17.02.2026 20:39 | Rozhovor
autor: Jakub Vosáhlo
Je prakticky jisté, že si frustrovaní a psychicky labilní příslušníci ukrajinské armády po válce budou chtít přijít do ČR vzít to, co jim podle jejich mínění dlužíme, obává se poslanec Jaroslav Foldyna. A je docela klidně možné, že nám přitom budou hrozit zbraněmi, které jsme jim my sami dodali.
Popisek: Jaroslav Foldyna
Sněmovna má za sebou dlouhé projednávání rozpočtu. Opozice vládě obsáhle vyčítala, že nedostatečně investuje do naší bezpečnosti. Jak se na to díváte vy jako dlouholetý člen výborů a komisí zaměřených právě na agendu bezpečnosti?
V oblasti bezpečnosti, stejně jako ve většině oblastí jiných, neplatí automaticky, že čím více peněz utratíte, tím získáte lepší „výkon“. Když uvedu analogický příklad, tak si na převezení jednoho plata vajec můžu vzít celý nákladní vlak, anebo na to vezmu motorku. Za vlak utratím balík peněz, za motorku malou hromádku peněz, což je ale ve výsledku jediný rozdíl – respektive na té motorce to plato bude převezené mnohem rychleji, jednodušeji a přímo do cíle. No a ČR je na tom dnes v oblasti bezpečnosti tak, že plato vajec převáží vlakem.
Proč se tak podle vás děje?
Podle mě jde o kombinaci hlouposti a touhy po provizích.
Jak vůbec definovat bezpečnost z hlediska rozpočtových priorit? Do čeho by měly jít hlavně investice z vašeho pohledu?
Úvodem je potřeba říct, že jediným skutečným a akutním nebezpečím pro nás je pouze migrace a na její zvládnutí nám bohatě stačí naše současné vybavení – zde nám chybí pouze politická vůle. Z tohoto důvodu bychom nyní měli investovat především do podpory porodnosti a rodiny jako takové a do obnovení ekonomické konkurenceschopnosti země.
Důvody jsou zcela prosté. Pokud vymřeme, a my nyní vymíráme doposud nevídaným tempem, tak jsou všechny další priority bezpředmětné, a pokud nebudeme schopni konkurovat okolnímu světu, k čemuž také s jásavou písní na retu směřujeme, tak vymřeme rovněž, čímž jsou opět všechny další priority bezpředmětné.
Je totiž historickou zkušeností, že konkurenceneschopná entita vždy zmizí ze světa. V našem případě to konkrétně znamená, že po ekonomickém kolapsu přijde kolaps bezpečnostní a pak bude původní obyvatelstvo České republiky vystaveno podobnému osudu, jakému dnes čelí například Jezídové či Kurdové v Sýrii.
Pokud se máme bavit o obraně vlastního území před napadením nějakou armádou, tak nám dnes chybějí hlavně kvalitní systémy pozemní PVO, kvalitní systémy elektronického boje a drony všech kategorií. V této souvislosti ale především potřebujeme otevřít vážnou diskusi ne o tom, jak se máme bránit, ale co vlastně máme bránit. To je dnes totiž asi největší kámen úrazu.
https://www.parlamentnilisty.cz/tv/embed?id=998
Mohl byste to nějak podrobněji rozvést?
Naší armádě ze všeho nejvíc chybějí lidé, z čehož plyne, že současná Česká republika většině vlastní populace nenabízí nic, zač by její příslušníci byli ochotni umírat. Pak se ale samozřejmě musíme ptát, kde je chyba.
A kde je chyba?
Myslím si, že velkou roli hraje často velmi oprávněný pocit velké části lidí, že naše země už není naše země. Zkrátka; příliš mnoho Čechů, Moravanů a Slezanů říká, že jediným bitevním polem, na němž jsou ochotni bojovat, je zahrada jejich domu, protože to je jediné místo, se kterým si spojují pojem domov či vlast. Proč tomu tak je a jak to celé vzniklo, je ale samostatné téma na několik velmi obsáhlých rozhovorů, či spíše několik rozsáhlých analýz. Pokud bych ale měl v tomto směru něco stručně naznačit, tak si myslím, že u nás dostalo prostor neúnosně vysoké množství různých Foltýnů.
