„Zrovna vám to vadí?“ Navážení se do ANO brutálně vybuchlo politikovi STAN

12.06.2026 14:00 | Monitoring

autor: Natálie Brožovská

Fotografie Viktorie Kalivodové, influencerky spolupracující s hnutím ANO, ze Sněmovny s vyplazeným jazykem a nápisem „Rozpočťák“ rozbouřila sociální sítě. Bývalý starosta Prahy 22 Vojtěch Zelenka ji označil za ukázku neúcty k instituci, laciného politického marketingu a „tiktokizace politiky“, pod jeho příspěvkem se ale objevila i ostrá kritika opačného směru. Diskutující mu vyčítali moralizování i dvojí metr.

reklama

Hnutí ANO v poslední době výrazně sází na sociální sítě a mladé tváře. Jednou z nich je i Viktorie Kalivodová, která bývá v médiích popisována jako influencerka a digitální tvář hnutí, jež má oslovovat mladší voliče. Pozornost ale nevzbuzuje jen svým politickým obsahem, nýbrž i stylem, který u části veřejnosti vyvolává ostrou kritiku.

Tu nyní formuloval Vojtěch Zelenka z hnutí STAN, kterému vadila její fotografie ze Sněmovny během projednávání státního rozpočtu. Na snímku Kalivodová pózuje s vyplazeným jazykem před hlasovací tabulí a doprovází ji nápis „Rozpočťák“.

Zelenka v tom vidí symbol širšího problému politické komunikace ANO. „Na téhle fotce je všechno, co charakterizuje ANO. Nekompetence, buranství, neúcta k instituci, přetvářka, laciný politický marketing, pokleslá politická kultura nebo tiktokizace politiky v té nejhorší a nejlevnější možné podobě,“ napsal Zelenka na platformě X, který Kalivodovou označil jako „influencerku z holdingu“.

Kalivodová už dříve zaujala média například právě útokem na STAN. V jednom ze sbých videí se vysmívala návrhu Starostů na vyšší zdanění cigaret, alkoholu a slazených nápojů s tím, že se mladým „letní párty pěkně prodraží“. 

„Moralizování a povýšenost,“ zaznělo v diskusi

Na Zelenkovu kritiku se během chvíle objevily nesouhlasné reakce.

Například od senátora Roberta Šlachty (hnutí Přísaha). Ten upozornil, že podobné výtky by měly platit stejným metrem pro všechny politiky, tedy i pro Piráty. „Ale poslanci Pirátů, kteří po 22. hodině nahlas pouštějí hudbu, vysedávají na parapetu Sněmovny a přitom hulákají ven, jsou známkou naprosté kompetence a respektu. Vy jste fakt klauni,“ vzkázal Zelenkovi s odkazem na chování představitelů opozice.

Zelenka však argumentoval poněkud nešťastně, když Piráty hájil slovy, že oni sami něco takového nezveřejňuji dobrovolně na internetu. Jejich chování podle něj tajně zdokumentoval nějaký „posera“, který jej poté zveřejnil.

Následně se Zelenka pustil do debaty i s dalšimi uživateli sociální sítě X. Jeden z nich politikovi vytkl, že kritizuje ženu, která nikomu neubližuje „Liberál kritizuje ženu, která dělá co chce a nikomu tím neubližuje. To Vaše selektivní vnímání, co je dobré a co je špatné, je hroznej jo

Podle Zelenky jde však o otázku vkusu a respektu k prostředí Poslanecké sněmovny. „To není o té liberálnosti. To je o obyčejné slušnosti, dekorum. Je to to samé, jako jít do Národního divadla v džínách, vyfotit se u toho a hodit si to na sítě. Prostě to o tom člověku něco vypovídá,“ reagoval Zelenka.

V diskusi pod příspěvkem zazněla i poznámka, že „tiktokizace“ politiky představuje zajímavý fenomén hodný bližšího zkoumání. Jeden z diskutujících se proto Zelenky zeptal, zda toto téma probíral například s Barborou Smyčkovou, nejmladší poslankyní a místopředsedkyní mládežnické organizace Starostů a nezávislých.

„Nejsem fanoušek,“ dal Zelenka stručně najevo, že k podobnému stylu politické komunikace zaujímá spíše odmítavý postoj.

Další z přispěvatelů do diskuse Vojtěchu Zelenkovi vytkl, že jeho kritika působí povýšeně a moralizujícím dojmem. „Ve vašem komentáři je všechno. Moralizování, povýšenost a pohrdání lidmi, kteří vypadají jinak než Božena Němcová. Příští Prague Pride asi raději skrečujete, ne? To že markeťák kritizuje markeťačku, to už je kapitola sama pro sebe…,“ vyjádřil svůj názor.

Jiný přispěvatel se naopak Kalivodové zastal a kritiku bývalého starosty Prahy 22 Vojtěcha Zelenky označil za projev myšlení připomínajícího minulý režim. „Z vás je ten duch normalizace úplně cítit, soudruhu. Republiku si rozvracet nenecháme! Kdo zpívá rock n roll, zpívá s Reaganem!“ napsal diskutér.

Lidé připomínali i dřívější výzvy představitelů hnutí STAN k většímu zapojení mladých lidí do veřejného života, přičemž Zelenkova kritika jde proti tomuto poselství. „Však jste říkali, jak jsou mladí v politice důležití a najednou to je jinak?“ zaznělo v jedné z reakcí.

