Estonsko a Lotyšsko řeší incidenty s bezpilotními letouny, které narušily jejich vzdušný prostor během ukrajinských útoků na ruský přístav Usť-Luga. V estonském Ida-Viru zasáhl vrak dronu komín elektrárny Auvere, v Lotyšsku došlo k explozi v regionu Kraslava. Úřady hovoří o ukrajinském původu trosek. A čeští politici si utrhli ostudu, když ukrajinské drony vydávali za ruské.
Foto: Repro X Popisek: Pohled z dronu na cíl
Estonská policie a bezpečnostní služby potvrdily, že v noci na středu 25. března v 3.43 místního času vstoupil do estonského vzdušného prostoru dron, který přiletěl přímo z ruského vzdušného prostoru, a zasáhl komín elektrárny Auvere v okrese Ida-Viru na severovýchodě země. Po nárazu se dron rozpadl na malé fragmenty. Podle předběžného posouzení provozovatele elektrárny Enefit Power nedošlo k významnému poškození zařízení ani k ovlivnění estonského energetického systému. Nikdo nebyl zraněn.
Generální prokurátorka Astrid Asiová uvedla, že podle dostupných informací dron nebyl cílen na Estonsko. „Probíhají prvotní úkony a vyšetřování objasní přesnější okolnosti,“ dodala prokurátorka.
Ředitel estonské bezpečnostní policie Margot Palloson incident označil za důsledek plnohodnotné agresivní války ze strany Ruska. „Lze předpokládat, že podobné incidenty se budou opakovat,“ varoval.
Policie a pohraniční stráž vede vyšetřování za dohledu státního zastupitelství. Záchranáři s pyrotechniky místo zajistili, protože fragmenty mohou obsahovat výbušniny. Veřejnost vyzvali, aby se k místu ani k troskám nepřibližovala a případné nálezy hlásila.
Ukrajinci útočili v Leningradské oblasti
Incident souvisí s ukrajinským dronovým útokem na ruský přístav Usť-Luga a další objekty v Leningradské oblasti, který probíhal v noci z úterý na středu. Estonské úřady se domnívají, že dron byl ukrajinského původu, odchýlil se z trasy a mohl být ovlivněn ruskými prostředky elektronického boje.
„Jednalo se o dron, který se odchýlil od své trasy a byl zasažen v ruském vzdušném prostoru. Vrak dronu naznačuje, že se jednalo o ukrajinský dron. Nikdo nebyl zraněn a zahájili jsme trestní vyšetřování. Zkoumáme vrak a jeho součásti,“ upřesnil Palloson.
Podobný případ se odehrál i v Lotyšsku, kde dron explodoval v jižní části země.
Estonská veřejnost byla v noci znepokojena varováním systému EE-ALARM, které nejprve vyslalo celostátní oznámení o „leteckém nebezpečí“ a následně upřesnilo ohrožené regiony. To vyvolalo značný počet telefonátů na tísňové linky.
Incident nezůstal bez odezvy ani na českých sociálních sítích. Informovala o něm například „politická psychoanalytička“ Džamila Stehlíková.
„Dnes ruské drony vletěly do Pobaltí: jeden narazil do komína elektrárny Auvere v Estonsku, druhý explodoval v Lotyšsku,“ napsala na síti X.
A připomněla: „Dnes před 77 lety bylo v r. 1949 deportováno 95 000 lidí z Pobaltí na Sibiř. Putin to připomíná: chystá tam invazi. Aby ukázal, že NATO není.“
Komentář zveřejnil také europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). „Jsme ve válce. To je tvrdá realita. Ruské drony zasahují Polsko, Rumunsko a teď i Estonsko. Popírat to je jako strkat hlavu do písku – může to dělat jen člověk nedospělý, naivní, nebo ruská loutka,“ publikoval na síti X.
