Krátké poznámky k válce, která tak krátká nebude

https://www.novinky.cz/clanek/podcasty-kauza-moravce-ukazuje-jaci-jsou-v-ct-poseroutkove-tvrdi-expremier-necas-40567228

Ostatně když ODSákům, dojdou argumenty, utečou:

https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-vondra-na-slovensku-odesel-z-televizni-debaty-vase-kecy-poslouchat-nebudu-rekl-blahovi-40567187

Já bych se toho pána nebál.

https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-blizky-a-stredni-vychod-iran-izrael-usa-utoky-trinacty-den-online-40567277

Ostatně:

https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-blizky-a-stredni-vychod-iranskemu-rezimu-kolaps-nehrozi-hlasi-americke-rozvedky-40567312

Hynek Beran: Je lež, že máme povinnost stavět větrné parky

12.03.2026 12:18 | Rozhovor

autor: Karel Výborný

Máme povinnost stavět větrné parky? Ne, říká energetik Hynek Beran. „Tohle je další lež našich politiků, zejména z kruhů kolem Ministerstva průmyslu a obchodu i některých českých energetických společností. Máme povinnost vytýčit pozemky, kde se bude moci stavět bez zbytečných obstrukcí, ještě k tomu na neužitečných nebo již zastavěných plochách. Co to znamená? Například na logistické hale si pak může majitel postavit fotovoltaiku bez složitého stavebního řízení. My máme splnit pouze to, že bude dost těch hal, kde si to takto mohou postavit, když budou chtít, ne je k tomu násilím nutit,“ vysvětlil.

Ve své přednášce pro starosty postižených obcí jmenujete sedm lží, které se v české politické scéně šíří o větrných parcích. Mohli bychom je společně pro naše čtenáře vyjmenovat?

Začněme od té zásadní, záchrana planety. Světová energetická rada varuje před přeměnou půdy nebo konverzí krajiny. Toto je ve světě stejné riziko jako je CO_2. Naším obnovitelným zdrojem je půda, kterou si nenávratně ničíme betonovými sokly, a také narušení režimu podzemních vod. Nejde vůbec o „udržitelný rozvoj“, na takto znehodnocené půdě si budoucí generace ani neškrtnou podobně jako v Horním Jiřetíně, ale o devastaci přírody a životního prostředí. Ekologický odpad není také vůbec vyřešen, po skončení životnosti zůstane hromada vrtulí a dalšího odpadu, který dnes neumíme recyklovat a je daleko objemnější než třeba jaderné palivo, které se v podstatě vejde do jedné větší tělocvičny. Zanecháme tedy budoucí generaci zdevastovanou půdu a hromadu nepoužitelných plastových lopatek.

Kritizujete nezákonné vytyčování akceleračních zón?

Ano, to je ta druhá lež našich politiků. Podle směrnice RED III jde přednostně o umělé a zastavěné plochy, jako jsou střechy a fasády budov, dopravní infrastrukturu a její bezprostřední okolí, parkoviště, zemědělské podniky, skládky, průmyslové areály, doly, umělé vnitrozemské vodní útvary, jezera nebo nádrže, městské čistírny odpadních vod, a znehodnocenou půdu, kterou nelze využívat pro zemědělství. Už to umí lidé i nazpaměť.

Předpokládám, že by si to politici, například jako je Filip Turek, který s tím mediálně vystupuje, měli konečně přečíst také. Dělat národního zmocněnce pro Green Deal a namísto neužitečných ploch chtít dávat 250metrové věže lidem 700 metrů od domu jako „benefit“ namísto 500 metrů, není opravdu na místě. I na Slovensku, kde proti tomu protestují, mají 1000 metrů. Podstatné je ale, že podobní „odpůrci“ řeší ve svých prohlášeních něco jiného než evropskou legislativu. Až se mediálně vyjádří, že budou akcelerační zóny na té nepotřebné půdě nebo střechách logistických hal, rádi jim zatleskáme. Zatím k tomu není úvod, tleskají zejména větrní developeři, a tyhle debaty zbytečně odvádějí od jádra problému, kterým je překrucování evropské legislativy proti vlastním lidem.

Mgr. Filip Turek

• AUTO
• poslanec

Mnozí politici se k tomu stavějí podobným způsobem, jako kdyby po sovětské okupaci v roce 1968 tvrdili, že je okupace nutná, ale oni budou zmírňovat její následky. Větrné elektrárny budou podle jejich plánů strašit v naší krajině stejně dlouho, jako byl „dočasný pobyt“ sovětských vojsk, ti tu nedobrovolně pobývali také přes 20 let, akorát byli se svými základnami zalezlí v lesích a nestrašili s nějakými monstry před Blaníkem.

