https://www.facebook.com/share/v/1BCy14LUV6/?mibextid=wwXIfr

https://www.facebook.com/reel/3119281338460529/?mibextid=rS40aB7S9Ucbxw6v

Spustit čtení článku

Tato funkce je dostupná jen pro přihlášené uživatele s aktivním předplatným typu Lepší čtení a vyšší. Předplatné i Prémiové body PL můžete získat i zdarma, přečtěte si více v tomto článku. 

14.05.2026 9:00 | Rozhovor

autor: Radim Panenka

„Zásadně odsuzuji jakékoli projevy historického revizionismu a zpochybňování poválečného právního a majetkového uspořádání České republiky. Zásadně nesouhlasím s tím, aby tento sjezd byl pořádán v naší zemi,“ říká pro ParlamentníListy.cz k chystanému sudetoněmeckému sjezdu ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný ze strany Motoristé sobě. Popisuje také své plány v resortu a pochvaluje si koaliční spolupráci.

Pane ministře, podařilo se vám poslance přesvědčit chodit po schodech?

Přiznám se, že nikoho osobně nepřesvědčuji, ale cedulky jsme rozmístili nejen tady, ale ve spoustě veřejných budov. A média způsobila, že si toho lidé všimli a stalo se z toho téma. Část lidí se třeba výzvě chodit po schodech místo jízdy výtahem třeba zasměje, ale když mne někde potkají, říkají, že šli po schodech. Tato kampaň, která je jen kapičkou v moři našich snah, se chytila a funguje. Státní pokladnu to nestálo nic, možná pár korun za kopírku v jednotlivých úřadech a dopad je velký.

Ptal jsem se i proto, že někteří novináři Vám poněkud posměšně začali říkat ministr pro chození po schodech. Máte, předpokládám, daleko ambicióznější plány v rámci svého působení v roli ministra pro sport, prevenci a zdraví. Co chystáte?

Činnost mého malinkého úřadu bych rozdělil na dvě části. Tou první je sport jako takový a vytváření podmínek pro jeho rozvoj a financování, tedy zejména na úrovni Národní sportovní agentury. Druhá část je složena ze dvou slovíček, která jsou úzce se sportem spjata, tedy prevence a zdraví v souvislosti s pohybem. Pokud hovoříme o druhé části, tato spontánní kampaň symbolizuje naši snahu, aby se široká veřejnost dala do pohybu, začala se zamýšlet nad svými pohybovými aktivitami, nad svými stravovacími návyky a vůbec životním stylem. Snažím se k tomu přistupovat pravicovou cestou. Nikoliv zákazy, příkazy a nařízeními, ale doporučeními a motivací.

K tomu, abychom mohli veřejnost k pohybu víc motivovat, nemáme v tuto chvíli moc nástrojů. Od první minuty pracujeme na tom, abychom si takové nástroje mohli vytvořit. Agenda je velmi roztříštěná, a to byl ostatně jeden z hlavních důvodů, proč pozice ministra pro sport, prevenci a zdraví vznikla. Část agendy týkající se sportu je v Národní sportovní agentuře, ale to je dotační agentura, která má za úkol sport financovat a nemůže ze zákona financovat jiné aktivity, jako například sport ve školských zařízeních nebo kampaně tohoto typu. Část agendy zůstala na ministerstvu školství, část je na ministerstvu zdravotnictví a část třeba na ministerstvu zemědělství, jako zdravá výživa. Máme ale také branný sport na ministerstvu obrany, odolnost obyvatelstva a hasičský sport na ministerstvu vnitra. Mým úkolem v této věci je agendy zkoordinovat, k čemuž nám slouží nově zřízená Rada vlády pro sport, prevenci a zdraví, která funguje od počátku perfektně a je vedena mou pravou rukou, paní Janou Havrdovou, která do této pozice přešla z postu viceprezidentky Hospodářské komory, kde vedla sekci pro sport a pohyb.

Financování sportu je ale významnou částí vaší agendy. Nebo ne?

Ano, je to tak. Od začátku jsme pracovali na tom, aby Národní sportovní agentura (NSA) peníze do sportu rozdělovala efektivně a transparentně, bez jakýchkoli pochybností o nadržování a klientelismu. 

Točí se zde velké peníze a vždy tu byly pochybnosti, ne-li přímo i odhalené kauzy o podivném přidělování dotací. Jak lze systém napravit a odstřihnout od různých bočních cestiček a vlivů?

Máte pravdu. Od první minuty po svém nástupu se snažím tento dříve zaběhnutý mechanismus odstranit. Mou velkou výhodou je, že jsem nikdy v minulosti nebyl s tímto prostředím spjat a většinu svého profesního života jsem se věnoval zdravotnictví a sociálním službám. Tím pádem jsem vběhl do ringu bez nějakých předchozích vztahů s jednotlivými aktéry, bez předsudků, ale také bez jakýchkoli závazků. To mi strašně pomohlo. 

Když se ohlížím za těmi pár měsíci ve funkci, vzpomenu na spoustu telefonátů od lidí, kteří se chtěli sejít, protože si mysleli, že se peníze ve sportu budou nadále rozdělovat podle toho, koho znají. Najednou si všichni uvědomili, že to tak nebude. Jako první musely proběhnout personální změny ve vedení NSA, pak bylo zapotřebí fakticky zlikvidovat veškeré střety zájmů, které tam byly. V praxi to znamenalo například rozpouštění poradního orgánu rady agentury, kde seděli lidé, co na jednu stranu radili s nastavením jednotlivých dotací a na straně druhé zastupovali sportovní hnutí, která patřila mezi příjemce dotací. Nyní nás čeká zákonná změna, která rozpustí dnes už fakticky nepracující dozorčí komisi NSA.

V dalším kroku je cílem postupně přenastavit, což nám chvíli zabere, způsob rozdělování finančních prostředků tak, abychom minimalizovali riziko ovlivňování procesů v NSA. Jsem naprosto oddělen od činnosti samotné agentury a podílím se pouze na koncepčních záležitostech směřování celé organizace. Jednotlivé kroky, které podnikáme, jsou o systému přerozdělování dotací jako takovém. Cílem je, aby se naprosto minimalizovala možnost ovlivnění přidělení finančních prostředků ze strany člověka, aby vždycky dostali podporu všichni, kdo se přihlásí a splní podmínky, nebo aby hodnocení pořadí, pokud musí být provedeno, bylo maximálně objektivní.