Naopak pochvala zazněla od bývalého člena Pirátů Tomáše Gutha Jarkovského, který v Kalivodové stylu komunikace vidí způsob, jak přitáhnout pozornost k politice. „Viktorie mě upřímně baví, a to zejména jak přináší kvalitní provokace do politiky a oponenti to evidentně těžce nesou. Naprosto respektuju,“ napsal Jarkovský.

Dominik Hais z libertariánské strany Voluntia se postavil rovněž na stranu Kalivodové a Zelenkovu kritiku interpretoval jako nechuť vůči ženám, které se vymykají tradiční představě o tom, jak by měly vystupovat. „Vojta Zelenka jenom nemá rád progresivně vypadající ženy,“ poznamenal.

https://platform.twitter.com/embed/Tweet.html?dnt=false&embedId=twitter-widget-8&features=eyJ0ZndfdGltZWxpbmVfbGlzdCI6eyJidWNrZXQiOltdLCJ2ZXJzaW9uIjpudWxsfSwidGZ3X2ZvbGxvd2VyX2NvdW50X3N1bnNldCI6eyJidWNrZXQiOnRydWUsInZlcnNpb24iOm51bGx9LCJ0ZndfdHdlZXRfZWRpdF9iYWNrZW5kIjp7ImJ1Y2tldCI6Im9uIiwidmVyc2lvbiI6bnVsbH0sInRmd19yZWZzcmNfc2Vzc2lvbiI6eyJidWNrZXQiOiJvbiIsInZlcnNpb24iOm51bGx9LCJ0ZndfZm9zbnJfc29mdF9pbnRlcnZlbnRpb25zX2VuYWJsZWQiOnsiYnVja2V0Ijoib24iLCJ2ZXJzaW9uIjpudWxsfSwidGZ3X21peGVkX21lZGlhXzE1ODk3Ijp7ImJ1Y2tldCI6InRyZWF0bWVudCIsInZlcnNpb24iOm51bGx9LCJ0ZndfZXhwZXJpbWVudHNfY29va2llX2V4cGlyYXRpb24iOnsiYnVja2V0IjoxMjA5NjAwLCJ2ZXJzaW9uIjpudWxsfSwidGZ3X3Nob3dfYmlyZHdhdGNoX3Bpdm90c19lbmFibGVkIjp7ImJ1Y2tldCI6Im9uIiwidmVyc2lvbiI6bnVsbH0sInRmd19kdXBsaWNhdGVfc2NyaWJlc190b19zZXR0aW5ncyI6eyJidWNrZXQiOiJvbiIsInZlcnNpb24iOm51bGx9LCJ0ZndfdXNlX3Byb2ZpbGVfaW1hZ2Vfc2hhcGVfZW5hYmxlZCI6eyJidWNrZXQiOiJvbiIsInZlcnNpb24iOm51bGx9LCJ0ZndfdmlkZW9faGxzX2R5bmFtaWNfbWFuaWZlc3RzXzE1MDgyIjp7ImJ1Y2tldCI6InRydWVfYml0cmF0ZSIsInZlcnNpb24iOm51bGx9LCJ0ZndfbGVnYWN5X3RpbWVsaW5lX3N1bnNldCI6eyJidWNrZXQiOnRydWUsInZlcnNpb24iOm51bGx9LCJ0ZndfdHdlZXRfZWRpdF9mcm9udGVuZCI6eyJidWNrZXQiOiJvbiIsInZlcnNpb24iOm51bGx9fQ%3D%3D&frame=false&hideCard=false&hideThread=false&id=2064976539884638709&lang=cs&origin=https%3A%2F%2Fwww.parlamentnilisty.cz%2Farena%2Fmonitor%2F-Zrovna-vam-to-vadi-Navazeni-se-do-ANO-brutalne-vybuchlo-politikovi-STAN-792650&sessionId=550836dd64c5232e87ef3c72859b1970d6a5a3ed&theme=light&widgetsVersion=6a3ad42b224df%3A1778106238597&width=550px

Konec tvrdého přístupu. Migrační pakt sváže Česku ruce

12.06.2026 10:10 | Zprávy

autor: Radim Panenka

Migrační pakt je právě dnes aktivován a uveden v platnost. Evropou se zatím šíří pravý opak. Občanská iniciativa Save Europe Act (Zákon o záchraně Evropy), který sesbíral už přes 300 tisíc podpisů. Iniciativa požaduje zahájení masové remigrace. Podle právníka Roberta Kotziana jde o jedinou možnost, jak zastavit civilizační proměnu Evropy. Pro ParlamentníListy.cz říká, co bude třeba v EU změnit, aby šlo deportace migrantů zahájit.

Napříč Evropou roste popularita slova remigrace. Tedy zařazení zpátečky v masové migraci na starý kontinent v podobě zahájení návratů a deportací těch migrantů, kteří sem buď přišli nelegálně, nebo zde páchají jiné zločiny. Těch poslední dobou výrazně přibývá.

Nizozemská národně-konzervativní komentátorka a influencerka Eva Vlaardingerbroek přichází s iniciativou Save Europe Act, který hromadně podepisují lidé napříč Evropou. „Evropané, jsou dvě minuty do dvanácté. Zatímco sledujete toto video, tisíce migrantů zaplavují naše hranice,“ konstatuje Vlaardingerbroek ve masově šířeném videu, kde občanskou iniciativu představuje. Jejím základem je právě remigrace. Summit na stejné téma se jen před několika málo týdny konal v portugalském Portu.

Save Europe Act kromě jiného konstatuje, že „původní obyvatelé Evropy, kteří tvoří etnické, kulturní a jazykové komunity členských států, mají nezcizitelné právo na zachování své kolektivní identity, dědictví a způsobu života zakořeněné v zásadách národní suverenity a sebeurčení.”

