„Ten mag*r Foltýn. 136 milionů pro média.“ Babiš řádil ve studiu

07.02.2026 15:10 | Monitoring

autor: Natálie Brožovská

Hostem pořadu Za pět minut dvanáct byl premiér Andrej Babiš (ANO), jenž odmítl označení „slabý premiér“, kritizuje opozici a média a hájí postup vlády. Zastal se Filipa Turka, kterého chválí za veřejné vystupování a dobrou argumentaci. Premiér se vyjádřil i ke vztahům s prezidentem, ke státnímu rozpočtu a k výdajům na obranu včetně projektu koupě stíhaček F-35.

JSI SLABOCH, KTERÝ TĚŽÍ Z PROBLÉMŮ CELÉ TVÉ VLÁDY, NE JEN MOTORISKÉ SOBĚ KVŮLI TURKOVI- POTÁPÍŠ DŮLEŽITÉHO KOALIČNÍHO PARTNERA: ANO SE NIKDY NEDALO VĚŘIT!

Uplynulý týden se nesl ve znamení jednání o vyslovení nedůvěry vládě premiéra Andrej Babiš, kterou kabinet ustál. Opozice hlasování vyvolala poté, co prezident Petr Pavel zveřejnil komunikaci mezi ministrem zahraničních věcí Petrem Macinka (Motoristé sobě) a svým poradcem Petrem Kolářem, kterou hlava státu označila za „vydírání“.

Premiér Andrej Babiš reagoval s ironií na výtky opozice během mimořádné schůze Poslanecké sněmovny, kde zaznívala kritika, že je „slabý“ předseda vlády. „To mě strašně baví, jsem ten slabý premiér, který tu založil hnutí, které od roku 2014 individuálně vyhrálo všechny volby a poslední volby jsme vyhráli i tak, že jsme porazili hlavní mainstreamová prolhaná média, jako Seznam Zprávy, Novinky a různé pořady České televize, tak to jsem já, ten slabý premiér,“ pousmál se Babiš.

Slabý premiér? To je jejich komunikační karta

Následně rozšířil kritiku směrem k politickým oponentům a k jejich mediální strategii, kterou opakují stále dokola. „To je jejich komunikační karta. Ten magor Foltýn, co byl ve vládě, víte, kolik utratil peněz pro média? 136 milionů korun. A my, když byl covid a byla velká nutnost informovat lidi, tak jsme utratili jenom čtyři miliony. Oni mají ty komunikační karty – teď jede slabý premiér, pak pojede střet zájmů a stále dokola. Tak co na to říct? Nic,“ rozhodil rukama ministerský předseda.

Andrej Babiš se mimořádné schůze Poslanecké sněmovny účastnil ve středu, zatímco ve čtvrtek už v jednacím sále nebyl. Právě ve čtvrtek ale vystoupil ministr Petr Macinka, kvůli němuž byla mimořádná schůze svolána.

Ing. Andrej Babiš

• ANO 2011
• předseda vlády

Předseda vlády podle svých slov ministra vyzval ke zdrženlivějšímu postupu ve vztahu k prezidentovi republiky. „Já jsem Petra Macinku žádal, aby to už bylo poslední konfrontační vyjádření ohledně vztahů s panem prezidentem,“ uvedl Babiš v pořadu Za pět minut dvanáct.

Na otázku, zda věří, že ho ministr poslechne, premiér uvedl: „Doufám, že ano, protože vy média si v tom samozřejmě libujete. My pracujeme, ale média se zaměřují jen na ten konflikt. To je samý Macinka, Turek, prezident,“ řekl Babiš, a že jeho prioritou je práce vlády. „My pracujeme, protože ta minulá vláda nepracovala!“ dodal Andrej Babiš.

Turek vystupuje velice dobře, měl dostat šanci

Poté Andrej Babiš hovořil o tom, jak zatím hodnotí působení ministra Petra Macinky: „My v rámci koalice normálně fungujeme, voláme si. Chápu pana ministra Macinku, že bojuje za Turka, i voliči to chtějí. Turek byl lídr, je to jejich tvář, vyhrála jim volby. Já jsem vlastně přesvědčoval pana prezidenta, aby byl nad věcí, aby se nad to povznesl, aby mu dal šanci. Já jsem řekl, že když Turek bude ministr a udělá nějaký přešlap, nějakou blbost, ‚něco řekne‘, tak že tam nebude,“ zopakoval.

Vystupování Filipa Turka zhodnotil velmi pozitivně, připomněl i jeho účast na čtvrteční akci v Ostravě svolanou odborovým svazem KOVO. „Teď jsem byl podpořit naše odboráře v Ostravě, kteří se k nám přidali za to, aby ten evropský průmysl přežil, když se to nezmírní, budeme mít velké problémy. A pan Turek vystupuje velice dobře, on argumentuje dobře. Já ho znám jako velice klidného, usměvavého,“ řekl Babiš na adresu vládního zmocněnce pro Green Deal a klimatickou politiku Filipa Turka.

„A jestli on se pak mění na sítích nevím na co a píše tam blbosti, tak pokud by se stal ministrem, tak bychom mu zakázali ty sociální sítě,“ pousmál se premiér. „Ale k tomu nedošlo a je to škoda, že pan prezident mu nedal tu šanci, aby nějak odpracoval tu jeho minulost,“ řekl premiér, který by podle svých slov na místě prezidenta Turkovi šanci určitě dal.

Nemůžeme už utrácet energii na souboj s prezidentem

Babiš zdůraznil, že vláda se musí soustředit především na práci, a ne na další politické střety. „Skutečně, my nemůžeme utrácet energii na nějaký souboj s panem prezidentem. Takže doufám, že už se to uklidní a že média potom budou konečně vysílat ty skvělé věci, které děláme pro lidi,“ podotkl. „Někdo se tím snaží říct, že naše vláda nepracuje. My ale pracujeme, já jsem extrémně pracovitý,“ řekl Babiš.

Ohradil se proto vůči tvrzení prezidenta, že by dosazení Filipa Turka do čela české diplomacie mohlo kvůli jeho minulosti škodit v zahraničí. „To je nesmysl, protože v zahraničí to nikoho nezajímá. To jen občas tady naši novináři zařídí, že Politico něco napíše, ale nikoho to tam nic nezajímá,“ řekl Babiš a připomněl, že Turek měl dobré předpoklady, byl europoslancem, účastnil se inaugurace Donalda Trumpa apod.

