https://www.facebook.com/reel/1282304306768707

https://www.facebook.com/reel/850448054069830

Vymyté mozky, nacistické praktiky. Šejna popsal skupinu, která ho pronásleduje

30.04.2026 20:46 | Monitoring

autor: Naďa Borská

Česká společnost se dělí na nesmiřitelné tábory a pojmy jako vlastenectví či národní hrdost se stávají rozbuškou v digitálním i reálném světě. Mladý konzervativní influencer Adam Šejna, často přezdívaný „český Charlie Kirk“, v otevřeném rozhovoru popisuje svůj boj proti liberálně-progresivnímu mainstreamu a praktikám moderní „morální policie“.

V posledních letech se česká společnost potýká s hlubokou polarizací. Použití pojmů, jako je „vlastenectví“ nebo „národní identita“, se stává příležitostí k vedení kulturních válek. Adam Šejna, mladý konzervativní aktivista a zakladatel projektu Restart Česko, otevřeně promluvil o tom, proč je dnes hrdost na vlastní zemi často terčem útoků.

Podle Šejny, který bývá označován jako český Charlie Kirk, pramení nenávist vůči lidem s vlasteneckými názory především z toho, že narušují mainstreamový narativ, který je cíleně budován pro mladou generaci. Politický influencer tvrdí, že odpůrcům vadí, když mladý člověk odmítá být pasivní součástí systému.

https://youtube.com/watch?v=xiixvTHmBDE%3Fsi%3Dgn8zSyucNl6m_kxd

„Irituje je, že jim ničím jejich těžce vypracovanou ideologii – to, že mladí nic nedělají, jsou líní a nechtějí bojovat za svůj národ,“ vysvětluje Šejna. Tito aktivisté se podle něj snaží vyvolat dojem, že o budoucnost České republiky již nemá smysl bojovat a každý, kdo tento postoj nabourává, se stává nepřítelem.

Nálepkování jako nástroj cenzury

Šejna v rozhovoru poukazuje na existenci skupin, které fungují jako jakási „morální policie“. Tyto skupiny se podle něj nesnaží o věcnou debatu, ale o diskreditaci a zesměšnění názorových oponentů. Zmínil systematické kampaně, které proti němu vedou určité subjekty napojené na politické sféry, např. Mladí starostové. 

„Oni mě pronásledují z toho důvodu, aby mi nějakým způsobem mohli uškodit později,“ říká k útokům, které zažívá na demonstracích i v online prostoru. Dodává, že po neúspěchu přímých útoků se tito aktivisté nyní zaměřují na zesměšňování.

Jedním z hlavních nástrojů, jak potlačit vlastenecké smýšlení, je podle konzervativního influencera devalvace silných slov jako „nacista“ nebo „fašista“. Tato slova podle něj ztratila svůj původní význam, protože jsou dnes používána proti komukoli, kdo nesouhlasí s liberálně-progresivním směrem.

„Sami praktikují nacistické techniky, aby lidi umlčeli,“ tvrdí Šejna na adresu svých kritiků, kteří se ho snaží cenzurovat. Zároveň dodává, že tyto nálepky jsou dnes používány proti lidem, kteří „doopravdy bojují za svobodu slova a za nezávislost svých názorů“.

Propaganda cílená na nejmladší

Varuje před dlouhodobým dopadem vlivového působení ve školách a médiích. Tato indoktrinace podle něj učí děti, že tradiční hodnoty nebo hrdost na vlastní původ jsou přežitkem či dokonce hrozbou. Přirovnává to k metodám minulých režimů.

„První, co udělali komunisté, bylo, že zkoušeli změnit úplně všechno, co se děti učily, a tlačit na propagandu, protože dospělí lidé, kteří předtím žili ve svobodném státě, měli jasno. Když je dětem odmalička říkáno, že je to ‚přesně takhle‘, a nemají možnost si to ověřit, tak po letech budou svým dětem říkat to stejné. Vychovají si první generaci, které budou lhát. A další generace, která přijde po nich, bude tyhle lži čerpat. To znamená, že uspějí dlouhodobě,“ varuje Šejna.

Tento proces podle něj vede k tomu, že mladí lidé pak sami aktivně bojují proti vlastním kořenům a rodičům, kteří se jim snaží realitu vysvětlit.

Mladý konzervativec a influencer Šejna vidí cestu z této situace v otevřenosti a odmítání strachu z nálepek. Přestože je označován za „krále dezolátů“, hodlá ve svých aktivitách pokračovat a nabízet mladým lidem alternativu k tomu, co nazývá „vymýváním mozků“. Vlastenectví by podle něj nemělo být důvodem k nenávisti, ale přirozeným projevem úcty k vlastní historii a kultuře.

Popisuje svou zkušenost z demonstrací, např. Milionu chvilek, kde byl pronásledován jinými aktivisty. Zmiňuje také vtipnou dohru, kdy se na jednu z akcí vrátil v masce Filipa Turka, a titíž lidé, kteří ho předtím napadali, se s ním nadšeně fotili.

Kritizuje zelenou politiku jako formu „propagandy“, která je cílená na děti a mladé lidi, aby je naučila přijímat omezení a nové daně jako jediné řešení. Přirovnává to k metodám komunistické indoktrinace.

