https://www.vidlakovykydy.cz/clanky/nerad-rikam

Moravec, jeho neziskovka a 22 milionů. Přišlo varování

09.03.2026 14:30 | Monitoring

autor: Karel Šebesta

Ke konci moderátora Václava Moravce se vyjádřil i bývalý herní vývojář a zakladatel Společnosti pro obranu svobody projevu, Daniel Vávra. Rozporuje, že by Moravec někdy měl nějakou „vyváženost“. A připomíná, že ČT nebyla zdaleka jediné angažmá Václava Moravce. Zmínil částku 22 milionů, kterou dostala neziskovka CEDMO. A není sám, kdo před dotačním byznysem varuje.

Jak jsme již informovali, včera po 21 letech skončil v České televizi moderátor Václav Moravec. Jako důvod uvedl, že již nedokáže „garantovat nezávislost redakční práce“ a kritickou reflexi událostí. Vymezil se také proti „slepé vyváženosti“ a „pseudovyváženosti“. K jeho odchodu už se vyjádřila řada politiků, spolek Milion chvilek pro demokracii ho považuje za další důvod pro svou plánovanou demonstraci na Letné.

Psali jsme:

Moravec končí v ČT. Okamura: Někdo schopný se určitě najde

„Václav neuznal chybu.“ Do Moravce se pustil kolega z ČT

„ČT konečně nezávislá.“ Jásot po odchodu Václava Moravce

Moravec v poslední minutě vysílání: Končím v ČT

Vyváženost

Moravcův odchod z ČT okomentoval také zakladatel Společnosti pro obranu svobody projevu, Daniel Vávra. Zvláště Moravcovy řeči o slepé vyváženosti. „Slepá vyváženost je podle něj nejspíš to, že do jeho pořadu má zvát všechny zástupce politických stran a ne jen ty, kteří se líbí jemu. Česká televize nemá žádnou vyváženost. Ani ‚slepou‘ ani ‚pseudo‘. A Moravec byl tím největším symbolem tohoto stavu,“ kontroval.

V ČT podle něho převládá jedna ideologie, která je ve zbytku společnosti menšinová. „Většina obyvatel země by se s redaktory ČT a Václavem Moravcem na většině věcí neshodla. Což dávají zcela jasně najevo i průzkumy, ve kterých se pravidelně ukazuje, že ČT většina lidí nedůvěřuje. A taky výsledky voleb, kde favorité ‚novinářů‘ ČT na absolutní počet hlasů pravidelně prohrávají,“ poukázal a dodal, že i přesto se v ČT lidé považují za nositele těch správných názorů a hodnot, kteří mají privilegium ignorovat nebo dokonce potlačovat a dehonestovat ty, kdo zastávají názory opačné. „Místo, aby společnost prostě jen informovali, nebo dávali průběh svobodné diskusi, tak jednostranně dezinformují, ohýbají realitu tak, jak se jim to hodí a zcela nepokrytě propagují svoje oblíbence. Dnešní večer budiž toho důkazem,“ zmínil. A jako důkaz vidí už jen to, že Václav Moravec 9 let nepozval předsedu jedné z dlouhodobě nejsilnějších partají.

Není lepší ho pozvat?

Vávra spekuluje, zda se Moravec střetu s Okamurou bál, nebo nechtěl, aby se jeho myšlenky šířily. „Nebylo by mnohem lepší si ho tam zvát a v debatách ukazovat, že ten člověk nedokáže svoje postoje rozumně vysvětlit? Nemělo by být pro intelektuála a nejlepšího moderátora v zemi naprosto triviální namazat si ‚hloupého populistického extremistu‘ na chleba?“ ptá se. A dodává, že sám vyhledává debaty s radikály. „Není lepšího daru, než hloupý a radikální oponent. Do debat s různými Kartouzy, Stehlíkovými a dalšími chodím, protože to jsou chodící nahrávky na smeč. To, že se něčemu takovému Moravec snažil dlouhé roky vyhnout, je jen potvrzením jeho arogance, zbabělosti a neschopnosti,“ tvrdí bývalý herní vývojář.

Podle něho Moravec nikdy nebyl žádný velký myslitel, ani dobrý moderátor nebo diskutér. „Jeho pořad byl odjakživa postaven především na tom, že měl moc a nenechal svoje hosty mluvit, když se mu nelíbilo, co říkají. Byla to vždy přehlídka skákání do řeči či naprosto tupých a stereotypně se opakujících výpadů, když se hosta jak policajt u výslechu stále dokola ptal na to samé, na co mu host už odpověděl, ale jemu se odpověď nelíbila,“ míní Vávra.

Jako důkaz bere například již starý případ rozhovoru s Martinem Shenarem z firmy Amun.Re. „Moravec si ho bral v nepřítomnosti soustavně do úst a s naprostou jistotou o něm mluvil jako o korupčníkovi a zločinci. Shenar tam pak jednou přišel a jeden by čekal, že Moravec bude mít nabito a rozdrtí ho. Ve výsledku se Moravec zmohl jen na opakování pomluv bez jakýchkoliv důkazů, a přestože solární barony nesnáším, tak během prvních pěti minut si ho Shenar naprosto brutálně namazal na chleba. Jeho dojmy okamžitě vyvrátil pomocí dokumentů a smluv a naprosto mu zničil jeho narativ. A Moravec byl po zbytek pořadu naprosto zoufalý, lapal po dechu a nezmohl se na nic. Neměl žádný plán B. Nedokázal na svou prohru reagovat. Točil se v kruhu a byl trapný. Bylo utrpení to sledovat. Shenar nebyl následně nikdy za nic odsouzen,“ vzpomenul.

Žádný génius

Podle Vávry Moravec tyl z toho, že měl hlavní vysílací čas a stačilo mu „to nepodělat“. I tak se stal extrémně polarizující osobou. „Sice má velkou sledovanost, ale polovina sledujících ho upřímně nesnáší,“ shrnul. To, že se Moravec se svým moderováním v ČT udržel 21 let, považuje za neuvěřitelné, podle něho naopak Moravec křivil standardy toho, jak má moderátorská práce vypadat. „A ještě se u toho chovat jako ředitel zeměkoule, který bude z pozice řadového zaměstnance rozhodovat o tom, koho si smí televize zvát do ‚jeho‘ pořadu,“ rýpl si.

CEDMO

Co by dle Daniela Vávry nemělo zapadnout je, že Moravec zdaleka nebyl aktivní jen v České televizi, ale také v Středoevropské observatoři digitálních médií, která má zkratku CEDMO a Vávra ji označuje za „politickou ziskovku“. „Kterou mimo jiné finacuje Evropská unie a český stát. Člověk, který v televizi má dělat nezávislou politickou žurnalistiku a zpovídat politiky, je zároveň placený těmi politiky. CEDMO dostalo od Fialovy vlády grant 22 milionů. Ale to Václavovi ani jeho zastáncům nikdy nepřišlo jako problém,“ upozornil.

Proč Moravec vydržel tak dlouho?

„Ještě horší vizitkou téhle země je, že většina našich politiků za ty roky nedokázala přijít na naprosto triviální metody, jak Moravcovi jeho trapné ‚debatní‘ fintičky rozbít na padrť. Možná i proto, že ty, kteří to udělali, si tam už nezval, a protože v časech před masivním nástupem youtube rozhovorů a podcastů (což není tak dávno, dnešní podcast manie začala až někdy v roce 2020) znamenalo nebýt zván do televize prakticky mediální likvidaci. S tím je ovšem konec. Moravce už nikdo nepotřebuje, aby se o něm lidé dozvěděli. Vliv televize slábne. S jeho odchodem končí jedna éra. Éra zneužívání většiny menšinou, které se podařilo ovládnout státní instituce a zneužít jejich mechanismy, které měly zajišťovat vyváženost, k pravému opaku,“ pravil Vávra závěrem.

Dotace na míru

Na Moravcovo angažmá v CEDMO upozornil také Petr Sodomka, ředitel CVIS (Centra pro výzkum informačních systémů). „Středoevropská observatoř digitálních médií (CEDMO) není jen ‚vědecký kroužek‘. Jde o masivní konsorcium, které pod Moravcovým vedením operuje se stovkami milionů korun.

