https://www.novinky.cz/clanek/domaci-zpravy-jihomoravsky-kraj-nechceme-sjezd-sudetaku-na-zastupitelstvu-brna-protestovaly-desitky-lidi-s-transparenty-40565400

Do měsíce jsme v pytli. Expert o plynové hrozbě ve válce s Íránem

04.03.2026 4:41 | Rozhovor

autor: Radim Panenka

Česko se naprostým odstřižením od ruské ropy a plynu nezbavilo závislosti, jen jsme závislí jinde. Pro ParlamentníListy.cz to říká bývalý předseda představenstva Pražské plynárenské Pavel Janeček, který analyzuje možné dopady konfliktu v Íránu. Vrací se rovněž k rozhovoru ParlamentníchListů.cz s Andrejem Babišem a hrozbě konce uhlí v naší zemi. Babišova slova rozvádí a říká, co musí stát podniknout, aby zachoval přijatelné ceny elektrické energie.

Ceny energetických komodit rostou po americko-izraelském útoku na Írán. Nejde jen o ropu, ale též o plyn. Co všechno se může stát? Mohl by nastat i nedostatek plynu?

Určitě ano. Nejsem úplně specialista na těžební zařízení na ropu, ale mohu říct, že uzavření Hormuzského průlivu nebo omezení plavby touto cestou má fatální vliv na světovou energetiku jako takovou, a to z různých úhlů pohledu. Může to být třeba i tak, že uzavření Hormuzského průlivu může Američanům vyhovovat. Přijmeme-li tuto teorii, musíme se ptát proč. Spojené státy a Evropa zde mají zcela rozdílné zájmy. 

Podle jedné z verzí potřebovaly Spojené státy útok na Írán právě kvůli zablokování Hormuzského průlivu, protože by se tím Evropa mohla stát zcela závislou na USA. Je to šílené. Nicméně pokud bude tento průliv zablokován, tak kdo utrpí nejvíce? Čína a Evropa. Před válkou na Ukrajině byla Evropa silně závislá na levné ropě a plynu z Ruska a nyní se přeorientovala na Spojené státy a Blízký východ. V současné době běží osmnáct procent světové produkce ropy a patnáct procent produkce LNG přes Hormuzský průliv. Bude-li dlouhodobě zablokován, Evropě bez dodávek z Ruska a Blízkého východu zbude jen jediný dodavatel, a to Spojené státy americké. 

Čína to má jinak, protože téměř padesát jejích procent dodávek ropy a dvanáct procent LNG jde přes Hormuzský průliv. Jenže i v případě delší blokády mají Číňané stále jisté ruské potrubí, pozemní trasy a dlouhodobé dohody. Kdo tedy bude nejvíc v problému? Čína pouze dočasně a Evropa dlouhodobě. 

Několik let jsme tu poslouchali, že se musíme zbavit závislosti na Rusku a diverzifikovat dodávky energetických surovin. Nakonec se ale můžeme „udiverzifikovat“ až k tomu, že budeme závislí pouze na USA. Je to tak?

Ano, samozřejmě. Mohu se jen odvolávat na naše starší rozhovory nebo na má četná vystoupení třeba na CNN Prima NEWS a jinde. Všude uslyšíte, čemu říkám diverzifikace. Znamená to, že máme více potrubních cest. Nejde o obchodní dohody, ale o potrubní cesty. To však nemáme. Čína problém vykryje vyššími dovozy z Ruska, ale vážně nevím, jak si poradí Evropa.

Lze očekávat, že podstatně porostou ceny pohonných hmot, plynu a tím i mnoho dalších věcí.

Už teď vidíme, jakým způsobem roste cena ropy a plynu. Má to ale ještě další souvislosti. Pokud by Hormuzský průliv přestal fungovat, znamená to, že Evropě budou chybět dvě miliardy kubíků plynu týdně. Dva týdny to vydržíme, za měsíc jsme plaite… teda v pytli.

Nedávno jste nám v rozhovoru řekl, že kdyby došlo k zatopení nyní uzavřených černouhelných dolů na Ostravsku, byla by to sabotáž. To ale není tak, že by do nich někdo pouštěl vodu, zatápějí se samy a je třeba vodu odčerpávat. Je to tak?

Přesně tak. Jde tedy o náklady za odčerpávání vody a další margiální náklady. Vidíme ale v Evropě jakousi epidemii. Vždycky se říká, že Němci svého führera následují až do nejhorších konců a nedělají malé chyby. V Čechách evidentně koluje velké množství německé krve. Jaký je rozdíl v tom, že Němci odstřelí chladicí věže jaderných elektráren, a tím, že u nás dojde k zaplavení dolů? Kromě toho chladicí věže znovu postavíte, ale vyčerpat vodu z totálně zatopených dolů je úplně jiný oříšek. Jde vlastně o definitivní řešení energetického marasmu pod dojmem zelené ideologie. Nemá to žádný racionální základ. Ušetřil bych na poplatcích pro Českou televizi a peníze přesměroval na Ostravsko, kde by mohla nonstop běžet čerpadla a odčerpávat vodu z uhelných dolů.