„Migrace neřeší krizi stárnoucí populace, ale naopak dále zatěžuje evropské systémy sociálního zabezpečení a zhoršuje základní problém nízké porodnosti mezi původním obyvatelstvem. Suverénní Evropa musí upřednostňovat blahobyt, bezpečnost a demografickou kontinuitu svých vlastních národů před politikami, které efektivně nahrazují a poškozují původní obyvatelstvo,” uvádí text výzvy, kterou podepsalo už několik set tisíc lidí.

Save Europe Act požaduje vyhlásit formální moratorium na nové nezápadní a neevropské imigrační kanály, včetně pozastavení azylového řízení pro ekonomické migranty a žadatele z bezpečných zemí původu, zastavení nových studijních a rodinných víz pro neevropské občany a přísné omezení legálních migračních kanálů, dokud nebude obnovena sociální soudržnost a kulturní kontinuita v členských státech.

„Během tohoto moratoria zavést zásadní reformu stávajících migračních a azylových systémů EU, včetně celkové reformy stávajícího migračního rámce se zaměřením na ochranu vnějších hranic, fyzické a technologické bariéry na hranicích, rychlé prověřování a mechanismy okamžitého navracení. Zajistit systematický a urychlený návrat (remigraci) nelegálně pobývajících migrantů, odmítnutých žadatelů o azyl a osob, které spáchaly trestné činy nebo představují hrozbu pro veřejný pořádek, s plným vzájemným uznáváním rozhodnutí o navrácení v celé Unii a posílenou spoluprací se třetími zeměmi v oblasti zpětného přebírání,“ konstatuje text.

Dále požaduje zavést „harmonizovaný celoevropský rámec pro širší remigraci, včetně dobrovolných a motivovaných remigračních opatření pro neevropské migranty, kteří jsou neintegrovaní nebo představují pro členské státy vážnou kulturní či finanční zátěž, s cílem snížit náklady na vymáhání práva a podpořit obnovení demografické rovnováhy. Odstranit pobídky a dávky v oblasti sociálního zabezpečení, které fungují jako faktory přitažlivosti pro migraci, včetně omezení přístupu osob bez občanství a nedávných migrantů k vybraným dávkám sociálního zabezpečení a podpůrným systémům v souladu s právem Unie, aby se snížily pobídky k další migraci, zmírnila zátěž evropských daňových poplatníků a podpořila remigrace,” stojí v textu dokumentu, který je formulován jako zákon.

„Toto jsou základní kroky k vybudování Evropy, kterou stojí za to bránit. Zákon o záchraně Evropy shrnuje požadavky evropských vlasteneckých hnutí a stran do jednoho silného mandátu. Dosažením 1 milionu podpisů donutíme Evropskou komisi setkat se s organizátory a prodiskutovat naše požadavky. Pomozte nám přesunout boj za remigraci do Bruselu!“ vyzývají autoři v čele s nizozemskou vlivnou komentátorkou.

Cílem je v rámci tzv. Evropské občanské iniciativy sesbírat alespoň jeden milion podpisů a zaslat dokument jako návrh Evropské komisi. Ta se věcí bude v případě dosažení onoho milionu podepsaných občanů nucena zabývat. Tato aktivita politiků, aktivistů a influencerů národně-konzervativní scény napříč Evropou k sobě přitáhla výraznou pozornost patrně i ohledem na to, že v době jejího zveřejnění došlo na území Evropy k dalším brutálním útokům migrantů a žadatelů o azyl vůči původním obyvatelům. 

Právník Robert Kotzian, který se dlouhodobě zabývá právními otázkami v souvislosti s masovou migrací do EU, pro ParlamentníListy.cz konstatuje, že remigrace je nezbytná, byť nebude snadné takový komplexní plán připravit a prosadit. Připomíná též, že právě dnes vstupuje v platnost tzv. Migrační pakt, který za Českou republiku podepsala bývalá vláda a její tehdejší ministr vnitra Vít Rakušan.

Mgr. Ing. Robert Kotzian, Ph.D.

• BPP
• Předseda hnutí Brno+
• zastupitel měst. části

„S migračním paktem do tzv. sekundárního práva EU z Lisabonské smlouvy poprvé proniká nebezpečná zásada migrační solidarity a spravedlivého rozdělení migrační odpovědnosti. Poprvé se do práva EU dostává princip, že migrace, ať už nelegální, nebo legální, je trvalý a přirozený jev, který nelze zastavit, a nemá proto smysl s ním bojovat, ale místo toho je třeba jej řídit. Pokud jde o Českou republiku, bude mít podstatný dopad změna druhu právní regulace. Fungování národních azylových systémů do značné míry regulují právní předpisy EU. To jsou buď směrnice, nebo nařízení. Směrnice určují pouze mantinely pro národní právní úpravu, tj. musí k nim vzniknout ještě národní právní předpis. Kdežto nařízení přesně stanovují povinnosti a mají přímý dopad. Národní předpis nepotřebují. Směrnice tak dávají členským státům EU významně více prostoru upravit si azylový systém po svém,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz.

Až dosud tvrdost azylových systémů členských států EU podle jeho slov určovaly zejména směrnice. „Jenže v migračním paktu to budou zejména nařízení. S dosavadní vyšší tvrdostí českého azylového systému proto bude do značné míry konec. Jinými slovy, český azylový systém bude muset méně žádostí o azyl odmítat, tedy více žádostí schvalovat. A to bude postupně znamenat více nelegálních migrantů s uděleným azylem, a tedy právem pobytu v České republice,“ sděluje Kotzian.

