https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-nejdrazsi-v-historii-nafta-muze-pristi-tyden-v-prumeru-stat-pres-50-korun-40570028

Problémy v Moldavsku. Nouzový stav, předvolali ruského velvyslance

26.03.2026 11:59 | Reportáž

autor: Radek Kotas

Moldavsko čelí po ruském útoku na vodní elektrárnu u ukrajinského Novodnistrovsku a tamní elektrickou síť energetické a ekologické krizi včetně několikadenního výpadku dodávek pitné vody kvůli kontaminaci Dněstru. Události v posledních dnech vyostřily vztahy mezi Moskvou a Kišiněvem a vedly k předvolání ruského velvyslance. Vyhlášen byl energetický stav nouze, jelikož zemi hrozí, že vypadne i elektřina.

Vyostření vztahů mezi Ruskem a Moldavskem v posledních dnech se odehrává po ruském útoku na ukrajinskou vodní elektrárnu v noci ze 6. na 7. března, jež se nachází nedaleko moldavských hranic. Do vody po zasažení ukrajinské elektrárny unikly ropné produkty, které se následně šířily i do sousední země.

Pro Moldavsko, které je silně závislé na vodě z Dněstru, zásobující přibližně až 80 % obyvatel země a 98 % obyvatel Kišiněva, šlo o citelnou ránu a jeden z největších dopadů na zemi sousedící s Ukrajinou od počátku války.

Podle reportéra ParlamentníchListů.cz v hlavním městě Moldavska problémy s vodou po ruském útoku nezpůsobily tamním obyvatelům omezení, avšak odlišná situace byla na severu země, kde docházelo v uplynulých dnech k několikadenním výpadkům vody a zasaženy byly služby či došlo k přerušení výuky na školách. Dělo se tak v druhém největším moldavském městě Balti a v oblastech Soroca, Sângerei a Floresti.

FOTO: Zatímco na severu země byli Moldavané bez vody, v Kišiněvě vše fungovalo bez omezení. Úřady informovaly, že se díky nouzově budovaným hrázím na severu země podařilo odvrátit ohrožení odpojení vodovodního řadu, zásobujícího milion lidí.

Méně zasažené bylo samotné město Soroca na hranici s Ukrajinou. Dle zjištění reportéra ParlamentníchListů.cz v tomto městě 160 km severně od Kišiněva naproti ukrajinské Tsekynivce obchody a služby fungovaly normálně. Na severu země včetně Balti došlo k obnovení dodávek vody po několika dnech výpadků až ve čtvrtek 19. března. Desítky tisíc lidí z postižených regionů do té doby zásobovaly pitnou vodou tamní úřady zejména za spolupráce s moldavskou armádou a k vidění byly cisterny, z nichž si lidé vodu nabírali do všemožných nádob a odnášeli do svých domovů. 

Prezidentka Maia Sanduová z problémů obvinila Moskvu. „Ruský útok na ukrajinskou vodní elektrárnu v Novodnistrovsku způsobil únik ropy do řeky Dněstr, což ohrozilo zásobování Moldavska vodou. Vyhlásili jsme stav ekologické pohotovosti a činíme kroky k ochraně našich lidí. Rusko nese plnou odpovědnost,“ uvedla.

Následně si minulý týden moldavské ministerstvo zahraničí předvolalo ruského velvyslance v Kišiněvě Olega Ozerova, na něhož kvůli útoku na hydroelektrárnu čekala po příchodu nejen protestní nóta, ale též láhev s vodou z Dněstru s viditelnými ropnými skvrnami. Po odchodu z budovy ministerstva Ozerov odmítl situaci komentovat. „Nemám chuť se k tomu vyjadřovat. Nebudu se k ničemu vyjadřovat,“ řekl Ozerov.

https://www.youtube-nocookie.com/embed/KD8WAH4STu4?si=pfwSwS_CVUQ-rrtn

Pomoc se zachycením znečištění na Dněstru přišla také ze zahraničí. Absorpční materiály, které jsou nezbytné pro omezení a neutralizaci znečištění ropnými produkty, zemi dodalo zejména Polsko a sousední Rumunsko. Bukurešť na boj s ekologickou katastrofou vyslala několik dodávek pomoci a na Dněstru zasahovaly v uplynulých dnech také napřímo rumunští hasiči. Zavázalo se rovněž nadále Kišiněvu pomáhat tlumit dopady války a v případě potřeby pomoci s dodávkami vody i elektřiny.

