Elektrodebilita v praxi

Elektro (de-mo) bilní realita!!!

Na TV Seznam jsem shlédl zajímavou reportáž: Trojice elektromobilistů

uspořádala testovací jízdu z Mariánských lázní do Třince.
Výsledek je v kostce takovýto:

1/ Levné elektromobily nejsou pro dálkové cesty vůbec vhodné.

2/ Jízda s elektromobilem připomíná venčení psa; u každého patníku musíte
zastavit a počkat, až pejsek patník zavlaží, (elektromobil se dobije).

3/ O tom, kolik za všechna ta dobíjení, (celkem 5x) zaplatili, se cudně
mlčelo. Padla jen iformace o průměrné spotřebě – od 13 do 20 kW za každou
hodinu jízdy. (jelo se za pěkného počasí, takže bez topení a > klimatizace a
po dálnici max. 110 km/h ustálenou rychlostí).

Takže: U rychlonabíječky stojí 1 kW kolem 23 – 26 Kč.. Což znamená, že hodina
jízdy po dálnici vyjde na ,,úžasně levných“ 390 – 420 Kč, podle typu
vozidla. (benzinové auto ujede za hodinu za optimálních podmínek po dálnici
100 – 130 km a spálí max. 8 l benzinu za 27 Kč, čili jede za poloviční
peníze, já jezdím na E-85, který je za 24 Kč/litr, takže ještě za míň).

Za elektromobil s deklarovaným (skutečný je nižší) dojezdem 450 km dáte
trojnásobek ceny srovnatelného klasického auta.

Reálná cestovní rychlost je také nižší. S klasikou lze trasu M. L. – Třinec

  • M. L. ujet na otočku za den, s elektromobilem ne. (vyjeli ráno, do Třince
    přijeli večer a s vybitými bateriemi, takže museli se pídit po nabíječce a noclehu).

Pokud budete muset v zimě topit, nebo v létě chladit, sníží se dojezdová
vzdálenost o až 30% a čekání v koloně na zasněžené dálnici je neřešitelné,
po několika hodinách je baterka prázdná, takže v autě začne mrznout a po
uvolnění cesty už nemáte energii na jízdu. Navíc elektromobil nelze táhnout
po silnic, jako klasické auto, jediná možnost je naložení na odtahový vůz.

Po cca 5 letech, (při soustavném používání rychlonabíjení dřív), klesne
kapacita baterie na neakceptovatelnou hodnotu a je tu problém: Nikdo neumí
dosloužilou baterii vyměnit a následně ekologicky zlikvidovat.

Pokud vozidlo odstavíte s vybitou baterií a necháte týden v klidu, zjistíte
následně, že už s ním neujedete ani metr a pokud se pokusíte baterii dobít,
riskujete požár. (Li baterie, ponechaná delší dobu ve vybitém stavu se sama
zničí, někdy při tom i zahoří, nebo vybuchne)..

Závěr:

Aby se s elektromobilem dalo normálně jezdit, musel by mít baterie o
minimálně trojnásobné kapacitě, oproti těm současným, jejich životnost by
musela být srovnatelná s životností celého vozidla, čili minimálně deset
let, dobíjení na 100%kapacity by nesmělo trvat déle, než 5 minut a počet
cyklů nabití/vybití, při ztrátě max. 2% kapacity by musel být aspoň 2.000.
Jenže takové baterie jsou pro pohon osobních automobilů stále jen sci-fi. O
ceně elektřiny, (1 kWh z třífázové přípojky rodinného domku vyjde na cca 7
Kč, oproti 25 Kč u rychlonabíječky), je zbytečné diskutovat, elektronesmysl
se vyplatí jen ve dvou případech: 1/ bydlíte na venkově, jezdíte jen po
nejbližším okolí a vozidlo si dobíjíte ze zásuvky doma v garáži a 2/ na
vozidlo přiděláte kouli, za ní pověsíte přívěsný vozík s 15 kW benzinovou,
nebo naftovou elektrocentrálou a baterii dobíjíte průběžně za jízdy.