Je povinnost ty větrné parky skutečně postavit?

Tohle je další lež našich politiků, zejména z kruhů kolem Ministerstva průmyslu a obchodu i některých českých energetických společností. Máme povinnost vytýčit pozemky, kde se bude moci stavět bez zbytečných obstrukcí, ještě k tomu na neužitečných nebo již zastavěných plochách. Co to znamená? Například na logistické hale si pak může majitel postavit fotovoltaiku bez složitého stavebního řízení. My máme splnit pouze to, že bude dost těch hal, kde si to takto mohou postavit, když budou chtít, ne je k tomu násilím nutit.

Naši politici si to ale vykládají tak, že úřady zavřou lidem ústa, když jim budou developeři stavět větrníky doslova nad hlavou, a ještě je za tu devastaci naší krajiny podpoří z našich daní. Dotace ani kontrakt vlády s developerem na kompenzaci nízké ceny na burze nejsou součástí Směrnice RED III ani našeho závazku v EU. Stačilo by tedy v klidu ukázat v Bruselu ty logistické haly, teplárny a další plochy v souladu s evropskou legislativou a máme splněno. Ve skutečnosti lidé bojují s překroucenou intepretací evropských zákonů, na které má někdo vydělávat. O krajině kolem Blaníku jsem v evropské legislativě nečetl ani slovo. Možná je četli ti politici při jednání s developery, když si tam společně plánovali stavební pozemky, a pak dostali místo evropských zákonů do ruky mapu České republiky jako stavební mapu.

Jak se to projeví na regulované složce platby za elektřinu, kterou zejména ministr Havlíček slíbil nezvyšovat?

Větrné parky nejsou, na rozdíl od většiny těch objektů nařízených z Bruselu, v blízkosti elektrické soustavy. Pokud budeme stavět nová vedení k větrným parkům, budeme stavět i nové drahé transformátory a posilovat okolní sítě. Tyto prvky budou mít velmi nízké využití, v podstatě na špičkový výkon, který se ale bude většinou prodávat za dumpingové ceny na lipskou burzu. Návratnost je ve srovnání s jaderným reaktorem, kdyby stál v polích, asi čtyřikrát horší. Stavíme vedení na 2000 ekvivalentních hodin v roce, je to podobné, jako kdybychom stavěli drahou dálnici do Chorvatska pouze na dobu dovolených. Toto zaplatíme v regulované složce ceny. Znamená to zdražení a také nebude na údržbu a obnovu stávajících sítí pro normální lidi, která je v mnoha obcích zanedbaná nebo neodpovídá normě. V obcích si ponecháme stará nadzemní vedení, k větrným parkům natáhneme kabely. Například v Liberci, kde má hejtman Půta s ČEZem, kde je v dozorčí radě, jeden z největších větrných projektů proti vůli řady obyvatel kraje, máme ještě historické sítě VN 10 kV ze 70. let, tedy 50 let staré rozvody. Kdyby pan hejtman lépe „dozíral“, určitě by se měl ptát, kolik prostředků zůstane na jejich obnovu, zatím se plánují především ty jeho větrné parky.

doc. Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA

• ANO 2011
• 1. místopředseda vlády

Ve skutečnosti budeme z našich daní kompenzovat dumpingové ceny elektřiny v době přebytků a ze zvyšující se regulované složky ceny přispívat na její dopravu na Lipskou burzu. V obcích tím omezíme komunitní sdílení jejich vlastní obnovitelné elektřiny ještě před volbami, to je nutné si uvědomit už dnes, a dotace v tom příliš nepomohou. Nejsou na to určené a je jich málo.

Větrné parky údajně stavíme proto, abychom mohli odstavit fosilní zdroje

Ideologické příručky zelených svazáků bych vnímali s rezervou. V době solárních baronů měli příručku „zelená revoluce“ a skončilo to solárním tunelem. Čtenáři by se měli podívat na více objektivní zdroje, například na stránky státní společnosti ČEPS, kolik toho můžeme doopravdy odstavit. Ani ty Chvaletice ne. To počítaly stovky inženýrů v Evropské unii.