VIDEO: Moldavský ministr životního prostředí Gheorghe Hajder informuje o zachytávání ropných produktů skrze absorpční látky.

V pátek moldavský parlament přijal prohlášení odsuzující útoky Ruska, které způsobily kontaminaci Dněstru a v jejichž důsledku hrozilo tamnímu obyvatelstvu podle přijatého dokumentu vážné ohrožení včetně akutní otravy a možných karcinogenních účinků. „Celkový objem ropných produktů uniklých do řeky Dněstr přesahuje 1,5 tuny, což představuje závažné a bezprostřední riziko pro životní prostředí, vodní zdroje, biodiverzitu, veřejné zdraví, bezpečnost dodávek vody a životně důležité zájmy státu a občanů Moldavské republiky,“ uvádí se v prohlášení přijatém moldavským parlamentem. Tamní zákonodárci také zdůraznili, že si Moskva důležitosti vodního toku pro Moldavsko a toho, co útok pro zemi bude znamenat, musela být vědoma. Moskvu vyzvali, aby ukončila útoky na infrastrukturu, postihující civilisty na Ukrajině i v Moldavsku.

FOTO: Dněstr na ukrajinsko-moldavské hranici u moldavského města Soroca (vlevo) 16. března.

Země kvůli útokům na energetickou síť vyhlásila nouzový stav.

V minulém týdnu pak vztahy s Ruskem ještě více narušil další dopad dronu na jihu Moldavska a následné pokračující útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu u moldavských hranic. V úterý právě kvůli nim Kišiněv vyhlásil po stavu ekologické pohotovosti také nouzový stav v energetice na následujících 60 dní počínaje středou 25. března.

Rozhodnutí bylo přijato poté, co vláda požádala parlament o intervenci s odvoláním na závažná rizika pro energetickou bezpečnost země, která vznikla v důsledku útoků na infrastrukturu na Ukrajině a poškození elektrického vedení Vulcăne?ti-Isaccea, jednoho z hlavních zdrojů dodávek elektřiny pro zemi, zajišťujícího přibližně 70 % celkové spotřeby země. Právě toto vedení bylo odpojeno v pondělí večer, což vedlo ke kolapsu dodávek elektřiny z Rumunska.

Moldávie, která by v nadcházejících dnech mohla čelit energetickému deficitu přibližně 350–400 MW, dokázala nulové dodávky od Rumunů kompenzovat díky dovozu elektřiny z Ukrajiny a následnou aktivací alternativních vedení. Situaci však tamní vláda nadále označuje za kritickou.

FOTO: Dněstr u podněsterského města Popencu pod kontrolou separatistů.

Vláda oznámila, že nouzového stavu může využít kromě urychleného rozhodování k zajištění energetických zdrojů také k racionalizaci spotřeby včetně omezování vývozu strategických surovin. „Je bezprostředně nutné racionálně využívat energii, vyhýbat se zbytečné spotřebě, zejména ve špičce, a především se informovat z oficiálních zdrojů. Zůstaňme jednotní. Už jsme prokázali, že dokážeme odolat, prošli jsme si mnoha krizemi a zůstali jsme stát na svém. I tuto situaci zvládneme s klidem, zodpovědností a důstojností,“ zmínil premiér Alexandru Munteanu. Slíbil, že dodávky pro kritickou infrastrukturu nebudou přerušeny, avšak výpadky proudu dle něj zcela vyloučené nejsou.

Už před aktuální energetickou krizí v zemi na pozadí dopadů válečného konfliktu sílí názor, že by se měla odpoutat od Moskvy i za cenu vystoupení ze Společenství nezávislých států (SNS). V pátek ministr zahraničí Moldavska Mihai Popsoi daný plán zmínil se slovy, že jde o „zátěž“, která zpomaluje rozvoj země již více než tři desetiletí. „Více než tři desetiletí táhneme těžké břemeno, neviditelný řetěz, který nás poutá k minulosti, jež nám už nepatří. Společenství nezávislých států je organizace zrozená z popela zhroucené říše, která se postupně stala nástrojem k udržení vlivu Moskvy na její sousedy,“ prohlásil podle listu Cotidianul.