Šéf ODS Martin Kupka se připojil a tepal za „ruské“ drony Andreje Babiše. „Je Andrej Babiš opravdu hluchý a slepý? Válka zuří kousek od našich hranic. Zatímco v Estonsku a Lotyšsku dopadají ruské drony a včera startovaly polské stíhačky kvůli masivnímu ruskému útoku v blízkosti ukrajinsko-polských hranic, naše vládní koalice dělá všechno pro to, abychom byli slabí a nepřipravení, zato se jezdí do Budapešti kamarádit s pátou kolonou Moskvy. Na náhody nevěřím,“ prohlašoval.
Když ale vyšlo najevo, že se nejedná o ruské drony, ubral. Ale ne moc. „Nové informace tvrdí, že dron je nakonec ukrajinský. To ale nic nemění na tom, že důsledky ruské agrese mají na celou Evropu zásadní bezpečnostní dopady a nesmíme je podceňovat – což přesně současná vláda dělá.“
Drony byly ukrajinské
Agentura BBC potvrdila, že ukrajinské drony vstoupily z Ruska do estonského a lotyšského vzdušného prostoru, jeden zasáhl infrastrukturu a druhý se zřítil na pevninu.
První zasáhl komín elektrárny v estonském Auvere, zatímco další explodoval v jižní části Lotyšska v regionu Kraslava.
Nebyly hlášeny žádné větší škody ani zranění.
K incidentu došlo přibližně ve stejnou dobu, kdy Ukrajina zahájila masivní útok dronů na ruský přístav Usť-Luga u Baltského moře, asi 25 km od estonské hranice.
Estonský premiér Kristen Michal uvedl, že Usť-Luga byla napadena ve třech vlnách mezi 3.00 a 8.00 místního času. Byly aktivovány pobaltské letecké hlídky a Estonci dostávali na své telefony upozornění varující před „hrozbou dronů“.
Lotyšský prezident Edgars Rinkevičs také potvrdil, že dron, který zasáhl jeho území, byl ukrajinský. Lotyšský ministr obrany Andris Spruds po incidentu zkrátil návštěvu Ukrajiny a vrátil se do Lotyšska.
Usť-Luga je významný terminál pro vývoz ropy. Začátkem tohoto týdne se Ukrajina zaměřila také na přístav Primorsk u Baltského moře. Kyjev pravidelně útočí na ruské energetické lokality. Ukrajina přes noc vypálila téměř 400 dronů směrem k několika ruským regionům včetně Moskevské oblasti.
Moldavsko čelí po ruském útoku na vodní elektrárnu u ukrajinského Novodnistrovsku a tamní elektrickou síť energetické a ekologické krizi včetně několikadenního výpadku dodávek pitné vody kvůli kontaminaci Dněstru. Události v posledních dnech vyostřily vztahy mezi Moskvou a Kišiněvem a vedly k předvolání ruského velvyslance. Vyhlášen byl energetický stav nouze, jelikož zemi hrozí, že vypadne i elektřina.
Foto: Radek Kotas Popisek: Dněstr v Moldavsku
Vyostření vztahů mezi Ruskem a Moldavskem v posledních dnech se odehrává po ruském útoku na ukrajinskou vodní elektrárnu v noci ze 6. na 7. března, jež se nachází nedaleko moldavských hranic. Do vody po zasažení ukrajinské elektrárny unikly ropné produkty, které se následně šířily i do sousední země.
Pro Moldavsko, které je silně závislé na vodě z Dněstru, zásobující přibližně až 80 % obyvatel země a 98 % obyvatel Kišiněva, šlo o citelnou ránu a jeden z největších dopadů na zemi sousedící s Ukrajinou od počátku války.
Podle reportéra ParlamentníchListů.cz v hlavním městě Moldavska problémy s vodou po ruském útoku nezpůsobily tamním obyvatelům omezení, avšak odlišná situace byla na severu země, kde docházelo v uplynulých dnech k několikadenním výpadkům vody a zasaženy byly služby či došlo k přerušení výuky na školách. Dělo se tak v druhém největším moldavském městě Balti a v oblastech Soroca, Sângerei a Floresti.