Anketa

Vadí vám, když Petr Macinka říká o oponentech, že jsou ,,méněcenní“ ?

Vadí

5%

Nevadí

92%

Nevím / Je mi to jedno

3%

hlasovalo: 12789 lidí

Pokud jde o vládu jako celek, jak jste spokojeni jako Motoristé s jejím fungováním? Máme v paměti různé povolební komentáře, že vás Andrej Babiš jen využije apod.

Koaliční spolupráci musím zhodnotit jako perfektní. Zažil jsem koaliční vládnutí v roli poslance a později předsedy zdravotnického výboru v letech 2006–2013, čili vlád ODS v koalici s dalšími partnery a situace ani zdaleka nebyla takto idylická. Daří se nám na všech věcech dohadovat bez problémů, bez hádek, zvyšování hlasu či sporů, na kterých bychom se drasticky zasekli. Totéž platí o našem poslaneckém klubu, kde vládne normální a pozitivní atmosféra. Ze strany koaličních partnerů nevnímám žádné problémy. Zejména ze strany hnutí ANO se vůbec nenaplnilo to, co sýčkovala některá média, že Andrej Babiš využije své dominance – ať už početní v poslaneckém klubu, nebo své osobnosti – k válcování zbylých dvou menších stran. Ostatně jsem ani nepředpokládal, že by se něco takového stalo.

MUDr. Boris Šťastný, MBA, LL.M.

• AUTO
• ministr pro sport, prevenci a zdraví

Pokud jde o shodu a bezproblémové dohody uvnitř koalice, je příkladem toho i návrh usnesení Poslanecké sněmovny, které má odmítnout konání sudetoněmeckého sjezdu v Brně?

Ano, je to typická ukázka naší kvalitní koaliční spolupráce a komunikace. Vedle pravidelných jednání koaliční rady, která vždy předchází každotýdennímu jednání vlády, spolu vzájemně úzce komunikujeme neustále. Každý den od šesti ráno do půlnoci si sdílíme zprávy, názory apod. Součástí toho je debata nad tématy, která třeba ani nejsou součástí programového prohlášení vlády a téma sudetoněmeckého sjezdu bylo jedním z nich. Spontánně jsme si o tom začali psát a zjistili jsme, že na to máme velmi podobný pohled i podobné reakce ze strany voličů. Poměrně rychle jsme tak připravili návrh usnesení, o kterém se bude hlasovat.

Ani po dvou dnech v předchozím týdnu se dosud nepodařilo to usnesení schválit kvůli opozičním obstrukcím. Prohlasujete to? Nepůjde to k ledu?

Ve čtvrtek jsme na toto důležité téma svolali mimořádnou schůzi. Opozice se nechala slyšet, že s obstrukcemi končí a schůze se nezúčastní. Zřejmě zavnímali dominantní postoj společnosti k této věci. Pokládám to za moudré rozhodnutí. 

A jak vnímáte tu dřívější opoziční rétoriku ve vztahu k tématu? Radim Fiala to shrnoval stručně tak, že opozice do krve hájila zájmy Sudetoněmeckého landsmanšaftu.

Máte pravdu. K tomu usnesení by se logicky měla připojit i celá opozice, protože je složena z demokratických stran. Za normálních okolností bych očekával jednomyslnou podporu Poslanecké sněmovny a nesmírně mě znepokojuje postoj opozičních stran v čele s ODS, která náš odmítavý postoj odsoudila. 

Fotogalerie: – Voláme všechny Čechy!

Jaký je Váš osobní pohled na tu věc s tzv. sudetskými Němci? Po mnoho let se zdálo, že jde o téma minulosti, ale tím sjezdem v České republice bylo opět probuzeno k životu. Stejně tak Benešovy dekrety. Vaše rodinná historie je s druhou světovou válkou tragicky spjata.

Je známo, že prakticky celá moje rodina byla za druhé světové války vyhlazena a v tomto ohledu může být můj pohled poznamenán, ale chtěl bych se zastavit u něčeho jiného. Česko-německé vztahy pokládám za skvělé, a tak to i musí zůstat. Toto je o něčem zcela jiném. Sudetoněmecký landsmanšaft se rozhodl pořádat akci, která sama o sobě by nebyla diskutována a možná ani zaznamenána, pokud by se konala v Německu. Jenže oni to pořádají u nás, a to v období, kdy si připomínáme konec druhé světové války. A navíc v Brně, které bylo druhou světovou válkou velmi tragicky poznamenáno. Zaznamenáváme dokonce z neoficiálních zdrojů jakousi vizi pořádat podobný sjezd příští rok v Liberci, tedy v našem pohraničí. Nejsme to my, ale druhá strana a pořadatelé této akce, kdo toto citlivé téma v tuhle chvíli provokativně a zcela nepatřičně otevřeli. Rezonují zde i některé náznaky související s možnou revizí Benešových dekretů v dalších zemích. Dobře víme, jak se to začalo řešit na Slovensku ze strany tamní opozice a v Maďarsku před posledními volbami. Všechno to jsou věci, které není možné přehlédnout. 

Ze strany potomků bývalých českých Němců se asi nelze divit, že využívají příležitosti, když byli brněnskou neziskovkou Meeting Brno pozváni, ale máte pochopení pro naše občany, kteří je aktivně pozvali nebo tuto akci podporují? Sudetoněmecký landsmanšaft přece není nějaký folklórní spolek, ale organizace, kterou po válce založili bývalí nacisté a cíli změnit poválečné uspořádání?

Nemám pro to žádné pochopení. Zásadně odsuzuji jakékoli projevy historického revizionismu, pokusy o relativizaci nacistických zločinů a zpochybňování poválečného právního a majetkového uspořádání České republiky. Zásadně nesouhlasím s tím, aby tento sjezd byl pořádán v naší zemi. Nevidím k tomu žádný důvod, a to zejména s ohledem na historické souvislosti, protože v rámci tohoto prostředí se dlouhodobě objevují postoje zpochybňující poválečné uspořádání.

15.05.2026 4:44 | Analýza

autor: Ladislav Zemánek

Do Evropy se vrací levicový terorismus. Cílí na letiště, železnice, energetickou infrastrukturu, automobilky, zemědělce i policii a snaží se ve společnosti vyvolat chaos. Stranou nezůstává ani Česká republika. V posledních letech počet sabotáží, útoků i obětí rychle narůstá, přesto je hrozba často bagatelizována. Netýká se to ale českých europoslanců, které redakce oslovila. Ondřej Knotek (ANO) zdůrazňuje, že problém začíná už u „obyčejné zelené politiky“.

