I ta svině je užitečnější jak Rakušan a nohsledi, hulibrci a vohnoutové, o zmrdech ani nemluvě!

Zlé dědictví Rakušana na vnitru. Podívejte se, s čím má být konec

15.01.2026 4:44 | Analýza

autor: Jakub Vosáhlo

S příchodem nové vlády by se měla uzavřít kapitola justice plná kontroverze. Za panování Víta Rakušana se ministerstvo i státní orgány měly soustředit zejména na potlačování dezinformací. A to údajně na úkor ostatní agendy. Své o tom ví například bývalá učitelka Martina Bednářová.

Zlé dědictví Rakušana na vnitru. Podívejte se, s čím má být konec
Foto: Repro X
Popisek: Vít Rakušan

ZLOČINNÁ TLAMA!

„Zamezíme zneužívání státní represe proti občanům za jejich názory. Nikdo nesmí mít strach projevit svůj postoj,“ slíbila Babišova vláda v programovém prohlášení, které od úterka projednává Sněmovna.

Současně vláda slibuje, že „ministerstvo vnitra nebude nástrojem omezování svobody projevu ani ‚velkým bratrem‘,“ nově má být garantem svobod, nikoliv jejich hrozbou.

Těmito závazky by měla být uzavřena jedna mimořádně zvláštní a podle mnohých nebezpečná kapitola české justice.

Za Fialovy vlády byl naopak tlak na stíhání verbálních projevů. Zejména takových, které byly kvalifikovány jako „nenávist“, jejíž zpřísnění prosadila před koncem volebního období Eva Decroix. „A proč? Protože je to správné. Opravdu není možné, abychom tu podporovali nebo nedostatečně trestali to, že někdo bude ubližovat starým, nemocným, postiženým lidem nebo třeba jenom lidem, kteří mají jinou sexuální orientaci. To je spravedlivé a spravedlnost musí být spravedlivá,“ vysvětlovala.

Psali jsme:

Mezi další „paragrafy“, které se na verbální trestné činy uplatňovaly, patřilo třeba šíření poplašné zprávy, jehož výklad se značně rozšířil. Vůbec nejpozoruhodnějším příběhem ale bylo stíhání za výroky k ukrajinské válce. Na ně se podle návodu nejvyššího státního zástupce Igora Stříže začal uplatňovat paragraf 405 trestního zákoníku, namířený na „popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia, nacistických nebo komunistických zločinů“.

Petr Fiala opakovaně zdůrazňoval, že takové výroky jsou šířením ruské propagandy, což není možné akceptovat, protože to oslabuje ukrajinskou obranu i naši vůli obránce podporovat. „Dezinformační a propagandistické kampaně jsou součást hybridní války, kterou Rusko vede proti Západu a jeho společnostem,“ říkal Fiala opakovaně.

Střížovo varování a vypnuté weby

Ministři Fialovy vlády spojovali zvýšenou represi výhradně s ukrajinskou válkou, která začala dva měsíce po jejich nástupu do Strakovy akademie. Právě tento konflikt a hrozby z něj vyplývající měly podle ministrů být důvodem pro přísnější stíhání verbálních trestných činů.

Nový metr avizoval Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž dne 26. 2. 2022, dva dny po ruském útoku. V tiskové zprávě NSZ tehdy upozorňoval na „trestněprávní limity svobody slova“.

„Pokud by někdo veřejně (včetně demonstrací, prostoru internetu nebo sociálních sítí) vyjadřoval souhlas s útoky Ruské federace na Ukrajinu (akceptoval je či podporoval) nebo v této souvislosti vyjadřoval podporu nebo vychvaloval čelné představitele Ruské federace, mohl by za jistých podmínek čelit i trestněprávní odpovědnosti za trestný čin schvalování trestného činu podle § 365 trestního zákoníku, případně za trestný čin popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia podle § 405 trestního zákoníku,“ varoval nejvyšší žalobce.

Následoval apel, aby se osoby „v tíživé době neuchylovaly k veřejným projevům, které by překračovaly stanovená ústavní a zákonná omezení“.

Konstrukce přes § 405 byla obratem zpochybněna některými experty na mezinárodní právo, kteří upozorňovali, že spáchání genocidy musí být konstatováno mezinárodními soudy a do té doby s ním nelze pracovat jako s daným faktem.

