03.01.2026 18:52 | Analýza
autor: Jakub Vosáhlo
Toto je styl ukrajinské diplomacie, říká profesor Petr Drulák k výrokům velvyslance Zvaryče na adresu předsedy Poslanecké sněmovny. Jen jsme to u nás doposud nezjistili, protože minulá vláda Kyjevu vycházela vstříc. Jinde, kde se o pomoci vedla debata, už se se svérázem kyjevského zastoupení mohli seznámit dříve.

Popisek: Shromáždění Společně za Ukrajinu! k výročí tří let od ruského vojenského vpádu na Ukrajinu
„Západní firmy a vlády i ukrajinští zloději kolem Zelenského junty, co si staví záchody ze zlata, ať si kradou, ale už ne z našeho.“ Slova z novoročního pozdravu předsedy Poslanecké sněmovny Tomio Okamury rozpoutala střet mezi Prahou a Kyjevem. A jeho podstatným aktérem se stal ukrajinský velvyslanec.
Zatímco sněmovní opozice označovala předsedu Poslanecké sněmovny jako kreaturu a začala sbírat podpisy pro jeho odvolání, diplomatický reprezentant Ukrajiny Vasyl Zvaryč vzkázal:
„Urážlivá a nenávistná vyjádření Tomia Okamury na adresu Ukrajiny a Ukrajinců, pronesená dnes v jeho novoročním projevu, považujeme za jeho osobní postoj, zjevně formovaný pod vlivem ruské propagandy. Slova, která si dovolil použít vůči mým krajanům a Ukrajině, včetně demokraticky zvoleného vedení ukrajinského státu, jsou nedůstojná a naprosto nepřijatelná. Jsou v rozporu se zásadami demokratické společnosti i s hodnotami, na nichž je Česká republika jako nedílná součást evropského společenství založena. Očekáváme, že orgány státní moci a občanská společnost České republiky poskytnou těmto výrokům náležité hodnocení a posoudí jejich slučitelnost s vysokou státní funkcí, kterou tento politik zastává,“ objevilo se na Zvaryčově sociální síti.
Okamuru pak zkritizoval i jeho kyjevský protějšek. Předseda ukrajinského parlamentu uvedl, že urážení Ukrajinců je ostudnou škodou především pro Českou republiku a Ukrajina stojí na straně důstojnosti a spravedlnosti. Ruslan Stefančuk také poznamenal, že historie rozkryje, zda byl předseda Poslanecké sněmovny jen užitečný idiot, nebo agent ruské FSB.
Což zase nezůstalo bez reakce z Prahy.
„Musím konstatovat, že se velmi divím, co si zástupci této nejzkorumpovanější evropské země dovolí říci proti třetímu nejvyššímu ústavnímu činiteli naší země. A je mi na blití z našich politiků, kteří se raději staví na stranu tohoto režimu, který je suverénně nejzkorumpovanější vládou v celé Evropě po druhé světové válce. Předseda Okamura řekl pouze to, co všichni na světě vědí, americká administrativa to říká zcela otevřeně. A jeho označení ,Zelenského junta‘ považuji za velmi odpovídající a výstižné,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz Miroslav Ševčík z klubu SPD.
Upozorňuje také, že už v roce 2021, tedy před počátkem válečného konfliktu, Evropský účetní dvůr ve své zprávě z 23. 9. 2021 uvedl, že „velká korupce a zmocňování se státu jsou na Ukrajině všudypřítomné, narušují hospodářskou soutěž a růst, poškozují demokratický proces. V důsledku korupce se každoročně ztrácejí prostředky v řádech desítek miliard EUR.“
„Zdá se, že kritici Tomia Okamury mohou být napojeni na tyto zločinecké gangy. Ruslan Stefančuk je spolu s Timurem a jeho partou (ano, myslím pana Mindiče) a Jermakem největším zlodějem na světě posledního desetiletí. Ukázal to mimo jiné i tím, že nedovolil protikorupčním institucím legálně nařízené prohlídky v prostorách největších zlodějů na Ukrajině. A podporoval i Zelenského ve snaze rozpustit tyto ukrajinské protikorupční instituce NABU a SAPO. Na Stefančuka, Sybihu a velvyslance Ukrajiny v ČR Zvaryče by měl být vydán mezinárodní zatykač za korupci a zneužívání finančních prostředků plynoucích na Ukrajinu ze zemí EU,“ dodává poslanec.
