Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj žene poslance Ukrajiny do akce. Bankrot země je za dveřmi a je třeba konat. Ukrajina dosud obdržela asi 174 miliard dolarů finanční pomoci ze zahraničí. A potřebuje další. Aby se mohla bránit silnějšímu nepříteli. Zaznělo varování. „Finanční řetězec se přetrhne.“ Ale jednu dobrou zprávu Ukrajinci přece jen mají.
Foto: Youtube Popisek: Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj promluvil k národu
Prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval zákonodárce, aby příští týden schválili klíčové zákony, které by odvrátily finanční krizi, pomohly Ukrajině bojovat proti Rusku a provedly klíčové reformy potřebné pro vstup Ukrajiny do Evropské unie.
„Kvůli opožděným reformám a pomalému legislativnímu pokroku na konci roku 2025 a začátku roku 2026 Ukrajina podle ekonomů promeškala termíny pro uvolnění miliard od svých klíčových věřitelů,“ napsala agentura Reuters.
„Mám seznam klíčových návrhů zákonů, které jsou zásadní pro zajištění financování,“ uvedl Zelenskyj v promluvě ke svým spoluobčanům. „Věřím, že členové parlamentu ze všech stran chápou důležitost těchto návrhů zákonů pro ukrajinský rozpočet,“ pokračoval.
Davyd Arachamija, šéf vládnoucí frakce Sluha lidu, uvedl, že zákonodárci se v pondělí plánují sejít, aby s klíčovými ministry projednali legislativu. Hlasování je plánováno na 7. a 8. dubna.
V dopise předsedovi parlamentu z 30. března, který agentura Reuters měla možnost prostudovat, komisařka EU pro rozšíření Marta Kos uvedla, že pokrok v legislativě vyšle signál, že to Kyjev s prováděním reforem myslí vážně.
Parlament také neschválil čtyři zákony, které by umožnily získat od Světové banky 3,35 miliardy dolarů, uvedlo konsorcium čtyř ekonomických think-tanků RRR4U. „Pokud budou závazky splněny, bude schodek plně pokryt,“ uvedlo konsorcium. „Pokud ne, finanční řetězec se přetrhne: deficit přesáhne 30 miliard dolarů a finanční prostředky vydrží pouze do května. Nebo v nejlepším případě, pokud poslanci konečně začnou hlasovat o legislativě Ukrajinské facility, vydrží do poloviny léta.“
Ukrajina je v boji proti většímu a lépe vybavenému nepříteli závislá na finanční podpoře Západu. Od invaze v roce 2022 Kyjev obdržel ekonomickou pomoc ve výši přibližně 174 miliard dolarů.
Tady znovu vyplouvají na povrch spory Ukrajiny na straně jedné a Maďarska a Slovenska na straně druhé. Maďarsko a Slovensko tvrdí, že Ukrajinci záměrně zastavili tok ruské ropy přes své území dál do Maďarska a na Slovensko. Ukrajinci tvrdí, že v důsledku ruských útoků. A Maďaři dávají najevo, že dokud do Maďarska nepoteče ruská ropa, na Ukrajinu na oplátku nepoteče 90 miliard eur. To je půjčka, kterou v závěru minulého roku schválili politici členských zemí EU. Pro Ukrajince má tato půjčka existenční charakter.
Ale jednu dobrou zprávu Ukrajinci přece jen mají. Podle serveru listu The Times i podle dalších zdrojů se Ukrajincům daří čelit další z řady ruských jarních ofenziv, jak je známe od ruského vpádu na Ukrajinu v únoru 2022. Obráncům se podle všeho daří adekvátně odpovídat.
Vedle toho jsou Ukrajinci schopni nasazovat i roboty k hašení požárů vyvolaných ruskými útoky. Takového robota prý vůbec poprvé využila brigáda speciálního určení Azov. Informuje o tom server Kyiv Independent s tím, že robot nazvaný Zmij byl nasazen na uhašení požáru v Kramatorsku, což je jedno z měst v Doněcké oblasti, které požadují po Ukrajincích Rusové, pokud se má vůbec jednat o konci války, a Ukrajinci pravidelně odpovídají, že se Kramatorsku, ale ani Slovjansku a dalších měst nevzdají bez boje.