Důvodů, proč dnes vlastní stát velmi velké množství lidí vnímá spíše jako nepřítele a za nepřítele vcelku logicky nikdo bojovat nechce, je ale samozřejmě mnohem více. Zpolitizovanou justicí počínaje a stále se zvyšující šikanou a šmírováním běžných občanů ze strany úřadů konče. Náprava tohoto stavu, pokud je vůbec možná, bude bohužel během na hodně dlouhé trati.
Pokud se řekne bezpečnost, ozvěnou zazní „Ukrajina“. Nepodceňují lidé, kteří toto říkají, jiné důležité bezpečnostní priority?
Myslím, že nepodceňují. Ukrajina je zcela rozvrácený stát narvaný zbraněmi, korupcí, nacismem, beznadějí a lidmi, pro které je zabití člověka něco podobného, jako je pro nás jít si koupit dvacet deka vlašáku, protože už od roku 2014 nedělají nic jiného. A to vše přijde i k nám.
Psali jsme:
- Z Ukrajiny se pokusil uprchnout stíhaný exministr
- Tymur „zlatý záchod“ Mindič není hlavní korupčník. Ukrajinský detektiv líčí, čemu čelí
- Na Ukrajině se zase bude svítit. Ale ekologicky
Jak to myslíte?
Po porážce Ukrajiny budou nutně potřebovat ti největší ukrajinští váleční zločinci, ti nejhorší hrdlořezové, někam zmizet a v České republice jim Fialova vláda vytvořila skvělé zázemí. Další věcí je samozřejmě hrozba ze strany Ukrajiny jako (stále ještě) státního útvaru. Zde se stačí podívat na výhrůžky, které kyjevský režim adresuje například Maďarsku, které si dovoluje neplnit všechny jeho požadavky, a každému soudnému člověku musí být jasné, že ze strany takového režimu hrozí nebezpečí úplně všem, i když my s tou zemí naštěstí nesousedíme.
Nezapomeňme ale, že hlavní představitelé toho režimu, samozřejmě v čele se Zelenským, už nemají vůbec žádné zábrany, protože moc dobře vědí, že jediné, co je drží naživu, je válka, takže ji budou živit za každou cenu. Nebezpečí, že peníze a zbraně, které jsme na Ukrajinu poslali, mohou být nakonec použity i proti nám, je proto zcela reálné.
Myslíte v otevřeném vojenském konfliktu?
To je samozřejmě ta nejzazší varianta, ale ani ta není zcela vyloučena – i když je samozřejmě známo, že by Ukrajina bez zahraniční finanční infuze přežila sotva pár dnů… Je ovšem prakticky jisté, že si frustrovaní a psychicky labilní příslušníci ukrajinské armády po válce budou chtít přijít do ČR vzít to, co jim podle jejich mínění dlužíme.
A že budou vyzbrojeni za naše peníze, popřípadě přímo našimi bývalými zbraněmi, je zcela jasné. V naší bezpečnostní komunitě z této prakticky nevyhnutelné varianty už dnes všem vstávají hrůzou vlasy na hlavě, a je třeba říct, že v takové situaci, ale ani v případě otevřeného vojenského střetu, nám například ty slavné F-35 nebudou vůbec k ničemu, i kdybychom je čirou náhodou měli.
Jaroslav Foldyna
- SPD
- poslanec
Ze strany ruských válečných zločinců nám nebezpečí nehrozí? Nebo snad mezi ruskými vojáky váleční zločinci nejsou?
Každá válka samozřejmě generuje psychopaty na obou stranách. Ti ruští ale na rozdíl od těch ukrajinských po válce určitě nezamíří do ČR.
A jak je to s hrozbou ze strany Ruska jako státu?
Pokud pro Rusko nebudeme představovat ohrožení my sami například tím, že budeme disponovat zbraněmi, které jsou schopné zaútočit na ruské vnitrozemí, tak nám ze strany Ruska nehrozí nic. Důvod je jednoduchý: válka je velmi riskantní a nákladný podnik a my nemáme nic, co by Rusku za ten risk a náklady stálo.
Mimochodem; podle protipovstalecké doktríny NATO je potřeba k okupaci cizího území přibližně třiceti vojáků na tisíc obyvatel, což znamená, že na okupaci Evropy by Rusko muselo na jejím území držet patnáct milionů vojáků. Něco takového je zcela mimo realitu, a proto je každý, kdo mluví o hrozící okupaci Evropy Ruskem, idiot. Rusů je na to zkrátka příliš málo.
https://www.facebook.com/plugins/video.php?height=314&href=https%3A%2F%2Fwww.facebook.com%2Fparlamentnilisty.cz%2Fvideos%2F373694982460464%2F&show_text=false&width=560&t=0
Tématu bezpečnosti se dotýká i nejnovější nález Ústavního soudu, který posvětil trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc a vysvětlil to významem konceptu „bránící se demokracie“. Jak se díváte na tento koncept demokracie, neustále hledající nepřítele s potřebou se proti něčemu bránit?
Každá společnost musí být schopna obrany, jinak ji čeká zkáza, jen je velkou otázkou, zda je k tomu vhodný právě vámi zmíněný paragraf. Pokud je ovšem například Ukrajina stále cizí mocí, což objektivně je, protože k formálnímu spojení České republiky a Ukrajiny zatím kupodivu nedošlo, tak by podle toho paragrafu za katr měli putovat například všichni ti, kdo se podíleli na posílání našich peněz a zbraní na Ukrajinu.
A protože tak vesměs činili jako členové organizované skupiny a svým činem způsobili značnou škodu a také jiné závažné následky, tak by se trestní sazby měly pohybovat kolem deseti let. Jsem si zcela jist, že by pak diskuse o tom, zda takto gumový paragraf patří do demokratického právního řádu, jistě nabrala jiný směr.
Psali jsme:
- Koudelka „hlídá“ už i studenty. Školy v ČR prý v ohrožení
- Babiš pro PL: Skončí Foltýn, paragraf o cizí moci i omezení svobody slova. Slibuji
- Pozavírat opozici. Teď se to může stát i tady. Foldyna žasne, co si vláda se zákonem dovolila
Myslíte si, že k tomu dojde?
Myslíte k souzení těch, kdo v zájmu Ukrajiny, popřípadě ještě i jiné cizí mocnosti, způsobili České republice nedozírné ekonomické a bezpečnostní škody? Domnívám se, že v dohledné době k tomu nedojde, zároveň se ale také domnívám, že by k tomu v rámci uzdravení společnosti dojít mělo. Stejně jako došlo například k norimberskému procesu…
Proč si myslíte, že k tomu v dohledné době nedojde? Zákony přece platí vždy a pro každého.
V právním státě tomu tak je. Česká republika ale není právní stát.
Česká republika není právní stát?
Není. V ČR je justice silně zpolitizovaná. Stačí se podívat například na silně selektivní používání paragrafu 356 trestního zákona. Znám občany, kteří byli českou justicí odsouzeni za, řekněme, nedostatečně uctivá slova například na adresu afrických či muslimských migrantů, ale ta nedostatečně uctivá slova nebyla ani zlomkem toho, co si mnozí vysoce postavení politici či různí aktivisté dovolují zcela běžně veřejně říkat například na adresu Rusů. Pokud by ČR byla právním státem, tak by všichni ti lidé měli už dávno být odsouzeni.
Psali jsme:
- „Nezávislý“ předseda ÚS Baxa? Libor Vondráček položil otázky na komoru
- Jak Pavel s Baxou zrušili ústavu. Holec sepsal, kde skončil „řád a klid“
- Na Západ? Ne, do Rumunska. Holec rovná Fialovu směrovku
Není ale třeba zohlednit fakt, že Rusko napadlo Ukrajinu?
Za prvé: dějiny nezačaly rokem 2022, takže kdo tuto válku začal a kdo koho ve skutečnosti napadl, je téma na delší diskusi.
I kdyby ale Rusové Ukrajinu opravdu napadli, tak to s tím paragrafem a jeho aplikací nemá nic společného, protože v něm o tom, kdo, koho, kdy napadl či nenapadl, není sebemenší zmínky. Ostatně; černoši, muslimové, ale vlastně i všechny další rasy, národnosti či jiné skupiny obyvatel, tak jak je definuje právě zmíněné zákonné ustanovení, někoho napadají v podstatě po celou svoji historii, a přesto je podněcování nenávisti vůči nim trestné.
Jedinými dvěma entitami, vůči nimž to v současné ČR trestné není, jsou Rusové a voliči současné vládní koalice, což ovšem znamená, že v ČR není rovnost před zákonem, a tedy platí, že ČR není právním státem.
https://www.parlamentnilisty.cz/tv/embed?id=991
V zahraniční politice dochází často ke konfliktům prezidenta s ministrem zahraničí. Jak se na tyto spory díváte vy?
Jsou mi samozřejmě mnohem bližší politické postoje pana ministra Macinky, i když ani s ním se pochopitelně neshodnu úplně ve všem. Pokud se ale ptáte na dnes už slavnou esemeskovou přestřelku, tak tam šlo o spor mezi ministrem Macinkou a kamarádem pana prezidenta, který, a to i podle tvrzení pana prezidenta, nemá na rozhodování prezidenta žádný vliv, takže mi není jasné, proč se do toho sporu prezident vlastně motal.
Leda snad, že by o vlivu tohoto svého kamaráda pan prezident předtím lhal. Jenže pan prezident nikdy nelže, takže co s tím? Snad nám to někdy vysvětlí aspoň ten jeho kamarád.
Psali jsme:
- Role Koláře na Hradě. Co věděl Václav Moravec? Erik Best odhaluje
- Černé na bílém: Vazby Petra Koláře. Plán s Pavlem se hroutí
- Odkýval, souhlasil, ale pak mu „poradili“. Řízený prezident
No, prezident je svými vazbami na lobbistu Koláře znám, nyní se tedy ukazuje, že za něj tento podnikatel řeší i zásadní politickou komunikaci. Kolář je zase navázán na světové zbrojaře. Nehrozí, že se naše vzývaná „bezpečnost“ stane součástí podnikatelských plánů některých skupin?
Ano, nejde o nic jiného než o kšeft. Bezpečnost Čechů, Moravanů a Slezanů nikoho z těch lidí nezajímá – pošlou nás všechny na smrt stejně klidně, jako na smrt posílají Ukrajince. Asi řeknu něco hodně nepopulárního, ale myslím si, že by zbrojovky měly patřit pouze státu, a být tedy pod kontrolou politiků, protože jinak vždy bude přirozeným zájmem všech výrobců zbraní nekonečná, co největší a co nejbrutálněji vedená válka.
Státním vlastnictvím by tento zájem zmizel?
Byl by velmi oslaben vztahem „politik – volič“. Lze totiž předpokládat, že běžní občané o války nestojí, protože jsou to právě oni, kdo v nich umírají. Proto by politikům dali jasné zadání ve smyslu „chceme zajistit bezpečí, ale nechceme provokovat války, a pokud to, kamaráde, nechápeš, tak půjdeš od válu“. Soukromému vlastníkovi či vlastníkům ale voliči nic takového pochopitelně říct nemůžou.
Jste si jistý tím, že státem vedený podnik může zůstat konkurenceschopný?
Systém rozhodování a kontroly je, pokud jde například o akciovou společnost, v případě velkého privátního korporátu i firmy, jejímž akcionářem je stát, úplně stejný. Akciová společnost se v obou případech řídí stejnými pravidly, respektive pohybuje se ve stejném zákonném rámci, a není tedy důvod se domnívat, že by se managementy takových firem měly chovat jinak. Jediný rozdíl je v tom, kam plynou dividendy, a možnost politiků, a tedy občanů, tvořit zadání pro vedení firmy.
Povinností vedení akciové společnosti ale je generovat vlastníkovi co největší zisk, což, jak jste uvedl, v případě zbrojní výroby znamená usilovat o nekonečnou válku. Nebyl by tedy management firmy vlastněné státem v tomto ohledu v poněkud schizofrenní a v podstatě i neřešitelné situaci?
Musím vás trochu opravit. Zákon ukládá vedení společnosti jednat s péčí řádného hospodáře, jednat loajálně a informovaně a hájit zájem společnosti jako celku, neukládá ale maximalizaci zisku – o takovém zadání může, ale pochopitelně také nemusí rozhodnout pouze vlastník.
Vy máte v plánu zbrojovky znárodnit?
Nemám v tomto ohledu zatím žádný plán, bavíme se pouze v teoretické rovině.
Dobře, jak by ale tato teorie obstála v porovnání se zcela legitimním požadavkem práva na nedotknutelnost soukromého vlastnictví?
Toto právo by například mohlo být porovnáno se zcela legitimním požadavkem práva na přežití.
