, pořád kritizujete. Vy jste se jen starali o koryta, abyste si navyšovali platy. Já tomu rozumím, většina z vás by v privátu měla třetinový příjem. Pro vás jsou peníze hlavní,“ vyčítal opozici.
Podivoval se tomu, že Českou televizi a Český rozhlas nikdo nekontroluje. „Ty vaše kecy o ohrožení demokracie,“ rozčiloval se Babiš.
Připomněl, že poplatky musejí z rozhodnutí Fialovy vlády platit i firmy. „Copak lidé se v práci dívají na televizi? Samozřejmě ne,“ kritizoval premiér.
Jeho vláda podle něj hodlá celkově šetřit a hledat dodatečné zdroje. „Máme to v programu, chceme to splnit. Opozice se snaží vrátit do debaty staré argumenty,“ míní Babiš.
„Není pravda, že bychom zasahovali do nezávislosti vysílání ČT. Hledáme moderní formy financování. Ohrožován není obsah, role ani postavení. Mění se pouze způsob, jakým je ČT financována ze státního rozpočtu,“ zdůraznil předseda vlády.
Lidé, kteří hradí poplatky, mají podle něj právo vědět, kam jejich peníze jdou. „Předchozí vláda slibovala, že nebude poplatky zvyšovat. Pak tento slib porušila,“ připomněl Babiš.
Nezávislost médií se podle něj neodvíjí od toho, jestli lidé hradí poplatky. „Pokud někdo tvrdí, že jde o útok na veřejnoprávní média, tak tomu nerozumí. Celá debata je nejednotná i uvnitř opozice. Martin Kupka hájí média, ale uvnitř jeho strany jeden člen ODS, stínový ministr, navrhuje umístění ČT na burzu,“ podivil se premiér.
Fiala nic neřídil, maximálně vybíral jídelníček
Dále se věnoval údajnému chaosu, který jeho vládě opozice vyčítá. „Kdykoliv se ve světě něco stane, opozice spustí, že je postup vlády chaotický. Každá rychlá reakce vlády je pro opozici znakem chaosu. Žádný chaos není. Na rozdíl od předcházejícího předsedy, který neřídil vůbec nic, maximálně vybíral jídelníček pro zahraniční návštěvy, já to řídím. Jsou tu snahy rozbít koalici, poštvat nás proti sobě. Chaos říkají tomu, že reagujeme v reálném čase, nečekáme na analýzy,“ podivoval se Babiš.
Nečeká prý na to, až se problém rozroste, ale jedná. „To není chaos, ale řízení státu v krizových situacích. Opozice by si měla připomenout základy biologie: Přežije ten, kdo se přizpůsobí změně. Nadáváte na vládu. Když dojde k otřesu na Blízkém východě, je třeba organizovat repatriační lety, potom řešit ceny energií. Já jednám. Vy jste žádné krize neměli. Měli jste povodně, které jste totálně nezvládli. Neměli jste tornádo, evakuaci z Afghánistánu. My jsme ty lety zvládli skvěle. Byli jsme první, pomáhali jsme lidem,“ uvedl Babiš a připomněl, že v únoru 2022, kdy vypukla válka na Ukrajině, vláda Petra Fialy vyčkávala a nereagovala dostatečně rychle.
Zdůraznil, že jeho vláda reaguje okamžitě a efektivně. „Mluvit o tom umíte hezky. Vám nikdy nešlo o to, abyste zlepšovali lidem život, vy jste chtěli funkce a koryta, proto dnes zapškle sedíte v opozici. Byli jste čtyři roky u moci a starali jste se o to, abyste se měli dobře vy a vaši kámoši,“ zdůraznil premiér.
Dále vyvracel, že hrozí ztráta evropských dotací. Opozice ho podle jeho slov „udává do Bruselu“. „Žalujete, udáváte ČR, abyste mě poškodili. Je vám jedno, že poškozujete ČR,“ posteskl si Babiš.
Hovořil o svém údajném střetu zájmů. „Hrozíte, že ČR přijde o dotace. Není to pravda,“ zdůraznil předseda vlády. Potom použil příměr s umělým oplodněním. „Dáma si vybere kliniku… Je absolutně vyloučeno, abych na to měl vliv,“ řekl Babiš.
Opozice podle něj řeší nepodstatné věci, a neřeší ty důležité. Zmínil složitou situaci ve světě. Chtěl by spolupracovat s Francií, Británií a Německem. „Ty nekonečné debaty o Orbánovi. Vy nejste u toho, zato o tom umíte hezky mluvit. My máme plán, jak změnit ETS2. Máme konkrétní návrhy, vnímají nás, protože mluvíme k věci. Máme jasnou strategii, jak bojovat za české zájmy. V médiích je něco úplně jiného,“ podivoval se Babiš.
