Národ neexistuje? Zkuste to říct Ukrajincům. Ve veřejném prostoru se rozjela živá diskuse kvůli komentátorovi Novinky.cz. Na téma Ruské federace, Česka a Ukrajiny.
Foto: Daniela Černá Popisek: Vlajky na venkově
Koaliční vláda ANO, SPD a Motoristů se chopila moci v polovině prosince 2025. K velké nevoli opozice, jejích voličů a fanoušků, kteří jsou nespokojeni s vůlí voličů. Již o měsíc později už se na sociálních sítích šíří názor, že jsme „národ kreténů“, který se bezhlavě žene do „ruské pr*ele“.
„Tak jsme byli 36 let svobodní. Vládli jsme si sami, měli jsme se dobře. A jen proto, že sociální sítě a současná vláda nás přesvědčily, jak se máme zle, ženeme se opět do ruské pr*ele. Tvl. Hlava mi to nebere. Jsme národ kreténů, kterým vládne lůza, kolaboranti, zloději a lháři!“ padlo na adresu koalice pánů Andreje Babiše, Tomia Okamury a Petra Macinky od jednoho člověka.
Komentátor serveru Novinky.cz Alexandr Mitrofanov odpověděl, že se nelze zaklínat národem, ale je třeba pochopit, že nejde o národ, ale o konkrétní lidi, kteří se rozhodli posloužit cizí moci.
„Žádný národ, žádné my neexistuje. Čím dříve lidé pochopí, že proti nim stojí jejich nepřátelé sloužící cizí moci, tím lépe,“ napsal na sociální síti X Mitrofanov. „Pak samozřejmě musí přijít přemýšlení, co s tím. Ale nejdříve pochopit, že podle národoveckého mýtu je dál žít nebezpečné,“ dodal obratem.
A přišla reakce odkazující k ukrajinskému národu, který se už čtyři roky brání ruské agresi. Bránící se Ukrajince zmínil bývalý ředitel Polského institutu v Česku Maciej Ruczaj.
„Jestli by to neměl autor myšlenky jet vysvětlit někomu v Kyjevě nebo ještě lépe v zákopech na Donbase…“.
A tím to neskončilo. K této diskusi se přidal i další diskutér.
„Žádný národ, žádné my neexistuje… Tohle je opravdu perla. Ale chápu, že se takhle může cítit člověk, který vyrůstal v Rusku a přestěhoval se k nám. Nicméně by měl mít nějakou sebekontrolu a neměl nás přesvědčovat, že jako národ neexistujeme. Působí to jako ruská propaganda,“ konstatoval debatér se jménem Přemek.
Ve stejném duchu se vyjádřil i senátor Zdeněk Hraba.
„‚Národ neexistuje.‘ Zajímavé tvrzení od někoho, kdo se narodil v Rostově na Donu. A proč to vykládá pan Saša tady nám, když nejsme jeho národem?“ tázal se senátor.
S příchodem nové vlády by se měla uzavřít kapitola justice plná kontroverze. Za panování Víta Rakušana se ministerstvo i státní orgány měly soustředit zejména na potlačování dezinformací. A to údajně na úkor ostatní agendy. Své o tom ví například bývalá učitelka Martina Bednářová.
Foto: Repro X Popisek: Vít Rakušan
ZLOČINNÁ TLAMA!
„Zamezíme zneužívání státní represe proti občanům za jejich názory. Nikdo nesmí mít strach projevit svůj postoj,“ slíbila Babišova vláda v programovém prohlášení, které od úterka projednává Sněmovna.
Současně vláda slibuje, že „ministerstvo vnitra nebude nástrojem omezování svobody projevu ani ‚velkým bratrem‘,“ nově má být garantem svobod, nikoliv jejich hrozbou.
Těmito závazky by měla být uzavřena jedna mimořádně zvláštní a podle mnohých nebezpečná kapitola české justice.