Faktem je, že v roce 2024 vypsalo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) v rámci Národního plánu obnovy výzvu s alokací 175,4 mil. Kč. Jak uvádí těch nemnoho kritiků, kteří se věcí zabývali, podmínky této výzvy byly nastaveny tak specificky, že je v podstatě nemohl splnit nikdo jiný než Moravcovo CEDMO. Jde o učebnicový příklad tzv. ‚tailor-made‘ dotace (šité na míru). Proč celou záležitost téměř zcela zamlčela mainstreamová média, na to si každý odpoví sám,“ říká s tím, že ignorovat by se neměla ani časová souslednost.

„Moderátor Moravec v OVM dlouhodobě určoval agendu a prostor pro vládní politiky. Ten samý člověk má pod kontrolou projekt, do něhož finance schvalovali ti samí, tehdy vládní politici (přes svá ministerstva). Tato základní klientelistická linka je samozřejmě podstatně košatější o řadu dalších zájmových osob a institucí. Na projektu a souvisejících aktivitách totiž participují další univerzity, neziskovky a konkrétní pracovníci. Včetně například ČVUT, Demagog CZ, Masarykovy univerzity v Brně a řady dalších. Jako šéf CEDMO byl Moravec v přímém kontaktu s vládními špičkami kvůli financování, zatímco jako moderátor by od nich měl udržovat kritický odstup. Jeho zcela viditelný dvojí metr by byl v západních médiích veřejné služby nepředstavitelný,“ pokračuje Sodomka.

Monopol na pravdu

Podle něho se CEDMO zaštiťuje bojem proti dezinformacím, ale v praxi tak za Fialovy vlády získalo „monopol na definování pravdy“. „Je etické, aby aktivní moderátor politických debat vedl instituci, která má ambici ‚známkovat‘ názory v mediálním prostoru? Jak mohl být moderátor objektivní, když byl finančně závislý na dotační přízni minulé Fialovy garnitury, a jak byl ‚objektivní‘ nyní, kdy o penězovodech pro jeho projekty rozhoduje nová Babišova vláda, kterou v OVM léta nešetřil?“ ptá se.

Podle Sodomky měl Moravec skončit už dávno. „V každém případě jeho odchod neznamená pád, ale spíše plný přesun do dotačního byznysu, kde jsou rozpočty mnohem méně pod kontrolou veřejnosti, než v případě ČT. Zůstává pro mě překvapením, že mu to část politiků, právem nespokojena s jeho manipulacemi politických debat, nikdy veřejně neomlátila o hlavu. Stejně jako vedení České televize,“ varuje Petr Sodomka.

https://www.novinky.cz/clanek/domaci-ojetina-po-pekarove-okamura-a-byvala-sefka-snemovny-se-chytli-kvuli-bmw-40566475

08.03.2026 8:36 | Rozhovor

autor: Karel Výborný

Energetický expert Ivan Noveský varuje před zdravotními dopady infrazvuku z větrných elektráren. V rozhovoru zmiňuje i kontroverzní projekt u Rehabilitačního ústavu Kladruby a tvrdí, že některé plánované větrné parky podle něj ignorují zdraví lidí i evropská pravidla.

Jak vypadá debata o infrazvucích a hluku z větrníků? Stále na to upozorňují pouze ruští agenti, jak tvrdí česká mainstreamová média?

Nastal velmi zajímavý obrat. Po 25 letech vědeckého zkoumání švédský profesor Ken Mattsson z University v Uppsale představil na konferenci v Kodani rizika infrazvuku. Současně zjistil, že infrazvuk se může šířit až na vzdálenost desítek kilometrů a doporučil proto bezpečnou vzdálenost lidských obydlí od větrníků minimálně 5 až 10 kilometrů. Na to navázali lékaři- specialisté, kteří potvrdili poškozování organismu infrazvuky. A protože ve Švédsku fungují větrníky již 49 let od roku 1977, kdo jiný než Švédi proto může nejlépe vědět, jaké negativní účinky mají větrníky na lidské zdraví a na přírodu? Když o této problematice informovali Slováci, byli obratem označeni uplaceným českým mainstreamem za ruské agenty, uvidíme, zda se Švédi také mezitím stali ruskými agenty….

Opravdový problém pro česká mainstreamová média ale vytvořila až Evropská komise, která pochopila závažnost situace a začala v Bruselu řešit, i s podporou Zelených, petici týkající se hluku z větráků a zvažuje legislativní úpravy. Prof. Mattsson totiž mj. upozornil na to, že současné způsoby měření hluku větráků umožňují úpravu parametrů tak, aby vyhovovaly požadovaným výsledkům environmentálních posudků, i když skutečnost je zcela jiná. Doslova konstatoval: „Hladiny akustického výkonu uváděné výrobci jsou jednou z největších lží – během jediného dne se mohou lišit o více než 20 dB“. Budeme se zájmem sledovat, zda „objektivní“ česká mainstreamová média označí i Evropskou komisi a Zelené za ruské agenty bojující s dotačními větrníky.

Psali jsme:

• Uvězněni pod vrtulí. Beran: Developer miliardy, lidé drobné

Jak vidíte další vývoj akceleračních zón?

Zatím naštěstí nebylo nic schváleno. Naštěstí proto, že návrhy „náhodou“ uniklé z některých ministerstev většinou ignorují Směrnici Evropského parlamentu a Rady\ (EU) číslo 2023/2413, známou spíše jako RED III a navíc zcela bezohledně ignorují ochranu zdraví českých občanů a ochranu české přírody. RED III jednoznačně preferuje pro obnovitelné (v praxi občasně fungující) zdroje půdu pro zemědělství nevyužitelnou (brownfieldy, skládky, zemědělské podniky, průmyslové podniky, umělé vodní plochy, doly, apod.), což je v českých návrzích ignorováno a je zabírána i orná půda.

To myslíte vážně? Opravdu je to tak zlé?

Je to ještě mnohem horší. Stačí jeden jediný projekt, na kterém lze demonstrovat toto skutečně zločinné ignorování RED III a zejména zájmy obyvatel měst a obcí.

Jedná se o naprosto šílený návrh umístění jednoho z pěti větrníků, vysokých 207 metrů ve vzdálenosti 1,19 km přímo před světoznámý Rehabilitační ústav v Kladrubech (RÚ Kladruby)– viz. foto, a další čtyři větrníky v přímých výhledech z tohoto ústavu ve vzdálenosti 1,68 až 3,23 km. Doufejme, že to nemají být pro velmi těžké pacienty RÚ Kladruby pohyblivé blikající náhrady za tradiční výhledy na posvátnou horu Blaník s blanickými rytíři, která se ale nehýbe a nebliká. Kdyby totiž člověk nevěděl, že celý projekt pěti větrníků, navíc ironicky nazvaný „Zelená koncepce Kosina“, je zaměřen pouze na čerpání dotací, čili peněz od českých spotřebitelů (v regulované ceně elektřiny) a daňových poplatníků (v dotaci na cenu), mohl by se důvodně domnívat, že se může jednat o snahu konkurenčních českých a zahraničních rehabilitačních zařízení zlikvidovat nadmíru úspěšný RÚ Kladruby.

Opravdu byste se rádi dívali z nemocničního lůžka na tu svítící a blikající obludu?

Ty Kladruby jsou přece celosvětově velmi známé, přece by je nikdo nechtěl ohrozit?

RÚ Kladruby od roku 1938 přežil ve zdraví i německou okupaci, i když jeho zakladatele Dr. Schillera a jeho rodinu Němci zavraždili. Paradoxně až současní zelení ekoteroristé mají šanci RÚ Kladruby těžce poškodit či úplně zlikvidovat. Nahrazení klidu a krajinného rázu Podblanicka trvale svítícím a blikajícím ocelovým monstrem bude mít silně negativní vliv na psychickou pohodu pacientů s polytraumatickými diagnózami. Na lidi prostě ani projekt, ani úřady Středočeského kraje neberou žádný ohled, hlavně, že se blikající monstra 207 metrů vysoká nijak nedotknou chráněných lokalit Natura 2000.

RÚ Kladruby je zdravotnickým zařízením celostátního významu i v rámci strategické zdravotnické infrastruktury a tedy je ve vyšším stupni zákonné ochrany než běžná bytová zástavba. Možná proto byl RÚ Kladruby zcela úmyslně vynechán jako účastník řízení, jak zpracovatelem dokumentace EIA, tak, bohužel, i Středočeským krajským úřadem. Projekt „Zelená koncepce Kosina“ nemá ani základní Hodnocení zdravotních rizik (HRA), protože je zcela zřejmé, že nikdo, kdo má alespoň trochu rozumu, by nemohl na takovýto projekt, ohrožující zdraví pacientů v RÚ Kladruby, vypracovat kladné stanovisko.