Poslankyně Zuzana Majerová uvedla, že o ukrajinských politicích si iluze nedělá, ale reakce opozice a prezidenta Petra Pavla považuje za skandální. „Děkujeme ukrajinskému velvyslanci za jeho slova. Jeho vyjádření je sice nepřijatelné jak co do obsahu, tak co do formy, ale zároveň pomohlo demaskovat, kolik opozičních poslanců sedí ve sněmovně ne za Českou republiku, ale za Ukrajinu,“ dodává pro ParlamentníListy.cz.
Nit suchou na ukrajinském režimu nenechal ani poslanec za SPD Jaroslav Foldyna. „Dnešní Ukrajina je zemí korupce, zlatých záchodů, nacismu, hlouposti, nevkusu, nadutosti a bezohlednosti tamních papalášů, a zároveň zemí obrovského utrpení, smutku a beznaděje obyčejných obyvatel. Je zemí, jejíž prezident zůstal v úřadu i po konci svého mandátu, je zemí, jejíž prezident veřejně přeje k Vánocům jinému člověku smrt, je zemí, o níž všichni ví, že nejenže nikdy nesplatí své dluhy, ale ani se o to nepokusí, je zemí nevděku, lží, násilí a pokrytectví. A výroky a chování jejích současných představitelů tomu odpovídají. Snad tomu tak ale nebude navždy,“ řekl pro ParlamentníListy.cz.
Vadim Petrov, místopředseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, který byl za premiéra Klause tiskovým mluvčím vlády, považuje přestřelku mezi Prahou a Kyjevem za nevratné kroky. „Ukrajinci se snaží současné vládní reprezentaci České republiky vyhlásit válku. A opozice se přidává,“ poznamenal na sociální síti. Podle zkušeného mluvčího přitom je otázkou, jak taková eskalace může Ukrajině a její věci pomoct.
https://www.facebook.com/plugins/post.php?href=https%3A%2F%2Fwww.facebook.com%2Fvadim.petrov.12935%2Fposts%2Fpfbid0fbX1DvFhtuRsWFsATg4NfM6FHA3ESW5rwj1i1ZMjNLENFz4RMZcD8SiUvfixxgpil&show_text=true&width=500
Omluva od ukrajinského velvyslance by byla vhodná podle bývalého premiéra Jiřího Paroubka. „Anebo, pokud by se jím chtěl vůbec ministr zahraničí Macinka zabývat, měl by být předvolán na kobereček do Černínského paláce. Aby mu bylo vysvětleno, že útočit takto nechutně a podpásově na třetího nejvyššího ústavního činitele Česka, jak to učinil on, je prostě nepřijatelné,“ vyzval expremiér.
Komentář k zásadní otázce, zda a jak máme nadále podporovat obranu Ukrajiny, je podle něj zcela legitimní součástí politické debaty, na který má třetí nejvyšší ústavní činitel v zemi a předseda parlamentní strany nepochybně právo. Na jeho uplatnění nemůže diplomatické zastoupení reagovat tak hysterickým způsobem a ještě přidávat spekulace o výplodu ruské propagandy.
Expremiér pro ParlamentníListy.cz také podotýká, že poznámka o „demokraticky zvoleném vedení Ukrajiny“ je devalvována uplynutím mandátu prezidenta Zelenského. A připomíná, že informace o korupci v současné ukrajinské vládě byly oficiálně zveřejněny ukrajinskými orgány trestního řízení, které vznesly několik obvinění a prováděly domovní prohlídky.
Odmítám takové poučování…
Ukrajinského velvyslance ale v pátek podpořil jeho ministr zahraničí, podle kterého ambasador jednal zcela ve smyslu instrukcí z Kyjeva. Andryj Sybiha tweetoval: „Všichni naši velvyslanci mají pokyn chránit důstojnost Ukrajiny. Proto odmítám takové poučování – a místo toho vyzývám svého nového českého kolegu ke konstruktivnímu dialogu v zájmu posílení oboustranně prospěšného ukrajinsko-českého strategického partnerství“.