Premér Babiš v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz říká: „V každém případě uhlí skončí až ve chvíli, kdy ho budeme moci plně nahradit jádrem, dřív neskončí.“ Jak to je? Česká republika má přece stanovený konec uhlí. Nebo ne? Soukromý provozovatel, třeba Pavel Tykač, může uhelné elektrárny zavřít…

Samozřejmě je zavřít může, ale je tu nějaký veřejný zájem a vůbec si nemyslím, že při zavření elektráren je bude pan Tykač chtít také ekologicky likvidovat. Přesně nastupuje doba, kdy by tyto elektrárny měla státní společnost ČEZ za korunu koupit. Nezapomeňme ale také na palivo do nich.

Ing. Andrej Babiš

• ANO 2011
• předseda vlády

Takže by je začal provozovat stát.

Pořád by šlo o levnější řešení než stavět obrovská bateriová úložiště, protože to dramaticky zvyšuje regulatorní složku elektrické energie. O tom jsme nedávno mluvili (ZDE).

Jak hodnotíte přístup nové vlády k této problematice? Asi, předpokládám, vidíte rozdíl proti vládě Petra Fialy.

Pan premiér Babiš na rozdíl od minulé vlády rozumí větě follow the money (sleduj tok peněz, pozn. red.) a jeho rozhodování je racionální. Minulá vláda postupovala čistě ideologicky. 

Zbývá pohnout s emisními povolenkami. Jenže to není zdaleka jen o české vládě, ale o nějaké shodě v rámci EU, nebo je to jinak?

Není to jen na naší vládě, ano. Změnotvorné procesy jsou nastartovány a ve finále se to bude řešit tak, že každý za svoje. A potom už to na naší vládě rozhodně bude. Vláda je povinna udělat všechny kroky k tomu, aby zajistila levnou elektrickou energii, protože jinak nebude mít průmysl jak vyrábět. Minulý týden jsem absolvoval několik schůzek s významnými průmyslníky a všichni tam hovoří o úsporách a skoro nikdo o investicích… to je problém.

Pak stačí tohle a „Jsme v prdeli, monsignore“ (Svatý rok francouzský film, Jean Gaben, to ještě Francouzi byli normální a filmy skvělé):

https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-eu-tlaci-na-kyjev-kvuli-ropovodu-druzba-madarsko-blokuje-miliardovou-pomoc-40565436

Šikanují členy a příznivce Motoristů. Poslankyni „je z toho na blití“

03.03.2026 20:05 | Komentář

autor: Gabriela Sedláčková

DENÍK POSLANKYNĚ Nové tváře ráda vidí ve své straně poslankyně Mororistů sobě Gabriela Sedláčková. Zároveň však ParlamentnímListům.cz popsala, proč dle jejího pozorování někteří členové a příznivci nedobrovolně „odpadli“.

V pondělí jsme s asistentkou Šárkou vyrazily, jako již tradičně, do Olomouce, pro tentokrát na krajskou schůzi s tamními důležitými členy, abychom přepočítali, kolik členů nám odpadlo, kolik přibylo a jaký máme před komunálními volbami aktuální stav.

K mému překvapení je ten poměr přibližně jedna ku jedné. Nepřijímáme nyní nové členy, děláme z nich tzv. „příznivce čekatele“, abychom si nejprve ověřili, jestli nejde o najaté záškodníky, a teprve po nějaké době je s plnou parádou „začleníme“. Doslova. Takových čekatelů už máme několik a setkáváme se s nimi většinou právě v pondělí. Samí sympaťáci, mám z toho dobrý pocit. Rýsuje se nám dokonce jeden starosta. 🙂

Pár členů nám ale odpadlo. Většina z nich bohužel z důvodu, že je jejich blízcí, kolegové a známí odmítli nadále akceptovat v jejich životě, protože si „vybrali špatnou stranu“. Tak na to se, vážení, pojďme zblízka podívat.

Podejte si ruku s kádrovými pracovníky a zavřete se ve svém bunkru

Jeden z našich členů přišel o podnikání. Jeho dosavadní podnikatelská partnerka, ač s ním v pracovní rovině byla naprosto spokojena, mu řekla, že s ním nechce mít nadále nic společného, protože si prostě vybral špatnou stranu. Další náš člen, podnikající rukama, a s nejlepšími referencemi, přišel o většinu zakázek. Proč? Nestyděl se na facebooku přiznat, že fandí Motoristům. Zase jiný člen přiznal, že si nemůže z důvodu vstupu do strany najít práci. Rozváží tak jídlo jako kurýr a má hluboko do kapsy. Personalisté si ho před pohovorem vygooglí, zjistí, že byl na kandidátce, a rovnou ho zamítnou.

