Drulák k Posseltovi: Co kdyby vládli městu muslimové a pozvali si teroristy?

Spustit čtení článku

Tato funkce je dostupná jen pro přihlášené uživatele s aktivním předplatným typu Lepší čtení a vyšší. Předplatné i Prémiové body PL můžete získat i zdarma, přečtěte si více v tomto článku

14.05.2026 11:41 | Rozhovor

autor: Jakub Vosáhlo

Konání sudetského sjezdu v Brně není pouze záležitostí místní samosprávy, soudí někdejší náměstek ministra zahraničí a nynější předseda Spolku Svatopluk Petr Drulák. „Pokud by, zcela hypoteticky, v některém českém městě vyhrála volby nějaká strana muslimů a uspořádala si na jeho území akci, na kterou by pozvala nějakou muslimskou teroristickou organizaci, stát by zcela jistě reagoval, monitorovaly by to tajné služby. A bylo by to zcela správně,“ sdělil ParlamentnímListům.cz.

Drulák k Posseltovi: Co kdyby vládli městu muslimové a pozvali si teroristy?
Foto: Youtube
Popisek: Petr Drulák

Jaký by z vašeho pohledu někdejšího prvního náměstka ministra zahraničí měl být postoj české vlády k Sudetoněmeckým dnům v Brně? Je to mezinárodněprávní událost, na kterou by mělo být reagováno na vládní úrovni?

S mezinárodním právem se pořádání Sudetoněmeckých dnů míjí. Jde tu spíše o to, že česká vláda má hájit české národní zájmy. Zde její role určitě je a právě to jsem se snažil připomenout v dopise, který jsem inicioval.

Obávám se, že v této věci vláda zmeškala příležitost jednat. Jedná se o akci spolku, který má požadavky v rozporu s českým právním řádem, což mělo být minimálně jasně řečeno.

Tento spolek a jeho akce jsou nám prezentovány jako „tvář Evropy“ a toho, že by v zájmu evropských vztahů měly naše zájmy ustoupit. Nemyslím si, že je to dobré i pro Evropu, pokud má být v Česku reprezentována takovými tvářemi, jako je pan Posselt.

V každém případě jde ale v případě Landsmannschaftu o uplatňování nároků, které český stát ani nemůže poskytnout. Proto mi přijde nepochopitelné, že vláda na dění, které se kolem toho rozpoutalo, ještě oficiálně nereagovala.

V debatě zazněl i jiný výklad. Podle něj, prezentoval jej třeba Vít Rakušan, jde zkrátka o setkání v Brně, jehož pořádání je výsostným právem místní municipality a vláda ani jiný orgán státu by do toho radnici neměl mluvit. Co na něj říkáte?

Nesouhlasím. Tato akce a aktivity jejího účastníka se dotýkají veřejného zájmu, a v tu chvíli má zasáhnout stát. Pokud by, zcela hypoteticky, v některém českém městě vyhrála volby nějaká strana muslimů a uspořádala si na jeho území akci, na kterou by pozvala nějakou muslimskou teroristickou organizaci, tak by stát zcela jistě reagoval, monitorovaly by to tajné služby. A bylo by to zcela správně, toto je role státu. V případě brněnského setkání není důvod, aby na ni bylo rezignováno.

Nepřekvapuje mě však, že s tímto účelovým výkladem přišel pan Vít Rakušan. Ten patří do skupiny, připravené jakékoli české zájmy kdykoli prodat.

Ve čtvrtek odpoledne má v Poslanecké sněmovně pokračovat k tématu Sudetoněmeckého sjezdu debata, přerušená v minulém týdnu. Ze strany opozice zaznělo, že by se vůbec neměla konat, a také ji pět opozičních stran chce bojkotovat. Podle vás je správné, aby se toto téma řešilo na parlamentní půdě?

Pokud selže nebo nekoná vláda, má reagovat Poslanecká sněmovna, která jí vyslovuje důvěru a má vůči vládě i kontrolní pravomoci. To je jeden ze základních principů parlamentní demokracie. Jak jsem již řekl, z mého pohledu vláda měla konat, takže aktivitu sněmovny považuji za logickou.  

Je samozřejmě paradoxní, že ve sněmovně téma zvedá vládní hnutí SPD. Čekal bych, že téma dokáže prosadit ve vládě. Že se tak nestalo a přichází s tím na sněmovní půdu, to je důkazem slabé pozice, jakou SPD ve vládě má.

Jak podle vás dění kolem sjezdu Landsmannschaftu poznamená česko-německé vztahy?

Z mého pohledu bude dobře, když Němci pochopí, že si Češi některé věci nenechají líbit. Naše pozice ve vztahu k Německu byla zejména v posledních letech velmi submisivní.

Je samozřejmě otázkou, co Česká republika a její instituce nakonec podniknou. Já nevěřím, že Sněmovna něco přijme. Jde o návrh usnesení od předsedy SPD, ke kterému se zbytek vládní koalice zatím vyjadřoval spíše zdrženlivě. Byl bych překvapen, kdyby na to celá koalice přistoupila a schválila to. Příjemně překvapen.

Sudetoněmeckých dní se má účastnit i bavorský premiér Söder, kterého pak v Praze přijme prezident Pavel. Už jsem četl i názory, že je to ze strany prezidenta velmi nešikovné zasahování do vnitroněmecké politiky, kde se schyluje ke koaliční krizi, jejíž je bavorská CSU a její předseda součástí. Jak se na to díváte z pohledu diplomata?

Problematický je ten kontext, že se tak má dít bezprostředně po té akci v Brně. Že tam pojede přímo ze sněmu Landsmannschaftu. Jinak v tom nevidím až takový problém, je to zdvořilostní návštěva, takových prezident přijímá denně mnoho.

Kontext tomu dává rámování, že prezident vlastně sympatizuje s tou akcí a požadavky sudetoněmeckého hnutí. To je z pohledu Hradu chyba – nebo záměrný signál směřování, které se dá nazvat kolaborantským.

Jak to podle vás poznamená vztahy mezi Čechy a Němci na mezilidské „sousedské“ úrovni?

Tato akce, to už je zřejmé, zatíží a zkomplikuje česko-německé vztahy, které teď byly v podstatě v docela dobrém stavu. Ten vztah byl dost asymetrický, Německo na nás má velký vliv, také zde Němci mnohé skoupili, ale my jsme jim to také celkem dobrovolně prodali.

Nebyly mezi námi zásadní problémy, což bylo dáno i tím, že obě země, i jejich politické reprezentace, k tomuto vztahu přistupovaly velmi zodpovědně. V Česko-německé deklaraci v roce 1997 jsme se dohodli, že otázky z minulosti jsou uzavřené a obě strany to víceméně dodržovaly.

A teď do toho vstoupil spolek, který je ve své podstatě „institucí pro otevírání minulosti“ a zcela to smazal. Reakcí samozřejmě je radikalizace i na české straně, která se ale dala očekávat. Takže si asi ještě řekneme ledacos, z obou stran. A mohli jsme se tomu vyhnout.