Hnutí SPD podalo návrh na odebrání Řádu Bílého lva ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému. Podle předsedy strany PRO Jindřicha Rajchla je podnětem krok polského prezidenta Karola Nawrockého, který odebral Zelenskému nejvyšší polský řád. Stanovisko SPD posvětil i prezident Miloš Zeman, který v roce 2022 Řád Bílého lva Zelenskému uděloval. „Bohužel musím konstatovat, že důvod k odebrání řádu existuje,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz.
Foto: Hans Štembera Popisek: Představení staronové knihy Miloše Zemana Jak jsem se (ne)mýlil v politice
Návrh hnutí SPD na odebrání nejvyššího českého státního vyznamenání, Řádu Bílého lva, ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému zazněl dnes na tiskové konferenci ve Sněmovně. Iniciativu oznámil poslanec SPD a předseda strany PRO Jindřich Rajchl. Hnutí chce prosadit, aby Poslanecká sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla k odebrání vyznamenání, které Zelenskyj obdržel v roce 2022.
Rajchl si je podle svých slov vědom, že prosazení návrhu nebude jednoduché, považuje ho však za morální povinnost s ohledem na historickou zkušenost Česka s nacismem a jeho oběťmi. Téma chce SPD otevřít také na jednání koaliční rady.
Návrh navazuje na nedávné rozhodnutí nového polského prezidenta Karola Nawrockého odebrat Zelenskému nejvyšší polské státní vyznamenání, Řád Bílého orla. Důvodem byl květnový dekret ukrajinského prezidenta, kterým elitní speciální jednotce udělil čestný přívlastek „Hrdinové Ukrajinské povstalecké armády (UPA)“. Odkaz na UPA vyvolal v Polsku silnou kritiku, protože příslušníci této organizace jsou spojováni s masakry polského civilního obyvatelstva během druhé světové války.
Poslanec Jindřich Rajchl argumentoval i českou historickou zkušeností s nacistickou okupací a tragédiemi, jako byly Lidice a Ležáky. Český nejvyšší státní řád by podle něj neměl nosit člověk, který podobnou symboliku připouští.
K celé iniciativě se nyní v rozhovoru s Radimem Panenkou pro ParlamentníListy.cz vyjádřil také bývalý prezident Miloš Zeman. Právě on Volodymyru Zelenskému Řád Bílého lva 28. října 2022 udělil za „zvláště vynikající zásluhy ve prospěch České republiky“. Za Zelenského ho tehdy převzal zástupce ukrajinského velvyslanectví.
Miloš Zeman tehdy veřejně vysvětloval, že ocenit chtěl především Zelenského statečnost a odvahu po začátku ruské invaze na Ukrajinu. Nyní však po krocích ukrajinského prezidenta spojených s odkazem na UPA podpořil návrh na odebrání tohoto nejvyššího českého státního vyznamenání.
Na otázku, zda existuje důvod, aby byl Zelenskému řád skutečně odebrán, Zeman odpověděl: „Bohužel musím konstatovat, že takový důvod existuje, což neznamená, že Zelenskému Řád Bílého lva skutečně odebrán bude, neboť o tom rozhoduje můj nástupce. Podobně jako se to stalo v Polsku,“ uvedl exprezident.
„Ten důvod existuje v tom, že nešťastným rozhodnutím Zelenskyj dal prostor pro apoteózu banderovců, což byly fašistické skupiny, které vraždily zejména Židy, ale také Poláky a další, včetně Čechů na takzvaném Českém Malíně,“ přiblížil Miloš Zeman.
Kromě toho Zeman připomněl, že oslavu banderovců na Ukrajině kritizuje už řadu let. „Řekl jsem, že je to nešťastné gesto, protože jsem už několik let kritizoval oslavu banderovců na Ukrajině. Obávám se, že ti, kdo odmítali Řád prezidenta Zelenského, který jsem mu dal kvůli jeho statečnosti na začátku ruské okupace, tak nyní budou mít skutečné důvody pro odejmutí tohoto řádu,“ dodal bývalý prezident.