Někteří z takových členů ve straně zůstávají, ale odcházejí z kandidátní listiny, nebo budou Motoristy podporovat „potají“. Pamatujete na naše předvolební heslo? „Volte Motoristy, nikdo se to nedozví!“

Víte, co vám k tomu řeknu? Tohle je přesně ten svět, který známe z komedií typu Demolition Man, Absurdistán, z dramat jako 1984. Svět, kterému jsme se možná smáli, když jsme ho viděli v televizi, ale když ho žijeme, tak zábavné to není…

Společnost, kterou mi prarodiče a rodiče popisovali ve svých pamětech, když mluvili o minulých režimech.

Přesně z tohoto důvodu jsem před několika lety byla u založení Společnosti pro obranu svobody projevu a chtěla poukazovat na neuvěřitelnou ostrakizaci lidí s jinými názory, než má druhý, a varovat před cancal culture a na ni navazující autocenzuru, kterou v sobě téměř všichni jaksi automaticky spouštíme, abychom nevyčnívali z davu, kterému je „nařízeno, jak myslet“.

Přesně z takového světa je mi na blití. Ať si tomu kdo chce říká, jak chce, k demokracii, která má být založena na svobodě, pluralitě a ochraně jednotlivců a jejich myšlenek, to má zatraceně daleko!

Neměla by se nám právě nyní v hlavě rozblikat červená kontrolka, protože dobu umlčování nepohodlných už jsme v naší drahé zemi v relativně nedávné historii prožili a nebylo to hezké? A pozor! Zde se to netýká vysoce postavených politiků, kteří chtě nechtě jaksi platí daň za účast v politice, a tou je presumpce viny. Zde se to týká úplně obyčejných lidí na venkovech, našich sousedů, které známe celý život, jen jsme se s nimi možná doposud v hospodě nebavili o tom, zdali volí Babiše nebo Fialu. A i kdyby bavili, nemělo by nám to být jedno???

Má být to, že někdo volí jinak než druhý, ospravedlněním pro to někomu ničit život? Protože vyjadřuje nemainstreamové názory? Navíc dost často takové, které byly ještě před lety úplně běžné? Za co přesně se mají zodpovídat? Za co přesně mají být trestáni?

Bylo mi z toho smutno. Možná že právě proto, že ti lidé nechtějí z Motoristů odejít. Chtějí zůstat, ale pro zachování „potřeb pro přežití“ nebýt vidět. Naše pondělní setkávání v olomoucké kanceláři je pro nás živou vodou, místem, kde si můžeme říct cokoliv a nemusíme se bát odsouzení. Za to, že se mnou stáli párkrát u stánku na kampani, schytávají bídu od sousedů. Sousedů, kteří by si měli podat ruku s kádrovými pracovníky.

Připomnělo mi to jeden poznatek, který si s sebou nesu z předvolební kampaně a neustále ho vidím před očima. Poznatek, jak se změnily vesnice od mého dětství doposud. Když jsem byla malá, byly vesnice „komunitou“. Sousedé nežili jen vedle sebe, žili společně. Dalo se na ně zaklepat, když nám došel cukr, zazvonit, jestli jejich slepice nesnesly navíc vejce, protože těm našim se zrovna jaksi nezdařilo. Křičeli jsme na sebe z okna. Popíjeli kávu na vlastních balkonech a mávali sousedce na ten protější. Chodili jsme společně zdrbnout poslední díl seriálu, který jsme sledovali. Když se nám podařilo napéct víc koláčů, než bychom snad dokázali sníst, zanesli jsme je do sousedství. A při masopustních průvodech čekaly všech tetky a babky před baráky, aby okoukly nový kostým starosty, který šily čtyři švadleny ze vsi. Žili jsme společně. A i když to neslo i všechno to zlé (pomluvy, drby, závist…), dokázali jsme spolu vycházet, mít se jakýmsi způsobem rádi… Zahrady nebyly často oplocené, domy jako by splývaly v jeden statek. Ale dnes?

Melancholické povzdechnutí

Měšťané se stěhují na venkov. Ale s městskou kulturou. Staví betonové ploty, přes které nejen, že nejde vidět, ale působí jako brnění, přes které se nelze probít. Proč taky? Sousedé nechtějí být sousedé. Chtějí mít svůj život, svůj klid, nechtějí ho mít nikým a ničím narušovaný. Taková je prostě kultura. Když jsem ty vesnice obcházela, abych do schránek před domy vhodila svůj volební letáček, měla jsem z toho husí kůži. Potichu jsem našlapovala po oněch krásně vydlážděných příjezdových cestách, a bála jsem se, že když pohnu otvíráním na schránce příliš hlasitě, vylekám všechny okolo, protože ty vesnice, ty byly najednou ztichlé… Ne, jako za mého mládí. Když tamhle štěkal pes, tam zase křičela sekačka na trávu, kdes zase hysterická sousedka řvala na manžela, a děti? Děti – ty byly všude. Děti jako by nebyly. Možná seděly tiše u počítačů, možná se učili, nevím… Ale víte co? Tohle jsem zaznamenávala nejen ve všední dny, taky o víkendech.