TAKŽE TUREK A MACINKA MAJÍ PRAVDU, NICHT WAHR?

Násilný aktivismus spojený s klimatickou agendou je celoevropským fenoménem. Nejsilnější je v sousedním Německu, které má s levicovým terorismem historickou zkušenost. Jen za loňský rok tamní policie zahájila vyšetřování 321 sabotáží – nejčastěji proti vojenským a policejním cílům, železnici a energetické infrastruktuře. Úřady se růst levicového extremismu dlouho snažily vysvětlit působením Ruska, ale nyní začínají připouštět, že to je čistě domácí problém.

Nejdelší blackout od války

Nejzávažnější incidenty jsou spojeny s Vulkangruppe (Skupinou Vulkán). Ta podle dostupných údajů vznikla v roce 2011 a od té doby provedla nejméně 13 útoků. Před dvěma lety se cílem stala automobilka Tesly, která musela na několik dnů přerušit provoz. Už předtím aktivisté zapalovali náhodná vozidla této americké značky, jehož zakladatele Elona Muska označují za „technofašistu“.

Loni v září zaútočili na energetickou síť v Berlíně. Bez proudu se na několik dní ocitlo zhruba 50 tisíc domácností. Další akce následovala v lednu. Tehdy došlo k několikadennímu výpadku elektřiny i mobilního signálu, které se nevyhnuly ani tamním nemocnicím. Jednalo se o nejdelší blackout od druhé světové války.

Německá policie zůstává bezradná. Prokuratura sice po lednové sabotáži začala levicovou skupinu označovat za teroristickou a úřady vypsaly odměnu ve výši jednoho milionu eur za poskytnutí informací o pachatelích, dosud však nikdo nebyl zatčen a stát připouští, že nemá ani informace o vnitřním fungování organizace. To naznačuje, že nebyla infiltrována.

Francouzský ministr: „Jsou to ekoteroristé“

KDYŽ TO ŘEKNE FRANCOUZ, JE TO OK, KDYŽ MACINKA A TUREK, JE TO .. FUJKY NE?

Francie v březnu 2023 zažila násilné protesty v Sainte-Soline, během nichž se tisíce aktivistů snažily zničit zemědělskou infrastrukturu, která má pomáhat se zavlažováním v letních měsících. Při střetech s policií bylo několik desítek osob zraněno. Došlo i na zapalování aut.

Za akcí stála organizace Les Soulèvements de la Terre (Povstání Země), která prováděla blokády železničních tunelů a dálnic, obsazovala průmyslové podniky a útočila na policii. Po násilnostech v Sainte-Soline ministr vnitra aktivisty označil za „ekoteroristy“ a vláda rozhodla o jejich rozpuštění.

Za to se dočkala široké kritiky ze strany levicových politiků, akademiků, novinářů, zástupců OSN i prominentních neziskovek, jako je Human Rights League či Human Rights Watch. Úřady nakonec tlaku podlehly a rozhodnutí zrušily. Organizace tak v zemi může působit dál.

V činnosti pokračuje také mezinárodní skupina Oil Kills (Ropa zabíjí). Ta vznikla v roce 2024 s jediným cílem – narušit letecký průmysl a dopravu a dosáhnout zákazu fosilních paliv. Před dvěma lety aktivisté spustili koordinovanou akci napříč Evropskou unií a dokázali zastavit provoz na několika desítkách letišť.

Tepna klíčová pro ČR mimo provoz

Silný je klimatický radikalismus i v Itálii. Během letošních olympijských her došlo ke koordinovaným sabotážím na železnici, kvůli nimž muselo být zhruba 40 tisíc spojů zcela zrušeno. O měsíc později předčasný výbuch zabil dva anarchisty, kteří připravovali útok na železnici. Podle oficiálních údajů vzrostl v Itálii v letech 2024 a 2025 počet sabotáží namířených proti vlakové dopravě o 450 %.

V dubnu došlo i na ropovod TAL. Ten byl po útoku pět dnů mimo provoz. Tento typ útoků už ovšem má přímý dopad na Českou republiku. Ropovod TAL se totiž stal klíčovou tepnou, kterou k nám proudí ropa. V loňském roce přes něj přiteklo přes 92 % této komodity.

Za všemi těmito útoky napříč Evropou stojí organizace, které spojují boj za klima s antikapitalismem, třídním bojem, feminismem či odporem k evropskému průmyslu jako takovému. A trend je jasný – od demonstrací a „okupačních stávek“ čím dál častěji přecházejí k sabotážím a násilným útokům, jejichž oběťmi jsou ve velkém i běžní občané.

Podstatná část politické levice i liberálů přitom rizika často bagatelizuje. I proto v březnu strany sdružené ve skupině Evropských konzervativců a reformistů (ECR) na půdě Evropského parlamentu iniciovaly debatu o levicovém extremismu a varovaly před nárůstem násilí ze strany levicových organizací.

Vondra: „Týká se to i nás“

RNDr. Alexandr Vondra

• ODS
• europoslanec

HŇUP PROZŘEL?

Místopředsedou skupiny je europoslanec za ODS Alexandr Vondra. Ten ve vyjádření pro ParlamentníListy.cz poukázal na to, že aktivity levicových extremistů se zdaleka neomezují jen na klimatickou problematiku. „Určitě je to vážný problém. Vidíme to v Anglii, Francii, Německu i Itálii. Příklad z útoku v Pardubicích ukazuje, že se to týká i nás,“ uvedl Vondra.

Rizik si je vědom také Tomáš Zdechovský. „Ano, myslím si, že některé formy radikalizace pod záminkou ochrany klimatu představují reálný bezpečnostní i společenský problém. Je potřeba rozlišovat mezi legitimním environmentálním aktivismem a extremistickými akcemi, které překračují hranice zákona, ohrožují veřejnost, ničí majetek nebo se snaží paralyzovat demokratickou debatu,“ myslí si lidovecký europoslanec.

Všímá si nárůstu „agresivních forem protestů, útoků na infrastrukturu či vandalismu, které jsou omlouvány ,vyšším cílem‘.“ To považuje za nepřijatelné. „Extremismus nemůže mít výjimku jen proto, že se odvolává na ochranu klimatu. Evropské instituce by měly věnovat větší pozornost prevenci radikalizace a důslednému vymáhání práva. Současně je důležité vést otevřenou debatu o klimatické politice tak, aby se nestávala zdrojem další polarizace společnosti,“ dodal Zdechovský.

