NEKOREKTNĚ S KELLEREM Znáte dobře své nejvyšší hodnoty? Ptá se sociolog a filozof Jan Keller. Místo komentáře nyní připravil pro čtenáře ParlamentníchListů.cz test, po jehož vyplnění zjistíte, kdo vlastně jste. Pakliže nenasbíráte tak moc bodů, zde je rada: „Rozhodně by vám prospělo sledovat pravidelně názory vyzrálých autorit typu Jana Jakoba, Michaely Šebelové či Kateriny Demetrashvili.“
Foto: Hans Štembera Popisek: Jan Keller
Spousta podivných věcí, které se dnes dějí, je zdůvodňována odkazem na naše nejvyšší hodnoty. Snad nikdy se o hodnotách ze všech nejvyšších nebájilo tak intenzivně jako dnes. Přitom se politika, média a takzvaný veřejný diskurz vyznačují nebývalou mírou tendenčnosti a pokrytectví, zcela běžným zvykem se stalo užívání dvojího metru. To vše dohromady umožňuje chápat naše nejvyšší hodnoty v neobvyklé šíři. V testu, který následuje, se může každý zařadit podle vlastního vkusu a svého naturelu.
1. Kdo by měl rozhodovat o tom, co patří mezi naše nejvyšší hodnoty?
a) Ti sami lidé, od kterých se očekává, že budou takové hodnoty dodržovat.
b) Jejich volení zástupci, pokud se ovšem sami těmito hodnotami řídí.
c) Demokraté typu Mikuláše Mináře, kteří volby k ničemu nepotřebují.
2. Jaké místo zaujímá mezi našimi nejvyššími hodnotami státní suverenita?
a) Měla by mít ústřední pozici. Není totiž známo, že by někde existovala demokracie bez státní suverenity.
b) Státní suverenita je nesporně důležitá, pokud nám naše nejvyšší hodnoty nenařídí jinak.
c) To je špatně položená otázka. Záleží na tom, o který stát se jedná.
3. Domníváte se, že při vyhodnocování probíhajících vojenských konfliktů ve světě je nejdůležitější:
a) Poctivě analyzovat historické příčiny a geopolitické souvislosti, které k nim vedly.
b) Souhlasit s názory těch, kdo jsou, alespoň podle svého vlastního mínění, v dané věci experty.
c) Ignorovat fakta a plně se spolehnout na ty úplně nejvyšší hodnoty, ať už jsou jakékoliv.
4. Je v souladu s našimi nejvyššími hodnotami rozšiřování EU o nejmenované státy pověstné mírou své korupce?
a) Je to ta nejpřímější cesta k rozkladu Evropské unie.
b) Boj s korupcí není mezi našimi nejvyššími hodnotami, neboť korupce není hodnotou.
c) Vše záleží na tom, co nám dokáží nejmenované státy nabídnout.
5. Domníváte se, že muniční iniciativa je:
a) Podezřelá aktivita, jejíž aktéři by měli být vyšetřováni příslušnými orgány.
b) Výraz alibismu, který hudebně nadanému národu umožňuje taky si vystřelit pod heslem „já nic, já muzikant“.
c) Výborný způsob, jak využít hromad cizích mrtvol ke zvýšení příjmů našeho deficitního státního rozpočtu.
6. Domníváte se, že v řadách ukrajinské armády bojují neofašisté?
a) Stoupenci banderismu jsou neofašisté, kteří mají na Ukrajině své pevné místo nejen v armádě.
b) Možná se tam občas vyskytnou jedinci, kteří mají k těmto směrům jisté sympatie, ale není třeba o tom příliš mluvit.
c) Ano, působí tam i nějací neofašisté, ale jsou to všechno přesvědčení demokraté.
7. Patří mezi naše nejvyšší hodnoty lhaní?
a) Něco takového může napadnout jenom politika.
b) Lhát se může pouze tehdy, napomáhá-li to vítězství pravdy a lásky.
c) Někdy je nutné lhát ve státním zájmu. Otázka Vrbětic není součástí tohoto testu.
8. Má z hlediska našich nejvyšších hodnot nějaký význam instituce referenda?
a) Měla by mít. Referendum je přece vyjádřením toho, jakých hodnot si lidé ve skutečnosti cení.
b) To je dobrá otázka. Jaké jsou další otázky?
c) Referendum je naprosto nepřijatelné. Je totiž vyjádřením toho, jakých hodnot si lidé ve skutečnosti cení.
9. Může mít někdo jiné nejvyšší hodnoty, než jsou ty naše?
a) Ano, ale není to pro něho bezpečné.
b) Možná může, ale to nás rozhodně nemusí zajímat.
c) To je vyloučeno, ty naše jsou přece jenom jedny.
10. Patří mezi naše nejvyšší hodnoty militarizace společnosti?
a) Rozhodně nepatří. Militarizace společnosti je cesta, jak skutečné hodnoty zlikvidovat.
b) Záleží na tom, jedná-li se o militarizaci útočnou, anebo obrannou. Proti té útočné budeme od roku 2027 preventivně bojovat všemi prostředky.
c) Militarizace je základem naprosto všech hodnot, jak bylo stanoveno v posledním rozkaze.
11. Jak by se mělo postupovat vůči těm, kdo nevěří v naše nejvyšší hodnoty?
a) Bylo by dobré zamyslet se nad tím, co je k tomu vede.
b) Takové lidi je možno tolerovat, pokud si nechají své názory pro sebe.
c) Je třeba nahlásit je úřadům, zmrazit jim majetek, zablokovat bankovní účty a zakázat cestování po Evropě.