Za Fialovy vlády byl naopak tlak na stíhání verbálních projevů. Zejména takových, které byly kvalifikovány jako „nenávist“, jejíž zpřísnění prosadila před koncem volebního období Eva Decroix. „A proč? Protože je to správné. Opravdu není možné, abychom tu podporovali nebo nedostatečně trestali to, že někdo bude ubližovat starým, nemocným, postiženým lidem nebo třeba jenom lidem, kteří mají jinou sexuální orientaci. To je spravedlivé a spravedlnost musí být spravedlivá,“ vysvětlovala.
Mezi další „paragrafy“, které se na verbální trestné činy uplatňovaly, patřilo třeba šíření poplašné zprávy, jehož výklad se značně rozšířil. Vůbec nejpozoruhodnějším příběhem ale bylo stíhání za výroky k ukrajinské válce. Na ně se podle návodu nejvyššího státního zástupce Igora Stříže začal uplatňovat paragraf 405 trestního zákoníku, namířený na „popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia, nacistických nebo komunistických zločinů“.
Petr Fiala opakovaně zdůrazňoval, že takové výroky jsou šířením ruské propagandy, což není možné akceptovat, protože to oslabuje ukrajinskou obranu i naši vůli obránce podporovat. „Dezinformační a propagandistické kampaně jsou součást hybridní války, kterou Rusko vede proti Západu a jeho společnostem,“ říkal Fiala opakovaně.
Střížovo varování a vypnuté weby
Ministři Fialovy vlády spojovali zvýšenou represi výhradně s ukrajinskou válkou, která začala dva měsíce po jejich nástupu do Strakovy akademie. Právě tento konflikt a hrozby z něj vyplývající měly podle ministrů být důvodem pro přísnější stíhání verbálních trestných činů.
Nový metr avizoval Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž dne 26. 2. 2022, dva dny po ruském útoku. V tiskové zprávě NSZ tehdy upozorňoval na „trestněprávní limity svobody slova“.
„Pokud by někdo veřejně (včetně demonstrací, prostoru internetu nebo sociálních sítí) vyjadřoval souhlas s útoky Ruské federace na Ukrajinu (akceptoval je či podporoval) nebo v této souvislosti vyjadřoval podporu nebo vychvaloval čelné představitele Ruské federace, mohl by za jistých podmínek čelit i trestněprávní odpovědnosti za trestný čin schvalování trestného činu podle § 365 trestního zákoníku, případně za trestný čin popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia podle § 405 trestního zákoníku,“ varoval nejvyšší žalobce.
Následoval apel, aby se osoby „v tíživé době neuchylovaly k veřejným projevům, které by překračovaly stanovená ústavní a zákonná omezení“.
Konstrukce přes § 405 byla obratem zpochybněna některými experty na mezinárodní právo, kteří upozorňovali, že spáchání genocidy musí být konstatováno mezinárodními soudy a do té doby s ním nelze pracovat jako s daným faktem.
Přesto ale „popírání, schvalování a ospravedlňování“ vstoupilo do policejních spisů. V dalších měsících a letech následovalo několik dalších kampaní, zdůrazňujících omezenost svobody slova, asi nejvíc rozruchu vzbudila reklamní kampaň Ministerstva vnitra. „Šíření poplašné zprávy je trestný čin. Ústavou chráněná svoboda slova má své hranice,“ objevilo se na podzim 2023 nejen na internetu, ale také jako výlep na poutačích i ve veřejné dopravě.
Ministerstvo vnitra mělo již v roce 2022 připravovat speciální zákon proti dezinformacím, ačkoliv ministr Vít Rakušan ještě pár týdnů předtím mluvil o takové možnosti jako o nejkrajnějším řešení. Zákon ale vůbec nebyl v legislativním plánu vlády, chyběl jeho věcný záměr a další náležitosti, které legislativní pravidla vlády pro novou legislativu předpokládají. Nakonec ale na tento legislativní počin nedošlo.