Přesto ale „popírání, schvalování a ospravedlňování“ vstoupilo do policejních spisů. V dalších měsících a letech následovalo několik dalších kampaní, zdůrazňujících omezenost svobody slova, asi nejvíc rozruchu vzbudila reklamní kampaň Ministerstva vnitra. „Šíření poplašné zprávy je trestný čin. Ústavou chráněná svoboda slova má své hranice,“ objevilo se na podzim 2023 nejen na internetu, ale také jako výlep na poutačích i ve veřejné dopravě.

Ministerstvo vnitra mělo již v roce 2022 připravovat speciální zákon proti dezinformacím, ačkoliv ministr Vít Rakušan ještě pár týdnů předtím mluvil o takové možnosti jako o nejkrajnějším řešení. Zákon ale vůbec nebyl v legislativním plánu vlády, chyběl jeho věcný záměr a další náležitosti, které legislativní pravidla vlády pro novou legislativu předpokládají. Nakonec ale na tento legislativní počin nedošlo.

Zákon, který vznikal na Ministerstvu vnitra v úzké skupině expertů, zavázaných mlčenlivostí, měl primárně umožňovat legálně blokovat weby označené jako „dezinformační“. Šlo o reakci na kontroverzní vypnutí osmi webů, které bylo provedeno na základě usnesení vlády. To proběhlo 25. 2. 2022, v druhý den ruské invaze, a bylo vysvětlováno obavami, že by tyto „proruské weby“ mohly šířit mezi české čtenáře kremelskou propagandu. Ministři trvali na tom, že provozovateli českých webových rozhraní vypnutí těchto webů pouze „doporučili“ a šlo o jeho dobrovolné rozhodnutí, soudy ale následně tuto konstrukci nepřijaly.

„Vláda vyzývá všechny relevantní subjekty k přijetí potřebných opatření vedoucích k zamezení šíření nepravdivých a zavádějících informací v kybernetickém prostoru, které slouží k manipulování obyvatelstva České republiky směrem k ospravedlnění a schvalování aktuální ruské vojenské agrese vůči Ukrajině,“ bylo mimo jiné schváleno v usnesení vlády 127/2022 z 25. února.

Kabinet se mezi 24. a 27. únorem, což bylo od čtvrtka do neděle, sešel celkem třikrát a přijal jedenáct usnesení.

Dezinformace letěly už před válkou

Bez zajímavosti ale není, že některá usnesení jdoucí tímto směrem byla schvalována už na pravidelném jednání vlády ve středu 23. února, ještě před začátkem ruské invaze. Zaujme třeba „Koncepce rozvoje schopností Policie České republiky v oblasti trestné činnosti páchané v kyberprostoru“.

V tomto dokumentu, předloženém Vítem Rakušanem, se představují „nutná opatření do roku 2025, která mají pomoci v boji s kyberkriminalitou“. Mluví se o podvodech, vydírání, darkwebech, ale také jsou zmíněny „mravnostní trestné činy“.

„Boj proti dezinformacím“ byl v té době hitem zejména v neziskovém sektoru podporujícím Fialovu vládu. Už v programovém prohlášení Fialova kabinetu se k tomu psalo: „Adaptujeme se na vývoj bezpečnostního prostředí a prosadíme odbornější přístup k obraně v informačním prostoru. Obrana proti dezinformacím musí být rychlá a škálovatelná. Po vzoru zahraničí připravíme legislativní i nelegislativní opatření, která umožní lépe se bránit proti škodlivým dezinformacím, aniž by byla narušena svoboda slova“.

Zahraničními vzory mohla být třeba německá legislativa, která reguluje internet velmi přísně už od roku 2017. Velmi striktní už v té době ale bylo třeba také zákonodárství britské.

Téma dezinformací v předvolební kampani 2021 zdvihala zejména koalice STAN a Pirátů, jejíž představitelé si také opakovaně stěžovali, že jsou terčem dezinformačních kampaní. Vít Rakušan tvrdil, že v této kampani byl vliv dezinformací větší než kdykoliv předtím a je třeba se tomu do budoucna postavit.

Ve vládě získali zástupci této koalice klíčové pozice pro tento boj: Vít Rakušan se stal ministrem vnitra a Ivan Bartoš získal do své gesce ministra pro místní rozvoj agendu digitalizace.

To vše zpětně ukazuje, že ambice vlády kontrolovat dění na internetu zde byly ještě před ukrajinskou válkou, která se posléze stala vhodným zdůvodněním těchto starších plánů.