Ale na to by snad stačilo, kdyby se ten jeden větrník neumístil přímo před Kladruby a ty další by se snížily tak, aby nebyly vidět?

Obávám se, že to snad ani nejde. Ten projekt a jeho projednávání Středočeským krajským úřadem v EIA je celé „cinknuté“. Již skutečnost, že nejdůležitější účastník řízení, RÚ Kladruby, byl zjevně úmyslně zcela vynechán, o něčem špatném svědčí. To, že byly v řízení vynechány i obce Kladruby a Tehov, které jsou prokazatelně dotčenými obcemi, je také problém, ale řešitelný.

Psali jsme:

Noveský: Nechci slevu zadarmo aneb Zbavme se v energetice toho kvalitního a laciného

Noveský: Větrníky jak Blaník? Almužna pro chudé obce. Toto všechno zaplatíte vy

Vědecký greendealismus je jako vědecký komunismus. Noveský rozebral největší nesmysly

Tito lidé jdou zničit českou energetiku, ukázal Ivan Noveský. Vážné zprávy

To chcete říct, že je tam ještě něco jiného závažného?

Jsou tam i další doslova šílenosti. V projektu „Zelená koncepce Kosina“ z ledna 2026, který je posuzován v EIA, jsou klidně zahrnuty tři větrníky, z celkových pěti, umístěné v katastru obce Římovice. Přestože již v prosinci 2024 v Římovicích proběhlo, dle zákona o referendu, platné místní referendum, které jednoznačně a závazně odmítlo výstavbu větrníků na katastru obce. Projekt „Zelená koncepce Kosina“ se ale mínění občanů a samosprávy doslova vysmívá. Tvrdit, že referendum není důležité, protože kdyby občané měli dost informací, určitě by se rozhodli jinak, nelze brát ani jako špatný vtip. Je to zjevné pohrdání demokratickým zřízením a občanskou společností.

To myslíte vážně?

Také jsem tomu nechtěl věřit, ale doklady hovoří jasně. Ostatně, projekt je umístěn v území mezi městy Vlašim a Trhový Štěpánov v katastru obcí Římovice a Rataje u Vlašimi. Projekt se světelnými či hlukovými dopady dotýká i obcí Kladruby, Pavlovice, Tehov a Zdislavice. Ze všech těchto měst a obcí pouze obec Rataje u Vlašimi s projektem souhlasí a podporuje ho s vidinou finančního zisku pro obec i jednotlivce. Všechna ostatní města a obce narušení krajinného rázu a životního prostředí zásadně odmítají.

Čím si to vysvětlujete?

Zvítězil tam zdravý rozum a snaha občanů udržet si čisté a zdravé životní prostředí. A co je hlavní, mají tam starosty a zastupitelstva, která se nedají zkorumpovat.

A není to náhodou tím, že jste ta města a obce objeli a přednášeli jste o negativních dopadech na energetiku?

Musím Vás zklamat, ale ani v jednom z měst a obcí ohrožených projektem „Zelená koncepce Kosina“ jsem nikdy žádnou přednášku o tom, jak větrníky škodí energetice a zvyšují regulovanou část ceny za elektřinu, neměl. A pokud vím, neměl tam žádnou přednášku ani nikdo z mých kolegů z think tanku Energie není luxusní zboží.

Nenavedla Vás ale náhodou k tomuto dotazu informace o tom, že Hladíkovo Ministerstvo životního prostředí přidělilo soukromé firmě z našich daní 9 milionů Kč na to, aby zabránila šíření (dez-)informací o negativních dopadech větrníků na lidi a na životní prostředí?

Psali jsme:

Hynek Beran: Nastává bitva o Blaník

Fialova časovaná bomba. Expert popsal, jak vznikly „mapy větrníků“ a co je za nimi

Slibují chudým občanům peníze za souhlas s „větrníky“. Aktivistka z Mimoně hovoří

Babiš pro PL: Fialovci korumpovali Novinky a Seznam. Vládne tu deep state, mám důkazy

Nejspíše ano. Ale proč si myslíte, že větrníky škodí energetice?

Já si to nemyslím, je to, bohužel, realita. Občasné zdroje destabilizují síť a většinou vyrábějí v době, kdy je elektřiny přebytek a naopak nevyrábějí v době, kdy je elektřina nejvíce potřeba. Proto musí česká vláda nechat, bez jakékoliv ideologie, vytvořit a schválit reálný ekonomicky fungující energetický mix, který zajistí českým spotřebitelům kdykoliv dostatek elektřiny za dostupné ceny.

Ale údajně jsou právě solární a větrné elektrárny ty nejlacinější, jak to je doopravdy?

Právě ty občasné, tzv. obnovitelné, zdroje prosazované Bruselem, tj. solární elektrárny a větrné elektrárny (tzv. větráky) patří mezi ty nejméně energeticky účinné zdroje a tudíž nejdražší zdroje vůbec. Energetická návratnost investice (EROI) srovnává, kolik energie za celou dobu životnosti zdroj vyrobí, s tím, kolik bylo celkem energie spotřebováno na výrobu, postavení a provoz tohoto zdroje. Aby energetika a ekonomika fungovaly, musí být EROI alespoň 10 ku 1 až 20 ku 1. Tzn., že zdroj musí vyrobit alespoň 10 až 20 krát více energie, než je spotřebováno na jeho výrobu, postavení a provoz.

A právě tady je „zakopaný pes“, doslova žalostně vycházejí biopaliva s EROI 1 ku 1 až 2 ku 1. Solární elektrárny jsou na tom o něco lépe, ale v českých podmínkách bez dotací nefungují, ČR je prostě příliš na Severu s menším osvitem.

Větrníky s EROI 7 ku 1 při započtení všech nezbytných dodatečných investic a nákladů na stabilizaci sítí prostě bez dotací nemohou fungovat, protože ČR je v kotlině a navíc příliš na Jihu, na rozdíl např. od Dánska, Severního Německa či Švédska a dalších.

Nejlépe vycházejí atomové elektrárny s EROI 75 ku 1 až 100 ku 1, které se zatím nestavějí. A hned po nich vychází nejlépe jediný skutečně obnovitelný zdroj a to jsou vodní elektrárny s EROI 80 ku 1 až 100 ku 1, které se bohužel také nyní nestaví.

Ale kdybych si chtěl na svůj dům postavit malou větrnou elektrárnu o výkonu 6 kW a k tomu malou solární elektrárnu např. 10 kW a doplnit baterií, co byste na to říkal?

Fandil bych Vám, protože si snížíte náklady na energie. A pokud nedokáže česká vláda včas zastavit odchod od uhlí, alespoň do doby spuštění dalších jaderných bloků v letech 2036 -2037, můžete si vytvořit vlastní ostrovní systém, kde budete svítit a topit, i když v okolí bude tma a zima.

08.03.2026 7:40 | Rozhovor

autor: Karel Výborný

Energetický expert Hynek Beran v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz varuje před novým „energetickým tunelem“. Podle něj developeři větrných parků míří hlavně do chudších obcí, kterým nabízejí jen drobné kompenzace, zatímco sami mohou vydělat miliardy. Lidé přitom podle něj riskují život „pod vrtulí“ – s hlukem, spory mezi obcemi a domy, z nichž už kvůli hypotékám nebude úniku.

V minulém rozhovoru jsme popisovali, jak se část politické scény pod taktovkou investorů drží větrného developmentu, přestože má Česká republika k závazkům v EU i jiné možnosti.

Ano, je to tak. Přestože jsme prokázali, že jsme schopni postavit TROJNÁSOBEK závazku ministra Hladíka na existujících průmyslových podnicích a neužitečných plochách včetně uzavřených továren, na logistických halách, které stejně už znehodnotily krajinu a mají volné střechy, v teplárnách, kde si můžeme ohřát vodu namísto zemního planu a uhlí, na střechách marketů a škol a dalších lokalitách, oni si pod stolem stále drží tu svoji developerskou realitku pro větrníky, i když máme jinde třikrát více místa a mohli by i více postavit. Ještě k tomu s prakticky nulovými náklady na sítě a větší část elektřiny spotřebovat na místě. A ještě k tomu v souladu s evropskou směrnicí RED III, takže by vláda konečně u toho mohla respektovat evropskou legislativu, ne ji překrucovat, splnit své závazky, a ještě u toho nenaštvat občany. Byli bychom tedy všichni spokojení.

