Robert Šlachta (Přísaha) vyzval Petra Fialu (ODS) ke složení poslaneckého mandátu poté, co se objevily nové informace k bitcoinové kauze. Advokát Kárim Titz, spojovaný s dojednáváním miliardového daru státu, měl sám získat část kryptoměny z případu, kterou policie spojuje s nelegálním tržištěm.
Foto: Hans Štembera Popisek: Robert Šlachta
Robert Šlachta reagoval na nové informace Seznam Zpráv k bitcoinové kauze kolem daru státu, který dříve řešil exministr spravedlnosti Pavel Blažek. Server napsal, že brněnský advokát Kárim Titz, který podle něj sehrál roli při dojednávání miliardového bitcoinového daru státu, měl sám získat část kryptoměny spojené s případem.
Předseda hnutí Přísaha Robert Šlachta proto vyzval bývalého premiéra Petra Fialu (ODS) k okamžitému složení poslaneckého mandátu a naznačil, že odpovědnost za kauzu podle něj nekončí u Pavla Blažka.
„Vyzývám tímto Petra Fialu k okamžitému složení poslaneckého mandátu! Pokud o ničem nevěděl, byl to jen naprosto neschopný pěšák v partii ovládané kmotry, nebo v tom naopak jede až po uši… Blažek byl jen součástí celého problému a oni si z něj udělali obětního beránka, aby sami nepřišli o místa,“ napsal Šlachta.
Šéf Přísahy zároveň připomněl, že už na začátku bitcoinové kauzy volal po rozpuštění ODS. „Už při vypuknutí BTC kauzy jsem volal po rozpuštění ODS jako zločinecké organizace. Tahle strana by se ale měla očividně zakázat úplně,“ dodal.
Titz měl nejprve pomoci programátorovi Tomáši Jiřikovskému získat zpět zabavené počítače a s nimi i přístup k bitcoinům v hodnotě několika miliard korun. Následně měl podle serveru zařídit, aby ministerstvo spravedlnosti vedené Pavlem Blažkem přijalo od Jiřikovského miliardový dar.
Server zároveň uvedl, že podle jeho zdrojů skončila část kryptoměny přímo u advokáta Titze. Policie spojuje Jiřikovského bitcoiny s nelegálním internetovým tržištěm, kde se měly prodávat drogy, zbraně nebo falešné doklady.
Policie v pondělí obvinila Titze, Pavla Blažka a někdejšího Blažkova náměstka Radomíra Daňhela. Podle článku jsou stíháni pro zneužití pravomoci a praní špinavých peněz. Pokud by se případ dostal před soud, hrozí jim trest od pěti do dvanácti let vězení
„Pokud se chtějí smiřovat, ať jedou do Lidic, Ležáků, na Vařákovy Paseky, do Javoříčka, Terezína a na desítky či stovky míst, kde jejich předchůdci zasévali zmar, bídu a smrt,“ vzkazuje ohledně blížícího se sudetoněmeckého sjezdu v Brně europoslankyně Kateřina Konečná. Nešetřila spolek Meeting Brno a došlo i na vládu. Na závěr zmínila také „prohlubující se propast mezi nejbohatšími a běžně pracujícími“ a dostala se i k potravinové sbírce.
Foto: Hans Štembera Popisek: Předsedkyně KSČM Kateřina Konečná
Pojďme na téma, které už několik týdnů rezonuje jak na sociálních sítích, tak v médiích. Sdílela jste otevřený dopis občanů České republiky pořadatelům a účastníkům sudetoněmeckých dnů v Brně. Co v něm konkrétně zaznívá? Co považujete za nejdůležitější?
V první řadě bych chtěla poděkovat emeritnímu hejtmanovi Jihomoravského kraje Michalu Haškovi, který text sestavil a dal k dispozici spolku Obrana národa 2. Velké díky samozřejmě i krajskému zastupiteli Martinu Říhovi a celému klubu Stačilo! v Zastupitelstvu Jihomoravského kraje – Bohumilu Smutnému, Petře Rédové a prof. Janu Žaloudíkovi, kteří tento dopis šíří.
Za nejdůležitější ovšem považuji fakt, že navzdory mediální blokádě – bez nákladných kampaní a přízně médií, kterou má třeba Milion chvilek – se za velmi krátkou dobu podařilo sesbírat více než 10 tisíc podpisů. To svědčí o tom, že lidem prostě tato sudeťácká provokace není jedno. Jsem hrdá na každého, kdo svůj podpis připojil!
Vy jste už v minulém rozhovoru vzkázala Andreji Babišovi, aby konečně akci v Brně veřejně odsoudil. Domníváte se, že se to nakonec stane? A co říci k postoji vedení Brna?
Vedení Brna složené z ODS, TOP 09, STAN, KDU-ČSL, ale bohužel i části exčlenů hnutí ANO, je evidentně na straně landsmanšaftu. Je smutnou souhrou okolností, že zůstat v Brně u moci Němci, nikdo z nich by ve svých dobře placených křesílkách neseděl.
U vlády ANO-SPD-Motoristů-PRO-Svobodných a Trikolory mě velmi překvapuje, že nenajde odvahu se od tohoto hanebného sjezdu, kam sudeťáky přijedou podpořit i bavorští papaláši, prostě distancovat. Minimálně od čtyř stran z této šestikoalice slyším, že sjezd nechtějí, že proti němu bojují… ale kde jsou skutky? Historie se nebude ptát, kdo co nakecal, ale kdo co konkrétně proti této hanebnosti plivající do tváře všem hrdinům odboje, padlým i vyhnaným Čechoslovákům, udělal. A ze strany vlády je to zatím jedna velká nula. Bohužel.