Ivan David mluví o fanatismu

Podle Ondřeje Knotka (ANO) nejsou problémem jen nejradikálnější formy klimatického aktivismu, ale často i „mainstreamová“ zelená politika. „Obyčejná ‚zelená politika‘ už sama o sobě často působí obrovské ekonomické škody, protože je založena spíše na ideologii než na racionálním přístupu. Pokud se k tomu navíc přidá útok na stávající kritickou infrastrukturu, nejde už jen o aktivismus, ale o přímou hrozbu pro bezpečnost a stabilitu státu,“ řekl český europoslanec ParlamentnímListům.cz.

Ivan David (SPD) klimatické aktivisty považuje za fanatiky. „Organizovaní fanatici jsou nebezpeční vždy a všude, neboť je nebrzdí poznání reálného stavu věcí a potřeba zachovávat obecně přijatá společenská pravidla. Fanatičtí aktivisté deklarující jako svůj cíl ochranu životního prostředí nejsou výjimkou,“ konstatuje europoslanec.

A podotýká, že v západní Evropě je aktivismus silnější než u nás. „V západních zemích je aktivismus všeho druhu více organizovaný a činorodější. Tomuto faktu by měla být věnována zasloužená pozornost s využitím všech dostupných prostředků od vlivu na obecnou veřejnost, přes právní normy až k jejich vynucování. Místo toho mnozí politici přebírají jejich agendu a tím je podporují,“ uzavírá David.

Zdroje:

https://de.euronews.com/my-europe/2026/03/21/explosion-rom

https://ecrgroup.eu/article/ecr_meps_warn_against_trivialisation_of_far_left_extremist_violence_in_euro

https://www.politico.eu/article/blackout-inside-germany-far-left-war-on-infrastructure

https://www.politico.eu/article/france-emmanuel-macron-disbands-climate-movement-eco-terrorism-allegations-soulevement-de-la-terre

https://www.politico.eu/article/protesters-clash-with-police-over-water-reservoirs-in-france

https://www.reuters.com/business/energy/italian-police-investigate-pylon-damage-that-disrupted-transalpine-pipeline-2026-04-11

https://www.theguardian.com/world/article/2024/jul/24/oil-kills-protesters-disrupt-flights-at-airports-across-europe-in-wave-of-action

Spustit čtení článku

Tato funkce je dostupná jen pro přihlášené uživatele s aktivním předplatným typu Lepší čtení a vyšší. Předplatné i Prémiové body PL můžete získat i zdarma, přečtěte si více v tomto článku. 

14.05.2026 9:00 | Rozhovor

autor: Radim Panenka

„Zásadně odsuzuji jakékoli projevy historického revizionismu a zpochybňování poválečného právního a majetkového uspořádání České republiky. Zásadně nesouhlasím s tím, aby tento sjezd byl pořádán v naší zemi,“ říká pro ParlamentníListy.cz k chystanému sudetoněmeckému sjezdu ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný ze strany Motoristé sobě. Popisuje také své plány v resortu a pochvaluje si koaliční spolupráci.

Pane ministře, podařilo se vám poslance přesvědčit chodit po schodech?

Přiznám se, že nikoho osobně nepřesvědčuji, ale cedulky jsme rozmístili nejen tady, ale ve spoustě veřejných budov. A média způsobila, že si toho lidé všimli a stalo se z toho téma. Část lidí se třeba výzvě chodit po schodech místo jízdy výtahem třeba zasměje, ale když mne někde potkají, říkají, že šli po schodech. Tato kampaň, která je jen kapičkou v moři našich snah, se chytila a funguje. Státní pokladnu to nestálo nic, možná pár korun za kopírku v jednotlivých úřadech a dopad je velký.

Ptal jsem se i proto, že někteří novináři Vám poněkud posměšně začali říkat ministr pro chození po schodech. Máte, předpokládám, daleko ambicióznější plány v rámci svého působení v roli ministra pro sport, prevenci a zdraví. Co chystáte?

Činnost mého malinkého úřadu bych rozdělil na dvě části. Tou první je sport jako takový a vytváření podmínek pro jeho rozvoj a financování, tedy zejména na úrovni Národní sportovní agentury. Druhá část je složena ze dvou slovíček, která jsou úzce se sportem spjata, tedy prevence a zdraví v souvislosti s pohybem. Pokud hovoříme o druhé části, tato spontánní kampaň symbolizuje naši snahu, aby se široká veřejnost dala do pohybu, začala se zamýšlet nad svými pohybovými aktivitami, nad svými stravovacími návyky a vůbec životním stylem. Snažím se k tomu přistupovat pravicovou cestou. Nikoliv zákazy, příkazy a nařízeními, ale doporučeními a motivací.

K tomu, abychom mohli veřejnost k pohybu víc motivovat, nemáme v tuto chvíli moc nástrojů. Od první minuty pracujeme na tom, abychom si takové nástroje mohli vytvořit. Agenda je velmi roztříštěná, a to byl ostatně jeden z hlavních důvodů, proč pozice ministra pro sport, prevenci a zdraví vznikla. Část agendy týkající se sportu je v Národní sportovní agentuře, ale to je dotační agentura, která má za úkol sport financovat a nemůže ze zákona financovat jiné aktivity, jako například sport ve školských zařízeních nebo kampaně tohoto typu. Část agendy zůstala na ministerstvu školství, část je na ministerstvu zdravotnictví a část třeba na ministerstvu zemědělství, jako zdravá výživa. Máme ale také branný sport na ministerstvu obrany, odolnost obyvatelstva a hasičský sport na ministerstvu vnitra. Mým úkolem v této věci je agendy zkoordinovat, k čemuž nám slouží nově zřízená Rada vlády pro sport, prevenci a zdraví, která funguje od počátku perfektně a je vedena mou pravou rukou, paní Janou Havrdovou, která do této pozice přešla z postu viceprezidentky Hospodářské komory, kde vedla sekci pro sport a pohyb.

Financování sportu je ale významnou částí vaší agendy. Nebo ne?

Ano, je to tak. Od začátku jsme pracovali na tom, aby Národní sportovní agentura (NSA) peníze do sportu rozdělovala efektivně a transparentně, bez jakýchkoli pochybností o nadržování a klientelismu. 

Točí se zde velké peníze a vždy tu byly pochybnosti, ne-li přímo i odhalené kauzy o podivném přidělování dotací. Jak lze systém napravit a odstřihnout od různých bočních cestiček a vlivů?