Snímky z první velké migrační vlny v roce 2015:

„Remigrace a komplexní reformy za účelem zastavení masové migrace jsou nezbytné. Určitý problém je, že zatím neexistuje shoda na tom, co přesně remigrace znamená. Pro začátek ale snad postačí intuitivní porozumění tomuto pojmu. Iniciativa Save Europe Act si klade za cíl využít tzv. evropské občanské iniciativy. To především znamená sesbírat milion podpisů, což Evropskou komisi donutí se návrhem zabývat. Bude-li jej chtít odmítnout, musí to zdůvodnit. I když se podaří podpisy sesbírat a přinutit Evropskou komisi, aby se k návrhu postavila, je pravděpodobné, že se z toho nakonec nějak vykroutí. Ale někde je třeba začít. Save Europe Act určitě smysl má,“ je si jistý právník.

Jak dále Robert Kotzian upozorňuje, bez komplexní reformy právních předpisů EU remigrace v potřebném rozsahu nebude možná. „Ale ani to nebude stačit. Zásadním blokujícím faktorem je lidskoprávní systém. To jsou mezinárodní smlouvy upravující lidská práva, která díky judikatuře nadnárodních soudů přebujela natolik, že remigrace bez jejich zásadní reformy bude možná jen částečně. Řada těchto smluv nepochází od EU. Tyto zásadní reformy jsou však mimo dnešní politickou realitu. Ale co platí dnes, nemusí platit zítra,“ říká pro ParlamentníListy.cz.

„Migrační pohroma už léta drtí západoevropské země, a přesto jejich voliči dosud nedali dostatečně silný mandát politickým lídrům schopným a odhodlaným s tímto problémem něco zásadního udělat. Kladu si proto řečnickou otázku, jaké hrůzy se ještě musí odehrát, aby se tak stalo? Času není nekonečně mnoho. Demografická krize postupuje rychleji, než bychom čekali, a pozorujeme, že migranti se stále více politicky emancipují. V některých zemích může přijít čas, kdy žádného lídra, který by prosadil a uskutečnil remigraci, nebude možné zvolit. Nebude prostě dostatek lidí, kteří by ho zvolili. Vždy tam navíc bude určitá skupina původních obyvatel, kteří budou popírat problém migrační pohromy až do hořkých konců. Važme si toho, že Česká republika zdaleka tak zasažena není. Společně s ostatními státy Visegrádu máme stále ještě unikátní možnost tomu nejhoršímu předejít. Ale nemysleme si, že to musí platit do nekonečna,” míní právník.

Evropu před totální civilizační proměnou vlivem stále probíhající masové migrace dle něho nedokáže zachránit nic jiného než právě remigrace. „Remigrace je nutnost. Nezapomínejme však u těchto úvah nikdy na to, že i migranti jsou lidé. Remigrace neznamená a nesmí znamenat nelidské zacházení. Jsou to však historické národy Evropy a nikdo jiný, ani EU, kdo má nezadatelné a plné právo suverénně určovat, kdo může překračovat jejich hranice a pobývat na jejich území,” dodává pro ParlamentníListy.cz Robert Kotzian.

https://www.vidlakovykydy.cz/clanky/kdyz-boucha-papinak

Reportér ČT kope do Poláků, protože se ozvali proti Ukrajincům

10.06.2026 18:39 | Monitoring

autor: Jakub Makarovič

V Londýně proběhlo tento týden setkání představitelů evropských mocností s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Na setkání chyběl zástupce Polska, což reportér České televize Andreas Papadopulos označuje jako důsledek polského lpění na minulosti. Polsko se totiž důrazně ohrazuje proti pokračující glorifikaci Ukrajinské povstalecké armády, která má na svědomí masakry polských civilistů za 2. světové války. „Polsko se toxicky soustředí na minulost, a ne na budoucnost,“ interpretuje dění posledních týdnů Papadopulos.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se tento týden v Londýně setkal s britským premiérem Keirem Starmerem, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německým kancléřem Friedrichem Merzem. Lídři se během jednání shodli na pěti základních principech, které podle nich musí být součástí budoucího mírového urovnání války na Ukrajině.

Ve společném prohlášení zdůraznili svou pokračující podporu Kyjevu a vyzvali Rusko k okamžitému a úplnému příměří. Současná frontová linie by podle nich měla sloužit jako základ pro budoucí jednání, přičemž mezinárodně uznávané hranice nelze měnit silou. Evropští lídři zároveň trvají na tom, že ruská aktiva zmrazená západními zeměmi musí zůstat zablokována až do ukončení ruské agrese a uhrazení válečných škod. Součástí případné dohody musí být podle nich také ochrana bezpečnostních zájmů Evropy a spojenců v NATO.

Čtveřice politiků podle informací deníku Kyiv Post rovněž podpořila návrh prezidenta Zelenského na přímá jednání s Ruskem za účasti Spojených států a evropských zemí, jejichž cílem by bylo dosažení příměří a následného mírového řešení konfliktu.

Zahraniční reportér České televize Andreas Papadopulos má za to, že na podobných „klíčových“ schůzkách by neměl chybět zástupce Polska. „Proč na klíčové schůzce Evropanů s Volodymyrem Zelenským chybí zástupce Polska? Proč je téměř 40 milionová země se stále posilující (možná 5-6 nejsilnější v Evropě?) armádou diplomaticky na druhé koleji?“ ptá se Papadopulos.

