Archiv pro měsíc: Leden 2026
Ivan Hoffman: Brečící generál je politováníhodný. A já na to: hlavně ať se podívají, kam utekl!
28.01.2026 18:12 | Komentář
autor: Ivan Hoffman
POHLED IVANA HOFFMANA Plačící prezident mluvící o vydírání podle Ivana Hoffmana není přiliš slučitelný s tím, jak si hlavu státu představujeme. A už vůbec ne s vojenskou hodností generála.
Popisek: Ivan Hoffman
Jsou politici, kteří váží každé slovo na lékárnických vahách, a pak jsou tací, kteří se profilují sporem. Dnešní doba nahrává spíše těm druhým, protože úspěch hodně závisí na publicitě, a kdo se drží při zdi, sice nic nepokazí, ale ani si ho nikdo nevšimne. Čerstvý konflikt mezi vládou a prezidentem mediálně prospěje oběma stranám. Pročistí to vzduch. Není nic mimořádného na tom, že si vláda a prezident nesednou. Legislativa na to pamatuje a vztah vlády a prezidenta definuje ústava. Není nutné, aby si činitelé dělali násilí a pokoušeli se o kamarádství. Macinka s Pavlem spolu husy nepásli a není na tom nic špatného.
Většina politických soubojů se odehraje v zákulisí, aniž je veřejnost svědkem intrik, podrazů, licitace často napínavých a dramatických vyjednávání. Otázka ovšem je, zda by se tyto rutinní neveřejné rozepře těšily většímu zájmu. Atraktivita souboje ministra Macinky a Petra Pavla spočívá v tom, že prezidentská funkce se u nás těší ve společnosti respektu, který přesahuje počínání osoby, která zrovna dočasně prezidentskou funkci zastává. Ministr zahraničí a viceprezident vlády respektem k prezidentovi netrpí, a právě to je na jinak vcelku banálním sporu o jmenování nejmenování jednoho člena vlády vzrušující.
Díky zveřejnění soukromé korespondence ministra s prezidentovým poradcem je zřejmé, že prezident nemá o dobré vztahy s vládou zájem. Prezident sice hrdinně hlásí, že se nenechá vydírat, ale už tím, že mluví o vydírání, se pasuje do role chudáka, kterému se vyhrožuje. Když ještě brečí s tím, že se nechal šikanovat Macinkou kvůli své politické nezkušenosti, neladí to s imagí generála. Prezident, který citově vydírá své fanynky a fanoušky, že je vydírán neomaleným motoristou, je politováníhodný.
Vzkaz vicepremiéra je jednoduchý. S prezidentem, který se ocitl mimo ústavní rámec, si nemá co říct. Nepotřebuje ho. Není mu k ničemu. A nejen jemu. Nepotřebuje ho ani premiér. Situace v Evropě a ve světě je napjatá. Prioritou vlády je vyhnout se malérům, nenadělat si zbytečně nepřátele, ekonomicky nezkrachovat a nenechat se zavléct do války. V žádné z těchto priorit není prezident vládě k užitku, jeho priority jsou kompatibilní s militantní, válkychtivou opozicí, Seznamem a s Českou televizí. To je pravý důvod, proč Macinka hradnímu šéfu Kolářovi na rovinu řekl, že jeho prezidenta vláda nebude potřebovat.
Ohlédneme-li se do nedávné historie, naši prezidenti se nikdy netěšili pouze potlesku za to, že svedou hezky klást věnce a novoročně promlouvat k lidu. Vždy se našli i kritici a nepřejícníci, kteří jim brnkali na nervy. U Václava Havla se propíralo humanitární bombardování Srbska. Václavu Klausovi se předhazovala neexistence špinavých peněz či prezidentská amnestie tunelářů. Miloši Zemanovi pak recesisté na Hradě ukradli prezidentskou standardu a místo ní vyvěsili červené trenýrky. Petr Pavel pro řadu lidí vždy zůstane komunistickým rozvědčíkem, u kterého moralizování působí jako špatný vtip. Jeho fanoušci ale určitě doufají, že zůstane sličný jako dosud a nenechá se vydírat. A nepochybně se těší, že až se odpočatý vrátí ze soukromé cesty do zahraničí, pochlubí se, co mu na Macinku vymysleli právníci.