Podle Andreje Babiše vláda prezidentovi vyšla vstříc i změnami v rozdělení resortů, ale přesto se prezidentův postoj nezměnil. „A teď je úplně jasné, že za období prezidentování pana prezidenta Pavla Turek nebude ministrem. To jsem jasně řekl,“ uvedl premiér.

Psali jsme:

• Návrh, kdo za Turka. „Byl bych lepším ministrem, než je Pavel prezidentem“

K SMS zprávám od Petra Macinky poznamenal, že to nebyl nejlepší nápad, ale zbytečně se z toho dělá aféra. „Pan Macinka a jeho SMSky, to se mu fakt nepovedlo, i když vlastně tou formou řekl věci, které se v minulosti říkaly veřejně,“ zmínil.

Premiér se mj. vyjádřil ke spekulacím, že by se vedení ministerstva životního prostředí mohl ujmout podnikatel a sponzor strany Motoristé sobě Richard Chlad. „S Chladem mají Motoristé smůlu,“ řekl Babiš, a že jeho jméno rozhodně na Hrad neponese.

Opozice není schopna komunikovat normálně, ona nemá co nabídnout lidem

Současnou situaci přirovnal k dřívějším útokům na prezidenta Miloše Zemana a kritizuje postup opozice. „Vzpomeňme si, co tu dělali s prezidentem Zemanem, který byl nemocný, a chtěli ho zbavit funkce. To byly strašně nechutné věci. Takže chápu, že se teď z toho dělá velký skandál a opozice toho využívá pár týdnů po tom, co jsme začali. Oni mluví nesmysly, lžou, nemají co nabídnout těm lidem, protože oni nepracovali,“ konstatoval Babiš.

Podle Andreje Babiše s opozicí není možné vést standardní politickou komunikaci. „Oni nejsou schopni s námi komunikovat normálně. Nastavili vztah na urážky, dehonestace, zesměšňování, neuvěřitelně lžou. Jako „lhal jsem včera, lhal jsem dnes, jsem předseda ODS‘. Martin Kupka jenom vypráví ty lži jako pohádky. Zdědil to po Fialovi. Oni nemají lidem co nabídnout. Když tam byli, starali se jenom, aby udrželi tu svou koalici, aby měli vyšší platy, aby měli ta koryta, aby jezdili na ty výlety. To je vše. Divím se, že vůbec takhle vystupují, my jsme byli vstřícní,“ dodal premiér.

Daně zvyšovat nebudeme

Andrej Babiš zopakoval slib, že vláda v tomto volebním období nebude zvyšovat daně. „Nebudeme zvyšovat daně a myslím, že v programu je ta korporátní daň,“ poznamenal, a že daně budou vybírány. Změny se podle něj nechystají ani u spotřební daně.  „Nemám informaci o tom, že bychom to měnili,“ podotkl.

Zároveň naznačil, že pozornost vlády se soustředí především na oblast obranných výdajů. „Samozřejmě budeme chtít to rozklíčovat, všechny ty podivné kuchyně od ODS, všechny ty předražené věci, ty darované tanky. Chystáme audit procent výdajů na NATO.“

Vrátil se k projektu nákupu stíhaček F-35, který podle něj zdědila současná vláda bez dostatečných informací. „Já ještě stále řeším ty F-35, protože my jsme o tom nevěděli nic, ale je to ve stádiu, kdy se to de facto nedá zastavit, protože tam už rozhodli o rekonstrukci letiště v Čáslavi.“

Premiér zároveň naznačil, že má představu, jak by bylo možné celý ten projekt finančně upravit, ale konkrétní detaily zveřejnit nechtěl. „Nebudu to říkat, protože to všichni budou zase komentovat a všichni ze mě budou dělat zase blbce. Mám nějaký nápad, uvidíme,“ doplnil Babiš.

Babiš: V kauze Čapí hnízdo budu bojovat za pravdu

Ministerský předseda také uvedl, že chce být aktivní v dalším průběhu kauzy Čapí hnízdo a hodlá se bránit vůči obvinění, i kdyby ho Poslanecká sněmovna případně nevydala k trestnímu stíhání. „Proč by mě Sněmovna měla vydávat, když jsem nic neudělal? Je to vymyšlené svinstvo, neuvěřitelné vůči mojí rodině,“ prohlásil Andřej Babiš.

„Moravec vyhlásil válku ČT.“ Analytik k útoku moderátora mimo kamery

07.02.2026 9:54 | Komentář

autor: Jan Novotný

TÝDEN V MÉDIÍCH Václav Moravec překročil profesní Rubikon. Na moderátorovo nevhodné vyjádření na obrazovkách veřejnoprávní televize upozorňuje mediální analytik Petr Žantovský. Dále uvádí, že současná média oprášila osmdesátkové „mokobuko“ a „klapoklidez“ z dob stalinismu. Poukazuje také na podivnou iniciativu Zbigniewa Czendlika z Rady Českého rozhlasu a Ivany Denčevové z Rady České televize.

V aktuálním vydání pravidelné rubriky Týden v médiích se analytik Petr Žantovský nejdříve zastavil u události, která se sice může zdát jako marginální personální spor, ve skutečnosti však podle něj odhaluje hlubokou krizi identity veřejnoprávní televize.

„Jde o vystupování mého v uvozovkách velmi oblíbeného moderátora Václava Moravce. Ten v posledních Otázkách opět překročil jistý profesní Rubikon v tom, jak se má, či nemá chovat redaktor veřejnoprávního média, a opět nám předvedl, že hranice mezi novinařinou a osobním aktivismem je v jeho případě prakticky neexistující,“ míní Žantovský.

Vše začalo v samotném závěru pořadu, kdy se moderátor loučil se svou dlouholetou dramaturgyní Hanou Andělovou. Podle mediálního analytika před kamerami zazněla slova, která do standardního vysílání nepatří.