A rovnou přichází s vlastním vysvětlením situace, že za to může konzervativní prezident Karol Nawrocki a dokonce i vláda Donalda Tuska, protože všichni se prý moc soustředí na minulost. „Protože Varšava kvůli vnitropolitickým půtkám prohospodařila svůj vztah s Ukrajinou, zvláště po nástupu Nawrockého se toxicky soustředí na minulost a ne na budoucnost, nepomohla ani oslabená pozice vlády, nástup krajní pravice a s tím spojený posun dříve pragmatické PiS k antiukrajinským tezím,“ tvrdí Papadopulos.

Proč na klíčové schůzce Evropanů s Volodymyrem Zelenským chybí zástupce Polska? Proč je téměř 40 milionová země se stále posilující (možná 5-6 nejsilnější v Evropě?) armádou diplomaticky na druhé koleji? Protože Varšava kvůli vnitropolitickým půtkám prohospodařila svůj vztah s… pic.twitter.com/f5dfttAR76— Andreas Papadopulos (@andreas_ppdp) June 10, 2026

Naráží tím na rostoucí spory mezi Polskem a Ukrajinou, které vyvrcholily nedávno po rozhodnutí prezidenta Zelenského udělit jedné z elitních jednotek Ozbrojených sil Ukrajiny čestný titul „Hrdinové UPA“. Tento krok vyvolal v Polsku silnou politickou i společenskou reakci, protože Ukrajinská povstalecká armáda je v Polsku spojována především s událostmi let 1943–1945, kdy došlo ve Volyni a ve východní Haliči k masakrům polského civilního obyvatelstva. Podle historických odhadů při nich zahynulo přibližně 80 až 120 tisíc Poláků, přičemž nejkrvavější období nastalo v létě 1943, kdy byly napadeny stovky polských vesnic.

Právě odkaz na tyto události je hlavním důvodem ostrého odporu polské veřejnosti vůči jakémukoli pozitivnímu vyzdvihování UPA. Polské úřady tvrdí, že krok ukrajinského prezidenta může být vnímán jako relativizace historických zločinů a zároveň jako krok, který komplikuje vzájemné vztahy v době, kdy obě země čelí ruské agresi.

Polský prezident Karol Nawrocki označil rozhodnutí za skandální a prohlásil, že bude usilovat o jeho mezinárodní politické důsledky. Nawrocki v rozhovoru s novináři uvedl, že „v evropské rodině nelze glorifikovat bandity a vrahy, kteří zabíjeli ženy a děti, zabíjeli Poláky“ a dodal, že bude usilovat o to, aby byl ukrajinskému prezidentovi odebrán Řád Bílého orla. Zároveň zazněla kritika i ze strany ministerstva zahraničí, které si předvolalo ukrajinského velvyslance a oficiálně vyjádřilo protest.

Wałęsa, vláda i opozice v neobvyklé shodě

Reakce bývalého prezidenta Lecha Wałęsy patří k nejvýraznějším symbolickým gestům celé kauzy. Wałęsa uvedl, že nemůže nadále nosit symbol ukrajinské podpory v době, kdy Kyjev podle něj uctívá organizaci odpovědnou za vraždy polských civilistů a demonstrativně si sundal odznak v barvách ukrajinské vlajky, jenž nosil od začátku ruské invaze.

Jeho krok vyvolal silnou odezvu nejen mezi politiky, ale i ve veřejném prostoru, kde se debata rychle polarizovala mezi pokračující podporou Ukrajiny v její obraně proti Rusku a požadavkem na jasné vymezení vůči historickým kontroverzím.

Polský prezident Karol Nawrocki následně označil rozhodnutí Kyjeva za nepřijatelné a uvedl, že téma bude otevírat i na mezinárodní úrovni. Zároveň zazněly úvahy o možném přehodnocení některých aspektů polsko-ukrajinských vztahů, pokud nedojde k nápravě nebo vysvětlení ukrajinského postoje. Kriticky se vyjádřilo také ministerstvo zahraničí, které zdůraznilo, že Polsko zůstává jedním z hlavních podporovatelů Ukrajiny, ale očekává respekt k památce obětí historických událostí.

Premiér Donald Tusk zvolil smířlivější tón, přesto však varoval, že dlouhodobé přehlížení historických sporů může ohrozit současné spojenectví. Podle něj je nezbytné hledat rovnováhu mezi podporou Ukrajiny a citlivým přístupem k polské historické zkušenosti.

Na ukrajinské straně je rozhodnutí prezentováno jako součást širší snahy o posílení historické identity ozbrojených sil a připomenutí tradic odporu proti sovětské moci. Kyjev dlouhodobě zdůrazňuje, že interpretace role UPA se mezi Polskem a Ukrajinou zásadně liší.

Zatímco polská strana zdůrazňuje odpovědnost za masakry civilistů, část ukrajinských představitelů upozorňuje na to, že UPA je vnímána také jako součást boje za ukrajinskou nezávislost. Někteří ukrajinští představitelé dokonce tehdejší události relativizují.

Starosta Lvova Sadovyj připustil, že vztahy obou národů byly v minulosti těžké, ale zdůraznil, že dnes stojí Polsko a Ukrajina na stejné straně proti Rusku. K tomu, co se v Polsku během druhé světové války dělo, řekl také své. „Nevíme přesně, jak to bylo před 50 nebo 100 lety, protože historie byla často zkreslena a Rusko udělalo vše pro to, aby informace nebyly stoprocentně spolehlivé,“ řekl Sadovyj, ačkoliv nejprve uvedl, že není historikem.