Rozhovor: Klaus v ProtiProudu
Vydírali Miloše Zemana. A všichni mlčeli. Vzpomínky ožívají
28.01.2026 12:40 | Komentář
autor: Radim Panenka
Dnešní opozice hřímá, že čelíme bezprecedentní situaci v podobě údajného vydírání prezidenta v rámci SMS zpráv, které si ministr Macinka vyměnil s poradcem Petrem Kolářem. Jenže v roce 2021 se stalo něco daleko horšího. Hrozby z ODS a Pirátů, že Hradu sníží rozpočet na nulu a snahy politicky odstavit Miloše Zemana od ústavních pravomocí.
Popisek: Miloš Zeman
Zapomněla současná opozice na to, jakým způsobem vystupovala vůči prezidentu Miloši Zemanovi v období kolem voleb v roce 2021? Dnešní projevy činitelů bývalé Fialovy pětikoalice jsou plné rozhořčení nad tím, že si ministr zahraničí Petr Macinka údajně dovolil vydírat prezidenta Petra Pavla.
Přitom tlak, který vyvíjeli před více než čtyřmi let na tehdejší hlavu státu, byl daleko masivnější. Zástupci ODS a Pirátů několik týdnů před volbami v září 2021 ve svém vystoupení v podcastu Insider uvedli, že pokud by prezident Zeman po volbách nejmenoval vládu, která se bude opírat o většinu v Poslanecké sněmovně, sníží Hradu jeho rozpočet na nulu. Tím by zcela znemožnili jakýkoli výkon prezidentského úřadu. Přesto takové výroky tehdy zněly, zatímco dnešní vláda ANO, SPD a Motoristů sobě sice snížila rozpočet prezidentské kanceláře, ale jen o zhruba 10 procent, což chod Kanceláře prezidenta republiky neohrožuje.
„Museli bychom nasadit všechny páky, které máme, aby demokracie v zemi dále fungovala, aby prezident respektoval výsledek voleb. Dokážu si představit rozpočet Hradu nula. To by byl normální puč,“ sdělil pirátský politik Mikuláš Ferjenčík v září 2021. Přitakával mu dnešní místopředseda sněmovny z ODS Jan Skopeček. „Jsem přesvědčen, že Miloš Zeman akceptuje toho, kdo vyhraje. Kdybychom měli výraznou většinu, tak on to akceptovat bude a nebude držet nad hladinou potápějícího se Andreje Babiše. Pokud by to udělal, tak je to shození rukaviček,“ řekl.
Tyto výroky, které lze označit za politické vydírání, zazněly 18. září 2021. Dva týdny poté byl prezident Zeman plánovaně převezen do Ústřední vojenské nemocnice a prakticky ještě téhož dne začali politici pozdější Fialovy vlády veřejně mluvit o tom, že bude potřeba prezidenta republiky zbavit jeho ústavních pravomocí prostřednictvím článku 66 Ústavy ČR.
Politici, kteří dnes odsuzují politický tlak na prezidenta Pavla prostřednictvím pouhých SMS zpráv jeho poradci Kolářovi tehdy plánovali dle mnohých právníků provést ústavní puč a hlavu státu zcela odstavit od jakékoli moci. Argumentovali tím, že Zeman není schopen vykonávat funkci. Přitom zhruba týden od hospitalizace v nemocnici podepsal za přítomnosti tehdejšího šéfa dolní parlamentní komory Radka Vondráčka dekret o svolání ustavující schůzce Poslanecké sněmovny v novém povolebním složení.