Expert strany PRO Jindřicha Rajchla na energetiku Václav Török v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz s redaktorem Radimem Panenkou varoval před silou, která vznikne spojením čínské pracovitosti a levných ruských energií. Zároveň nabídl cestu, jak této síle čelit. Věnoval se také větrným elektrárnám a naznačil, komu byl zákon o akceleračních zónách pro větrníky psán na míru.
Foto: archiv Popisek: Václav Terek rozmlouvá s Radimem Panenkou
Radim Panenka si tentokrát do pořadu Rozhovory PL pozval Václava Töröka, experta strany PRO Jindřicha Rajchla na energetiku.
Török hned v úvodu rozhovoru zmínil akcelerační zóny pro větrné elektrárny a zdůraznil, že právě z toho, kde by se tyto větrné elektrárny měly stavět, je podle něj patrné, že drtivá většina občanů o ně nestojí. „Umím si představit, že 85 až 90 procent občanů, kterým to má někde stát kousek od jejich obydlí, to nechtějí. Tady je problém ten, že byl napsaný zákon o těch akceleračních zónách, který byl napsaný přímo na míru někomu, a můžeme úplně dedikovat, komu to bylo napsané,“ poznamenal Török.
A hned nabídl jedno vysvětlení.
„Vezmeme si to, že teď bude končit to dvacetileté období podpory fotovoltaických elektráren, ty výkupní ceny ve výši nějakých 12 až 13 korun, a teď ti lidé, co to vlastní, určitě přemýšlejí, co s tím dál. Tenhle penězovod vyschne. Takže se vymyslelo co? … Větrníky!“ prohlásil Török. „To znamená garantovaná výkupní cena z větrníků s tím, že tam je ještě nějaký paušál, když nebude foukat,“ dodal.
Zdůraznil, že stavět větrníky má smysl na severu Polska či na severu Německa, kde od moře fouká vytrvale a nepřetržitě. „Ale za nás prostě výkupní cena někde kolem 4 korun je vysoká, je zbytečně vysoká, ale hlavně u nás ty větrníky nedávají až tak moc smysl, tam, kde se má stavět v těch akceleračních zónách,“ vyjádřil svůj názor Török.
Češi by si podle jeho názoru měli v prvé řadě ujasnit, jaké zdroje energie má smysl udržovat a rozvíjet.
„My máme tady historické zkušenosti s uhlím a s jádrem. Uhlí je samozřejmě fuj díky Green Dealu a politice Evropské unie, a tak nám nezbývá nic jiného než jádro. … A když se něco takového velkého dělá, tak samozřejmě velcí kluci u toho chtějí být a samozřejmě na tom participovat. Když postavíte jadernou elektrárnu, tak kdo na tom vydělá?“ zeptal se Török.
Obratem si odpověděl, že na tom vydělá ten, kdo elektrárnu staví, stát a pak subdodavatelé.
Konstatoval také, že ještě za předchozí vlády Andreje Babiše bylo v rámci EU dohodnuto, že jádro představuje ekologicky tolerovaný zdroj.
„To byl zásadní průlom do těch zelených ideologií a já to kvituju, protože když se podíváme například na Francouze, tak oni provozují nějakých 57 jaderných reaktorů a jsou postaveni z více než 70 procent na jádru. A tuto zimu, kdyby nebylo atomových elektráren ve Francii a českého uhlí, tak Němci měli blackout. Němci si těch 25 % výkonu, co měli v tom jádru, zavřeli a teď zjistili, že to byla chyba. Stovky miliard eur jsou pryč a najednou to byla chyba,“ nechal se slyšet Török.