Václav Moravec doslova prohlásil: „Jméno Hany Andělové jste dnes v titulcích viděli naposledy, což je důsledek její profesní a osobní integrity, za kterou jí chci poděkovat.“

„Toto vyjádření je samo o sobě za hranou, ale moderátor se s ním nespokojil a své tažení proti vedení instituce, která ho zaměstnává, přenesl i na sociální sítě. Tam své vystoupení doplnil dalším útokem, když napsal: ‚Rozesadit, aby byl klid na práci… Hanka Andělová byla druhou vedoucí dramaturgyní Otázek v jejich 22leté historii, po Čestmíru Fraňkovi. Rozhodování o skladbě hostů se vždy dělo na základě celoredakční shody. Čas k nápravě pod tlakem vybraných radních ČT se nachyluje, a tak Hanka Andělová nedobrovolně skončila. Díky jménem celého týmu za její profesní i osobní integritu.‘ Domnívám se, že těmito vyjádřeními pan Moravec zcela jasně překročil veškerá ustanovení, ať už se jedná o Kodex České televize, nebo prostě o slušné mravy,“ uvádí Žantovský.

Moravec podle něj vnesl do veřejné diskuse ryze osobní tón a učinil tak v prostoru, který je placen z našich sekundárních daní, tedy koncesionářských poplatků. „V podstatě tím vyhlásil válku vedení České televize a dopustil se něčeho, co lze nazvat pokusem o veřejné vydírání. My se zde Českou televizí zabýváme pravidelně a často nešetříme kritikou, ale v tomto případě je to právě Václav Moravec, kdo si vzal černého Petra, a to zcela dobrovolně,“ domnívá se mediální expert.

Moravcovo chování podle něj působí, jako kdyby mu onen diskusní pořad patřil, jako kdyby na něj měl doživotní nárok a mohl tam vládnout bez jakékoli korekce, bez ohledu na zákon o České televizi i na vnitřní pravidla instituce.

„Úvahy o konci Otázek Václava Moravce zde přitom zaznívaly už od dob minulého ředitele. To, že se tehdy moderátora nepodařilo zrušit či nahradit, bylo dokonce jedním z důvodů napětí, které tehdy v televizi panovalo. Nyní je otázkou, jak se k situaci postaví současné vedení a generální ředitel. Zda je Moravcova síla stále tak velká, aby mohl zpochybňovat i stávající management a Radu ČT, to v tuto chvíli nevíme. Jisté však je, že podobné incidenty nijak nepřispívají k věrohodnosti veřejnoprávní instituce u jejích poplatníků. Naopak to dává za pravdu těm kritikům, kteří dlouhodobě upozorňují na to, že se televize chová politicky, jednostranně a stranicky. Václavu Moravcovi lze tedy v uvozovkách poděkovat, že tyto obavy svým chováním definitivně potvrdil a vnesl do celé věci jasné světlo,“ uzavírá téma Žantovský.

Média oprášila osmdesátkové „mokobuko“ a „klapoklidez“ z 50. let

V další části analýzy se podíval na fenomén, který se podle něj v našem mediálním prostoru vrací s železnou pravidelností.

„Již mnohokrát jsme na tomto místě konstatovali, že mnohé rysy současné doby až mrazivě připomínají éru minulou, konkrétně tu totalitní. Znovu jsem si tuto paralelu uvědomil, když jsem studoval zprávu o společném postupu několika žurnalistických organizací a médií, která podepsala společné memorandum doprovázené takzvaným novinářským desaterem. Když jsem si toto desatero četl, nenašel jsem v něm nic jiného než prázdné floskule a fráze, které pouze mechanicky popisují realitu a neustále se odvolávají na to, že novináři mají dodržovat profesní a etické kodexy,“ uvádí Žantovský.

Je podle něj naprosto zjevné, že i kdyby dotyční podepsali dvacet podobných memorand, nedosáhnou tím absolutně ničeho. Etika se totiž nedá vynutit papírem, pokud chybí vnitřní integrita. „Máme zde dvě zdánlivě protichůdná prostředí – na jedné straně veřejnoprávní, a na druhé soukromá média. Česká televize má svůj kodex dokonce přímo v pracovních smlouvách, ale stačí se podívat na konkrétní výstupy,“ upozorňuje expert.

Jako odstrašující příklad může sloužit rozhovor v pořadu Interview ČT24 s Liborem Vondráčkem, v němž se paní redaktorka k hostovi chovala naprosto prapodivně, ponižovala ho a rozhodně by se nedalo říci, že by dodržovala jakákoli etická pravidla. „Podobně je na tom soukromý sektor, například vydavatelství Economia a jejich web Aktuálně.cz. Ti mají sice velmi pěkný a komplexní etický kodex, ale jeho dodržování je v praxi více než diskutabilní,“ míní Žantovský.

Mohl by prý uvést desítky příkladů, ale postačí zmínit jeho vlastní zkušenost. „Redaktoři zmíněného serveru mě v průběhu půl roku třikrát nazvali dezinformátorem. Když jsem se však ozval a vyzval šéfredaktora, aby mi upřesnil, kdy, koho, čím, jak a případně za kolik jsem dezinformoval, nebo aby své tvrzení odvolal, došlo ve všech třech případech k omluvě. Z toho vyplývá, že o nějakém soustavném dodržování etických kodexů v těchto redakcích nemůže být řeč,“ soudí analytik.

Etické normy mají totiž jeden zásadní problém, a tím je jejich nevynutitelnost. „Pokud dnes zástupci Syndikátu novinářů hlasují o potřebě stavět nová desatera, doporučil bych jim nahlédnout do vlastního archivu. Jejich etický kodex existuje již od konce devadesátých let, byl odvozen od evropských standardů a obsahuje vše podstatné. Otázkou však zůstává, zda ho někdo skutečně dodržuje, nebo zda jde jen o další prázdné plácnutí do vody,“ vyjádřil se Žantovský.

Situace mu prý neodbytně připomíná osmdesátá léta, kdy se přijímaly dokumenty jako takzvané „mokobuko“, což byla lidová zkratka pro Morální kodex budovatele komunismu. V padesátých letech se pro změnu prosazoval „klapoklidez“, tedy kladný poměr k lidově demokratickému zřízení. Současné memorandum v českých médiích podle něj není ničím jiným než dalším takovým moderním „mokobukem“.

„Jde pouze o nátlakový prostředek, který má donutit legislativu a další orgány k tomu, aby se ještě více klaněly médiím, která o sobě sice hrdě prohlašují, že jsou nezávislá a nestranná, ale každý, kdo se v oboru alespoň trochu orientuje, dobře ví, jaká je skutečnost. Jedná se o další zbytečný dokument, který svobodu slova u nás rozhodně nijak nerozšíří,“ upozorňuje expert.