Období enormního tlaku na prezidenta Miloše Zemana po sněmovních volbách v roce 2021 pro ParlamentníListy.cz popisuje novinář, spisovatel a šéf nakladatelství Olympia Luboš Procházka. „V knize SPIKNUTÍ se důkladně zabýváme tím, jakému zastrašování a tlaku čelil tehdejší prezident Miloš Zeman v roce 2021 po sněmovních volbách. Když mu část veřejnosti – včetně mnoha politiků – přála smrt a aby už z Ústřední vojenské nemocnice nevyšel živý a ještě si vymysleli, že je na tom tak strašně špatně, že už nebude nikdy pracovat, aby mu mohli vzít kompetence, to bylo v pořádku? Nebylo, ale novinářský mainstream mlčel. A kopal do Miloše Zemana dál a dál. Miloši Zemanovi politici vyhrožovali často, slovně i písemně. A vždycky si s tím dokázal poradit sám. V politické i novinářské branži lítá denně množství podobných SMS zpráv a hovorů, že tohle není nic nového ani mimořádného. Politika je dravá, a tak to prostě je,“ konstatuje.
„Nemluvě o roli právníka Jana Kysely, který v tom roce 2021 sehrál velmi podivnou roli, kdy z jedné strany jako poradce v Senátu sám koncipoval dopis pro Ústřední vojenskou nemocnici, aby následně v druhé roli sám de facto nadiktoval šéfovi ÚVN odpovědi na otázky v dopisu, který sám vymýšlel. Vše mělo zapadat do sebe a vést k sesazení prezidenta jen proto, že dnešní opozice neměla jistotu, že bude skládat vládu. To nebylo vydírání? Už si na to dnešní opoziční politici nepamatují, jak tenkrát vystupovali?“ ptá se Luboš Procházka.
Kniha Spiknutí – pravda o pokusu odstranit prezidenta ČR popisuje řadu dalších faktorů a zapojení různých politických hráčů i činovníků justice a některých bezpečnostních složek, kteří u snahy odstranit prezidenta z jeho funkce sekundovali. Odhaluje dokonce i pokus o zbavení svéprávnosti Miloše Zemana, kterým se na podnět řadového občana vážně zabýval Obvodní soud pro Prahu 5, ač neměl k dispozici žádnou zdravotní dokumentaci.
Jak v rámci knihy řekl tehdejší právní zástupce Miloše Zemana doktor Marek Nespala, daná soudkyně zahájila proces, který by vedl k omezení právní způsobilosti hlavy státu bez toho, aby měla dle dikce zákona k dispozici potřebné podklady, dokumentace a posudky. Vše se podařilo zarazit až po zásahu Zemanova advokáta.
„Nejvíc mě vyděsilo, že i když šlo o zjevně šikanózní podnět, který není podáván zdravotnickým zařízením, ale někým z ulice, nebylo to ničím doloženo. Ještě před rozeběhnutím řízení musí soud vyzvat oznamovatele nebo osoby podávající podnět, aby to nějak doložili. K tomu však došlo až po zásahu nadřízeného soudu. Spustili jsme největší poplach, protože se velmi podivně spustilo řízení, kdy prezident republiky už měl dokonce ustanoveného procesního opatrovníka, což by měl být až další krok. Celé to bylo hodně nestandardní, nicméně městský soud posléze zasáhl a obě dvě řízení byla zastavena,“ promluvil v knize Spiknutí doktor Nespala, který v tehdejší době Miloše Zemana právně zastupoval.
Divoký den korunoval Turek: Nechutné vydírání od Pavla. Také výhrůžky
27.01.2026 23:01 | Monitoring
autor: Natálie Brožovská
Poslanec Filip Turek (za Motoristy) v živém vysílání Xaver Live komentoval otevřený spor mezi prezidentem Petrem Pavlem a ministrem Petrem Macinkou kolem výměny SMS zpráv. „Pan prezident by neměl zveřejňovat soukromou korespondenci. Je to jedna z největších prasáren, co může někdo udělat,“ uvedl.