Vyjádřil se také, jaký je jeho vztah k politickým stranám. On sám podporuje stranu Motoristé sobě, protože nejvíce souzní s jeho hodnotami, jako jsou rodinná politika nebo kritika Green Dealu. K SPD je kritický. Stoupence hnutí označuje za „populistické levičáky“. Uznává některé osobnosti ze strany PRO, např. Jindřicha Rajchla, ale Motoristy považuje za relevantnější sílu.

JUDr. Jindřich Rajchl

• PRO
• Předseda strany Právo Respekt Odbornost
• poslanec

Kritizuje výrok prezidenta Petra Pavla o Spojených státech evropských. „Jestli jediný způsob, jak zachránit Evropskou unii od toho nepořádku, do kterého se sama bez naší pomoci dostala, je ten, že ztratíme naši národní suverenitu, kulturu a svobodu, abychom se stali součástí jednoho velkého celku, tak si nemyslím, že EU by měla existovat,“ řekl Šejna.

arm. gen. v.v. Ing. Petr Pavel, M.A.

• BPP
• Profil není převzatý, články vkládá redakce.
• prezident České republiky

Nejlepším řešením podle něj je deportovat přistěhovalce, jak to dělají v USA.

Mladík se hlásí k pravicovým a konzervativním hodnotám. V 18 letech již plánuje založení rodiny, což jeho vrstevníci často považují za šílené. Odmítá nařčení, že by byl misogyn. Tvrdí, že muži a ženy mají odlišné schopnosti, ale stejnou důležitost, a úkolem muže je ženu chránit. Osobně je proti potratům, ale v českém ateistickém prostředí by je nezakazoval zákonem. Chtěl by spíše změnit „propagandu“, která podle něj děti vykresluje jako přítěž.

Vyjadřuje velké obavy z vývoje v Německu v souvislosti s migrací a energetickou krizí. Dále potvrdil, že začíná pravidelně streamovat na platformě Xavera Veselého. Společně s Františkem Kubáskem a Jakubem Svobodou připravují nové projekty a veřejná setkání pro fanoušky.

01.05.2026 4:44 | Analýza

autor: Ladislav Zemánek

Na Úřadu vlády zasedá Rada pro lidská práva, která spíše než poradní orgán vlády připomíná uzavřený klub aktivistů, neziskovek a členů opozičních stran od Pirátů po Zelené. Místo vyvážené debaty o reálných problémech agendě dominuje gender, sexuální menšiny, romská inkluze a „stereotypy“. Miliony z veřejných peněz proudí na chod aparátu, který působí jako nástroj prosazování úzkého názorového proudu. ParlamentníListy.cz se na činnost Rady podívaly zblízka.

Rada vlády pro lidská práva má v současnosti 33 členů a 9 výborů. Zasedají v nich nejen představitelé státní správy, ale také zástupci celé řady prominentních neziskových organizací.

Místopředsedkyní je Adriana Dergam, která za Fialovy vlády krátce vedla Odbor strategické komunikace (STRATKOM), koordinovaný Otakarem Foltýnem. Skončila po pár měsících kvůli „nevyhovujícím manažerským schopnostem“. Předtím působila jako manažerka v projektech CEDMO zaměřených na boj s „dezinformacemi“ a placených z Bruselu. Hlavním koordinátorem projektu byl Václav Moravec.

Prezidentští sponzoři v pozadí

Členkou Rady je dále Barbora Stárek, výkonná ředitelka spolku Díky, že můžem, který se prostřednictvím Korza Národní snaží monopolizovat odkaz a oslavy 17. listopadu, během nichž dochází k útokům na politiky současné vládní koalice. Na školách zase vystupuje s programem o demokracii, lidských právech a aktivním občanství, který se velice podobá programu Jeden svět na školách Člověka v tísni.

Tato neziskovka je financována předními sponzory prezidenta Petra Pavla, jako jsou Jan Barta, Libor Winkler, Martin Hájek (Nadace Livesport), Martin Vohánka (Nadace Blíž k sobě), Ondřej Fryc a Pavel Šebor. Stárek je spojena i s Aspen Institute.

V Radě dále působí Monika Šimůnková, bývalá zástupkyně ombudsmana Stanislava Křečka, která se se svým nadřízeným dostala do veřejného konfliktu kvůli odlišným názorům na lidská práva. Na stranu Šimůnkové se postavil Milion chvilek pro demokracii, který Křečka kritizoval za údajnou xenofobii a zlehčování diskriminace.

Psali jsme:

• Člověk v tísni, OSF a další. Jsou stále v nejvyšších patrech politiky. Takto

Více cizinců do ČR

Rada pro lidská práva si stejně jako Rada pro nestátní neziskové organizace vytvořila specializované orgány. Nalezneme mezi nimi Výbor pro práva cizinců či Výbor pro práva LGBTI+ lidí.

Prvně jmenovaný výbor vyzval loni v květnu k urychlení přesídlovacího programu a humanitárního přijímání cizinců do České republiky. Předsedá mu Magda Faltová, jinak ředitelka Sdružení pro integraci a migraci, jehož sponzory je Člověk v tísni, Nadace OSF, Open Society Foundations George Sorose, kanadská vláda i EU.

Další členka, výkonná ředitelka neziskovky META Zuzana Papáčková, která pobírá desítky milionů na státních dotacích, loni získala cenu za podporu inkluze ve školství z rukou tehdejší vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové, která se na činnosti Rady pro lidská práva aktivně podílela.