Jedna skupina chce rozhodovat o životě skupin jiných

V závěrečné části aktuální analýzy se Petr Žantovský dotkl události, o které se již na stránkách Parlamentních listů psalo. „Z pozice mediálního analytika si ji nedovolím obejít. Jsme totiž svědky něčeho tak neuvěřitelně absurdního a nesystémového, že si v naší novodobé historii nepamatuji obdobu,“ tvrdí expert. 

Jde o společnou iniciativu Zbigniewa Czendlika z Rady Českého rozhlasu a Ivany Denčevové z Rady České televize, kteří sepsali jakýsi společný dopis či petici. V tomto dokumentu, který nyní nabízejí k podpisu ostatním kolegům v radách, ostře vystupují proti vládním plánům na změnu financování veřejnoprávních médií, konkrétně proti přechodu z poplatkového systému na systém rozpočtový.

„Tímto krokem se oba jmenovaní vystavují silnému výsměchu u všech, kteří jsou v dané problematice orientováni. Především však demonstrují absolutní neznalost zákona o příslušných médiích, protože žádná právní norma takovou pravomoc k podobným politickým aktivitám radním neposkytuje. Jejich role je zákonem definována výhradně jako role kontrolní a dozorová nad životem a hospodařením těchto dvou institucí,“ upozorňuje Žantovský.

Dále uvádí: „Radní nemají v žádném případě jakýkoli dosah na to, podle jakého systému nebo jakou procedurou budou tyto instituce financovány – to je výsostné právo zákonodárce. Kdyby takový dopis sepsali a podepsali jako dva soukromí občané, bylo by to v naprostém pořádku, neboť mají právo si myslet, co chtějí.“ Ovšem vystupovat v této věci jako členové rad, a dokonce přemlouvat k podpisu jiné radní, i ty, kterým se do toho podle jejich vlastních slov nechce, je podle analytika značným překročením jakýchkoli vědomostí o tom, jak funguje demokracie a demokratická procedura.

„Tento proces, kdy se regulační orgán de facto přetváří v politický aktivistický spolek, je ve své podstatě přímým útokem na demokracii a její smysl. Měli bychom se vážně ptát, v jakém stavu se naše společnost nachází, když lidé, kteří mají jako první dodržovat zákon, jej sami ignorují. Potom se nemůžeme divit jiným občanům v odlišných souvislostech, že jim znalost zákona absolutně nic neříká, natož aby se jím řídili. Je to obzvláště smutné u Ivany Denčevové, která je v mediálním světě zkušeným harcovníkem. Prošla soukromou regionální televizí, působila v Českém rozhlase i v regionální televizní agentuře. Je to člověk, který by o tomto prostředí měl vědět hodně, ale najednou jako by podlehla oné chorobě neuznávání regulí,“ podivuje se Petr Žantovský.

Tato „choroba“ se podle něj stává chronickou a nakažlivou. „Ostatně jsme to mohli vidět i nedávno na Staroměstském náměstí při demonstraci ‚za soudruha generála prezidenta Pavla‘, která byla v podstatě namířena proti výsledkům svobodných voleb. Je vidět, že tomuto nešvaru propadají lidé, kteří jsou v jiných situacích relativně rozumní. Považuji za nezbytné těmto projevům věnovat zvýšenou pozornost, protože nás chtějí dohnat do situace, kdy bude jedna skupina rozhodovat o životě skupin jiných. A to zcela jistě není to, co jsme si v listopadu 1989, ani kdykoli potom, přáli,“ varuje expert.

07.02.2026 7:52 | Monitoring

autor: Naďa Borská

Někteří umělci podpořili prezidenta Petra Pavla. Výtvarník Milan Knížák upozorňuje, že „se postavili za bolševického lampasáka“. Lituje vicepremiéra Petra Macinku (Motoristé sobě), který „se dostal do kleští“. Z jedné strany „podlý Babiš“, který potřebuje Motoristy, aby hlasovali proti jeho vydání k trestnímu stíhání, a na té druhé „zavilý Petr Pavel“. Podivuje se také tomu, že hlava státu uprostřed sporu s vládou odjela na neohlášenou dovolenou.

Minulou neděli se v Praze na Staroměstském a Václavském náměstí konala demonstrace na podporu prezidenta Petra Pavla, kterou svolal spolek Milion chvilek.

Akce reagovala na spor prezidenta s vicepremiérem, ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé sobě) kvůli nejmenování poslance Filipa Turka (Motoristé sobě) ministrem životního prostředí, což organizátoři demonstrace označili za pokus o vydírání hlavy státu.

Mgr. Filip Turek

• AUTO
• poslanec

Podle odhadů se shromáždění zúčastnilo 80–90 tisíc lidí. Petici „Stojíme za prezidentem“ podepsalo přes 700 tisíc občanů. Akce se konaly i v dalších městech. Demonstrace by měly mít pokračování. Na 15. února se plánují další setkání v desítkách obcí po celé republice. Pokud petice dosáhne milionu podpisů, spolek svolá velkou manifestaci na pražské Letné. 

Na nedělní demonstraci vystoupila řada známých osobností z uměleckého světa. Mezi nimi se objevili herci Hynek Čermák, Jitka Čvančarová, Sarah Haváčová nebo moderátor Aleš Cibulka.

Postavili se za bolševického lampasáka

K situaci se vyjádřil také výtvarník a hudebník, bývalý rektor AVU Milan Knížák. „Současnost přinesla novou sociální vrstvu tzv. VIP. V drtivé většině se jedná o lidi, kteří se objevují v médiích, tedy herci a zpěváci. Je směšné, jak se média dotazují těchto nepříliš orientovaných a často i nevzdělaných jedinců, na otázky lomcující světem. U nás se armáda herců postavila za bolševického lampasáka Petra Pavla a buduje jeho image pro znovuzvolení prezidentem. Není divu, starší herci, kteří působili za komunistického totalitního režimu, byli téměř všichni nějak spojeni s režimem. Buď dokonalou autocenzurou nebo posloucháním nařízení či přímou spoluprací s StB. Asi proto necítí pomalý návrat do starých časů,“ uvedl Knížák.

arm. gen. v.v. Ing. Petr Pavel, M.A.