Připomněl, že bitcoinová kauza obletěla celý svět. „Mezinárodní ostuda, skandál, příběh o tom, jak stát přebírá peníze od drogového dealera, jak se všichni do té frašky zamotávají. Sledoval to celý národ,“ řekl premiér a zmínil kauzy kampelička, Dozimetr a také IKEM.
„Vy mluvíte o nějakých našich aférách? Já to vůbec nechápu,“ podivoval se lídr současné vlády.
„Vašich kauz byly mraky, ale nikdo z České televize je nesleduje,“ sdělil premiér.
Hovořil o „dvojím metru“. „Máte tolik másla na hlavě. Mohl bych číst hodiny vaše kauzy. Já neznám ani jednu naši kauzu. Já tu mám celý seznam vašich kauz, je jich 133. Média to nepřipomenou. Vy se opovažujete mluvit o nějakých našich kauzách, já žádnou neznám. Kdyby něco nastalo, budu to řešit radikálně, ne unikat před tím,“ slíbil premiér.
Mimořádná schůze je podle něj ukázkou vyprázdněnosti opozice. „Žádná ucelená vize. Vaše návrhy jsou o ničem. Je to kritika pro kritiku, snaha vyvolat dojem, že se něco děje, i když se nic neděje. Vy jste lidi zdaňovali, brali jim důchody,“ připomněl Babiš.
Divil se, že v ČT nikdy nebyla reportáž o financování veřejnoprávních médií v jiných zemích. „Na události reagujeme rychle. Je zbytečné nás kritizovat. Vy nic nepřinášíte,“ vmetl opozici.
„Jen urážky, pomluvy a lži. Je mi to líto. Slyšíme jen mantru o chaosu, ohrožení demokracie, nemáte téma, program, osobnost. Ani nevíte, kdo tu za vás je. Teď to vypadá, že Petr Fiala je zase předseda z hlediska mediálního. Vrátili jste se k antibabišovi, který nefungoval. Definice šílenství je dělat stejnou věc znovu a znovu a očekávat nové výsledky,“ uvedl citát od Alberta Einsteina.
Chtěl by prý opozici, která se nebojí reagovat a která si za svými kroky stojí. Mluvil o bezradnosti současné opozice. „Stát je aktivní, stabilizujeme ekonomiku, plníme program, reagujeme na vnější šoky,“ řekl Babiš a připustil, že současná blízkovýchodní krize bude mít dopad i na českou ekonomiku.
Opozice však podle něj vytváří krizi, kde není, protože sama nemá co nabídnout. Zdůraznil, že jeho vláda bude pracovat a seznámil poslance se svým nejbližším programem schůzek a jednání.
Chystá se setkat s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. „Je otázka, jak se NATO zachová. V pátek je rozhovor ohledně situace v Hormuzském průlivu, zúčastním se ho. Budeme hovořit o tom, jak Evropa bude řešit situaci. ČR je u toho, berou nás vážně. Budeme nadále plnit program. Potřebujeme prosadit stavební program, řešit problémy lidí. Dnešní schůze Sněmovny bude asi dlouhá, uslyšíme různé nesmysly. Kritiku o ničem,“ rozohnil se premiér.
Poděkoval opozici, že schůzi svolala, protože měl příležitost vystoupit a informovat veřejnost, jak vláda plní program. Hovořil o tom, kde všude v zahraničí bude v nejbližší době prosazovat české zájmy. Chystá prý se také za občany ČR.
V oblasti Ralska má vyrůst velká fotovoltaická elektrárna. V souvislosti s ní proběhla i dabta s veřejností. Jenže kdo ji moderoval? „Diskusi nevedla nezávislá autorita, ale jedna z firem ze skupiny Frank Bold, sesterská společnost stejnojmenné advokátní firmy, která pomáhala sestavit Klimatickou žalobu na Českou republiku a zastupovala spolek Klimatická žaloba ČR u soudu,“ upozorňuje aktivista Jakub Svoboda v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz.
Foto: archiv PL Popisek: Jakub Svoboda
V pátek proběhlo veřejné projednání záměru Libereckého kraje obří fotovoltaické elektrárny v lokalitě Ralsko – Hradčany. Jaké jsou vaše dojmy?
To, co se mělo stát veřejným projednáním záměru výstavby fotovoltaické elektrárny na letišti v Hradčanech, se proměnilo v ukázku toho, jak se dnes v České republice „řídí“ transparentnost.