Mezi členy nechybí ani advokát Pavel Čižinský. Ten momentálně zastupuje propalestinské aktivisty, kteří provedli žhářský útok na sklad v Pardubicích. V loňských parlamentních volbách byl lídrem pražské kandidátky Levice, která v hlavním městě vybojovala 764 hlasů.

Sexualita, gender a „menšinový stres“

Výbor pro práva LGBTI+ lidí nabízí ještě zajímavější sestavu. V čele stojí někdejší kandidátka za Zelené Lucia Zachariášová z organizace Jsme fér, která už několik let prosazuje jednopohlavní sňatky. Doplňuje ji Tomáš Ignác Fénix ze sdružení homosexuálních křesťanů Logos a člen TOP 09.

Následuje Viktor Heumann, šéf neziskovky Trans*parent, jejímž cílem je „prosazování práv a pozitivních společenských změn ve prospěch transgender, nebinárních a intersex osob“. Heumannova neziskovka úzce spolupracuje s Prague Pride. Tento subjekt ve výboru zastupuje Kateřina Saparová.

Svého zástupce mají i Piráti, a to díky Lence Králové, která byla původně mužem. Na veřejnosti přiznává, že se děsí „represivního režimu“ Roberta Fica a Viktora Orbána a při kandidatuře do senátu uvedla, že se chce zaměřit na řešení závažného společenského problému jménem „misgendering“ a „deadnaming“.

V neposlední řadě v orgánu působí Michal Pitoňák, který se v think tanku Queer Geography a Národním ústavu duševního zdraví zabývá výzkumem „menšinového stresu“ u LGBTQ+ lidí. Zajímá ho také sexualita a gender.

Více regulace, více represe

Rada vlády pro lidská práva každoročně zpracovává Zprávu o stavu lidských práv v České republice. Poslední zveřejněný materiál z roku 2024 věnuje značnou pozornost romské inkluzi a sexuálním menšinám. Autoři se podivují nad nízkým počtem vyšetřovaných případů „předsudečného násilí“ a vysvětlují si ho neschopností policie tuto problematiku řešit a také neochotou incidenty hlásit. Zpráva vládě doporučuje ukončit „segregaci Romů“ a prosadit zákon o úřední změně pohlaví trans lidí.

Na webu rady se dočteme i to, že v červnu loňského roku byl vládě předložen dokument s názvem „Strategická doporučení k celistvému řešení problému předsudečného násilí a nenávistných projevů“, který zaštítila Klára Šimáčková Laurenčíková. Materiál argumentuje, že předsudky jsou stále celospolečenským problémem, a volá po stíhání „hate speech“ a větší regulaci internetu, například prostřednictvím Aktu o digitálních službách (DSA). Ten bývá kritiky označován za cenzurní.

Autoři navíc formulují úkoly pro jednotlivé státní úřady, média i školy. Stát by podle nich měl podpořit něco, čemu říkají „counterspeech“, tedy narativy založené na lidských právech a koordinovaně šířené novináři a influencery. Média, a zejména ta veřejnoprávní, by prý měla propagovat diverzitu.

A to zdaleka není vše. „Stát by měl podporovat nevládní organizace včetně univerzit nebo oborových asociací, a organizovat školení pro novináře a novinářky zaměřené na tvorbu inkluzivního obsahu a využívání nestereotypizujícího a nezraňujícího jazyka, a dále školení zaměřená na problematiku nenávistných projevů,“ píše se v textu.

Samozřejmostí by měla být pravidelná revize učebnic a výukových materiálů včetně odstranění „zastaralých stereotypů“. Lidskoprávní principy by jednotlivé školy měly zavést přímo do školních řádů.

Miliony jdou na platy

Stejně jako v případě Rady vlády pro nestátní neziskové organizace stojí lidskoprávní agenda na Úřadu vlády miliony korun ročně. Z posledních výročních zpráv za rok 2022 a 2023 vyplývá, že se celkové náklady vyšplhaly na 5 956 982 korun. Z toho šlo necelých 4,9 milionu na mzdy a platy. Výroční zprávy za rok 2024 a 2025 dosud nebyly zveřejněny.

Podle odpovědí zaslaných redakci tiskovou mluvčí se na obou dokumentech pracuje. Nic zvláštního v nich prý ale stejně nebude. „V roce 2024 nebyla činnost Rady ani jejího sekretariátu spojena s mimořádnými náklady. Rada zasedala dvakrát a proběhla hodnotící návštěva ČR ze strany Výboru pro prevenci mučení a nelidského nebo ponižujícího zacházení a trestání Rady Evropy (CPT). Všechny relevantní informace o fungování Rady jsou průběžně zveřejňovány na webu Rady, společně se seznamem členů,“ píše se v odpovědi.

Její autoři, kterými jsou podle metadat vedoucí Oddělení lidských práv a rovného zacházení Miroslav Crha a ředitel Odboru lidských práv a ochrany menšin Viktor Kundrák, se brání, že peníze uvedené ve výročních zprávách nejdou jen na práci Rady pro lidská práva a jejích orgánů včetně sekretariátu, ale i na agendu Oddělení lidských práv a rovného zacházení, která je širší.