Vyhodnocení testu:
Za odpovědi „a“ náleží u každé otázky 3 body. Za odpovědi „b“ náleží 6 bodů. Za odpovědi „c“ náleží u prvních osmi otázek 10 bodů, u posledních tří otázek 9 bodů.
Dosáhl/a jste 33 bodů:
Měl/a byste se nad sebou vážně zamyslet. Vaše názory nejsou dostatečně politicky korektní. Buď jste příliš naivní a věříte každé dezinformaci, anebo si nedovedete naladit žádné z našich vyvážených a objektivních médií. Není zcela vyloučeno ani to, že jste prostě jen obyčejná foltýnovská svině.
Máte 34 až 70 bodů:
Není to s vámi úplně zoufalé, ale v některých otázkách stále nemáte tak zcela jasno. Musíte na sobě ještě zapracovat. Rozhodně by vám prospělo sledovat pravidelně názory vyzrálých autorit typu Jana Jakoba, Michaely Šebelové či Kateriny Demetrashvili. Jsou to osobnosti, které již tak jaksi od přirození nedovedou ideově tápat.
Máte 71 až 106 bodů:
Můžete si bez obav jít sednout do kavárny v kterémkoliv velkém českém či moravském městě. Najdete tam spoustu spřízněných duší. Pokud se vyhnete konverzaci ohledně dvou nebo tří otázek, za které jste získal/a nízký počet bodů, rádi vás tam kdykoliv opět uvidí.
Dosáhl jste 107 bodů:
Upřímná gratulace. Je vidět, že jste světonázorově na výši. Bez obav byste si mohl/a o čemkoliv hodnotově závazném zasvěceně podebatovat se samotným prezidentem. Určitě byste si náramně rozuměli.
ANKETA „To není spor mezi prezidentem a ministrem Macinkou, ale hlavně intrika Petra Koláře a generála Koudelky. Prezident není dobrý herec, a tak tu roli zfušoval.“ I to zaznělo v souvislosti s tím, co se odehrává mezi ministrem Macinkou a Hradem. Padla i slova jako „podržtaška“. Došlo i na Milion chvilek a na umělce. Promluvili herci Ivan Vyskočil a Michal Gulyáš, spisovatel Jan Tománek, místopředseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, hudebník a manažer Vadim Petrov, publicista a bezpečnostní analytik Jan Schneider a autor literatury faktu Bruno Solařík.
Foto: Hana Brožková Popisek: Ivan Vyskočil
Co říkáte na spor mezi Hradem, konkrétně tedy prezidentem Pavlem, a ministrem Macinkou ohledně sms zpráv, které ministr poslal Petru Kolářovi? Jak komentovat obsah ministrových zpráv a co říci na prezidentova slova ohledně pokusu o vydírání? Souhlasíte s tím, že byly zprávy zveřejněny? Co říci na postoj Andreje Babiše v tomto případě? Jak komentovat iniciativu spolku Milion chvilek, který na neděli připravil akci na podporu prezidenta Pavla? A překvapuje vás podpora prezidenta i ze strany některých umělců? Tak jsme se ptali zmíněných veřejně známých osobností.
„Jak se okamžitě objevila nastartovaná letka Milionu dotací s hotovým webem, kolik přidružených umělců a několik set tisíc ‚lepších spoluobčanů‘, kteří okamžitě a bez mrknutí oka přispěchali na pomoc ‚šikanovanému‘ bolševickému prezidentovi…“ zaznělo například.
Ivan Vyskočil: „Přátelé po boku“? Spíše „nepřátelé v zádech“!
„To není spor mezi prezidentem Pavlem a ministrem Macinkou, ale hlavně intrika Petra Koláře a generála Koudelky. Vidím je jako hlavní hybatele vražení klínu do vládní koalice a následně získávání čím dál větší moci,“ říká herec a člen Klubu 2019 Ivan Vyskočil a vysvětluje. „Prezident Pavel, mám pocit, je v tom docela nevinně. Ten jen přečetl, co mu napsali. Často je zřejmé, že nekoná podle svého uvážení, ale tentokráte to bylo i značně vidět a cítit, jako by se osobně od toho papíru distancoval. Nechci být nějaký amatérský psycholog, čtoucí z výrazů tváře a těla, ale působilo to na mě takto! Jsem přesvědčen, že panu prezidentovi i nám občanům by pomohlo, kdyby si prezident Pavel konečně uvědomil, že ta parta kolem něho nejsou ‚přátelé po boku‘, ale naopak spíše ‚nepřátelé v zádech‘!“ vzkazuje.
„A svoje kolegy už dávno nekomentuji. Hodně z nich to vidí jako já, jen to neříkají, a z některých padají názory, že na to nemám slov.“
Michal Gulyáš: Připravme si bílé kapesníčky, abychom těm šmejdům mohli dojemně zamávat na rozloučenou
Vyjádřil se i Vyskočilův herecký kolega Michal Gulyáš. „Mám-li se serióznější formou vyjádřit, jak pozoruji celou událost Hrad vs. vláda, pak je jasná jedna skutečnost, jak ji, myslím skvěle, popsal Jarda Štefec, který to definoval jako souboj Koláře s vládou. S Jardou Štefcem musím souhlasit. Kolář si udělal z republiky svou firmu, všichni včetně prezidenta „PePana Karbouše“ jsou jen jeho zaměstnanci, a energetické šelmy a zbrojní firmy jsou jeho partneři. Ti stvořili „Karbanátka“ a posadili ho na Hrad. Politika se ale mění, a jak řekl Jiří Paroubek, například drzá nabídka velvyslanců, vybraných a pokropených Kolářovou svěcenou vodou se hroutí, když ministerstvo zahraničí obhospodařuje Petr Macinka, trumpovec, když má nová vláda jiné zahraniční a domácí preference,“ říká Gulyáš.