Máte pravdu. Od první minuty po svém nástupu se snažím tento dříve zaběhnutý mechanismus odstranit. Mou velkou výhodou je, že jsem nikdy v minulosti nebyl s tímto prostředím spjat a většinu svého profesního života jsem se věnoval zdravotnictví a sociálním službám. Tím pádem jsem vběhl do ringu bez nějakých předchozích vztahů s jednotlivými aktéry, bez předsudků, ale také bez jakýchkoli závazků. To mi strašně pomohlo. 

Když se ohlížím za těmi pár měsíci ve funkci, vzpomenu na spoustu telefonátů od lidí, kteří se chtěli sejít, protože si mysleli, že se peníze ve sportu budou nadále rozdělovat podle toho, koho znají. Najednou si všichni uvědomili, že to tak nebude. Jako první musely proběhnout personální změny ve vedení NSA, pak bylo zapotřebí fakticky zlikvidovat veškeré střety zájmů, které tam byly. V praxi to znamenalo například rozpouštění poradního orgánu rady agentury, kde seděli lidé, co na jednu stranu radili s nastavením jednotlivých dotací a na straně druhé zastupovali sportovní hnutí, která patřila mezi příjemce dotací. Nyní nás čeká zákonná změna, která rozpustí dnes už fakticky nepracující dozorčí komisi NSA.

V dalším kroku je cílem postupně přenastavit, což nám chvíli zabere, způsob rozdělování finančních prostředků tak, abychom minimalizovali riziko ovlivňování procesů v NSA. Jsem naprosto oddělen od činnosti samotné agentury a podílím se pouze na koncepčních záležitostech směřování celé organizace. Jednotlivé kroky, které podnikáme, jsou o systému přerozdělování dotací jako takovém. Cílem je, aby se naprosto minimalizovala možnost ovlivnění přidělení finančních prostředků ze strany člověka, aby vždycky dostali podporu všichni, kdo se přihlásí a splní podmínky, nebo aby hodnocení pořadí, pokud musí být provedeno, bylo maximálně objektivní.

Pokud jde o vládu jako celek, jak jste spokojeni jako Motoristé s jejím fungováním? Máme v paměti různé povolební komentáře, že vás Andrej Babiš jen využije apod.

Koaliční spolupráci musím zhodnotit jako perfektní. Zažil jsem koaliční vládnutí v roli poslance a později předsedy zdravotnického výboru v letech 2006–2013, čili vlád ODS v koalici s dalšími partnery a situace ani zdaleka nebyla takto idylická. Daří se nám na všech věcech dohadovat bez problémů, bez hádek, zvyšování hlasu či sporů, na kterých bychom se drasticky zasekli. Totéž platí o našem poslaneckém klubu, kde vládne normální a pozitivní atmosféra. Ze strany koaličních partnerů nevnímám žádné problémy. Zejména ze strany hnutí ANO se vůbec nenaplnilo to, co sýčkovala některá média, že Andrej Babiš využije své dominance – ať už početní v poslaneckém klubu, nebo své osobnosti – k válcování zbylých dvou menších stran. Ostatně jsem ani nepředpokládal, že by se něco takového stalo.

MUDr. Boris Šťastný, MBA, LL.M.

• AUTO
• ministr pro sport, prevenci a zdraví

Pokud jde o shodu a bezproblémové dohody uvnitř koalice, je příkladem toho i návrh usnesení Poslanecké sněmovny, které má odmítnout konání sudetoněmeckého sjezdu v Brně?

Ano, je to typická ukázka naší kvalitní koaliční spolupráce a komunikace. Vedle pravidelných jednání koaliční rady, která vždy předchází každotýdennímu jednání vlády, spolu vzájemně úzce komunikujeme neustále. Každý den od šesti ráno do půlnoci si sdílíme zprávy, názory apod. Součástí toho je debata nad tématy, která třeba ani nejsou součástí programového prohlášení vlády a téma sudetoněmeckého sjezdu bylo jedním z nich. Spontánně jsme si o tom začali psát a zjistili jsme, že na to máme velmi podobný pohled i podobné reakce ze strany voličů. Poměrně rychle jsme tak připravili návrh usnesení, o kterém se bude hlasovat.

Ani po dvou dnech v předchozím týdnu se dosud nepodařilo to usnesení schválit kvůli opozičním obstrukcím. Prohlasujete to? Nepůjde to k ledu?

Ve čtvrtek jsme na toto důležité téma svolali mimořádnou schůzi. Opozice se nechala slyšet, že s obstrukcemi končí a schůze se nezúčastní. Zřejmě zavnímali dominantní postoj společnosti k této věci. Pokládám to za moudré rozhodnutí. 

A jak vnímáte tu dřívější opoziční rétoriku ve vztahu k tématu? Radim Fiala to shrnoval stručně tak, že opozice do krve hájila zájmy Sudetoněmeckého landsmanšaftu.

Máte pravdu. K tomu usnesení by se logicky měla připojit i celá opozice, protože je složena z demokratických stran. Za normálních okolností bych očekával jednomyslnou podporu Poslanecké sněmovny a nesmírně mě znepokojuje postoj opozičních stran v čele s ODS, která náš odmítavý postoj odsoudila. 

Jaký je Váš osobní pohled na tu věc s tzv. sudetskými Němci? Po mnoho let se zdálo, že jde o téma minulosti, ale tím sjezdem v České republice bylo opět probuzeno k životu. Stejně tak Benešovy dekrety. Vaše rodinná historie je s druhou světovou válkou tragicky spjata.

Je známo, že prakticky celá moje rodina byla za druhé světové války vyhlazena a v tomto ohledu může být můj pohled poznamenán, ale chtěl bych se zastavit u něčeho jiného. Česko-německé vztahy pokládám za skvělé, a tak to i musí zůstat. Toto je o něčem zcela jiném. Sudetoněmecký landsmanšaft se rozhodl pořádat akci, která sama o sobě by nebyla diskutována a možná ani zaznamenána, pokud by se konala v Německu. Jenže oni to pořádají u nás, a to v období, kdy si připomínáme konec druhé světové války. A navíc v Brně, které bylo druhou světovou válkou velmi tragicky poznamenáno. Zaznamenáváme dokonce z neoficiálních zdrojů jakousi vizi pořádat podobný sjezd příští rok v Liberci, tedy v našem pohraničí. Nejsme to my, ale druhá strana a pořadatelé této akce, kdo toto citlivé téma v tuhle chvíli provokativně a zcela nepatřičně otevřeli. Rezonují zde i některé náznaky související s možnou revizí Benešových dekretů v dalších zemích. Dobře víme, jak se to začalo řešit na Slovensku ze strany tamní opozice a v Maďarsku před posledními volbami. Všechno to jsou věci, které není možné přehlédnout. 