FOTO: Zatímco na severu země byli Moldavané bez vody, v Kišiněvě vše fungovalo bez omezení. Úřady informovaly, že se díky nouzově budovaným hrázím na severu země podařilo odvrátit ohrožení odpojení vodovodního řadu, zásobujícího milion lidí.
Méně zasažené bylo samotné město Soroca na hranici s Ukrajinou. Dle zjištění reportéra ParlamentníchListů.cz v tomto městě 160 km severně od Kišiněva naproti ukrajinské Tsekynivce obchody a služby fungovaly normálně. Na severu země včetně Balti došlo k obnovení dodávek vody po několika dnech výpadků až ve čtvrtek 19. března. Desítky tisíc lidí z postižených regionů do té doby zásobovaly pitnou vodou tamní úřady zejména za spolupráce s moldavskou armádou a k vidění byly cisterny, z nichž si lidé vodu nabírali do všemožných nádob a odnášeli do svých domovů.
Prezidentka Maia Sanduová z problémů obvinila Moskvu. „Ruský útok na ukrajinskou vodní elektrárnu v Novodnistrovsku způsobil únik ropy do řeky Dněstr, což ohrozilo zásobování Moldavska vodou. Vyhlásili jsme stav ekologické pohotovosti a činíme kroky k ochraně našich lidí. Rusko nese plnou odpovědnost,“ uvedla.
Následně si minulý týden moldavské ministerstvo zahraničí předvolalo ruského velvyslance v Kišiněvě Olega Ozerova, na něhož kvůli útoku na hydroelektrárnu čekala po příchodu nejen protestní nóta, ale též láhev s vodou z Dněstru s viditelnými ropnými skvrnami. Po odchodu z budovy ministerstva Ozerov odmítl situaci komentovat. „Nemám chuť se k tomu vyjadřovat. Nebudu se k ničemu vyjadřovat,“ řekl Ozerov.
Pomoc se zachycením znečištění na Dněstru přišla také ze zahraničí. Absorpční materiály, které jsou nezbytné pro omezení a neutralizaci znečištění ropnými produkty, zemi dodalo zejména Polsko a sousední Rumunsko. Bukurešť na boj s ekologickou katastrofou vyslala několik dodávek pomoci a na Dněstru zasahovaly v uplynulých dnech také napřímo rumunští hasiči. Zavázalo se rovněž nadále Kišiněvu pomáhat tlumit dopady války a v případě potřeby pomoci s dodávkami vody i elektřiny.
VIDEO: Moldavský ministr životního prostředí Gheorghe Hajder informuje o zachytávání ropných produktů skrze absorpční látky.
V pátek moldavský parlament přijal prohlášení odsuzující útoky Ruska, které způsobily kontaminaci Dněstru a v jejichž důsledku hrozilo tamnímu obyvatelstvu podle přijatého dokumentu vážné ohrožení včetně akutní otravy a možných karcinogenních účinků. „Celkový objem ropných produktů uniklých do řeky Dněstr přesahuje 1,5 tuny, což představuje závažné a bezprostřední riziko pro životní prostředí, vodní zdroje, biodiverzitu, veřejné zdraví, bezpečnost dodávek vody a životně důležité zájmy státu a občanů Moldavské republiky,“ uvádí se v prohlášení přijatém moldavským parlamentem. Tamní zákonodárci také zdůraznili, že si Moskva důležitosti vodního toku pro Moldavsko a toho, co útok pro zemi bude znamenat, musela být vědoma. Moskvu vyzvali, aby ukončila útoky na infrastrukturu, postihující civilisty na Ukrajině i v Moldavsku.
FOTO: Dněstr na ukrajinsko-moldavské hranici u moldavského města Soroca (vlevo) 16. března.
Země kvůli útokům na energetickou síť vyhlásila nouzový stav.