„Kolář je nejspíš ve vazbách s demokraty, tedy s bandou, která za Trumpa sedí na kyslíkovém přístroji politické aranže. Je to výměna a zhroucení starého systému a světa, viditelná na té nafoukané figuríně, co si myslela, že poroste mimo sluneční soustavu. Už mu opadává listí a sesychají větve, za chvíli ztrouchniví a může si užívat svůj majetek někde na americkém vejminku. Tady mu už pšenka nepokvete,“ pokyvuje herec.
„Petr Macinka má pochvalu, hraje to dobře. „Pepa Karbanátek“, hit hradního jídelníčku, zasmrádl a žerou ho už jen sektáři z milionů chvilek pro špatně stravitelné hodnoty! Tenhle souboj není marginální střet, je to přesně to, o čem mluvím od chvíle, kdy vyhrál Donald; tohle se nevypotí, tohle bude mít svoje velké a táhlé finále. Ale dopadne to dobře. Hlava jednoho oportunistického generála padne a Kolomazník… pardón, Kolář… se odtočí někam jinam, kde zavanou „prachy“ a satanská moc. Arogance minulé éry bude mít implozivní charakter a v jejím aranžmá uvidíme velké divadlo, sotva však postřehnutelné pro ty, kteří tuhle šarádu sledují emocionálně. Připravme si bílé kapesníčky, abychom těm šmejdům mohli dojemně zamávat na rozloučenou! Já bych byl i pro lopaty, jámy na pomyslné mrtvoly minulosti se musí zahrabat, jinak nám tu budou zapáchat a ještě na dlouho otráví už tak znehodnocený vzduch.“
Jan Tománek: Několik rovin. A za ty umělce je mi opravdu stydno
„Víte, on existuje důvod, proč například Trump nasedne do letadla a letí se osobně setkat s Putinem, i když jistě oba mají telefony, natož esemesky… Tedy v této rovině je to, myslím, od pana Macinky naprostá politická hloupost a naivita, nehledě na fakt, že dobrovolně přistoupil na to, že jedná s nějakým podržtaškou, který není ani oficiálním zaměstnancem Hradu, místo aby jednal přímo s prezidentem,“ říká spisovatel Jan Tománek.
„Druhá rovina je, myslím, základní neznalost práva a českého jazyka. Vydírání je zde definováno jako „Kdo jiného NÁSILÍM, pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné TĚŽKÉ ÚJMY nutí, aby něco konal… Kdežto pak existuje hezké slovo ‚ultimátum‘, které, myslím, zcela vystihuje, čeho jsme byli svědky. Ultimátum je kategorický požadavek s jasně stanovenou lhůtou, po jejímž uplynutí následuje konkrétní následek, sankce,“ vysvětluje.
„A třetí rovina mě doslova fascinuje – a sice to, jak se okamžitě objevila nastartovaná letka Milionu dotací s hotovým webem, kolik přidružených umělců a několik set tisíc ‚lepších spoluobčanů‘, kteří okamžitě a bez mrknutí oka přispěchali na pomoc ‚šikanovanému‘ bolševickému prezidentovi…
Mně je za ty umělce ale opravdu stydno – zvlášť když třeba některé z nich znám osobně – opravdu mě ta hloupost a naivita doslova bolí za ně. Zajímavé ale je, že dostávají na svých sociálních sítích po zásluze od svých fanoušků docela sodu, protože lidé už začínají zase více a více prohlížet…“ upozorňuje.
„A pak je tu ještě čtvrtá rovina – že je to celé vše jen domluvená hra na rozdělení mas…“
Vadim Petrov: Ego pana prezidenta a ego Petra Macinky
„Celý spor mezi Hradem a Motoristy je především o egu pana prezidenta a egu Petra Macinky. Přece si nemůžu posílat důvěrné esemesky s registrovaným zbrojařským lobbistou, který sice má vliv na pana prezidenta, ale je známý tím, že své hry rád rozehrává skrze média – jeho zveřejnění informací o financování ODS v roce 1997 vedlo ke zlomu Klausovy pozice v ODS a k jejímu rozštěpení,“ kroutí hlavou místopředseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, hudebník a manažer Vadim Petrov.
„Petr Kolář je šedá eminence, destruktivní element a Machiavelli Pražského hradu. A když se k tomu přidá bezradnost pana prezidenta, který má dvě priority – motorky a armádu, konflikt je na stole. A Milion chvilek? Opozice? Všichni si z toho sporu chtějí urvat pro sebe nějakou výhodu. Jen umělci sehrávají roli užitečných hlupáků, protože věří, že jde o pravdu a lásku, která přece musí zvítězit na lží a nenávistí.“
Jan Schneider: Prezident není dobrý herec, a tak tu roli zfušoval
„Spory, střety zájmů, odlišné názory a hlavně jejich inteligentní a důstojné řešení, to je sama podstata demokracie. Žádný skutečný demokrat se toho nebojí, ani netvrdí, že se všechno musí odehrávat podle jeho estetických představ a nálad. Politika v demokratickém státě je tvrdý desetiboj, ne-li víceboj,“ říká publicista, emeritní bezpečnostní analytik a někdejší bubeník Plastic People of the Universe, dnes i člen Klubu 2019 Jan Schneider.
