Dvakrát brutálně okradení Češi. Hynek Beran připomíná

06.05.2026 14:50 | Rozhovor

autor: Jan Procházka

„Lidé se nechali dvakrát brutálně okrást,“ říká v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz energetický expert Hynek Beran. Jednou to byla kauza solárních baronů, podruhé energetická krize v roce 2022. „V tomto je potřeba jim neustále opakovat, že jsme u nás měli elektřinu za 12 korun, na Slovensku za korunu šedesát a ve Francii za korunu deset haléřů, a všichni na jednom trhu a v jedné Evropě,“ míní.

Dvakrát brutálně okradení Češi. Hynek Beran připomíná
Foto: Hynek Beran
Popisek: Hynek Beran s Danou Drábovou a generálem Štěpánem

Kdy jste začal vnímat, že se kolem výstavby větrných parků začíná něco zásadního dít? Kdy jste poprvé zaregistroval, že se připravují projekty v takovém rozsahu?

Rizika jsem začal vnímat už před několika lety v souvislosti s modelem SEEPIA. Spoustu takovýchto zelených nesmyslů jsem viděl už i v Pačesově komisi v letech 2007 až 2008, v tomto to nebylo nic překvapivého, byly ještě horší studie. Problém ale byl, že se pod to podepsali někteří univerzitní profesoři a oklamali tím i spoustu slušných politiků. Nechci nikoho jmenovat a pranýřovat, ale podepsali se za peníze na „výzkum“ pod něco tak podjatého, že by se za to nemusel stydět ani Stalinův pavědec Trofim Lysenko. Je to jejich hrozná ostuda a také jim lidé přestali věřit jako vzdělancům. Na druhou stranu se dnes i řada senátorů omlouvá, že dali na univerzitní tituly profesorů pod tím podepsaných a podíleli se tak na schválení výsledků podvržených těmito „pavědci“, z nichž ani jeden nebyl energetik a neměli k tomu patřičné znalosti včetně základních vstupních údajů.

Drzost Lukáše Vlčka a Petra Hladíka, že se toto pokusí prosadit do zákonné formy, jsem očekával. Aktivně jsem se podílel i na odborné reklamě, že jde o nebezpečnou politiku minulé koalice a že je potřeba tomu po volbách zamezit. S kolegy z pracovní skupiny „Energie není luxusní zboží“ jsme pomáhali i některým stranám formulovat energetickou politiku tak, aby to bylo srozumitelné pro voliče, že to po volbách skončí. To se nakonec povedlo, loňské volby byly dost o budoucnosti naší energetiky.

Co jsem ale opravdu nečekal, že nová vláda poruší své sliby a bude v tomto podvodném scénáři pokračovat hned po svém jmenování. 5. prosince 2025 vypsal Lukáš Vlček jako ministr v hluboké demisi aukce na dotace pro větrníky z našich daní, v pondělí 15. prosince byl jmenován Karel Havlíček a v pátek 19. prosince se ty aukce rozjely, namísto aby je vláda zastavila. Podobně je to i s celým procesem akceleračních oblastí, které ministryně Zuzana Mrázová nedávno vyhlásila na základě developerských projektů minulé koalice, které nikdo ani pořádně nezrevidoval a odborníci je ani neviděli. Zřejmě si myslí, že to bude ve vládě podobné jako na Bílině, a bude tvrdit, že se pod ten nezákonný postup „jenom podepsala“.

Co vás v celé této otázce nejvíce potěšilo, a naopak nejvíce znepokojilo nebo rozčílilo?

Lidem už dochází trpělivost. Nechali se dvakrát brutálně okrást s hlavou svěšenou, jednou solárními barony před 15 lety a podruhé takzvanou „energetikou krizí“ v roce 2022. V tomto je potřeba jim neustále opakovat, že jsme u nás měli elektřinu za 12 korun, na Slovensku za korunu šedesát a ve Francii za korunu deset haléřů, a všichni na jednom trhu a v jedné Evropě. Polovinu jsme si ji levně vyráběli v jaderných elektrárnách za 30 haléřů. Na Lipskou burzu 90 procent té elektřiny ani nedorazilo a dávali nám to za ty Lipské „tržní ceny“ i v době, kdy už ani Lipsku dávno nebyly. Byla to takové vekslácká rapsodie, žádná skutečná krize a žádné burzovní ceny u toho nebyly.