Ve svém dalším příspěvku na Facebooku jste uvedla, že zastupitelé Jihomoravského kraje za Stačilo! usilují o to, aby byla přehodnocena letošní, jak říkáte, jedenapůlmilionová dotační podpora spolku Meeting Brno. Z jakého důvodu?
Tento spolek je programově provázaný s aktivitami spojenými se sjezdem Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně v květnu letošního roku. Ve veřejném prostoru je činnost sudetoněmeckého landsmanšaftu dlouhodobě spojována s revizionistickými interpretacemi poválečného uspořádání, zejména se to týká tzv. Benešových dekretů. Sudetoněmecký landsmanšaft také formálně nezrušil svůj program z roku 1961, který obsahuje nároky na majetek a zpochybňuje poválečné uspořádání.
A bohužel musím říct, že v otázce sudeťáků mají máslo na hlavě tak trochu všichni s výjimkou KSČM. Zastupitelka za PRO Klára Liptáková byla před 10 lety ještě součástí vedení města, které spolu s exprimátorem za ANO Vokřálem sudeťáky do Brna pozvalo. SPD sice nyní mohutně protestuje proti konání sletu landsmanšaftu, ale když člen Spolkové rady z jejich partnerské FPÖ Klemens Kofler v květnu loňského roku v Pohořelicích mluvil o tom, že je třeba zrušit dekrety prezidenta Beneše a divil se, že nedochází k navrácení majetku, neslyšela jsem z jejich strany odsouzení. Dokonce před několika dny byla FPÖ na pozvání SPD v české sněmovně, tak nevím, co si mám o upřímnosti jejich boje proti překrucování historie myslet.
Mimochodem už v pondělí 11. května se na podrobnosti z jihomoravského zastupitelstva budete moct zeptat přímo zastupitelky Petry Rédové, a to v kulturním domě v Hostěradicích, kam za občany v 16 hod. přijede spolu se mnou a hercem Michalem Gulyášem.
Na sudetoněmecký sjezd do Brna se podle různých informací, především na sociálních sítích, prý chystá řada odpůrců. Kam to až může dojít? Věříte v ono „smíření“, jak z některých míst zaznívá?
Pokud se chtějí smiřovat, ať jedou do Lidic, Ležáků, na Vařákovy Paseky, Juříčkův mlýn, Ploštinu, do Prlova, Javoříčka, Terezína a na desítky či stovky míst, kde jejich předchůdci zasévali zmar, bídu a smrt. Ať se pan Posselt se svými stoupenci seberou a jedou se poptat na Drahanskou vrchovinu, kde na pomezí okresu Vyškov a Blansko ti hodní Němci vyháněli naše obyvatelstvo z domovů ještě na počátku roku 1945.
Já osobně za cestu ke smíření nepovažuji udělat sjezd v Brně, které už 17. března 1939 navštívil Adolf Hitler za mohutného aplausu právě těch, s nimiž se dnes máme podle některých smiřovat.
Mnozí sluníčkáři zmiňují, že otevíráme staré rány. No větší ubohost jsem neslyšela – ať svůj sněm přesunou zpátky do Německa a my nebudeme muset dělat demonstrace ani jiné aktivity. Jen některé spolky by zřejmě musely zaniknout a rozpočet Brna a Jihomoravského kraje by ušetřil, protože by nemusel sponzorovat jejich zbytečnou činnost.
Nejhorší službu zacelení starých ran tak paradoxně uštědřil jak sudetoněmecký landsmanšaft, tak jeho stoupenci na české straně – ať už v Brně, ve vedení Jihomoravského kraje či ve vládě.
Fotogalerie: – Proti Sudeťákům v Brně
Ve svém pořadu neKonečná jste mimo jiné mluvila i o tom, kolik máme nových superboháčů. Takže kolik? Jak moc se v ČR rozevírají sociální nůžky a co to může do budoucna přinést?
Podle analýzy realitní společnosti Knight Frank má dnes majetek přes 30 milionů dolarů zhruba 2270 Čechů, přičemž ještě před pěti lety jich bylo jen 1356. To je nárůst o víc než 67 % za pět let – v době, kdy se velké části společnosti naopak žije hůř.
Globálně má počet těchto „superboháčů“ vyrůst ze 713 tisíc na téměř 950 tisíc během pěti let. Nejde o ekonomický úspěch, ale ukázku, že se bohatství koncentruje čím dál víc nahoře. Zatímco technologický boom a finanční trhy umožňují extrémně rychle vytvářet obrovské majetky, běžné příjmy rostou mnohem pomaleji – nebo stagnují. Rychlý růst superbohatých lidí tak jde ruku v ruce s prohlubující se propastí mezi nejbohatšími a běžně pracujícími. Na jedné straně tisíce lidí s majetkem v řádu stovek milionů, jejichž počet raketově roste. Na druhé straně statisíce domácností, které řeší, jestli zaplatí nájem a energie.
Vy jste podpořila nedávnou akci v rámci potravinové sbírky. Co říci na to, že vůbec musí v dnešní době pomáhat organizace jako je Potravinová banka? Dřív to nebylo potřeba, nebo se lidem v tomto směru nepomáhalo? Nebo jak to brát?