„Ministr Macinka sdělil prezidentovu podržtaškovi, jak bude reagovat na prezidentovy kroky. Podržtaška (on na Hradě totiž žádnou oficiální roli nemá) hned usoudil, že by se z toho dala udělat aféra, a aby realizoval údajné vydírání prezidenta, z právního hlediska se na něm podílel tím, že si zprávy nenechal pro sebe, ale poslal je tomu údajně vydíranému, čímž ten údajný trestný čin pomohl dokončit! Možná prezidentovi dokonce poradil, aby ty zprávy zveřejnil, což by znamenalo, že se podílel na dalším trestném činu, porušení listovního tajemství. Možná prezidentovi též poradil, jak potrefeně se má u toho tvářit,“ zamýšlí se.
„Prezident není dobrý herec, a tak tu roli zfušoval. Dělal, že se mu roztřásly brslenky, zatřásl trochu ochotnicky i hlasem, a přednesl text, v němž se ztrapnil sdělením o své naivitě, která prý byla zdrojem jeho tolerance. V ten okamžik by tedy měl vystupovat rozhodně a bez naivity, ale jeho režisér nic neriskoval, nedal novinářům prostor na dotazy a prezidenta odeslal do neznáma na dovolenou nebo snad na nějaký další politicko-zpravodajský brífink?“ táže se publicista.
„Premiér Babiš se zachoval zdrženlivě, což ho ctí, a svého koaličního partnera neshodil, naopak ho s jistou drobnou výhradou (styl komunikace) věcně podpořil,“ uvedl na adresu premiéra.
„Milión chvilek a suita ztřeštěných umělců budou zase exhibovat. Ať se vydovádí, ať se ukážou, jak dovedou spoustu věcí překroutit, jiné naprosto přehlížet, a hlavně se vyhnout jakémukoliv srovnání toho, co dělali jejich favorité, s tím, co dělá současná vláda. Myslím si, že Milion chvilek, jde-li mu opravdu o něco, by měl exhibovat každý týden, až do omrzení. V tom je ta pointa – až opravdu o něco půjde, a oni zase začnou třeštit, lidé už jen otráveně mávnou rukou. Takže do zbroje, ochotníci za demokracii, neflákejte se a makejte!“ vzkazuje.
Bruno Solařík: Z prezidenta jako formálně nadstranické hlavy státu se obratem ruky stává faktický lídr protivládní opozice
„Na chvíli jsem si představil, co bych si pomyslel, kdyby prezidentův přítel po boku Kolář poslal ministru Macinkovi sadu soukromých mailů, že pokud nestáhne ze hry Turka, začne Hrad pálit mosty. Následně jsem si představil, co bych řekl na to, kdyby ministr Macinka ty soukromé maily zveřejnil a předal je bezpečnostním složkám k posouzení, jestli nejde o vydírání,“ zamýšlí se autor literatury faktu Bruno Solařík.
„Inu, nejdřív ze všeho bych odsoudil Macinku za porušení listovního tajemství a za politicky škodlivý pokus o kriminalizaci běžného zákulisního vyjednávání. Vzápětí bych ovšem pokáral Koláře: ani ne za pavlačový tón jeho mailů (jsou přece soukromé, důvěrné a jejich tón jistě nebyl pro příjemce nový), ale především za netaktický postup: kdo chce někoho udeřit, neměl by mu to oznamovat předem, protože se tím sám okrádá o využití momentu překvapení,“ krčí rameny.
„Reálně, jak známo, proběhlo všechno, co jsem tu popsal, přesně obráceně. Můj postoj se však přitom nemění ani o milimetr. Jen s tím rozdílem, že o moment překvapení se ve skutečnosti připravila postava ‚ukecaný Macinka‘, zatímco listovní tajemství (§ 182 tr. zák.) hystericky porušila postava ‚Kolář vulgo Pavel‘,“ podotýká Bruno Solařík.
„S milionchvilkovým angažmá ale nastává v celé kauze pozoruhodná změna. Z prezidenta jako formálně nadstranické hlavy státu se obratem ruky stává faktický lídr protivládní opozice. Se všemi z toho plynoucími důsledky. Patří mezi ně především nezbytná ztráta velkého počtu potenciálních voličů v příštích prezidentských volbách, pakliže v nich bude chtít kandidovat. Nemluvě o ztrátě teflonové image rozvážného mudrce, do níž ‚přítel po boku‘ po dlouhá léta svého svěřence cizeloval, a která je po prezidentově rozhárané tiskovce tatam. A už vůbec nemluvě o definitivním přiznání, že je to právě nikým nevolený ‚přítel po boku‘, a ne zvolený pan generál, kdo řídí hradní provoz,“ upozorňuje.
„V tom případě se ovšem naskýtá zvláštní obraz: Ministr se sice připravil o moment překvapení, protože svého odpůrce předčasně informoval, že ho chce udeřit, ale vlastně tím − spíš bezděky než záměrně − protivníka vyprovokoval, aby jako první udeřil on. Jediný, kdo proto z celé skrumáže vychází bez poskvrny, je úhlavní objekt nenávisti opozičně-hradního souručenství, totiž předseda vlády Babiš, který vyzval obě strany k dialogu, a poklidně přitom pokračuje v běžné vládní agendě.