Ze strany potomků bývalých českých Němců se asi nelze divit, že využívají příležitosti, když byli brněnskou neziskovkou Meeting Brno pozváni, ale máte pochopení pro naše občany, kteří je aktivně pozvali nebo tuto akci podporují? Sudetoněmecký landsmanšaft přece není nějaký folklórní spolek, ale organizace, kterou po válce založili bývalí nacisté a cíli změnit poválečné uspořádání?

Nemám pro to žádné pochopení. Zásadně odsuzuji jakékoli projevy historického revizionismu, pokusy o relativizaci nacistických zločinů a zpochybňování poválečného právního a majetkového uspořádání České republiky. Zásadně nesouhlasím s tím, aby tento sjezd byl pořádán v naší zemi. Nevidím k tomu žádný důvod, a to zejména s ohledem na historické souvislosti, protože v rámci tohoto prostředí se dlouhodobě objevují postoje zpochybňující poválečné uspořádání.

Spustit čtení článku

Tato funkce je dostupná jen pro přihlášené uživatele s aktivním předplatným typu Lepší čtení a vyšší. Předplatné i Prémiové body PL můžete získat i zdarma, přečtěte si více v tomto článku. 

14.05.2026 11:41 | Rozhovor

autor: Jakub Vosáhlo

Konání sudetského sjezdu v Brně není pouze záležitostí místní samosprávy, soudí někdejší náměstek ministra zahraničí a nynější předseda Spolku Svatopluk Petr Drulák. „Pokud by, zcela hypoteticky, v některém českém městě vyhrála volby nějaká strana muslimů a uspořádala si na jeho území akci, na kterou by pozvala nějakou muslimskou teroristickou organizaci, stát by zcela jistě reagoval, monitorovaly by to tajné služby. A bylo by to zcela správně,“ sdělil ParlamentnímListům.cz.

Jaký by z vašeho pohledu někdejšího prvního náměstka ministra zahraničí měl být postoj české vlády k Sudetoněmeckým dnům v Brně? Je to mezinárodněprávní událost, na kterou by mělo být reagováno na vládní úrovni?

S mezinárodním právem se pořádání Sudetoněmeckých dnů míjí. Jde tu spíše o to, že česká vláda má hájit české národní zájmy. Zde její role určitě je a právě to jsem se snažil připomenout v dopise, který jsem inicioval.

Obávám se, že v této věci vláda zmeškala příležitost jednat. Jedná se o akci spolku, který má požadavky v rozporu s českým právním řádem, což mělo být minimálně jasně řečeno.

Tento spolek a jeho akce jsou nám prezentovány jako „tvář Evropy“ a toho, že by v zájmu evropských vztahů měly naše zájmy ustoupit. Nemyslím si, že je to dobré i pro Evropu, pokud má být v Česku reprezentována takovými tvářemi, jako je pan Posselt.

V každém případě jde ale v případě Landsmannschaftu o uplatňování nároků, které český stát ani nemůže poskytnout. Proto mi přijde nepochopitelné, že vláda na dění, které se kolem toho rozpoutalo, ještě oficiálně nereagovala.

V debatě zazněl i jiný výklad. Podle něj, prezentoval jej třeba Vít Rakušan, jde zkrátka o setkání v Brně, jehož pořádání je výsostným právem místní municipality a vláda ani jiný orgán státu by do toho radnici neměl mluvit. Co na něj říkáte?

Nesouhlasím. Tato akce a aktivity jejího účastníka se dotýkají veřejného zájmu, a v tu chvíli má zasáhnout stát. Pokud by, zcela hypoteticky, v některém českém městě vyhrála volby nějaká strana muslimů a uspořádala si na jeho území akci, na kterou by pozvala nějakou muslimskou teroristickou organizaci, tak by stát zcela jistě reagoval, monitorovaly by to tajné služby. A bylo by to zcela správně, toto je role státu. V případě brněnského setkání není důvod, aby na ni bylo rezignováno.

Nepřekvapuje mě však, že s tímto účelovým výkladem přišel pan Vít Rakušan. Ten patří do skupiny, připravené jakékoli české zájmy kdykoli prodat.

Ve čtvrtek odpoledne má v Poslanecké sněmovně pokračovat k tématu Sudetoněmeckého sjezdu debata, přerušená v minulém týdnu. Ze strany opozice zaznělo, že by se vůbec neměla konat, a také ji pět opozičních stran chce bojkotovat. Podle vás je správné, aby se toto téma řešilo na parlamentní půdě?

Pokud selže nebo nekoná vláda, má reagovat Poslanecká sněmovna, která jí vyslovuje důvěru a má vůči vládě i kontrolní pravomoci. To je jeden ze základních principů parlamentní demokracie. Jak jsem již řekl, z mého pohledu vláda měla konat, takže aktivitu sněmovny považuji za logickou.  

Je samozřejmě paradoxní, že ve sněmovně téma zvedá vládní hnutí SPD. Čekal bych, že téma dokáže prosadit ve vládě. Že se tak nestalo a přichází s tím na sněmovní půdu, to je důkazem slabé pozice, jakou SPD ve vládě má.

Jak podle vás dění kolem sjezdu Landsmannschaftu poznamená česko-německé vztahy?

Z mého pohledu bude dobře, když Němci pochopí, že si Češi některé věci nenechají líbit. Naše pozice ve vztahu k Německu byla zejména v posledních letech velmi submisivní.

Je samozřejmě otázkou, co Česká republika a její instituce nakonec podniknou. Já nevěřím, že Sněmovna něco přijme. Jde o návrh usnesení od předsedy SPD, ke kterému se zbytek vládní koalice zatím vyjadřoval spíše zdrženlivě. Byl bych překvapen, kdyby na to celá koalice přistoupila a schválila to. Příjemně překvapen.

Sudetoněmeckých dní se má účastnit i bavorský premiér Söder, kterého pak v Praze přijme prezident Pavel. Už jsem četl i názory, že je to ze strany prezidenta velmi nešikovné zasahování do vnitroněmecké politiky, kde se schyluje ke koaliční krizi, jejíž je bavorská CSU a její předseda součástí. Jak se na to díváte z pohledu diplomata?