Pod rouškou otevřené debaty byla veřejnosti předložena prezentace projektu, která byla od začátku do konce kontrolována. Diskusi nevedla nezávislá autorita, ale jedna z firem ze skupiny Frank Bold, sesterská společnost stejnojmenné advokátní firmy, která pomáhala sestavit Klimatickou žalobu na Českou republiku a zastupovala spolek Klimatická žaloba ČR u soudu.
Takže kraj zastupovali ekologičtí aktivisté, kteří měli řídit diskusi?
Do poslední chvíle nebylo nikde uvedeno nic o této spolupráci. Nevím, koho vlastně zastupovali, většinou zastupují sami sebe. Takové subjekty mají ve zvyku podávat podněty a žaloby a u toho vám ještě „nezávisle“ radit, jak se máte „správně“ chovat, aby podruhé už žalobu na vás podávat nemuseli.
Pokud tam Frank Bold nebyl jako charita, a to u nich není běžné, pak si za naše veřejné peníze kraj a jeho energetická společnost najali firmu ze skupiny spojené s „Klimatickou žalobou“ na „nezávislé“ řízení veřejného projednání. Výběrové řízení od toho nikdo neviděl, ale předpokládám, že subjekty v konfliktu s Českou republikou by měly být spíše ve výlukách. V minulosti jsme se setkali s tím, že si zájemce o výstavbu nebo starosta takovou firmu přizvali jako poradce. Prvně jsme se setkali ale s tím, že společnost ze skupiny aktivní v soudním sporu proti České republice řídí jménem veřejného subjektu – dokonce kraje – diskusi s občany. Tohle je opravdu velmi inovativní, po vysvětlení nikdo v sále jejich roli nechápal a do protokolu padly i námitky.
Kam až zajde politická drzost? Jak může být veřejná debata skutečně nezávislá a objektivní, pokud je moderována subjektem, který má zjevný vztah k prosazování podobných projektů po celé ČR až za hranou soudních žalob? Uvidíme, co udělá pan hejtman Půta v protokolu s námitkami pro podjatost moderátora, je z toho záznam a námitku viděly desítky svědků.
Jak ta „nezávislá“ diskuse s Frank Bold probíhala?
Zajímavý byl už příjezd na tuto lokalitu. Silnice je rámována stavbou jiné obří solární elektrárny, všichni přijížděli kolem lánů zdevastované zeleně a rozryté půdy bez ptáčka živáčka na obou stranách. Martin Půta a Zbyněk Miklík si opravdu nemohli pro prezentaci záměru, který má chránit přírodu, vybrat lepší lokalitu ani moderátory. Po tomto příjezdu kolem triumfu jiných solárních developerů a představení moderátora měli v sále jasno i ti, kteří váhali. Někteří přespolní tu spoušť viděli na vlastní oči prvně, ale takhle zplundrovat krajinu nestihla ani sovětská okupační armáda a reliéf kolem příjezdu připomínal spíše Horní Jiřetín než nějaké ekologické stavitelství.
Přes to měli někteří propagátoři projektu tu drzost po takovém entrée tvrdit, jak „chrání přírodu“. Účastníci diskuse měli však možnost prakticky se už před začátkem produkce přesvědčit, jak ta krajina pod rukou takovýchto „ochránců přírody“ opravdu vypadá.
A co diskuse k té ekologii?
Z původního letiště dnes po desítkách let vznikl unikátní biotop. Mezi lesy ze všech stran je prostranství, kde žije řada unikátních druhů, ptáci, savci, hmyz, namátkou třeba skřivani, motýli modráskové nebo i kudlanka nábožná. Celá kraj se tam jezdí rekreovat.
V průběhu diskuse moderátorka okřikovala pána, místního odborníka, který hovořil o zvířátkách na té lokalitě, vyjmenoval několik chráněných druhů ptáků a když se chtěl se dostat na savce, byl moderátorkou Frank Bold opakovaně přes naše protesty ukřičený, že „není na toto v diskusi čas a vypršel jeho limit“. To už se sál vzbouřil. Lidé začali tleskat a skandovat, ať jim to ten pán dopovídá. Pak jsme přinutili moderátorku, že ten dvouminutový „limit“ dostal pán od ostatních a dopovídal nám i ty savce. Byli tam ti moderátoři od Frank Bold dva a nás, co jsme to chtěli slyšet, bylo v sále asi 200, takže nepomohl ani mikrofon.
Byla vůbec ochrana biotopu předmětem diskuse?