Jak říkám, moje hodnocení ve věci porušení listovního tajemství i trapného způsobu vyjednávání je stejné, ať je aktérem A a aktérem B kdokoli zleva zprava. A o tom to je. To je totiž znak objektivního pohledu. Ten dnes patří nejen takříkajíc do staré školy, ale pro představitele mnohých médií a neziskovek, nemluvě o významné části umělecké scény, patří přímo do starého železa. Pro ně není měřítkem neměnný etalon jednoho metru, nýbrž ‚ta správná‘ tendence, tedy protichůdný princip dvojího metru. Když například před lety prezident Zeman odmítal jmenovat ministrem piráta Lipavského, prezidentovi odpůrci mu hrozili, že k Hradu spálí mosty. Dnes přesně stejní strážci ‚té správné‘ tendence kvůli zcela srovnatelné záležitosti doslova padají do mdlob a svolávají demonstrace proti pálení mostů.
Ve vzduchu z toho všeho zůstala viset jen jedna otázka: Co je morálně i prakticky solidnější – etalon jednoho metru, nebo standarta ‚správné tendence‘? Odpovědět si ovšem musí každý sám,“ uzavírá Bruno Solařík.
Neurazil jsem nikoho. S výjimkou kolaborantů, kteří se k tomu sami přihlásili. A to je jejich problém. Bývalý šéf strategické komunikace ve vládě Petra Fialy (ODS) Otakar Foltýn se opět přihlásil o slovo. Odpovídal mimo jiné na otázku, zda lituje svého výroku o „sviních“. „Ani náhodou!“ zdůraznil. Ale řekl toho ještě mnohem víc.
Foto: Repro Youtube Popisek: Koordinátor strategické komunikace Otakar Foltýn
V rozhovoru s podcasterem Šimonem Žďárským Foltýn zdůraznil, že původně byl domluvený s Úřadem vlády, že strategickou komunikaci bude řídit půl roku. Nakonec tam strávil přes rok a byl prý odhodlán tento post opustit bez ohledu na to, jak dopadnou podzimní volby do Sněmovny v roce 2025. Rezignoval na svůj post den před volbami.
„Já jsem nikomu do sviní nenadával. Já jsem pouze řekl, že lidé, kteří adorují nebo dokonce podporují tak odporný režim, jako je režim Vladimira Putina, který vraždí civilisty, mučí zajatce a unáší děti, tak jsou smutní, osamocení, frustrovaní anebo prostě svině. To je všechno pravda. Takoví lidé jsou v každém národě. Ale je dost možné, že u nás žádné svině nejsou a jsou tu jenom lidé, kteří jsou frustrovaní a smutní. Překvapivě se ukázalo, že jsem měl pravdu a lidé, kteří se identifikovali jako ty svině, tak se přihlásili. Pokud si to nějaký politik bere osobně, pak se tak asi identifikuje taky, ale to je čistě jeho věc, do toho já mu nemluvím. Ale já jsem to nikomu neřekl, nikoho jsem neurazil, jen jsem konstatoval fakt, protože to platí v každém národě,“ pravil Foltýn.
Zdůraznil, že svoboda projevu se vztahuje i na něj a on může takováto fakta vyslovovat. Konstatoval, že u lidí, kteří se chovají jako svině, se možná k tomuto výroku přihlásí, ale to, že se sami identifikovali s tímto pejorativním výrazem, s tím už on jako člověk mnoho neudělá. „I když těch reálných kolaborantů je proporcionálně strašně málo,“ zdůraznil.
Odpověděl také na otázku, zda svého výrok o sviních lituje. „Vůbec ne!“ zdůraznil. „Neurazil jsem nikoho, s výjimkou kolaborantů, kteří se k tomu sami přihlásili. A to je jejich problém.“
Ve druhé polovině rozhovoru také konstatoval, že válka zdaleka nemusí znamenat jen to, že vám před domem stojí tank okupační armády. Válka může znamenat i to, že vám nefunguje elektronické bankovnictví, nefunguje televize, nefungují věci, na které jste zvyklí.
A stejně tak je potřeba počítat s nepřátelskými drony, které jsou levné a schopné ničit různé cíle na zemi. Včetně tanků. Dron za pár tisíc dolarů tak zničí tank za několik milionů dolarů. A to je věc, se kterou bude třeba ve válce pracovat.
Bývalý šéf společnosti Siemens Joe Kaeser tvrdí, že Evropa ve jménu zezelenání své ekonomiky obětuje vlastní průmysl. Ale hned se dočkal tvrdého úderu. Na tom, co dnes kritizuje, se sám podílel. V lednu 2020 nabídl Luise Neubauerové, tehdy populární německé levicové aktivistce, místo v představenstvu společnosti Siemens.
Foto: Hans Štembera Popisek: Komín uhelné elektrárny , ilustrační foto
hlasovalo: 17957 lidí
Někdejší ředitel německého strojírenského gigantu Siemens Joe Kaeser v rozhovoru pro britský The Telegraph tvrdí, že německá vláda musí přejít na realistický plán postupného zezelenání ekonomiky. Současná cesta povede podle jeho názoru k podstatnému oslabení průmyslového sektoru, a tím i ke zchudnutí celé společnosti.
„Kritici mají pravdu, když říkají, že ideologickým přístupem k nulovým čistým emisím riskujete svou ekonomickou moc (a) blahobyt společnosti,“ nechal se slyšet Kaeser. Varoval, že evropské společnosti se kvůli politice energetické neutrality stávají nekonkurenceschopnými.