Někteří aktivisté a státní úředníci tvrdí, že by ty elektrárny na lokalitách podle směrnice RED III neměly odbyt?

Ti úředníci a aktivisté jsou buď hloupí nebo pod vlivem korupce, ale rád se s nimi na těchto a podobných lokalitách potkám. Ať se tam jdou podívat. Když to vezmu na příkladu dvou projektů, které jsem sám dělal. Zavezená skládka v Liberci vyrobí 8 až 10 MW. Kolem je několik velkých hypermarketů, Globus, Bauhaus, Decathlon a další, a na druhé straně průmyslová zóna s nejméně pěti velkými průmyslovými podniky. Vzdálenost je v desítkách metrů přes silnici, silnice patří městu, dá se to celé propojit kabelem. Kdyby si hejtman Martin Půta pořádně prohlédl svůj kraj včetně ruin po kdysi prosperující Textilaně, která přežila komunisty i Hitlera, volné plochy v bývalém areálu automobilky LIAZ, která vyhrávala Paříž- Dakar, než ji po revoluci nechali zkrachovat, a další podobné lokality, zjistil by, že tam má větší potenciál, než je ve větrných projekt jím dozorované firmy ČEZ v Ralsku.

Podobně v té teplárně v jiném kraji mají odkaliště ještě z minulého režimu, které kvůli ekologizaci pokrývají betonovou krustou. Na než elektrárnu už tam nedáte, mají vyprojektovaný i kabel přímo do teplárny, kde s tím chtějí v létě nahradit zbytek uhlí. Na uzavřenou elektrárnu v Dětmarovicích už také na většinu ploch nedáte nic jiného, a odhadem se tam vejde 40 až 50 MW, možná i nějaký ten menší větrníček. To už je taková středně velká výrobna, má to i další výhodu, že je na místě rozvodna, trafo a všechny další potřebné prvky, jak elektřinu dostat do sítě, spotřeba je v průmyslu také hned vedle.

Takových ploch máme asi tak trojnásobek, než těch, které nám naši úředníci pod pláštíkem netransparentnosti v rozporu s evropskými směrnicemi připravují pro větrné developery. Lžou nám v přímém přenosu, mají takové plochy upřednostnit, a to i podle toho Vlčkova zákona. Právně nám tedy lžou a není k tomu objektivní důvod.

Technicky je to právě naopak, pokud jsme na střeše, většinou se pod ní něco děje, v teplárně se topí a může se i tou elektřinou ohřívat teplá užitková voda a v průmyslovém areálu bývá nějaký odběr. Většina té elektřiny by se spotřebovala přímo na místě vzniku, a ještě bychom k tomu nemuseli stavět transformátory a vedení. Dodržování směrnice RED III by v tomto případě vedlo k minimalizaci nákladů na připojení těchto zdrojů i posilování soustav, protože by po nich vlastně pří místní spotřebě nic neteklo. Technicky je to to nejvýhodnější řešení, které může být, a ekonomicky i nejlevnější.

Psali jsme:

Fialova časovaná bomba. Expert popsal, jak vznikly „mapy větrníků“ a co je za nimi

Noveský: Nechci slevu zadarmo aneb Zbavme se v energetice toho kvalitního a laciného

Slibují chudým občanům peníze za souhlas s „větrníky“. Aktivistka z Mimoně hovoří

Noveský: Větrníky jak Blaník? Almužna pro chudé obce. Toto všechno zaplatíte vy

Proč nikdo nepracuje na novém řešení a tato řešení se neporovnají?

Cílem je k tomu vládu přinutit. Upozornění stovek tisíc lidí na jiné řešení je pouze jedním z prostředků, dalšími jsou petice, interpelace, nebo i jiné formy občanských protestů. Odborníci s lidmi, co nechtějí elektrárnu před domem nebo druhý solární tunel, se dali dohromady dříve, než to stihli dokončit. Možná také počítali s jinými volebními výsledky. Tlaky na současnou koalici, aby v tom pokračovala, jsou zejména od energetické a finanční mafie obrovské. Ale lidé se už začínají budit a další tunel a kvůli němu zničenou krajinu nechtějí. Takže vzniká i druhý tlak zespoda. Navíc velká část politiků díky našemu volebnímu systému bydlí i v těch zasažených regionech a museli by se pak přestěhovat do Prahy. A v regionech bydlí i ti slušní politici, kteří mají od lidí podporu a dnes i odborné informace. Prostě už se potichu ten tunel nezvládne, bude buďto s velkým skandálem v létě před místními volbami, anebo nebude vůbec. Musíme si vybrat.

Někteří investoři se snaží za pomoci některých politiků a netransparentní přípravou akceleračních zón stále prosadit svou. Omílají u toho svoji pohádku o tom, že závazek v EU musíme splnit, nebo bychom nedostali peníze. A když jim řeknete, že se to dá plnit na místech, které EU doporučuje, přejdou do ilegality a pokračují ve svém vytyčování zlatokopeckých map dále v naději, že jim vláda počátkem letošních prázdnin na úkor vlastních občanů i krajiny vyhoví. Mají na ty svoje Frankensteiny předjednané úvěry a banky dorážejí na vládu, potřebují lichvu.

Jak se někomu může vyplatit stavět elektrárny v místech, kde není spotřeba, a k nim ještě kabely a trafa?

Většinu těch kabelů a traf zaplatí spotřebitelé na poplatcích za distribuci a přenos elektřiny, takže to developeři mají vlastně zadarmo. To je nepálí. Problém ale je, že většina té elektřiny by se spotřebovala na místě, a nemohla by se pak se státní podporou prodat za dumping na Lipskou burzu a pak nazpátek prodat zákazníkovi za plnou cenu. Tak to přece dělal ČEZ v roce 2022 na Lipské burze, dokonce asi 90 % elektřiny dodávané za předraženou cenu u nás tu burzu ani nevidělo. Za První republiky se těmto překupníkům říkalo „keťasové“. Ty peníze, které si chtějí developeři – keťasové vydělat, nejsou „na dotacích“. Lidé tento termín často vnímají jako peníze z Evropské unie, tedy že přijde něco z Bruselu a oni to chtějí sebrat. To je každému jedno. Ve skutečnosti jde o TUNEL podobný solárním baronům. Ale je rafinovanější. Kumuluje v sobě zkušenosti minulých dvou etap solárních baronů a Lipské burzy.

V prvním případě musíte spáchat to kouzlo, kdy zákazník za pár procent předražené produkce zaplatí to samé, jako za celý zbytek elektřiny v tomto státě, a rozdělit to privilegovaným baronům. Ve druhém zase udělat s neschopným regulačním úřadem a Fialovou vládou takové zákony, že se namísto rozumné ceny vyhlásí „strop“ jako desetinásobek nebo i více výrobní ceny v tomto státě v době, kdy jsme měli elektřiny takový přebytek, že jsme ji vyváželi. Od státu a státní společnosti je toto v době krize obzvláště nemravné, protože ve Francii měli ve stejné době část jaderné elektřiny stále v přepočtu za korunu a deset haléřů a na Slovensku za polovinu a méně než u nás.

Český energetický oligopol se při ožebračování spotřebitele s ničím nemaže, je to v podstatě jedna z nejbrutálnějších „Somoza-style“ energetik v Evropě. Charitu nečekejte, dva tunely „neevropského“ stylu jsme tu už měli. Akorát tu oproti těm banánům, kávě a cukrové třtině, které měl Somoza v Nicarague, máme montovny a k tomu má přibýt ještě státem garantovaný dumpingový vývoz elektřiny na Lipskou burzu.

Tato situace ve skutečnosti trvá dlouho, tak 20 až 30 let, když vzpomeneme na všechny ty tunely a „privatizace“. Tenkrát to byly ještě lukrativní provozy. Rozdíl je jedině v tom, že už není co rozebírat, tak se pokoušejí vyprodat krajinu a postavit v ní stroje na těžbu peněz. U toho ztratili už i úctu k Blanickým rytířům nebo Praotci Čechovi na Řípu. A někteří politici, kteří si zvykli vyprodávat, už nemají co, zbývá ta krajina po předcích a budoucí daňové dluhy.

Psali jsme:

Tunel přes hlavu lidí, jako „státní zájem“. Kolem akceleračních zón se prý dějí hodně divné věci

Lichváři zase odtáhnou, když neuvidí tunel

Větrník 500 metrů od domu. Hučí, bliká, nedá se tam bydlet. Expert po lžích o „ruské propagandě“

S Green Dealem je to jako s nástupem komunistů. Hynek Beran o „větrných kolchozech“

Jak je to se současnými cenami?