Zákon, který vznikal na Ministerstvu vnitra v úzké skupině expertů, zavázaných mlčenlivostí, měl primárně umožňovat legálně blokovat weby označené jako „dezinformační“. Šlo o reakci na kontroverzní vypnutí osmi webů, které bylo provedeno na základě usnesení vlády. To proběhlo 25. 2. 2022, v druhý den ruské invaze, a bylo vysvětlováno obavami, že by tyto „proruské weby“ mohly šířit mezi české čtenáře kremelskou propagandu. Ministři trvali na tom, že provozovateli českých webových rozhraní vypnutí těchto webů pouze „doporučili“ a šlo o jeho dobrovolné rozhodnutí, soudy ale následně tuto konstrukci nepřijaly.
„Vláda vyzývá všechny relevantní subjekty k přijetí potřebných opatření vedoucích k zamezení šíření nepravdivých a zavádějících informací v kybernetickém prostoru, které slouží k manipulování obyvatelstva České republiky směrem k ospravedlnění a schvalování aktuální ruské vojenské agrese vůči Ukrajině,“ bylo mimo jiné schváleno v usnesení vlády 127/2022 z 25. února.
Kabinet se mezi 24. a 27. únorem, což bylo od čtvrtka do neděle, sešel celkem třikrát a přijal jedenáct usnesení.
Dezinformace letěly už před válkou
Bez zajímavosti ale není, že některá usnesení jdoucí tímto směrem byla schvalována už na pravidelném jednání vlády ve středu 23. února, ještě před začátkem ruské invaze. Zaujme třeba „Koncepce rozvoje schopností Policie České republiky v oblasti trestné činnosti páchané v kyberprostoru“.
V tomto dokumentu, předloženém Vítem Rakušanem, se představují „nutná opatření do roku 2025, která mají pomoci v boji s kyberkriminalitou“. Mluví se o podvodech, vydírání, darkwebech, ale také jsou zmíněny „mravnostní trestné činy“.
„Boj proti dezinformacím“ byl v té době hitem zejména v neziskovém sektoru podporujícím Fialovu vládu. Už v programovém prohlášení Fialova kabinetu se k tomu psalo: „Adaptujeme se na vývoj bezpečnostního prostředí a prosadíme odbornější přístup k obraně v informačním prostoru. Obrana proti dezinformacím musí být rychlá a škálovatelná. Po vzoru zahraničí připravíme legislativní i nelegislativní opatření, která umožní lépe se bránit proti škodlivým dezinformacím, aniž by byla narušena svoboda slova“.
Zahraničními vzory mohla být třeba německá legislativa, která reguluje internet velmi přísně už od roku 2017. Velmi striktní už v té době ale bylo třeba také zákonodárství britské.
Téma dezinformací v předvolební kampani 2021 zdvihala zejména koalice STAN a Pirátů, jejíž představitelé si také opakovaně stěžovali, že jsou terčem dezinformačních kampaní. Vít Rakušan tvrdil, že v této kampani byl vliv dezinformací větší než kdykoliv předtím a je třeba se tomu do budoucna postavit.
Ve vládě získali zástupci této koalice klíčové pozice pro tento boj: Vít Rakušan se stal ministrem vnitra a Ivan Bartoš získal do své gesce ministra pro místní rozvoj agendu digitalizace.
To vše zpětně ukazuje, že ambice vlády kontrolovat dění na internetu zde byly ještě před ukrajinskou válkou, která se posléze stala vhodným zdůvodněním těchto starších plánů.
V tomto kontextu jsou velmi pozoruhodné informace, které v posledních dnech kolují českým internetem. Podle nich mělo být i klíčové varování Igora Stříže, na které se později odkazovaly soudy v rozsudcích i legislativci při zpřísňování pravidel, připravováno již dva týdny před začátkem ruské invaze na Ukrajinu.
Při znalosti postupů ve státní správě již dříve mnohé zaujalo, že varování před vyjadřováním podpory ruské „speciální operace“ bylo vydáno pouhé dva dny po jejím začátku. Nyní se ale od jednoho z insiderů objevil časový údaj dvou týdnů, který staví celou akci vyšetřovatelů do zcela jiného světla.