Kritizoval berlínskou vládu za to, že vnucuje automobilkám cíle nulových emisí a požaduje, aby firmy prokázaly, že produkty, které prodávají, nemají žádnou souvislost s odlesňováním. Kritizoval úředníky za to, že obětovali spolehlivou a levnou energii tím, že se zřekli fosilních paliv.
Kaeserova kritika zní pádně, jenže má háček.
Kaeser od roku 2013 doprovázel tehdejší kancléřku Angelu Merkelovou na devíti státních návštěvách v zahraničí, včetně Číny, Indie, Egypta (2017), Tuniska, Argentiny, Mexika a Saúdské Arábie. V roce 2017 také cestoval s vicekancléřem Sigmarem Gabrielem do USA a Mexika.
Během veletrhu Hannover Messe v dubnu 2016 byl Kaeser mezi 15 německými generálními řediteli, kteří byli pozváni na soukromou večeři s americkým prezidentem Barackem Obamou. Byl také součástí delegace Merkelové při její první návštěvě amerického prezidenta Donalda Trumpa v březnu 2017. Na Světovém ekonomickém fóru v Davosu v roce 2018 se zúčastnil večeře Donalda Trumpa se skupinou evropských generálních ředitelů.
Nejen během těchto jednání mohl usilovat o změnu kurzu evropské politiky. Ať už veřejně nebo v zákulisí. Jenže si zvolil jinou cestu. V lednu 2020 nabídl Luise Neubauerové, tehdy populární německé levicové aktivistce, místo v představenstvu společnosti Siemens.
Hrdý Němec a Evropan, zastánce jádra a fyzik, jak se na sociální síti představuje Noah Jakob Rettberg, to bývalému šéfovi Siemensu otloukl o hlavu. Obrazně řečeno.
„Hlavním problémem německého průmyslu je, že jeho vrcholoví manažeři a generální ředitelé jsou bez výjimky téměř všichni bezpáteřní zbabělci, jejichž celá obchodní strategie byla založena na tom, že se chtěli na prvním místě stát příjemci dotací. Joe Kaeser je toho ukázkovým příkladem. V roce 2020, kdy byla podle průzkumů Strana zelených a téma klimatické změny prakticky na vrcholu popularity, nabídl Luise Neubauerové, tehdy populární německé krajně levicové aktivistce, místo v představenstvu společnosti Siemens. … Německo potřebuje novou generaci podnikatelských lídrů. Zbabělost manažerů generace boomerů už nelze tolerovat,“ nešetřil kritikou Rettberg.
Německá historička Anna Vero Wendlandová, která se věnuje historii techniky a bezpečnosti jaderných elektráren, konstatovala, že dnes oportunismus získal své jméno. Jmenuje se Joe Kaeser.
„Když byla změna klimatu ještě v módě, Joe Kaeser chtěl do dozorčí rady Siemensu dostat Luisu Neubauerovou. Nyní, když má energetická transformace přesně ty důsledky, které její kritici léta předpovídali, je zastáncem získávání energie z fosilních paliv,“ hodila po Kaeserovi slovní granát.
„V USA už de facto existuje občanská válka a prvním ohniskem se stal Minneapolis. Proti policii nastupují složky vycvičené neziskovými organizacemi. Nejde o spontánní demonstrace,“ říká v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz poslední žijící z protikomunistické odbojové skupiny bratří Mašínů Josef. Hovořili jsme o možných výbojích amerického prezidenta Trumpa, ale i o nepokojích v samotných Spojených státech amerických.
Foto: Archiv JM Popisek: Josef Mašín v Kalifornii
Prezident Donald Trump založil Radu míru. Členství má stát kolem miliardy dolarů, byť jde podle Bílého domu o dobrovolný příspěvek. Moc zemí se mu tam zatím nehrne. Francie, Dánsko a Švédsko to rovnou odmítly. Že by Trump se svou politikou licitovaného cukru a biče narazil?
Rada míru je paralelou k Organizaci spojených národů (OSN), kterážto je už dávno překonána. OSN byla založena po druhé světové válce a obsahově se už vyčerpala. Podobně jako demokracie, která dosáhne svého vrcholu a stane se diktaturou proletariátu.
Spojené státy dlouhodobě nesly největší část finanční zátěže, zatímco jiné státy nepřispívají úměrně své velikosti či ekonomické síle. OSN byla politicky podporována především Mařenou Albrightovou, která byla v letech 1993 až 1997 velvyslankyní USA při OSN, a Billem Clintonem, který byl zastáncem multilateralismu a role OSN v americké zahraniční politice.
Částí populace je Trump podle svých vyjádření i činů brán za válečného štváče. Podle svých slov zastavil osm válek, takže je mírotvůrce, což mnozí zpochybňují. Co vy na to?
Já to zpochybňuji taky. První úkol, který si Trump uložil, bylo zastavení války na Ukrajině, a to zatím nedokázal. Jeho vyjednavači Jared Kushner a Steve Witkoff jsou k takovému úkolu neschopní.
Kdyby neustoupil od svých tvrdých prohlášení a přeměnil je v činy, USA by asi byly ohledně Grónska ve válce s Dánskem, Francií a nejspíš i dalšími evropskými zeměmi. Dokážete si to představit?
Trump se řídí Národní bezpečnostní strategií USA, která na 33 stránkách přesně popisuje budoucnost Evropy a světa a možnou strategii, jak Ameriku a demokracii zachránit. Trump své kroky ohledně Grónska dělal kvůli podobě dnešního NATO, ačkoli to mohl udělat podle již uzavřené dohody s Dánskem z roku 1951.