Když v Německu fouká, bude elektřina z větrných elektráren za dumpingové nebo záporné ceny. Když nefouká, nic nevyrobí u nás ani v tom Německu. Němci už v tom podvádějí dnes a jejich „obnovitelná elektřina“ jsou ve skutečnosti stále fungující uhelné elektrárny dodávané přes takzvané „kapacitní platby“, což je v podstatě pouze pseudonym uhelné elektřiny především z bývalé NDR. Podobně jejich „re-dispečink“ stojí kolem 3 miliard EUR ročně a tu „obnovitelnou elektřinu“ do toho dodávají Křetínský a Tykač s ČEZem, vyrobena je z čistého uhlí. Jsem zvědavý, co udělají, pokud by Tykač zavřel Počerady. Třeba budou v Bavorsku chvíli svítit loučemi.

Musíme nahradit fosilní energetiku environmentálně udržitelnou?

Ano, to máme v plánu už od toku 2000 a zatím nikdo stavební kolečko v Temelíně ani v Dukovanech neviděl. Slováci a Maďaři to zvládli. My jsme zvládli po roce 2000 dostavět chladicí věže k teplárnám a exportovat uhelnou elektřinu za dumpingové ceny. Potom jsme postavili „solární barony“, kteří nás stáli o ostatními OZE to samé, co zbytek normální elektřiny, ale namísto nahrazení 30 procent energie z uhlí, což nám zelení ideologové v čele s Martinem Bursíkem tenkrát slibovali, nahradili jenom 3 %. Někdo jenom ukradl peníze, a to uhlí muselo zůstat.

RNDr. Martin Bursík

I pokud bychom si v současnosti postavili těch 2,5 GW větrných parků, vyrobíme z nich nejvýše 5 TWh elektřiny, ale z uhlí jsme jí v roce 2024 vyráběli přes 25 TWh. Tedy si zničíme krajinu, abychom nahradili 20 % výroby z uhlí? Který tunelář tohle zase počítal?

Pokud jde o ten trvale udržitelný rozvoj, je mezi těmi solárními a větrnými barony přece jenom rozdíl. U solárních baronů je zábor půdy skutečně dočasný. Když se odstraní elektrárna, ve skutečnosti se pouze ze země vytahají podpěry a odnesou dráty, je půda bez problému použitelná k původnímu účelu, kterým je zemědělství. Betonový sokl větrného monstra ale už nikdo neodstraní, možná je budou za pár set let zkoumat archeologové a kroutit nad tím hlavou.

Ohrožení podzemích vod je zato reálné, zejména v Ralsku, které je něco jako „studna“ ČR a část nám jí už zničila sovětská okupační armáda a těžba uranu pro sovětské jaderné hlavice. Větrní developeři za pomoci některých politiků chtějí zřejmě v tomto totalitním díle podobně nevybíravým způsobem pokračovat.

Údajně je elektřina z větrníků levnější

Tohle je sedmá, pro občany asi ta největší lež. Ale ona je vlastně částečně pravdivá. Jak pro koho. Když je v Německu nadvýroba díky přehnaným dotacím, je ta elektřina opravdu za dumpingové nebo i záporné ceny. Někdo ale musí zaplatit ten rozdíl.

Aby na tom větrný developer neprodělal, musí mít kontrakt vládou, která mu tu dumpingovou cenu doplatí do ceny komerční, a může vesele vyrábět elektřinu dotovanou z daní. Budeme mít o to méně na důchody?

Například když bude mít u nás developer ve smlouvě s Ministerstvem průmyslu a obchodu 3 koruny dvacet haléřů na takzvaný „contract for difference“, tedy kontrakt na rozdíl ceny trhu, která byla nabízena v aukcích, a prodá na lipské burze jenom za dvacet haléřů, doplatí mu vláda zbývající prodělané tři koruny z našich daní. Pak může některá firma, například ČEZ, za „fixované“ ceny zákazníkům, které už propagují i někteří naši poslanci a poslankyně, tu elektřinu za dvacet haléřů nakoupit zpátky a prodat ji zákazníkovi třeba za čtyři koruny. Celkový obrat na takové transakci je sedm korun za jednu kilowatthodinu, ale ta elektřina ani neopustí území České republiky.

Podobně jako lehké topné oleje?

Jednodušeji a cenově o to brutálněji. Větrný park vyrobí za domluvenou cenu, když je cena na trhu nízká, doplatí mu zbytek stát. Větrný park prodá elektřinu za „cenu trhu“ a je uspokojený na úkor našeho rozpočtu. Poté to „koupí na trhu“ někdo jiný za tu dumpingovou cenu a prodá to zákazníkům za jejich fixovanou. Klidně sesterská společnost té výrobní, za doby energetické krize to ČEZ výroba a prodej dělal přesně takto, dokonce se ani na tu burzu příliš neobtěžovali.