I dnes prodáváme lidem elektřinu nejméně desetkrát dráže, než je její výrobní cena z jádra, ale ten větrný Frankenstein, ještě k tomu s věží o 100 metrů vyšší než normální větrná elektrárna a s o to těžším betonovým základem v zemi má výrobní cenu podobnou kolem tří korun za kilowatthodinu, takže na něm moc nevyděláte. Postavíte hnusnou věc, která nebude lukrativní, za tři koruny vyrobíte, za čtyři prodáte, kdežto ze stávající uhelné elektrárny máte dvojnásobný profit i s předráženými emisními povolenkami a zisky mimo EU.

Uveďme si příklad, o kterém se můžeme bavit dále.

Představte si, že máte v jednom areálu plně v souladu s požadavky směrnice RED III postavený obnovitelný zdroj, který vyrábí elektřiny za ty 3 koruny a dvacet haléřů, a teplárnu nebo fabriku, která ji za čtyři koruny odebírá. Za každou vyrobenou kilowatthodinu máme zisk 20 %, což je velmi slušné, distributor má jenom 8,4 %. Pokud máme státní garanci (contract for difference), že stát doplatí cenu v případě, že investor prodá za méně jak za ty 3,20, neuplatní se takováto pojistka, protože investor prodává stále se ziskem 20 % a vydělává. Jinými slovy, pokud jste to mysleli jako stroj na vytahováni peněz ze státního rozpočtu, máte prostě smůlu. Pojistka se uplatní pouze v případě, kdyby vám ten dodavatel zkrachoval nebo v době celozávodní dovolené, a to je snesitelné.

Jaký je rozdíl mezi minulým povinným výkupem solárních baronů a tím plánovaným?

Pokud máte obojí za 3 koruny dvacet, je to stejné. V obojím případě získáte stejnou cenu za jednu kilowatthodinu, v jednom případě paušál, ve druhém, když je malá cena na trhu, ale při té velké to musíte zase vracet.

Rozdíl je ve VLASTNICTVÍ té elektřiny. Pokud to stát vykoupí za draho, může spotřebitel sice skřípat zuby, ale ta elektřina byla již jednou koupena a je ve státní síti, má ji takzvaný „povinný vykupující“ a může se uplatnit třeba ve škole nebo při pohonu tramvaje. Energie už byla jednou koupena, problém je, že za nepřiměřenou cenu, ale už ji nikdo dále neprodává. Za ty peníze už ji máte, řetězec „keťasů“ skončil. Není možno ji jednoduše vzít a přeprodat za dumping nebo za zápornou cenu a za plnou cenu si ji zase koupit zpátky.

Oproti tomu je kontrakt na rozdíl ceny (cotract for difference) závazkem státu, že doplatí investorovi rozdíl ceny na trhu, když je tato špatná. Je-li tedy třeba 20 haléřů místo 3,20 koruny, doplácí stát 3 koruny investorovi za nevýhodný byznys, ale ten si prodává elektřinu sám, pouze mu stát garantuje z daní doplatit jeho ztrátu do předem domluvené ceny. Cenově je to velmi podobné, jako dříve ta cena výkupní.

Takže ten investor může prodat na Lipské burze větrnou elektřinu za dvacet haléřů a přijít na Ministerstvo průmyslu a obchodu pro zbývající tři koruny?

Přesně tak, začínáte chápat podstatu věci.

Co s tou elektřinou bude dále?

Z české elektrizační soustavy vám fyzicky ta elektřina neuteče, skončí ve vedlejším městě nebo továrně. Fyzikální zákony platí dále. Nějaká jiná firma, třeba sesterská společnost té samé v rámci jednoho holdingu, tu elektřinu koupí nazpátek a prodá ji tomu samému zákazníkovi za čtyři koruny. Případně za jinou podobnou cenu, podívejte se všichni na svůj vlastní účet za elektřinu. Za tuto cenu vám ji prodají. Celkový příjem obou těchto subjektů, mohou být i v rámci jednoho holdingu rozdělaného na výrobu a prodej, je v tomto případě:

• 20 haléřů dumpingová cena z Lipské nebo jiné burzy
• 3 koruny kompenzace nízké ceny na burze, dostává je investor, platí je spotřebitel z daní;
• 4 koruny za elektřinu od spotřebitele.

Dohromady 7 korun dvacet haléřů. Pokud máme 3,20 jako předraženou výrobní cenu té elektřiny, třeba vykoupíme za draho vrtule ze skladů v Německu, kde už se na to těší, do některé investorské nebo i státní společnosti, jsou na tom 4 koruny místo původního příkladu za 80 haléřů.

Pokud stojí elektrárna na stejné síti v místě spotřeby, není takovýto tunel možný?

Teoreticky je to možné také, ale bylo by to příliš vidět. Kdyby někdo prodával z vedlejší elektrárny na Lipskou burzu, vedle měl lukrativního odběratele a chodil by si pak na Ministerstvo průmyslu a obchodu pro kompenzaci ztráty se špatnou cenou na Lipské burze, možná by ho i zavřeli. Je tedy lépe postavit elektrárny někde v polích, napojit je do přenosové soustavy a tvářit se, že od našich oken posíláme elektřinu do Lipska a nazpátek. Pak to může energetická mafie zdůvodnit „evropskými závazky“ a „cenami na trhu“. Kdo byste jim nevěřili, že tohle perfektně umí, podívejte se na účty za elektřinu v roce 2022. I tenkrát jsme vyráběli elektřinu z jádra za 25 haléřů, elektřinu jsem vyváželi, někdo se na tom obohacoval, ale úspory na výstavbu nových reaktorů z toho ČEZ na účtu nemá.

V současném scénáři nám hrozí kombinace obou předchozích tunelů: přehnaný „závazek“ u Evropské unie a přeprodej elektřiny na Lipské burze, která ovšem neopustí Českou republiku. Ten závazek bychom byli bez problému schopni zajistit v souladu se všemi evropskými směrnicemi, ale nebyl by u toho ten tunel pro vyvolené. A kvůli tomu nám chtějí zničit krajinu.

A co výhody, které nabízejí developeři obcím, když budou s výstavbou souhlasit?

Ty problémy jsou zhruba tři. Prvním je, že si vybírají chudé obce nebo dokonce takové, kde obyvatelé žijí na sociálních dávkách. Jejich hlavní motivací je špatná finanční situace. Tam jde dokonce o překročení práva v Evropské unii, zneužívání sociálně ohrožených skupin k vlastnímu prospěchu je zakázáno. A developer to dělá pro peníze, ještě k tomu ne na trhu, ale z našeho státního rozpočtu. Když jsme to počítali na příkladu jednoho menšího větrného parku, vydělá investor za dvacet let tři miliardy, obci dá třicet milionů, což vypadá na velké peníze, ale v přepočtu jsou to asi čtyři stovky měsíčně na hlavu, a pokud má obec novou výstavbu, způsobí škodu za tři sta milionů na nemovitém majetku. Tedy si jako supi vybírají obce chudé a vylidněné, u podnikatelských sídlišť a venkovské střední třídy je obvykle vyhazují. Musí si vybrat někoho, pro koho je těch pár stovek měsíčně terno, a nechá si kvůli tomu postavit hlučící monstrum u domu.

Druhým problémem jsou možné zdravotní důsledky?

Ano, ale i problém, že tu „kompenzaci“ dostává jenom jedna obec, na jejímž katastru to stojí, kdežto ostatní mají být „posuzováním“ mapy akceleračních zón vyloučeny z jakýchkoli námitek, i když to bude také hned vedle nich. Stačí, když si tam u podjatých politiků a úředníků developer prosadí akcelerační zónu, a máte prostě smůlu. Je to de facto „vývoz demokracie“ až k vašim vratům, zavřou vám ústa a nemáte odvolání. Na rozdíl od jiných zemí světa to nejsou bombardéry a školní děti, ale jenom bagry a váš dům.