• BPP
• Profil není převzatý, články vkládá redakce.
• prezident České republiky

Domnívá se, že Petr Pavel, oproti Andreji Babišovi, který byl jeho sokem ve volbách, působil solidněji hlavně asi proto, že ho téměř nikdo neznal. „Ukazuje se stále víc a víc, že je to člověk, kterého poznamenala aktivní služba komunistickému režimu. Z posledních událostí je zřejmá nízkost jeho povahy. Je to zbabělý udavač, který by měl z prezidentského trůnu co nejdříve zmizet, ale české ‚velmi důležité osoby‘ z něj dělají modlu. Třeba jim připne v říjnu metál,“ zamýšlí se výtvarník.

Mgr. Petr Macinka

• AUTO
• Od 15.12.2025 pověřený řízením ministerstva živ. prostředí
• místopředseda vlády

Kde prezident byl? Nenavštívil „strýčka“?

Podivuje se tomu, že prezident Petr Pavel se uprostřed sporu s vládou rozjel na neohlášenou dovolenou. „Nejenže je to něco neobvyklého v našich politických dějinách, hlavně mě udivuje, že se nikdo neptá, kde prezident opravdu byl? Objevily se fotografie, které mají doložit jeho bytí v levném hotelu, ale prý pocházejí z roku 2024,“ podivuje se Knížák.

Ing. Andrej Babiš

• ANO 2011
• předseda vlády

Zdůrazňuje, že prezident není soukromník, který si může dělat co chce.

„Je to člověk, který symbolizuje náš stát, má velkou důvěru, a proto také zodpovědnost. To, že se postavil za jednu část společnosti, kterou povzbuzuje a adoruje, je neslýchané. Něco takového je novum v naší politice a zcela proti duchu parlamentní demokracie. Kladu si znovu otázku: Kde byl PP? Nenavštívil náhodou nějakého strýčka z NATO nebo EU? To bych považoval za zradu, za podvod na nás všech. Prezident i dav mlčí… Je mi líto Petra Macinky, který se dostal do kleští. Z jedné strany podlý Babiš, který potřebuje Motoristy k tomu, aby hlasovali proti jeho vydání k trestnímu stíhání, a na druhé straně zavilý PP, který porušuje demokratické zvyklosti a chová se jako trucovitý kluk. Takový člověk nemá právo stát v čele našeho státu,“ vyjádřil se Milan Knížák.

 To je pro Kyjev a jeho protektory zdrcující rána. Nejenže tak byla zásadním způsobem oslabena protiletecká obrana Kyjeva. Ukázalo se však, že proti Kinžalu jsou západní obranné systémy bezmocné. Kyjev zprvu tvrdil samozřejmě opak – ale už samozřejmě nevysvětluje, proč šokovaní Američané začali zničení své chlouby „vyšetřovat“. Obrovským problémem pro Kyjev se stal minulý týden rovněž útok na obří muniční sklad ve městě Chmelnickyj v hlubokém týlu, kde se soustřeďuje většina dodávek západních zbraní a munice, které přes Slovensko a Polsko, míří na Ukrajinu. 

Hlavní železniční uzel mezi Lvovem a Ternopilem byl zasažen několika přesnými střelami Kinžal a Kalibr. Následný výbuch obřího komplexu připravil Kyjev o drahocenné zbraně a munici – včetně britských střel s ochuzeným uranem. Černý den ležel mezi vesnicemi Gruzevica a Malaševci nedaleko Chmelnického. Při detonaci munice bylo doslova vymazáno z povrchu zemského 20 hangárů s uskladněnými zbraněmi. Zatím se následky stále odstraňují. 40 kilometrů severněji se nachází vojenské letiště Starokonstantinovo, kde sídlí 7. brigáda kyjevského taktického letectva. Na základně bylo uskladněno značné množství leteckých raket a bomb. Podle jedné verze bylo týden před úderem do skladu dodáno asi 75 amerických raket AGM-88 HARM, které se plánovaly přesunout k 7. brigádě taktického letectva na letišti Starokonstantinovo. Kromě toho bylo do skladu zřejmě přivezeno i několik tisíc neřízených raket „Zuni“, které měly nahradit rakety sovětského typu S-13 a S-25. Každá z těchto raket je naplněna 10 až 15 kg výbušnin (o hmotnosti hlavice 22 kg). Uskladnění nejméně 500-1000 raket tohoto typu ve skladu, jakož i současné skladování raket AGM-88 HARM pravděpodobně znamenaly skutečnou katastrofu. Soudě podle toho, že výbuch zničil nejen pozemní konstrukce, ale byly zasypány i betonové skladovací prostory, takový efekt mohla vyvolat současná detonace několika tisíců 155 mm dělostřeleckých granátů NATO, které obsahují vysoce aktivní výbušninu „kompozici B“ (anglicky „Comp B“) ze směsi TNT a hexagenu a hliníkového prášku a oxidu dusnatého. 

Ochuzený uran: Danajský dar Britů. 

Tyto náboje se mohly dostat do skladů v Chmelnickém po železnici vedoucí do Ternopilu, Lvova a Polska. Prostory obřího skladu raketových zbraní

 a munice se využívaly jako překládková základna, kterou zničili jedinou přesně řízenou raketou s vysoce účinnou hlavicí právě v době nahromadění tisíců tun západních dodávek.

Soudě podle intenzity, s jakou nyní Rusko ničí jednu z hlavních logistických tepen pro „zbraňovod“ z území Evropy, budou ukrajinské jednotky brzy čelit nedostatku munice – od leteckých raket po dělostřeleckou munici, bez níž je podpora pozemních jednotek v zásadě nemožná. Berouce v úvahu skutečnost, že zásoby sovětských zbraní ze skladů na Ukrajině jsou téměř vyčerpány, při zachování účinných úderů proti logistickým centrům západních zbraní bude ukrajinská armáda brzy čelit „muničnímu vyhladovění. 

 Ale co víc: Je velmi pravděpodobné, že ve skladu v Chmelnickém se nacházely také Brity dodané střely s ochuzeným uranem. Ruský jaderný odborník Alexej Anpilogov se domnívá, že po výbuchu obřího muničáku, mohlo dojít k zásadnímu kontaminování této oblasti západní Ukrajiny jaderným spadem. „Oblast kontaminované zóny po detonaci granátů s ochuzeným uranem v Chmelnickém je srovnatelná s Černobylem. Nesprávné skladování projektilů s ochuzeným uranem ve skladech v Chmelnickém mohlo požár zesílit a následky ještě zhoršit.