Varování veřejnosti navíc mělo být doplněno i interní metodikou pro soustavu státního zastupitelství, jak tento právní výklad realizovat, na co v žalobě klást důraz a čemu se raději vyhýbat, například absenci rezoluce Rady bezpečnosti coby klíčového úkonu mezinárodního práva.
Současně měli být státní zástupci vyzváni, aby se „protiukrajinské delikty“ staly jejich hlavní prioritou, která odsouvá veškerou další agendu. Výzva k aktivnímu vyhledávání a následnému stíhání těchto deliktů měla být rozeslána už v okamžiku invaze.
ParlamentníListy.cz oslovily s žádostí o vyjádření i Nejvyšší státní zastupitelství.
Stíhání podle paragrafu 405 zásadně ovlivnilo třeba život učitelky Martiny Bednářové, která na jaře 2022 osmákům v hodině slohu k výuce polemiky předkládala argumenty protistrany a nahrávka z její hodiny se následně dostala do Seznam Zpráv. Z pražské základky byla vyhozena po intervenci otce jednoho z žáků, Františka Kroupy a jeho známého, starosty Prahy 6 Ondřeje Koláře.
A nyní je již téměř čtyři roky popotahována po soudech, z nichž jeden ji v rozsudku vyzýval, aby se poučila sledováním České televize, a druhý přímo přikázal absolvovat „mediální školení“. Tento druh nápravného opatření byl v jejím případě uložen patrně premiérově.
Paragrafem, na němž bylo její trestní stíhání vystavěno, je právě střížovské „popírání genocidia“. Podle žalobců je totiž tento trestný čin spáchán i pouhým veřejným „ospravedlňováním“ válečných zločinů nebo zločinů proti míru.
Učitelčiny výroky byly znalecky posuzovány ukrajinistou Janem Šírem z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a podle Nejvyššího soudu v nich „ignorovala realitu“ a „nahradila ji propagandistickými proruskými manipulacemi, nepravdami a faktickými dehonestacemi ukrajinské strany konfliktu“.
Aktuálně je kauza po rozsudku Městského soudu v odvolací instanci. V něm byla Martina Bednářová potrestána sedmiměsíční podmínkou a výše zmíněným kurzem mediální gramotnosti.
Její kauza se pro mnohé stala symbolem vlády, která vznikla na půdorysu sněmovní spolupráce nazývané jako „demokratický blok“ a jako svou hlavní rétorickou linku měla varování před totalitou.
Je, nebo není v pořádku hovořit otevřeně o tom, co všechno způsobilo válku na Ukrajině? Tuto otázku otevřely výroky Filipa Turka v průběhu návštěvy Ukrajiny, které poslanec, nový zmocněnec pro Green Deal a klimatickou politiku a místopředseda zahraničního výboru Sněmovny, vyslovil na základě novinářského dotazu. ParlamentníListy.cz se zeptaly politiků v anketě.
Foto: Radim Panenka Popisek: Filip Turek v Kyjevě
Mezi příčiny války na Ukrajině patří i špatná politika supervelmocí v podobě rozšiřování NATO. Tak reagoval poslanec a místopředseda sněmovního zahraničního výboru za Motoristy Filip Turek.
Nebylo to ovšem tak, že by se Turek postavil před kamery a řekl tuto větu. Co přesně řekl na kyjevském předměstí během návštěvy ministerské delegace v místě domu zasaženého ruským dronem? Zdaleka nešlo pouze o mediálně dokola citovanou větu.
Zde je výrok v jeho plnosti: „Je to tragédie, tyto útoky, přestože nemají vyloženě genocidní charakter a drony mají poměrně slabou výkonnost, umírají civilisté. Je to velká tragédie. Poměrně děsivé je, že v noci ve vlaku byl slyšet ten orešnik. Beru to jako velké varování, je to nebezpečný akt. Orešnik považuji za jednu z nejnebezpečnějších zbraní,“ sdělil Turek. Dále pokračoval až na základě novinářské otázky, proč se účastní Macinkovy cesty.