Přestože bychom to očekávali, znělo toto téma pouze z jedné strany sálu z publika, a to dost silně a opakovaně. Z druhé strany se ta „ekologie“ omezovala pouze na výrobu elektřiny a padaly spíše ideologické argumenty, které si můžeme kdekoli přečíst. Včetně takových nesmyslů, že si tou elektřinou zatopíme i v zimě nebo že je elektřina z Německa i přes záporné ceny drahá, a proto že to máme stavět. O modráscích a skřivanech ani slovo.
O čem tedy byl ten projekt?
První, co nás zarazilo, byla skutečnost, že má kraj spočítanou studii na 30 megawattů výkonu, protože víc nedokáže spotřebovat ani s akumulací, ale součástí projektu byl i „pronájem“ zbytku biotopu nějakému neznámému subjektu na dalších 30 megawattů. Pokud se chtěli bavit o energetické samostatnosti kraje, nikomu tenhle byznys s pronájmem našeho životního prostředí nějakému solárnímu baronovi nedával logiku. Za to občanům slibovali, že postaví mezi panely cyklostezky a stánek s občerstvením a že se tam budeme moci v létě na takto upravenou lokalitu mezi rozpálené solární panely moci jezdit rekreovat. Pár lidí v sále se na to ozvalo, že se zde rekreují pravidelně, ale jezdit se rekreovat „mezi ploty“ nemají v úmyslu.
Když jsme přinesli letecké snímky jiných solárních elektráren, aby se měli občané možnost podívat, jak taková „rekreační oblast“ v praxi vypadá, moderátorka z Frank Bold to odmítala promítnout, že to prý „není na programu“ a že by to zdržovalo. Nakonec jsme to přes odpor moderátorky ze společnosti přece jenom promítli po intervenci jednoho člena leteckého klubu u Martina Půty, moderátorka nám alespoň sledování leteckých snímků místních solárních pamětihodností vyrušovala voláním do mikrofonu, že máme „pokračovat v diskusi“ a nezdržovat.
Jak hodnotíte ten projekt po stránce energetické?
Vzhledem k tomu, že měla být součástí nejenom soběstačnost kraje, ale i ještě jedna stejně velká elektrárna, která by tu lokalitu zdevastovala už totálně, nikdo to nevnímal jako nějakou energetickou aktivitu pro kraj, ale spíše jako pronájem životního prostředí dvěma solárním baronům, z nichž je jeden zatím ve vlastnictví kraje. Ten druhý je zatím neznámý, ale už za něj lobují u veřejnosti, a dokonce mu zaplatili připojení. Dělali byste to vy pro nějakého „neznámého vojína“ za čtrnáct milionů? U soukromého subjektu to asi moc dobře nejde, do krajského rozpočtu se schová ledasco. Nikdo také ani na dotazy nevysvětlil, kde na to kraj vezme bezmála třičtvrtě miliardy, kterou do toho hodlá investovat.
Za největší riziko považujeme, kdyby kraj prodal takto připravenou společnost se stavebním povolením a síťovým připojením od ČEZu nějakému jinému subjektu, třeba zrovna tomu ČEZu. Pak bychom měli namísto rekreační oblasti v kraji solární barony dva, a elektřinu pro kraj za „tržní ceny“.
A tohle je NÁŠ biotop, pane hejtmane, který chcete zlikvidovat a někomu pronajímat. My raději ta zvířátka, motýly, ptáčky a kolo nebo kolečkové brusle. Pronájem životního prostředí pro solární barony jsme si u nás nevybrali.
Největší arogance se neskrývá v tom, že najmeme moderátory jejichž kolegové žalují naši zemi. To je jenom pokus o „hladký průběh“, který nevyšel. Běžný účastník takové akce si hájí jenom svoji cyklostezku se zvířátky a ptáčky a nevidí klamavý záměr, kdy se za proklamovanou „samostatností Libereckého kraje“ skrývá zájem někomu pronajmout ještě jednou takovou plochu pro jeho soukromý byznys.
A co ekonomika?
Celé to má stát 693 milionů korun. Když se podíváme na návratnost, jediný, kdo ji bude mít zaručenou, je státní společnost ČEZ, kde pan hejtman sedí v dozorčí radě, za předražené distribuční služby. Konkrétně je-li podle ERÚ průměrná cena regulované složky elektřiny na nízkém napětí 2,35 Kč, vydělá ČEZ na distribuci elektřiny z Ralska do škol a dalších krajských zařízení přes 70 milionů ročně. Má to tedy na poplatcích za distribuci návratnost necelých 10 let.
Otázka ale nebyla položena, co z toho bude mít ČEZ. Původní otázka byla, co z toho bude mít Liberecký kraj a jeho občané?