„Problém je ten, že ten zákon, jak jsem říkal na začátku, byl psaný někomu na míru. To znamená, aby do toho hlavně nemohli občané moc zasahovat. To si myslím, že bylo primárním úkolem toho člověka, který to psal, nebo těch skupin lidí. A potom další problém je ten, že vlastně oni vzali prakticky jenom naši větrnou mapu, to znamená existuje taková mapa, kde jakkoliv fouká. A tam, kde dosáhli určitého limitu, tak se z toho stala akcelerační zóna… A největší problém je ten, že nikdo nekoukl na zkušenosti ze zahraničí, jestli je tam nějaký tah ptáků, jestli je tam problém s nějakým infrazvukem a tak podobně,“ poznamenal Török.
Jedním dechem dodal, že kupříkladu v lednu moc nefouká ani nesvítí sluníčko a zelené neziskové organizace neuvažují nad tím, s pomocí jaké energie si budou lidé vařit kafe a podobně.
Donedávna se Česko spoléhalo na uhlí a platilo se 15 haléřů za jednu MWh. Teď se říká, že budeme spoléhat na plyn. Jenže podle Töröka je tady další problém.
„Mě třeba mrzí jedna věc, že žádné ty ekologické neziskovky neřvou, že to LNG je neekologické,“ konstatoval s tím, že plyn je třeba vytěžit, výrazně ho zchladit a převézt v tankerech. Z tankerů se plyn přečerpá do zásobníků, zahřeje se a pustí se do trubek k zákazníkům. To je proces, který není energeticky nenáročný, a ještě při něm dochází k energetickým ztrátám.
„Tady všichni řvou, koukejte používat papírová brčka, ale my tady přicházíme o taková obrovská kvanta toho plynu, té energie, že kdyby to někdo rozpočítal, tak by se nám asi skutečně protočily panenky,“ konstatoval Török.
Střední Evropa měla vybudovanou infrastrukturu na přijetí plynu z Ruska. „Rusko vybudovalo úžasnou infrastrukturu na poloostrově Jamal, investovali do toho desítky milionů dolarů, je tam postavená železnice 500 kilometrů na permafrostu, je tam padesátitisícové město, ta infrastruktura je hotová a je schopná desítky let zásobovat celou Evropu,“ poznamenal expert na oblast energetiky za stranu PRO v rozhovoru pro PL.cz.
Ale v důsledku války na Ukrajině hledáme plyn jinde. I když jediné, co se podle jeho názoru stane, je, že když nekoupíme ruský plyn my, koupí ho například Indie.
Podle Töröka bychom se měli soustředit na dostavbu bloků v Dukovanech a v Temelíně a vedle toho se spoléhat na menší modulární reaktory. Török v této souvislosti uvítal, že soutěž o dostavbu jaderné elektrárny v Česku vyhrála korejská firma, která zakázky plní v čase, v jakém je domluveno, a za předem dojednané sumy.
V závěru rozhovoru přišel Török s varováním.
„Spojení ruských levných energií s výkonnou čínskou ekonomikou je pro nás velký problém, protože ta Čína na tom globálním trhu skutečně v tom spotřebním zboží i v investicích dominuje. A jestli jsme si mysleli, že Čína ještě není to ono, tak každému doporučím: zajeďte se tam podívat a podívejte se, co oni tam za těch posledních 20 až 25 let vybudovali,“ konstatoval Török s tím, že tok levných ruských energií do Číny bude znamenat obrovskou ekonomickou sílu Číny.
Do budoucna vidí Török jedinou cestu, jak tomuto čínskému tlaku čelit: obnovit plynovody Nord Stream 1 a Nord Stream 2 a domluvit se s Ruskem na obnovení toku plynu do Evropy, za určitých podmínek. Třeba té, že evropské peníze za plyn nepůjdou na financování války na Ukrajině.
Václav Török je energetický expert spojený se stranou PRO Jindřicha Rajchla. Ve veřejném prostoru vystupuje především k otázkám energetiky, geopolitiky a dopadů evropské klimatické politiky. Komentuje témata jako ceny energií, role jádra, obnovitelné zdroje či dodávky plynu. V médiích a rozhovorech prezentuje kritický pohled na současnou energetickou strategii Evropské unie a prosazuje důraz na energetickou soběstačnost a stabilní zdroje.