V tomto kontextu jsou velmi pozoruhodné informace, které v posledních dnech kolují českým internetem. Podle nich mělo být i klíčové varování Igora Stříže, na které se později odkazovaly soudy v rozsudcích i legislativci při zpřísňování pravidel, připravováno již dva týdny před začátkem ruské invaze na Ukrajinu.

https://www.facebook.com/plugins/post.php?href=https%3A%2F%2Fwww.facebook.com%2FSOSprojevu%2Fposts%2Fpfbid0JCtzeuRMNTgBZ8HfU8TFp95a6tSNdMnqLzC4iSqjWr5cTjJ3D8kWVdT8j2wkDs5vl&show_text=true&width=500

Při znalosti postupů ve státní správě již dříve mnohé zaujalo, že varování před vyjadřováním podpory ruské „speciální operace“ bylo vydáno pouhé dva dny po jejím začátku. Nyní se ale od jednoho z insiderů objevil časový údaj dvou týdnů, který staví celou akci vyšetřovatelů do zcela jiného světla.

Varování veřejnosti navíc mělo být doplněno i interní metodikou pro soustavu státního zastupitelství, jak tento právní výklad realizovat, na co v žalobě klást důraz a čemu se raději vyhýbat, například absenci rezoluce Rady bezpečnosti coby klíčového úkonu mezinárodního práva.

Současně měli být státní zástupci vyzváni, aby se „protiukrajinské delikty“ staly jejich hlavní prioritou, která odsouvá veškerou další agendu. Výzva k aktivnímu vyhledávání a následnému stíhání těchto deliktů měla být rozeslána už v okamžiku invaze.

ParlamentníListy.cz oslovily s žádostí o vyjádření i Nejvyšší státní zastupitelství.

Stíhání podle paragrafu 405 zásadně ovlivnilo třeba život učitelky Martiny Bednářové, která na jaře 2022 osmákům v hodině slohu k výuce polemiky předkládala argumenty protistrany a nahrávka z její hodiny se následně dostala do Seznam Zpráv. Z pražské základky byla vyhozena po intervenci otce jednoho z žáků, Františka Kroupy a jeho známého, starosty Prahy 6 Ondřeje Koláře.

Psali jsme:

A nyní je již téměř čtyři roky popotahována po soudech, z nichž jeden ji v rozsudku vyzýval, aby se poučila sledováním České televize, a druhý přímo přikázal absolvovat „mediální školení“. Tento druh nápravného opatření byl v jejím případě uložen patrně premiérově.

Paragrafem, na němž bylo její trestní stíhání vystavěno, je právě střížovské „popírání genocidia“. Podle žalobců je totiž tento trestný čin spáchán i pouhým veřejným „ospravedlňováním“ válečných zločinů nebo zločinů proti míru.

Psali jsme:

Učitelčiny výroky byly znalecky posuzovány ukrajinistou Janem Šírem z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a podle Nejvyššího soudu v nich „ignorovala realitu“ a „nahradila ji propagandistickými proruskými manipulacemi, nepravdami a faktickými dehonestacemi ukrajinské strany konfliktu“.

Aktuálně je kauza po rozsudku Městského soudu v odvolací instanci. V něm byla Martina Bednářová potrestána sedmiměsíční podmínkou a výše zmíněným kurzem mediální gramotnosti.

Její kauza se pro mnohé stala symbolem vlády, která vznikla na půdorysu sněmovní spolupráce nazývané jako „demokratický blok“ a jako svou hlavní rétorickou linku měla varování před totalitou.

Zdroje:

https://mv.gov.cz/clanek/ucinnejsi-boj-proti-internetove-kriminalite-policie-ma-novou-koncepci-k-potirani-trestnych-cinu-v-kyberprostoru.aspx

https://verejnazaloba.cz/nsz/informace-k-moznym-trestnepravnim-limitum-svobody-projevu-ve-vztahu-k-situaci-na-ukrajine/?fbclid=IwY2xjawPUPTlleHRuA2FlbQIxMQBzcnRjBmFwcF9pZBAyMjIwMzkxNzg4MjAwODkyAAEeDpJAziOT5G7GdckB-oU3l2QXK6EI8M1Iv83fvI39sUXxg5zsJ37PF1b0ZZE_aem_hEHTSfUMvqgm3ZWQsZ51xA

https://vlada.gov.cz/cz/programove-prohlaseni-vlady-193547/#spravedlnost_a_pravo

https://vlada.gov.cz/cz/vlada/programove-prohlaseni/programove-prohlaseni-vlady-224629/#vnitrni_bezpecnost_a_verejna_sprava

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/dezinformace-vnitro-zakon-legislativa_2207160500_cib