Ano. Podporuji tyto akce pravidelně. A chtěla bych vyzvednout kupříkladu i aktivity některých našich členů – kupříkladu v Brně Martina Říhy, který rozjel se spolkem Akátky spolupráci, kdy pravidelně vydávají potraviny a životní potřeby lidem v sociálně tíživé situaci.
Ale ačkoli je podporuji, neznamená to, že jsem s nimi v pohodě. Když jsem byla nakupovat s krajskou zastupitelkou ve Zlínském kraji Marií Pěnčíkovou do letošní sbírky, vzpomněla jsem si, co jsem o podobné sbírce napsala za Fialovy vlády. A bohužel ani po několika letech a výměně vlády jsem nemusela změnit ani slovo.
„(Sbírka je) fajn věc, kde lidé suplují neschopnost režimu zajistit dostatek základních životních potřeb pro důchodce, maminky samoživitelky a bohužel už i děti či pracující! Vadí mi, že stát se na to kouká, ale místo pomoci lidem cpe peníze do nesmyslných amerických stíhaček; kouká, jak lidi okrádají banky, energetičtí giganti a vlastně i ty řetězce, v nichž ona potravinová sbírka probíhá…“
Samozřejmě se očekává, že ceny pohonných hmot se opět odrazí do cen dalších věcí, jako například potravin. Jak to české domácnosti podle vás zvládnou?
Každý zásah do peněženek našich domácností je problém. Vždyť za posledních několik let čelily mohutnému zdražování. Naproti tomu úrovní mezd jsme pořád někde kolem roku 2019. Stále mluvíme o více než 1 milionu lidí pod nebo na hranici chudoby, obrovskému množství pracujících už dnes poctivá práce nestačí na to, aby důstojně žili. To potvrdily i výpočty odborníků v rámci tzv. minimální důstojné mzdy, což je ukazatel, který říká, kolik musí člověk vydělávat, aby si mohl zajít beze stresu třeba k zubaři nebo 1x měsíčně do kina. Zkrátka, aby žil a ne přežíval. Je to téměř 50 tisíc měsíčně, což nemají 2/3 pracujících.
I proto jsem velmi zvědavá, jak dopadnou jednání mezi vládou ANO-SPD-Motoristů-PRO-Trikolory a Svobodných a odbory o zvýšení minimální mzdy. Každý normální člověk totiž ví, že ze 22 400 korun hrubého se opravdu v dnešních cenách vyžít nedá.
České uhlí- strategická surovna. Téma semináře, který v Poslanecké sněmovně s odborníky pořádal Jindřich Rajchl. ParlamentníListy.cz po skončení akce s poslancem Rajchlem hovořily nejen o uhlí, ale o celkových vyhlídkách energetiky v časech, kdy Evropa usiluje o co nejzelenější úděl.
Foto: XTV Popisek: Jindřich Rajchl
Pane poslanče, jak vnímáte možnosti energetické soběstačnosti ČR?
Československo bylo energeticky soběstačné už od svého vzniku v roce 1918 a od té doby tuto vlastnost nikdy neztratilo. Byli jsme soběstační v dobách nacistické okupace i za minulého režimu. Pro mě jako pro politika je to naprostá samozřejmost.
Varování odborníků, že bychom o tuto vlastnost mohli v průběhu několika let přijít, považuji za velmi alarmující. Dovoz zemního plynu pro výrobu elektřiny nebo elektřiny vyrobené ze zemního plynu kdesi na Ukrajině nebo v Německu považují odborníci za nejistý,kromě toho není ani dostatek výrobních kapacit na paroplynové elektrárny, které bychom mohli postavit nejdříve za pět let nebo později. Zavřít v této situaci předčasně doly nepřichází do úvahy, pokud nechceme našim obyvatelům udělat zejména v zimním období nedobrovolný nácvik na válečnou ekonomiku.
Jaké jsou tedy vaše názory na současnou evropskou politiku Green Dealu?
Musíme v tom velmi rozlišovat mezi skutečnou ekologií a omyly sousedního státu. Neuvážené uzavření bezemisních jaderných zdrojů a jeho náhrada ruským zemním plynem z dovozu je odstrašujícím příkladem, který by česká energetika neměla následovat. S tím technicky úzce souvisí současné zdražování elektřiny a nestabilita systému vedoucí až k nedávným blackoutům.
V době po sametové revoluci jsme si museli poradit s ekologizací výroby elektřiny, rekultivací pohraničních hor a s částečnou transformací energetického mixu. Toto jsme úspěšně zvládli, stálo to naši ekonomiku velké peníze. V současnosti musíme rozlišovat mezi obnovitelnou energií a dopady energetiky na životní prostředí. Podle odborníků je lépe ještě chvíli vydržet s ekologizovanou uhelnou energetikou, která je zbavena oxidů síry i oxidů dusíku a vybavena účinnými filtry na prachové částice, než likvidovat krajinu a zemědělskou a lesní půdu řešeními, která ji stejně plnohodnotně nenahradí. Nebo chcete naše pohraniční hory, sotva se stihly vzpamatovat z imisí a kyselých dešťů v minulém režimu, osázet vládou dotovanými větrníky?
A můžeme si vůbec v současné situaci dovolit dotovat obnovitelné zdroje energie?
Záleží na tom, jestli si můžeme dovolit další nárůst energetické chudoby a dotace solárních a větrných baronů ze státního rozpočtu po dobu dalších dvaceti let. To v praxi znamená, že odsoudíme nastupující generaci k dlouhodobým poplatkům úzké skupině privilegovaných investorů, které si oni sami dobrovolně nezvolili. Nehledě na to, že se tato politika prakticky obratem projeví na poklesu valorizace důchodů, mezd učitelů, hasičů, policistů a dalších státních zaměstnanců. Výdaje na existující i nově plánované investory odpovídají nejméně 15 procentům nárůstu důchodů a mezd, na které se v takové situaci nedostane.