Popisek: Filip Turek
Prezident Petr Pavel na úterní mimořádné tiskové konferenci uvedl, že ministr zahraničí a šéf vládních Motoristů Petr Macinka zaslal jeho poradci Petru Kolářovi SMS zprávy, které hlava státu považuje za pokus o vydírání. Konflikt souvisí s nominací Filipa Turka na post ministra životního prostředí, kterou prezident odmítá.
Dnešní vývoj označil Filip Turek za drsný a v celé kauze mluvil o zásadním selhání. „Petr Macinka měl nějakou komunikaci s panem Kolářem z Hradu a za mě se stala ta největší ostuda ze všech a ta nejhorší ze všech, co se může stát, a to je, když někdo zveřejní soukromou komunikaci,“ řekl v živém vysílání na Xaver Live s tím, že je to něco nepředstavitelného.
Psali jsme:
„I kdyby v těch zprávách bylo de facto cokoliv, šlo o soukromou komunikaci. Nikoli ani s panem prezidentem, ale s panem mluvčím nebo kdo to je, případně s nějakým zástupcem. Určitě to není něco, co by potřebovala veřejnost,“ dodal Filip Turek k výměně SMS mezi Petrem Macinkou a Petrem Kolářem.
K samotnému zveřejnění screenshotů této soukromé komunikace dodal, že obsah zpráv byl zcela dezinterpretován. „Ta komunikace mimochodem neobsahovala žádné, ale opravdu žádné vydírání ani vyhrožování. Dokonce ani žádné vulgarity. Je to normální politický nátlak v případě, že se pan prezident přestal řídit pravidly a zákony České republiky,“ uvedl Filip Turek.
„Jedna z největších prasáren. To je pod úroveň hlavy státu.“
V reakci na postup Hradu nešetřil kritikou prezidenta Petra Pavla: „Pan prezident by se měl chovat jako chlap a neměl by zveřejňovat soukromou korespondenci. Je to jedna z největších prasáren, co může někdo udělat. Většinou to dělají nějaké zhrzené milenky nebo lidé ne úplně valné úrovně, kteří se pokoušejí někoho poškodit. Tyhle zpravodajské komunistické praktiky mi připadají opravdu pod úroveň hlavy státu,“ pokračoval čestný prezident Motoristů.
Následně se Filip Turek vyjádřil k mimořádnému vystoupení prezidenta Petra Pavla a uvedl, že celá situace podle něj nevznikla náhodou. Jádrem sporu je podle něj dlouhodobý přístup prezidenta k ústavním pravidlům i k jeho osobě.
Mgr. Filip Turek
- AUTO
- poslanec
„Myslím, že tato situace v této zemi vůbec existuje z jednoho prostého důvodu. Pan prezident soustavně a kontinuálně opovrhuje ústavou České republiky,“ uvedl. A odmítl tvrzení, že by měl problém s dodržováním pravidel. „Já jsem ale bezúhonná osoba,“ řekl k tomu, že jej prezident přesto opakovaně označuje za kontroverzního kandidáta, který nemá být ministrem.
Prezident Petr Pavel podle něj sám přiznal, že jej dlouhodobě sleduje, a musí proto vědět, že není rasista, xenofob ani homofob. Odmítl také tvrzení, že by neměl úctu k ženám, a označil je za nesmyslná obvinění. Podle Turka by se mu prezident měl za tato slova omluvit a v této souvislosti připomněl, že je již připraven text žaloby na ochranu osobnosti.
Pokrytectví prezidenta Pavla
Ohradil se také proti kritice prezidenta Petra Pavla, která směřovala na Petra Macinku a jeho údajnou politickou nezkušenost. Filip Turek naopak vyjmenoval jeho dosavadní působení a zkušenosti a zdůraznil, že Macinka za ním v celé kauze stojí. „Jako pravý kamarád za mnou stojí velmi tvrdě a stojí nejenom za mnou, ale stojí i za koalicí a za demokratickými principy, které pošlapal pan prezident tím, že se prostě jednoduše neřídí Ústavou České republiky,“ poznamenal.