Nyní je nutné sledovat rozsah zamoření,“ uvedl odborník na jadernou problematiku v ruském deníku Vzglad. 

 Vrátí se bumerang do Polska? Podle údajů ukrajinské monitorovací služby se radiační pozadí v Chmelnickém regionu od dopadu skutečně silně zvýšilo. „Na základě tohoto scénáře by hlavním důsledkem mohla být kontaminace rozsáhlých přilehlých území. Prach vznikající při spalování stoupá do atmosféry a šíří se.

Proto bych nyní doporučil civilnímu obyvatelstvu, aby uzavřelo dveře a okna a provedlo ve svých domovech takzvané mokré čištění. V oblasti lze nyní očekávat nárůst onkologických onemocnění, problémů s plodností a tak dále,“ varuje Anpilogov. Ale je tu ještě jeden podstatný moment: Při spalování se prach dostává do vrstvy kupovitých mraků, kde se může dlouho zdržovat a spolu se srážkami padat k zemi. „Je možné, že by mohly být postiženy blízké regiony západní Ukrajiny, ale možná i Polsko a Rumunsko. Pokud jde o rozsah požáru, lze jej velikostí přirovnat k požáru v jaderné elektrárně v Černobylu. Byl velmi intenzivní a zasáhl velké množství hořlavých látek. Oblast kontaminované zóny tedy může být srovnatelná s černobylskou,“ uvedl expert. Odpovědnost za následky leží na ukrajinských úřadech a těch, kteří jim dodali zbraně s ochuzeným uranem. Zdá se tedy, že první výsledky západního hazardu se již dostavují, a mohly by se snadno jako bumerang vrátit už nejen kyjevské juntě a jejím západním protektorům, ale i zemím, jako je ČR. Přituhuje….

Zde bylo původně uvedeno celé jméno, adresa i telefon na autora příspěvku. My jsme ho z důvodu jeho ochrany před novodobou cenzurou vymazali. A vyslovujeme mu obdiv nad jeho odvahou. Tato zpráva je tak závažná, že bych si přál, aby byla nepravdivá.¨¨

06.02.2026 19:30 | Zprávy

autor: Radim Panenka

Pískot, pokřik a jadrná slova. Takové reakce se dočkala slova prezidenta Pavla k horníkům na Ostravsku v den ukončení těžby černého uhlí. Jak si takovou reakci vyložit? Byla na místě? ParlamentníListy.cz se zeptaly politiků ve Sněmovně, Senátu i Evropském parlamentu.

Ukončením těžby černého uhlí na Ostravsku končí dlouhá éra, která trvala čtvrt tisíciletí. Celé generace horníků obětovaly této těžké a důležité práci své pracovní síly, mnohdy i zdraví či životy. To všechno skončilo a horníci si den, kdy z dolů vyjely poslední vozíky s černým zlatem, připomněli i na speciálním setkání.

Na akci vystoupila řada řečníků a organizátoři pustili i nahraný video pozdrav od prezidenta Petra Pavla. Ten se ale se zlou potázal. Během promítaného proslovu hlavy státu zněl hlasitý pískot, pokřik a místy i jadrná slova. 

ParlamentníListy.cz požádaly politiky napříč stranami, aby se nad událostí zamysleli a uvedli, co z této situace vyvozují. 

„Pan prezident opakovaně sliboval, že bude spojovat společnost. Nyní se otevřeně přihlásil k opozičnímu táboru a stal se jeho neformální hlavou. Možná toto vyhranění vedlo zklamané horníky k projevům nesouhlasu,” konstatoval předseda sněmovního zahraničního výboru za hnutí ANO Radek Vondráček.

Lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský hovoří o chybě Hradu. „Vůbec nic. Byla to pouze naprosto hrubá chyba jeho spolupracovníků, kteří dostatečně nevyhodnotili atmosféru na Karvinsku,” uvedl.

„Jsem přesvědčený, že zavírání dolů je důsledkem nedomyšlené energetické koncepce a dotýká se jak našeho národního hospodářství, tak individuální ekonomické situace lidí na Ostravsku. A proto se nedivím negativním reakcím horníků, protože juchání nad rušením nebo dokonce zatopením dolů, je musí logicky iritovat,” reagoval na dotaz senátor Zdeněk Hraba.

Podle šéfky KSČM a europoslankyně Kateřiny Konečné je důvod zřejmý. „Prezident vykládal horníkům, že si váží jejich práce, ale politicky to táhne jak na evropské tak centrální úrovni s těmi, kteří systematicky likvidují hornictví, hutnictví i ocelářství, tak nemohl čekat nic jiného. Možná by bylo lepší, kdyby mlčel. I když u prezidenta už jsem si zvykla, že je schopen popřít i vlastní odraz v zrcadle,” sdělila Konečná.

„Nejsem nějak velký fanoušek prezidenta Petra Pavla, ale myslím si, že v tomhle konkrétním případě udělal správnou věc. Horníci na Ostravsku odváděli po desítky let těžkou a nebezpečnou práci a poděkování za ni je na místě, bez ohledu na politické sympatie. To, že tam byly emoce, pískot a ostrá slova, chápu, lidé mají strach o práci a budoucnost regionu. Ale základní lidský respekt by měl fungovat na obě strany. Poděkování za poctivou práci není slabost ani politikaření, to je prostě slušnost,” myslí si šéf Přísahy a senátor Robert Šlachta.

Senátorka Jana Zwyrtek Hamplová říká, že není složité se dobrat k důvodu, proč horníci pískali. „Za prvé – Praha není Česká republika, a už vůbec ne Morava. Za druhé – na horníky neplatí žádné líbivé fráze, to jsou tvrdí chlapi, žádní herci. A za třetí prezident, který je od 1. února definitivně reprezentant dnešní opozice, a tím oné zmatečné zelené politiky, která jim vzala práci, se nemůže divit, že ho nechtějí ani vidět, ani slyšet. Petr Pavel u nich prostě skončil… A ke Stonavě – doufám, že těžbu ještě jednou obnovíme,” odpověděla na otázku redakce.

Stručnou a jasnou odpověď nabízí poslanec SPD Jaroslav Foldyna. Jaký je důvod pískotu podle něho? „Že Ostrava není Praha a havíř není nebinárni studentko genderových věd,” napsal poslanec.