VYPICHUJI:
Miloš Zeman. Právě on Volodymyru Zelenskému Řád Bílého lva 28. října 2022 udělil za „zvláště vynikající zásluhy ve prospěch České republiky“
Návrh hnutí SPD na odebrání Řádu Bílého lva ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému vyvolal ostrou debatu na politické scéně. Podle předsedy strany PRO Jindřicha Rajchla je podnětem krok polského prezidenta Karola Nawrockého, který podle něj odebral Zelenskému Řád Bílé orlice kvůli pojmenování speciální vojenské jednotky po UPA.
Foto: Repro Jindřich Rajchl, FB Popisek: Tisková konference SPD
Hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) chce prosadit, aby Poslanecká sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla k odebrání nejvyššího českého státního vyznamenání, Řádu Bílého lva, ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému. Iniciativu oznámil na tiskové konferenci poslanec SPD a předseda strany PRO Jindřich Rajchl.
Uvedl, že si je vědom obtížnosti prosazení návrhu, považuje ho však za morální povinnost vzhledem k historické zkušenosti Čechů a obětem nacismu. SPD plánuje téma přednést na koaliční radě.
Návrh je podle něj inspirován nedávným rozhodnutím polského prezidenta Karola Nawrockého, který Zelenskému odebral Řád Bílého orla. Důvodem je dekret ukrajinského prezidenta z letošního května, jímž přidělil elitní speciální jednotce přídomek „Hrdinové Ukrajinské povstalecké armády“ (UPA). Tato označení vyvolala v Polsku silné pobouření, protože příslušníci UPA jsou obviněni z masakrů polského civilního obyvatelstva za druhé světové války.
„To samozřejmě odkazuje na nacistické jednotky, které měly na svědomí desetitisíce lidských životů Poláků, Židů a Čechů ve Volyni. To, na co bych chtěl poukázat, je fakt, že se na tomto kroku shodli v Polsku úplně všichni – koalice, opozice, Lech Wałęsa. Úplně, ale úplně všichni. Pevně doufám, že i my v ČR najdeme shodu napříč politickým spektrem. Nemůžeme mlčet k tomu, když náš nejvyšší státní řád drží člověk, který pojmenovává vojenské jednotky po nacistických zrůdách,“ prohlásil Rajchl.
Řekl, že máme za sebou heydrichiádu, Lidice, Ležáky. „Nedávno jsme si připomněli smutné výročí vypálení těchto obcí. A rád bych připomněl, že jednotky UPA vraždily Čechoslováky až do roku 1947, kdy je dokázala definitivně porazit československá armáda v rámci takzvané zvané akce B. Mimochodem to B znamená banderovci, abychom věděli, o čem se tady bavíme. Jsem přesvědčen, že státní řád, Řád Bílého lva, není jenom nějakým odznáčkem na klopě saka. Je to výraz české státnosti. Říká to něco o nás. Navíc nese jméno našeho prvního prezidenta Garrigua Masaryka, který přesně před sto lety v roce 1926 poskytl rozhovor deníku Prager Tagblatt, kde uvedl, že fašismus je sedlinou na naší národní demokracii. Nikoliv, jak říká pan Foltýn, že je to nějaká skupina lidí. Fašismus je tou sedlinou. Je vysoce neuctivé, aby řád, jenž nese jméno tohoto celoživotního bojovníka proti fašismu, nesl člověk, jenž naopak fašismus minimálně omlouvá, či možná dokonce adoruje,“ řekl politik.
Doufá prý, že se k návrhu připojí úplně všichni. „A že stejně jako v Polsku najdeme shodu na tom, že Volodymyr Zelenskyj není člověkem, jenž by měl nosit nejvyšší řád ČR,“ uzavřel Rajchl.
Proti návrhu se okamžitě vymezili zástupci lidovců. „Sundávání vlajek a odebírání vyznamenání, to všechno provázené nenávistnou paušalizující rétorikou. Tohle je celá ta neslavná politika SPD v kostce, na tohle se zmohli, když je po letech v zaslouženém politickém suterénu vytáhl Andrej Babiš k moci,“ reagoval předseda STAN Vít Rakušan.