Ke kritice prezidenta Petra Pavla, která se týkala jeho dřívější rychlé jízdy, připustil Filip Turek vlastní chybu, zároveň ale odmítl, že by se z ní vymlouval, a kritiku prezidenta označil za pokryteckou. „Ano, jel jsem rychle, byla to blbost. Nikdy jsem se nevymlouval, to je lež. Pan prezident také jel bez helmy a určitě také jezdil rychle po dálnici. Dokonce ho chytili s alkoholem v krvi, sám to přiznal. To, že jsem kontroverzní osoba? On schvaloval vpád vojsk do naší země. Jak si člověk, který toto udělal, může dovolit stavět se do pozice morálního majáku?“ pozastavoval se poslanec.
V souhrnu vystoupení prezidenta Petra Pavla na tiskové konferenci označil za zvláštní a sebelítostivé. Podle něj prezident opakuje stejné výtky a přehlíží základní principy českého politického systému. „Tato tisková konference mi připadla víceméně sebelítostivá. Pan prezident v krátkém projevu v podstatě potřeboval říct, že Petr Macinka nemá zkušenosti, že já jsem kontroverzní osoba a že si na něj nemáme vůbec co dovolovat vytvářením nějakého politického nátlaku. Neuvědomuje si ale, že žijeme v parlamentní demokracii, nikoli v prezidentském nebo poloprezidentském systému. Přijde mi to spíš zvláštní,“ podotkl Turek.
Naopak připomněl, jakým způsobem po volbách proběhlo vydírání ze strany hlavy státu: „Jestli někdo někoho vydíral nebo někomu vyhrožoval, tak to bylo tehdy, když prezident nechtěl jmenovat Andreje Babiše premiérem a donutil ho vzdát se Agrofertu až do období po své vlastní smrti. To bylo v době, kdy ještě vůbec k žádnému střetu zájmů nedošlo. Bylo to nechutné. Bylo nechutné se dívat na to, jak byl Babiš jako nejúspěšnější a nejmocnější politik v této zemi z pozice prezidenta sprostě vydírán. To bylo vydírání,“ konstatoval poslanec.
Mimo jiné zmínil konkrétní mail, který obdržel na začátku ledna od člověka, který pracuje jako vedoucí odboru životního prostředí na radnici pražské městské části Horní Počernice. Dvanáctého ledna ve třináct hodin, tedy v pracovní době, mu z pracovní schránky zaslal mail, jehož kopie šla i na Hrad. „Nedotýkejte se prezidenta země. Nepokoušejte se o nic. Použiji vyššího principu právního. Mravní princip stojí nad správou, dílem, literou, zněním a smyslem zákonů. A to se týká i práva trestního,“ pohrozil.
Pak Turkovi napsal, že je mu 50 let a je připraven nést následky svého uplatnění vyššího principu. „Pokud se budete otírat o prezidenta země, který má více než 3,6 milionu mandátů, poruším právní předpisy,“ vzkázal úředník samosprávy. Pak se odvolal na Josefa Gabčíka a Zdenu Mašínovou, a informoval poslance, že nedopustí, aby se hazardovalo s českou zemí a mravními principy. „Pokud toto nechápete, ponesete důsledky,“ ujistil Turka.
Podle Filipa Turka je logické, že ministr zahraničí Petr Macinka nechce, aby prezident Petr Pavel zastupoval Českou republiku na vyjednáváních v NATO a na zahraničních cestách. Uvedl, že v současné mezinárodní situaci by to bylo neobhajitelné. „Člověk, který schvaluje vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968, jak bude v době, kdy se válčí na Ukrajině a Rusové útočí, vysvětlovat v NATO a ve světě, že je prezidentem země, který nedodržuje její demokratické uspořádání, nedodržuje její ústavu, a ještě dokonce schvaluje vpád vojsk do vlastní země?“ uvedl Turek s tím, že za Macinkou pevně stojí.