Je to dvojí přeprodej, jednou dotovaný z našich daní na levnou cenu, kdy na tom výrobce vydělá, podruhé za fixovanou cenu zákazníkovi, kdy dodavatel inkasuje velký zisk. Inkasuje se dvakrát. Kdyby měl developer svůj obnovitelný zdroj třeba v teplárně a ta to kupovala za čtyři koruny rovnou, nemůže si přijít pro kompenzaci svého prodělku do státního rozpočtu. To je celý princip. Větrné parky nemají být v teplárnách ani na logistických halách, ale rovnou napojeny do sítě 110 kW a přes ni na lipskou burzu. Fakticky ale ta elektřina vůbec nevyteče z republiky, je to jenom stroj na peníze.

Levně prodají – vezmou „ušlý zisk od státu“ – za levně si „v Lipsku“ přeprodají“, draho prodají zákazníkovi za fixovanou cenu.

Otázka poslední, jak to zarazit?

Předně si musejí lidé ještě před obecními volbami uvědomit, že k dodržení současných závazků EU na vytýčení akceleračních zón větrné developery nepotřebujeme vůbec, a vyzývat politiky, že víme, že nám lžou, pokud by tvrdili něco jiného. Tím dáme šanci těm slušným. Nestačí jednou v nějaké petici, ale veřejně, na pracovištích, v restauracích, s rodinami a známými. Ať o tom všichni víme. Dnes jsou to nejméně statisíce lidí, možná se už blížíme k milionu. 

Developer potřebuje tři věci pro svou úspěšnou existenci. První je zákon, podle kterého smí stavět. Je vcelku jednoduché odmítnout „českou cestu“ nedodržování evropské legislativy a plánované devastace půdy a krajiny, stačí vytýčit akcelerační zóny podle zákona a zarazit postup nezákonný.

Druhé jsou peníze, ty jsou možná i na prvním místě. Pokud nebude mít developer vládou pokryta rizika záporné ceny na lipské burze, banka mu ani nepůjčí, a bude muset jít třeba někam na logistickou halu, do teplárny a podobně. Když už by měl dostat podporu z našich daní, měl by podpořenou elektřinu dodat za rozumnou cenu v České republice, a ne pomocí „trhu“ tunelovat státní peníze. Zásadní je tedy nepodporovat ze státního rozpočtu dumpingové prodeje na burzu. Tady jdou proti lidem veliké peníze, ale když se budou lidé zainteresovaným politikům vysmívat, že to všichni vědí, asi to i před volbami zabere. Covid zlikvidoval dvě politické strany, které byly v parlamentu od samého počátku, a větrné Frankensteiny jsou spíše jako očkování s trvalými následky v krajině, bude se na ně koukat každý. Učitelé ve školách mohou třeba se žáky počítat ceny na burze a podle toho dopady na státní rozpočet, ta úloha není těžká a budoucí generace žáků zejména středních škol se určitě ráda pocvičí v energetické gramotnosti. Data a zadání k takovým příkladům můžeme s kolegy z univerzit dodat.

Třetí potřebou je příslib pozemku, kde se bude stavět. Zde je nutno zmařit, tedy zastavit, současné netransparentní určování akceleračních zón od samého počátku. Někdo tu už delší dobu pracuje s mapou, kterou lidé v dotčených oblastech ani neznají, a chce ji legalizovat o prázdninách, až budou lidé na dovolené, aniž by se k tomu měli možnosti vyjadřovat. Tenhle postup je ale v Evropské unii a v České republice vzhledem k jejím zákonům a mezinárodním závazkům nezákonný. Tedy zamezit nezákonnému pokoutnímu vytyčování akceleračních zón pro větrné developery bez účasti a informování zainteresovaných obcí a občanů.

Ivan Hoffman: Trump má špatné karty. Když USA padnou v Íránu, zhroutí se jim vše

12.03.2026 9:51 | Komentář

autor: Ivan Hoffman

POHLED IVANA HOFFMANA Když se Trump vysmívá Zelenskému, že má ve válce s Putinem špatné karty a měl by to zabalit, sám si nyní koleduje o něco podobného, obává se v komentáři pro ParlamentníListy.cz Ivan Hoffman nad zprávami z Íránu. Ve skutečnosti tato nepovedená akce ukázala na hlavní problém, který má svět s americkou hegemonií.