V minulém týdnu pak vztahy s Ruskem ještě více narušil další dopad dronu na jihu Moldavska a následné pokračující útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu u moldavských hranic. V úterý právě kvůli nim Kišiněv vyhlásil po stavu ekologické pohotovosti také nouzový stav v energetice na následujících 60 dní počínaje středou 25. března.
Rozhodnutí bylo přijato poté, co vláda požádala parlament o intervenci s odvoláním na závažná rizika pro energetickou bezpečnost země, která vznikla v důsledku útoků na infrastrukturu na Ukrajině a poškození elektrického vedení Vulcăne?ti-Isaccea, jednoho z hlavních zdrojů dodávek elektřiny pro zemi, zajišťujícího přibližně 70 % celkové spotřeby země. Právě toto vedení bylo odpojeno v pondělí večer, což vedlo ke kolapsu dodávek elektřiny z Rumunska.
Moldávie, která by v nadcházejících dnech mohla čelit energetickému deficitu přibližně 350–400 MW, dokázala nulové dodávky od Rumunů kompenzovat díky dovozu elektřiny z Ukrajiny a následnou aktivací alternativních vedení. Situaci však tamní vláda nadále označuje za kritickou.
FOTO: Dněstr u podněsterského města Popencu pod kontrolou separatistů.
Vláda oznámila, že nouzového stavu může využít kromě urychleného rozhodování k zajištění energetických zdrojů také k racionalizaci spotřeby včetně omezování vývozu strategických surovin. „Je bezprostředně nutné racionálně využívat energii, vyhýbat se zbytečné spotřebě, zejména ve špičce, a především se informovat z oficiálních zdrojů. Zůstaňme jednotní. Už jsme prokázali, že dokážeme odolat, prošli jsme si mnoha krizemi a zůstali jsme stát na svém. I tuto situaci zvládneme s klidem, zodpovědností a důstojností,“ zmínil premiér Alexandru Munteanu. Slíbil, že dodávky pro kritickou infrastrukturu nebudou přerušeny, avšak výpadky proudu dle něj zcela vyloučené nejsou.
Už před aktuální energetickou krizí v zemi na pozadí dopadů válečného konfliktu sílí názor, že by se měla odpoutat od Moskvy i za cenu vystoupení ze Společenství nezávislých států (SNS). V pátek ministr zahraničí Moldavska Mihai Popsoi daný plán zmínil se slovy, že jde o „zátěž“, která zpomaluje rozvoj země již více než tři desetiletí. „Více než tři desetiletí táhneme těžké břemeno, neviditelný řetěz, který nás poutá k minulosti, jež nám už nepatří. Společenství nezávislých států je organizace zrozená z popela zhroucené říše, která se postupně stala nástrojem k udržení vlivu Moskvy na její sousedy,“ prohlásil podle listu Cotidianul.
Organizaci, sdružující 9 z 15 bývalých svazových republik SSSR, by měla dle něj nahradit budoucnost země v rámci Evropské unie. „Odchod ze SNS není aktem pomsty. Je to akt osvobození. Je to přestřižení poslední nitky, která nás poutá k toxické a hořké minulosti. Toto je jasné prohlášení: Moldavská republika je suverénní, nezávislý a evropský stát, nikoli figurka na něčí šachovnici!“ dodal Popsoi a zmínil i aktuální dění na Ukrajině či ruskou přítomnost v Podněstří.
Katarína Ondrušová se dlouhodobě zajímá o dopady větrných elektráren na krajinu a život lidí. Zúčastnila se i zasedání v Bruselu na odborné konferenci v Evropském parlamentu. A kritizuje, že zatímco na západ od nás se normy zpřísňují, v ČR stále platí zásada 500 metrů od domu.
Foto: archiv PL Popisek: Katarína Ondrušová
Včera jste se vrátila z Bruselu ze zasedání o větrné energetice. Můžete ho našim čtenářům přiblížit?