Když shodou náhod vylezla na zahradu babička, která mě viděla dávat do schránky leták, a zvídavě se mě ptala, co pro ni mám, a radostně se se mnou dala do řeči, bylo to pro mě požehnání. A tehdy jsem si slíbila, že až budu vychovávat ratolest, jestli Bůh dá, tak najdu místo nejbližší tomu, co mám ve vzpomínkách… 

Zní to asi melancholicky, že? Opoziční poslanci a fanoušci zase budou psát, že jsem zpátečník, který kňučí, holka ze středověku, která chce nutit žít lidi způsobem, který nechtějí oni sami. Ale víte co? Je mi to jedno. Když jednou okusíte říct cokoliv, co si myslíte, aniž byste se trápili tím, co o vás řeknou druzí (a vězte, že v politice to jinak nejde), pak už se nechcete vracet zpátky. 🙂

Podnikatelé jsou solí země

Hned v úterý mi ale vrátila zpět úsměv akce EY Podnikatel roku Olomouckého regionu, kterou zaštiťoval hejtman olomouckého kraje, kolega z ANO Lukáš Okleštěk, který mě zároveň na akci upozornil a pozval. Jako holka z podnikatelské rodiny si takových počinů nesmírně vážím! Podnikatelé jsou solí naší země. A víte, jak to bylo v pohádce Sůl nad zlato? Je nezbytná. Je nad všechno zlato! Podnikatelé jsou základním stavebním kamenem naší ekonomiky, a to i přes nepřízeň legislativy a neustále se měnící podmínky. Jestli bych za něco mohla v politice lobbovat, tak to vždycky bude podpora malých a středních podnikatelů.

Potkala jsem na akci také sněmovního kolegu Milana Brázdila, oceněného urgentního záchranáře a dlouholetého poslance, a příjemně jsme si popovídali. Ale především: Všichni ti Olomoučáci, kteří na akci byli, se ukázali jako normální lidé, neřešící politickou příslušnost, s břitkým smyslem pro humor, trochou nekorektnosti ve svých projevech a otevřeností, na kterou jsem si v Praze pomalu odvykla. Zase jsem si připadala jako doma a radostně si uvědomila, že tohle je místo, kde chci na stáří žít, kde chci umřít. Venkov na Olomoucku…

Podnikatelem olomouckého regionu se stal Petr Paksi z přerovské společnosti JAP FUTURE, který mě tak rozesmál firemní historkou o expanzi do Dubaje, až jsem slzela smíchy. S obrovskou gratulací jemu k získání ocenění, ale také s gratulací společnosti EY za bezchybné uspořádání tohoto pozitivního eventu, jsem odjela směr Praha s pusou od ucha k uchu, a to i přesto, že mě na D1 zdržely asi tři nehody a mnoho uzavírek.

Odboráři od policie a nezbytná a nenáviděná administrativa

Dojela jsem domů tak pozdě v noci, že jsem se omluvila ze čtení usnesení z rozpočtového výboru týkajícího se rozpočtu Ministerstva kultury brzy ráno, a nechala ony dvě věty za mě přečíst výborového kolegu Honzu Jacoba, který byl tak hodný, a ještě v noci mi odpověděl, že s tím nemá problém. (No jo, i přes opoziční půtky, které vídáte denně na televizních obrazovkách, musím říct, že jsme všichni docela normální lidé pomáhající si v docela obyčejných životních eskapádách.)

Hned pak jsem se sešla s policejními odbory a dlouze poslouchala jejich závažné problémy. A to závažné bohužel nemyslím v uvozovkách… Uvidíme, co s tím zmůžeme. Ve středu mám první jednání podvýboru pro Policii České republiky, Hasičský záchranný sbor ČR, obecní policii a soukromé bezpečnostní agentury, abych onu problematiku alespoň otevřela.

Celý zbytek týdne byl o nezbytné administrativě a byrokracii. To jsem se vám narozčilovala u vyplňování mnohastránkového dotazníku o střetu zájmů pro Stálou delegaci Parlamentu do Parlamentního shromáždění Rady Evropy. Nebo u vyřizování několika stovek e-mailů, u nichž jsem zjistila, kolik důležitých akcí jsem promarnila, jen proto, že jsem si nestihla včas všimnout příchozího e-mailu. (Tedy rozumějte správně: Já si těch stovek e-mailů denně všímám, jen je nestíhám číst.) Například e-mailové pozvánky kolegy Patrika Nachera na první setkání naší „podpůrné sportovní sněmovní skupiny“. A to mě zatraceně mrzí, že jsem tam chyběla. Aspoň nějaké zpestření té sněmovní práce, které se podobá volnočasovým aktivitám, na které teď prostě není čas.