„Okamura a SPD chce odebrat Řád bílého lva prezidentu Zelenskému? Co radši odebrat funkci předsedy Sněmovny této partě kolaborantů?“ publikoval europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).
„SPD chce odebrat Řád Bílého lva Volodymyru Zelenskému. Já bych spíš řešil, jestli by někteří její představitelé neměli být omezeni ve svéprávnosti. Stejně ji očividně nepotřebují, když jim instrukce chodí rovnou z Moskvy a oni je pak jen poslušně reprodukují,“ napsal na síti X Marek Ženíšek, místopředseda TOP 09.
„Češi chtějí Zelenskému odebrat Řád bílého lva! SPD – náš spojenec ve skupině Evropa suverénních národů v Evropském parlamentu – požaduje, aby Zelenskému bylo odebráno nejvyšší české vyznamenání za pojmenování speciální jednotky po UPA. Bravo!“ okomentoval Stanisław Tyszka, předseda skupiny ESN v Evropském parlamentu.
Prezidentův úřad již dříve upozornil, že odebrání státního vyznamenání je možné pouze na základě pravomocného soudního rozhodnutí v případě závažného trestného činu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obdržel Řád Bílého lva I. třídy 28. října 2022. Tehdejší prezident Miloš Zeman záměr udělit mu toto nejvyšší české státní vyznamenání oznámil už v březnu 2022 krátce po začátku ruské invaze, k oficiálnímu propůjčení ale došlo podle tradice během státního svátku 28. října. Vzhledem k situaci na Ukrajině se Zelenskyj ceremoniálu na Pražském hradě nemohl osobně zúčastnit. Ocenění za něj tehdy převzal chargé d’affaires ukrajinského velvyslanectví v Praze Vitalij Usatyj.
Rajchlem zmíněná vojensko-bezpečnostní operace, známá pod krycím názvem Akce B, probíhala na území Československa v poválečných letech. Jejím hlavním cílem bylo zamezit příslušníkům Ukrajinské povstalecké armády, obecně označovaným jako banderovci, v přechodu přes československé území. Tyto ozbrojené skupiny se po druhé světové válce snažily uniknout z Polska a Sovětského svazu a probojovat se přes Slovensko, Moravu a Čechy do americké okupační zóny v Německu a Rakousku.
Do operace byly masivně nasazeny jednotky československé armády, Sboru národní bezpečnosti a nově vznikajících pohraničních útvarů. Na našem území, zejména v horských oblastech Slovenska a následně i na Moravě, docházelo k vleklým a často krvavým střetům, které si vyžádaly ztráty na životech na obou stranách i mezi civilním obyvatelstvem.
Většina banderovců byla během Akce B úspěšně zneškodněna, zajata nebo vytlačena zpět za hranice, přičemž do amerického zajetí se podařilo proniknout jen menším skupinám. Nastupující komunistický režim následně celou operaci obratně využil ve své propagandě, kdy boj proti ukrajinským nacionalistům posloužil k upevnění moci, ospravedlnění čistek v armádním velení a k posílení vlivu bezpečnostních složek kontrolovaných KSČ.
KDO POPÍRÁ PŘÍRODNÍ ZÁKONY, KONSTANTY, JE DEBIL, IDIOT A NEZNÁLEK. TAKOVÝ NEPATŘÍ DO VEŘEJNÉHO ŽIVOTA, NESMÍ VÉST ŽÁDNOU DISKUZI, JE TŘEBA JEJ ELIMINOVAT. PSYCHIATIE HADR!
„Na čem by měl být expert nezávislý?“ ptá se bývalý veřejný ochránce práv Stanislav Křeček v reakci na hromadnou rezignaci 53 členů lidskoprávních a menšinových vládních rad. Odcházející kritiky, kteří varují před ztrátou nadresortního charakteru, označuje spíše za aktivisty toužící po debatách v neziskovém sektoru.
Foto: Hans Štembera Popisek: Stanislav Křeček
Celkem 53 expertů z vládních poradních orgánů v oblasti lidských práv, rovnosti a menšin rezignovalo k 30. červnu. Důvodem je rozhodnutí vlády premiéra Andreje Babiše (ANO) přesunout příslušné agendy z gesce Úřadu vlády pod tři resorty. Podle odborníků tento krok oslabuje systematickou ochranu zranitelných skupin a likviduje nadresortní koordinaci.
