MOTTO: nekupuj si US car, budeš do toho sypat prachy a nebudeš jezdit!

Je mi líto, ale moje zkušenosti s US cars jsou tristní.

Moje první auto byl a je (a bude) Cadillac Fleetwood Brougham. Od počátku zlobil termostat, Vytékala z ničehonic voda z chladicího sytému přepadem. Opraváři a znalci naznali, že to je snad normální, je to nutné kontrolovat. Hmmm. Já blb to kontroloval asi tak, jako klasické auto, tedy i přes starší vozový park mých Citroenů jen pohledem do přepadové nádobky- povedlo se. Auto je 20 měsíců v Kroměříži u Petra Navrátila ( známý Pítrs, který toho ale má MNOHO a MOC) a proto se teprve nyní na něm pracuje a bude zase jezdit (kdy se ale neví, motor pro něj je teprve v USA). Jeho pořizovací hodnota je již MINIMÁLNĚ dvojnásobná, jeho užitná mizivá ( viz kde a jak dlouho stojí) a jeho prodejní prakticky žádná. A to má nový lak, opravené plechy, nyní tam bude zánovní motor a komplet přestavěná převodovka. Takže ekonomický propadák.  Ale je moje první, mám v něm svýma rukama vyrobený bar. Neprodám, stejně by to nikdo nezaplatil…navíc rok výroby 1988 to jistí.

Moje další auto, koupené v době, kdy ještě Fleetwood byl OK, je Cadillac Eldorado. Vyvařené tak, že už jsou místa, kde to opět hnije, nový perfektní lak trpí venku, podrápala mi ho loni mnou špatně upevněná těžká plachta, potíže s motorem jsou klasické, ale jezdil. Tak aspoň nemám motor do stěračů. Na něj čekám při pružnosti dodavatelů od léta 2011. Auto tedy technicky nezpůsobilé, nepojízdné. Dá-li Pítrs, bude 14.1.2012 motor a další den jej namontuji!

Jako sportovní počin jsem chtěl sobě a kamarádovi udělat radost Chevroletem Camaro. Auto mělo 2 roky nový lak, skrývající zajímavě upravená místa hlavně na nárazníku.  Při koupi jsme si nevšimli nabourané, k vyhození přední nápravy- první ekonomický zásek. Pak rozčarování: asi předchozí majitel nejspíše „generálkoval“ motor, který nechal plný špon. Motor  klepal, proto auto jelo na doporučení mého dvorního autolékaře do Brna k pánovi s přezdívkou Robertone- autolékař naznal, že to bude ten pravý, já neznaje nikoho jiného (Pítrs byl opět zasekán a já debil nehledal jinde) mu věřil, že doporučuje na základě znalostí… Bratru 16 měsíců auto nepojízdné, auto na prd, karoserie už nemá nový lak, motor zkurven a TAHLE ZNÁMOST MNE STÁLA 40 kKč. Nyní auto je už u mého autolékaře, a to poté, co motor mnou dovezený z Brna do Kroměříže opravil za asi dalších 8 měsíců čekání na volný termín Pítrs. Čeká na cívku….chybělo spousta drobností, když jsem auto předával do opravy, vše bylo na místě. Závěr: až bude jezdit, jeho pořizovací cena bude 2.5 násobná, auto neprodejné, nezajímavé, rok výroby 1988 tomu jasně napovídá. Snad čas zahojí rány…

Další zásek je Cadillac vzor 62 z roku 1955. Dovezen jako náhražka za jiné, prodané před očima. Ani Američanům nelze totiž věřit.  Po vyvaření plechů, kompletní renovaci a laku- renovace se týkala z 90% „jen“ karoserie, jeho cena tak vysoká, že je neprodejné. Ale krásné. Jenže je třeba komplet udělat převodovku, palubní desku a co je za ní, nejdou stěrače- auto je nepojízdné, technicky nezpůsobilé. Takže zatím a stále nanic. A to má např. nové gumy, na starých jsem se málem zabil. Jediné garážované. Jak jsem napsal: není hotové a kdy bude, nevím. Co to bude stát, nevím. Ještě uvažuji o pneumatikách se širokým pruhem, ale ta cena… Zaslouží si je.

Poslední současný stroj, jediný technicky způsobilý, s drobnými potížemi, z roku 1986, je Lincoln Town Car. Stojí pod plachtou, cena prodejní je taková, že po všech úpravých, nové přední sklo a další, je za hubičku a je to přitom auto „Sedni a jeď“.  Proto moje jediné, které když prodám, nemám čím z těch US šeráků kam jezdit. Dost hloupé…

Závěr: moje debilní patologická radost z US Cars je nyní na nule. Měl jsem- a je to jen moje vina- koupit jen auto jedno na ježdění, max. druhé jako je Cadillac z 1955 roku na předvádění se na akcích. Obě pak nechat komplet zrenovovat v renomované firmě, která se takovými kompletními renovacemi všeho při jednom zaobírá profesionálně. Ano, Pítrs by to určitě udělal, jenže nemá stále čas. No a hlavně by byl zákazník! ne jen karamád, co taky dráth!

Suma sumárum bych nyní měl maximálně dvě jasně definovaná, pojízdná, komfortní auta k ježdění za podstatně menší či maximálně srovnatelné peníze. Dnes za prakticky vyhozené prachy vlastním jedno pojízdné auto a 4 nepojízdné krámy a ani jednoho z těch aut, co pojízdná snad někdy v dohledné době budou, bych se nemusel bát na cestách za zábavou či na srazy. Aby z nich některých byl daily racer, na to mohu se svými zkušenostmi a hloupostech při nákupu zapomenout.

Motto jsem dal na počátek proto, že takto přesně reagoval můj známý, který se auty živí. Jeho názor by měli slyšet všichni ti, kteří nejsou sami automechaniky, nemají prostory k práci na těch krámech, ani nemají možnosti garážování, nemají dost financí na řádnou, profesionální opravu (příštipkaření se prodraží podle hesla, že za mnoho peněz dostanete málo muziky, zkratka je sice delší, ale o to náročnější), případně dost chuti se sami pustit do renovace. Kteří chtějí ameriku jako první auto, pak jedině nové moderní auto. Mne to stálo zbytečné peníze, které jsem mohl investovat do garáže pro jedno, dvě pěkná auta či zaplatit hypotéku na dům, případně do renovace profesionály, kde zadáte zakázku a máte jistotu, že nejste X-tí v pořadí, kde jste klienti, ne kamarádi.