28.04.2026 22:20 | Monitoring
autor: Natálie Brožovská
Na Ministerstvu pro místní rozvoj se řeší napětí kolem rušení míst i budoucnosti Agentury pro sociální začleňování. Do debaty se vložila bývalá zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, která možné zrušení agentury označila za „mimořádně nebezpečné“. Agenturu přitom do března vedl její manžel Martin Šimáček, který se do jejího čela vrátil za vlády Petra Fialy. Parlamentní listy už dříve upozornily na širší vazby manželů Šimáčkových kolem státu, neziskového sektoru a veřejných peněz.
Popisek: Zuzana Mrázová, ministryně pro místní rozvoj
DLE MNE JESTLI MÁ TÁHNOUT MRÁZOVÁ PRYČ- TAK ZA TO, ŽE CHCE ZAPLEVELIT REPUBLIKU 200M VYSOKÝMI SRAČKOMETY A ZABÍJEČI PTÁKŮ, HNUSNOKRAJINÍKY- VĚTRNÍKY TAM, KDE NEMAJÍ CO DĚLAT, ANIŽ BY RESPEKTOVALA MÍSTNÍ ZASTUPITELSTVA A NEBRALA ZŘETEL NA OPRADOVÉ BROWNFIELDY!
Napětí na Ministerstvu pro místní rozvoj pod vedením Zuzany Mrázové z ANO se dostalo do veřejného prostoru přes článek Blesku, který s odkazem na zákulisní informace popsal neklid na resortu.
Zaměstnanci mají podle článku tápat v tom, jak dál pracovat, část míst se ruší a největší obavy se týkají budoucnosti Agentury pro sociální začleňování. Právě ta dlouhodobě pomáhá obcím a regionům, kde se řeší sociální vyloučení, bydlení, vzdělávání a další citlivé problémy.
Bartoš mluví o pekle na ministerstvu
Deník do tématu zapojil také Ivana Bartoše z Pirátů jako bývalého ministra pro místní rozvoj. Ten se do své nástupkyně pustil ostře, zmínil třeba odvolání Leo Steinera, kterého si na úřad přivedl. „Dle mých informací zaměstnanci MMR, kteří vnímají svoji práci jako své poslání, zažívají doslova peklo, anebo jsou rovnou vyhozeni,“ řekl Blesku Bartoš.
Psali jsme:
Vedle kritiky dění na resortu ale článek Blesku zaujal i způsobem, jakým mluvil o samotné ministryni. Zuzanu Mrázovou v titulku označil jako „ministryni od tyče“. Sexistickou narážkou tak připomněl její koníček pole dance, což je ve skutečnosti sportovní tanec u tyče.
Článek zmiňuje také příběh Agentury pro sociální začleňování. V regionech i mezi neziskovými organizacemi prý z kroků ministerstva bijí na poplach. Na obranu agentury vznikla petice, pod kterou se podepsaly desítky zástupců měst i odborníků. Zalořila ji náměstkyně primátora Děčína Anna Lehká, a postavila se za ni i bývalá zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Ta možné zrušení agentury označila za mimořádně vážný krok. „Zrušení agentury považuji za mimořádně nebezpečné,“ uvedla.
Petice míří na Mrázovou i Babiše
Petice název „Výzva k zachování funkční, systematické a profesionální podpory Agentury pro sociální začleňování obcím a partnerům v oblasti sociálního začleňování“ a obrací se přímo na ministryni Zuzanu Mrázovou i premiéra Andreje Babiše z hnutí ANO.
Autoři petice v úvodu žádají, aby stát zachoval podporu agentury pro obce a další partnery v oblasti sociálního začleňování: „My, níže podepsaní, se na Vás obracíme s žádostí o zajištění funkční, systematické a profesionální podpory Agentury pro sociální začleňování obcím a partnerům v oblasti sociálního začleňování v souvislosti s připravovanými změnami na Ministerstvu pro místní rozvoj ČR, které se mají zásadním způsobem dotknout jejího fungování,“ stojí ve výzvě.
Signatáři upozorňují, že podle dostupných informací se má agentury dotknout rozsáhlá restrukturalizace. Vadí jim především to, že podle nich nejsou jasné důvody ani dopady připravovaných změn.
V petici se dále píše, že obce a partneři nebyli s chystanými kroky předem seznámeni: „Z dostupných informací vyplývá, že Ministerstvo pro místní rozvoj ČR počítá s rozsáhlou restrukturalizací a výraznými změnami ve vedoucích pozicích v Agentuře. Důvody těchto kroků nám nejsou známy, stejně jako jejich dopady na spolupráci v území. Tyto změny nebyly předem projednány s obcemi ani s dalšími dlouhodobými partnery, kteří služby Agentury každodenně využívají,“ uvádějí autoři petice.
Výzva zároveň připomíná, že Agentura pro sociální začleňování není podle signatářů jen administrativní složkou, ale důležitým nástrojem státu přímo v terénu. Její význam podle nich spočívá v dlouhodobé práci s obcemi, odborném zázemí a schopnosti propojovat různé instituce.
Kromě toho autoři petice popisují, v čem podle nich spočívá hlavní přínos agentury: „Agenturu pro sociální začleňování vnímáme jako důležitý nástroj státu pro řešení sociálního vyloučení přímo v území. Její přínos spočívá v dlouhodobé a systematické podpoře, která zahrnuje analytickou práci, strategické plánování, projektové poradenství, facilitaci jednání, vzdělávání i pomoc při řešení krizových situací,“ stojí v textu.