Do polsko-ukrajinského sporu se zapojil i ukrajinský poslanec Mykola Kniažyckij, který uvedl, že ukrajinské historické osobnosti jsou dlouhodobě předmětem různých výkladů a že minulost by podle něj neměla být posuzována pouze dnešní optikou. „Všichni, kdo bojovali za Ukrajinu, ať už levicoví nebo pravicoví – jsou našimi hrdiny, pokud se nedopustili zločinů proti lidem,“ uvedl poslanec. „Jsme opravdu tak strašný národ? Ne, samozřejmě že ne. Právě naopak,“ usoudil. Podle poslance Kniažyckého by se nyní ukrajinští evropští partneři neměli soustředit na minulost. I on je toho názoru, podobně jako starosta Lvova Sadovyj, že je dnes důležitější společně čelit Rusku.

„Proto jsou tak vzteklí.“ Tajemství Babišových výstupů s novináři

10.06.2026 12:50 | Rozhovor

autor: Jaroslav Polanský

VIDLÁKŮV TÝDEN Babiš nad novináři vítězí, takže se cítí uvolněně. Novináři naopak s premiérem prohrávají, a proto začínají být vzteklí. Tak vidí v odpovědi pro ParlamentníListy.cz opakující se vyhrocené tiskové konference po jednání vlády moravský zemědělec a bloger Daniel Sterzik, zvaný Vidlák.

reklama

Už minule jsme tu řešili předchozí tiskovou konferenci vlády, nicméně ta poslední – následovala po krátké návštěvě prezidenta Pavla – už byla vyložený kabaret. Čím to, že dotazující se novináři byli „poněkud neklidní“?

To je přece základní interakce. Když se vás někdo bojí, tak se zklidníte, jste nad věcí, sršíte vtipem… a když se někoho bojíte vy, tak je to naopak. Když fotbalový tým vstřelí gól, zpravidla se uklidní a jde jim to lépe od kopačky, zatímco soupeř se začíná trápit. 

https://www.facebook.com/plugins/video.php?height=314&href=https%3A%2F%2Fwww.facebook.com%2FAndrejBabis%2Fvideos%2F1967569733871211%2F&show_text=false&width=560&t=0

A tak bych řekl, že čeští mainstreamoví novináři zjišťují, že se Babiš už nebojí, že by mu zkazili preference. Už jim nemusí podlézat, nemusí se jim klanět a už si ani nemusí dávat pozor na jazyk. Naopak, jsou to oni, komu přeskakuje hlas… Prostě se nám otočily role. Kdysi politik novináře vyhledával, potřeboval jejich dosah i jejich přízeň a dneska už si dosah i přízeň zařizuje sám skrze sociální sítě. Být novinářem, to už není automaticky privilegované postavení. Už nejsou kněží demokracie. Už jsou černoprdelníci demokracie. A tak se nedivte, že jsou z toho poněkud vytočení.

Na českých sítích se vládní i opoziční příznivci činí zhruba stejně. Jen ti vládní si dělají poměrně uvolněnou srandu z prezidenta, opozice a liberálních novinářů, zatímco ti opoziční se omezují na poznámky, kdo je blbec, hlupák a ledacos horšího. Všiml jste si toho také?

Vždyť to říkám… když vyhráváte, jste nad věcí, vtipkujete, jste uvolnění a nad věcí. Když prohráváte, tak nadáváte, láteříte a nejdete pro silné slovo nebo ránu pěstí daleko. Myslím, že pondělní tiskovka celkem jednoznačně ukázala, kdo vyhrává a kdo prohrává. Dovolil bych si jako příklad použít plukovníka Foltýna: čím víc sviní, tím víc prohra.

Vláda to s prezidentem Pavlem „koulí“ tak, že rozhodnutí o delegaci na summit NATO opět odložila. Není to už trochu nedůstojné?

Jako třeba to, že se Petr Pavel vlamuje do otevřených dveří a vnucuje se? To je skutečně nedůstojné. Nedovedu si představit, že by se k tomu Klaus nebo Zeman snížili. Ti by to prostě vzali na vědomí a počkali si na chvíli, kdy je to obráceně a kdy jsou oni na koni.

Upřímně… jestli Petr Pavel do Ankary nakonec pojede, tak proto, že to Andrejovi politicky zaplatil. Třeba tím, že rozpočet na příští rok a podepíše zákon o ukončení koncesionářských poplatků. A může si být jistý, že mu Macinka zajistí neformální setkání s Trumpem, mu tam s chutí udělá scénu.

Čím víc Petr Pavel ukazuje, že do Ankary chce, tím dražší to pro něj bude. 

Zaujala mě debata o tom, zda influenceři Kubásek a Šejna mají „kvalifikaci“ na to, aby poskytovali služby Ministerstvu životního prostředí. Není na těch dotazech Nory Fridrichové a dalších novinářů něco pravdy?

Odkdy se při přijímání lidí na ministerstva posuzuje odbornost? Vždyť posledních pětatřicet let české politiky je jeden dlouhý nepřetržitý tok průserů, nekompetentnosti, neschopnosti a korupce. Kolik státních zaměstnanců už bylo souzeno a odsouzeno? Stovky? Tisíce? Kolik státních zaměstnanců muselo s ostudou odejít? Stovky? Tisíce? Myslíte, že Šejna s Kubáskem jsou nějak horší? Řeknu to jedním starým příslovím: Občas se stane, že se nahoru dostanete za hov.o. Ale hov.o vás tam neudrží. Pokud budou Šejna s Kubáskem dobří, tak se osvědčí i bez vysokoškolského titulu. Pokud dobří nebudou, nepomůže jim ani doktorát z ekonomie. Viď, Tomáši Sedláčku?