Někteří obyvatelé žijící poblíž větrných parků měli například bolesti hlavy, nespavost, závratě, stres nebo úzkost, hučení v uších a problémy se soustředěním. Potíže jsou prokázány a diskutuje se spíše o míře vlivu a jeho příčinách, tedy zda jde o hluk, infrazvuk, stroboskopický efekt či prostě stres, že u něčeho takového bydlíte. Podobné případy, kdy si lidé stěžují, jsou i v Německu, a dokonce už i u nás. Moje babička bydlela v blízkostí velikého nádraží v Týništi nad Orlicí a hluk vlaků mě v noci budil. I jsem se jako malé dítě v noci bál, a to se mi ty lokomotivy netočily nad hlavou. Představte si, že během několika let, možná i tohoto volebního období, budou mít probíhající výzkumy nějaké výsledky, pak bude mít někdo autistické děti s poruchami soustředění, doktor zkonstatuje „běžné obtíže“ u větrné elektrárny jako kdysi „běžné“ dýchací obtíže dětí v blízkosti průmyslové oblasti. Otec takového dítěte pak půjde, lidově řečeno, tomu starostovi rozbít hubu, a ta úplata od developera není zase tak vysoká, aby se mohl zodpovědný starosta odstěhovat do paneláku do jiného města, natož někam do Jižní Ameriky.

To ovšem udělají i ti v sousedních obcích, kterým to také stojí u domu, ale na jiném katastru, takže z toho už vůbec nic neměli. Může to vést až k občasné nenávisti, vrtule vibruje, bliká a hučí, lidé se pod ní poperou, kdo za to může, a investor z našich daní vybírá dále? Lidé si občas na venkově závidí i nos mezi očima, ale pokud bude mít někdo nemocné děti a druhý kvůli tomu dostává odměny, to bude teprve mela.

Jak velké mají být ty kompenzace?

To je ten třetí problém. Mizivé, v hospodě dáte vyšší spropitné, než vám nechá developer. Někteří starostové tomu říkají „držhubné“. A to spropitné nebo „držhubné“ dostane jenom jedna obec, ne všichni. Určitě to vylepší bídu rodinám v sociální exkluzi a určitě to nepomůže ostatním rodinám, aby se odstěhovaly, když už toho budou mít dost. Dům, na kterém mají hypotéku, budou platit dále, stejná banka možná půjčí na úrok i tomu developerovi, který jim dům znehodnotil, ale to nikomu nevadí. Za původní cenu to neprodají a nikdo jim nedá peníze, aby se mohli přestěhovat do jiného, pravděpodobně zdravějšího prostředí. Budou uvězněni pod vrtulí a hypotéku budou platit dále.

A co sleva elektřiny?

I kdyby to nabízeli, museli by ji dávat všechnu celému okolí zadarmo, aby to bylo pro domácnost ekonomicky zajímavé. Developer rozjezdí pozemky a v některých případech zničí i podzemní vodu, ale vy v současném tarifním systému nedostanete slevu na dopravu a distribuci té „levné“ elektřiny k vám do domu. Distribuční poplatky při tomto větrném řádění opět narostou, možná i o korunu, takže vám zvýšený státem regulovaný poplatek za sítě brzy převýší výhody té „levnější“ elektřiny. Za nulové nebo záporné ceny na Lipské burze, za které to chce s podporou našich daní prodávat, to ještě žádný developer nenabízel.

Podívejte se, kdo tomu nevěříte, na vaši současnou fakturu za elektrický proud, a doneste ji developerovi, kolik budete platit. Průměrná spotřeba domácnosti je 3 až 4 tisíce kWh ročně, při současných cenách tak 20 až 30 tisíc korun. Polovinu z toho tvoří regulované složky, které kvůli nim porostou. I kdyby vám dal tu silovou elektřinu za polovinu ceny, jsou to stále ty čtyři stovky měsíčně na celou domácnost. Komu stojí každodenní hluk nad hlavou za čtyři stovky?

08.03.2026 7:40 | Rozhovor

autor: Karel Výborný

Energetický expert Hynek Beran v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz varuje před novým „energetickým tunelem“. Podle něj developeři větrných parků míří hlavně do chudších obcí, kterým nabízejí jen drobné kompenzace, zatímco sami mohou vydělat miliardy. Lidé přitom podle něj riskují život „pod vrtulí“ – s hlukem, spory mezi obcemi a domy, z nichž už kvůli hypotékám nebude úniku.

V minulém rozhovoru jsme popisovali, jak se část politické scény pod taktovkou investorů drží větrného developmentu, přestože má Česká republika k závazkům v EU i jiné možnosti.

Ano, je to tak. Přestože jsme prokázali, že jsme schopni postavit TROJNÁSOBEK závazku ministra Hladíka na existujících průmyslových podnicích a neužitečných plochách včetně uzavřených továren, na logistických halách, které stejně už znehodnotily krajinu a mají volné střechy, v teplárnách, kde si můžeme ohřát vodu namísto zemního planu a uhlí, na střechách marketů a škol a dalších lokalitách, oni si pod stolem stále drží tu svoji developerskou realitku pro větrníky, i když máme jinde třikrát více místa a mohli by i více postavit. Ještě k tomu s prakticky nulovými náklady na sítě a větší část elektřiny spotřebovat na místě. A ještě k tomu v souladu s evropskou směrnicí RED III, takže by vláda konečně u toho mohla respektovat evropskou legislativu, ne ji překrucovat, splnit své závazky, a ještě u toho nenaštvat občany. Byli bychom tedy všichni spokojení.

Někteří aktivisté a státní úředníci tvrdí, že by ty elektrárny na lokalitách podle směrnice RED III neměly odbyt?

Ti úředníci a aktivisté jsou buď hloupí nebo pod vlivem korupce, ale rád se s nimi na těchto a podobných lokalitách potkám. Ať se tam jdou podívat. Když to vezmu na příkladu dvou projektů, které jsem sám dělal. Zavezená skládka v Liberci vyrobí 8 až 10 MW. Kolem je několik velkých hypermarketů, Globus, Bauhaus, Decathlon a další, a na druhé straně průmyslová zóna s nejméně pěti velkými průmyslovými podniky. Vzdálenost je v desítkách metrů přes silnici, silnice patří městu, dá se to celé propojit kabelem. Kdyby si hejtman Martin Půta pořádně prohlédl svůj kraj včetně ruin po kdysi prosperující Textilaně, která přežila komunisty i Hitlera, volné plochy v bývalém areálu automobilky LIAZ, která vyhrávala Paříž- Dakar, než ji po revoluci nechali zkrachovat, a další podobné lokality, zjistil by, že tam má větší potenciál, než je ve větrných projekt jím dozorované firmy ČEZ v Ralsku.

Podobně v té teplárně v jiném kraji mají odkaliště ještě z minulého režimu, které kvůli ekologizaci pokrývají betonovou krustou. Na než elektrárnu už tam nedáte, mají vyprojektovaný i kabel přímo do teplárny, kde s tím chtějí v létě nahradit zbytek uhlí. Na uzavřenou elektrárnu v Dětmarovicích už také na většinu ploch nedáte nic jiného, a odhadem se tam vejde 40 až 50 MW, možná i nějaký ten menší větrníček. To už je taková středně velká výrobna, má to i další výhodu, že je na místě rozvodna, trafo a všechny další potřebné prvky, jak elektřinu dostat do sítě, spotřeba je v průmyslu také hned vedle.

Takových ploch máme asi tak trojnásobek, než těch, které nám naši úředníci pod pláštíkem netransparentnosti v rozporu s evropskými směrnicemi připravují pro větrné developery. Lžou nám v přímém přenosu, mají takové plochy upřednostnit, a to i podle toho Vlčkova zákona. Právně nám tedy lžou a není k tomu objektivní důvod.

Technicky je to právě naopak, pokud jsme na střeše, většinou se pod ní něco děje, v teplárně se topí a může se i tou elektřinou ohřívat teplá užitková voda a v průmyslovém areálu bývá nějaký odběr. Většina té elektřiny by se spotřebovala přímo na místě vzniku, a ještě bychom k tomu nemuseli stavět transformátory a vedení. Dodržování směrnice RED III by v tomto případě vedlo k minimalizaci nákladů na připojení těchto zdrojů i posilování soustav, protože by po nich vlastně pří místní spotřebě nic neteklo. Technicky je to to nejvýhodnější řešení, které může být, a ekonomicky i nejlevnější.

Psali jsme:

Fialova časovaná bomba. Expert popsal, jak vznikly „mapy větrníků“ a co je za nimi

Noveský: Nechci slevu zadarmo aneb Zbavme se v energetice toho kvalitního a laciného

Slibují chudým občanům peníze za souhlas s „větrníky“. Aktivistka z Mimoně hovoří

Noveský: Větrníky jak Blaník? Almužna pro chudé obce. Toto všechno zaplatíte vy

Proč nikdo nepracuje na novém řešení a tato řešení se neporovnají?