Organizaci, sdružující 9 z 15 bývalých svazových republik SSSR, by měla dle něj nahradit budoucnost země v rámci Evropské unie. „Odchod ze SNS není aktem pomsty. Je to akt osvobození. Je to přestřižení poslední nitky, která nás poutá k toxické a hořké minulosti. Toto je jasné prohlášení: Moldavská republika je suverénní, nezávislý a evropský stát, nikoli figurka na něčí šachovnici!“ dodal Popsoi a zmínil i aktuální dění na Ukrajině či ruskou přítomnost v Podněstří.

https://www.novinky.cz/clanek/domaci-cina-by-se-nemela-vmesovat-do-volby-dalajlamy-odhlasoval-cesky-senat-40569926

https://www.institutvk.cz/clanky/3365.html

26.03.2026 8:00 | Rozhovor

autor: Jan Procházka

Katarína Ondrušová se dlouhodobě zajímá o dopady větrných elektráren na krajinu a život lidí. Zúčastnila se i zasedání v Bruselu na odborné konferenci v Evropském parlamentu. A kritizuje, že zatímco na západ od nás se normy zpřísňují, v ČR stále platí zásada 500 metrů od domu.

Včera jste se vrátila z Bruselu ze zasedání o větrné energetice. Můžete ho našim čtenářům přiblížit?

Ano, vrátila jsem se z Bruselu, kde jsme se zúčastnili odborné konference v Evropském parlamentu s názvem Public Health in the EU & Wind Energy Infrasound, která se konala 24. března 2026. Konferenci hostil europoslanec Fernand Kartheiser a zúčastnila se jí také europoslankyně Virginie Joronová. Na jednom místě se setkali odborníci z oblasti vědy, medicíny i práva. Vystoupil například profesor Ken Mattsson z Uppsala University, který se zabývá šířením hluku a infrazvuku, dále lékařka Ursula Maria Bellut-Staecková, která se zaměřuje na vliv nízkofrekvenčního hluku na lidské zdraví, právník Morvan Le Berre a také Guy Willems za organizaci Wind Europe. Diskuse byla zaměřena na veřejné zdraví v souvislosti s větrnou energetikou, zejména na otázky infrazvuku a nízkofrekvenčního hluku.

To, že se tato problematika řeší přímo na půdě Evropského parlamentu, ukazuje, že se jedná o téma, které přesahuje hranice jednotlivých států a získává evropský rozměr.

Byl tam za Českou republiku vládní zmocněnec Filip Turek nebo jiný delegát z našich politiků, kteří o této oblasti často veřejně mluví?                                                

Ne, za Českou republiku tam vládní zmocněnec Filip Turek ani jiný z často zmiňovaných českých politiků přítomen nebyl. Domnívám se, že právě europoslanci by se měli o tuto problematiku zajímat mnohem aktivněji. Co se týká zastoupení České republiky a Slovenska, vystupovali jsme na základě mandátu občanských sdružení, a to i s ohledem na to, že obě země se k této otevřené petici připojily v prosinci 2025. Celý proces se řešil poměrně rychle. Pozvánky byly zaslány českým i slovenským europoslancům, nicméně kromě dvou asistentů slovenských poslanců se jednání nikdo další z našich politických zástupců nezúčastnil.

Naopak přítomni byli zástupci z více evropských zemí – například z Dánska, Švédska, Belgie, Rakouska, Francie, Německa a Nizozemska – a to i za účasti novinářů. Zároveň je důležité říct, že tato problematika se dnes už dotýká přibližně 17 zemí Evropské unie, které ji aktivně řeší.

Co bylo na programu?                      

Program konference byl zaměřen především na problematiku veřejného zdraví v souvislosti s větrnou energetikou. Hlavní část tvořily odborné prezentace zaměřené na infrazvuk a nízkofrekvenční hluk z větrných turbín, jejich šíření a možné dopady na lidský organismus.