Odmítnutí poučování v jedné větě s poznámkou o novém kolegovi mnohé zaujalo. Zaujalo také tvrzení, že partnerství je oboustranně prospěšné. Ještě více se však pozastavují nad pojetím diplomacie jako „ochrany důstojnosti“. Pokud má být Ukrajina vnímána jako standardní stát, měla by na ni být uplatňována také standardní kritéria zahraniční reprezentace a diplomacie.
Jenže když byla od února 2022 Ukrajina nucena se bránit a vláda Petra Fialy se jednoznačně postavila na její stranu, získal Zvaryčův předchůdce Jevhen Perebyjnys v Praze i pozici symbolu. Byl zván na demonstrace i společenské události, památný je jeho projev na Českých lvech v prvních dnech války. Podobně jako vyvěšená ukrajinská vlajka byl mnohými vnímán jako objekt české solidarity a účasti s napadenou zemí a svého druhu celebrita.

Velvyslanec v rozhovorech kromě požadavků na pomoc komentoval vnitrostátní dění, občas ve prospěch tehdejších ministrů i zasahoval do politické soutěže, ale všichni to brali tak, že jeho lobbing prospívá dobré věci. A díky tomu se přehlíželo, že ukrajinská diplomacie se občas prezentovala dost svérázně už před začátkem války.
Sám velvyslanec Perebyjnis krátce po příjezdu do Prahy psal rozhořčený dopis do České televize, že odvysílala polský film Volyň, ukazující na národnostní zločiny Ukrajinců proti polským a židovským sousedům (včetně brutálních scén upalování dětí) v době druhé světové války.
Psali jsme:
Lidé z administrativy prezidenta Klause zase vzpomínali na chování ukrajinské diplomatické mise za „plynové krize“ v roce 2009, kdy Česko bylo předsednickou zemí EU.
„Je to styl ukrajinské diplomacie, který jsme doposud neznali u nás, protože to nebylo potřeba, ale ukrajinští velvyslanci to opakovaně ukázali v jiných zemích,“ říká pro ParlamentníListy.cz profesor Petr Drulák, který byl velvyslancem ve Francii a prvním náměstkem ministra zahraničních věcí.
„Když začala válka, tak v zemích, kde se o podpoře vedla veřejná debata, útočili podobně. Ve Francii, v Německu, v Polsku. V Německu měli velvyslance jménem Melnyk, který byl nakonec vypovězen. Ne však proto, že označil spolkového kancléře Scholze jako ,uraženou jitrnici‘, ale kvůli opakovaným projevům sympatií ke Stěpanu Banderovi, kterému nosil květiny k pomníku, což už bylo moc,“ připomíná.
Velvyslanec Melnyk odjížděl zpět do Kyjeva narychlo a s ostudou, ale stal se tam náměstkem ministra zahraničí. Ve vedení ministerstva jej krátce poté doplnil i pražský ambasador Perebyjnis, jehož loučení bylo mnohem velkolepější. V projevech přízně napadené Ukrajině se ale někdy trochu zapomínalo, že její zástupce je stále především akreditovaným diplomatickým zástupcem, na něhož se vztahují výsady, ale i povinnosti.
Psali jsme:
- A tento rašista má od vás z Karlových Varů cenu. Perebyjnis vyzývá Bartošku k nápravě
- „Po vítězství budeme mít vřelé vztahy. Budou je budovat naše děti.“ Perebyjnisovi se rozloučili s Českem
- Ukrajinský velvyslanec na kongresu ODS. Obdiv Fialovi a Vystrčilovi, žádost o další zbraně a sankce
Její zásady jsou definovány ve Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích, přijaté v roce 1961. Dokument, který je první komplexní a globální „kuchařkou“ diplomacie, vypracovala Komise pro mezinárodní právo OSN a shrnula do něj dosavadní diplomatická pravidla, formulovaná v mezinárodních smlouvách nebo protokolárních zvyklostech.