V současnosti je potřeba především vyhodnotit, že je to v mnoha případech ta samá společnost ČEZ, která vyrábí jadernou elektřinu za 30 haléřů, lidem a obcím ji prodává za více jak desetinásobek výrobní ceny a u toho nově nabízí „výhodné podmínky“ pro výstavbu větrných parků. Jestli budou pro lidi tak výhodné jako ceny elektřiny v roce 2022, už bych raději utíkal. ČEZ u toho prodává zahraniční investice v Německu a ve Francii, pokud se bude tento scénář opakovat, tolik by na tom nevydělali, a hlavně by to nemohli stavět tak blízko od domu, jak to plánují u nás. Ono to ani tolik nerozčiluje mě, ale spíše naše čtenáře i lidi na přednáškách, když se ta čísla od odborníků dozvědí.

Uvidíme, jak bude vláda organizovat valnou hromadu naší státní společnosti, která zanedlouho bude. Pokud budou vyměněni ti, kdo se podíleli na jedněch z nejvyšších cen v Evropě, pak se ze státní společnosti může stát důvěryhodný partner. Pokud ale zůstane nezvladatelná „státní“ firma, která dodává předraženou elektřinu, předčasně zavírá domácí zdroje a chce nám další elektřinu a zemní plyn dovážet, i když nebudou na trhu, je potřeba zvážit, co nám to chtějí stavět u domu a jaké budou jejich skutečné podmínky.

Jako energetik – v čem vidíte hlavní přínosy, a naopak rizika masivní výstavby větrných parků?

Je to podobné jako „přínosy“ devastace orné půdy výstavbou logistických hal. Pro českou ekonomiku je přínos velmi minoritní, měli bychom raději resuscitovat továrny, a ne se stávat evropským skladištěm. Z toho prosperují nejvíce ti skladištníci. Logistické parky se ale drží u země, nezastiňují Blaník a Říp, v noci nehlučí a nezabíjejí ptáky.

Energetický přínos větrných parků je minimální. Je dobré, abychom opakovali pár jednoduchých čísel: naše spotřeba elektřiny je 65 miliard kilowatthodin, 65 terawatthodin – TWh. Z uhlí potřebujeme z toho jenom čtvrtinu, kolem 17 TWh, to už není mnoho, jsme na nízkoemisním scénáři. Ve větrných parcích ale vyrobíme pouze 5 TWh, tedy třetinu proklamované „náhrady za uhlí“ za drahé ceny a za cenu devastace krajiny a přírody. Zbytek prý budeme dovážet. Je to celé podvod ekofanatiků a lichvářů: jedni nám chtějí zničit krajinu a ti druzí nás prodat budoucímu vítězi současných válečných konfliktů, který zatím není známý. Možná tu bude i Rusko prostřednictvím USA, které kupují Nord Stream.

Navštěvujete různá setkání s občany. Jak byste popsal atmosféru těchto debat a náladu lidí v regionech?

Po nekompetentním a nezákonném vyhlášení akceleračních oblastí ministryní Zuzanou Mrázovou jsou lidé značně naštvaní. Snažíme se je s kolegy především vzdělávat, v čem Mrázová a její kolegové porušují zákony a jestli můžeme nahradit uhlí větrnými parky u jejich domovů. Jiní kolegové, především z nového spolku Krajina lidí jim pomáhají formulovat připomínky. Nejenom v postižených oblastech, ale i ve městech. Zhanobení národních symbolů hory Říp a Blaník naštve prakticky každého normálního Čecha, a větrníky nad kulturními památkami a historickými poutními místy zase Moravany, kteří jsou více religiózní. Snažíme se dávat lidem naději a radit zákonný postup v protestu proti takovéto devastaci. Potravinová bezpečnost i ohrožení spodních vod se také týká městské populace, zrovna tak rekreační oblasti v přírodě i u našich památek.

Mgr. Zuzana Mrázová ksindl aňáckej!

  • ANO 2011
  • ministryně pro místní rozvoj

Setkáváte se i s lidmi, kteří jsou nálepkováni jako „ruští dezoláti“ jen proto, že chrání své domovy a krajinu. Co byste o těchto lidech řekl?

Já bych spíše řekl o těch, kteří je takto „nálepkují“. Ti lidé, co protestují, jsou většinou mladé rodiny, které už ani neumějí ruskou azbuku. A ti „nálepkovači“ zase hlupáci, kteří neumějí energetiku. K jednostrannému pojetí médií jsme se vyjádřili i na Radě pro rozhlasové a televizní vysílání, a ta už učinila takové kroky, že dávají v médiích pořadům o „ruských agentech“ méně prostoru. Pokud si toto ekonfanatici publikují ve své soukromé komunikaci na sociálních sítích, nikdo normální to stejně nečte, jde o uzavřenou skupinu osob s relativně malým vlivem, když je nepustíte veřejně k jejich propagandě. Ta je mnohdy hrazena právě těmi „investory“. Problém je, že vsadili na propagační kampaň neuvěřitelně hloupou a většina lidí jim na to už neskočila.