Vláda o přesunu rozhodla v polovině května. „Vláda rozhodla o tom, že se část agend, které dnes jsou vykonávány na Úřadu vlády, přesunou na jednotlivá ministerstva. Na vládě a na panu premiérovi zůstane strategické řízení a koordinace rady vlády. Výkon agendy se převádí na jednotlivá ministerstva tak, aby to bylo efektivnější,“ objasnil Jeroným Tejc, ministr spravedlnosti za ANO.
Dále uvedl, že všechna místa přecházejí pod jednotlivé resorty. „To znamená, že nedochází k žádným změnám pro ty osoby, které na těch věcech pracují, a bude pak samozřejmě věcí jednotlivých ministrů, jak si uspořádají vnitřní poměry, kam je zařadí a jakým způsobem využijí jejich kompetence, a samozřejmě ta agenda jako taková jim zůstane, takže určitě bude třeba z velké části ty, kteří dnes na těch agendách pracují, zachovat,“ dodal Tejc.
Agendy se podle jeho slov postupně dostávaly na Úřad vlády proto, že „byla éra ministrů bez portfeje“. „Aby odůvodnili, proč zde mají být ministři, přestože neměli žádnou agendu, tak si přidávali třeba ta lidská práva do toho svého názvu a pak se děly tyto nesystémové kroky, takže i podle kompetenčního zákona to vychází tak, jak to bylo navrženo, a já myslím, že to je naprosto v pořádku,“ sdělil Tejc.
Premiér Andrej Babiš (ANO) doplnil, že cílem je odstranit dvojkolejnost a nelogičnost. „V minulosti, aby vznikli nějací ministři, tak si vymysleli tuto agendu, a já samozřejmě chodím poctivě na ty rady, pro lidská práva, pro národnostní menšiny atd., a často to zastoupení ministerstev není adekvátní, a když tam něco chci řešit na místě, tak to nějakým způsobem nefunguje. Takže chceme to zjednodušit a my taky jsme po nástupu, nebo ještě před nástupem říkali, že zásadně snížíme počet zaměstnanců Úřadu vlády, a to taky děláme. Teď jsem zaznamenal, že vyšel článek, že Babiš si oblíbil vládní zmocněnce a že jich má víc než ministrů a podobné nesmysly. Strašně mě to baví, když vyjde takovýto nesmyslný článek,“ řekl předseda vlády.
Experti: Hrozí zánik nezávislosti
Agendy lidských práv, rovnosti žen a mužů, národnostních menšin, zdravotně postižených, romských záležitostí a neziskových organizací přecházejí na příslušná ministerstva. Současně se přesouvá i zázemí šesti vládních rad.
Kabinet tvrdí, že nové uspořádání bude efektivnější. Vedoucí Úřadu vlády Tünde Bartha označila model za lepší, bude podle ní velmi dobře fungovat.
Rezignující odborníci však upozorňují, že změna byla provedena bez předchozího projednání s poradními sbory a že jejich připomínky a kompromisní návrhy vláda ignorovala.
„Za této situace již nevidíme možnost, jak v poradních orgánech účinně naplňovat jejich poslání a odpovědně vykonávat mandát, který jsme přijali. Proto jsme se rozhodli ke společné rezignaci,“ uvádějí v prohlášení.
Hrozí podle nich postupný zánik nezávislosti a nadresortního charakteru těchto struktur. Odhadují, že odchází zhruba třetina aktivních expertů.
Mezi rezignujícími je například bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková, šéfka výboru pro práva cizinců Magda Faltová, aktivista Kumar Vishwanathan, právník Jakub Tomšej, ředitelka centra Locika Petra Wünschová nebo místopředseda rady pro romské záležitosti Marian Dancso. Šimůnková změnu označila za nejdramatičtější zásah do fungování těchto orgánů za posledních 30 let, který je „takřka nevratný“.