Tam je to horší. Udávají návratnost 19 let, ale celý ten záměr jsme ještě neviděli. Má to celou řadu neznámých položek, například cena a kapacita baterie, kolik by byli schopni vůbec dodat v době letní špičky do organizaci Libereckého kraje apod. Dopravní podnik v Liberci patří městu, a tam počítají se skládkou u Globusu, tedy na tramvaje určitě ne.
Podle mne vyšli z nějaké kapacity a „salámovou metodou“ se snaží doložit, že jsou schopni vůbec něco spotřebovat. Podle našeho odhadu by bylo jistých tak 10 až 15 MW, tedy třetina nebo polovina, na zbytek by museli mít další investice jako třeba baterie apod., a ani potom by se asi všechno nespotřebovalo. A na to, co skutečně spotřebují, mají zase dost místa jinde.
Elektřinu, kterou chtějí vyrábět, ale sežene dnes v době vysoké výroby každý obchodník na lipské burze za desetinu ceny, než je jejich investice, a tento stav se bude ještě zhoršovat. Ve skutečnosti tedy mají v úmyslu dodat i těm krajským firmám a příspěvkovým organizacím elektřinu za horší peníze, než je na burze v době nadvýroby, kdy by měla fungovat i ta jejich elektrárna. Jinými slovy, postaví elektrárnu, příspěvkovou organizaci přinutí vykoupit elektřinu dráže než na burze, a pak jí na to dají „příspěvek“ z krajského rozpočtu. Takhle vypadá úplný koloběh peněz.
Ale ČEZ k tomu chce ještě další peníze za připojení?
Ano. Raději to ocituji z jejich prezentace, aby nás nikdo neobviňoval z dezinformací. Takže
Již zaplacen finanční podíl 50 % na připojení k distribuční síti: 14 062 500Kč
Doplatek finančního podílu 14 062 500 Kč
Dohromady 28 milionů a 125 tisíc korun.
Tu polovinu už zaplatili ČEZu předem ještě před tím, než věděli, že se tam může něco stavět?
Ano. Horší ale je, že to zaplatili za celý výkon 62,5 MW, tedy i za budoucího „neznámého“ nájemce. Neznám ceník ČEZu do detailu, ale poloviční výkon obvykle stojí polovinu. Kraj má navíc špičkový odběr nejvýše 15 MW, zbytek, co se neodebere, chtějí ukládat do baterií. Tedy by teoreticky stačila čtvrtina, ale budiž.
Oni ale v době záporných cen na burze zaplatí „neznámému zájemci“ 14 milionů předem za připojení a pak ho budou „soutěžit“? Pokud se nikdo nepřihlásí, je to také čtrnáctimilionové manko v krajském rozpočtu do kasičky firmy, kde sedí hejtman v dozorčí radě, a pokud tu budou „soutěžit“ a náhodou se přihlásí zrovna ČEZ, pak asi byli domluveni předem.
Naše iniciativa se však chce postarat o to, že se tohle „soutěžit“ vůbec nebude. Nechceme solární barony v pronájmu na krajských rekreačních plochách, máme už těch baronů, které pan hejtman a krajský úřad trpí jinde, opravdu dost. Nejsme na pronájem.
A co energetická bezpečnost?
Prosím vás, jaká bezpečnost? ČEZ v případě výpadků sítí negarantuje vůbec nic. Kdyby se krajská nemocnice, o které pan hejtman mluvil, spoléhala na dodávky prostřednictvím sítě ČEZu a přišel blackout, dopadla by jako Orlen v Litvínově a umírali by pacienti na sálech a jednotkách intenzivní péče. To byla trochu Půtova básnická nadsázka. Pokud to mělo vypadat, že obětujme životní prostředí v Ralsku bezpečnosti a komfortu pacientů, tedy opravdu ne.
Alespoň by ta investice mohla kraji vydělávat, když už nic jiného?
Projekt sám tak, jak byl prezentován, je ekonomický nesmysl maskovaný jako soběstačnost. To, jak byl celý záměr FVE Ralsko prezentován, jako krok k energetické soběstačnosti neodpovídá skutečnost a realita je však zcela opačná.
Investice má činit 693 milionů Kč, návratnost až 19 let. Pokud bychom měli mít návratnost srovnatelnou s ČEZem, cena elektřiny se pohybuje kolem 2,31 Kč/kWh (2,80 Kč s DPH). Liberecký kraj přitom již dnes nakupuje elektřinu za srovnatelné ceny a za srovnatelné ceny je i pro kraj běžně na trhu. Projekt nepokrývá energetické potřeby Libereckého kraje po technické ani obchodní stránce a nejde o záložní zdroj pro případ blackoutu.