Jednou z aktivistek je i Katarína Ondrušová, se kterou se na besedách setkáváte. V Česku byla některými médii označena za „ruskou aktivistku“. Kde jste se seznámili a co byste o ní osobně řekl?

S Katarínou se setkáváme i mimo besedy a občas i na besedách. Seznámili jsme se prostřednictvím zesnulého kardinála Dominika Duky. Dominika Duku jsem znal už z devadesátých let jako provinciála řádu dominikánů a on i zesnulý kardinál Cottier, magistr apoštolského paláce za Jana Pavla II., mi radou i dialogem pomáhali s regularizací zednářů, kterým jsem pár let předsedal. Nikdo tu nechtěl novou italskou P2, ke které mají v současnosti velmi silně našlápnuto. Zrušili jsme neregulérní lobbistické spolky z Francie a všechny lóže musely mít na oltáři Bibli nebo jinou svatou knihu, třeba Starý zákon, a musely na ni přísahat, že budou dodržovat zákony. Tím jsme se dostali i do souladu s II. vatikánským koncilem. Dnes už tam, bohužel, mají zpátky zase mafiány a ve vedení nastrčené osoby, které se ani veřejně neregistrují.

Katarína Ondrušová se dlouhodobě věnuje zemědělství, ale zároveň stojí i za významnými společenskými a historickými aktivitami. Dominik Duka chtěl společně s Katarínou v Jáchymově vybudovat památník všem obětem komunistických pracovních táborů, včetně blahoslaveného Jána Havlíka, který pocházel z její rodné obce. Katarína byla jednou z výrazných osobností celého procesu blahořečení Jána Havlíka a podílela se na uchování jeho odkazu i připomínání utrpení kněží pronásledovaných komunistickým režimem. 

Nemáte problém otevřeně mluvit o solárních baronech a dnes už i o větrném byznysu. Jak vnímáte postoj současné vlády k této problematice?

Mám obavu, že mají především problém otevřeně mluvit oni o tom, co na nás chystají. Přijde mi to, jako kdyby se žena rozvedla s manželem, který byl alkoholik, vzala si nového, který by jí sliboval výlety do přírody a lepší život, a za pár dní po svatbě se vracel k ránu ožralý z baru. Vymlouvají se a stydí se přiznat, že v tom byznysu po minulé koalici pokračují. Občas se vymlouvají i na příkazy z Bruselu, i když u solárních baronů ani za „energetické krize“ také žádné takové neměli. Jenom někam věčně mizely peníze spotřebitelů a daňových poplatníků, a do Bruselu to nebylo.

Kromě obecních voleb se na podzim také mění třetina senátorů. Doporučuji spíše nezávislé kandidáty než nominanty politických stran, které začínaly tenhle povětrný byznys nebo v něm dále aktivně pokračují. Jinak si vyberete pouze senátora jedné nebo druhé barvy, který těm větrným baronům zase bez protestu schválí nový stavební zákon a další výprodej naší krajiny. To přece nechceme. Volte na podzim osobnosti, které se zaručí, že s tím něco udělají, a ne podle plakátů a hesel. Reklamu jim ti větrní a solární baroni mohou jednoduše z vašich daní zaplatit. Na základní škole jsme říkali „jména hloupejch na všech sloupech“, ale to byla tenkrát jen jedna strana.

Vládní zmocněnec Filip Turek se v minulosti vyjadřoval velmi ostře proti větrným elektrárnám. Dnes je jeho rétorika podle mnohých mírnější. Zklamal vás jeho současný postoj?

Filip Turek byl i ikonou mnoha žen, které k němu vzhlížely jako k symbolu nové generace politiků. V tomto se nechová jako rytíř, jako chlap, pro kterého je slovo dané před volbami zákonem. V podstatě je tím, čím byl jmenován, vládním zmocněncem pro Green Deal ne pro jeho ukončení. Tedy se tou „umírněnou rétorikou“ podílí na jeho realizaci. Jak může tvrdit, že si i s ministrem posvítí na dění na Ministerstvu životního prostředí, a odházejí odcházejí nich developerské studie na bonitních pozemcích pro větrné barony namísto akceleračních oblastí na nepotřebných plochách podle zákona? Má vládní zmocněnec i ministr životního prostředí pravomoci veřejně vyhlásit, že se to musí předělat a dát do souladu se zákony i představami lidí, kteří ho volili, nebo bude raději dělat greendealu manekýna, aby jej lidé lépe snášeli? Až Filip Turek řekne, že má Zuzana Mrázová podvrženou studii, která nedopatřením utekla z jeho rezortu a o které se v rozporu se všemi zákony nebavila s obcemi ani s kraji, tak mu můžete věřit. Doufám, že si tohle přečte, každý má možnost klopýtnutí i nápravy.