Ostatně:
Tresty a odveta za covid. Co nakonec ve sněmovně zbořilo sál
27.01.2026 8:48 | Reportáž
autor: Radek Kotas
„Dojde na preventivní soudy a preventivní tresty?“ ptal se během pondělního sněmovního semináře k 3 letům od covidu doktor Jan Hnízdil v narážce na nápad imunologa Zdeňka Hela na „preventivní žalobu“ na šiřitele „antivaxerské propagandy“. A pak přišla Peková a zbořila sál. „Veřejně prospěšné práce pro tváře covidového teroru,“ ozvalo se. Vymyslela i práci pro „plukovníka“.
Popisek: Profesor Beran promlouvá na sněmovním semináři Tři roky od covidu – dopady očkování a mimořádných opatření
Seminář Tři roky od covidu – dopady očkování a mimořádných opatření, kterým se předseda hnutí PRO a poslanec zvolený za SPD Jindřich Rajch rozhodl splnit svůj slib, že na covidové časy neopomene, vzbuzoval už týdny dopředu u části médií a politického spektra nemalé pozdvižení.
Již po oznámení konání semináře na půdě Poslanecké sněmovny se ozval například lidovecký poslanec Václav Pláteník, jenž pronášel, že jde o akci, na níž se „sejde doslova výběr z hroznů československé konspirační a dezinfo scény“.
Tato slova Pláteníka neopomenul lékař Jan Hnízdil, jenž jimi odstartoval své vystoupení. „Je mi ctí být součástí tohoto výběru,“ poznačil během toho, co zaplněným sálem zněl smích, vyvolaný citací lidoveckého politika.
„Dovolili jsme si mít vlastní názor, mluvili jsme o aktivní péči o zdraví a byli označeni za dezinformátory. Kdo si teď během války na Ukrajině dovolí mluvit o diplomacii a míru, stane se dezolátem. Zdraví a mír jsou dvě strany téže mince,“ připojil lékař k úvodní citaci a k přítomným pobaveně s odkazem na dané nálepky zvolal: „Dezinformátoři a dezoláti všech zemí spojme se!“
Upozornil, že imunolog Zdeněk Hel coby „jeden z hlavních protagonistů covidu“ zmínil záměr vypracovat „preventivní žalobu“ na „všechny politiky, lékaři a všechny lžipacienty a kohokoliv dalšího, kdo se opováží šířit antivaxerskou propagandu“. „Dojde snad i na preventivní soudy a preventivní tresty?“ ptá se Hnízdil.
Za „naději“ pokládá lékař, že se zaplnil sál na půdě Poslanecké sněmovny, ale též takto hodnotí i poslední výroky premiéra Andreje Babiše zpětně hodnotící pandemii covidu-19 se slovy, že se „udělalo plno chyb“.
Hnízdil připomenul svůj téměř 4 roky starý projev, v němž uvedl, že covid „není medicínský problém“, avšak „jde o zneužití zdravotnictví k mocensko-politickým účelům“. „Tečkování je potvrzením toho, že se člověk podrobil totalitní moci,“ zněla v pondělí v prostorách sněmovny slova, která před lety Hnízdil pronášel na protestu na Staroměstském náměstí.
„Globální psychopati si vyzkoušeli, kam až mohou zajít, co všechno si necháme líbit. Válka proti covidu a válka na Ukrajině mají mnoho společného. Plošné očkování je analogií plošného bombardování. Vždy to odnesou obyčejní lidé. Ukrajinci, Rusové, Iráčané, Afghánci, Palestinci, my všichni. Zisky vždy shrábnou výrobci respirátorů a plynových masek, vakcín a zbraní, banky, nadnárodní média. Vždy jde o totéž – moc, území, energetické zdroje. Není podstatného rozdílu mezi Východem a Západem. Nejde o to válku vyhrát. Největším byznysem je vleklý konflikt. Jde o to lidi udržovat v trvalém strachu pod záminkou ochrany demokracie nebo zdraví. Vyexpedovat co nejvíc zbraní, co nejvíc vakcín,“ přednesl dále Hnízdil v projevu a vyzval opětovně k tomu, aby se lidé „nenechali manipulovat a otročit“ a odmítli „agresi a válku“. 