„Jsem místopředseda zahraničního výboru, což je jeden důvod, ale spíše tu jsem jako doprovod ministra zahraničí Petra Macinky, jako jediná politická osoba. Situace se změnila, přístup k muniční iniciativě se změnil. Mohou být spokojeni ti, kteří nechtěli posílat peníze na Ukrajinu, protože státní kasa je ve špatném stavu. Je v pořádku, že Petr Macinka zvolil po Slovensku další cestu sem, protože opravdu máme co řešit,“ konstatoval Turek. A přišla další otázka, kterou většina novinářů omílala opakovaně v průběhu celé cesty na Ukrajinu vůči ministrovi i Filipu Turkovi. „Stojíte jednoznačně na straně Ukrajiny? Jak byste svůj postoj formuloval?“ zněla otázka. „To je otázka na dlouho, vyjadřoval jsem se k tomu mnohokrát. Cítím, že je velká tragédie, že někde umírají lidé a někdo tam posílá rakety a drony na obyvatelstvo a vůbec v roce 2025, 2026 a předchozích letech existuje takto silný válečný konflikt. Že k tomu vedla špatná zahraniční politika, na tom trvám. Že Ukrajina přijde o nějaké území, je něco, za což jsme byli všichni nazýváni proruskými, Ukrajinci sami přiznávají. Mrzí mě nejenom to, co se tady děje, ale i to, jak odporně k tomu přistupovalo mnoho médií i politiků bývalé pětikoalice, kteří byli schopni každého, kdo má realistický pohled na tuto situaci, nazvat proruským,“ řekl dále Filip Turek.
A následovala ještě další novinářská otázka, aby vysvětlil, co myslel špatnou zahraniční politikou. „Špatná zahraniční politika supervelmocí, ne úplně naše česká zahraniční politika. Bylo tím myšleno i rozšiřování NATO. Konflikt má mnoho důvodů. Co všechno vedlo k válce, to si tu asi nebudeme dělat hodinu dějepisu,“ dodal Filip Turek.
Naprostou většinou médií potom byla omílána pouze ta jediná věta o špatné politice velmocí a rozšíření NATO. V reakci na to se ozval bezpočet politiků stran bývalé vládní koalice, kteří kromě kritiky vyzvali i k odvolání Filipa Turka z postu místopředsedy zahraničního výboru Sněmovny. Jiní, jako Danuše Nerudová, říkali, že Turek použil „ruský narativ‘. Experti na mezinárodní vztahy a koneckonců i řada bývalých západních státníků a zahraničněpolitických poradců dávají svými dřívějšími výroky za pravdu Turkovi.
Jak to vidí čeští politici? Je, nebo není podle nich legitimní vést otevřeně debatu o tom, co válku způsobilo? ParlamentníListy.cz se zeptaly v anketě.
„Ty výroky zjevně vycházejí z pozice současného amerického prezidenta a jeho administrativy, takže bych za tím nutně neviděl inspiraci ruským pohledem. A co se týká ‚ruského narativu‘, tak čekám, že za chvíli za to může být některými považováno i používání Mendělejevovy periodické tabulky prvků,“ sdělil senátor Zdeněk Hraba.
Podle poslance SPD Tomáše Doležala je otevřená debata legitimní. „Ano. Pokud chceme opravdu dospět k ukončení konfliktu na Ukrajině a k jeho stabilnímu mírovému řešení, musíme především otevřeně hovořit o příčinách konfliktu. A do budoucna odstranit nebo minimalizovat jejich opakování. Tato debata je nejen legitimní, ale naprosto nutná. Patří sem i diskuse o případném (ne) rozšiřování NATO i diskuse o útocích pravidelné ukrajinské armády (včetně řádění náckovských praporů typu Azov) ve východních ruskojazyčných oblastech Ukrajiny v letech 2014 až 2022,“ konstatoval Doležal.