Pokud by chtěli řešit částečnou samostatnost krajských podniků a příspěvkových organizací, musí to dát někde do jejich blízkosti. Nejlépe na střechu nebo na sousední parkoviště nebo brownfield. Tam to smysl dává, ušetří za distribuci a nemusí u toho plundrovat životní prostředí.
Jaké byly další dotazy a reakce?
„Budeme řešit“ byla nejčastější odpověď. Na konkrétní otázky zaznívaly opakovaně odpovědi typu „to budeme řešit“, „to necháme zpracovat“. Zástupci projektu nebyli schopni odpovědět na základní parametry. Jak může někdo říci, že životnost fotovoltaické elektrárny (FVE) bude 40 let. Kolik má ČR FVE, které se dožily 40 let?
Někteří výrobce sice nabízejí „prémiové“ nové panely se životností 30 až 40 let, ale ty jsou 2x dražší už při nákupu a dodavatel si za 40letou záruku těchto panelů, tedy že je bude chodit 40 let měnit v případě poruchy, vezme také svoje. V případě 40leté záruky pochybuji, že by se pak s tím projektem vešli do 693 milionů.
Jak je to s dalšími náklady?
Dále má taková elektrárna provozní náklady na údržbu, ty jsou u takto velké elektrárny minimálně 10 milionů korun ročně, a to se držíme hodně při zemi. A finanční náklady, pokud si půjčí 693 milionů na 19 let s úrokem 5 %, zaplatí dalších 345 milionů Kč na úrocích v bance.
Pokud by ale měli v plánu tu krajskou společnost pouze vybavit připojením a stavební povolením a pak ji někomu prodat, nemusí nic takového řešit. Je to stejné jako když prodáte developerovi již zasíťovaný pozemek se stavebním povolením, má daleko vyšší cenu než brownfield, a bývají u toho i dost slušné provize zprostředkujícím osobám.
Myslíte, že může jít o účelovou firmu, kterou kraj po získání povolení někomu prodá?
Ze zákona to vyloučeno není, a garance něčeho takového také ještě nikdo neslyšel. Rozumějme garance právně vymahatelné, nikoli sliby politiků, zejména před volbami.
Kde jsou tedy všechny ty výpočty?
Prezentováno nic takového nebylo, prý to stále „počítají“ Nemít výchozí data je asi jako učit děti počítat do pěti s třemi kostkami. To bych pochopil, ale ne v situaci, kdy už to s lidmi chtějí projednávat jako závazný záměr. Mají v úmyslu předem získat souhlas, a pak si to „dopočítat“ po dohodě s dalšími zájemci, minimálně o tu druhou polovinu připojení, kterou už jednou z veřejných peněz zaplatili.
Za co jsou tito lidé placeni, když nejsou schopni odpovědět na základní otázky? Navíc z veřejných peněz. Od nás daňových poplatníků platíme v milionových rozpočtech, jak bylo ukázáno, tzv. laciné odborníky, a navíc celý cirkus podporuje několikrát stíhaný hejtman v několika kauzách. To vše zajisté svědčí o transparentnosti, ale až když se začnou ozývat hlasy z veřejnosti.
Co je vlastně dnes letiště v Ralsku? Je to rekreační sportovní oblast nebo brownfield? Není dnes už i vhledem k místní biodiverzitě „brownfield“ účelové označení?
Letiště Hradčany je aktivně využívané území pro letectví, turistiku a vysokou míru návštěvnosti zajišťují i přírodní hodnoty. Přesto bylo označeno jako brownfield. Tento přístup je v rozporu s principy směrnice RED III, která preferuje využití skutečně degradovaných ploch. Ovšem tento pojem zde pozbývá platnosti. Možná před patnácti lety nebyl tento prostor ani plocha ideálním místem, což se nyní zcela opomíná. Na území celé ČR není taková plocha k vidění, která by byla obklopena, tak rozsáhlými borovými lesy. FVE „Březový háj“, německy „Birkenau“, by mohl být nový jedinečný název, jelikož se z tohoto území stává takový oplocený tábor s panely a území, které pro lidi ani zvířata není k životu.
Po odchodu sovětské armády v 90. letech bylo území silně zatížené, zejména ropnými látkami, starými objekty a také municí. Následně proběhla rekultivace, zejména dekontaminace půdy včetně podzemních vod a také pyrotechnická očista (odstranění munice) a rovněž základní úpravy krajiny, která se pak v průběhu let sama vzpamatovala. Přistěhovaly se sem vzácné druhy a vznik unikátní biotop. Řečeno lidově, uklidilo se svinstvo a jedovaté látky v půdě po okupantech a příroda si pak sama pomohla, takže má naopak tato krajina vzácný charakter malého rušení lidskou činností s výjimkou rekreace a sportů, které té přírodě zase tak moc nevadí. Příroda a zvířátka se tu naučila s lidmi, kteří jim neničí jejich biotop, v klidu a míru žit. Brownfield je naopak místo, které je stále problémové, zanedbané nebo nevyužívané a čeká na nové využití.
