Účet za elektřinu klesne. Ale po srovnání s Evropou radost zmizí
16.05.2025 9:55 | Analýza
Českým domácnostem se opět o něco sníží výdaje na energie, jelikož v dubnu ceny elektřiny meziročně klesly o 4,7 %. Dobrá zpráva to ovšem je jen do chvíle, než dojde na srovnání se zbytkem Evropy. Podle dat Eurostatu se totiž Česko opět umístilo na prvním místě v rámci evropských zemí s vůbec tou nejdražší elektřinou a současný pokles cen o necelých pět procent pak situaci příliš nezlepší – u našich sousedů se totiž vloni svítilo i za polovinu. Ekonom Vladimír Pikora pro ParlamentníListy.cz shrnul, proč Češi za elektřinu platí výrazně více nežli ostatní evropské národy. „Někdo to musí platit,“ zaznělo s tím, že se máme při této otázce dívat směrem na západ.

Popisek: Stožáry vysokého napětí
Na zlevnění cen elektřiny poukázal Český statistický úřad (ČSÚ), podle kterého na meziroční růst cenové hladiny měly v dubnu největší vliv ceny potravin a další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle bydlení, kde se kromě nákladů vlastnického bydlení zvýšily ceny nájemného z bytu o 5,9 %, výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytu o 3,4 %, vodného o 4,2 %, stočného o 3,7 % a tepla a teplé vody o 4,9 %, avšak právě ceny elektřiny meziročně klesly o 4,7 %, a zemního plynu dokonce o 8,9 %.
Vedoucí oddělení statistiky cen průmyslu a zahraničního obchodu ČSÚ Vladimír Klimeš taktéž upozornil na výrazné meziměsíční změny cen energetických surovin. „V březnu byly ceny vývozu a dovozu významně ovlivněny posílením koruny vůči euru i dolaru. Meziměsíčně klesly ceny vývozu a dovozu shodně o 1,1 %. Významně se meziměsíčně snížily ceny energií, především ceny elektřiny a pohonných hmot,“ pronesl s poukazem na snížení dovozní ceny elektřiny o 19,5 %, koksu a rafinovaných ropných produktů o 8,1 % a ceny ropy a zemního plynu o 6,9 %.
Dobrou zprávu pro domácnosti se rozhodla využít vládní ODS a klesajícími cenami energií se v posledních dnech pochlubila se slovy, že právě díky současnému kabinetu mají mít Češi „stabilní ceny“ energií.
Problém však nastává, pokud se podíváme, kolik platí za elektřinu domácnosti jinde. Česko mělo podle statistického úřadu Evropské unie v druhé půlce loňského roku totiž vůbec nejdražší elektřinu nejen v EU, ale v porovnání s dalšími mimounijními státy.
Ve druhé polovině roku 2024 zůstaly průměrné ceny elektřiny pro domácnosti v Evropské unii do značné míry stabilní, přičemž došlo k mírnému poklesu na 28,72 eura (přibližně 716 korun) za 100 kWh z 28,89 eura (přibližně 720 korun) v první polovině roku 2024 a Eurostat zdůrazňuje, že tyto ceny zůstávají výrazně nad úrovní z doby před energetickou krizí.
Úplně jiné cenové relaci však podle Eurostatu řeší právě domácnosti v Česku. Jak totiž ukazuje v porovnání cen elektřiny ve standardech kupní síly (PPS), umožňující eliminovat rozdíly v cenové hladině mezi zeměmi, domácnosti v České republice zaplatili až 41 eur za 100 kWh (přibližně 1 022 korun).
Dále byly ceny elektřiny vyjádřené v PPS nejvyšší na Kypru (35,70 eura, přibližně 890 korun) a v Německu (35,23 eura, přibližně 878 korun). Nejnižší ceny vyjádřené v PPS byly zjištěny na Maltě, kde za 100 kWh lidé zaplatili 14,33 eura (přibližně 357 korun), v Lucembursku (15,39 eura, přibližně 383 korun) a v Maďarsku, kde byla elektřina dražší v tomto srovnání oproti Lucembursku přibližně o dvě koruny.
Eurostat podotýká, že ve druhé polovině roku 2024 zůstaly ceny elektřiny pro jiné než domácí spotřebitele v EU celkově stabilní, přičemž ve více zemích došlo ke snížení cen než k jejich zvýšení. „V průměru zůstaly ceny bez DPH relativně stabilní na úrovni 18,99 eura za kWh, což vykazuje nepatrný nárůst oproti 18,67 eura v první polovině roku. Tato stabilita znamená zastavení klesajícího trendu pozorovaného v posledním roce a půl a naznačuje, že se ceny v druhé polovině roku 2024 vyrovnaly. Mezitím byl podíl nevratných daní a poplatků mírně nižší, a to 15,9 %, což je méně než 16,6 % v první polovině roku 2024,“ shrnul.
Také firemním odběratelům se u nás ceny elektřiny zvyšovaly nejvíce v Evropě. „V devatenácti zemích EU ceny elektřiny pro jiné než domácí spotřebitele klesly, zatímco v šesti zemích došlo ve srovnání s druhým pololetím roku 2023 k nárůstu. Výrazný pokles byl zaznamenán v Rakousku (–18,8 %), Francii (–16,3 %) a Belgii (–16,1 %), a to zejména z důvodu snížení nákladů na energii a dodávky, a nárůst v Portugalsku (+14,7 %), Česku (+11,8 %) a Dánsku (+9,8 %), což bylo z velké části způsobeno rostoucími náklady na sítě a postupným ukončením daňových úlev a dotací,“ uvedl Eurostat v další statistice, kde se Česko dostalo mezi nejhorší trojici zemí.
Naši sousedi svítili za polovinu
Pro našince pak může být obzvlášť hořkou zprávou také to, že zatímco u nás stála v přepočtu podle kupní síly elektřina až 41 eur za 100 kWh (přibližně 1 022 korun), naši sousedi doma svítili za polovinu.
V sousedním Rakousku totiž domácnosti platily 21,5 eura za 100 kWh (přibližně 536 korun) a také Slováci zaplatili ve vyúčtování podobné částky (22,12 eura, což je přibližně 552 korun).
A přestože patřila elektřina v Polsku (34,67 eura za 100 kWh) a v Německu (35,23 eura za 100 kWh) k té nejdražší v Evropě, stále byla přibližně o šest eur za 100 kWh (150 korun) levnější oproti té u nás.
Ekonom Vladimír Pikora přitom podotýká, že právě na našeho západního souseda se máme dívat při otázce, proč platíme víc než ostatní. „Problém je, že Německo má málo elektrické energie a vykupuje elektřinu u nás, čímž v tuzemsku zvyšuje její cenu,“ upozorňuje. Dodává, že ve chvíli, kdy začne svítit slunce, mají Němci najednou elektrické energie přebytek, „ale jenom chvilku a ta elektřina musí někam odtékat, tak ji pouštějí přes Českou republiku, což zatěžuje energetickou infrastrukturu“.
„A někdo to musí platit. Proto se hodně zvýšily poplatky za distribuci… Je to vlastně cena za to, že Němci opustili jádro,“ zaznívá od ekonoma, kde má být podle něj příčina toho, proč platíme za elektřinu více než ostatní evropské národy.
Právě Německo má aktuálně nejvyšší ceny elektřiny, a to 39,43 eura za 100 kWh (983 korun), avšak po přepočtu podle kupní síly je pro Němce elektřina levnější o v přepočtu 144 korun oproti té pro české domácnosti.