Problematický je ten kontext, že se tak má dít bezprostředně po té akci v Brně. Že tam pojede přímo ze sněmu Landsmannschaftu. Jinak v tom nevidím až takový problém, je to zdvořilostní návštěva, takových prezident přijímá denně mnoho.

Kontext tomu dává rámování, že prezident vlastně sympatizuje s tou akcí a požadavky sudetoněmeckého hnutí. To je z pohledu Hradu chyba – nebo záměrný signál směřování, které se dá nazvat kolaborantským.

Jak to podle vás poznamená vztahy mezi Čechy a Němci na mezilidské „sousedské“ úrovni?

Tato akce, to už je zřejmé, zatíží a zkomplikuje česko-německé vztahy, které teď byly v podstatě v docela dobrém stavu. Ten vztah byl dost asymetrický, Německo na nás má velký vliv, také zde Němci mnohé skoupili, ale my jsme jim to také celkem dobrovolně prodali.

Nebyly mezi námi zásadní problémy, což bylo dáno i tím, že obě země, i jejich politické reprezentace, k tomuto vztahu přistupovaly velmi zodpovědně. V Česko-německé deklaraci v roce 1997 jsme se dohodli, že otázky z minulosti jsou uzavřené a obě strany to víceméně dodržovaly.

A teď do toho vstoupil spolek, který je ve své podstatě „institucí pro otevírání minulosti“ a zcela to smazal. Reakcí samozřejmě je radikalizace i na české straně, která se ale dala očekávat. Takže si asi ještě řekneme ledacos, z obou stran. A mohli jsme se tomu vyhnout. 

14.05.2026 15:19 | Rozhovor

autor: Radim Panenka

Milion chvilek se bude zodpovídat u soudu a může ho to stát až milion korun. Advokát žalujícího europoslance Petra Bystroně Tomáš Nielsen pro ParlamentníListy.cz vysvětluje, o co v žalobě jde. „V podstatě označil europoslance Petra Bystroně za zkorumpovaného politika ve službách cizí moci. To je naprosto lživé a ničím nepodložené nařčení,” konstatuje doktor Nielsen pro ParlamentníListy.cz s tím, že je načase se podobným útokům postavit.

Europoslanec Petr Bystroň byl opakovaně některými českými neziskovkami a jejich aktivisty nařčen, že je „placen Ruskem“ a na nedávnou demonstraci Milionu chvilek pro demokracii organizátoři zvali i použitím snímku pana Bystroně s Natálií Vachatovou. Jakým způsobem se pan Bystroň hodlá bránit?

Spolek Milion chvilek v podstatě označil europoslance Petra Bystroně za zkorumpovaného politika ve službách cizí moci. To je naprosto lživé a ničím nepodložené nařčení. Je to i nařčení v demokratické společnosti velmi nebezpečné. Může totiž snadno zbavit pana poslance možnosti řádně vykonávat jeho mandát, vystupovat v médiích a vůbec prosazovat to, proč byl zvolen. Druhou stranu jsme o jejich nezákonném jednání informovali a nabídli jsme i vstřícný způsob narovnání. Na to však nepřistoupila. Milion chvilek se dlouhodobě snaží vytvářet dojem ochránce demokratických hodnot. Na základě toho se mu podařilo získat si přízeň nemalé skupiny lidí a podporu řady médií v čele s těmi veřejnoprávními. O to jsou podobné útoky na volené zástupce nebezpečnější. Tady v žádném případě nejde o kritiku nebo veřejnou kontrolu politika. Tady jde o útok, jehož cílem je likvidace řádně zvoleného poslance Evropského parlamentu. A proti tomu je nutné se bránit.

Čeho chce u soudu pan Bystroň dosáhnout?

Jak jsem říkal, nabídli jsme Milionu chvilek smírné řešení. To se ale nesetkalo s pozitivní reakcí. Myslím, že je na čase i dalším obětem podobných útoků ukázat, že právo stále ještě funguje, že i politici mají právo na ochranu před lživými a urážlivými výroky a že není možné zneužívat neziskový sektor k zastrašování kritiků politiky reprezentované zejména Evropskou komisí. 

Psali jsme:

K Bystroňovi se připojil Petr Štěpánek: Také žaluje Milion chvilek

Bystroň žaluje Milion chvilek o milion korun. A nebude sám

Bystroň osvobozen. Přelomový rozsudek v Německu

Týden pro omluvu od Milionu chvilek. Pak přijdou žaloby

Obecněji, je na místě se začít takto bránit proti sílícím nařčením a nepravdivým tvrzením, která na adresu lidí z konzervativního tábora od odpůrců míří? Dříve se to spíše přecházelo mlčením.

Myslím si, že je na čase postavit se podobným útokům vedeným různými politicky aktivními neziskovými organizacemi proti názorovým odpůrcům. Nezapomeňme, že Milion chvilek, který si hraje na vzor ctnosti, ročně získává dary ve výši desítek milionů korun. Veřejně vystupuje jako ochránce demokratických hodnot s podporou médií a řady politiků. O to jsou podobné útoky na volené zástupce nebezpečnější. Tady už skutečně nejde o veřejnou kritiku. Tohle je příklad zneužití institutu občanské společnosti k politickému boji za pomoci nástrojů, které nelze tolerovat. Nástrojů v podobě lživých nařčení, poškozování osobní cti a zásahů do lidské důstojnosti jako takové. A i když si to možná řada lidí neuvědomuje, podobné útoky skutečně cílí na nejcitlivější místa člověka, protože ho zasahují nejen profesně, ale mají obrovský vliv i na jeho osobní život, na jeho okolí i rodinu.

Jak v otázkách falešných a nepravdivých nařčení najít hranici, kdy jde ještě o svobodu projevu, kterou je nutno hájit, a kdy už je na místě se bránit u soudu a hnát autory takových nařčení k zodpovědnosti?

S panem poslancem Bystroněm se naprosto shodujeme v tom, že svoboda projevu je jednou z nejzásadnějších hodnot, kterou musíme chránit. Jakékoli zásahy do ní proto musí být velice citlivé. Existuje mnoho soudních rozhodnutí, v nichž lze hranici mezi přijatelným a nepřijatelným projevem názoru najít. Já bych ji shrnul tak, že pokud někdo šíří lživá tvrzení, která mohou člověku ublížit, šíří je zcela bezohledně k právům druhého, pak je třeba poskytnout oběti ochranu. Protože existuje hodnota, která stojí i nad svobodou projevu, nebo spíš, jejíž je i svoboda projevu pouze určitou podmnožinou, a tou je lidská důstojnost. A tu musíme chránit v první řadě.