Tak zítra zase do sněmovny na plénum! A jak jinak, než po schodech!

Ano, tím odkazuji na projekt ministra Šťastného, kterému se sic všichni posmívají, ale mě se líbí. Proč? Vždycky jsem tvrdila, že stát má motivovat, nikoliv zakazovat nebo přikazovat. A tohle je přesně ten případ, kdy ministr sportu motivuje, ale svobodné rozhodnutí nechává na voliči. Cedulemi připomíná, ale pořád se má každý možnost rozhodnout dle své vlastní vůle. Politici jsou příkladem, a je na každém, zda je bude napodobovat, nebo se jim smát… Je to naše svobodná volba, milí občané. (I když ne pro každého, já do pražského bytu ve čtvrtém podlaží nemám výtah a denně tak zvládnu chtě nechtě několik schodů pěšky, za což by mě jistě pan ministr Šťastný pochválil. :))

03.03.2026 8:36 | Rozhovor

autor: Karel Výborný

Jak vznikly mapy „akceleračních zón“ pro budování větrných elektráren a jak byly dle jeho názoru překrouceny vědecké údaje, popsal energetický expert Hynek Beran. Celou věc představuje jako „časovanou bombu Fialovy koalice Babišově vládě“.

Minule jste hovořil o investorech, kteří v naší zemi hledají poklad.

Ano, je to tak. Ale na rozdíl od těch románů, které jsem četl jako malý kluk, to není na pustém ostrově, ale v hustě obydlené české krajině. Poklad není ukrytý v jeskyni, ale mají být kvůli němu vztyčena větrná monstra, o 100 metrů vyšší než jinde, a pomyslné dukáty jsou naše budoucí daně. Jedno mají ty dva příběhy přece jenom společné, na cestě k pokladu potřebují mapu.

A kde ji mají, tu mapu?

Když ještě ve Fialově koalici plánovali tuhle akci, vzali dvě mapy.

První byla mapa povětrnosti České republiky, podobnou jsme měli z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR ještě v Pačesově komisi. Tahle se ale od té naší liší výškou větru, zadáním na rozdíl podobných odborných analýz bylo postavit věže o 100 metrů vyšší, aby vítr „přefoukl“ pohraniční hory. Takto plánované vrtule mají převyšovat horu Blaník. Nedokážu pochopit, jak tohle mohl počítat český „výzkumník“, který měl na střední škole maturitu z české literatury a alespoň základy dějepisu.

Druhá byla mapa Výzkumného ústavu krajiny. Ten dostal v letech 2024–2025 od Ministerstva životního prostředí zadaný projekt Příprava politiky krajiny, krajinného plánování a akceleračních zón OZE. Výzkumný ústav krajiny u toho uvádí, že mapový portál představuje odborný podklad pro podporu informované debaty a rozhodování o vhodnosti území, avšak současně upozorňuje, že mapový portál nepředstavuje návrh akceleračních oblastí, který by vstupoval do zákonem stanoveného procesu vymezování.

V čem je tedy problém, když jde pouze o podklady pro podporu informované debaty?

Konflikt je v tom, že zatímco jedni to považují za podporu pro další dialog, bylo to druhými, konkrétně některými politiky a „ekologickými“ aktivisty zneužito jako předčasný příslib developerům a bankám. Na Univerzitě Karlově byl spočítán model, který neoprávněně tvrdil, že je tím nestabilním větrem možno nahradit stabilní roztočené výkony z jádra nebo uhlí, také chtěli dovážet elektřinu v době, když nikde nebude, a pak se spočítalo, kolik bude potřeba těch vrtulí. Postup byl takový:

přehnaný závazek snížení CO₂ → počet vrtulí a dalších OZE → nutné investice

záporné ceny na burze → kompenzace zisku a úroků ze státního rozpočtu

odmítavý postoj obyvatelstva → zmanipulovaný zákon a výklad evropské legislativy

No, a protože tvůrci tohoto plánu jednali ve shodě s investory a chtěli vydělat co nejvíce, tak to v tom modelu SEEPIA kapku přehnali. Naše republika je malá a členitá, a nebylo by kde stavět. A tak vymysleli smělý plán: Vrtule vyšší o 100 metrů (větrná elektrárna typu Frankenstein) 500 metrů od domu, aby se jim tam výkon přislíbený developerům vůbec vešel.