Odhlédne-li se od propagandy, Netanjahuova a Trumpova válka proti Íránu se zjevně nevyvíjí podle jejich představ. Kalkulace, že íránský režim je oslabený a vojenská akce ho rychle dorazí, se ukázala jako chybná. Írán byl na válku dobře připraven a z efektní trestné výpravy se stává geopolitická past.

Zatímco cena ropy na burzách kopíruje chaotická sdělení Donalda Trumpa, který jeden den válku eskaluje a druhý den ji má za prakticky vyhranou, Írán, zdá se, s Američany nekončí. O tom, za kolik se bude prodávat ropa a plyn, a kolik jí bude, pokud američtí spojenci v Perském zálivu pod íránskou palbou zastaví těžbu a zkrachují na nedostatek vody a potravin, nerozhoduje Donald Trump. Rozhodnou Íránci, kteří mají dostatek levných dronů, nějaké hypersonické rakety, ale především motivaci pomstít vraždu duchovního vůdce či zmasakrovaných školaček.

Je pravděpodobné, že se Trump pokusí ukončit válku, která se bude vojensky komplikovat, ekonomicky prodražovat a politicky stávat noční můrou, předstíráním skvělého vítězství. K tomu je ale třeba, aby Trumpovo skvělé vítězství předstírali také Íránci. Ty, se kterými mohl vyjednávat, ale pozabíjel a ti, kteří je nahradili, nic takového předstírat nebudou. Výměnou za zastavení palby budou požadovat splnění ponižujících čili politicky nepřijatelných podmínek.

Když se Trump vysmívá Zelenskému, že má ve válce s Putinem špatné karty a měl by to zabalit, sám si nyní koleduje o něco podobného. Ztratí-li USA vliv na Blízkém východě, padne tím první kostka dlouhého domina, aniž by měl Donald Trump karty, něco s tím udělat. Způsobit globální institucionální, ekonomickou a bezpečnostní krizi neznamená pouze udělat si ve světě spoustu nepřátel. Ztráta prestiže, důvěryhodnosti a vlivu se přelije i do samotných Spojených států, přičemž vnitřní krize dále sníží akceschopnost USA navenek.

V době, kdy USA zcela bez skrupulí rezignují na pravidla, včetně toho elementárního nečinit druhým, co nechci, aby oni činili mně, není od věci začít přemýšlet o světě bez americké dominance. Představa Ameriky, coby garanta pořádku a stability ve světě je mýtus, kterému kromě Američanů věří málokdo. Už nějaký čas není jasné, v čem by Američané mohli být příkladem, anebo čím mohou být jiným užiteční.

Heslem Amerika na prvním místě se myslí peníze na prvním místě. USA nevyváží demokracii, ale dolary. Ve skutečnosti je vnucuje a kdo si je vnutit nenechá, je shledán diktátorem a totalitářem. Američané se nerozpakují zbavovat svět diktátorů, přičemž diktaturu nikdy nevystřídá demokracie, nýbrž chaos, který si s dolarem rozumí lépe. Má se za to, že americká hegemonie je založena na vojenské převaze, při které protivníka přejde chuť cokoli si začít.

Druhý pilíř, na kterém stojí americká hegemonie je udržování nestability přiléváním oleje do lokálních konfliktů anebo financováním opozičníků a radikálů v zemích, které USA nekontroluje. Bez americké péče o permanentní nestabilitu a bez povinného obchodování v amerických dolarech může svět klidně fungovat. Otázka je, co to udělá s Amerikou, která nesní o tom, udělat se pro sebe, žít za své, ale sní imperiální sen, kdy jí svět bude ležet u nohou, bude k Americe obdivně vzhlížet. Americký sen je snem kolonizátorů, kteří si kupují indiány za ohnivou vodu. Jenomže vedlejším efektem americké hegemonie je abstinence a střízlivost vazalů, kterým se příčí šikana.

Americké know-how „dolar na prvním místě“, nedevastuje pouze vztahy mezi národy. Ukázalo se, že především devastuje samotnou Ameriku. Když jsou na prvním místě peníze, většina lidí žije z ruky do úst. Pro svět bez americké hegemonie, anebo pro svět po Trumpovi, který americkou hegemonii demontuje, se nabízí know-how „peníze nejsou všecko“.

https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-blizky-a-stredni-vychod-iran-izrael-usa-utoky-trinacty-den-online-40567277

11.03.2026 20:02 | Monitoring

autor: Natálie Brožovská

Expert na mezinárodní vztahy a předseda spolku Svatopluk Petr Drulák na debatě spolku Svatopluk v Mostě ostře kritizoval českou zahraniční politiku i reakci vlády na konflikt s Íránem, kterou označil za „ostudnou“. Varoval také, že s touto politickou reprezentací podle něj Česko ztratí další čtyři roky a bez změny režimu nemá země v současném geopolitickém uspořádání velkou váhu.