Úředníci: „Vysoce odborná a odpovědná práce“

Podle vyjádření pro ParlamentníListy.cz má v současnosti toto oddělení tři zaměstnance na plný úvazek ve služebním poměru a tři další pracovníky s částečnými úvazky. „Platy se řídí příslušnými platovými tabulkami. Jde o vysoce odbornou a odpovědnou práci, platy přitom nejsou nijak preferenční vůči platové hladině v ústřední státní správě,“ hájí se úředníci. Celkové náklady za loňský rok se prý dozvíme do konce května.

Miroslava Crhy jsme se také zeptali, zda považuje složení jednotlivých orgánů za vyvážené a proč nejsou ve Výboru pro práva LGBTI+ lidí zastoupeny i konzervativní organizace, které se problematice dlouhodobě věnují. Dočkali jsme se odpovědi, že úředníci nerozhodují o složení orgánů či jejich ideologické vyváženosti, protože je to v tomto případě odpovědnost premiéra Andreje Babiše (ANO).

„Výbor pro práva LGBTI+ lidí poskytuje informace o tom, jak posilovat rovnost LGBTI+ lidí, v souladu s ústavním pořádkem a lidskoprávními závazky ČR, jako jsou mezinárodní úmluvy, judikatura Evropského soudu pro lidská práva, dalšími mezinárodními standardy o oblasti ochrany lidských práv,“ sdělil ParlamentnímListům.cz Úřad vlády.

Kdo zve sudetské Němce? Neziskovka s vazbami na sponzory Petra Pavla

30.04.2026 15:51 | Zprávy

autor: Ladislav Zemánek

Neziskovka Meeting Brno pozvala do moravské metropole sudetoněmecký landsmanšaft, vedle toho ale každoročně pořádá vlastní festival. Ten dává prostor i LGBT aktivistům a bojovníkům s „dezinformacemi“. Děje se tak za podpory sponzorů Petra Pavla, Jihomoravského kraje i brněnského magistrátu. ParlamentníListy.cz zmapovaly finanční a personální vazby spolku. Objevila se nečekaná jména.

ParlamentníListy.cz v uplynulých týdnech informovaly nejen o tom, že neziskovka na svou činnost dlouhodobě čerpá miliony korun z peněz daňových poplatníků, ale i o neochotě místních úřadů poskytnout veřejnosti detaily financování. Město Brno poskytnutí informací podmínilo úhradou poplatku převyšujícího 100 tisíc korun.

Redakce také vypátrala, že mezi úřady ovládanými převážně stranami bývalé vládní koalice SPOLU, neziskovou Meeting Brno a Sudetoněmeckým krajanským sdružením existují hlubší vztahy, než jaké jednotliví aktéři veřejně přiznávají. Městská firma tak například na sněmu landsmanšaftu vydělá díky pronájmu prostor.

Veřejné peníze i bohaté nadace

Meeting Brno nyní čerpá dotaci od magistrátu ve výši 9 milionů a od Jihomoravského kraje ve výši 6 milionů, a to právě na pořádání festivalu. Sponzorem je také městská firma SAKO, která se zabývá svozem a likvidací odpadu.

Další veřejné peníze neziskovce proudí skrze evropské fondy či Česko-německý fond budoucnosti, který je financován přímo ze státního rozpočtu České republiky a Německa. Podle poslední výroční zprávy za rok 2024 fond žadatelům rozdělil přes 120 milionů korun.

Neméně důležitým zdrojem prostředků je i Nadace Blíž k sobě. Ta figuruje mezi sponzory u řady politických neziskovek a jejich projektů. Zakladatelem a předsedou správní rady nadace je Martin Vohánka. Ten poslal 2,5 milionu korun Petru Pavlovi, když kandidoval na prezidenta.

Za pozornost ovšem stojí nejen sponzoři Meetingu Brno, ale také jejich partneři z řad politiků či neziskovek. Dlouhodobě mezi ně patří právě Sudetoněmecké krajanské sdružení Bernda Posselta. Od něho loni festival Meeting Brno získal Cenu za lidská práva.

Ruský opozičník i Pekarová Adamová

Akce v bavorském Řezně se účastnil německý ministr vnitra Alexander Dobrindt (CSU), který zavítá i na květnový sjezd landsmanšaftu v Brně. Přítomen byl také tehdejší ministr školství Mikuláš Bek (STAN).

Vazba mezi manžely Bekovými a brněnskou neziskovkou jsou ale daleko užší. Markéta Beková je totiž v neziskovce zaměstnaná a aktivně se podílí na programu letošního festivalu. Bude moderovat besedu s ruským aktivistou Borisem Bělenkinem z lidskoprávní organizace Memorial.

Fotogalerie: – Proti Sudeťákům v Brně

Bělenkin po únoru 2022 utekl do Prahy a ochranu nalezl u tehdejší šéfky Sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09). Ta organizaci poskytla i státní vilu v pražském Břevnově. Pekarová Adamová ostatně na brněnské besedě s Bělenkinem vystoupí.

Markéta Beková působila jako manažerka Národního pedagogického institutu, který spadá pod Ministerstvo školství, v době, kdy resort vedl její manžel. Před dvěma lety také absolvovala školicí program Aspen Institutu.

LGBT aktivisté na scéně

Na letošní ročník ale kromě ruského opozičníka a bývalé šéfky TOP 09 zavítají i další hosté. Zmocněnkyně pro lidská práva za Fialovy vlády a také bývalá národní koordinátorka pro adaptaci a integraci uprchlíků z Ukrajiny a členka Strany zelených Klára Šimáčková Laurenčíková, která je momentálně jedním z kandidátů na ombudsmana, na akci promluví o romské segregaci. Debatu bude moderovat Bob Kartous, mluvčí aktivistické skupiny Čeští elfové, kteří bojují proti „dezinformacím“.