Lze nalézt tu hranici?

V praxi, zejména v politické diskusi, je nalezení hranice, o které mluvíte, někdy složité. Protože samotné expresivní či vulgární hodnotící soudy směřované vůči veřejně aktivním osobám požívají ochrany v rámci svobody projevu. Pokud nejsou motivovány skutečně jen zlým úmyslem. Milion chvilek ale tuto hranici překročil. Zveřejnili jednoznačnou lež, s jednoznačným vědomím toho, jak silně se to dotkne pana poslance Bystroně, ale i Natálie Vachatové, poradkyně pana premiéra. A to už opravdu nelze tolerovat. 

14.05.2026 4:44 | Rozhovor

autor: Jan Rychetský

„Když někdo říká o jiných, že je třeba deratizace, tak je prase. Třeba ten Macinka, což je jen ho*no z Klausovy pr**le,“ pouští se do vládní koalice politický aktivista a spoluzakladatel Spolku Šalamoun John Bok, jemuž bylo loni osmdesát. Podle něj je problém v tom, že se do politiky cpou průměrní, ale sebestřední lidé, kteří jsou zaujatí sami sebou.

Sjezd sudetoněmeckého landsmanšaftu se bude poprvé konat u nás, tedy v Brně. Co vy na to?

Němci u nás napáchali mnoho zločinů. Češi ale páchali zločiny i po odsunu Němců v padesátých letech, přičemž komunisté vraždili vlastní občany. Problém je, že jde o připomenutí toho, co bychom si měli pamatovat a připomínat. Ale ne kvůli tomu, že někdo pozve Sudeťáky v rámci německo-českého smíření. A Brňáci je pozvali v dobré víře, protože tam opravdu kvůli tomu vzniklo i patřičné sdružení.

Viděl jsem o tom dobrý dokument, že připomínají každoročně hrůzu odsunu hlavně žen, dětí a starých lidí z Brna. Bylo to jako pochod smrti. Neměli, co jíst, umírali na nemoci a ostatní se k nim chovali stejně jako nacisté.

Když se na to podíváte v kontextu celé druhé světové války, jak to hodnotíte?

Myslím si, že je důležité znát i takové příběhy. Nevíme totiž, kolik Sudeťáků se opravdu vůči Čechům a Moravanům provinilo. To už asi nikdo nesečte a nezjistí.

Do Sudet pak komunisté vždy posílali nedůvěryhodné živly. Třeba my jsme bydleli v Tanvaldě, Liberci a Králíkách. A tam, když jsem mluvil s lidmi, tak jsem vyzvěděl, že si Němci s Čechy většinou, a to i během války, rozuměli. Synové Němců museli ale nastoupit do wehrmachtu a zahynuli. Byli stejně pokorní, jako byli Češi pokorní celých čtyřicet let v tom zasraným rudým hnojišti. A všechna ta česká prasata, co psali petice za smrt jejich spoluobčanů, byly stejné zrůdy, jako ty zku**ený německý sv*ně, co tady před tím řádily.

Slova jako fašista či nacista jsou slyšet pořád. Česká republika by podle tohoto „orálního ping pongu“ měla být vartou neonacismu…

Země se přibližuje k obdobě fašistického státu určitě, protože o ní rozhodují poslanci, kteří nejsou demokraté a liberálové. Místo toho, abych šel a dal jim přes držku, tak jim říkám prasata. Na to jen prskaj. Když totiž někdo říká o jiných, že je třeba deratizace, tak je prase. Třeba ten Macinka, což je jen ho*no z Klausovy pr**le. Drzý, nedospělý psychopat. Třeba prezidentovi vyčítá kdeco i milosti.

Petr Pavel se ale, co se týče prezidentské milosti, na rozdíl od klausovských zm*dů, chová dost rozumně. Kdyby Macinka s Turkem žili v době minulého režimu, byla by to svazácká zlatá mládež. Jsou stejný mentální typ.

Nicméně ze srazu sudetoněmeckého landsmanšaftu v Česku obavy nemáte?

Ne. Dnes už o žádném navracení majetků nemůže být řeč. Většinou, když sudetští Němci přijedou do Čech a chtějí vidět svůj dům, je to nostalgie. Jsou velmi slušní. Naopak, těm, co nemovitost a pozemky udržují v dobrém stavu, za to často i poděkují. Takže to dnešní mediální lynčování beru jako místní politický kolorit a návrat ke kolektivní vině. Ale pak je třeba se zeptat, jestli za justiční vraždy z padesátých let nenese za**anej českej národ taky kolektivní vinu? Takže, ať už mě Češi jako Okamura ne**rou.

Nicméně jeho hnutí SPD je ve vládnoucí koalici…

A ta stojí za hovno. Nechci se jimi zabývat, protože jinak bych je musel postřílet a to nemůžu. Nic jiného si nezaslouží, protože jsou škodná.

Za vlády Petra Fialy jste říkal něco podobného. Co s tím?

Ta stála taky za hovno. Problém je v tom, že se do politiky cpou průměrní, ale sebestřední lidé, kteří jsou zaujatí sami sebou, ale otravují nás, kteří chceme a děláme něco užitečného. Jsou to příživníci. Turek pořád mluví o zbytečných úřednících, ale proti němu a jeho partě parazitů, jsou to pracovití lidé. Stejné je to s neziskovkami. To je chce všechny zlikvidovat?

Třeba náš Spolek Šalamoun, neziskové sdružení na podporu nezávislé justice v České republice, je tady dvaatřicet let a nikdy nechtěl od státu ani pětku. Ale ani žádné dotace z Evropské unie a jiných podpůrných organizací ze zahraničí. Nebereme to totiž jako živnost, ale jako poslání v duchu voluntarismu. Ostatně proti podnikatelům v politice, co v tom umí chodit jako Babiš, jsou neziskovky jen žebráci.

Velký Bratr Pirát Beránek: Všichni povinně aplikaci PAYG!

Ovšem zdá se, že Pražákům to valem nevadí, nechat se šmírovat Big Brotherem, inu kdo chce kam, pomozme mu tam! Debilita Prahy nezná mezí, kam se na ni i to Brno hrabe!

https://www.vidlakovykydy.cz/clanky/ted-se-podivej-co-jsi-udelal