Z hlediska národohospodářského je tu ještě jeden zásadní problém. Průmysl a zaměstnanost. Levná, spolehlivá a dostupná energie je dnes jednou ze základních motivací pro investory a tím i zaměstnanost lidí. Neuváženými dotacemi do obnovitelných zdrojů energie vzniká začarovaný kruh: vyrábíme drahou energii, zvyšujeme daňovou zátěž i v průmyslu a snižujeme lidem životní úroveň. U toho nevznikají nové pracovní příležitosti, protože prostředky jdou do zbytečně drahé energetiky. Průmysl se dostává na kraj propasti jako v roce 2022 a lidé se velmi rychle dostanou do sociální propasti energetické chudoby.
Dnešní sněmovní seminář byl věnován možnostem další energetické perspektivy uhlí. Co vás mezi názory, které tu zazněly, zaujalo nejvíce?
Současný názor některých evropských ideologů je, že uhlí smrdí. Je škoda, že si nevšímají skutečnosti, že je jimi náhrada, náhrada zemní plyn, konkrétně je třicetkrát škodlivějším skleníkovým plynem, než je CO2, pokud se v průběhu těžby nebo dopravy dostane do atmosféry. To je velmi častým jevem, zemní plyn se obvykle těží v oblastech, kde jim skleníkové plyny na srdci příliš neleží. Ve skutečnosti tedy tato fosilní náhrada domácího uhlí z dovozu škodí planetě více.
Historicky je naše civilizace postavena právě na uhlí, parním stroji a průmyslové revoluci, Wattův parní stroj dokonce o devět let předcházel vyhlášení samostatnosti Spojených států amerických. Rozvíjející se ekonomiky, zejména Indie a Čína, otevírají uhelné elektrárny podobně, jak tomu bylo v počátku průmyslové revoluce, která u nich skutečně po osvobození se od kolonizace probíhá. Pokud s nimi chceme udržet tempo, je pro nás jediným řešením udržet to, co máme a co vzniklo již v předstihu před nimi. Jedinou možností náhrady v našich geografických podmínkách je energie jaderná, to už říkali i další odborníci, jako byla Dana Drábová.
Můžeme v dnešní době nahradit uhlí dováženým zemním plynem, tak jako na něj před několika lety vsadili naši němečtí sousedé?
Máme pouze dostatečnou kapacitu potrubí, ale nemáme dostatečné množství plynových nebo paroplynových elektráren a levnou surovinu srovnatelnou s cenou domácího uhlí s garantovaným dovozem, není to technický problém. Tranzitní plynárenské soustavy byly ve druhé polovině minulého století budovány v Evropě i v Severní Americe právě jako konkurence globálnímu ropnému průmyslu.
Problém je právě v nejisté dostupnosti této suroviny i její nejisté ceně, což jsme zažili už v roce 2022 s pověstnými „dvěma svetry“. V současné geopoliticky nejisté době si můžeme symbolicky vybrat mezi těmi „dvěma svetry“ a lopatkou uhlí někde v teplárně.
Jaké jsou podle vás reálné energetické možnosti obnovitelných zdrojů?
Už první Pačesova komise a následná schválená aktualizovaná Státní energetická koncepce konstatovaly, že jsou velmi omezené. Solární elektrárny mají dobu využití maxima 1000 hodin v roce, větrné kolem 2000, zatímco jaderné mají více než 8000. To znamená, že jaderná elektrárna vyrobí při stejném výkonu 4x více elektřiny než elektrárna větrná a 8x více než elektrárna solární, ale jsou u toho násobně dražší než jsou ty jaderné a bez dotací by nemohly existovat. Ale to je „pouze“ otázkou peněz. Další problém je, že mají solární zdroje maximum výroby v létě, zatímco spotřeba energie má maximum v zimě kvůli topení. V subtropech na jihu Evropy mají maximum spotřeby v létě, kdy klimatizují, a mají také dvojnásobek sluneční radiace, tedy mají jejich solární zdroje na rozdíl od těch našich dvojnásobnou rentabilitu. U nás se tato nedostatečná technická prosperita dohání dotacemi, vyrobená jednotka elektřiny je dvakrát dražší než na jihu Itálie nebo Španělska.
Odborníci se na semináři shodli, že v současnosti potřebujeme něco mezi 15 a 20 terawatthodinami uhelné elektřiny, tedy 15 až 20 miliardami kilowatthodin, což je už jenom čtvrtina naší spotřeby. V defosilizaci naší energetiky jsme velmi pokročili. Pokud bychom měli realizovat plán minulé koalice větrných parků v takzvaných „akceleračních oblastech“, nahradí toto pouze 5 terawatthodin, tedy pouze čtvrtinu nebo třetinu toho, co dnes z uhlí vyrábíme pro vlastní spotřebu, a to za cenu hustého osázení české krajiny desítkami větrných parků.
Otázka tedy nestojí tak, že bychom měli obětovat krajinu za uzavření uhelných dolů a energetickou soběstačnost bez domácího uhlí. Obětujeme krajinu i naši energetickou soběstačnost, s takovouto energetickou koncepcí nemohou souhlasit ani politici se zdravým selským rozumem, když vidí ta čísla.