Výroky, že se očkovaní nenakazí? Žádná chyba, ale záměr
Cévní lékař a specialista na lékařskou etiku Vladimír Čížek připomenul tvrzení, které pandemii covidu-19 a s ní spojené restrikce provázely. Jmenoval například, jak se „tečka za covidem“ v podobě vakcíny změnila z jedné na „jednu tečku za druhou“ či tehdejší ujišťování, že očkování brání přenosu covidu.
„Byla to lež! Byla ovšem hlavním důvodem pro covid pasy a hlavním důvodem tlaku na povinné očkování,“ připomenul lékař se slovy, že „nešlo o žádnou chybu“, nýbrž o záměr.
Zatímco u vakcín od společností Johnson & Johnson a AstraZeneca se mělo již prokázat, že způsobovaly u některých lidí dříve velmi vzácná onemocnění, u mRNA vakcín dle Čížka bude nalezení souvislostí s onemocněními a očkovací látkou složitá, jelikož dle něj docházelo k odlišné kvalitě jednotlivých šarží.
Zapomenout by se podle lékaře pak nemělo ani na to, jaká kolem některých témat panovala cenzura. „Víme o tom, že cenzura byla řízena z nejvyšších míst,“ podtrhl Čížek a zmínil cenzuru na sociálních sítích, ale též u odborných článků, které byly stahovány.
„Jako nástup fašistů,“ přirovnával Havrda
Tvrzení, že „očkovaní lidé nemohou nikoho nakazit“ zmínil také neurolog a místopředseda Svobodných Miroslav Havrda, jenž jej přirovnal ke „lži století“.
Havrda zdůraznil, že právě na této „lži“ byly postaveny covidové pasy a promluvil k přítomným zástupcům médií. „Vážení novináři, tohle je základní myšlenka. Byla to lež století. Takže pokavaď budete psát hlouposti a soustředit se na to, že pan Kotlár říkal něco o tom, že očkovaní jsou jako kukuřice, tak to jsou bulvární bláboly,“ zmínil s odkazem na výrok zmocněnce slovenské vlády pro prověření procesu řízení a managementu zdrojů během pandemie covidu-19 Petera Kotlára, který některá média zmiňovala, když informovala o konání pondělního semináře na půdě Poslanecké sněmovny.
Kotlár uvedená slova použil vloni, když hovořil o tom, že některé vakcíny proti covidu-19 údajně mohly pozměnit genetiku. „Lidský organismus se tak stává oficiálně geneticky modifikovaným organismem. Lidi, udělali z vás kukuřici,“ pronesl ve výroku, který poté značně rezonoval v médiích a v Česku byl připomínán poté, co poslanec a šéf strany PRO Jindřich Rajchl informoval o účasti slovenského zmocněnce coby o „zlatém hřebu“.
Psali jsme:
Podle Havrdy by si média namísto tohoto loňského výroku ve spojitosti s nynějším seminářem, který se věnoval průběhu covidové pandemie včetně dopadů očkování a tehdejších restrikcí, měla zabývat „zločinem“, který dle něj měl spočívat v „segregaci zdravých, neočkovaných lidí“. „Bylo to jako když fašisti nastoupili a dávali židům žluté hvězdy. Bylo to to samé,“ myslí si Havrda. 
Kritizoval taktéž, že se očkování proti covidu podávalo také těhotným ženám. „My jsme si dovolili očkovat nejen děti, o kterých dnes víme, že to nepotřebovaly, ale také těhotné ženy. Lékařská žumpa! Styďte se!“ pronesl Havrda a sklidil potlesk od přítomných.