Předseda spolku Svatopluk Petr Drulák, autor knihy Změna režimu: Instituce, na úvod představil svou publikaci, která podle něj otevírá debatu o tom, co dnešní česká společnost skutečně potřebuje. „Domníváme se ve Svatopluku, že skutečně, pokud to myslíme s nápravou společenských poměrů vážně, tak nemůžeme mluvit jen o tom, že se změní obsazení vlády, že je potřeba změnit základní struktury fungování našeho státu,“ řekl.

Profesor Drulák zároveň zdůraznil, že podle něj má jít o změnu demokratickou a ústavní cestou. „Od začátku říkáme, že ta změna je demokratická a vůči demokracii. Nemluvíme o neústavní změně, o pučích, ale o něčem, co bude neseno vůlí lidu, to je zásadní,“ dodal. Kniha argumentuje hlavně tím, že se současný český režim začíná podobat tomu, který byl po roce 1989 nahrazen, a dochází k pozvolnému úbytku svobody.

Ani výrazné volební tváře systém nepustí k moci

V této souvislosti poukázal to, jak současné nastavení politického systému omezuje možnost prosadit do vlády výrazné osobnosti. Za příklad připomněl dění kolem vládní strany Motoristé sobě, která neprosadila, aby prezident Petr Pavel jmenoval ministrem Filipa Turka. „Oni nebyli schopni prosadit, aby ta jejich nejvýraznější tvář, Filip Turek, který jim vyhrává ty volby, byl s tou nespornou demokratickou legitimitou ministrem. A proč? Ten režim to neumožňuje, dává sílu té protistraně, která je taková, že k tomu nedojde,“ zdůraznil.

„Vidím tohle jako znak toho, proč mluvíme o změně režimu. Když někdo ty volby vyhraje, tak má mít nárok na to, aby vládl,“ řekl s tím, že sám není příznivcem Motoristů, přesto jejich snahy v některých případech sleduje s určitou mírou sympatií, protože se podle něj pokoušejí o věcí, které jsou „správné“.

Zdůraznil ale, že systém není neporazitelný, pokud by došlo k výraznému tlaku ze strany společnosti. „Režim ale není všemocný. Pokud dojde k dostatečné lidové mobilizaci, tak je možné ho změnit,“ věří

Pod pojmem změna režimu si nepředstavuje revoluční přestavbu společnosti. Inspirací by měla být spíše zkušenost západoevropských demokracií z druhé poloviny 20. století. „O Západu mluvím s respektem druhé poloviny 20. století. Dnešní Západ si podle mě žádný respekt nezaslouží. To, co představovaly západní demokracie druhé poloviny 20. století, to je něco, z čeho se můžeme poučit a inspirovat,“ pokračoval bývalý velvyslanec ve Francii.

Hovořil především o větším zapojení občanů do rozhodování státu a o posílení prvků přímé demokracie. „Klíčová rozhodnutí nejsou činěna, ta opravdu důležitá nejsou v Parlamentu, ale jsou předkládána voličům,“ podotkl Petr Drulák. Důležitým prvkem změny má být jasná politická odpovědnost a možnost skutečně naplnit volební program. „Když prostě voliči někomu dají hlas a on něco slíbí, tak má mít možnost to uskutečňovat. Nemá to být tak, že se má dohadovat s nějakými koaličními partnery,“ uvedl. Tomu by měl odpovídat i změněný ústavní model státu. „To znamená silný prezident, poloprezidentský systém,“ dodal.

Politiku nesmějí nahrazovat nevládní organizace

Politické strany by podle Druláka neměly být nahrazovány nevládními organizacemi, zejména pokud jsou financované ze zahraničí. „U nevládek, zejména u zahraničně financovaných, musí být jasná regulace. Musí být zřejmé, co je politická nevládka a co není politická nevládka,“ uvedl.

A omezeny by měly být i vlivy velkých finančních skupin na samotné politické strany. „Když se podíváte na dnešní politické strany, naprostou většinu z nich, ať už v dnešní koalici nebo opozici, tak tam můžete identifikovat u každé z nich dva nebo tři velké oligarchy. Ti tu stranu mají ve svých rukou,“ poukázal.