Ano, vrátila jsem se z Bruselu, kde jsme se zúčastnili odborné konference v Evropském parlamentu s názvem Public Health in the EU & Wind Energy Infrasound, která se konala 24. března 2026. Konferenci hostil europoslanec Fernand Kartheiser a zúčastnila se jí také europoslankyně Virginie Joronová. Na jednom místě se setkali odborníci z oblasti vědy, medicíny i práva. Vystoupil například profesor Ken Mattsson z Uppsala University, který se zabývá šířením hluku a infrazvuku, dále lékařka Ursula Maria Bellut-Staecková, která se zaměřuje na vliv nízkofrekvenčního hluku na lidské zdraví, právník Morvan Le Berre a také Guy Willems za organizaci Wind Europe. Diskuse byla zaměřena na veřejné zdraví v souvislosti s větrnou energetikou, zejména na otázky infrazvuku a nízkofrekvenčního hluku.
To, že se tato problematika řeší přímo na půdě Evropského parlamentu, ukazuje, že se jedná o téma, které přesahuje hranice jednotlivých států a získává evropský rozměr.
Byl tam za Českou republiku vládní zmocněnec Filip Turek nebo jiný delegát z našich politiků, kteří o této oblasti často veřejně mluví?
Ne, za Českou republiku tam vládní zmocněnec Filip Turek ani jiný z často zmiňovaných českých politiků přítomen nebyl. Domnívám se, že právě europoslanci by se měli o tuto problematiku zajímat mnohem aktivněji. Co se týká zastoupení České republiky a Slovenska, vystupovali jsme na základě mandátu občanských sdružení, a to i s ohledem na to, že obě země se k této otevřené petici připojily v prosinci 2025. Celý proces se řešil poměrně rychle. Pozvánky byly zaslány českým i slovenským europoslancům, nicméně kromě dvou asistentů slovenských poslanců se jednání nikdo další z našich politických zástupců nezúčastnil.
Naopak přítomni byli zástupci z více evropských zemí – například z Dánska, Švédska, Belgie, Rakouska, Francie, Německa a Nizozemska – a to i za účasti novinářů. Zároveň je důležité říct, že tato problematika se dnes už dotýká přibližně 17 zemí Evropské unie, které ji aktivně řeší.
Co bylo na programu?
Program konference byl zaměřen především na problematiku veřejného zdraví v souvislosti s větrnou energetikou. Hlavní část tvořily odborné prezentace zaměřené na infrazvuk a nízkofrekvenční hluk z větrných turbín, jejich šíření a možné dopady na lidský organismus.
Zazněly také výstupy z aktuálních výzkumů a studií z oblasti akustiky, medicíny i práva. Diskutovala se například otázka nedostatečných metod měření, chybějících jednotných limitů a rozdílného přístupu jednotlivých států.
Je to tedy tak, že ve Francii padají rozsudky, Německo také zpřísňuje zdravotní normy a v České republice mají politici stále 500 metrů od domu?
Ano, ten vývoj v Evropě je dnes už velmi rozdílný, ale jde společným směrem k ochraně lidského zdraví. V některých zemích, jako je Francie nebo Německo, skutečně dochází k posunům – ať už formou soudních rozhodnutí, nebo zpřísňování přístupu k posuzování dopadů na zdraví. Ta debata je tam mnohem dál a bere se vážněji.
V České republice se ale stále pracuje s minimální vzdáleností kolem 500 metrů od obydlí, což podle řady odborníků i zkušeností ze zahraničí může být velmi rizikové. Musíme si zároveň uvědomit, že každá země je jiná – geograficky i hustotou osídlení. Stanovit jednu univerzální vzdálenost pro všechny státy proto nebude jednoduché. To ale neznamená, že by neměly existovat společné minimální zdravotní limity, které budou platit pro všechny.
Právě tento rozdíl ukazuje, že v rámci Evropy přes společné zaměření na obnovitelnou energetiku zatím neexistoval jednotný přístup. A to je v současnosti zásadní problém – protože zdraví lidí, nás Evropanů, by mělo být chráněno stejně, bez ohledu na to, v jaké zemi žijí.
Jak vidí zdravotní rizika evropští odborníci?