Lidé ani ta příroda nestojí o „nové využití“ takové, že nám tu bude pan hejtman a jeho „neznámí nájemci“ znovu stavět průmyslovou zónu. Bude to podobné jako s tou sovětskou armádou, živočichové včetně vzácných druhů se odstěhují nebo na tom místě vyhynou a lidé sem přestanou chodit. A to jenom kvůli předstírané ekologii a neexistujícímu hospodářskému profitu se tu zase někdo chce chovat k přírodě hůř než okupační armáda? Ať si jdou s „investory“ do Černobylu, tam mají místa dost.
Bylo to vlastně vůbec veřejné projednání, anebo diskuse řízená Frank Bold?
Vzhledem k tomu, že moderátorka si usurpovala právo okřikovat kolegu, který vyslovoval námitku na podjatost moderujícího subjektu v souvislosti s konfliktem zájmů s Českou republikou a „klimatickou žalobou“, to považujeme spíše za drzost než veřejný právní akt. Akce byla prezentována jako veřejné projednání, ale ve skutečnosti šlo o řízené představení projektu a divadlo ze strany investora tlačící na prosazení záměru všemi dostupnými prostředky. Veřejnost měla omezený prostor, odborníci nebyli připuštěni ke slovu a časové limity se týkaly pouze kritiků. Vzhledem k tomu, že byly námitky občanů i obcí moderujícím subjektem omezovány a umlčovány tak, aby je nemohli vyslovit nebo dokončit, což provázelo prakticky celou diskusi, nelze to takto nazývat.
Nebyly dostupné informace, a to předem ani na jednání, a to jak z oblasti ochrany životního prostředí, tak i z oblasti samotného energetického fungování celého projektu a jeho ekonomiky. Připomínky a zapojení veřejnosti byly manipulativním způsobem omezovány a někdy i okřikovány moderátorem. Moderátor byl v konfliktu zájmů s Českou republikou a nebyl zajištěn rovný přístup veřejnosti. Tedy NE, rozhodně ne.
Není v tom ve stínu nějaká jiná netransparentní politika?
Hejtman Martin Půta během akce zmínil očekávanou valnou hromadu ČEZu a možnost svého odvolání z dozorčí rady ČEZ. Předchozí konflikt zájmů tím nevysvětlit, ale namísto vysvětlení zazněla osobní stížnost politického charakteru. Ve veřejném sektoru naopak již delší dobu visí otázka, proč nebyl odvolán již dříve po nástupu nové koalice, a zda jeho přetrvávající angažovanost naopak nesouvisí se zájmy této lobbisticky vlivné státní společnosti prosadit s jeho pomocí své zájmy na území Libereckého kraje.
Navíc se opět svými cestami po kraji v rámci své politické kampaně snaží upoutat svou pozornost a za SLK se chce dostat na nový post. Jeho novým politickým cílem je být zvolen senátorem, a voliči mají nyní možnost rozhodnout ve svém politickém mínění. Jiní politici jsou však v prosazování energetického developmentu na území Libereckého kraje na úkor přírodního bohatství odlišného názoru. Někteří se s ním v tomto právě kvůli zmíněnému konfliktu zájmů rozešli, podobně tak i někteří voliči, tedy nelze říci, že je SLK v oblasti „konverze krajiny“ na průmyslovou zónu vyrábějící elektřinu pomocí solárních a větrných baronů názorově kompaktní, vnímáme zde spíše určitý rozvrat a názorový rozkol uvnitř této lokální strany.
Kdo staví tu elektrárnu, okolo které jeli účastníci veřejného projednávání
No přece ČEZ, kdo jiný. Jsme přece stále v Libereckém kraji. ČEZ se s tím chlubí i na webu. Možná bude dobré se podívat, jestli jsou tam v pořádku všechny formality u povolování té stavby. Kdyby ČEZ třeba zjistil, že je tam málo světla, jako to bylo u větru, a tu elektrárnu nedostavěl, místní by si oddechli. Mnozí si stěžují, že chtěli bydlet v přírodě, a ne v průmyslovém parku za plotem mezi přehřátými panely a suchou půdou pod nimi.
Mají vůbec v Libereckém kraji k záměru této obří elektrárny uprostřed rekultivované přírody nějaká ekologická a environmentální stanoviska?