Jenže jaká je situace dnes a jaká bude za dvacet let? Nikdo nebude bránit zemi, kterou má pouze pronajatou. Jaké jsou dnes státy a kdo jsou ti lidé, kteří kdysi vstoupily do NATO? Jaká bude situace v Evropě za dvacet let? Budou tam ještě vzhledem k migrační politice vůbec běloši? Po rozpadu SSSR mělo NATO šestnáct členů, dnes jich má NATO dvaatřicet. Země, které kdysi NATO spoluzaložily, a i ty, které později přistoupily, jsou dnes k nepoznání. Podle toho, co uvádí Bezpečnostní rada USA, jedná Trump naprosto správně. Budeš bránit jen to, co je tvoje. Když je země tvoje, tak ji bráníš. Vezměte Bidena, který zrušil americké hranice. Za něj přišlo přes šestnáct milionů ilegálně přes jižní hranici a dalších pět milionů přišlo legálně. Nejsi zemí, když nemáš hranice. Ani tady v USA politici hranice nebrání. A co teprve pronajaté Grónsko, když nebude vlastněno Amerikou?
Grónsko je dnes dánskou kolonií. Neprodá ho Dánsko? Osamostatní-li se, neprodá se Grónsko za dvacet let Číně? Amerika, chce-li zůstat i nadále obráncem demokracie, pokud bude ještě za dvacet let existovat, musí být silná a k tomu patří Grónsko. Uzavírá přístup Ruska do Atlantiku. Navíc Dánsko od roku 1951 neudělalo pro Grónsko vůbec nic. Peníze, které měly být v rámci NATO použity na zajištění obrany Grónska, nebyly k tomuto účelu použity. Menší část peněz byla použita pro sociální systém v Grónsku a větší část v Dánsku. Dánsko Grónsku, které má pouhých 52 000 obyvatel, dává přibližně 500 až 600 milionů dolarů ročně, které nejsou použity k obraně Grónska, ale k bezplatnému zdravotnictví, školství Gróňanů a zajištění jejich životního standardu. V Grónsku neexistuje žádný průmysl, nerosty nejsou těženy a nižší statisíce vylovených ryb 52 000 Eskymáků neuživí. Vše je dováženo.
Podle řady politických komentátorů se Trumpovi nevyplatí ustupovat. Když se mu neustoupí, tak daný požadavek zavrhne a zaměří se na něco jiného. Odhadli dobře jeho strategii?
Trump bojuje na stovkách bojišť, na kterých musí jako prezident bojovat ve stejném čase. Minneapolis, Ukrajina, Izrael, Evropa a tak dále. Musí si říci, co je priorita. Něco rozjede a pak to dá k ledu. Například cla, která se rozhodl uvalit na země, které nesouhlasí s odkoupením Grónska. To je jeho styl, který je nepředvídatelný.
Mnoho věcí, které dělá, je dobrých, s některými nesouhlasím. Například s jeho monetární politikou – kryptoměny, oslabování dolaru – nebo nepotismem. Protežování zetě Kushnera a přítele Witkoffa, kteří jsou vedeni jako poradci, a nikoli členové vlády, v kteréžto funkci by museli odhalit svoje investice a nesměli by mít konflikt zájmů, se mi nelíbí. Konflikt zájmů totiž oba mají. Oba jsou v kapsách Arabů. Dále pak obchodování s kryptoměnami a půjčky pro osobní projekty synů Trumpa a Witkoffa je také na pováženou.
Americké válečné lodě se zaměřují na Írán. USA chtějí do konce roku změnit režim na Kubě. Po Venezuele může přijít na řadu Kolumbie. Trump chce získat Panamský průplav. Můžete tyto výkřiky opsané z médií okomentovat?
Přítomnost amerických válečných lodí kolem Íránu je v pořádku. Ani to by však nemuselo být, kdyby byl Trump nechal Izrael dokončit dvanáctidenní válku s Íránem.
Kuba je také strategické místo pro Ameriku. Stejně jako je Ukrajina strategická pro Rusko.
Kolumbie je s dnešní vládou socialistická a je problematická pro demokratický Západ.
Lidi, kteří žijí v Panamě, průplav nepostavili a nezaplatili. Dal jim ho prezident Jimmy Carter a dnes Amerika nemá nad Panamským průplavem kontrolu. Číňané dnes získávají kontrolu nad Panamským průplavem, který je strategický pro americké námořnictvo a obranu civilizace a západního světa. Kdo bude bránit západní svět? Co platí pro Grónsko, platí i pro Panamský průplav a ostrov Diego García v Indickém oceánu, na kterém je umístěna britsko-americká vojenská základna. Ostrov Diego García je důležitý ze strategického hlediska, dnes nejen pro ochranu volného pohybu lodí v oblasti Perského zálivu k nemalému prospěchu zemí Evropské unie, ale též k zabránění eskalace válek na Středním východě. Americká kontrola ostrova Diego García v první řadě slouží k zajištění existence teplých bytů v Evropě.
Mimoto se Amerika stala největším dodavatelem zkapalněného plynu do Evropské unie, poněvadž měly být uzavřeny všechny dodávky z Ruska, které však navzdory pokračující válce fungovaly a ještě v menším měřítku fungují. Amerika má dohled nad volným pohybem zboží, oleje, plynu nejen pro sebe, ale především pro Evropu. Amerika je v energetice soběstačná.
