Brusel zkritizoval českou vládu. S daty od politických neziskovek, kterým sám platí

17.08.2026 9:40 | Analýza

autor: Ladislav Zemánek

Brusel kritizuje vládu Andreje Babiše (ANO) kvůli „střetu zájmů“, rušení koncesionářských poplatků, snaze o revizi služebního zákona i tlaku na politické neziskovky. Dokládá to Zpráva o právním státu vydaná Evropskou komisí. Jenže ta vychází z informací od neziskovek, které platí samotný Brusel. Oslovení europoslanci nešetří kritikou a mluví o střetu zájmů i práci na objednávku.

HOVOŘÍ TO ZA VŠE, DĚLAJÍ TO NA OBJEDÁVKU, PODPLÁCEJÍ- DOTACE JE PODPÁCENÍ A LIKVIDACE KONKURECESCHOPNOSTI, SOCIALISTICKÝ ZPŮSOB ODMĚŇOVÁNÍ, NĚCO, CO V KAPITALISMU BYLO VYMÝCENO. JEŽE MY UŽ V KAPITALISU NEŽIJEME, TOTO JE FAŠISTICKÝ IMPERIALISMUS. ROZHODUJÍ ZÁJMY NADNÁRODNÍCH SKUPIN…

Brusel svou výroční zprávu zveřejnil už posedmé. Úředníci se chlubí, že jejich doporučení jsou „hnací silou reforem v členských státech“. A dosažené výsledky si letos Evropská komise pochvaluje. „Letošní zpráva svědčí o pokračujícím pozitivním pokroku v mnoha členských státech. A právě proto je naše zpráva o právním státu důležitá. Stala se referenčním bodem, který pomáhá formovat vnitrostátní diskuse a podněcovat reformy v celé Unii,“ říká šéfka Komise Ursula von der Leyenová.

A co doporučuje České republice? Kromě nesporně pozitivních věcí, jako je větší digitalizace justice či zkrácení délky soudních procesů, se Brusel opět pustil do vlády za to, že nedostatečně zajistila prevenci střetu zájmů. Těžko to číst jinak než jako implicitní kritiku českého premiéra. Úředníci také apelují na politiky, aby zajistili implementaci Evropského aktu o svobodě médií (EMFA). Před ním přitom kritici důrazně varují.

Zpráva o právním státu popisuje obavy z revize služebního zákona, který má vést k větší efektivitě státní správy, a místo toho zmiňuje ztrátu „nezávislosti a nestrannosti“ úředníků. Hovoří také o „masových protestech“ v českých ulicích za „nezávislost“ veřejnoprávních médií.

S odvoláním na své české partnery se evropští úředníci věnují vládnímu záměru zvýšit transparentnost financování neziskových organizací a zdůrazňují jejich obavy ze „zbytečného zveřejňování informací, dodatečné administrativní zátěže a nepřiměřených sankcí v případě nedodržení předpisů“.

Takový výběr témat nutně vyvolává otázku, s kým Evropská komise na přípravě tohoto dokumentu, který může následně sloužit jako podpůrný argument k politickému tlaku na českou stranu, spolupracovala a z jakých zdrojů čerpala.

Politické neziskovky v akci

Mediální zdroje v letošní zprávě najdeme jen tři. Je to Česká televize, která v článku o Babišově údajném střetu zájmů obsáhle prezentuje kritické stanovisko prezidenta Petra Pavla. Dále je to text Lukáše Valáška ze Seznam Zpráv o „Babišově střetu zájmů“. A nakonec i článek Fora 24, který s odvoláním na Transparency International kritizuje českou vládu. S žádným dalším mediálním zdrojem v Bruselu nepracovali.

Evropská komise se v rámci příprav setkala se zástupci celé řady státních institucí a profesních organizací. A vedle nich také s několika neziskovkami včetně Transparency International, Sítě k ochraně demokracie, Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky, Lobbia a Glopolisu.