„Nejednalo se o ruský narativ, nýbrž o zcela zjevný fakt, jenž výslovně potvrdil i prezident Donald Trump. Snaha vtáhnout Ukrajinu do NATO ze strany Bidenovy administrativy, realizovaná zejména Victorií Nulandovou, byla zcela nepochybně jednou z hlavních příčin vzniku tohoto zbytečného válečného konfliktu. S ohledem na to, že tuto skutečnost opakovaně potvrdil i Donald Trump, je jakákoliv snaha prohlásit tento názor za proruský narativ pouze pokusem vytlačit tento fakt z veřejné diskuse. Každý, kdo je schopen střízlivé objektivní úvahy, o tom nemůže ani na minutu pochybovat,“ reagoval poslanec za SPD a šéf strany PRO Jindřich Rajchl.
Téma rozšiřování NATO či otázka sfér vlivu jednotlivých mocností podle europoslankyně KSČM Kateřiny Konečné byly, je a budou součástí politiků, politologů i historiků. „Jenom blbec nebo poslušný papoušek bruselských válečnic, jako je Kallasová nebo Leyenová, může říct, že jde o ‚ruský narativ‘. Copak se v souvislosti s Afghánistánem, Irákem, Jugoslávií, Libyí a dalšími státy mluvilo o ‚americkém narativu‘? Ten, mimochodem, média vždy naprosto nekriticky přijímala, protože byl až do nástupu D. Trumpa halen do velkohubých hodnot, i když vždy šlo o jedno a to samé – o moc a nerostné bohatství,“ napsala redakci.
„Není to žádný ruský narativ. Je to realita potvrzená mimo jiné bývalým ministrem zahraničí USA Henrym Kissingerem, poradcem šéfa OSN Jeffreyem Sachsem a dalšími politiky a osobnostmi Západu. Mnohá média a váleční štváči úplně zapomínají na převrat na Majdanu, na situaci, kterou popisovala organizace Human Right Watch 21. 10. 2014, publikovanou v našem médiu Novinky: ‚Ukrajinští vojáci ostřelují Doněck kazetovou municí‘ nebo zprávu Novinky a ČTK z 11. 5. 2014: ‚Ukrajinští vojáci v Krasnodaru ukončili násilně referendum a stříleli do davu‘. Nebo zprávy z Aktuálně.cz z roku 2014: ‚Nášivky nacistů ovládly Kyjev. Noví banderovci vycenili zuby‘ nebo ‚Ukrajinská armáda je jako dobyvatel. Pálí do škol‘. A co zpráva z 13. 8. 2014 v EuroZprávách: ‚Kyjev přitvrzuje, parlament zrušil jazykový zákon, hrozí protesty menšin‘. Jsem pacifista, jsem proti válce, nejsem v žádném případě fanda či podporovatel Ruska, ale příčiny války musíme hledat v historickém mezinárodním kontextu a hlavně v genocidě ze strany novodobých banderovců. S vražděním civilistů a genocidou byla na Ukrajině pod vedením fašistických skupin zkušenost už ze 40. let minulého století. Jsem pro co nejrychlejší zastavení války a vzájemného zabíjení Slovanů mezi sebou,“ odpověděl na anketní otázku poslanec za SPD Miroslav Ševčík.
Jasno má i poslankyně za SPD a šéfka Trikolory Zuzana Majerová. „Ať si ten ‚ruský narativ‘ už narvou do špic. Samozřejmě že je naprosto legitimní vést debatu o čemkoli. Tedy pokud žijeme v demokracii,“ sděluje pro ParlamentníListy.cz.
Dodejme, že ParlamentníListy.cz s anketní otázkou oslovily i politiky dnešní opozice, představitele bývalé Fialovy vlády. Nikdo z nich však nereagoval. A já na to- svině protofašistické se bojí přiznat nacistickou pravdu!