Zazněly také výstupy z aktuálních výzkumů a studií z oblasti akustiky, medicíny i práva. Diskutovala se například otázka nedostatečných metod měření, chybějících jednotných limitů a rozdílného přístupu jednotlivých států.

Je to tedy tak, že ve Francii padají rozsudky, Německo také zpřísňuje zdravotní normy a v České republice mají politici stále 500 metrů od domu?         

Ano, ten vývoj v Evropě je dnes už velmi rozdílný, ale jde společným směrem k ochraně lidského zdraví. V některých zemích, jako je Francie nebo Německo, skutečně dochází k posunům – ať už formou soudních rozhodnutí, nebo zpřísňování přístupu k posuzování dopadů na zdraví. Ta debata je tam mnohem dál a bere se vážněji.

V České republice se ale stále pracuje s minimální vzdáleností kolem 500 metrů od obydlí, což podle řady odborníků i zkušeností ze zahraničí může být velmi rizikové. Musíme si zároveň uvědomit, že každá země je jiná – geograficky i hustotou osídlení. Stanovit jednu univerzální vzdálenost pro všechny státy proto nebude jednoduché. To ale neznamená, že by neměly existovat společné minimální zdravotní limity, které budou platit pro všechny.

Právě tento rozdíl ukazuje, že v rámci Evropy přes společné zaměření na obnovitelnou energetiku zatím neexistoval jednotný přístup. A to je v současnosti zásadní problém – protože zdraví lidí, nás Evropanů, by mělo být chráněno stejně, bez ohledu na to, v jaké zemi žijí.

Jak vidí zdravotní rizika evropští odborníci?                                                     

Na konferenci zaznělo, že infrazvuk a nízkofrekvenční hluk z větrných turbín jsou faktory, které nejsou dosud dostatečně prozkoumány ani jednotně regulovány. Odborníci z oblasti medicíny upozorňovali na možné souvislosti s poruchami spánku, zvýšenou mírou stresu, problémy s koncentrací nebo dopady na kardiovaskulární systém.

Zároveň je potřeba říci, že fyzika neodpouští. Profesor Ken Mattsson i paní MUDr. Ursula Maria Bellut-Staecková patří ke světové špičce ve svých oborech a na konferenci předložili důležitá fakta a odborné poznatky, které by neměly být opomíjeny ani brány na lehkou váhu.

Vidíte tedy v evropském uvažování nějaký posun?

Ano, posun v evropském uvažování je velmi patrný. Téma se postupně přesouvá z lokální úrovně na úroveň evropskou a začíná být vnímáno nejen jako otázka energetiky, ale i veřejného zdraví a kvality života. Zároveň je však nutné vnímat širší geopolitický kontext. Současná situace v Evropě jasně ukazuje, že je nezbytné snižovat závislost na fosilních palivech a posilovat energetickou bezpečnost. Tento směr je legitimní a do značné míry nevyhnutelný.

Zkušenosti některých zemí, včetně Německa, zároveň ukazují, že stabilitu dodávek nelze dlouhodobě postavit pouze na jednom typu zdrojů. Energetický mix musí být vyvážený a odolný. Současně lze očekávat, že ekologické i zdravotní normy se budou dále zpřísňovat. Nelze dávat přednost jednomu kritériu CO₂ na úkor přírody a lidského zdraví, to je současný evropský trend.

Klíčová otázka současnosti už není otázkou číselných ukazatelů za každou cenu, ale funkčnosti celého řešení a jeho šetrnosti vůči životnímu prostředí a zejména zdraví obyvatel. Další rozvoj větrných parků nemůže být univerzálním řešením, pokud není zasazen do komplexního a funkčního energetického modelu. Stále více se ukazuje, že efektivnější a udržitelnější přístup spočívá v decentralizaci – tedy ve výrobě energie co nejblíže místu její spotřeby, což snižuje zatížení přenosové soustavy i systémové ztráty.