Na konferenci zaznělo, že infrazvuk a nízkofrekvenční hluk z větrných turbín jsou faktory, které nejsou dosud dostatečně prozkoumány ani jednotně regulovány. Odborníci z oblasti medicíny upozorňovali na možné souvislosti s poruchami spánku, zvýšenou mírou stresu, problémy s koncentrací nebo dopady na kardiovaskulární systém.
Zároveň je potřeba říci, že fyzika neodpouští. Profesor Ken Mattsson i paní MUDr. Ursula Maria Bellut-Staecková patří ke světové špičce ve svých oborech a na konferenci předložili důležitá fakta a odborné poznatky, které by neměly být opomíjeny ani brány na lehkou váhu.
Vidíte tedy v evropském uvažování nějaký posun?
Ano, posun v evropském uvažování je velmi patrný. Téma se postupně přesouvá z lokální úrovně na úroveň evropskou a začíná být vnímáno nejen jako otázka energetiky, ale i veřejného zdraví a kvality života. Zároveň je však nutné vnímat širší geopolitický kontext. Současná situace v Evropě jasně ukazuje, že je nezbytné snižovat závislost na fosilních palivech a posilovat energetickou bezpečnost. Tento směr je legitimní a do značné míry nevyhnutelný.
Zkušenosti některých zemí, včetně Německa, zároveň ukazují, že stabilitu dodávek nelze dlouhodobě postavit pouze na jednom typu zdrojů. Energetický mix musí být vyvážený a odolný. Současně lze očekávat, že ekologické i zdravotní normy se budou dále zpřísňovat. Nelze dávat přednost jednomu kritériu CO2 na úkor přírody a lidského zdraví, to je současný evropský trend.
Klíčová otázka současnosti už není otázkou číselných ukazatelů za každou cenu, ale funkčnosti celého řešení a jeho šetrnosti vůči životnímu prostředí a zejména zdraví obyvatel. Další rozvoj větrných parků nemůže být univerzálním řešením, pokud není zasazen do komplexního a funkčního energetického modelu. Stále více se ukazuje, že efektivnější a udržitelnější přístup spočívá v decentralizaci – tedy ve výrobě energie co nejblíže místu její spotřeby, což snižuje zatížení přenosové soustavy i systémové ztráty.
Evropa tedy hledá novou cestu. U této změny konceptu je zásadní, aby tato cesta byla založena nejen na číselných klimatických cílech, ale i na respektování fyzikálních zákonitostí, ochraně zdraví obyvatel a dlouhodobé stabilitě energetického systému.
Bude Evropa řešit poškození zdraví a majetku při nevhodné implementaci klimatických cílů?
Ano, otázka odpovědnosti za škody na zdraví a majetku byla jedním z klíčových témat. Zkušenosti ze zahraničí, například z Francie, kde už padly závazné rozsudky, ukazují, že se tato odpovědnost začíná řešit konkrétně i právní cestou.
Slovenský kolega Daniel Máčovský představil odbornou publikaci obsahující více než 250 studií a přes 1 400 odkazů na dopady větrných elektráren na zdraví, přírodu i ekonomiku. Já jsem na místě otevřela otázku ekonomickou a v případě poškození zdraví, například dětí u mladých rodin, i trestněprávní rovinu odpovědnosti za případné škody na zdraví a kvalitě života obyvatel. Na tuto otázku nezaznívá ze strany zástupců větrné energetiky konkrétní odpověď, avšak konkrétní rozsudky už zazněly například ze strany francouzské justice. Je tedy pravděpodobné, že nezávisle na názoru developerů se těmto stanovisky začne řídit většina států Evropské unie a časem budou centrálně uzákoněny. Pokud jde o zdraví, je v tom unie obvykle velmi přísná, výjimky pro jednotlivé členské státy lze stěží očekávat.
Jaký je váš celkový dojem z nové zdravotní politiky EU ohledně OZE?
Na závěr bych chtěla říci jednu věc naprosto lidsky. Evropská unie je konzervativní a v této i v jiných oblastech postupuje pomalu. Přestože jde o zdraví lidí, což si řada jejích funkcionářů velmi dobře uvědomuje, na jasnou definici pravidel závazných pro členské státy to chce jasné statistiky a lékařské analýzy. Na druhou stranu je zdraví obyvatel tak významnou prioritou, že se nelze v případě problémů vymlouvat na nejasné centrální normy, když k něčemu takovému dojde. Členské státy jsou povinny dbát o zdraví a právo na zdravý život svých občanů i bez centrálních norem EU, tato povinnost je jasná a nelze ji obejít. V případě, kdy členské státy nerespektují evropskou legislativu, jako v našem případě upřednostňované plochy k akceleračním zónám, se při dopadech na lidské zdraví a zdravé prostřední pro život není možno vymlouvat na neexistující přání EU. Zejména pokud je toto v rozporu s evropskými směrnicemi a nařízeními, zůstává individuální zodpovědnost jednotlivým členským státům a jejich politikům. Evropská unie neponese zodpovědnost za zmanipulovaná řešení jednotlivých členských států ani nebude tolerovat u zdravotně rizikových řešení institut „dobré víry“, zejména pokud by členské státy implementovaly jiná řešení než jsou ta v souladu s evropskou legislativou.
Vnímáte v tom přehodnocení evropské energetické politiky?
Konferenci organizoval europoslanec Fernand Kartheiser a celé téma souvisí s otevřenou peticí, kterou řeší europoslankyně Virginie Joronová. Pokud by měl někdo pochybnosti o tom, kdo diskusi otevírá, měli bychom se spíše zaměřit na to, co zaznívá – a proč.
Dnes už je jasné, že i velká energetická rozhodnutí se zpětně přehodnocují – například v oblasti jaderné energie. A já si dovolím říct otevřeně: Pokud dnes Evropa přiznává, že některé kroky nebyly správné, pak se musíme ptát na další osudy větrné energetiky zejména v zemích, které na ni nemají vhodné podmínky a které mají cestu v jiném typu bezemisního zdroje.
Na Slovensku z tohoto důvodu další zdroje energie nepotřebujeme. Větrná energetika je v infrastruktuře určitě zajímavá, nikoli však roztáhlé parky internující do naší krajiny a rachotící v blízkosti lidských obydlí. Podobná cesta čeká i Českou republiku, až začnou namísto „solárních baronů“ a evropského unikátu drahoty elektřiny v době krize skutečně vládnost dalšímu rozvoji energetiky.
Jak vnímáte oblast nemovitého majetku a lidského zdraví v evropském kontextu?
Nechceme se za pár let dostat do situace, kdy uslyšíme „promiňte, zmýlili jsme se“. Protože v takovém případě už budou následky nést konkrétní lidé – na svém zdraví, na svém majetku, na kvalitě života. A právě zde je potřeba si uvědomit ještě jednu věc – pokud z venkova postupně vytvoříme průmyslovou zónu, měníme tím zásadně prostředí, ve kterém lidé žijí. A tyto změny budou nevratné.
Měli bychom se poučit už dnes, místo toho, abychom stejné chyby opakovali. Právě proto bychom měli důsledně dodržovat zásadu předběžné opatrnosti – tedy jednat tak, aby ochrana zdraví lidí byla na prvním místě i v situaci, kdy ještě nemáme všechny odpovědi. Pod těmito rozhodnutími budeme žít všichni. Bez ohledu na politiku, bez ohledu na názory.
Zdraví není vedlejší efekt. Možná pro zahraniční investory a anonymní kapitál, to ano. Ale zdraví je hranice, kterou bychom nikdy neměli překročit nezávisle na politickém tlaku investorů, kteří už v jiných členských státech EU začínají dostávat červená „stop“ tlačítka a přísné unijní zdravotní limity.