Babiš drží poněkud v napětí ČT i Český rozhlas. Ředitelům obou médií řekl, že poplatky se zruší, ale neřekl, jak konkrétně bude probíhat nový model financování. Šéf ČRo má strach, že ve výsledku půjde o menší sumu peněz. Vás to asi zrovna netíží?

Ne, skutečně, tohle mě opravdu netíží. Já jen co nejvíce zalobuji, aby těch peněz bylo opravdu co nejméně, v ideálním případě, aby nebyly žádné. Za chvíli máme komunální a senátní volby, tož můžeme dělat kampáááň, aby koncesionářské poplatky byly dobrovolné a jinak aby se nezměnilo nic. A nebo aby bylo možné koncesionářský poplatek asignovat. Aby ho nemusela dostat Česká televize, ale třeba i jiné médium. Třeba Parlamentní listy… anebo nebo Vidlákovy kydy!

Ukrajina žádá, aby dočasnou ochranu v EU ztratili muži ve vojenském věku. Některé členské země jsou proti. Kdybyste o tom rozhodoval Vy, vyhověl byste ukrajinskému požadavku?

Upřímně… od doby, co jsem viděl Zelenského, jak klečí před rakví Andrije Melnyka, zakladatele SS Galizien, tak si říkám, že nejlepší řešení ukrajinského banderismu bude v tom, že všichni pěkně narukují a slavně položí život za Stěpana Banderu a evropské hodnoty. Také tu bude bezpečněji, když všichni ukrajinští muži v jatečním věku pěkně zalezou do ilegality. Takže bych to asi schválil. Ale zároveň bych nekriminalizoval žádného Čecha, že nějakého ukrajinského muže bez dočasné ochrany ukrývá doma, aby ho nevydal na frontu.

Pokud jde o ukrajinské pracovní síly, opět jsem slyšel v nejmenovaném podcastu, že veškerý hospodářský růst, který máme, je díky ukrajinským pracovním silám, které doplnily náš trh práce. Proti tomu se asi nedá moc namítat?

A pracují načerno, pracují za méně než Češi, k tomu mají vyšší sociální dávky než Češi… Jo, super hospodářský růst, ze kterého český člověk nic nemá. To si náš pan hrabě postavil krásný zámeček, že, holoto vesnická!

Tak aby se ukrajinští muži ve vojenském věku brzy nedivili, že je nikdo neukrývá, ba naopak je s chutí udává, aby mazali na východní frontu. To bude jejich odměna za ten skvělý hospodářský růst, ve kterém nám utěšeně roste i nezaměstnanost. 

Magda Vášáryová je zklamaná z toho, jak dopadly české volby a z toho, že Češi odmítají být „lídry střední Evropy“. A že u nás to může být ještě „horší než na Slovensku“, protože i za normalizace to u nás bylo horší. Je Vám líto, že jsme zklamali tuto umělkyni a diplomatku?

Co Magdičce brání, aby se ona stala tou lídryní střední Evropy? Když Češi nechtějí, tak by to přece pro ni měla být brnkačka, ne? Zajisté pro Magdičku diplomatku není problém založit tu správnou lídrovskou politickou stranu a v příštím roce vyhrát na Slovensku volby. Obzvlášť teď, když se ukázalo, že nebinární Šimečka z Progresívneho Slovenska pochází z poměrně zlodějské famílie. Magdo, směle do toho… můj vidlácký příklad ukazuje, že i jeden „bloger ve šroubárně“ si může přečíst Vergilia v originále, na koleni založit stranu a téměř se přehoupnout přes pět procent. Světoznámá umělkyně a diplomatka zcela jistě ty volby vyhraje… Ledaže by byla líná a organizačně neschopná… To by se to pak nepovedlo, i když hlásá tak krásné evropské hodnoty.

Iluze svobody, díl 4: Užiteční idioti aneb Jak jedničkáři betonují zkorumpovaný matrix

Posselt se za vaše peníze smál Babišovi a „tzv. motoristům“

10.06.2026 10:00 | Kauza

autor: Radim Panenka

Nezisková organizace Post Bellum ve svém magazínu Paměť národa uveřejnila rozhovor s vůdcem sudetských Němců Berndem Posseltem, který v něm útočí na české vládní politiky a protestující proti brněnskému sjezdu označuje za „duševně zaostalé české nacionalisty“. Post Bellum je přitom příjemcem desítek milionů korun z veřejných zdrojů, což je podle vyjádření politologa Petra Druláka pro ParlamentníListy.cz skandál.

Organizace Post Bellum, která vydává internetový magazín Paměť národa a zaznamenává též vzpomínky českých pamětníků na zásadní události 20. století, publikovala rozhovor s šéfem Sudetoněmeckého landsmanšaftu Berndem Posseltem. Ten ve svých vyjádřeních útočí na český nacionalismus i strany vládní koalice. Hovořil o duševní a intelektuální zaostalosti těch, kdo proti sjezdu v Brně protestovali.

O čem Posselt mluvil? Rozhovor s ním magazín Paměti národa uvádí následujícím titulkem “Čeští nacionalisté intelektuálně zaostali, diskutují jako za dob Stalina.” Zprvu předák sudetských Němců neskrývá své nadšení nad průběhem jejich nedávného sjezdu v Brně. ”V každém bodu programu předstihl i má optimistická očekávání. Totéž platí o atmosféře a počtu účastníků,” uvádí Posselt.