Jejich názor „biodiverzita až později“ byl doslova bijící do očí, vlastně to tam někoho z propagátorů projektu nezajímalo. Máme dojem, že životní prostředí kraje vnímají spíše jako administrativní krok k vyřízení, nikoli jako zásadní otázku.
Chybí zásadní posouzení dopadů, vliv na klima, odlesky, faunu a flóru. Přesto zaznívá, že se vše bude řešit dodatečně. Proč ne s předstihem? Očekává investor kladné posouzení? Počítá s požadavky na posouzení vlivu na životní prostředí a provedení plné EIA? Dle odpovědí se jaksi investor nedomnívá, že by to bylo nutné.
Pokud investor očekává vyhlášení akcelerační oblasti, aby si zjednodušil život, nemusí mít ani toto tak jednoduché, ale celou problematiku je nutno pečlivě sledovat. Podle posledních zpráv to vypadá, že plánované akcelerační zóny nejsou v ani v souladu se zákonem, viz například:
Napadá mě otázka jako v Popelce: 600 milionů korun, ale byznys pro kraj to není, šedesát hektarů půdy, ale ekologie to není, vyrábí to proud i při blackoutu, ale v nemocnici není – co to vlastně je?
V zimě, kdy má řada lidí u nás tepelná čerpadla a máme v kraji vyšší spotřebu, takováhle solární elektrárna nevyrobí skoro nic nebo vůbec nic. Zato by vyráběla přebytky v létě, kdy jsou lidé na dovolené, záporné ceny na lipské burze, a ještě by nám měla zničit naši rekreační oblast, kam si v létě chodíme do přírody odpočinout?
Byznys pod kraj to není, když pomineme tu mizernou návratnost a záporné ceny, záložní zdroj také ne, takže se to staví zase pro někoho na úkor kraje, ve kterém my žijeme. Asi by už tedy mělo vedení kraje i s bývalým náměstkem vyjít s pravdou ven, pro koho a proč to chtějí dělat. Pokud ne, nechali v kraji už řádit tolik jiných solárních baronů, že má kraj dost těch „ekologických“ elektráren i bez nich, a lidé už toho mají také dost.
Z pohádek se radši podíváme na tu Popelku. Opakovaná pohádka o neexistujícím byznysu a „ekologii“ prostřednictvím zničení kraje se nám tolik nelíbí, ale může ji třeba pan hejtman zkusit vypravovat na podzim voličům, jestli na to někdo zabere.
Co byste řekl závěrem?
Projekt FVE Ralsko ukazuje realitu dnešní politiky, výprodej životního prostředí, nedostatek transparentnosti, nepřipravenost a ignorování veřejnosti. Kraj má dostatek prostředků i pravomocí, aby zastavil nebo alespoň omezil devastaci krajiny jinými solárními developery, kteří u nás v poslední době vyrůstají jako houby po dešti. V praxi nám pan hejtman tvrdí, že v otázkách ochrany přírody a kulturního dědictví ve své vlastním kraji není kompetentní a namísto ochrany přírody si ještě založí vlastní developerskou společnost, aby tu devastaci kolem nás dorazila.
Pokud jde o tento konkrétní projekt, bez kompletních informací, které nebyly na prezentaci ani jinde k dispozici, nelze popisovanou akci považovat za veřejné projednání čehokoli, a to po stránce obsahové i po stránce formální, protože byla vedena podjatým způsobem. Nebyly dostupné informace, to ani předem ani na jednání, připomínky a zapojení veřejnosti byly manipulativním způsobem omezovány moderátorem, který byl v konfliktu zájmů s Českou republikou a nebyl zajištěn rovný přístup veřejnosti. Mediálně zde opakujeme pouze to, co má pan hejtman v datové schránce.
Když jsme na konci jednání nechali v sále s několika stovkami lidí přes protesty moderátora Frank Bold hlasovat, kdo z nás je pro tento projekt, zvedlo se necelých deset rukou. I to ukázalo skutečnou vůli lidí, kteří byli přítomni.
Mindig is egy erősebb, békére, szuverén nemzetekre, szuverén tagállamokra, versenyképességre épülő Európáért küzdött. Mindig is védte a magyar állampolgárokat és a magyar nemzeti érdekeket. A viharos időkben a stabilitás és a bevált vezetői szerep választása fontosabb, mint valaha” – írta az X hálózaton. „Köszönöm, miniszterelnök úr. Nehéz időkben az erős nemzeteknek és az erős vezetőknek egymás mellett kell állniuk. Hazafiakként továbbra is elkötelezettek vagyunk a szuverén nemzetek Európája iránt, amelyet békére építünk, és amelyet a józan ész vezet!