Evropa tedy hledá novou cestu. U této změny konceptu je zásadní, aby tato cesta byla založena nejen na číselných klimatických cílech, ale i na respektování fyzikálních zákonitostí, ochraně zdraví obyvatel a dlouhodobé stabilitě energetického systému.

Bude Evropa řešit poškození zdraví a majetku při nevhodné implementaci klimatických cílů?

Ano, otázka odpovědnosti za škody na zdraví a majetku byla jedním z klíčových témat. Zkušenosti ze zahraničí, například z Francie, kde už padly závazné rozsudky, ukazují, že se tato odpovědnost začíná řešit konkrétně i právní cestou.

Slovenský kolega Daniel Máčovský představil odbornou publikaci obsahující více než 250 studií a přes 1 400 odkazů na dopady větrných elektráren na zdraví, přírodu i ekonomiku. Já jsem na místě otevřela otázku ekonomickou a v případě poškození zdraví, například dětí u mladých rodin, i trestněprávní rovinu odpovědnosti za případné škody na zdraví a kvalitě života obyvatel. Na tuto otázku nezaznívá ze strany zástupců větrné energetiky konkrétní odpověď, avšak konkrétní rozsudky už zazněly například ze strany francouzské justice. Je tedy pravděpodobné, že nezávisle na názoru developerů se těmto stanovisky začne řídit většina států Evropské unie a časem budou centrálně uzákoněny. Pokud jde o zdraví, je v tom unie obvykle velmi přísná, výjimky pro jednotlivé členské státy lze stěží očekávat.

Jaký je váš celkový dojem z nové zdravotní politiky EU ohledně OZE?

Na závěr bych chtěla říci jednu věc naprosto lidsky. Evropská unie je konzervativní a v této i v jiných oblastech postupuje pomalu. Přestože jde o zdraví lidí, což si řada jejích funkcionářů velmi dobře uvědomuje, na jasnou definici pravidel závazných pro členské státy to chce jasné statistiky a lékařské analýzy. Na druhou stranu je zdraví obyvatel tak významnou prioritou, že se nelze v případě problémů vymlouvat na nejasné centrální normy, když k něčemu takovému dojde. Členské státy jsou povinny dbát o zdraví a právo na zdravý život svých občanů i bez centrálních norem EU, tato povinnost je jasná a nelze ji obejít. V případě, kdy členské státy nerespektují evropskou legislativu, jako v našem případě upřednostňované plochy k akceleračním zónám, se při dopadech na lidské zdraví a zdravé prostřední pro život není možno vymlouvat na neexistující přání EU. Zejména pokud je toto v rozporu s evropskými směrnicemi a nařízeními, zůstává individuální zodpovědnost jednotlivým členským státům a jejich politikům. Evropská unie neponese zodpovědnost za zmanipulovaná řešení jednotlivých členských států ani nebude tolerovat u zdravotně rizikových řešení institut „dobré víry“, zejména pokud by členské státy implementovaly jiná řešení než jsou ta v souladu s evropskou legislativou.

Vnímáte v tom přehodnocení evropské energetické politiky?

Konferenci organizoval europoslanec Fernand Kartheiser a celé téma souvisí s otevřenou peticí, kterou řeší europoslankyně Virginie Joronová. Pokud by měl někdo pochybnosti o tom, kdo diskusi otevírá, měli bychom se spíše zaměřit na to, co zaznívá – a proč.

Dnes už je jasné, že i velká energetická rozhodnutí se zpětně přehodnocují – například v oblasti jaderné energie. A já si dovolím říct otevřeně: Pokud dnes Evropa přiznává, že některé kroky nebyly správné, pak se musíme ptát na další osudy větrné energetiky zejména v zemích, které na ni nemají vhodné podmínky a které mají cestu v jiném typu bezemisního zdroje.

Na Slovensku z tohoto důvodu další zdroje energie nepotřebujeme. Větrná energetika je v infrastruktuře určitě zajímavá, nikoli však roztáhlé parky internující do naší krajiny a rachotící v blízkosti lidských obydlí. Podobná cesta čeká i Českou republiku, až začnou namísto „solárních baronů“ a evropského unikátu drahoty elektřiny v době krize skutečně vládnost dalšímu rozvoji energetiky.