Některé přitom dostávají peníze z Bruselu. Podle dostupných údajů se to týká přinejmenším tří z nich: Transparency International, Sítě k ochraně demokracie a Glopolisu. Ty zároveň inkasují peníze od Nadace OSF. Zbylé subjekty jsou více či méně závislé na finančních darech od sponzorů Petra Pavla, jako jsou Jan Barta, Martin Hájek, Martin Vohánka či Libor Winkler. Ti skrze Alianci pro moderní stát financují například Glopolis a Lobbio, individuálně pak posílají peníze Nadačnímu fondu nezávislé žurnalistiky či samotné Nadaci OSF. Přinejmenším z finančního hlediska tak jde o jeden provázaný ekosystém.

Ostatně hned po vydání letošní zprávy zorganizovala Transparency International ve spolupráci s Glopolisem a Sítí k ochraně demokracie konferenci, na které byl hlavním řečníkem Petr Pavel. Ten akci, která proběhla v prostorách Zastoupení Evropské komise v ČR, označil za „setkání přátel právního státu“.

Právě fakt, že Evropská komise spolupracuje s úzkou skupinou spřátelených neziskovek, vyvolává otazníky. Českých europoslanců jsme se proto zeptali, nakolik lze následné závěry považovat za nestranné a proč podle nich Brusel problematiku nekonzultuje i s jinými subjekty.

https://www.parlamentnilisty.cz/tv/embed?id=1036

„Samotné čerpání evropských dotací podle mě automaticky neznamená, že je daný subjekt zaujatý,“ říká lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský. „Komise navíc vychází také z podkladů státních orgánů, profesních institucí, evropských organizací a z vlastního šetření; konzultace je otevřena příspěvkům dalších relevantních aktérů. Současně ale platí, že výběr zdrojů musí být názorově pestrý a zcela transparentní,“ dodává.

A připouští, že zjištěné skutečnosti mohou vést k pochybnostem o vyváženosti zprávy. „Pokud se Komise opakovaně opírá jen o úzký okruh médií a neziskových organizací, může tím oprávněně vyvolávat pochybnosti o vyváženosti zprávy. Bylo by proto vhodné aktivně oslovovat širší spektrum odborných, akademických, mediálních i občanských institucí a u příjemců evropských peněz vždy jasně uvádět možné střety zájmů. Nestrannost se nemá pouze deklarovat, ale musí být patrná i z použité metodiky,“ řekl Zdechovský ParlamentnímListům.cz.

Vondra: „Práce na objednávku“

Ondřej Knotek (ANO) je ještě kritičtější. „Tohle je přesně problém současné Evropské komise. Sama sebe staví do role arbitra právního státu, ale přitom naslouchá především úzkému okruhu médií a neziskových organizací, které jsou často názorově na jedné lodi a některé navíc čerpají evropské dotace. To není nezávislé hodnocení, ale uzavřená názorová bublina,“ namítá europoslanec.

Podle něho má Brusel co vysvětlovat. „Pokud chce EK vydávat autoritativní zprávy o právním státu, musí být schopna vysvětlit, proč neslyší i kritické a názorově odlišné organizace a média. Jinak si sama podkopává důvěryhodnost. Evropská komise nemůže být zároveň soudcem i tím, kdo si vybírá svědky podle toho, co chce slyšet,“ sdělil Knotek ParlamentnímListům.cz.

Alexandr Vondra (ODS) mluví o střetu zájmů a „práci na objednávku“. „O nestrannosti EK nemám vůbec žádné iluze. Opakovaně jsme v EP kritizovali pokračující případy konfliktu zájmů, kdy různé neziskovky čerpají z EU peníze a EK pak ‚na oplátku‘ využívá jejich studie. Mnohdy to vypadá jako práce ‚na objednávku‘. Budeme na to znovu upozorňovat při schvalování rozpočtu,“ ubezpečuje europoslanec.