„Ukazuje se, že lidé používající ke své práci nejenom mozek, ale i ruce mají vyšší IQ než loutkovidiči ( Kolář, Dobrovský, Pehe, Aspeňáci a manipulátoři z Milionu chvilek pro demagogií a debilitu… pozor to je lékařská diagnóza, ne nadávka). Osobně si myslím, že těžba neměla být ukončena, koksovatelné uhlí budeme potřebovat. Jo, a snad se příští volby prezidenta povedou a tento posluhovač Bruselu, Berlína a korupčníků z Kyjeva, válečných štváčů a zbrojařů bude vyměněn,” sděluje poslanec za SPD Miroslav Ševčík.

Své vysvětlení má i šéfka Trikolory a poslankyně za SPD Zuzana Majerová. „Vypískání Petra Pavla na Ostravsku nejen mně, ale určitě také mnoha dalším pamětníkům, ponejvíce připomnělo vypískání Miroslav Štěpána, tehdejšího šéfa pražské KSČ, v listopadu 1989 v ČKD ve Vysočanech. Mám ráda lidová rčení a často je připomínám. Jedno mě napadá i tentokrát: Vox populi, vox dei! Hlas lidu, hlas boží!” řekla redakci serveru ParlamentníListy.cz.

Sigma nebo smegma? Mládež na demonstraci vyznala obdiv Pavlovi. Macinkovi ne

05.02.2026 20:44 | Monitoring

autor: Natálie Brožovská

Rozhovor s mladými účastníky demonstrace na podporu prezidenta Petra Pavla na sociálních sítích vzbudil ostrou kritiku. Prezidenta označili výrazem „sigma“, ministra zahraničí Petra Macinku pak slovem „smegma“, přičemž jejich následné výroky o „hodnotách“, svobodě a komunismu ukázaly podle mnohých „vymývání mozků“ školou a médii.

V neděli se v Praze na Staroměstském náměstí a dolní části Václavského náměstí konala velká demonstrace na podporu prezidenta Petra Pavla, kterou svolal spolek Milion chvilek pro demokracii kvůli eskalaci sporu mezi prezidentem a vicepremiérem a ministrem zahraniční Petrem Macinkou. Demonstranti vyjadřovali podporu prezidentovi, odmítali pokusy o politický tlak a volali po obhajobě demokratických hodnot.

Dozvuky demonstrace se ještě dál šíří na sociálních sítích, kde některé záběry a videa začaly žít vlastním životem. Už během samotné akce přitom probíhaly improvizované rozhovory s účastníky, z nichž jeden zveřejnil projekt Restart Česko.

Ve videu vystupují dva mladíci s transparentem, na němž označují prezidenta Petra Pavla výrazem „sigma“ a ministra zahraničí Petra Macinku slovem „smegma“.

Použité výrazy mají značně odlišný význam. Zatímco slovo „sigma“ je z internetového slangu a v tomto případě označuje silnou, sebevědomou osobnost, kterou demonstranti použili k vyjádření podpory, výraz „smegma“ je vůči Macinkovi použit jako hrubá osobní urážka vycházející z lékařského termínu spojeného s intimní hygienou.

Psali jsme:

• Minář se radoval, že Turek nebude ministr. Radost mu ale dlouho nevydržela

Jeden z mladíků ve videu vysvětluje, proč považuje prezidenta Petra Pavla za „sigmu“, když říká: „Protože je to prostě on, my za ním stojíme, je to ta sigma, a je to prostě tak.“

Jeho kamarád ho následně doplňuje slovy: „Já si myslím, že v téhle době zastupuje ty hodnoty, které máme rádi a které jsou sigma,“ dodal smějící se mladý muž, podporující Petra Pavla.

Reportér, který vede rozhovor pak připomíná, že na Václavském náměstí se v roce 1989 „cinkalo klíči“, aby se lidé zbavili komunistů a získali svobodu. Na otázku, co pro ně tento odkaz znamená dnes, jeden z nich odpovídá: „Myslím si, že je důležitý v tom pokračovat a nenechat si vzít to, co máme, bojovat za svobodu.“

Když je poté dotázán, zda jsou podle něj komunisté špatní, přichází jednoznačná odpověď: „Přesně tak.“

Vzápětí ale přichází i otázka, která rozhovor viditelně zadrhne – proč je tedy Petr Pavel „sigma“, když byl v minulosti komunistickým rozvědčíkem. Dotázaný se nejprve pousměje, následuje krátká pauza a rozpačité hledání slov. Nakonec odpovídá: „Řekl bych, že to je trošku jinak…“ říká.

Nakonec se pokusí vysvětlit, že situace podle něj není tak přímočará, a rozhovor nečekaně stáčí ke srovnání s Andrejem Babišem: „Myslím, že úplně jednoduše se to nedá srovnat třeba s tím, jako když byl Andrej Babiš ve straně,“ naznačil, že komunistická minulost Petra Pavla, i přes jeho tehdejší funkce v armádních strukturách, je v jeho očích méně problematická než případ Andreje Babiše, který je veden v archivních dokumentech StB, ačkoli Babiš svou spolupráci dlouhodobě popírá.

https://www.facebook.com/plugins/video.php?height=476&href=https%3A%2F%2Fwww.facebook.com%2Freel%2F1444713083736108%2F&show_text=false&width=267&t=0

„Mají v tom hokej, melou blbosti. Internet se do mladíků tvrdě pustil“

Záběry z rozhovoru vyvolaly na sociálních sítích silné a často velmi ostré reakce. V komentářích se objevují výtky, že mladíci podle kritiků mluví o věcech, kterým nerozumějí.

Jeden z diskutujících píše: „Naprosto netuší, melou blbosti. Bránit svobodu za Pavla, který byl rozvědčík, to je jízda.“ Další komentář se zaměřuje na širší vlivy: „Mají v tom hokej, ale to není z jejich hlav. Zde se podepsala škola, média a hlavně rodina.“

Jiní uživatelé jsou ještě příkřejší a rovněž mluví o indoktrinaci: „Mají vymytý mozky ze školy, jejich hodnoty jsou úplně vedle,“ napsal diskutér. Objevovaly se i pochybnosti o základním porozumění historii: „Ten chlapec ani neví, co to znamená být ve straně a být rozvědčík.“

A nechybí ani vysloveně posměšné reakce, podle nichž se mladíci spíše zesměšnili: „Předvedli se. Příště by si na transparent měli napsat: jsem hlupák a nevím, proč tu jsem.“ 

Pozastavení vyvolala i skutečnost, že jsou hodnoty mládeží připisovány osobě s komunistickou minulostí. Jeden z komentujících celý výklad mladíků shodil jedinou větou: „Nic, prázdno. Jo, jo, je to on, hodnotový komunista.“

Někteří diskutující k tomu ironicky dodávají, že už alespoň chápou, proč některé politické strany prosazují snížení volebního práva na 16 let, protože podle nich by právě takovíto neinformovaní mladí lidé mohli těmto stranám výrazně pomoci.