Ani letos nebude chybět Martina Viktorie Kopecká, husitská farářka a LGBT aktivistka. Loni vystoupila na debatě spolu s trans režisérkou Danielou Špinar a novinářem Deníku N Filipem Titlbachem, který se otevřeně hlásí k homosexuální orientaci a propaguje zájmy sexuálních menšin. Tentokrát na festivalu povede vlastní terapeutickou přednášku.

S ohledem na značnou pozornost, kontroverze, které nadcházející festival už stihl vyvolat, i fakt, že neziskovka pobírá milionové dotace z veřejných peněz, redakce kontaktovala Markétu Bekovou a všechny zakladatele spolku. Zajímaly nás detaily jeho financování a aktivit a také to, zda orientaci na jeden názorový a politický proud nepovažují za projev nevyváženosti. Na žádnou z otázek jsme odpověď nedostali. 

Sdílní nebyli ani oslovení politici bývalé koalice zvolení za Jihomoravský kraj. Ani expremiér Petr Fiala (ODS), ani exministr Petr Hladík (KDU-ČSL) brněnskou neziskovku komentovat nechtěli.

Poslankyně hovoří o vlastizradě

To naopak neplatí o moravské poslankyni a předsedkyni Trikolory Zuzaně Majerové. Ta označila činnost spolku za „vlastizrádnou“. „Meeting Brno je takřka klasická ukázka spolku, ve kterém se pod rádoby ušlechtilou slupkou skrývá hnilobný obsah,“ řekla ParlamentnímListům.cz.

A vyjádřila se i ke spojení neziskovky s Posseltovým landsmanšaftem. „V tomto případě to má podobu ušlechtilých proklamací o smíření, ale ve skutečnosti jde o zločinné obracení běhu dějin, jako by prvopočátkem všeho byl odsun sudetských Němců, a nikoli jejich nekonečná spoluvina na rozbití první republiky, či jako by samotný odsun nebyl reakcí na hrůzy a výsledek druhé světové války,“ argumentuje Majerová.

Proto má o cílech Meetingu Brno jasno. „V kontextu toho, že landsmanšaft se nikdy jednoznačně nezřekl majetkových nároků, natož aby akceptoval neměnnost Benešových dekretů, ba dokonce, jestliže součástí festivalu, jejž Meeting Brno organizuje, je sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení, jsou aktivity tohoto spolku doslova vlastizrádné,“ sdělila ParlamentnímListům.cz.

30.04.2026 13:00 | Komentář

autor: red

„Je těžké mít v úctě prezidenta, který kašle na Ústavu i většinu voličů. Vzpomeňme si, jak se chovala média i tehdejší vládní politici třeba k Miloši Zemanovi. Jak ho uráželi, ponižovali… Kydají hnůj na Václava Klause…“ I toto zaznělo v reakci na slova Pavla Rychetského ohledně „respektu k hlavě našeho státu“. Promluvil herec Ivan Vyskočil, herec a místopředseda STAČILO! Michal Gulyáš, publicista Pavel Černocký, publicista a bezpečnostní analytik Jan Schneider, místopředseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, hudebník a manažer Vadim Petrov a hudebník a místopředseda Trikolory Petr Štěpánek.

Bývalý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský v pořadu Osobnosti Plus mluvil o určitém „zhrubnutí“ v politice, zmiňoval především chování některých politiků vůči prezidentovi. Mimo jiné také uvedl, že „historicky vždycky k hlavě našeho státu panovala jistá alespoň zásadní elementární úcta. Nemusel to být vždycky obdiv, ale vždycky to byl respekt.“ Souhlasíte s jeho slovy? Tak jsme se ptali zmíněných známých osobností. Došlo i na přezdívky řady našich prezidentů a také na srovnání současného prezidenta a G. Husáka.

Jakou přezdívku dostal V. Havel? To ještě může být současný prezident rád…

„Sami čtenáři mých článků vědí, že občas nejdu pro správné slovo daleko. Ale něco jiného je to zřejmě v politice, kde by se mělo asi mluvit přece jen trochu takovou diplomatickou řečí. Já tedy jsem strašně rád, že v politice nejsem. Protože já, když občas chvíli vydržím a slyším z televize projevy pana Hřiba…… Celou dobu nic neudělali a teď má drzost kritizovat a ještě z něj padají takové kraviny… Myslím, že na Svatovítském chrámu by mohl být vytesaný jako jeden z chrličů, ale chrlič kravin. Já se obávám, že bych se prostě asi taky neudržel. Obdivuji ty, kteří mají tu trpělivost, musí to poslouchat a zachovávat jakousi diplomatickou řeč. To by se mi asi nepovedlo,“ říká herec a člen Klubu 2019 Ivan Vyskočil a zamýšlí se i nad slovy Pavla Rychetského ohledně „elementární úcty“ v souvislosti s hlavou našeho státu.