Následně se vyjadřuje k manifestacím proti jeho sjezdu, na které do Brna dorazily tisíce lidí. “Ty protesty byly marginální a směšné. Čekal jsem víc, ale když jsem viděl, co to bylo za lidi – se svastikou, s ruskými vlajkami nebo s nápisem „panslavistické árijské hnutí“ nebo tak něco – bylo zjevné, co to bylo za lidi. Jsou to relikty minulosti. Dílem nacionalisté, dílem fašisté, kteří křivě označují za fašisty jiné lidi, dále komunisté, potom dosti podivné elementy slovanského extremismu. Podobně poskládanou sbírku stoupenců nejrůznějších ideologií minulosti nevídám zrovna často,” uvedl.

“Je potřeba si uvědomit, že strana tzv. motoristů sedí s paní Le Penovou, Orbánovými lidmi, Svobodnou stranou Rakouska a podobnými ve frakci v Evropském parlamentu, která si říká Patrioti pro Evropu. Ale přezdívá se jim Putinisté pro Evropu,” opírá se do vládní strany Motoristé sobě. Nezmínil však, že ve stejné frakci jsou také europoslanci nejsilnějšího hnutí ANO.

Proti brněnskému sjezdu prý neprotestovali běžní Češi, ale nacionalisté. A vůči nim se Posselt ostře vyslovil. “Čeští nacionalisté jsou samozřejmě duševně a intelektuálně zaostalí a vedou diskuzi jako za dob Stalina,“ uvedl v rozhovoru pro Paměť národa.

Obsáhlý rozhovor, který zdaleka není pouze o historii, ale i současné politice, české vládní koalici nebo Evropské unii, se sudetoněmeckým vůdcem pořídil magazín Paměti národa, který spadá pod neziskovku Post Bellum. Ta je přitom štědře dotována z veřejných rozpočtů, kromě jiného z ministerstva zahraničních věcí, ministerstva pro místní rozvoj, ministerstva kultury a několika dalších. Dále získává peníze z rozpočtů většiny krajů i řady českých měst.

Kupříkladu v roce 2024 získala neziskovka Post Bellum finanční příspěvky od Ministerstva zahraničních věcí (4 699 521 Kč), Ministerstva pro místní rozvoj (4 691 820 Kč), Ministerstva práce a sociálních věcí (3 642 000 Kč), Ministerstva kultury (1 685 056 Kč) a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (1 443 191 Kč). Dále pak 4 540 329 Kč z rozpočtu hlavního města Prahy, dále pak statisícové částky od většiny jednotlivých krajů, statutárních i okresních měst apod. Celkem takto Post Bellum v roce 2024 vybralo z veřejných rozpočtů kolem 35 milionů korun. Další miliony potom ze zahraničí a od soukromých dárců.

Post Bellum a na tuto neziskovku navázaný projekt Paměť národa se prezentuje jako organizace, která uchovává vzpomínky našich pamětníků na děje v předchozím století, vyprávění válečných veteránů apod. V posledních letech se ovšem výrazně angažuje v podpoře Ukrajiny a v rámci svého Magazínu Paměti národa přináší články, které například zpochybňují kontinuitu české státnosti nebo se pokoušejí o změnu interpretace dějin, z níž náš národ vychází v daleko horším světle.

Podle politologa a předsedy spolku Svatopluk Petra Druláka odhodil Posselt diplomatickou masku. “Pokud jde o výroky Bernda Posselta pro neziskovku Post Bellum, je zřejmé, že odložil diplomatickou masku, kterou měl v bezprostředních měsících před brněnským sjezdem. On ji odložil už poté, co přišlo usnesení českého parlamentu, který tu akci odmítl a Posselt se vyjadřoval velmi agresivně vůči lidem, kteří mají v České republice jasný demokratický mandát. Nyní přechází vyloženě do urážek a útoku. Posselt potvrzuje, že pod uhlazenou slupkou řečí o přátelství, kulturní spolupráci a usmíření se skrývá mimořádně agresivní síla, které nejde o žádný dialog. Jde jí o prosazení úzkých nacionalistických požadavků národa, který sám sebe identifikuje jako sudetští Němci. Jsou to slova německého nacionalisty. Není to velkoněmecký nacionalista, ale nacionalista zastupující jeden z německých kmenů, protože takto o sobě Němci mluví, že mají kmeny. Posselt jako kmenový náčelník agresivně útočí na lidi, kteří vykonávali své demokratické právo odporu vůči tomu, co se v Brně dělo,” komentuje profesor Drulák.

„Pak je zde nešťastná česká strana přisluhovačů a nebojím se říct kolaborantů, kteří jsou připraveni se kdykoli obrátit proti čemukoli, co představuje český národ a představuje národní hrdost. Jsou zvyklí obvykle poklonkovat Bruselu, to je jejich zažitý reflex. Sudetským Němcům se zase daří ten Bruselu a Evropu spojit se sudetoněmeckými nároky. Poklonkování Bruselu je zároveň poklonkování sudetským Němcům. Ta samotná neziskovka Post Bellum se vyznačuje poměrně rozsáhlými pokusy naprosto jednostranně přepisovat českou historii. Skutečnost, že pobírá významné veřejné zdroje, z toho dělá o to větší skandál,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Drulák.

ParlamentníListy.cz se pochopitelně obrátily s několika dotazy přímo na neziskovou organizaci Post Bellum. K datu vydání článku dosud žádné odpovědi nedorazily.

https://www.vidlakovykydy.cz/clanky/uredne-zakazano

a dobře napsáno, co slovo, to budoucnost!