Cílem je k tomu vládu přinutit. Upozornění stovek tisíc lidí na jiné řešení je pouze jedním z prostředků, dalšími jsou petice, interpelace, nebo i jiné formy občanských protestů. Odborníci s lidmi, co nechtějí elektrárnu před domem nebo druhý solární tunel, se dali dohromady dříve, než to stihli dokončit. Možná také počítali s jinými volebními výsledky. Tlaky na současnou koalici, aby v tom pokračovala, jsou zejména od energetické a finanční mafie obrovské. Ale lidé se už začínají budit a další tunel a kvůli němu zničenou krajinu nechtějí. Takže vzniká i druhý tlak zespoda. Navíc velká část politiků díky našemu volebnímu systému bydlí i v těch zasažených regionech a museli by se pak přestěhovat do Prahy. A v regionech bydlí i ti slušní politici, kteří mají od lidí podporu a dnes i odborné informace. Prostě už se potichu ten tunel nezvládne, bude buďto s velkým skandálem v létě před místními volbami, anebo nebude vůbec. Musíme si vybrat.

Někteří investoři se snaží za pomoci některých politiků a netransparentní přípravou akceleračních zón stále prosadit svou. Omílají u toho svoji pohádku o tom, že závazek v EU musíme splnit, nebo bychom nedostali peníze. A když jim řeknete, že se to dá plnit na místech, které EU doporučuje, přejdou do ilegality a pokračují ve svém vytyčování zlatokopeckých map dále v naději, že jim vláda počátkem letošních prázdnin na úkor vlastních občanů i krajiny vyhoví. Mají na ty svoje Frankensteiny předjednané úvěry a banky dorážejí na vládu, potřebují lichvu.

Jak se někomu může vyplatit stavět elektrárny v místech, kde není spotřeba, a k nim ještě kabely a trafa?

Většinu těch kabelů a traf zaplatí spotřebitelé na poplatcích za distribuci a přenos elektřiny, takže to developeři mají vlastně zadarmo. To je nepálí. Problém ale je, že většina té elektřiny by se spotřebovala na místě, a nemohla by se pak se státní podporou prodat za dumping na Lipskou burzu a pak nazpátek prodat zákazníkovi za plnou cenu. Tak to přece dělal ČEZ v roce 2022 na Lipské burze, dokonce asi 90 % elektřiny dodávané za předraženou cenu u nás tu burzu ani nevidělo. Za První republiky se těmto překupníkům říkalo „keťasové“. Ty peníze, které si chtějí developeři – keťasové vydělat, nejsou „na dotacích“. Lidé tento termín často vnímají jako peníze z Evropské unie, tedy že přijde něco z Bruselu a oni to chtějí sebrat. To je každému jedno. Ve skutečnosti jde o TUNEL podobný solárním baronům. Ale je rafinovanější. Kumuluje v sobě zkušenosti minulých dvou etap solárních baronů a Lipské burzy.

V prvním případě musíte spáchat to kouzlo, kdy zákazník za pár procent předražené produkce zaplatí to samé, jako za celý zbytek elektřiny v tomto státě, a rozdělit to privilegovaným baronům. Ve druhém zase udělat s neschopným regulačním úřadem a Fialovou vládou takové zákony, že se namísto rozumné ceny vyhlásí „strop“ jako desetinásobek nebo i více výrobní ceny v tomto státě v době, kdy jsme měli elektřiny takový přebytek, že jsme ji vyváželi. Od státu a státní společnosti je toto v době krize obzvláště nemravné, protože ve Francii měli ve stejné době část jaderné elektřiny stále v přepočtu za korunu a deset haléřů a na Slovensku za polovinu a méně než u nás.

Český energetický oligopol se při ožebračování spotřebitele s ničím nemaže, je to v podstatě jedna z nejbrutálnějších „Somoza-style“ energetik v Evropě. Charitu nečekejte, dva tunely „neevropského“ stylu jsme tu už měli. Akorát tu oproti těm banánům, kávě a cukrové třtině, které měl Somoza v Nicarague, máme montovny a k tomu má přibýt ještě státem garantovaný dumpingový vývoz elektřiny na Lipskou burzu.

Tato situace ve skutečnosti trvá dlouho, tak 20 až 30 let, když vzpomeneme na všechny ty tunely a „privatizace“. Tenkrát to byly ještě lukrativní provozy. Rozdíl je jedině v tom, že už není co rozebírat, tak se pokoušejí vyprodat krajinu a postavit v ní stroje na těžbu peněz. U toho ztratili už i úctu k Blanickým rytířům nebo Praotci Čechovi na Řípu. A někteří politici, kteří si zvykli vyprodávat, už nemají co, zbývá ta krajina po předcích a budoucí daňové dluhy.

Psali jsme:

Tunel přes hlavu lidí, jako „státní zájem“. Kolem akceleračních zón se prý dějí hodně divné věci

Lichváři zase odtáhnou, když neuvidí tunel

Větrník 500 metrů od domu. Hučí, bliká, nedá se tam bydlet. Expert po lžích o „ruské propagandě“

S Green Dealem je to jako s nástupem komunistů. Hynek Beran o „větrných kolchozech“

Jak je to se současnými cenami?

I dnes prodáváme lidem elektřinu nejméně desetkrát dráže, než je její výrobní cena z jádra, ale ten větrný Frankenstein, ještě k tomu s věží o 100 metrů vyšší než normální větrná elektrárna a s o to těžším betonovým základem v zemi má výrobní cenu podobnou kolem tří korun za kilowatthodinu, takže na něm moc nevyděláte. Postavíte hnusnou věc, která nebude lukrativní, za tři koruny vyrobíte, za čtyři prodáte, kdežto ze stávající uhelné elektrárny máte dvojnásobný profit i s předráženými emisními povolenkami a zisky mimo EU.

Uveďme si příklad, o kterém se můžeme bavit dále.

Představte si, že máte v jednom areálu plně v souladu s požadavky směrnice RED III postavený obnovitelný zdroj, který vyrábí elektřiny za ty 3 koruny a dvacet haléřů, a teplárnu nebo fabriku, která ji za čtyři koruny odebírá. Za každou vyrobenou kilowatthodinu máme zisk 20 %, což je velmi slušné, distributor má jenom 8,4 %. Pokud máme státní garanci (contract for difference), že stát doplatí cenu v případě, že investor prodá za méně jak za ty 3,20, neuplatní se takováto pojistka, protože investor prodává stále se ziskem 20 % a vydělává. Jinými slovy, pokud jste to mysleli jako stroj na vytahováni peněz ze státního rozpočtu, máte prostě smůlu. Pojistka se uplatní pouze v případě, kdyby vám ten dodavatel zkrachoval nebo v době celozávodní dovolené, a to je snesitelné.

Jaký je rozdíl mezi minulým povinným výkupem solárních baronů a tím plánovaným?

Pokud máte obojí za 3 koruny dvacet, je to stejné. V obojím případě získáte stejnou cenu za jednu kilowatthodinu, v jednom případě paušál, ve druhém, když je malá cena na trhu, ale při té velké to musíte zase vracet.

Rozdíl je ve VLASTNICTVÍ té elektřiny. Pokud to stát vykoupí za draho, může spotřebitel sice skřípat zuby, ale ta elektřina byla již jednou koupena a je ve státní síti, má ji takzvaný „povinný vykupující“ a může se uplatnit třeba ve škole nebo při pohonu tramvaje. Energie už byla jednou koupena, problém je, že za nepřiměřenou cenu, ale už ji nikdo dále neprodává. Za ty peníze už ji máte, řetězec „keťasů“ skončil. Není možno ji jednoduše vzít a přeprodat za dumping nebo za zápornou cenu a za plnou cenu si ji zase koupit zpátky.

Oproti tomu je kontrakt na rozdíl ceny (cotract for difference) závazkem státu, že doplatí investorovi rozdíl ceny na trhu, když je tato špatná. Je-li tedy třeba 20 haléřů místo 3,20 koruny, doplácí stát 3 koruny investorovi za nevýhodný byznys, ale ten si prodává elektřinu sám, pouze mu stát garantuje z daní doplatit jeho ztrátu do předem domluvené ceny. Cenově je to velmi podobné, jako dříve ta cena výkupní.

Takže ten investor může prodat na Lipské burze větrnou elektřinu za dvacet haléřů a přijít na Ministerstvo průmyslu a obchodu pro zbývající tři koruny?

Přesně tak, začínáte chápat podstatu věci.