Jak vnímáte oblast nemovitého majetku a lidského zdraví v evropském kontextu?

Nechceme se za pár let dostat do situace, kdy uslyšíme „promiňte, zmýlili jsme se“. Protože v takovém případě už budou následky nést konkrétní lidé – na svém zdraví, na svém majetku, na kvalitě života. A právě zde je potřeba si uvědomit ještě jednu věc – pokud z venkova postupně vytvoříme průmyslovou zónu, měníme tím zásadně prostředí, ve kterém lidé žijí. A tyto změny budou nevratné.

Měli bychom se poučit už dnes, místo toho, abychom stejné chyby opakovali. Právě proto bychom měli důsledně dodržovat zásadu předběžné opatrnosti – tedy jednat tak, aby ochrana zdraví lidí byla na prvním místě i v situaci, kdy ještě nemáme všechny odpovědi. Pod těmito rozhodnutími budeme žít všichni. Bez ohledu na politiku, bez ohledu na názory.

Zdraví není vedlejší efekt. Možná pro zahraniční investory a anonymní kapitál, to ano. Ale zdraví je hranice, kterou bychom nikdy neměli překročit nezávisle na politickém tlaku investorů, kteří už v jiných členských státech EU začínají dostávat červená „stop“ tlačítka a přísné unijní zdravotní limity.

https://www.novinky.cz/clanek/krimi-vysetrovatel-bitcionove-kauzy-z-ncoz-ma-na-krku-trestni-oznameni-dalsi-mel-ovlivnovat-svedky-40569439

Jediná možnost: NEVYPOVÍDAT! AŽ U SOUDU, ALE I TAM ZŘEJMĚ PROBĚHLA OBJEDNÁVKA….

„Média prezidenta.“ Holec: Po Letné se začaly dít věci

25.03.2026 20:40 | Monitoring

autor: Natálie Brožovská

Česko po volbách zasáhl „totální mediální blackout“, říká komentátor Petr Holec v souvislosti s kritikou politických neziskovek. Tvrdí, že tyto organizace fungují jako „stát ve státě“ a média kolem nich vytvářejí zmatek v informacích a zkreslují vládní kroky. Podle něj lidé musejí hledat pravdu na sociálních sítích představitelů vlády.

reklama

Komentátor Petr Holec tvrdí, že Česko po parlamentních volbách zasáhl „totální mediální blackout“, a jako příklad uvádí debatu o větší transparentnosti politických neziskovek. Tyhle organizace, často financované ze zahraničí, fungují jako další politická opozice, jen bez účasti ve volbách a bez politické odpovědnosti, uvádí.

Zároveň je označuje za jakýsi „stát ve státě“ a používá i výraz deep state. „Jsou tak deep, že na rozdíl od politických stran je neohrozí žádné volby, sají prostě velké veřejné peníze dál, a dál tak prosazují svůj vliv,“ dodává v komentáři na svém webu.

Holec připomíná, že kritika vlády za snahy o větší transparentnost se dostala i na Letnou, na akci spolku Milion chvilek, které označuje za kasičkáře a spřízněnou partu té „správné strany“.

Současně kritizuje mediální pokrytí celé věci. Na serverech jako Seznam Zprávy nebo Novinky, které si podle něj za naše daně platíme jako PR platformu prezidenta Petra Pavla, se začaly střídat titulky protichůdné informace. Jeden článek tvrdil, že vláda dává pod nátlakem Letné od neziskovek ruce pryč, druhý zas, že ne, a třetí byl něco mezi tím.

Pokud se lidé chtějí dozvědět, co vláda skutečně chystá, musejí chodit na sociální sítě vládních stran a premiéra, upozorňuje komentátor. Andrej Babiš zde musel veřejnosti znovu vysvětlovat, že vládní záměr trvá. Jen zákon bude upraven oproti první verzi, která unikla do médií.

Petr Holec se vrací i ke starší kritice Petra Pavla směrem k Babišovi ohledně komunikace přes sociální sítě. „Co jiného ale vládě zbývá, když o ní opoziční média nonstop lžou a převracejí realitu naruby,“ ptá se a dodává, že jinak na Babiše „kriticky“ dohlížejí média placená prezidentem, který vystupuje jako lídr opozice.

NEUMÍŠ, NEVYDĚLÁŠ SI! ZKRACHUJ POPRÁVU A TÁHNI K LOPATĚ!!

TO JSME FAKT TAKOVÍ IDIOTI,. ŽE SI Z NAŠICH DANÍ ČÍM DÁL TÍM VĚTŠÍCH PLATÍME DRÁBY A POMLOUVAČE, ULHANÉ POMLOUVAČNÉ BULVÁRNÍ REKTÁLDORY, HOVINKÁŘE ETC?

Ve všem bude gender. Co EU chystá, se europoslancům nezdá

26.03.2026 4:44 | Analýza

autor: Ladislav Zemánek

EU chystá genderovou strategii. Na genderovou rovnost mají dohlížet nové instituce, má být zohledněna i v územním plánování nebo dopravě, ale i ve školství. Ani předsedkyně KSČM Kateřina Konečná, ani europoslanec Ivan David z SPD se k ní nestaví přívětivě. Stejně tak právník Robert Kotzian. „Genderismus je ideologie směřující k totalitě,“ říká pro ParlamentníListy.cz.

MONSIGNORE, JSME V PRDELI!

Strategie pro rovnost mužů a žen je dalším z produktů komisařky Hadji Lahbibové, která je známá svými progresivistickými názory. Je to právě ona, kdo měla na starost přípravu strategie pro rovnost sexuálních menšin a proti rasismu – oba dokumenty Evropská komise nedávno schválila a ParlamentníListy.cz se jim věnovaly v samostatném článku.

Psali jsme:

• Tresty za „nenávist a rasismus“. Na Česko se řítí akce za miliardy

„Zákeřný rasismus Evropanů“

Komisařka Lahbibová se loni proslavila svou účastí na pochodu Budapest Pride, kde ostentativně vyjadřovala podporu agendě LGBTQ+ a na adresu vlády Viktora Orbána prohlásila: „EU není vůči nenávisti neutrální. Nemůžeme zůstat pasivní. Nemůžeme tolerovat to, co je netolerovatelné.“ A přidala varování, že Brusel nebude váhat s přijetím patřičných opatření vůči Maďarsku.

Opakovaně také hovoří o údajném strukturálním rasismu Evropanů, který označuje za „zákeřný“ a „destruktivní“. Lahbibová, která pochází z rodiny muslimských přistěhovalců ze severní Afriky, vidí podle svých slov tento strukturální rasismus na každém kroku – v péči o děti, ve školách i v zaměstnání.

Tento světonázor se promítl i do Strategie pro rovnost mužů a žen. Nový dokument Brusel prezentuje jako další krok na cestě k prosazení genderových hledisek do všech aspektů unijní politiky – v bruselském „newspeaku“ se tomu říká „genderový mainstreaming“.

Peníze pro neziskovky i sexuální vzdělávání

Co tím má Komise na mysli? Například vytvoření „specializované institucionální infrastruktury“ a orgánů, které budou dohlížet na genderovou rovnost, udržitelné financování příslušných institucí a spřátelených neziskovek, podřízení unijních rozpočtů genderovým kritériím či reformu vědy a výzkumu, tak aby odpovídaly novým potřebám.

Brusel ale myslí i na takové oblasti, jako je územní a dopravní plánování. To by napříště mělo být „citlivé k genderu“. Také IT vývojáři by se měli vyvarovat vytváření digitálních nástrojů, které by zachovávaly genderové stereotypy a předsudky.

Stranou pozornosti nezůstává ani školství. Strategie prosazuje přepisování učebnic a revizi osnov na všech úrovních vzdělávání a předpokládá zavedení „komplexního sexuálního vzdělávání“. A všechny instituce i soukromé firmy mají do budoucna zajistit rovnost zastoupení jednotlivých pohlaví v managementu.