„Já si vážím té prezidentské funkce, což ovšem neznamená, že si vážím toho, kdo tam sedí. A například ohledně úcty k tehdejšímu prezidentovi Miloši Zemanovi byste se mohli zeptat toho primáře Straky. To je člověk, který opravdu představuje úctu k těmto funkcím, zejména k těm lidem, se kterými nesouhlasí. Nedávno jsem četl, jak si představuje, že fackuje Macinku a Turka. Nooooo… Já nevím, on ten Turek je takový velký, on by možná fackoval spíš toho Straku,“ zasmál se od srdce Ivan Vyskočil a dostal se i k tomu, jak se i někteří politici „stavěli“ k prezidentu Zemanovi. Narážel především na dobu, kdy byl Miloš Zeman během svého prezidentského období delší dobu v nemocnici.

„No tak co můžete chtít od ratlíků ala Vystrčil. Od těchto lidí, kteří urážejí už jen svým zjevem,“ říká v nadsázce herec a pokračuje.

„A nakonec ještě může být současný pan prezident a bývalý ústavní soudce Rychetský rádi, že ten český humor je takový laskavý. Samozřejmě, bývají i nadávky a vulgarismy…. Ale například o císaři pánovi se říkalo jen neuctivě František Procházka. A všichni prezidenti dostali nějakou přezdívku, jako Klement Ukrutný, Antonín Dobrotivý a Antonín Sličný. …A raději nebudu ani říkat, jakou přezdívku dostal Václav Havel…. Nevíte? No přece Venca Flaška. No a náš současný prezident dostal nakonec přezdívku ještě docela laskavou, která je složená z počátečních písmen jeho jména, říká se mu PePa. Tak může být ještě rád, že to není nic horšího,“ uzavřel s humorem sobě vlastním Ivan Vyskočil.

Kydají hnůj na Václava Klause…

„Rychetský mi připomíná náčelníka „Křivokuka“ z kmene „Křivomelů“. Rozdavač červených nosů mudruje, že je v cirkuse bordel? Kdo umožnil válkychtivé mafii, aby v uplynulých čtyřech letech ovládla moc v zemi? Jak by nemohla politika zhrubnout, když si tahle připravená a všehoschopná mafie na pořádek proti skutečným oponentům nasadila psychopatického „psa,“ krále hnědého proužku na trenkách a šukáčka rudohlavé panenky, Otíka? Mentální lůzr, co vykřikoval, že lidi s jiným názorem jsou svině, ve funkci strategického komunikátora nastolil hrubost za normu,“ říká herec a místopředseda STAČILO! Michal Gulyáš a pokračuje.

„„Křivokuk“ je zkažená omeleta v zástěře. Ale začalo to mnohem dříve. Na Miloše Zemana prvoci nakydali tuny hnoje nevybíravým způsobem a není podstatné, že jim k tomu čas od času zavdal příležitost. Kydají hnůj na Václava Klause, protože jim nevoní, co říká, a že na něho nemůžou. Dědek „Křivokuk“, co nejspíš záměrně zmršil ústavu, nám tady teď bude bodovat politickou morálku? Proč bych měl respektovat hlavu státu, která si přeje náš zánik? Mám respektovat zrádce? Kolaboranta? Ubohého lokaje bez kouska cti v těle? Maňáska, kterému prst jeho pána čouhá z hlavičky?“ ptá se a dodává.

„Omeleta „Křivokuk“ se asi zbláznil. Asi mu paragrafy v mozečku zarostly poslední cestu k rozumu. Zaseli vítr a teď by chtěli slunečné počasí. Nemám povinnost respektovat hajzly, to by panu „Křivokukovi“ mělo být jasné. Nemám ani povinnost jako svobodný občan proti nim nic nepodnikat. To by mu taky mělo být jasné. Ať si koupí prut a rybářský průkaz, zdekuje se někam ke vzdálenému rybníku a chytá zlaté rybičky. Už toho zprznil víc než dost. Není to žádná autorita, je to jen jeden z těch, co můžou za to, že to tu teď je, jak to je, a dokud „Křivomelové“ budou zlaté rybky chytat v našem rybníku, nebude nic tak, jak by mělo být, aby to nebylo „jedno velký špatný.““

Vzpomeňme si, jak se chovali k Miloši Zemanovi……

„Rychetský má nepochybně pravdu v tom smyslu, že po „sametové revoluci“ společnost zhrubla. Zhrubla televize, média, prostě celá společnost. Ta míra vulgárnosti a sprostoty byla ve veřejném prostoru před rokem 1989 nemyslitelná…,“ připomíná publicista Pavel Černocký a pokračuje.

„Nicméně, dnešní politici jsou sice k hlavě státu velmi kritičtí, ironičtí, ale třeba média jsou stále korektní a slušná. Tedy ta oficiální, nikoliv facebook a pod. Tolik tedy k Petrovi Pavlovi…ale vzpomeňme si, jak se chovala média i tehdejší vládní politici třeba k Miloši Zemanovi. Jak ho uráželi, ponižovali a často vysloveně manipulovali a lhali,“ říká a pokračuje. „Chcete příklad? Zeman trpěl a stále trpí chronickou neuropatií. Už před lety začal těžce a vrávoravě chodit… a redaktoři ČT se nestyděli ignorovat jeho nemoc a nestydatě naznačovali, že byl Zeman na Hradě, při otevírání komory s korunovačními klenoty opilý! Petr Pavel si určitě nemůže stěžovat na neúctu, neslušnost a agresi v ČT, na Seznamu, Foru 24, nebo Novinkách. Ovšem prezident, který se nepokrytě snaží zničit zemi a rozpustit stát v jakýchsi Spojených státech Evropských, si úctu, ani slušnost vlastně nezaslouží,“ domnívá se publicista.