Co s tou elektřinou bude dále?

Z české elektrizační soustavy vám fyzicky ta elektřina neuteče, skončí ve vedlejším městě nebo továrně. Fyzikální zákony platí dále. Nějaká jiná firma, třeba sesterská společnost té samé v rámci jednoho holdingu, tu elektřinu koupí nazpátek a prodá ji tomu samému zákazníkovi za čtyři koruny. Případně za jinou podobnou cenu, podívejte se všichni na svůj vlastní účet za elektřinu. Za tuto cenu vám ji prodají. Celkový příjem obou těchto subjektů, mohou být i v rámci jednoho holdingu rozdělaného na výrobu a prodej, je v tomto případě:

• 20 haléřů dumpingová cena z Lipské nebo jiné burzy
• 3 koruny kompenzace nízké ceny na burze, dostává je investor, platí je spotřebitel z daní;
• 4 koruny za elektřinu od spotřebitele.

Dohromady 7 korun dvacet haléřů. Pokud máme 3,20 jako předraženou výrobní cenu té elektřiny, třeba vykoupíme za draho vrtule ze skladů v Německu, kde už se na to těší, do některé investorské nebo i státní společnosti, jsou na tom 4 koruny místo původního příkladu za 80 haléřů.

Pokud stojí elektrárna na stejné síti v místě spotřeby, není takovýto tunel možný?

Teoreticky je to možné také, ale bylo by to příliš vidět. Kdyby někdo prodával z vedlejší elektrárny na Lipskou burzu, vedle měl lukrativního odběratele a chodil by si pak na Ministerstvo průmyslu a obchodu pro kompenzaci ztráty se špatnou cenou na Lipské burze, možná by ho i zavřeli. Je tedy lépe postavit elektrárny někde v polích, napojit je do přenosové soustavy a tvářit se, že od našich oken posíláme elektřinu do Lipska a nazpátek. Pak to může energetická mafie zdůvodnit „evropskými závazky“ a „cenami na trhu“. Kdo byste jim nevěřili, že tohle perfektně umí, podívejte se na účty za elektřinu v roce 2022. I tenkrát jsme vyráběli elektřinu z jádra za 25 haléřů, elektřinu jsem vyváželi, někdo se na tom obohacoval, ale úspory na výstavbu nových reaktorů z toho ČEZ na účtu nemá.

V současném scénáři nám hrozí kombinace obou předchozích tunelů: přehnaný „závazek“ u Evropské unie a přeprodej elektřiny na Lipské burze, která ovšem neopustí Českou republiku. Ten závazek bychom byli bez problému schopni zajistit v souladu se všemi evropskými směrnicemi, ale nebyl by u toho ten tunel pro vyvolené. A kvůli tomu nám chtějí zničit krajinu.

A co výhody, které nabízejí developeři obcím, když budou s výstavbou souhlasit?

Ty problémy jsou zhruba tři. Prvním je, že si vybírají chudé obce nebo dokonce takové, kde obyvatelé žijí na sociálních dávkách. Jejich hlavní motivací je špatná finanční situace. Tam jde dokonce o překročení práva v Evropské unii, zneužívání sociálně ohrožených skupin k vlastnímu prospěchu je zakázáno. A developer to dělá pro peníze, ještě k tomu ne na trhu, ale z našeho státního rozpočtu. Když jsme to počítali na příkladu jednoho menšího větrného parku, vydělá investor za dvacet let tři miliardy, obci dá třicet milionů, což vypadá na velké peníze, ale v přepočtu jsou to asi čtyři stovky měsíčně na hlavu, a pokud má obec novou výstavbu, způsobí škodu za tři sta milionů na nemovitém majetku. Tedy si jako supi vybírají obce chudé a vylidněné, u podnikatelských sídlišť a venkovské střední třídy je obvykle vyhazují. Musí si vybrat někoho, pro koho je těch pár stovek měsíčně terno, a nechá si kvůli tomu postavit hlučící monstrum u domu.

Druhým problémem jsou možné zdravotní důsledky?

Ano, ale i problém, že tu „kompenzaci“ dostává jenom jedna obec, na jejímž katastru to stojí, kdežto ostatní mají být „posuzováním“ mapy akceleračních zón vyloučeny z jakýchkoli námitek, i když to bude také hned vedle nich. Stačí, když si tam u podjatých politiků a úředníků developer prosadí akcelerační zónu, a máte prostě smůlu. Je to de facto „vývoz demokracie“ až k vašim vratům, zavřou vám ústa a nemáte odvolání. Na rozdíl od jiných zemí světa to nejsou bombardéry a školní děti, ale jenom bagry a váš dům.

Někteří obyvatelé žijící poblíž větrných parků měli například bolesti hlavy, nespavost, závratě, stres nebo úzkost, hučení v uších a problémy se soustředěním. Potíže jsou prokázány a diskutuje se spíše o míře vlivu a jeho příčinách, tedy zda jde o hluk, infrazvuk, stroboskopický efekt či prostě stres, že u něčeho takového bydlíte. Podobné případy, kdy si lidé stěžují, jsou i v Německu, a dokonce už i u nás. Moje babička bydlela v blízkostí velikého nádraží v Týništi nad Orlicí a hluk vlaků mě v noci budil. I jsem se jako malé dítě v noci bál, a to se mi ty lokomotivy netočily nad hlavou. Představte si, že během několika let, možná i tohoto volebního období, budou mít probíhající výzkumy nějaké výsledky, pak bude mít někdo autistické děti s poruchami soustředění, doktor zkonstatuje „běžné obtíže“ u větrné elektrárny jako kdysi „běžné“ dýchací obtíže dětí v blízkosti průmyslové oblasti. Otec takového dítěte pak půjde, lidově řečeno, tomu starostovi rozbít hubu, a ta úplata od developera není zase tak vysoká, aby se mohl zodpovědný starosta odstěhovat do paneláku do jiného města, natož někam do Jižní Ameriky.

To ovšem udělají i ti v sousedních obcích, kterým to také stojí u domu, ale na jiném katastru, takže z toho už vůbec nic neměli. Může to vést až k občasné nenávisti, vrtule vibruje, bliká a hučí, lidé se pod ní poperou, kdo za to může, a investor z našich daní vybírá dále? Lidé si občas na venkově závidí i nos mezi očima, ale pokud bude mít někdo nemocné děti a druhý kvůli tomu dostává odměny, to bude teprve mela.

Jak velké mají být ty kompenzace?

To je ten třetí problém. Mizivé, v hospodě dáte vyšší spropitné, než vám nechá developer. Někteří starostové tomu říkají „držhubné“. A to spropitné nebo „držhubné“ dostane jenom jedna obec, ne všichni. Určitě to vylepší bídu rodinám v sociální exkluzi a určitě to nepomůže ostatním rodinám, aby se odstěhovaly, když už toho budou mít dost. Dům, na kterém mají hypotéku, budou platit dále, stejná banka možná půjčí na úrok i tomu developerovi, který jim dům znehodnotil, ale to nikomu nevadí. Za původní cenu to neprodají a nikdo jim nedá peníze, aby se mohli přestěhovat do jiného, pravděpodobně zdravějšího prostředí. Budou uvězněni pod vrtulí a hypotéku budou platit dále.

A co sleva elektřiny?

I kdyby to nabízeli, museli by ji dávat všechnu celému okolí zadarmo, aby to bylo pro domácnost ekonomicky zajímavé. Developer rozjezdí pozemky a v některých případech zničí i podzemní vodu, ale vy v současném tarifním systému nedostanete slevu na dopravu a distribuci té „levné“ elektřiny k vám do domu. Distribuční poplatky při tomto větrném řádění opět narostou, možná i o korunu, takže vám zvýšený státem regulovaný poplatek za sítě brzy převýší výhody té „levnější“ elektřiny. Za nulové nebo záporné ceny na Lipské burze, za které to chce s podporou našich daní prodávat, to ještě žádný developer nenabízel.

Podívejte se, kdo tomu nevěříte, na vaši současnou fakturu za elektrický proud, a doneste ji developerovi, kolik budete platit. Průměrná spotřeba domácnosti je 3 až 4 tisíce kWh ročně, při současných cenách tak 20 až 30 tisíc korun. Polovinu z toho tvoří regulované složky, které kvůli nim porostou. I kdyby vám dal tu silovou elektřinu za polovinu ceny, jsou to stále ty čtyři stovky měsíčně na celou domácnost. Komu stojí každodenní hluk nad hlavou za čtyři stovky?