Nástroj pro podporu informované debaty byl zneužit jako podklad pro návrh tunelu vůči neinformované veřejnosti. Asi tak jako kdybychom si nechali udělat mapu města, kde je možné stavět obchody a restaurace, a někdo vám tam pak všude chtěl stavět hrací automaty a drogové bary. Chtěli zastavět celou českou krajinu, všude kde se dalo, na vzdálenost od domu bližší, než je zastávka MHD. Jejich mapa je mapou celé republiky, kde chtějí stavět a vybírat naše peníze do svých kapes ve státním zájmu.

A existuje také mapa, která není pro loupežníky, ale je pro ty slušné investory?

Zajisté, v Bruselu pro nás jednu takovou mají. Paní Adriána Lohr v nedávném rozhovoru říkala, že by si pro ni měli zajet i Motoristé, moc se mi ten příměr líbil. Můžeme si opět zopakovat příslušnou směrnici, aby si ji mohli přečíst i někteří politici, kteří ještě pošilhávají po realizaci Fialova programu i v nové koalici:

• umělé a zastavěné plochy, jako jsou střechy a fasády budov,
• dopravní infrastruktura a její bezprostřední okolí,
• parkoviště,
• zemědělské podniky,
• skládky,
• průmyslové areály,
• doly,
• umělé vnitrozemské vodní útvary, jezera nebo nádrže,
• městské čistírny odpadních vod,
• znehodnocená půda, kterou nelze využívat pro zemědělství.

Kdo měl toto u nás stanovit?

Veřejně dostupné informace hovoří o jakési pracovní skupině pro akcelerační zóny zřízené na Ministerstvu pro místní rozvoj (MMR), ale nikde není publikovaný seznam jejích členů ani kdo je jmenoval. Když se kolega dotazoval na MMR, sdělili mu, že tuto komisi předali na Ministerstvo průmyslu a obchodu. Když se podíváme na web MPO, odkazuje se na metodiku MŽP, ale jejich web tvrdí, že požadovaná stránka nebyla nalezena.

Takovýto postup nemůže ale nikdo považovat za transparentní postup státní správy. Oproti tomu obce obcházejí investoři s řadou informací, se kterými není zainteresovaná veřejnost seznámena, a ještě k tomu někteří politici tvrdí, že je v tom „tolik peněz, že už se to nedá zastavit“. Mám tedy určitý pocit, že metodika tunelu sice někde v hlubinách naší energetické mafie existuje, ale nikdo si ji ještě netroufl přinést jako oficiální a transparentní produkt státní správy.

Slušným lidem nejde o to, kdo všechno ten tunel naplánoval, ale aby zapadl v nevážnost a zapomnění jako jeden z destruktivních plánů Fialovy vlády a nikdo jej už na stůl na vládě ani v krajích nenosil. O to nám jde především.

Je to u nás běžný postup?

Ano, velmi často se v naší energetice stávalo, že nějaká lobbistická agentura spočítala nějaké scénáře a pak se z nich udělal oficiální výstup. Zaražení rozvoje solárů na deset let, dumpingový export fosilní elektřiny, prodloužení solárních baronů o 5 let, což nás bude stát asi 150 miliard, pokus o zmanipulovanou tarifní reformu. Koneckonců posledním byla i ta SEEPIA, to není tak dávno. Ale teď se lidi začali bouřit, a tak vzniklo zvláštní bezvládí: Lobbisté se bojí přinést mapy na stůl, nemají kudy, developeři s nimi obíhají obce, v některých krajích, jako třeba v Liberci, už podle toho dokonce chystají sítě z regulovaných poplatků nás spotřebitelů. Kdyby nám nešlo o monstra před barákem a poplatky baronům na dalších dvacet let, je to docela zajímavá podívaná.

Možná u toho český národ pochopil, že je císař opravdu nahý, ale musí se jim k tomu přinést anatomický atlas. V tomto případě zřetězení tří podvodů: mapy, dotace z daní a opačná implementace bruselských nařízení. Konkrétně aby byly akcelerační pozemky na užitečných polohách a aby u toho lidem s protesty zavřeli ústa.

Ale lidé už pochopili, že jim politici s těmi zákony lžou, jeden „obnovitelný“ tunel už také pocítili na vlastní peněžence a ústa nezavírají. A do toho se ozývá česká inteligence, jejíž hlas sílí, že si máme nechat naši českou krajinu, ne si ji nechat zničit a u toho se ještě nechat okrádat. Obludná je zejména ta kombinace: Nechat si zničit krajinu tak, že za to budeme ještě těm „investorům“ platit i s úroky.

Jak vnímáte politický rozměr tohoto problému?