Ano, ale někteří budou tvrdit, že vše vyřeší skladování energie na časy, kdy nebude svítit nebo foukat. Jak vidíte, z toho, co jste slyšel od odborníků, tyto možnosti?
Elektřinu dnes můžeme snadno uložit v bateriích na ořezávání špiček nebo v domácnostech denní výrobu na večerní sledování televize. Skladování elektřiny vyrobené o víkendu nebo dokonce z dovolené na spotřebu po návratu už není ekonomicky únosné. Zemní plyn můžeme uložit v podzemních zásobnících na několik týdnů i několik měsíců v závislosti na spotřebě, a jaderné palivo máme uložené na několik let. Letní přebytek fotovoltaiky v dostačujícím množství na zimu skladovat nelze, není to ani technicky možné. Z hlediska bezpečnosti státu i dlouhodobého uskladnění zásob tedy zase vede jádro.
Vloni jsme měli zimní energetickou špičku podobnou jako ke konci minulého režimu, kdy jsme měli hodně těžkého průmyslu. Příčinou nebylo tentokrát hutnictví, ale tepelná čerpadla, která se při teplotách pod nulou chovají jako elektrický přímotop. Musíme s těmito novými zařízeními myslet také na elektřinu na zimní topení, kterou nevyrobíme v solárních elektrárnách, a v době bezvětří, které je u nás i v Německu běžným jevem, ani v těch větrných. Pokud chceme v zimě topit, máme tři možnosti: domácí uhlí, jádro nebo z dovozu zemní plyn. Obnovitelné zdroje energie nám v zimě a v době bezvětří prostě nezatopí a jinou náhradu nemají.
Na dnešním semináři zazněla od energetických odborníků řada doporučení. . Můžete je pro naše čtenáře shrnout?
Nebudu zbytečně zdržovat detaily čísel, ta ponechme odborníkům. Ale jejich závěry pro naše národní hospodářství i pro udržení sociální úrovně nebo chcete-li, tedy prevenci energetické chudoby, jsou neoddiskutovatelné. Podobně i pro bezpečnost státu, kdy si v dnešní době nemůžeme dovolit dovážet energii ani energetické suroviny, protože nevíme, jestli vůbec budou dostupné, a už vůbec nevíme, jestli budou k dispozici za přijatelné ceny. Pokud je v něčem Česká republika pozadu, nejsou to zcela jistě větrné a solární průmyslové parky, na které u nás ani nemáme vhodné podmínky, ale je to především pozastavený rozvoj jaderné energetiky. Máme vhodná místa pro tři další jaderné bloky, dva v Temelíně, jeden v Dukovanech, a zde je nutno usměrnit prostředky a napnout i úsilí politiků, kteří to s budoucností nové generace myslí vážně. Česká republika má dnes už velmi nízké emise, když pomineme export elektřiny především do Německa, a po dostavbě alespoň jednoho jaderného bloku si můžeme domácí uhlí ponechat víceméně do rezervy. Zavírat tuto domácí surovinu předčasně by bylo podobně neuvážené, jako jet autem bez rezervy na dovolenou k moři.
Náhrada domácího uhlí obnovitelnými zdroji energie není podle našich odborníků možná a politici by jim měli důvěřovat více než umělému nátlaku bruselských úředníků a domácích ekologických aktivistů. Náhrada zemním plynem je pouze náhradou domácí fosilní suroviny jinou fosilní surovinou z dovozu, planetě toto příliš neuleví a Českou republiku to dostane do dovozní závislosti, která v mnoha situacích z hlediska strategické bezpečnosti státu není řešitelná.
Pod záminkou ochrany dětí nasazuje Evropská komise aplikaci, která má hlídat věk uživatelů. Podle kritiků ale otevírá dveře bezprecedentní kontrole internetu. Trend je jasný: povinné ověřování identity, tlak na prolomení anonymity a k tomu znovu ožívající plán na „Chat Control“, tedy šmírování soukromých zpráv. ParlamentníListy.cz proto chtěly vědět, jak se k tomu staví čeští europoslanci.
Foto: Screen Youtube Popisek: Ursula von der Leyenová bude předsedkyní eurokomise dalších pět let
TA KRÁVA ZNIČILA BUNDESWEHR A NIČÍ JAKO HITLER A TETKA EUSSR!
V půlce dubna předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila, že skončily práce na nové digitální aplikaci. Státy EU tak podle ní konečně budou mít k dispozici vlastní nástroj, jak kontrolovat věk uživatelů na internetu. Do bezplatné aplikace budou občané nahrávat svůj občanský průkaz či cestovní pas, a budou-li chtít používat sociální sítě či navštívit vybrané stránky, nevyhnou se povinnému ověření věku.
Brusel toto narušování soukromí obhajuje potřebou chránit děti před škodlivým či nelegálním obsahem. Zároveň ujišťuje, že k osobním údajům bude mít přístup pouze provozovatel aplikace, nikoli jednotlivé sociální sítě či majitelé webových stránek.
Ať tak či onak, soukromí uživatelů internetu v EU bude zase o něco menší. Je to důsledek přijetí Aktu o digitálních službách, který ověřování věku, a tedy deanonymizaci vyžaduje. Skutečnost, že digitální platformy a sociální sítě zatím nebudou povinny ověřovat věk prostřednictvím unijní aplikace, na tom nic nemění.
Ve čtvrtek Komise oznámila, že členské státy mají čas do konce prosince, aby přijaly opatření, která ověřování věku uzákoní. Tento termín se překrývá se zaváděním další novinky – Evropské digitální identity.