Sankce jsou zločin-, pokud neplatí jak by měly platit- Já vyhlásím sankce na Rusy etc., OK, na to mám právo, ale týká se to jen mně a Rusy etc. Jiný do toho nemá co kecat, než že se přidá. Ale Rus etc. kšeftuje s jinými, kteří rádi obchodují a sankce nevyhlásili. Tak já etc. nemám žádné právo jim do jejich kšeftů kecat, když už jsem tak blbý, že tím dokonce trpím, viz. naše energie! Když Rus etc. a partner etc. najdou k sobě mezinárodní cesty, nemám právo tyto cesty blokovat a zabavovat majetky, které mi nepatří.
Nebo je kapitalismus o zlodějnách?!? Imperialismus dle Marxe? Měl Karel Marx pravdu? MĚL!
Příklad dvojího metru: TADY vyhlásil sankce na skupiny obyvatel majitel hostince, klubu a jde se po něm! A přitom on POUZE CDHRÁNÍ SVŮJ MAJETEK A SVÉ HOSTY: je to dokonce jeho povinost!
Česko po volbách zasáhl „totální mediální blackout“, říká komentátor Petr Holec v souvislosti s kritikou politických neziskovek. Tvrdí, že tyto organizace fungují jako „stát ve státě“ a média kolem nich vytvářejí zmatek v informacích a zkreslují vládní kroky. Podle něj lidé musejí hledat pravdu na sociálních sítích představitelů vlády.
Foto: Repro XTV Popisek: Petr Holec, komentátor Info.cz
reklama
Komentátor Petr Holec tvrdí, že Česko po parlamentních volbách zasáhl „totální mediální blackout“, a jako příklad uvádí debatu o větší transparentnosti politických neziskovek. Tyhle organizace, často financované ze zahraničí, fungují jako další politická opozice, jen bez účasti ve volbách a bez politické odpovědnosti, uvádí.
Zároveň je označuje za jakýsi „stát ve státě“ a používá i výraz deep state. „Jsou tak deep, že na rozdíl od politických stran je neohrozí žádné volby, sají prostě velké veřejné peníze dál, a dál tak prosazují svůj vliv,“ dodává v komentáři na svém webu.
Holec připomíná, že kritika vlády za snahy o větší transparentnost se dostala i na Letnou, na akci spolku Milion chvilek, které označuje za kasičkáře a spřízněnou partu té „správné strany“.
Současně kritizuje mediální pokrytí celé věci. Na serverech jako Seznam Zprávy nebo Novinky, které si podle něj za naše daně platíme jako PR platformu prezidenta Petra Pavla, se začaly střídat titulky protichůdné informace. Jeden článek tvrdil, že vláda dává pod nátlakem Letné od neziskovek ruce pryč, druhý zas, že ne, a třetí byl něco mezi tím.
Pokud se lidé chtějí dozvědět, co vláda skutečně chystá, musejí chodit na sociální sítě vládních stran a premiéra, upozorňuje komentátor. Andrej Babiš zde musel veřejnosti znovu vysvětlovat, že vládní záměr trvá. Jen zákon bude upraven oproti první verzi, která unikla do médií.
Petr Holec se vrací i ke starší kritice Petra Pavla směrem k Babišovi ohledně komunikace přes sociální sítě. „Co jiného ale vládě zbývá, když o ní opoziční média nonstop lžou a převracejí realitu naruby,“ ptá se a dodává, že jinak na Babiše „kriticky“ dohlížejí média placená prezidentem, který vystupuje jako lídr opozice.
NEUMÍŠ, NEVYDĚLÁŠ SI! ZKRACHUJ POPRÁVU A TÁHNI K LOPATĚ!!
TO JSME FAKT TAKOVÍ IDIOTI,. ŽE SI Z NAŠICH DANÍ ČÍM DÁL TÍM VĚTŠÍCH PLATÍME DRÁBY A POMLOUVAČE, ULHANÉ POMLOUVAČNÉ BULVÁRNÍ REKTÁLDORY, HOVINKÁŘE ETC?