I Gustáv Husák na tom byl lépe……

„Myslím, že to dobře vypovídá o tom, jak proměnlivá je „hodnotová politika“ Rychetského. Dalo by se říci též, že je flexibilní, až oportunistická. Obecně lze pouze říci, že všichni prezidenti republiky požívali institucionální úctu, tedy k funkci. Co bylo nad to, bylo dáno osobností prezidenta. Nevím, jaký respekt má Rychetský na mysli třeba v případě Emila Háchy – ?“ ptá se publicista, emeritní bezpečnostní analytik a někdejší bubeník Plastic People of the Universe, dnes i člen Klubu 2019, Jan Schneider a vysvětluje.

„Nutno dodat, že možný respekt byl vždy zmenšován případnou směšností prezidenta. Petr Pavel je směšný. I Gustáv Husák na tom byl lépe, přestože byl předmětem mnoha normalizačních vtipů, jeho minulost politického vězně zasluhuje respekt. Podle vyprávění Jiřího Křivánka, jeho spoluvězně z Leopoldova, to byl velmi „tvrdý“ vězeň, který se nikdy nenechal zlomit, a usilovně pracoval, aby mohl posílat peníze na své dva syny. Z mého pohledu to byl nepřítel, ale osobnost (podobně hodnotím zpětně například i Jiřinu Švorcovou, ale to je jiná historie),“ vzpomíná a pokračuje.

„Zhrubnutí v politice je vinou i Petra Pavla, který je ochráncem křupánů typu Řehky či Foltýna: nyní se mu to alespoň trošku vrací zpátky. Je konfrontován s důsledky svého konání, ale nevím, zda je s to pochopit něco takového. Petr Pavel totiž není osobnost, která by vnášela do veřejného života nějaké skutečné hodnoty – právě naopak. Je to živoucí příklad toho, že absence jakýchkoliv hodnot činí z dotyčného subjektu hladký čípek, který může být bez jakéhokoliv odporu aplikován kdykoliv kamkoliv. Petr Pavel je jak třtina větrem se klátící, o to více, že byl vybrán, vybroušen a vystrkán do výše, kde vanou silné větry, jimž může odolat pouze skutečná osobnost. Nehodlám se smířit s tím, že se tento člověk sápe po ústavní roli „reprezentanta“ České republiky, tedy i mého. Je to všeobecná ostuda a potupa, něco podobného rakouskému prezidentovi Kurtu Waldheimovi, který též lhal o své minulosti, načež mezinárodní ostrakizace ho vedla k rozhodnutí neucházet se o znovuzvolení. Kéž by si alespoň v tomto Petr Pavel vzal poučení!“ vzkazuje Jan Schneider.

Je těžké mít v úctě prezidenta, který kašle na ústavu……

Velmi stručně a jasně se vyjádřili i Vadim Petrov a Petr Štěpánek. „Ano. Slyšel jsem to. Něco jako dřív, to bylo sněhu. A jablka, ta byla. Ne jako dneska. Vzpomínky starého zbrojnoše. Kdo něco četl o poměrech v politice v první republice, tak si nemůže dělat iluze, že to bylo dřív jinak. Možná za komunistů. Veřejné osoby by se měly chovat ale slušně. Je mi z toho špatně,“ říká místopředseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, hudebník a manažer Vadim Petrov.

„V obecné rovině má Rychetský jistě pravdu, ale je těžké mít v úctě prezidenta, který kašle na ústavu i většinu voličů,“ domnívá se hudebník a místopředseda Trikolory Petr Štěpánek.

30.04.2026 8:44 | Rozhovor

autor: Radek Kotas

Až 7 000 Kč za jednu schůzku měly podle vládního zmocněnce Filipa Turka (za Motoristy) dostávat zaplaceno osoby na ministerstvu životního prostředí, přestože se snažily jednat proti zadání resortu. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz Turek oznámil, že kvůli dění již na ministerstvu působí ,,detektivové“. Věc se má týkat i vyhozeného „odborníka z Oxfordu“, který žaloval stát kvůli klimatu.

Vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek snahu najít úspory a narovnat poměry na resortu životního prostředí přiblížil v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz. Zdůraznil přitom snahu osekat rozlohu akceleračních zón, které byly za předchozí vlády plánovány pro urychlenou výstavbu větrných a solárních elektráren za pomoci dotací od EU. Zmenšit se měla z 2 685 na 474 kilometrů čtverečních a Turek míní, že právě kvůli tomuto kroku je na něj v poslední době mířena ostrá kritika i slovní útoky, jelikož „sáhnul v rámci Green Dealu do obrovských peněz“.

https://youtube.com/watch?v=d98Sr8d834A%3Fsi%3DZ60OsQVL_K8uLO6z

Možnost výstavby větrných elektráren na značné části Česka měla být během vládnutí Fialova kabinetu připravována „potichu“. „Naštěstí já jsem to při nástupu na toto ministerstvo jako neministr ‚vyhrabal ze sklepa‘ a zamezil jsem tomu masovému stavění větrných elektráren v České republice,“ vyjádřil se Turek s tím, že předchozí návrh mohl způsobit, že by byly větrné elektrárny rozesety po celé zemi.