„Žádný velvyslanec není komentátor, glosátor ani opoziční politik v hostitelské zemi. Je hostem, jehož úkolem je reprezentovat zájmy svého státu, rozvíjet vzájemné vztahy a jednat s oficiálními institucemi – nikoli veřejně známkovat výroky jednoho z nejvyšších ústavních činitelů státu, v němž působí,“ vysvětluje podstatu těchto vztahů pro ParlamentníListy.cz právník Petr Kolman.
Pokud má nějaká diplomatická mise výhrady či otázky, existují pro jejich řešení standardní a staletími ustálené nástroje, jako je diplomatická nóta, jednání na ministerstvu zahraničních věcí, případně tichá, ale často velmi účinná zákulisní diplomacie. Za definiční znak profesionálně vedené diplomacie vždy bylo považováno právě to, že je schopna řešit citlivé otázky neveřejně, s rozvahou a bez mezinárodní exhibice.
K témuž ukrajinského velvyslance vyzval český ministr zahraničí Petr Macinka, který zdůraznil, že možnost uplatnit diplomatické kanály má kterákoliv diplomatická mise.
Podle Vídeňské úmluvy je funkcí diplomatické mise zastupování svého státu, ochrana jeho zájmů a příslušníků na území přijímajícího státu, vedení rozhovorů s vládou, informování vysílajícího státu o vývoji v přijímajícím státě a podpora přátelských vztahů.
Ochrana zájmů vysílajícího státu je ale v úmluvě omezena na „rozsah dovolený mezinárodním právem“.
O „důstojnosti“ se v dokumentu hovoří pouze v souvislosti s osobou diplomatického zástupce. Přijímající stát má s reprezentantem zahraniční státnosti jednat s náležitou úctou a bránit útokům proti jeho osobě, svobodě nebo důstojnosti.
„Česká politika je – a musí zůstat – věcí českých občanů a jejich demokraticky zvolených zástupců. Volby u nás nevyhrávají ani neprohrávají velvyslanci, ale voliči. A odpovědnost za politickou kulturu, za kvalitu veřejné debaty i za to, kdo stojí v čele ústavních institucí, neseme výhradně my sami,“ říká Petr Kolman. Přenášet tuto odpovědnost na jakoukoliv z diplomatických misí či jiného zahraničního aktéra je podle právníka nebezpečným omylem.
Vstup zahraničních velvyslanců do vnitropolitických sporů podle něj vytváří nebezpečný trend, ve kterém se dnešní kritika zítra může měnit v „doporučení“. „To už není partnerský dialog, ale vměšování – byť zabalené do líbivých frází, morálních apelů a rétoriky vyšších hodnot,“ varuje právník.
Psali jsme:
- „Vítám pokrok“. Americký velvyslanec zahajoval Prague Pride
- Americké velvyslanectví vypisuje granty na boj s dezinformacemi. Přednost mají ti, kteří už dříve bojovali
Právě proto bychom podle Kolmana neměli, byť v dobré víře, směšovat podporu Ukrajiny v jejím boji o přežití se suverenitou českého politického prostoru. „Diplomacie má mluvit tiše. Politika nahlas. A každá především na svém hřišti,“ uzavírá.
Petr Drulák by proto od vlády očekával, že na tyto výroky bude reagovat. „Určitě by si měli pozvat velvyslance. Neměl by s ním mluvit ministr Macinka, ani náměstek, spíše ředitel odboru, a vysvětlit mu, že pokud se takové výroky budou opakovat, může být prohlášen za personu non grata a vypovězen,“ říká pro ParlamentníListy.cz bývalý první náměstek ministra zahraničí.
Vídeňská úmluva totiž v článku 9 uvádí, že „přijímající stát může kdykoliv a bez povinnosti uvést důvody pro své rozhodnutí oznámit vysílajícímu státu, že šéf mise nebo kterýkoliv člen diplomatického personálu mise je persona non grata anebo že kterýkoliv jiný člen personálu mise je nepřijatelný“.
To podle Druláka může udělat vláda sama, není ani třeba souhlasu prezidenta.
„Myslím, že tohle by měla vláda udělat v podstatě hned. Pokud ne, tak to naznačuje, že v podstatě na tom vztahu k Ukrajině nic moc měnit nebudou,“ obává se profesor Drulák.
Zdroje: