15.05.2026 4:44 | Analýza
autor: Ladislav Zemánek
Do Evropy se vrací levicový terorismus. Cílí na letiště, železnice, energetickou infrastrukturu, automobilky, zemědělce i policii a snaží se ve společnosti vyvolat chaos. Stranou nezůstává ani Česká republika. V posledních letech počet sabotáží, útoků i obětí rychle narůstá, přesto je hrozba často bagatelizována. Netýká se to ale českých europoslanců, které redakce oslovila. Ondřej Knotek (ANO) zdůrazňuje, že problém začíná už u „obyčejné zelené politiky“.
Popisek: Požár výrobní haly dronů v Pardubicích
TAKŽE TUREK A MACINKA MAJÍ PRAVDU, NICHT WAHR?
Násilný aktivismus spojený s klimatickou agendou je celoevropským fenoménem. Nejsilnější je v sousedním Německu, které má s levicovým terorismem historickou zkušenost. Jen za loňský rok tamní policie zahájila vyšetřování 321 sabotáží – nejčastěji proti vojenským a policejním cílům, železnici a energetické infrastruktuře. Úřady se růst levicového extremismu dlouho snažily vysvětlit působením Ruska, ale nyní začínají připouštět, že to je čistě domácí problém.
Nejdelší blackout od války
Nejzávažnější incidenty jsou spojeny s Vulkangruppe (Skupinou Vulkán). Ta podle dostupných údajů vznikla v roce 2011 a od té doby provedla nejméně 13 útoků. Před dvěma lety se cílem stala automobilka Tesly, která musela na několik dnů přerušit provoz. Už předtím aktivisté zapalovali náhodná vozidla této americké značky, jehož zakladatele Elona Muska označují za „technofašistu“.
Loni v září zaútočili na energetickou síť v Berlíně. Bez proudu se na několik dní ocitlo zhruba 50 tisíc domácností. Další akce následovala v lednu. Tehdy došlo k několikadennímu výpadku elektřiny i mobilního signálu, které se nevyhnuly ani tamním nemocnicím. Jednalo se o nejdelší blackout od druhé světové války.
Německá policie zůstává bezradná. Prokuratura sice po lednové sabotáži začala levicovou skupinu označovat za teroristickou a úřady vypsaly odměnu ve výši jednoho milionu eur za poskytnutí informací o pachatelích, dosud však nikdo nebyl zatčen a stát připouští, že nemá ani informace o vnitřním fungování organizace. To naznačuje, že nebyla infiltrována.
Francouzský ministr: „Jsou to ekoteroristé“
KDYŽ TO ŘEKNE FRANCOUZ, JE TO OK, KDYŽ MACINKA A TUREK, JE TO .. FUJKY NE?
Francie v březnu 2023 zažila násilné protesty v Sainte-Soline, během nichž se tisíce aktivistů snažily zničit zemědělskou infrastrukturu, která má pomáhat se zavlažováním v letních měsících. Při střetech s policií bylo několik desítek osob zraněno. Došlo i na zapalování aut.
Za akcí stála organizace Les Soulèvements de la Terre (Povstání Země), která prováděla blokády železničních tunelů a dálnic, obsazovala průmyslové podniky a útočila na policii. Po násilnostech v Sainte-Soline ministr vnitra aktivisty označil za „ekoteroristy“ a vláda rozhodla o jejich rozpuštění.
Za to se dočkala široké kritiky ze strany levicových politiků, akademiků, novinářů, zástupců OSN i prominentních neziskovek, jako je Human Rights League či Human Rights Watch. Úřady nakonec tlaku podlehly a rozhodnutí zrušily. Organizace tak v zemi může působit dál.
V činnosti pokračuje také mezinárodní skupina Oil Kills (Ropa zabíjí). Ta vznikla v roce 2024 s jediným cílem – narušit letecký průmysl a dopravu a dosáhnout zákazu fosilních paliv. Před dvěma lety aktivisté spustili koordinovanou akci napříč Evropskou unií a dokázali zastavit provoz na několika desítkách letišť.
Tepna klíčová pro ČR mimo provoz
Silný je klimatický radikalismus i v Itálii. Během letošních olympijských her došlo ke koordinovaným sabotážím na železnici, kvůli nimž muselo být zhruba 40 tisíc spojů zcela zrušeno. O měsíc později předčasný výbuch zabil dva anarchisty, kteří připravovali útok na železnici. Podle oficiálních údajů vzrostl v Itálii v letech 2024 a 2025 počet sabotáží namířených proti vlakové dopravě o 450 %.
V dubnu došlo i na ropovod TAL. Ten byl po útoku pět dnů mimo provoz. Tento typ útoků už ovšem má přímý dopad na Českou republiku. Ropovod TAL se totiž stal klíčovou tepnou, kterou k nám proudí ropa. V loňském roce přes něj přiteklo přes 92 % této komodity.
Za všemi těmito útoky napříč Evropou stojí organizace, které spojují boj za klima s antikapitalismem, třídním bojem, feminismem či odporem k evropskému průmyslu jako takovému. A trend je jasný – od demonstrací a „okupačních stávek“ čím dál častěji přecházejí k sabotážím a násilným útokům, jejichž oběťmi jsou ve velkém i běžní občané.
Podstatná část politické levice i liberálů přitom rizika často bagatelizuje. I proto v březnu strany sdružené ve skupině Evropských konzervativců a reformistů (ECR) na půdě Evropského parlamentu iniciovaly debatu o levicovém extremismu a varovaly před nárůstem násilí ze strany levicových organizací.
Vondra: „Týká se to i nás“
RNDr. Alexandr Vondra
- ODS
- europoslanec
HŇUP PROZŘEL?
Místopředsedou skupiny je europoslanec za ODS Alexandr Vondra. Ten ve vyjádření pro ParlamentníListy.cz poukázal na to, že aktivity levicových extremistů se zdaleka neomezují jen na klimatickou problematiku. „Určitě je to vážný problém. Vidíme to v Anglii, Francii, Německu i Itálii. Příklad z útoku v Pardubicích ukazuje, že se to týká i nás,“ uvedl Vondra.
Rizik si je vědom také Tomáš Zdechovský. „Ano, myslím si, že některé formy radikalizace pod záminkou ochrany klimatu představují reálný bezpečnostní i společenský problém. Je potřeba rozlišovat mezi legitimním environmentálním aktivismem a extremistickými akcemi, které překračují hranice zákona, ohrožují veřejnost, ničí majetek nebo se snaží paralyzovat demokratickou debatu,“ myslí si lidovecký europoslanec.
Všímá si nárůstu „agresivních forem protestů, útoků na infrastrukturu či vandalismu, které jsou omlouvány ,vyšším cílem‘.“ To považuje za nepřijatelné. „Extremismus nemůže mít výjimku jen proto, že se odvolává na ochranu klimatu. Evropské instituce by měly věnovat větší pozornost prevenci radikalizace a důslednému vymáhání práva. Současně je důležité vést otevřenou debatu o klimatické politice tak, aby se nestávala zdrojem další polarizace společnosti,“ dodal Zdechovský.
Ivan David mluví o fanatismu
Podle Ondřeje Knotka (ANO) nejsou problémem jen nejradikálnější formy klimatického aktivismu, ale často i „mainstreamová“ zelená politika. „Obyčejná ‚zelená politika‘ už sama o sobě často působí obrovské ekonomické škody, protože je založena spíše na ideologii než na racionálním přístupu. Pokud se k tomu navíc přidá útok na stávající kritickou infrastrukturu, nejde už jen o aktivismus, ale o přímou hrozbu pro bezpečnost a stabilitu státu,“ řekl český europoslanec ParlamentnímListům.cz.
Ivan David (SPD) klimatické aktivisty považuje za fanatiky. „Organizovaní fanatici jsou nebezpeční vždy a všude, neboť je nebrzdí poznání reálného stavu věcí a potřeba zachovávat obecně přijatá společenská pravidla. Fanatičtí aktivisté deklarující jako svůj cíl ochranu životního prostředí nejsou výjimkou,“ konstatuje europoslanec.
A podotýká, že v západní Evropě je aktivismus silnější než u nás. „V západních zemích je aktivismus všeho druhu více organizovaný a činorodější. Tomuto faktu by měla být věnována zasloužená pozornost s využitím všech dostupných prostředků od vlivu na obecnou veřejnost, přes právní normy až k jejich vynucování. Místo toho mnozí politici přebírají jejich agendu a tím je podporují,“ uzavírá David.
Zdroje:
https://de.euronews.com/my-europe/2026/03/21/explosion-rom
https://www.politico.eu/article/blackout-inside-germany-far-left-war-on-infrastructure
https://www.politico.eu/article/protesters-clash-with-police-over-water-reservoirs-in-france