Na adresu současné vlády složené z hnutí ANO, SPD a Motoristů, řekl, že je sice lepší než vláda Petra Fialy, zároveň ale nepředstavuje řešení, které by podle jeho názoru země potřebovala. „Ale není to vláda, kterou by tahle země potřebovala. A nebude. To, co říkali v předvolebních debatách, to, co prohlašovalo ANO a Motoristé, tak jasně ukazuje, že ne. Nebudou a nemůžou být,“ konstatoval profesor.

Především pak u hnutí SPD podle něj zůstává otázkou, jakou skutečnou roli ve vládní sestavě sehraje. „Z toho programu, který byl v mnoha ohledech správný, z toho tam moc nebude. Skončí to u symbolických gest, jako je třeba svěšování ukrajinské vlajky, což je fajn, v pořádku, ale jestli to bude skutečně jenom tohle, tak to je teda hodně málo,“ řekl Petr Drulák.

S Babišovou vládou ztratíme další čtyři roky

„Když se podíváte na tuhle koalici, to není koalice změny režimu a netvrdí o sobě ani, že by byla. ANO rozhodně nechce slyšet o změně režimu, Motoristé nechtějí slyšet o změně režimu a řekněme tak na půl slova by se ke změně režimu mohlo přihlásit SPD,“ uvedl.

Jediným politickým projektem, který se podle jeho slov ke změně režimu otevřeně hlásil, bylo hnutí Stačilo!, které se ale do Poslanecké sněmovny nedostalo. „Z toho hlediska já vůči této vládě necítím nějaké apriorní sympatie, protože vím, že to je vláda, díky níž ztratíme další čtyři roky. Takhle tuto vládu vnímám,“ vysvětlil Drulák.

Neopomněl však dodat, že ji zároveň nepovažuje za stejně škodlivou jako vládu předchozí. „Na druhou stranu, jak jsem řekl, není to vláda, která by byla vládou naprostých škůdců a zaprodanců, jako byla ta vláda předchozí,“ poznamenal.

Kriticky se vyjádřil také k působení ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé sobě). Z některých jeho kroků je prý velmi rozpačitý: „Jsou tam určité věci, které mi byly ze začátku trochu sympatické, a pak vidíme, že přijde do New Yorku a tam vede jakýsi virtuální dialog s ministrem Lavrovem. Teď došlo k tomu Íránu. Přijde mi, že ta česká reakce je ostudná. Je trapná a já se opět stydím. Stydím se za ně stejně jako za ty fialovce, protože v tomhle oni s těmi fialovci jsou na stejné lodi,“ pokračoval.

Bude podle něj důležité sledovat, zda si někteří politici vládních stran časem uvědomí limity současného systému. „Mě zajímá, jestli ty příčetnější z nich, příčetnější ze strany ANO, příčetnější z Motoristů, do jaké míry si dnes po pár měsících – letech vládnutí uvědomí, že to, co chtějí dělat, to, co jim velí zdravý rozum, nemůžou dělat bez změny režimu,“ řekl.

Je ale i nutné počkat, až k podobnému závěru dospěje širší část společnosti. „Je pro nás bolestné to sledovat, ale je třeba trpělivě vyčkávat, až ta společnost k tomu dospěje, že je potřeba radikální změny, že nestačí změnit jen obsazení, jak si říkal Petr Macinka, když byl loni na naší konferenci,“ uvedl předseda spolku Svatopluk.

Dnešní Západ není náš domov, je to střední Evropa

Za velký problém Drulák považuje to, že podle něj ANO a Motoristé nechtějí zásadně měnit zahraničněpolitickou orientaci České republiky. „Západ, když se na to podíváme čistě koncepčně, představují tři celky – západní Evropa, Spojené státy americké a také Izrael. To je celek, který je velmi podivný,“ řekl.

Takto definovaný Západ nepovažuje za prostředí, kam by naše země měla přirozeně patřit. „Nemyslím si, že Česká republika patří na tento Západ a vlastně nechci, aby byla součástí tohoto Západu,“ uvedl s tím, že bychom se měli orientovat na prostor střední Evropy: „Česká republika má být součástí střední Evropy a tu střední Evropu má začít tvořit,“ poukázal politolog.

„To, co představuje tento Západ, Západ Bruselu, Washingtonu a Tel Avivu, to není něco, kde bychom se měli cítit doma,“ podotkl.