Snahu osekat větrné elektrárny kritizoval právník a aktivista Martin Abel, který působil ve Výzkumném ústavu pro krajinu, kde se podílel na výběru akceleračních zón pro větrníky a soláry. Ústav spadající pod ministerstvo životního prostředí s Abelem nedávno rozvázal smlouvu, načež některá média informovala, že se tak mělo stát kvůli jeho veřejné rozepři s Turkem na začátku dubna, a Abela přitom označovala za „odborníka z Oxfordu“. Později se ukázalo, že kromě kritiky nové koncepce resortu směrem k možnosti urychleného umisťování větrných a solárních elektráren měl Abel dříve spolupracovat s klimatickými aktivisty kupříkladu na žalobě proti českému státu a hovoří se tak o jeho možném střetu zájmů.

„Nejsem zastáncem soudního řešení sporů. Pokud ale česká vláda nepřikládá změně klimatu vážnost, kterou si zaslouží, odkládá nezbytné zákony, neřídí se vlastními strategickými dokumenty, zdráhá se významně investovat do čistých technologií a klade klacky pod nohy jediné nadnárodní organizaci, která usiluje o skutečné řešení klimatické krize, Evropské unii, může být rozsudek soudu jediným způsobem, jak přimět naši vládu razantně a včas zakročit,“ popsal svůj pohled Abel neziskové organizaci Klimatická žaloba ČR, v jejímž vedení působil do roku 2023.

Mgr. Filip Turek

• AUTO
• poslanec

Na aktuální rozhovor Abela v Deníku N, v němž tvrdí, že Turek „vše zničí buldozerem“, vládní zmocněnec v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz reagoval s ujištěním, že buldozer by využití našel. „Mohu potvrdit, že buldozerem ty penězovody k němu a k jemu podobným přejet můžeme. To si myslím, že je hezká představa,“ podotkl.

Připojil, že Abel není jediný, kterého se škrty dotkly. „Jeho kolega tady dokonce dostal smlouvu od ředitele jednoho z odborů, který už tady také naštěstí není, na čerpání asi milionu korun 11. prosince a 15. prosince nastupoval v té době do funkce ministra životního prostředí Petr Macinka. Víte, že končíte a za 3 dny přichází nový ministr, který to nebude chtít, a vy někomu podepíšete smlouvu na milion?“ přiložil Turek příklad, jak to na resortu fungovalo.

„Takže kreslíme mapy, pavouky, penězovody, všech 13 ředitelství podřízených organizací muselo poslat na vedení všechny příslušné smlouvy a my tu máme bezpečnostní experty, řekněme detektivy, kteří jednotlivé smlouvy zkoumají a potom ty penězovody samozřejmě odřezáváme,“ popsal, že aktuálně má na ministerstvu probíhat značný přezkum všech uzavřených kontraktů.

Právě dané napojení na penězovody má dle Turka být to, co zmiňoval na oslavě internetové televize XTV, na níž použil přirovnání k „parazitům“. „Pokud někdo má hodinovou schůzku, která vychází na 7 000 Kč, které potom fakturuje za to, že dělá opak zadání, a my řekneme, že budeme akcelerační zóny zmenšovat a budeme hledat krajinu, kam to nepatří, a chránit živočichy…, tak – já nechci to slovo opakovat – ale nevím, jak jinak bych nazval někoho, kdo pracuje proti tomuto zadání. Proti přírodě – na ministerstvu životního prostředí. A kdo pracuje dokonce v úplném rozporu se zadáním, na němž má dělat,“ popsal Turek s tím, že ministerstvo zjistilo, že se jeho jménem měli tito lidé snažit zajistit pravý opak, tedy co nejširší výstavbu větrných elektráren v krajině.

• ODEBÍREJTE NÁŠ KANÁL NA YOUTUBE!

Ukončení kariéry Abela pro tento segment státu zajisté není v rozporu s přáním obyvatel České republiky, jelikož jeho pracovním schématem mělo být: „Pracujete pro stát a za ty peníze, které fakturujete, dáváte na stát žalobu. A ještě dokonce máte v Anglii vystudovaný obor, který vás hezky progresivisticky učí změnit politiku skrze žaloby na stát.“

Turek doplnil, že od většiny úředníků začíná i přes negativní kampaň části médií cítit podporu. „Přímo tady na ministerstvu životního prostředí je většina odborníků velmi šťastná, že jsme zabojovali proti brutálnímu rozsahu výstavby větrných elektráren… Ze začátku se někteří lidé fyzicky klepali, když se se mnou měli setkat, ale pak zjistili, že jsem úplně v pohodě a že jim chci pomoct… Pořád je tady pár procent lidí, kteří jsou aktivisté zaplacení tou lobby, ale slušní úředníci, kterých je tu většina, jsou rádi, že se tento zelený podvod nekoná v plném rozsahu,“ přiblížil vládní zmocněnec v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz prostředí na resortu životního prostředí.

Jaký byl plán Fialovy vlády k výstavbě větrných elektráren a co mělo Česku hrozit?

V jakých oblastech začalo ministerstvo životního prostředí škrtat a kolik se již podařilo ušetřit?

Odpovědi nejen na tyto otázky se dozvíte ve druhé části rozhovoru s Filipem Turkem na youtubovém kanálu serveru ParlamentníListy.cz ZDE.

@muzzbudoucnosti

♬ původní zvuk – Muž z budoucnosti.👨‍🚀