Politiků, kteří sedí v lavici a kývou, máme ve skutečnosti vícero. Nejméně 101 v parlamentu, jinak by tohle projít nemohlo. Přitom jsme jich volili nejméně 108 s jiným programem i představami. Máme zatím asi dva nebo tři, kteří se nebojí. Jmenovat je nebudu, hledejte podle výsledků. A také pár senátorů, ti půjdou asi k Ústavnímu soudu.

Co byste vzkázal lidem, kterým je jedno, v jaké zemi budou jednou žít a vyrůstat jejich děti?

Asi aby zvážili svůj postoj k budoucnosti anebo naopak svůj postoj k plození dětí, když je jim jejich budoucnost ukradená. Energetika je běh na jednu spíše na dvě generace. Děti té současné budou sedět pod větrnými mlýny a platit tribut „investorům“ a zahraničním bankám. Ale spíše si vážím těch lidí, kteří chtějí mít děti a rodiny v klidné krajině a v prosperující zemi nerozkradené mafiánskými postupy ve strategickém oboru. Ti by možná měli jít do politiky, protože vybírat si u voleb mezi lockdowny, blackouty a green dealy už lidi přestalo bavit. Jsou to samá divná cizí slova, která do českého jazyka ani do našeho života nepatří.

Myslíte si, že si společnost dostatečně uvědomuje, jak zásadní dopady mohou mít dnešní rozhodnutí na budoucí generace?

Infobox

Hynek Beran

Hynek Beran

Absolvent FEL ČVUT. Spolupracoval na kybernetických modelech elektrizační soustavy, několik let působil jako zahraniční poradce pro problematiku tržního prostředí na Slovensku a poté jako zahraniční externista v Rusku. Působil jako tajemník obou vládních nezávislých energetických komisí. V současnosti se věnuje také problematice společenských dopadů energetiky, národohospodářským aspektům, vlivu tržních deformací na zdravý rozvoj společnosti a bezpečné implementaci obnovitelných zdrojů energie. V roce 2009 patřil k odborníkům, kteří veřejně varovali před nebezpečnými dopady masivní implementace fotovoltaiky. Působí jako tajemník České společnosti pro energetiku. Je spoluautorem několika kapitol monografie Perspektivy české energetiky.

Už od roku 1998, od Opoziční smlouvy, byla a je naše společnost postavena na výprodeji. Nejprve bohaté průmyslové země, pak výprodeji služeb, bank a síťových odvětví zahraničním výběrčím, a nakonec vyprodávají i naše přírodní bohatství.

Dopustili jsme už 28 let, aby nám tu něco takového vládlo. Toto rabování trvá déle než trvala sovětská okupace, to bylo 21 let. Dopustila to celá naše generace, už se to vlastně stalo. Výprodej krajiny a zdražování poplatků za levnou elektřinu je logickým dalším dějstvím v zemi, kde už není co krást. Chtěli jsme kdysi vládu odborníků. Kolik jich tam máme? Je to snad Petr Hladík nebo Zuzana Mrázová, pod rukou jednoho takové programy vznikají a pod rukou druhé se realizují? Energetika a protest proti devastaci krajiny u toho může sehrát podobnou roli, jako sůl v Gándhího Indii nebo Bostonský čajový dýchánek na počátku revoluce v USA. Je potřeba zbavit se této výprodejní kolonizace a začít žít zase normálně.

Pokud jde o energetiku, máme stále funkční energetickou soustavu a spolehlivý nízkoemisní palivový mix. Zvrácenou vizi, že devastací krajiny a likvidací funkční energetiky dosáhneme nějakého pokroku, je potřeba odmítnout jako v tom Bostonu nebo Indii. Dosáhneme akorát drahé elektřiny, blackoutů v sítích a zničené krajiny k tomu. Tuhle „kulturní revoluci“ ministryně Zuzany Mrázové a celé vládní koalice musí odmítnout každý, kdo něčemu takovému nedal vloni ve volbách svůj hlas. Doručuji tedy každému občanovi, kterému to není lhostejné, aby poslal do konce května paní Mrázové svoje vyjádření k tomu, co nám tato dáma po minulé koalici „podepsala“. Desítky větrných parků budou rušit nás všechny více než jedna diskotéka na Bílině.