Jako časovanou bombu Fialovy koalice Babišově vládě. Oni to jenom důmyslně připravili, zákon, mapy i dotace a aukce. Zákon připravili čtvrt roku před volbami, aukce a podporu vymezování těch map dokonce v demisi. Jako když někdo opouští loď, mydlí druhému schody, a ještě u toho myslí na kontrakty pro investory, které za své vlády dohodl. Ten druhý to má realizovat, a národ naštvaný na vrtule pak na nich ukřižuje Andreje Babiše. Tak to bylo režírované.

Ono se i pozná, kdo kope za to nové a kdo za to staré. Nerozumím ale, proč si nová vláda neudělala ještě pořádek na klíčových postech, třeba na konflikt zájmů libereckého hejtmana a jeho členství v dozorčí radě ČEZu už upozorňují snad všichni. Martin Půta tam zastupuje stranu, ve které Jozef Síkela zlikvidoval drahotou část našeho průmyslu, včetně skláren v Libereckém kraji, a Lukáš Vlček připravil nový zákon a na ministerstvu pro investory štědrou podporu. Jak je možné, že jejich stranický kolega stále za nové koalice pokračuje greendealovými projekty v Ralsku a ještě na to dozírá ve státní společnosti? Takovýhle „konsenzus“ mezi minulou koalicí, která tu zavedla drahotu, a tou současnou, která to má napravovat, je opravdu neobvyklý. Svolat valnou hromadu státní firmy a dosadit tam odborníky místo takovýchto politiků z minula, by snad neměl být takový problém.

ANO má ale devět hejtmanů ze čtrnácti, pokud dodrží svou energetickou strategii vůči voličům, měl by být ve většině krajů, které jsou také klíčové, od mafiánských metod vytyčování akceleračních zón klid. Nutno ale ohlídat, aby jim někdo nepodsouval podjatou metodiku, která bude určitě někde ležet pod stolem.

Máme tak skvělé podmínky, že ČEZ prodává elektrárny v zahraničí a chce stavět nové v Ralsku?

Povětrnostní určitě ne, u moře je povětrnost, 3500 až 4000 hodin doby využití maxima (z ročních 8760 – pozn. red.), kdežto u nás jen 2000, možná 2500, ale spíše méně. Kdyby nechtěli stavět dvojnásobné stožáry jako v Německu, bylo by to o dost méně, možná 1500 až 2000, tedy polovina toho u moře.

Svět i Evropa už od toho německého „zázraku“ začíná pomalu odcházet. Elektřina je krevním řečištěm průmyslu a ekonomiky, a to už posledních 100 let. Německá ekonomika je po výbuchu podmořského plynovodu způsobeného ukrajinskými teroristy a uzavření jaderných elektráren způsobeném ekologickými fanatiky a jejich zvrácenou ideologií po infarktu, a už jim to asi i začíná docházet. Investoři, kteří se na Německu napásli, hledají tedy s tímto produktem nové odbytiště. Hledají vládu, která jim to zaplatí, když by je s tím ve Francii a dnes už i v Německu vyhodili. Měli to domluvené s minulou koalicí, takový kšeft, který chce měnu zákona a zmapování celé republiky, se domlouvá dva až tři roky. Teď po prohraných volbách to zkoušejí, jestli by jim to třeba přece jenom nevyšlo.

Jak to tedy dělat správně?

Energetika a její vývoj má být podle všech etických i právních norem předmětem celospolečenského konsenzu, nikoli uzavřených jednání úzké skupiny osob. Nejde jen o „zmírňování“ minulých křivd ve stádiu přípravy, které ještě nenastaly. Jde o to, aby nenastaly. Filipa Turka lidé volili, že je mladý energetický politik, a že přinese změnu, ne vyjednávání s investory o posunutí tunelu o 200 metrů. Lidé volili Motoristy proto, že ukončí „zelenou“ destrukci energetiky a automobilismu. Opravdový chlap a vlastenec musí někdy umět říci rozhodné NE. Když by to nedokázal říci lichvářům, ještě k tomu s podporou celé koalice, čím by se pak lišil takový politik od jiného, který to v jeho věku nedokázal odmítnout okupantům?

Pojďme s vládou nejprve zmapovat ty brownfieldy a pak se uvidí. S podvrženými podklady a utajovanými komisemi se těžko dělá dobrý plán.

A co nedělat?

Vyhodit je s „větrnými mapami“, pokud nejsou v souladu s těmi nepotřebnými plochami podle evropské směrnice. Nutit politiky, starosty, vládu i kraje jednat veřejně a také veřejně odmítat jednat o umístění obnovitelných zdrojů energie, které budou na užitečné ploše, vrtule před domem a solární parky na rodné půdě. Obojí je to nezákonná akcelerační zóna, pokud má ten pozemek jakékoli lepší využití. Tajnou komisi s podvrženými mapami už slušní politici a odborníci ohlídají, je to veřejně tak známý problém, že to nepozorovaným způsobem už ani nejde.

https://antivirus.22web.org/avx/Qwen3.5-Jak-funguje-Wikipedie.htm?i=2

Jen ověření věku? Petr Pavel přiznal že jde o zastrašení nežádoucích názorů. Kauza Miller varuje.