Nejpozději do konce roku musí totiž každý stát spustit digitální „peněženku“ pro své občany, která bude kompatibilní s obdobnými „peněženkami“ v ostatních členských zemích. Digitální identita umožní propojení s bankami, operátory, úřady i provozovateli nejrůznějších služeb. Jedná se však o další krok k velké centrální databázi občanů EU.
Digitální stopa každého z nás tak bude čím dál silnější. Kritici proto před tímto trendem varují. „Soukromí v online prostoru bylo vždy křehké. S ověřováním věku jsme však na prahu toho, že budeme jednou provždy vyžadovat doklad totožnosti od každého člověka, který se připojí k internetu, a to z jakéhokoli důvodu, legálního či nikoli, bez ohledu na to, že je dospělý. A to by nás mělo všechny děsit,“ komentoval nejnovější počin Evropské komise šéf švýcarské technologické společnosti Proton.
Podle veřejných zdrojů stačilo k prolomení bezpečnosti unijní aplikace na ověřování věku pár minut, a to navzdory ujišťování ze strany von der Leyenové, že právě tato evropská aplikace zajišťuje nejsilnější ochranu soukromí na světě.
Rizikem nejsou jen hackerské útoky a krádeže citlivých a snadno zneužitelných údajů každého z nás, ale i rostoucí tlak na kontrolu internetu ze strany EU. Pod záminkou ochrany dětí se Evropská komise ve spolupráci s některými státy snažila prosadit povinné a plošné skenování obsahu soukromé komunikace na šifrovaných platformách, jako je WhatsApp či Signal.
V březnu sice Europarlament nařízení známé pod názvem Chat Control těsně odmítl, ale na stole už je záložní návrh. Ten momentálně podporuje 23 členských zemí. Jen čtyři jsou v tuto chvíli proti – mezi nimi i Česká republika. Bez ohledu na stranickou příslušnost skepsi sdílejí i čeští europoslanci, které redakce oslovila.
„Ochrana dětí v online prostředí je naprosto legitimní cíl a Evropská komise musí hledat nástroje, jak ji zajistit. Zároveň ale trvám na tom, že jakékoli řešení musí být maximálně bezpečné, přiměřené a nesmí ohrozit soukromí občanů ani otevřený internet,“ zdůrazňuje Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).
Ten před prolamováním soukromí varuje a volá po vyváženém přístupu. „Ano, technologie mohou pomoci, ale nesmí vytvářet prostor pro zneužití osobních údajů nebo plošné sledování. Riziko hackerských útoků i úniků dat je reálné a musí být zohledněno už při návrhu systému. Pokud jde o návrhy typu tzv. Chat Control, tam jsem dlouhodobě velmi obezřetný. Boj proti kriminalitě nesmí vést k tomu, že budeme plošně narušovat soukromou komunikaci všech,“ sdělil ParlamentnímListům.cz.
Alternativa prý existuje
Podobný názor má Alexandr Vondra (ODS). „Letos i loni jsem vždy hlasoval proti Chat Control, protože všechna zatím prosazovaná řešení umožňovala narušení ochrany soukromé komunikace na internetu. Mám pochybnosti i o řešení kontroly věku uživatelů, o kterém teď mluví EK a chce je letos nasadit pro účely tzv. digitální peněženky, protože to by mělo spočívat na systému jednorázových tokenů. Ty totiž firmám – navzdory anonymitě – umožňují profilování a státům pak v případě soudních příkazů i zpětné vyhledání,“ upozorňuje europoslanec.
A dodává, že existují alternativní technická řešení. „Na druhé straně je možné vyvinout systém zcela jednorázového ověření věku na bázi matematických vzorců, který profilování ani zpětné dohledávání neumožňuje. Ochránil by tak soukromí a jeho kompromitace by nestála jen na pouhé důvěře uživatele v příslušnou firmu nebo státní instituci (důvěru lze narušit). Takový systém ale zatím není ready ke spuštění, aspoň pokud vím. Pokud by byl na stole, je to k diskuzi,“ řekl ParlamentnímListům.cz Vondra.
Ondřej Knotek (ANO) se domnívá, že jinak potřebná ochrana dětí na internetu nesmí sloužit jako záminka pro plošné sledování všech. „Tady vzniká nástroj, který bude trvale a plošně skenovat veškerou naši komunikaci z mobilních zařízení, počítačů nebo cloudových úložišť ještě předtím, než ji z našich zařízení odešleme. To považuji za prolomení svobody,“ uvedl v souvislosti s návrhem Chat Control.
„Návrhy typu povinného ověřování věku či tzv. Chat Control v sobě nesou reálné riziko zneužití dat, úniků i hackerských útoků. Evropská komise opět tlačí řešení shora, aniž by dostatečně garantovala bezpečnost a dobrovolnost. Jsem pro cílená, rozumná opatření, ale proti masivní kontrole komunikace a centralizaci citlivých údajů,“ doplnil Knotek.
Pochopení pro své plány Evropská komise nenachází ani u Ivana Davida (SPD). „Já se neobávám možného zneužívání osobních údajů, já jsem si jejich zneužíváním jist, pokud to bude umožněno. Pro nás v SPD jsou občanská práva nedotknutelná. Současné vedení Evropské unie je zárukou omezování demokracie ve prospěch oligarchie. Argumentace ochranou dětí je odporná zástěrka,“ reagoval na dotaz ParlamentníchListů.cz český europoslanec ze skupiny Evropa suverénních národů.