Odborníci připomínají, že poradní týmy díky různorodému složení odhalovaly problémy napříč resorty a navrhovaly komplexní řešení. Rozdělením agend pod jednotlivá ministerstva podle nich stát ztratí schopnost jednat systematicky. Znepokojení prý vyjádřily i některé evropské instituce.
Křeček nechápe, proč by expert měl být nezávislý
Podiv nad situací vyjádřil bývalý ochránce lidských práv Stanislav Křeček. „53 expertů prý odchází z odborných komisí vlády. Ztratili prý svoji nezávislost tím, že některé agendy z těch, co nyní byly spravovány řadou vládních rad a výborů, budou nyní spravovány jednotlivými ministerstvy. Jsem překvapen, kolik expertů jsme měli k dispozici, s ohledem na to, jak správa věcí a řešení mnoha problémů nyní vypadá. Nechápu, proč by expert měl být nezávislý. Na čem? Expert vysloví své stanovisko a konečné rozhodnutí je na politických orgánech. Jak jinak. Expert nemůže nyní radit ministerstvu? Nebo těmto aktivistům, považujícím sami sebe za experty, bylo jediným vhodným působištěm jen neziskovkářské povídání na radách?“
Opačný názor prezentovala europoslankyně Danuše Nerudová (STAN). „Likvidace lidskoprávní agendy nikým nevolenou Babišovou úřednicí dokončena. Experti odchází a všehoschopní resp. neschopní získávají úřad pro sebe. Jejich jedinou kvalifikací je mít dostatečně ohebnou páteř a umět kývat hlavou.“
Pubicista Petr Holec zveřejnil drsný komentář. „Mezi padesátku rezignujících „expertů“ z úřadu vlády patří i tito: Rezignovala také šéfka výboru pro práva cizinců lidskoprávní rady Magda Faltová, člen rady vlády pro lidská práva Kumar Vishwanathan, právník Jakub Tomšej z výboru pro sociální politiku rady pro rovnost žen a mužů, šéfka Centra Locika Petra Wünschová z výboru pro práva dítěte, výboru pro prevenci domácího násilí a výboru pro práva obětí, Štěpán Jurajda z výboru pro vyrovnané zastoupení žen a mužů v politice či místopředseda rady vlády pro záležitosti romské menšiny Marian Dancso!? Chápete, jaké pijavice živíme? Aspoň jedna dobrá zpráva,“ napsal na síti X.
Bývalý politik Robert Kotzian se České televize ptá, proč nekriticky přebírá označení „expertky a experti z lidskoprávních organizací“, když ve skutečnosti podle něj jde v naprosté většině o aktivisty politicky jednajících soukromých organizací, tj. politických neziskovek.
„Proč převzetím tohoto neutrálně vyznívajícího označení pomáháte tvořit dojem, že dotčení aktivisté v orgánech vlády nebyli politickými aktéry, ale nestrannými odborníky? Kdo je podle vás, tedy veřejnoprávního média, suverénem v této zemi? Lidé, nebo politicky aktivní neziskové organizace? Můžete vládu Andreje Babiše tisíckrát nenávidět, můžete jí pohrdat, a rozhodně je této vládě co vytýkat. Ale bez ohledu na to platí, že demokratický mandát má vláda, ne někdo, kdo se snaží schovat své politické zájmy za „odbornost“. Proto vláda nepotřebuje žádné připomínkové řízení na to, aby udělala ve svých poradních orgánech organizační změny. To není otázka obhajoby vlády Andreje Babiše. Z tohoto hlediska je totiž úplně jedno, kdo je premiérem. Je to prostě otázka principu. Proto by veřejnoprávní médium nemělo takto lehce naskakovat na rétorické triky soukromých organizací s konkrétními zájmy, které mají politickou povahu. Pokud jste se rozhodli o hromadné rezignaci 53 aktivistů, což je politický akt sám o sobě (mezi nimi záměrně koordinovaný s cílem vyvolat silnou reakci), informovat, měli jste se omezit na fakta. Už převzetím jejich rétoriky jste svůj text zpolitizovali. Nemáte zač,“ publikoval na platformě X.
A Piráti napsali, že odcházejí experti a nahrazují je loajální lidé.