Za klíčovou označují pravidelnou přítomnost pracovníků agentury v regionech a jejich schopnost propojovat samosprávy, školy, sociální služby, policii, neziskové organizace i státní správu.
Zdůrazňují, že pracovníci agentury pomáhají jednotlivá opatření propojovat do funkčního celku: „Klíčová je především pravidelná přítomnost pracovníků Agentury v obcích a jejich schopnost propojovat samosprávy, školy, sociální služby, policii, neziskové organizace i státní správu tak, aby jednotlivá opatření dávala smysl jako celek,“ uvádí výzva.
Mnoho obcí nemá podle signatářů dostatek lidí ani odborných kapacit, aby složité problémy spojené se sociálním vyloučením řešilo samo. Podle nich jde o témata, která přesahují možnosti samospráv a zasahují do bydlení, zaměstnanosti, vzdělávání, bezpečnosti, sociálních služeb i legislativy.
Bez odborné podpory by se podle nich obce v těchto agendách orientovaly jen obtížně: „Bez odborné podpory a koordinace ze strany Agentury pro sociální začleňování je pro mnoho z nás velmi obtížné se v těchto agendách orientovat, připravovat kvalitní projekty, jednat s jednotlivými resorty nebo dlouhodobě udržet nastavená opatření,“ píší.
Právě proto podle nich může mít oslabení agentury konkrétní dopady přímo v území. Nešlo by podle petice jen o změnu organizační struktury, ale o riziko rozpadu koordinace, která v obcích dlouhodobě funguje. „Oslabení nebo zásadní změna fungování Agentury by znamenala riziko rozpadu této koordinace, návrat k izolovaným a méně účinným řešením a zhoršení situace v obcích, které se dlouhodobě potýkají se sociálním vyloučením,“ uvádí.
Žádají proto, aby ministerstvo zachovalo činnost Agentury pro sociální začleňování nejméně v dosavadním rozsahu, kvalitě a způsobu. Zároveň požadují, aby případné změny byly projednány se všemi aktéry a aby co nejméně zasáhly do fungujících mechanismů v obcích. „Proto žádáme, aby Ministerstvo pro místní rozvoj i nadále zajišťovalo činnost Agentury pro sociální začleňování minimálně ve stejném rozsahu, kvalitě a způsobu jako dosud,“ uvádějí signatáři.
Ve výzvě žádají také jasné vysvětlení připravovaných změn: „Současně vás žádáme o vysvětlení připravovaných změn a konkrétních a jasných záruk, že kontinuitu spolupráce neohrozí. Naším cílem není zasahovat do vnitřního řízení ministerstva, ale upozornit na možné dopady těchto kroků v území, za které neseme jako samospráva každodenní odpovědnost,“ uzavírá petice, pod níž je jako autorka uvedena Anna Lehká, náměstkyně primátora Statutárního města Děčín.
Právě manžel bývalé zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové, Martin Šimáček, je přitom ředitelem Agentury pro sociální začleňování. Do jejího čela se vrátil v březnu 2023 po výběrovém řízení a do funkce byl jmenován tehdejší vládou Petr Fialy (ODS).
Předtím Šimáček agenturu vedl v letech 2009 až 2015. Tehdy ho odvolal někdejší ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier z ČSSD, který krok zdůvodňoval chybami v zakázkách. Šimáček to odmítal a na jeho stranu se postavili i pracovníci agentury. Proti odvolání svého šéfa protestovali, většina zaměstnanců vstoupila do stávky a část podala výpověď. Spor o podobu agentury a její další fungování pak trval několik týdnů.
Stovky milionů ve smlouvách se státem
Parlamentní listy už v roce 2023 upozornily na širší souvislosti kolem manželů Kláry Šimáčkové Laurenčíkové a Martina Šimáčka. Oba se dlouhodobě pohybují v prostředí státu, ministerstev, poradních pozic a neziskového sektoru.
Už tehdy jsme připomněli, že Šimáčková Laurenčíková působila na ministerstvu školství v době, kdy resort vedl Ondřej Liška ze Strany zelených. Později byla spojována s tématem inkluze, pracovala v neziskovém sektoru a stala se také vládní zmocněnkyní pro lidská práva. Martin Šimáček zase prošel Člověkem v tísni a Agentura pro sociální začleňování se v jeho kariéře objevuje opakovaně.
Pozornost vzbudila i finanční stránka organizací, ve kterých se manželé objevovali. Podle tehdejších zjištění se Šimáčková Laurenčíková angažovala v devíti neziskových organizacích a dvou soukromých firmách, které měly od roku 2016 se státem celkem 149 smluv v celkové výši 429 milionů korun.
Zmiňována byla například obecně prospěšná společnost Asistence, kde měla Šimáčková Laurenčíková působit jako předsedkyně správní rady od července 2014 do května 2022. Společnost podle tehdejších údajů uzavřela od roku 2016 se státem 64 smluv za 229 milionů korun a za stejné období čerpala 106 dotací přesahujících 69 milionů korun.
Další linkou byla Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání, kterou Šimáčková Laurenčíková spoluzakládala a která se později přejmenovala na Society for All. V článku zaznělo, že tato organizace měla v roce 2021 rozpočet téměř 11 milionů korun, z čehož téměř osm milionů měly tvořit mzdové náklady.