Očkování dětí proti covidu? Oficiálně stále doporučeno
Očkování se věnoval rovněž epidemiolog a vakcinolog Jiří Beran, jenž kromě připomenutí toho, jak se stal z uznávaného odborníka přes noc „dezinformátorem“ poté, co jeho výroky za dezinformační označil software společnosti Semantic Vision, pohovořil o současném stavu kolem vakcinace proti covidu-19.
Profesor Beran rovněž kritizoval, že kvůli přístupu za covidu se veřejnost stala nedůvěřivá vůči jakýmkoliv vakcínám. S poukazem na závěry publikace, jejímž spoluautorem je ředitel amerických Národních institutů zdraví (NIH) Jay Bhattacharya, zdůraznil, že vakcíny proti covidu byly testovány s úplně jiným cílem, nežli bylo častokrát z oficiálních míst prezentováno. „Všichni očekávali, že ty vakcíny nás budou chránit před smrtí, před těžkým covidem, před hospitalizací, před pobytem na jednotkách intenzivní péče. Ale to nebylo vůbec v programu testování. V programu testování bylo to, že má zabránit běžné nebo mírné formě onemocnění. Čili když se začaly objevovat problémové infekce a ten, kdo byl očkován, tak onemocněl. Když očkovaní lidé skončili na JIPce tak, jak ukazoval pan doktor Kotlár, když skončili v márnici, tak si ostatní říkali, že to přece není pravda. A tím se vytvořila obrovská, ale opravdu obrovská nedůvěra vůči jakékoliv vakcinaci a vůči jakékoliv imunizaci,“ kritizoval.
Upozornil dále na studii atlantského Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC), varující, že u dětí očkování proti covidu-19 naopak zvyšuje riziko nákazy. Dvaapůlkrát větší má být dle Berana rovněž šance, že dané dítě prodělá těžký covid. Přestože tato zjištění profesor prezentoval na půdě sněmovny již před rokem, dosud se nic nezměnilo a doporučeno je i nadále rutinní očkování proti covidu pro celou populaci včetně dětí. 
K poučení se z proběhlého dění a soustředění se na budoucnost pak přítomné vybídla molekulární genetička Soňa Peková. „Je potřeba odpustit to, co nám připadalo jako osobní křivda,“ hovořila také o nutnosti usmíření.
„Televizní aktéři“ covidových opatření by podle ní ovšem neměli „vyváznout bez povšimnutí“. „Domnívám se ale, že vězení či peněžní tresty soudně uložené tvářím covidového teroru nikomu nevrátí ztracené zdraví, neobnoví zničené byznysy a nezcelí rozvrácené rodiny. Napravit toto musí každý sám,“ řekla.
Uvedené „tváře covidu“ by dle mínění Pekové měly být zbaveny společenských pozic, v nichž by mohly ovlivňovat veřejné mínění a chod společnosti. „A už vůbec není únosné, aby se tyto osoby aktivně pohybovaly v rozhodčích a vládních strukturách,“ zhodnotila, což souhlasně podpořili i další lidé v sále.
A jaký „užitečný institut“ historicky funguje pro „osobnostní katarzi, sebeuvědomění a morální obrodu“? „Říká se mu: veřejné prospěšné práce,“ glosovala Peková a bavila sál tím, jak by pražské ulice mohl uklízet jakýsi „plukovník“, čímž odkazovala na vojenského lékaře, epidemiologa a někdejšího poradce premiéra Andreje Babiše a později i ministra zdravotnictví během covidové epidemie u nás – Romana Prymulu.
Nevěřil jsem, že to napíšu: Zlatej Fijalovej hnus!
https://www.novinky.cz/clanek/domaci-pavel-obvinil-macinku-z-vydirani-40559699
https://www.institutvk.cz/clanky/3327.html
Dobře asi pamatuji, jak se „vyslovovala důvěra“ komunistickým sviním za jejich úspěšnou práci… tak tady jednu mají, ale chovnou, ne tažnou!
To si přečtěte, EUSSSSRác(č)i!
Benešovy dekrety
Co je možné jen v ČEKOPRASEČÁKU!