Moderátor a producent René Kekely se v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz pustil do Milionu chvilek. Zpochybnil obavy o nezávislost veřejnoprávních médií, mluví o „bouři ve sklenici vody“ a připomíná, že každé médium je na něčem závislé, včetně České televize na poplatcích. Nejtvrdší výtku ale směřuje jinam: zatímco kvůli „trapným SMS“ lidé zaplní ulice, v závažnějších případech podle něj zůstává ticho.
Foto: Repro: YouTube Popisek: novinář a moderátor René Kekely
Příští týden se v Praze koná Pochod za média. „Média jim nedáme!“ hlásá Milion chvilek. Je opravdu ohrožena nezávislost veřejnoprávních médií? A čím tedy konkrétně?
Je mi líto, ale já si to vážně nemyslím. Pokud bude zákon upraven tak, aby bylo evidentní, že jakýkoli politik nemůže svévolně ovlivňovat média, nevidím v tom problém. A pak – upřímně: každé jedno médium je na něčem nebo někom závislé – veřejnoprávní na příspěvcích od občanů, tedy koncesionářských poplatcích, soukromá média pak na reklamě od partnerů, inzerentů, některá od donátorů. Nezávislost, nestrannost a objektivita – to jsou dvě rozdílné věci. A myslím si, že je to zbytečná bouře ve sklenici vody. Možná je to „něčí“? snaha odvést pozornost od jiných, daleko důležitějších a závažných věcí?
Mě by vážně jen zajímalo, proč tu Milion chvilek nedělal pochod, když tu veřejně sám ministr spravedlnosti, s posvěcením a vědomím premiéra této země, propral xy miliard korun pocházejících prokazatelně z trestné činnosti. Ale nedělo se nic. A to bylo sakra ohrožení – státu, justice, bezpečnosti, práva. Ale to nikoho z nich netankovalo. Divné, ne?
Když jsme u toho, jak moc jsou v dnešní době, kdy je už tolik i alternativních médií, důležitá veřejnoprávní média? A co říci k tomu, jak tato média dnes fungují na Slovensku?
Veřejnoprávní média jsou bezesporu velmi důležitá! O tom žádná. Ale důležitá je taky transparentnost. A ta – bohužel – po desítky let nebyla zaručena. Začerňovaly se smlouvy, zatajovaly se informace a nikdo nikdy neřekl veřejně, kolik stojí výroba jakých pořadů atd. A někteří politici odmítají, aby NKÚ mohl provést kontrolu veřejnoprávních médií, co se financí týče. Ano, složitý proces, ale proč ne? Proč se nehledá cesta, aby se to ztransparentnilo a zefektivnilo?
K tomu, jak fungují média na Slovensku, bych se asi nerad vyjadřoval, ono je to tam hodně zvláštní, ale v mnoha jiných zemích Evropy fungují média dobře. Zhruba třetina Evropy přešla na financování veřejnoprávních médií ze státního rozpočtu. A funguje to. A jestli si někdo myslí, že média financovaná z poplatků nelze nějak „ovládat“, tak je vážně naivní. A v ČR, tam jde vždycky všechno. Nicméně osobně bych zachoval poplatky dobrovolné – kdo chce, ať platí 150 Kč, kdo chce, třeba 2000, a pustil bych tam zpět částečně reklamu. Dnes řada privátních televizí už nemá kam reklamu dávat… takže by klienti dostali další prostor a televize nebo rozhlas by si na sebe zčásti mohly i vydělat.
Další téma, které rezonuje společností, jsou sudetoněmecké dny, které se mají v květnu konat v Brně. Vznikl dokonce „otevřený dopis občanů ČR pořadatelům a účastníkům“. Je nebo není dobře, že se taková akce koná? A pokud se koná, neměla by být organizace na úrovni státu a ne v rámci určité skupiny?
Dle mého úplně není. Zbytečně to zase rozděluje společnost. Dělá to zlou krev a proč se tu vlastně taková setkání konají? Jistě, můžeme namítat, že z Československa byla odsunuta i řada velmi slušných sudetských Němců, kteří nic špatného neudělali. Ano, to bezesporu, ale v globálu to byl velký problém a stále je.
Anketa
Důležité spíš je, jaký má taková akce obsah a tón smíření versus konfrontace. Jedna věc je dialog, odpuštění si, druhá politikaření a snaha třeba o zrušení některých bariér, jako jsou Benešovy dekrety.
Když zmiňujete Benešovy dekrety, jsou na místě určité obavy? A co říci v tomto směru na postoj budoucího maďarského premiéra?
Začnu od konce: Mě nový maďarský premiér trochu děsí. Je to velký radikál. Navíc byl jedním z nejbližších Orbána. A že změnil názory? Až poté, co vznikl problém, i s ohledem na jeho exmanželku a známou kauzu. Není v tom třeba trochu víc prospěchu než opravdu bezelstná snaha „dělat to jinak a lépe“? Nevím, ptám se.