To už kritizují i někteří levicoví europoslanci. Patří mezi ně šéfka KSČM Kateřina Konečná. „Sama rozhodně podporuji rovnost žen a mužů, a tedy například stejně vysoké platy a důchody bez ohledu na pohlaví, či boj proti domácímu násilí. Ale vynucovaná reprezentace v rozhodovacích pozicích za mě není správnou cestou. Naopak princip rovnosti pohlaví podkopává,“ odpověděla ParlamentnímListům.cz.

Bruselští úředníci přesto vyjadřují znepokojení z toho, že je v různých částech světa čím dál silněji zpochybňována genderová agenda a údajně sílí sexismus a stereotypy. Autoři strategie tvrdí, že jen násilí na ženách připraví každoročně Evropskou unii o 289 miliard eur – oproti tomu realizace strategie by prý do roku 2050 mohla přinést astronomických 3,15 bilionu eur. Jak k těmto číslům Komise došla, už jasné není. 

„Genderismus směřuje k totalitě.“

Podstatné ale není jen to, co v dokumentu je, ale také to, co v něm není. Chybí kupříkladu jakákoli zmínka o postavení žen v komunitách přistěhovalců či evropských muslimů. Podle Roberta Kotziana to souvisí s „tichým“ spojenectvím mezi muslimy a novou levicí, která těží z podpory přistěhovaleckých komunit.

„Ale vedle tohoto pragmatismu hraje roli také nenávist nové levice k západní kultuře. V islámu vidí silný destruktivní prvek, který je schopen západní kulturu plíživě ničit. Aby tyto souvislosti zůstaly pod pokličkou, aby bylo možné se vysmívat těm, kdo na ně upozorňují, musí být postavení žen v islámu co nejvíce tabuizováno,“ domnívá se Kotzian.

Právník také upozorňuje, že nová strategie přináší radikální politizaci řady oblastí včetně vědy. „Politizaci vědeckého výzkumu známe z dob komunismu. V oblasti tzv. klimatické změny byla veřejným tajemstvím. Tentokrát nám to bruselské špičky říkají otevřeně. Pokud se Evropské komisi nedá ostře najevo, že tohle si veřejnost nepřeje, můžeme se jednoho dne probudit v jiné a určitě ne lepší realitě,“ řekl ParlamentnímListům.cz.

A dodává, že celá genderová agenda je jen zástěrkou pro tažení proti přirozenému řádu a svobodě jednotlivce. „Genderismus je ideologie směřující k totalitě,“ zdůraznil Kotzian.

Europoslanec: „Bizarní, směšné, nebezpečné.“

Podobný názor má člověk, který má možnost dění v Bruselu sledovat z první ruky. Europoslanec Ivan David (SPD) považuje genderovou agendu za „ideologický bizarní nesmysl“. „Tento přístup fakticky popírá rovnost pohlaví a rovné postavení osob s menšinovou sexuální orientací tím, že je vyčleňuje jako specifické skupiny. Živí to mnohé neziskovky a parazitní ,teoretiky‘. Pro racionální diskusi o věcných problémech je to zatěžující balast,“ uvádí David.

Zastánci strategie podle něho vědomě ignorují širší souvislosti včetně problematiky migrace a žen v islámu. Europoslanec to pokládá za projev ideologické zaslepenosti. „Nejsou jen směšní, jsou nebezpeční…,“ řekl ParlamentnímListům.cz.

Se stejným postřehem se s redakcí podělila i Kateřina Konečná. „Ignorování diskriminace na základě pohlaví v řadě kultur lidí, co do Evropy migrují, je známá a dlouhodobá věc a myslím, že od liberální komisařky Lahbibové nelze nic jiného než další ignoraci očekávat,“ myslí si europoslankyně.

ParlamentníListy.cz kontaktovaly komisařku Hadju Lahbibovou i její spolupracovnici zodpovědnou za rovnost pohlaví a „genderový mainstreaming“ Halliki Voolmu, absolventku genderových studií na prestižní londýnské univerzitě. Zeptali jsme se, proč Evropská komise zasahuje do vnitřních záležitostí soukromých firem a proč ignoruje vztah mezi migrací a rovností žen. Požádali jsme je také, aby nám podrobněji vysvětlily vybrané aspekty strategie. Na dotazy však nereagovaly.