Hit posledních dnů již většina z nás zná, ale tahle rekapitulace určitě není na škodu:

CZ24: Petr Hájek: Brilantní poprava v Bílém domě:  (a brilantní článek, dodávám)

Petr Hájek oceňuje mimořádný kus, který odehrála trojice profíků Trump, Vance, Rubio v přímém přenosu před kamerami celého světa – a v první reakci pouze zlehka uvažuje o tom, jakou ta geniální fraška může mít dohru nejen ve 4. říši, ale hlavně v protektorátu Böhmen und Mähren 2.0

Včerejší výstup Zelenského v Oválné pracovně se zpočátku vlastně nijak nelišil od jeho běžných drzých představení, kterými si dosud získával sympatie vůdců totalit s visačkou „svobodného světa“.

Jeho styl býval dosud vždy až nesnesitelně únavně stejný. Ať kamkoliv přijel, vždycky se choval jako zkušený cirkusák a drzý fracek v jednom: Nejprve zahrál na city, pak vytáhl klobouk a začal do něj vybírat. A ještě publiku přitom nadával jako eko-Greta.

Tentokrát však začal zmatkovat, a nakonec přidal číslo, které mu zlomilo vaz. Když se Zelenský pokusil zahrát na obvyklou strunu „musíte mi pomáhat, a dát mému majestátu bezpečnostní záruky,“ jinak řečeno, válčit, a mně sypat další peníze, Trump poznamenal, že nestojí ani na straně Ruska, ani na straně Ukrajiny, ale na straně USA. Tehdy šmírácký klaun vypadl z role.

V přesvědčení, že je nedotknutelný, vmetl nejmocnějšímu muži světa do obličeje, že toto si myslet nesmí, neboť Putin je přece agresor a Ukrajina se jen brání.

Jenže si neuvědomil, že není v Bruselu či u senilního Bidena. A tak jeho obvyklý utahaný šlágr, tentokrát publikum neroztleskal.

Vedle sedící viceprezident J.D. Vance ho důrazně upozornil, že není v postavení, aby si mohl dovolit prezidentu Spojených států vnucovat, co si má myslet. A nádavkem přihodil pár taktů ze svého mnichovského hitu o totalitním omezování svobody slova na Ukrajině i v Evropě. Jenže cirkusák nezabral. Jen vyvalil zfetované oči.

Kokainista Zelenský tak vstoupil do pasti. Nezapomínejme, že Trump chtěl jeho návštěvu milosrdně zrušit, ale na naléhavý prosebný telefonát prezidenta Macrona (který v Oválné pracovně pár dnů předtím předvedl skvělý „rektální alpinismus“, a tak si zasloužil odměnu) nakonec s přijetím krvavého klauna souhlasil.

Ten se ovšem mylně domníval, že jede do Washingtonu podepsat dohodu o nerostech, které by USA těžily na Ukrajině. Protože předtím udělal ramena, že dohodu nabídnutou Trumpem „poopravil“, měl najednou zato, že je stejně dobrý obchodník jako ostřílený Donald. A když narazil a koukal jako vrána: Tak chce to ten chlap, nebo ne?

Pokud by jeho zfetovaná hlava byla schopna vnímat okolí, musela by zaregistrovat, že se hraje nějaký jiný kus už po nečekané otázce novináře, jak si může dovolit přijít před prezidenta Spojených států bez saka. Tím mu přece naznačil, že si svůj otahaný kostým pro tohle představení vybral špatně.

Vykolejený herec zamumlal něco v obvyklé frazeologii, že dokud je válka, chodí v tomhle, a šaty si prý vezme, až skončí. Už to byla nebetyčná drzost: Přijel přece vyjednávat o míru! Jenže on přijel vyjednávat o něčem jiném. Byl pouhým vyslancem nově vytvořené válečné osy Berlín – Paříž – Londýn, která nutně potřebuje pokračovat ve válce.  Tento herec se mezi profesionálními politiky úplně jiných rozměrů než dosud znal, proměnil ve sprosťačícího nevychovaného „lůzra“.

Stačilo pár drobných návnad a kokainem zruinovaný mozek už nedovedl reagovat jinak než sprostými výpady proti hostitelům. Nakonec ho Donald Trump v podstatě nechal zaměstnanci Bílého domu vyvést z lokálu.

Metodu zcela nevídané televizní show v podobě exekuce použili aktéři jako originální způsob vyslání jednoznačného vzkazu do zámoří. Klaun byl popraven v přímém přenosu především proto, aby snad někoho nenapadlo interpretovat celou situaci jinak. Macron si musel rvát vlasy, že se o to spoluzasloužil.

Černý pátek v Bílém domě v poslední únorový den vejde do dějin jako tvrdý úder zločinecké politické mafii, ke které patří nejen celý americký Deep state, ale i jeho evropští nohsledi. Než Trump Zelenského vyhodil, sdělil mu zjevné: Že si nepřeje mír a konec vyhlazováním vlastního národa – tak ať se případně vrátí, až na něj bude připraven.

Na to okamžitě zarezonovalo v hrůzou stažených zadcích „osy“ a podřízených guberniích bruselské 4. říše „vypovězení poslušnosti“. Uvidíme, jak dlouho jim to vydrží.

Brity nenáviděný a z definice neschopný socialistický premiér Keir Starmer se domníval, že z Bílého domu přivezl poselství, že se v podstatě nic hrozného neděje. Proto okamžitě svolal „summit beznadějných“ (tam nepochybně Petr Fiala patří) a udělal reprízu Macronovy pomnichovské trudnomyslné siesty – jen v opačném gardu. Na trachtaci, kterou pro spolehlivé soudruhy pořádá v neděli v Londýně, to s nimi chtěl oslavit.

 Naletěli všichni.   Přitom signálů dostali víc než dost. Jenže jsou to vymatlané mozky, v nichž nikdy nebylo nic než totalitářské prázdno nastavené k pouhému plnění rozkazů – jako Pávek 107.

Nedokázali proto vyhodnotit ani zjevnou katastrofu mise, na kterou poslala Lejnová bruselskou „ministryni zahraničí“ Káju Kallasovou, Vzdálené dunění přicházejícího zemětřesení jim nic neřeklo:

Bývalá estonská premiérka a fanatická rusofobka (známe to od nás – její otec byl totiž v osmdesátých letech jedním z nejvyšších komunistických funkcionářů v Estonsku, tak se „očišťuje“), strávila před pár dny čekáním na audienci ve washingtonském hotelu osm hodin. Pak se dozvěděla, že ministr zahraničí Marco Rubio, na ni nemá čas. Chytrému napověz.

Zatím ještě mumifikují Zelenského. Jenže kdo bude mumifikovat je? Vzkaz je přece jasný: S Bidenovými sirotky Trumpův Washington, již nepočítá. A tak jim jen hrůzou cvakají zuby.

Jsou v Rakušanově pytli. A už to vědí. ………Ale ať už to dopadne, jak chce – ta show v Bílém domě stála za to.   Zbytek je na nás.