Ostatně ty výkřiky opravdu svědčí o tom, že se zatím verbálně „náčelník Američanů Trump“ vydává na globální válečnou stezku. USA si však nedávno zažily novodobý „Vietnam“ v podobě Afghánistánu a veřejné mínění není dalším výbojům příznivě nakloněno. Lze očekávat ve vašich městech protivládní a protiválečné demonstrace, které by mohly přerůst v nepokoje?
Rozdělení společnosti v Americe začalo za Clintona a pouze se přiostřuje. Barack Obama rozjel občanskou válku naplno svou rasistickou a wokeistickou politikou. 5. ledna 2017 Obama v Oválné pracovně Bílého domu do této občanské války proti novému prezidentovi a jeho voličům oficiálně zapojil FBI, CIA a vojenské složky. Naplno rozjel také rasismus. Jeho heslem bylo „change America“. Jeho zbraní se v první řadě stal rasismus. Jeho protivníci se stali „rasisty“.
Co chtěl na Americe změnit? Tady nebylo co měnit. Zločinec čerstvě propuštěný z vězení, pod vlivem drog, George Floyd byl pouhou záminkou ke žhářským nepokojům, pouličním bouřím a rabování. Demokrati volí násilnou cestu, vůdce demokratů v Senátu Chuck Schumer vyhrožoval ústavním soudcům násilím a spolu s Kamalou Harrisovou vyzývali své stoupence k násilí. Jejich údernou složkou je hnutí Black Lives Matter, přirovnatelné ke Sturmabteilung (SA), které za přispění Joea Bidena a jeho ministra obrany Lloyda Austina získalo své zastánce v obranných složkách USA. Například generála U.S. Air Force Charlese Browna.
V USA už de facto existuje občanská válka a prvním ohniskem se stal Minneapolis. Proti policii nastupují složky vycvičené neziskovými organizacemi. Nejde o spontánní demonstrace. Například Renée Goodová, zastřelená při udržování pořádku ze strany Úřadu pro imigraci a cla (ICE), měla děti v alternativní škole, která mezi jinými funkcemi též cvičila rodiče žáků, jak postupovat proti ICE a jak organizovat demonstrace. To nejsou spontánní demonstrace, to jsou organizované demonstrace řízené demokraty, kteří podporují zločiny Somálců a brání vyšetřování jejich rozkrádání sociálních prostředků placených americkými daňovými poplatníky.
Co říkáte zastřelení zdravotníka veteránů Alexe Prettiho policistou ICE?
Alex Pretti byl aktivista jednající v rámci organizovaných demonstrací. Tyto demonstrace jsou pořádány a podporovány woke-anarchistickými organizacemi, které byly podporovány nebo vytvořeny Bidenem a jeho vládou vedenou demokraty předtím, než Biden odstoupil z prezidentské kandidatury. Těmto organizacím, například Service Employees International Union (Mezinárodní organizaci zaměstnanců ve službách), Independent Socialist Group (Nezávislé socialistické skupině), Make the Road New York (Uvolněte cestu New Yorku), rozdal desítky milionů dolarů ze státních peněz. Přibližně 15 až 16 milionů pro organizaci. Na demonstrace podporované těmito organizacemi chodí vycvičení lidé s úmyslem použít i zbraň, když se to bude hodit.
Pretti byl týden před smrtí v rámci organizovaného povstání určen jako pozorovatel při pouličních bouřích. Jeho misí bylo pozorovat imigrační policii a podle možností jí zabraňovat ve vykonávání její funkce. Sledovat pohyb ICE a hlásit je ústředně demonstrantů. Již v minulosti konfrontoval federální agenty a při jedné z těchto potyček si zlomil žebro, čímž se chlubil svým přátelům. Na zmiňovanou demonstraci přišel ozbrojený nabitou pistolí s dvěma plnými zásobníky. Aktivně provokoval policisty ICE, kteří se ho následně pokusili zadržet. Choval se arogantně a agresivně, křičel a agitoval. Fyzicky vystupoval proti federální imigrační policii. Celou situaci je však možné objektivně komentovat až po vyhodnocení všech dostupných informací.
Ve chvíli, kdy se ho policisté pokusili pacifikovat, byla při jeho ohledávání nalezena nabitá pistole. Pokud policista při zákroku na zadrženou osobu zjistí, že má tato u sebe střelnou zbraň a je na místě více policistů, jsou vycvičeni zvolat „gun“, tedy „zbraň“! Podle výcviku to pro ostatní členy týmu znamená bezprostřední nebezpečí, kterému je nutné čelit případně zbraní. V případě Alexe Prettiho jeden z policistů vícekrát varoval svůj tým slovy „gun, gun, gun“!
Pretti měl údajně v ruce telefon, ale v takové situaci není možné rozpoznat, zda osoba, která se odmítá nechat zpacifikovat, nedrží zbraň. Pokud jsou policisté varováni, že zadržený je ozbrojen, je samozřejmé, že policista musí pro ochranu svou a svého týmu použít zbraň.
Trump by nejspíš chtěl kromě darované i vlastní Nobelovu cenu míru. Proč usiluje o ocenění, které dostali třeba Evropská unie či Barrack Obama, jichž si moc neváží?
Také Jásir Arafat. Trump je ješitný. Je to vidět i z toho, co dělá v Bílém domě. Všechno tam pozlatil a staví taneční sál pro svou ženu Melanii.29.01.2026 19:45 | Rozhovor