Útok na Írán je pošlapáním svrchovanosti

To se podle jeho názoru ukazuje i v již zmíněném současném konfliktu s Íránem. „Tenhle Západ dneska posledních týdnů rozjel válku proti Íránu. Když bojujeme za svoji svrchovanost, tak musíme respektovat svrchovanost i těch ostatních,“ řekl, že to, co Američané dělají v Íránu, je „pošlapání íránské svrchovanosti“.

Připustil, že v mezinárodní politice mohou existovat situace, kdy stát zasáhne proti jinému, pokud čelí existenční hrozbě, ale v případě Íránu taková situace podle jeho názoru nenastala. „Někdy samozřejmě porušíte svrchovanost někoho jiného, pokud máte dojem, že pro vás představuje existenční hrozbu, když cítíte, že odtamtud je velké nebezpečí pro vás. To ale není případ Íránu. Nic takového v Íránu nebylo. A přesto do toho šly,“ uvedl k útokům Spojených států a Izraele na Írán.

Psali jsme:

• Teherán zažil noc hrůzy. „Budovy se třesou, všechno hoří“
• „Tohle je začátek třetí světové.“ Profesor si nebral servítky

Dějství posledních dnů tak označuje i jako zásadní test pro část české politické scény. „Tohle je pro mě zkouška. Je to zkouška především pro tu pravicovou část z nás. Zleva jsou konzervativní socialisté, zprava národní konzervativci,“ řekl. „Já se znepokojením vidím, že část národních konzervativců spíše než na českou svrchovanost přísahá na Američany a na Izrael. A to je velmi znepokojující. To je špatně,“ uvedl a dodal, že to znamená, že si vybírají nějakou náhražkovou identitu.

„Íránci mají právo vyznávat nějakou svoji formu islámu, mají právo si tu společnost uspořádat podle svého. Pro někoho, kdo se hlásí k suverenitě, tohle není k diskusi. Tohle je axiom,“ uvedl a na závěr své úvahy pak dodal i velmi ostré hodnocení těch, kteří podle něj tento princip nerespektují: „A kdo tohle nechápe, tak nepatří na vlasteneckou scénu, patří prostě mezi ty bruselské americké agenty. Tečka,“ doplnil Petr Drulák s důrazem.

„To, co teď prožíváme, je přechod od toho systému americké hegemonie k multipolárnímu systému,“ uvedl, že tento přechod nebude klidný a bude provázen konflikty. „Tenhle systém budou provázet nejrůznější války, protože Američané se té hegemonie vlastně nechtějí vzdát,“ dodal.

BRICS? Jen ve středoevropském bloku

Kromě jiného byl Petr Drulák dotázán na to, zda by podle něj mělo Česko usilovat o členství v uskupení BRICS. Jde o hospodářské a politické seskupení nejvýznamnějších rozvíjejících se ekonomik světa, které funguje jako protiváha západním mocnostem (G7). Slupina BRICS nyní zahrnuje jedenáct členů, patří mezi ně například Brazílie, Rusko, Indie, Čína, Jižní Afrika.

Vstup do tohoto seskupení by podle Druláka měl smysl pouze za určitých podmínek: „Dvě podmínky by musely být splněny. Zaprvé musí nejdříve dojít ke změně režimu, protože nevím, co bychom tam jinak v BRICS dělali tady s touto reprezentací. A to myslím i tuto reprezentaci,“ uvedl a dodal, že je potřeba brát v úvahu i geopolitickou váhu jednotlivých členů tohoto uskupení. „Pokud bychom tam skutečně měli nějak působit, tak je to obvykle spojené s nějakou geopolitickou váhou. Podívejte se, kdo je v BRICS. Jsou tam země, které mají geopolitickou váhu. Tu Česká republika nemá,“ řekl.

Jako reálnější scénář proto zmínil spolupráci zemí střední Evropy. „Takže v tom středoevropském kontextu… Pokud by se podařilo vytvořit nějakou středoevropskou konfederaci a tahle konfederace by se stala součástí BRICS, za mě by to bylo výborné,“ prohlásil.

„Střední Evropa se má především otevřít tomu globálnímu Jihu. A pokud Svatopluk bude něco dělat, tak to bude velké téma podunajského prostoru a globálního jihu. To chceme dělat letos i v dalších letech,“ uvedl šéf spolku Svatopluk Petr Drulák.

https://youtube.com/watch?v=yco554toIEU%3Fsi%3DiYnaqz_CeZKBW13f

Psali jsme:

Závažné. Se Zelenským se něco děje. Drulák zná odpověď

Jak detektiv Mike (Oganesjan) policii ČR přelstil aneb sladký život insolvenčního dlužníka