ČEKOPRASEČÁK JE PROTOFAŠISTICKÁ POLICEJNÍ DIKTATURA

Nelíbí se vám větrníky? Tak to jste ruský agent.

A PAMATUJTE: AKTYVYSTA– PARCHANT NEMAJÍCÍ ŽÁDNÉ LEGITIMNÍ ZDROJE PŮVODU VZNIKU (NIKÝM NEVOLENÝ, AROGANTNĚ SE ZVOLIL SÁM) . JE NEJHORŠÍ IDIOT NEVZDĚLAVATELNÝ HNED PO DOTACÍCH EUSSR KŘIVÍCÍCH TRH A ZAVAZUJÍCÍCH SI POSLUŠNOST PŘÍJEMNCŮ DOTACÍ.

Babišova špatná zpráva pro fanoušky ČT. Celý rozhovor již zítra

01.03.2026 18:02 | Rozhovor

autor: Radim Panenka

Koncesionářské poplatky pro ČT a ČRo skončí prvního ledna příštího roku. Definitivně. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz to říká premiér Andrej Babiš. Interview přineseme v pondělí ráno a nyní nabízíme krátkou ukázku.

Vláda Andreje Babiše koncesionářské poplatky zruší, žádný ústup od této programové priority se nekoná. ParlamentnímListům.cz to v rozhovoru potvrdil předseda vlády. 

„Poplatky zrušíme, to platí. Nezapomeňte, že minulá vláda ČT a ČRo poplatky navýšila, takže dostali asi 1,5 miliardy navíc, přestože nejdřív veřejně ministr Baxa slíbil, že poplatky navyšovat nebudou. Sedmnáct členských států EU platí veřejnoprávní média přímo ze státního rozpočtu, není to nic neobvyklého, tady to ale opět vykreslují jako nějaké ohrožení demokracie,“ kroutí hlavou Babiš. 

Připomíná, že řada dalších zemí Evropy také už koncesionářské poplatky nemá. „Ve Švédsku, Dánsku, Belgii a dalších zemích je taky ohrožena demokracie? Samozřejmě je to obrovská hloupost a zase jen manipulace. Měli jsme zrušení koncesionářských poplatků v programu, se kterým jsme vyhráli volby, takže je zrušíme a nahradíme financováním z rozpočtu, protože cokoliv jiného by byl podvod na naše voliče,“ konstatuje jednoznačně premiér pro ParlamentníListy.cz.

Odmítl tvrzení Milionu chvilek pro demokracii, že vláda na základě jejich tlaku z této priority ustoupila. „Ne, od ničeho jsme neustoupili. Lidé nebudou od 1. ledna 2027 platit koncesionářské poplatky. Tečka,“ opakuje šéf vlády a hnutí ANO.

Pokud jde o zpravodajství České televize, podle Babiše není všechno špatně. Na druhou stranu jasně uvádí, že hlavně tamní publicistické redakce si myslí, že je premiér jejich podřízený a má je poslouchat. 

„Dával jsem teď rozhovor redakci ekonomických událostí a bylo to bez problému. Jenže v ČT jsou vybraní redaktoři, kteří jsou garancí antibabišismu a útoků na nás. To jsou hlavně ty různé publicistické redakce. Teď nedávno se mi stal další příklad. Přestože už nemám s Agrofertem nic společného, jedna redaktorka se mě zase na tuto firmu vyptávala. Když jsem jí řekl, aby se léčila z antibabišismu, ti samozvaní obránci novinářské etiky začali nadávat, co jsem si to dovolil. Zapomínají, že oni nejsou nějací nadlidé. Nejsem jejich podřízený, budu si říkat, co chci, a je mi úplně jedno, jak to budou komentovat,“ sděluje Andrej Babiš.

Celý rozhovor s premiérem naleznete na serveru ParlamentníListy.cz v pondělí ráno. Co všechno v něm najdete?

• Reakci Andreje Babiše na výzvu jeho předchůdce Petra Fialy, aby nová vláda změnila názor a začala finančně přispívat do muniční iniciativy pro Ukrajinu.
• Exkluzivní informace o tom, jaká česká média dostávala velké peníze od vlády Petra Fialy.
• Kdo všechno má v České republice vliv a jak to změnit.
• Co vláda podnikne ve vztahu k politickým neziskovkám, které často mají přístup do škol, kde ovlivňují názory a myšlení dětí.
• Jak chce nová vláda podpořit nízkou porodnost.
• Zda skutečně za pár let skončí v České republice výroba elektřiny z uhlí, přestože nemáme adekvátní náhradu.

Ing. Andrej Babiš

• ANO 2011
• předseda vlády