„Hrabě Lipavský.“ Bývalý ministr neuměl diplomacii ani u jídla

06.02.2026 4:44 | Komentář

autor: Radim Panenka

Úředníci na ministerstvu zahraničí, kteří ještě donedávna sloužili Janu Lipavskému, si prý nemohou vynachválit změnu v podobě nového šéfa resortu Petra Macinky. Díky tomu začínají otevřeně promlouvat i ti, kteří byli z titulu svých funkcí s Lipavským v denním kontaktu. Několik takových lidí se svěřilo serveru ParlamentníListy.cz s několika konkrétními příběhy.

Ministerský aparát na resortu zahraničních věcí v Černínském paláci si pochvaluje změny v souvislosti s novou vládou. Někteří bývalí spolupracovníci Jana Lipavského si podle informací serveru ParlamentníListy.cz těžko zvykají na nového ministra. Důvod je však opačný, než by se mohlo zdát. Z Ministerstva zahraničí totiž podle těchto zdrojů s Lipavským zmizelo papalášství, pozérská politika bez reálného výsledku a arogance.

Může se zdát, že jde o tvrdá slova. Jejich autory jsou ale přímo zaměstnanci Ministerstva zahraničních věcí, kteří donedávna patřili k podřízeným Jana Lipavského, člena Pirátů, který později přeběhl k ODS a tím si zajistil setrvání v ministerském křesle. 

ParlamentníListy.cz v těchto dnech hovořily s řadou zaměstnanců Černínského paláce, kde resort zahraničí sídlí, a vyslechly mnoho příběhů o tom, jak se ministr Lipavský choval. Některé jsme se rozhodli zveřejnit, zvláště s ohledem na to, že nám jejich pravdivost potvrdilo víc zdrojů. 

První příběh jsme poprvé vyslechli už zhruba před rokem od jednoho z našich velvyslanců. Nyní se nám totéž a v rozšířené podobě doneslo od člověka, který pracoval v širším týmu ministra Lipavského a byl s ním v denním kontaktu. Jde o formu stolování.

Ministerstvo zahraničních věcí má totiž svou jídelnu, kde se denně v čase oběda vystřídá mnoho zaměstnanců úřadu. Celá léta bývalo běžné, že se touto formou stravoval i sám ministr, pokud zrovna nebyl pracovně v zahraničí. Každý ministr v minulosti šel na oběd do jídelny, vzal si tác, příbor a zařadil se do fronty, na jejímž konci mu pracovníci kuchyně vydali jídlo. Dělali to tak všichni šéfové diplomacie. Nikoli však Jan Lipavský.

„Předchozí ministr jídelnu ignoroval, odmítal tam chodit a stravovat se po boku nás běžných zaměstnanců. Servisní pracovníci mu museli oběd připravovat zvlášť a servírovat v saloncích ministerského paláce se vší parádou. Nevypadalo to jako obědy ministra, ale nějakého hraběte. Lipavský se nechal obskakovat ,služebnictvem‘, podávat jednotlivé chody apod. To jsme na ministerstvu před ním nikdy nezažili. Dokonce ani kníže Schwarzenberg se tak nechoval, ten rovněž chodíval do jídelny. Ale ministr Lipavský si tu funkci užíval. Rozhodně se nechoval skromně, právě naopak. Tyhle časy nyní naštěstí skončily a nový ministr zase chodí do jídelny, obědvá po boku řadových zaměstnanců, mluví s nimi. Kolegové to velmi kvitují,” prozradil nám bývalý podřízený Jana Lipavského.

Další kapitola se týká opět Lipavského chování, ovšem v jiné situaci. Bývalý ministr zahraničí si potrpěl na sebeprezentaci na sociálních sítích. Vznikaly tak různé fotografie, které jeho skalní fanoušci chválili jako projevy lidovosti, zatímco odpůrci se mu smáli. O co jde konkrétně?

Při své poslední návštěvě Spojených států amerických těsně před odchodem z funkce se sice Lipavský na sítích chlubil roztodivnými fotografiemi, kde například pózuje s loutkou Hurvínka na ulici Washingtonu, ale nebyl tam přijat nikým z Trumpovy administrativy. 

Svým sledujícím se ovšem Jan Lipavský pochlubil, jak si v parku v centru Washingtonu pochutnává na donutu, známé americké koblize zdobené sladkou polevou. „Sladká odměna za přestěhovanou ambasádu,” napsal si k tomu sám tehdejší ministr na síti X.

Jan Lipavský

• poslanec

Jaká byla realita? Nechme mluvit nejmenovaného zaměstnance ministerstva zahraničí. „Akce kobliha patří mezi legendární. Ministr tehdy ve Washingtonu dal rozkaz, aby mu jeho tým sehnal sladký donut, aby si mohl pořídit fotku, že si jako muž z lidu dopřává běžné americké sladkosti. Ten donut mu sehnali, Lipavský si ho vzal, jednou si kousl během focení, usmíval se do objektivu a po nafocení opět nasadil svůj arogantní výraz a celou koblihu hodil do nejbližšího koše. Takže ty jeho poznámky na sítích o sladké odměně, které navozovaly, jak se ministr jako obyčejný člověk těšil na tenhle kousek sladkého smaženého těsta, to byla jen pohádka pro jeho fanoušky.“

„Takhle to bylo u Lipavského se vším. V běžném pracovním styku byl arogantní, nafoukaný a choval se jako by mu Černínský palác patřil, choval se jako pozér a uzpůsoboval tomu svou politiku a reálné výsledky, které by pomohly státu, neměl veskrze žádné. Na sociálních sítích se ale usmíval jako měsíček, dělal líbivá gesta a hrál muže z lidu. Všechno to byla faleš. Dnes je to pryč a mohu říct, že si naprostá většina zaměstnanců oddychla,” dodává jeden ze stále aktivních českých zaměstnanců české zahraniční služby.