A kdo si chce něco o něm zjistit (nejen z českých médií), tak si to zjistí. Mám pár přátel, kteří žijí v Maďarsku a nevolili Orbána. Ale NIKDY by nevolili Pétera Magyara. A vědí proč. Dokonce podle některých má jisté – až „rasistické“ názory… cosi jako za „čisté Maďarsko“. Nevím. Ano, po 16 letech Orbána je to změna. Možná i potřebná, ale zase, pokud si někdo myslí, že si Maďaři a Maďarsko polepší, pak je naivní. A tvrdit, že má Maďarsko jednu z nejnižších životních úrovní v Evropě, může fakt jen demagog anebo tam nikdy nebyl. Ano, mají nižší mzdy. Ale zkuste si tam koupit byt, řadovku. Nebo koupit si na trhu kilo rajčat, paprik? Oproti zbytku Evropy, včetně nás, kteří máme všechno neskutečně až sprostě předražené, tam mají levno. Proto tam zhruba 100 tisíc Slováků odešlo žít, dokonce tam žijí i Češi a někteří Rakušané. Všechno má pro i proti. Uvidíme, ale pokud na to někdo dojede, budou to mladé rodiny s dětmi a senioři, kterým dosavadní vláda byla hodně nakloněna.
Co výsledky maďarských voleb budou podle Vás znamenat ohledně EU? A rovnou, co říci k výsledkům nedávných voleb v Bulharsku?
Změnu a nejspíš i větší vliv EU na Maďarsko. To jistě. A co se Bulharska týče: asi tam bude trochu větší stabilita poté, co se jim to tam neustále mlelo a měli tam opakované volby.
Rumen Radev je sice proevropský, ale silný kritik. A bude zajímavé sledovat jeho kroky a kroky jeho vlády.
Podívejme se i na situaci ohledně Íránu. Co říci na její vývoj?
Je to celé špatně. Válčit jakkoli v 21. století je prostě barbarství. Ať za to může kdokoli, je to zrůdnost. Copak jsme se nepoučili ze dvou světových válek a dalších menších ve světě? Copak musíme ničit za cenu získání území nebo nerostného bohatství? A upřímně, to, co dělá USA poslední dobou, je schizofrenní.
Vzhledem ke stále vysokým cenám pohonných hmot se opět očekává zdražování i dalších věcí, jako například potravin. Jak toto české domácnosti zvládnou? Jak podpořit lidi, kteří už dnes sotva vyjdou?
Pobavila mě jedna taková „chytrá paní“, která pronesla, že jí zdražení benzinu a nafty nevadí, protože ona jezdí na kole. Chce se mi říct repliku z Nemocnice na kraji města, kde skvělý herec Kopecký pronesl ono slavné…. Vy… nebeská…
A že „madam“ nedošlo, že od potravin přes taxíky, kurýry až po třeba hospice, sanity, záchranáře, hasiče, policisty nebo pohřební služby – všechno zdraží. Opravdu je tahle „dáma“ tak hloupá, anebo to jen tak dělá?! Proč se občas někteří takoví hlupáci nepodívají dál než od špiček svých bot?
A jak podpořit nízkopříjmové (nikoli nemakačenka!!!), seniory nebo samoživitele? Jednoduše. Kdyby se přestalo krást, kdyby přestala nebetyčná korupce, kam se podíváte, a kdyby se opravdu přerozdělovaly daně a různé příspěvky smysluplně, nebyl by problém jak s jejich podporou, tak ani s důchody.
Ale především snížit na minimum daně na základní potraviny, na elektřinu, plyn a vodu. A nedělat z lidské potřeby včetně slušného bydlení tvrdý byznys.
Úplně na závěr se zeptám, co říkáte na spor mezi prezidentem a vládou, kdy prezident trvá na tom, že chce být součástí delegace, která se zúčastní summitu NATO, ale podle vlády být součástí delegace nemá?
Je to zbytečné. Opět je to jen bourání báboviček na pískovišti. Naschvály nic nevyřeší. Chápu ješitnost, urputnost a chápu, že: tys mi rozboural bábovičky, já ti rozšlapu hrad z písku. Ale pardon: Proč? Copak si občané této země vážně nezaslouží, aby se politici, včetně prezidenta, zabývali skutečně důležitými a vážnými věcmi? Třeba jako tím, že soud pustí z vězení feťáka a on následně zavraždí dítě?! Kde je odpovědnost soudce? Jak pak někdo může říct, že justice je spravedlivá a že žijeme v právním státě? Nebo že muž obviněný ze sexuálního zneužívání má právo vídat své dítě a potrestána je matka, která mu jej odmítá – zcela pochopitelně – předávat? Ale čemu se divit, když ministr spravedlnosti vědomě nechá proprat peníze… Proč se tedy nebouří ti „spravedliví“ a milionoví chvilkaři a nepořádají pochody, když je tady zcela evidentně pošlapáno právo, spravedlnost a dějí se tak šílené věci? Proč?! Tohle nikomu nevadí? Opravdu tu budeme demonstrovat kvůli nějakým trapným esemeskám, ale za to, že se tu ničí dětské životy a páchá evidentně bezpráví, /a nejsou to ojedinělé případy/, tak kvůli tomu ruku ani zadek nikdo nezvedne a nejde demonstrovat. To je hodně smutné.
René Kekely je český moderátor, producent a PR manažer, který se dlouhodobě pohybuje v oblasti médií a kulturních projektů. Spolupracuje s řadou známých osobností české scény, mimo jiné s Petrou Janů, Hankou Křížkovou či Janem Přeučilem. Je autorem a moderátorem pořadu Face To Face, který vychází na platformách YouTube a Stream.cz, a připravuje také podcast ChariTalk pro Charita Česká republika. Působí rovněž jako tiskový mluvčí Divadla Metro.
Více než smutné, že TOTO pak chodí demnostrovat a neví ani za co… jo pardon: za prachy, to ví všichni,. nejlépe těch druhých, co platí řádné daně pracují jsou heterosexualové,a ještě k tomu bílí…
uRKitě je to vzorek pirátstva nebo Blibionu chlívek…
